(1)

Dne 27. listopadu 2017 zaslala organizace Brancheorganisation for den danske vejgodstransport (dále jen „ITD“) Komisi stížnost týkající se několika opatření podpory, jež byla poskytnuta nebo měla být podle plánu poskytnuta Dánskem a Švédskem společnosti Post Danmark A/S (dále jen „Post Danmark“). Komise posoudila některá z těchto opatření podpory ve svém rozhodnutí SA.47707 ze dne 28. května 2018 (dále jen „rozhodnutí z roku 2018“) (2). V rozhodnutí z roku 2018 Komise oznámila, že přijme samostatné rozhodnutí o zbývajících opatřeních, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí:

(2)

Prostřednictvím dopisů ze dne 20. prosince 2017, 12., 13. a 28. března 2018, 3., 6. a 26. dubna, 15., 26., 28. a 30. května, 1. a 13. června 2018, 9. října 2018, 10. prosince 2018, 6. a 13. března 2019 poskytly dánské a švédské orgány společně nebo jednotlivě Komisi další informace (3).

(3)

Dopisem ze dne 14. června 2019 oznámila Komise Dánsku a Švédsku své rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (4) zahájit v souvislosti s touto podporou řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Komise požádala Dánsko a Švédsko, aby zaslaly své připomínky a poskytly veškeré informace, které mohou pomoci posoudit zbývající opatření, a rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily své připomínky ke zbývajícím opatřením.

(4)

Komise obdržela první připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení od Švédska prostřednictvím dopisu ze dne 12. července 2019 a od Dánska prostřednictvím dopisu ze dne 16. července 2019.

(5)

Komise obdržela připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení od sedmi třetích stran, včetně organizace ITD, prostřednictvím dopisů ze dne 17. září 2019.

(6)

Komise předložila připomínky obdržené od všech třetích stran Švédsku a Dánsku ve dnech 3. a 14. října 2019.

(7)

Švédské a dánské orgány zaslaly své připomínky k připomínkám obdrženým od třetích stran prostřednictvím společného dopisu a samostatných dopisů dne 13. prosince 2019.

(8)

V průběhu řízení Komise obdržela ve dnech 24. března 2020 a 19. května 2020 další připomínky od Švédska a Dánska na základě žádostí o informace ze dne 14. února 2020 a 22. dubna 2020.

(9)

Ve dnech 15. května 2020 a 5. února 2021 Komise obdržela další připomínky od organizace ITD. Posledně uvedené připomínky byly zaslány Švédsku a Dánsku dne 9. února 2021. Dánsko a Švédsko odpověděly e-mailem dne 7. dubna 2021.

(10)

Poskytování poštovních služeb pod záštitou dánské vlády začalo v roce 1711. Celostátní oběh poštovních zásilek byl zaveden v roce 1865. Do roku 1995 bylo provozování poštovních služeb v Dánsku v gesci Ministerstva pro veřejné práce.

(11)

Zákonem č. 88 ze dne 8. února 1995 (5) převedlo Dánsko provozování veškerých poštovních služeb na společnost Post Danmark, jež byla založena jako nezávislý veřejný podnik. Společnost Post Danmark měla podle zákona o poštovních službách (6) zákonný monopol na vnitrostátní i přeshraniční listovní zásilky.

(12)

Zákonem č. 409 ze dne 6. června 2002 (7) ustanovil dánský ministr dopravy společnost Post Danmark státním podnikem s ručením omezeným. Podle článku 4 uvedeného zákona mohl stát prodat až 25 % akcií společnosti Post Danmark. V roce 2005 společnost Post Invest S.A. (spravovaná společností CVC Capital Partners) získala 22 % akcií společnosti Post Danmark a 3 % akcií byla nabídnuta zaměstnancům. V roce 2009 společnost Post Invest S.A. prodala svůj podíl ve společnosti zpět (8) Dánsku, načež se společnost Post Danmark sloučila (9) se švédským provozovatelem poštovních služeb, společností Posten AB (10). Touto fúzí vznikla společnost PostNord AB.

(13)

Fúze měla za cíl vytvořit stabilnější podnik a vyrovnat se s rostoucím tlakem na hlavní produkt podniku, tj. rozesílání listovních zásilek. Společnost PostNord AB je spoluvlastněna Dánskem (40 %) a Švédskem (60 %), přičemž hlasovací práva jsou mezi obě země rozdělena rovným dílem, a je 100 % vlastníkem společnosti PostNord Group. Struktura podniku je znázorněna na obrázku 1. Společností „PostNord“ se rozumí celý podnik včetně všech jeho dceřiných podniků.

Obrázek 1

Podniková struktura společnosti PostNord

(14)

Společnost Post Danmark je dceřiným podnikem společnosti PostNord Group a je zcela v jejím vlastnictví a od doby, kdy byl dánský poštovní trh v roce 2011 liberalizován směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES, působí na trhu za podmínek úplné hospodářské soutěže společně s ostatními provozovateli poštovních služeb (11). Podle dánského zákona o poštovních službách (12) Dánsko uložilo společnosti Post Danmark povinnost poskytovat univerzální službu, jež spočívá zejména v doručování a rozesílání listovních zásilek na území Dánska. Společnost Post Danmark je vystavena konkurenci zejména na trhu balíků a na trhu rozesílání novinových a časopiseckých zásilek.

(15)

Společnost PostNord působí především na švédském, dánském, norském a finském trhu poštovních služeb a poskytuje kurýrní služby, nákladní dopravu a logistická řešení ve skandinávské oblasti i ve zbytku Evropy.

(16)

Společnost Post Danmark působí na dánských trzích poštovních služeb a nabízí různé poštovní služby (doručování listovních zásilek, balíků, expresních zásilek, kurýrní služby, služby elektronické pošty, nákladní dopravu, provozování sítě poštovních úřadů).

(17)

Všeobecný trend digitalizace společně s okolnostmi specifickými pro Dánsko (13) vedly k tomu, že se rychle snížil počet listovních zásilek, které společnost Post Danmark doručuje. Například objem listovních zásilek od počátku 21. století výrazně poklesl, a to mnohem rychleji než v jiných srovnatelných zemích. Objem listovních zásilek se v Dánsku snížil v období let 2006–2019 o více než 80 %. Vývoj objemu listovních zásilek zpracovávaných společností Post Danmark v porovnání s dalšími evropskými provozovateli poštovních služeb je znázorněn na obrázku 2.

Obrázek 2

Vývoj objemu pošty zpracovávané evropskými provozovateli poštovních služeb

Zbylé křivky představují Německo (–27 %), Rakousko (–29 %), Švýcarsko (–31 %), Belgii (–35 %), Francii (–43 %), Spojené království (–50 %), Španělsko (–52 %), Itálii (–63 %), Nizozemsko (–64 %), Švédsko (–50 %), Finsko (–47 %), Norsko (–53 %, od roku 2008), Irsko (–48 %, od roku 2010), Portugalsko (–44 %). Zdroj: internetové stránky a výroční zprávy provozovatelů poštovních služeb.

(18)

Důsledkem této zrychlené digitalizace byl pokles příjmů. Příjmy společnosti Post Danmark se v období let 2009–2019 snížily o 55 %, z velké části v důsledku poklesu příjmů z trhu s listovními zásilkami, a od roku 2012 společnost každoročně vytvářela ztráty, viz tabulka 1:

Tabulka 1

Příjmy a zisk před úroky a zdaněním (dále jen „EBIT“) společnosti Post Danmark v období let 2009–2019:

(19)

Společnost Post Danmark přijala opatření ke zlepšení své finanční situace a v letech 2009 až 2016 společnost opustilo 8 000 zaměstnanců pracujících na plný úvazek. Tato opatření se však ukázala jako nedostatečná a úpadku společnosti Post Danmark zabránila až kapitálová injekce poskytnutá dne 23. února 2017 společností PostNord Group ve výši 1 miliardy DKK (řešena v rozhodnutí z roku 2018 (14)).

(20)

S cílem zajistit hospodářskou životaschopnost společnosti Post Danmark vypracovalo představenstvo společnosti PostNord AB nový model fungování. Tento model fungování je součástí širšího transformačního plánu (15), jenž zahrnuje i reorganizaci správy (zejména snížení režijních nákladů, nákladů na IT a nákladů na nemovitosti). Cílem nového modelu fungování je zvýšit efektivnost zejména těmito třemi způsoby:

(21)

Tento plán přináší vysoké náklady, zejména v souvislosti s propuštěním více než 4 000 zaměstnanců, včetně zhruba 1 500 z 3 200 bývalých státních zaměstnanců.

(22)

S ohledem na tyto skutečnosti uzavřelo Švédsko a Dánsko dne 20. října 2017 dvoustrannou dohodu (dále jen „říjnová dohoda“), která obsahuje několik opatření na podporu společností PostNord AB a Post Danmark. Říjnová dohoda uvádí, že: „[s] cílem vypořádat se s výzvou digitalizace v Dánsku společnost [(PostNord AB)] vypracovala nový model fungování s náklady odhadnutými na přibližně 5 miliard SEK“  (16). Společnost PostNord AB v té době odhadovala, že k provedení transformačního plánu budou zapotřebí externí finanční prostředky ve výši 3 miliardy SEK (přibližně 297 milionů EUR) (17). Tato částka má být podle říjnové dohody financována prostřednictvím kapitálové injekce ve výši 400 milionů SEK (přibližně 39,6 milionu EUR) poskytnuté Švédskem a kapitálové injekce ve výši 267 milionů SEK (přibližně 26,4 milionu EUR) poskytnuté Dánskem. Tyto dvě kapitálové injekce mají být poskytnuty jako kapitálový vklad do společnosti PostNord AB (18). Společnost PostNord Group by dále provedla interní vklad do společnosti Post Danmark ve výši přibližně 2,3 miliardy SEK (přibližně 228 milionů EUR). Švédsko i Dánsko poskytly své příslušné kapitálové injekce a společnost PostNord Group provedla vklad kapitálu ve výši 2,339 miliardy DKK (přibližně 314,6 milionu EUR (19)). Kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group je uvedena v bodě 4 říjnové dohody, aniž by byla výslovně uvedena její výše:

„Společnost odhadla potřebný kapitál na podporu provedení nového modelu fungování na 3 miliardy SEK, přičemž švédský akcionář souhlasí s poskytnutím investice ve výši 400 milionů SEK a dánský akcionář souhlasí s poskytnutím investice ve výši 267 milionů SEK a společnost poskytne dodatečné finanční prostředky. Tyto investice se provedenou jako kapitálový vklad do společnosti za tržních podmínek, aniž by byly vydány nové akcie.“ (zvýraznění doplněno)

(23)

Říjnová dohoda dále uvádí, že dánský stát poskytne společnosti Post Danmark částku ve výši 1,533 miliardy SEK (přibližně 151,6 milionu EUR) k financování nákladů z dřívější doby. Dánsko nakonec oznámilo, že tuto částku bude považovat za vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat univerzální službu a rozhodnutím z roku 2018 byla schválena jako slučitelná podpora.

(24)

Říjnová dohoda zdůrazňuje, že dohoda mezi Dánskem a Švédskem musí být „schválena dánskou vládou, dánským parlamentem, švédskou vládou, švédským parlamentem a ohledně prvků státní podpory schválena Evropskou komisí“ (20).

(25)

Dne 11. června 2018 uzavřely společnost PostNord AB a Dánsko dohodu o zásadách týkajících se poskytnutí vyrovnávací platby za povinnost poskytovat univerzální službu (21). Tato dohoda obsahuje ustanovení, jež zavazuje představenstvo společnosti PostNord AB k tomu, aby společnosti Post Danmark poskytlo kapitálovou injekci od společnosti PostNord Group. Představenstvo o jejím poskytnutí rozhodlo téhož dne.

(26)

Toto rozhodnutí se týká tří kapitálových injekcí uvedených v 1. bodě odůvodnění a podrobněji popsaných v oddílech 2.3.2, 2.3.3 a 2.3.4.

(27)

Cílem kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord Group společnosti Post Danmark je v souladu s tím, co stanovily dánské a švédské orgány, podpořit provedení transformačního plánu společnosti Post Danmark.

(28)

Kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group společnosti Post Danmark činí 2,339 miliardy DKK.

(29)

Společnost PostNord Group poskytla kapitálovou injekci společnosti Post Danmark ve třech tranších. První tranši ve výši 150 milionů DKK vyplatila dne 4. dubna 2018. Druhou tranši ve výši 1 450 miliardy DKK vyplatila dne 18. června 2018. Třetí tranši ve výši 739 milionů DKK vyplatila dne 4. února 2019.

(30)

Kapitálová injekce poskytnutá Dánskem společnosti PostNord AB je součástí říjnové dohody, sleduje však odlišný cíl. Dánsko uvedlo, že cílem kapitálové injekce poskytnuté Dánskem je zachování ratingu v rámci investičního stupně společnosti PostNord AB (22).

(31)

Kapitálová injekce poskytnutá Dánskem společnosti PostNord AB činí 267 milionů SEK.

(32)

Dánsko poskytlo kapitálovou injekci společnosti PostNord AB dne 10. prosince 2018.

(33)

Švédsko stejně jako Dánsko rovněž uvedlo, že cílem kapitálové injekce poskytnuté Dánskem je zachování ratingu v rámci investičního stupně společnosti PostNord AB (23).

(34)

Kapitálová injekce poskytnutá Švédskem společnosti PostNord AB činí 400 milionů SEK.

(35)

Švédsko poskytlo kapitálovou injekci společnosti PostNord AB dne 10. prosince 2018.

(36)

Dne 27. listopadu 2017 obdržela Komise stížnost od organizace ITD, jež sdružuje více než 810 členů působících v odvětví silniční dopravy a logistiky v Dánsku (viz 1. bod odůvodnění). Komise tuto stížnost částečně posoudila v rozhodnutí z roku 2018. Stížnost se týkala následujících opatření:

(37)

Dne 28. května 2018 přijala Komise rozhodnutí z roku 2018, ve kterém dospěla k závěru, že čtyři opatření, proti nimž organizace ITD podala stížnost, nepředstavují žádnou podporu ani existující podporu a že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu ve výši 1,683 miliardy SEK je slučitelná podpora podle rámce služeb obecného hospodářského zájmu (24) (skutečně vyplacená částka činila pouze 1,533 miliardy SEK).

(38)

V rozhodnutí z roku 2018 Komise oznámila, že tři kapitálové injekce, vůči nimž organizace ITD podala stížnost, budou posouzeny samostatně.

(39)

Dne 20. září 2018 se organizace ITD a společnost Danske Fragtmænd A/S, která působí na dánském trhu silniční přepravy zboží a služeb distribuce balíků, z procesních důvodů odvolaly proti rozhodnutí z roku 2018. Na podporu své žaloby předložily žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z toho, že Komise nezahájila formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU navzdory závažným obtížím, jež vyvstaly při posouzení dotčené náhrady a ostatních opatření oznámených ve stížnosti organizace ITD. Tribunál věc vedl pod spisovou značkou T-561/18 (25).

(40)

Dne 5. května 2021 Tribunál potvrdil závěr Komise, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu za roky 2017 až 2019 představuje podporu slučitelnou podle rámce služeb obecného hospodářského zájmu. Dále potvrdil závěr Komise ohledně dvou z dalších čtyř opatření, proti nimž byla podána stížnost, a to ohledně vládní záruky, kterou Dánsko poskytlo v roce 2002 bývalým státním zaměstnancům za závazky týkající se odstupného v případě úpadku společnosti Post Danmark, a způsobu, jakým společnost Post Danmark alokovala své náklady v období let 2006 až 2013. V rozsahu, ve kterém měl Tribunál za to, že Komise měla zahájit formální vyšetřovací řízení ohledně kapitálové injekce ve výši 1 miliardy DKK poskytnuté dne 23. února 2017 společností PostNord Group společnosti Post Danmark a osvobození od DPH vztahující se na společnosti provozující elektronický obchod v případě, že zakoupily přepravní služby od společnosti Post Danmark, rozhodnutí z roku 2018 částečně zrušil.

(41)

Dne 14. června 2019 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení týkající se opatření popsaných v oddíle 2.3, jelikož měla pochybnosti ohledně souladu tří kapitálových injekcí s tržními podmínkami.

(42)

Komise se v rozhodnutí o zahájení řízení domnívala, že model diskontovaných peněžních toků (dále také „DCF“) předložený dánskými a švédskými orgány je z metodického hlediska v souladu s přijatelnou praxí pro posuzování souladu investice s tržními podmínkami. Čistá současná hodnota (dále také „NPV“) budoucích peněžních toků společnosti (upravená o dluh) se běžně používá k hodnocení rozhodnutí o kapitálových investicích. Model zohledňoval dva peněžní toky, a sice jeden vyplývající z úpadku společnosti Post Danmark (záporné peněžní toky), kterému bude zabráněno, a druhý z budoucích provozních zisků společnosti Post Danmark (kladné peněžní toky).

(43)

V souvislosti s výpočtem budoucích provozních zisků společnosti Post Danmark však měla Komise pochybnosti ohledně předpokládané míry růstu na trhu s listovními zásilkami a logistickém trhu vzhledem k tomu, že se čistý obrat z prodeje společnosti Post Danmark v roce 2017 snížil o téměř 10 %. Ohledně výpočtu nepříznivých účinků úpadku společnosti Post Danmark měla Komise za to, že Dánsko a Švédsko výpočet těchto nepříznivých účinků nedostatečně doložily.

(44)

Komise dále uvedla, že model diskontovaných peněžních toků byl relativně citlivý na použité předpoklady. Pokud by například vážený průměr nákladů kapitálu (dále také „WACC“) činil […] % a celkový roční předpokládaný růst obratu z prodeje byl […] %, investice by přestala být v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu (dále také „MEOP“). Komise se vzhledem k těmto skutečnostem domnívala, že je ohledně parametrů, které mají být použity při výpočtech, zapotřebí větší jistoty.

(45)

S ohledem na informace uvedené ve 42. až 44. bodě odůvodnění Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group v souladu s tržními podmínkami (26).

(46)

Komise poznamenala, že dánské orgány nezohlednily pravděpodobnost, že společnost PostNord AB může v případě neposkytnutí kapitálových injekcí Dánskem a Švédskem svůj stínový investiční stupeň ztratit, ani pravděpodobnost, že společnost PostNord AB může tento stínový investiční stupeň ztratit i v případě, že Dánsko a Švédsko kapitálové injekce poskytnou.

(47)

Komise dále uvedla, že dánské orgány nevzaly do úvahy splatnost úvěrů, jež mají být refinancovány, ani období, během něhož se předpokládalo, že si společnost PostNord AB udrží svůj stínový investiční stupeň z důvodu poskytnutí kapitálových injekcí Dánskem a Švédskem. Pro správné odhadnutí případných úspor finančních nákladů, jež lze přičíst kapitálovým injekcím, by však oba prvky musely být vzaty v úvahu.

(48)

S ohledem na 46. a 47. bod odůvodnění Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je kapitálová injekce poskytnutá dánskými orgány v souladu s tržními podmínkami (27).

(49)

Podle Komise se argumentace uvedená ve 46. až 48. bodě odůvodnění vztahovala rovněž na posouzení švédské kapitálové injekce do společnosti PostNord AB, jež předložily švédské orgány. Podle Komise švédské orgány nijak neprokázaly, že by roční úspory na výpůjčních nákladech ve výši […] SEK, jež lze podle odhadů švédských orgánů přičíst kapitálovým injekcím poskytnutým Dánskem a Švédskem, zajistily švédským orgánům návratnost jejich kapitálové injekce v souladu s tržními podmínkami.

(50)

Komise uvedla, že švédské orgány dále přiznaly, že bylo do analýzy úvěrového hodnocení zahrnuto několik nejistot. Mezi tyto nejistoty patří zejména skutečnost, že společnost PostNord AB nemá žádné reálné veřejné úvěrové hodnocení, a základní předpoklad, že veškerý stávající dluh bude refinancován a že společnost PostNord AB bude schopna získat na trhu dodatečnou částku ve výši […] SEK ve formě dluhu. Tyto nekvantifikované nejistoty mohou zjevně jen stěží být v souladu s řádným postupem soukromého investora.

(51)

S ohledem na 49. a 50. bod odůvodnění Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je kapitálová injekce poskytnutá švédskými orgány v souladu s tržními podmínkami (28).

(52)

Dne 17. září 2019 obdržela Komise připomínky sedmi zúčastněných stran: organizace ITD, společností Dansk Distribution A/S, Dansk Scanning A/S, Danske Fragtmænd A/S, Jørgen Jensen Distibution A/S (dále také „JJD“), UPS Europe SPRL/BVBA a jedné zúčastněné strany, jež si přála zůstat v anonymitě. Všechny zúčastněné strany zaslaly své připomínky individuálně.

(53)

Organizace ITD má své sídlo v Padborgu (v Dánsku) a kanceláře v Kodani a Bruselu. Organizace ITD je dánské obchodní sdružení s více než 810 členy, mezi něž patří dánské specializované společnosti působící na národních a/nebo mezinárodních trzích pro silniční dopravu zboží a logistické služby (29). Mezi cíle, jichž se snaží dosáhnout, patří zajištění řádného politického a právního rámce pro konkurenceschopnost dánských společností působících v oblasti silniční dopravy a logistiky a zachování vysoké úrovně profesionality v odvětví silniční dopravy tím, že poskytuje poradenství, nástroje a služby společnostem působícím v oblasti silniční přepravy zboží. Organizace ITD uvádí, že přibližně polovina jejích členů přepravuje kusový náklad a balíky, a jsou tedy přímými konkurenty společnosti Post Danmark. Druhá polovina jsou potenciálními budoucími konkurenty v různých segmentech trhu.

(54)

Podle organizace ITD představují tři kapitálové injekce (viz oddíl 2.3) jediné opatření, a nikoli tři samostatná opatření, jak uvádí Komise v 69. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.

(55)

Podle organizace ITD vyplývá z rozsudku ve věci Řecká republika a další v. Komise (30), že pro určení toho, zda podpora poskytnutá ve formě několika plateb představuje několik opatření nebo jediné opatření, je třeba je zohlednit z hlediska „jejich časového rozvržení, jejich cíle a situace podniku“  (31). Organizace ITD je toho názoru, že použitím těchto kritérií na tento případ lze dospět pouze k závěru, že tři kapitálové injekce představují jediné opatření:

(56)

Podle organizace ITD Komise nesprávně použila jiný soubor kritérií namísto kritérií uznaných v rozsudku ve věci Řecká republika a další v. Komise, a sice že kapitálové injekce:

(57)

Organizace ITD se s odkazem na 71. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení neztotožňuje s názorem Komise, že věc BP Chemicals s projednávanou věcí nesouvisí, neboť ve věci BP Chemicals vložil v několika případech kapitál stejný investor. Organizace ITD se domnívá, že věc BP Chemicals s touto projednávanou věcí souvisí ze dvou důvodů. Za prvé, organizace ITD je toho názoru, že věc BP Chemicals je další věcí, jež dokazuje, že Komise měla zvážit časové rozvržení, cíl a situaci (viz 55. bod odůvodnění). Organizace ITD se dále domnívá, že v rozsudku ve věci BP Chemicals (ani v žádném jiném rozsudku) není obsaženo žádné prohlášení, jež by podporovalo tvrzení, že je podstatné, zda vloží kapitál jeden nebo více investorů. V tomto ohledu organizace ITD uvádí, že se náklady na různé investice budou přirozeně lišit (bez ohledu na to, zda je provede jeden nebo více investorů).

(58)

Organizace ITD se dále domnívá, že se Komise měla více zaměřit na investice a cílový podnik než na investora. V tomto ohledu organizace ITD odkazuje na znění říjnové dohody a má za to, že všechny kapitálové injekce měly na rozdíl od toho, co tvrdila Komise, stejného příjemce, kterou byla společnost Post Danmark. Organizace ITD ve svých připomínkách ze dne 17. září 2019 v souvislosti s říjnovou dohodou v tomto ohledu uvedla:

„Z bodu 1 dohody z října 2017 vyplývá, že byl vypracován „nový model fungování s odhadovanými náklady v přibližné výši 5 miliard SEK “ a že „v rámci provedení nového modelu fungování společnost [PostNord] převede [tento] kapitál na společnost Post Danmark “. Podle bodu 4 se „potřebný kapitál na podporu provedení nového modelu fungování [společnosti Post Danmark] [odhaduje] na 3 miliardy SEK, přičemž švédský akcionář souhlasí s poskytnutím investice ve výši 400 milionů SEK a dánský akcionář souhlasí s poskytnutím investice ve výši 267 milionů SEK“ (zvýraznění doplněno organizací ITD (33)).

(59)

Ohledně požadavku na další prováděcí opatření, jež by měla vliv na okamžik poskytnutí různých kapitálových injekcí, organizace ITD uvádí, že z judikatury vyplývá, že existence prováděcích opatření musí být podmíněna buď stanovením požadavku, aby kapitálové injekce mohly být poskytnuty pouze na základě těchto prováděcích opatření, v dříve uzavřené dohodě nebo v dříve přijatém legislativním aktu (34), jinak by bez přijetí těchto prováděcích opatření nebylo možné kapitálové injekce poskytnout (35). Podle organizace ITD nebyla žádná z těchto podmínek splněna (36).

(60)

Organizace ITD navíc poukazuje na to, že pro první tranši kapitálové injekce poskytnutou společností PostNord dne 4. dubna 2018 zjevně nebyla vyžadována žádná prováděcí opatření a tato tranše byla poskytnuta v době přede dnem, ke kterému Komise považuje kapitálovou injekci od společnosti PostNord za poskytnutou. Organizace ITD také poukazuje na kapitálovou injekci ve výši 1 miliardy DKK, na kterou se vztahovalo rozhodnutí z roku 2018 a která mohla být poskytnuta bez nutnosti přijmout prováděcí opatření.

(61)

Organizace ITD se dále domnívá, že pokud by Komise upustila od svého stanoviska uvedeného v rozhodnutí o zahájení řízení (viz 69. až 76. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), že kapitálové injekce jsou tři samostatná opatření, a pokud by dospěla k závěru, že se jedná o jediné opatření, bylo by nutné přijmout nové rozhodnutí o zahájení řízení.

(62)

Organizace ITD je toho názoru, že i když jsou podle Komise tři kapitálové injekce třemi samostatnými opatřeními, byly všechny poskytnuty ke stejnému datu, a to dne 20. října 2017 v den uzavření říjnové dohody.

(63)

Pokud se obdobně Komise domnívá, že kapitálové injekce byly podmíněny schválením vyrovnávací platby za povinnost poskytovat univerzální službu, měly by být tyto tři kapitálové injekce považovány za poskytnuté ke dni 28. května 2018, kdy Komise vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat univerzální službu schválila.

(64)

V tomto ohledu organizace ITD předně uvádí, že říjnová dohoda je závazná pro Dánsko i Švédsko (37), podobně jako mezivládní dohoda uzavřená mezi Dánskem a Švédskem o vytvoření konsorcia, které je odpovědné za výstavbu, správu a provoz tzv. pevného spojení přes most Øresund (38).

(65)

Organizace ITD dále uvádí, že pro to, aby říjnová dohoda vstoupila v platnost, není nutné přijmout žádná prováděcí opatření. Podle organizace ITD nebylo přijetí prováděcích opatření zmíněných Komisí v souvislosti s kapitálovou injekcí poskytnutou společností PostNord společnosti Post Danmark a kapitálovou injekcí poskytnutou Dánskem společnosti PostNord požadováno ani říjnovou dohodou, ani žádným jiným právním aktem (39), ani nebylo nemožné poskytnout kapitálové injekce bez přijetí prováděcích opatření (40). Organizace ITD se proto domnívá, že datum poskytnutí kapitálové injekce společností PostNord společnosti Post Danmark a Dánskem společnosti PostNord, tj. 11. června 2018, je nesprávné.

(66)

Organizace ITD se rovněž odvolává na zprávu vypracovanou dánským státním auditorem (dále jen „Rigsrevisionen“) zveřejněnou dne 15. ledna 2021. Tato zpráva uvádí závěry Rigsrevisionen ohledně přiměřenosti dohledu nad účetními postupy společnosti Post Danmark. Graf obsažený v této zprávě i znění této zprávy podle organizace ITD prokazují, že všechny tři kapitálové injekce představují jediné opatření a byly poskytnuty ke stejnému dni, tj. k 20. říjnu 2017, v den uzavření říjnové dohody.

(67)

Organizace ITD vítá, že Komise v posouzení podpory provedeném v rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že tři kapitálové injekce zahrnují státní prostředky a lze je přičíst Dánsku, Švédsku nebo oběma těmto státům, jsou selektivní, narušují hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi členskými státy.

(68)

Organizace ITD nepovažuje analýzu diskontovaných peněžních toků vypracovanou společností PostNord, jež uvádí, že zisky společnosti PostNord v důsledku kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord společnosti Post Danmark převyšují ztráty z likvidace společnosti Post Danmark, za spolehlivou z těchto důvodů:

(69)

Organizace ITD dále tvrdí, že:

(70)

Organizace ITD se domnívá, že kapitálové injekce poskytnuté Dánskem a Švédskem zpochybňuje více skutečností, než jsou ty, které uvádí Komise v rozhodnutí o zahájení řízení:

(71)

Společnost Dansk Distribution A/S má sídlo v Karlslunde (v Dánsku) a přepravuje balíky, palety a kusový nálad. Společnost Dansk Distribution tvrdí, že je konkurentem společnosti Post Danmark v oblasti balíků a v obecnější rovině v odvětví distribuce. Má zájem na zaslání připomínek z toho důvodu, že společnosti Dansk Distribution a Post Danmark se účastní stejných zadávacích řízení na zakázky v oblasti logistiky, přičemž společnost Post Danmark by podle ní nabízela ceny pod úrovní tržní ceny.

(72)

Společnost Dansk Distribution zaslala stejné připomínky jako organizace ITD.

(73)

Společnost Dansk Scanning A/S má sídlo v Esbjergu (v Dánsku) a vytváří pro své klienty digitální archivy. Nabízí řadu digitalizačních služeb. Společnost Dansk Scanning tvrdí, že je konkurentem společnosti Post Danmark v odvětví digitalizovaných poštovních služeb, a zejména na trhu služeb skenování.

(74)

Společnost Dansk Scanning zaslala stejné připomínky jako organizace ITD.

(75)

Společnost Danske Fragtmænd A/S má sídlo v Aarhusu (v Dánsku) a je dceřiným podnikem společnosti Fragtmænd Holding A/S. Poskytuje logistické služby firemním zákazníkům v Dánsku. Přijímá objednávky a následně skladuje, vychystává, balí a rozesílá polotovary a hotové výrobky, náhradní díly, zboží běžné spotřeby, zboží dlouhodobé spotřeby. Může doručovat každodenně a zajišťuje dodávky až do domu. Společnost Danske Fragtmænd dále působí na trhu skladovacích a informačních služeb.

(76)

Společnost Danske Fragtmænd A/S zaslala stejné připomínky jako organizace ITD.

(77)

Společnost Jørgen Jensen Distribution má sídlo v Ikastu (v Dánsku) a poskytuje služby nákladní dopravy. Poskytuje různé dopravní služby, včetně rozesílání balíků, nákladu, paletizovaného nákladu, doručování na dlouhé vzdálenosti, doručování zboží, které je citlivé na teplotu (například potravin), a zboží, které není citlivé na teplotu. Společnost Jørgen Jensen Distribution dále působí na trhu dopravních služeb s vyzvednutím a doručením ve velmi krátké lhůtě a také kurýrních služeb. Společnost Jørgen Jensen Distribution tvrdí, že je konkurentem společnosti Post Danmark v odvětví dopravy a distribuce. Podle ní kapitálové injekce, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, přímo ovlivňují její činnost, jelikož by společnosti Post Danmark umožnily nabízet nižší ceny pod úrovní tržní ceny (o 15 % až 30 % nižší). Společnost Jørgen Jensen Distribution uvádí, že tuto situaci pocítila v rámci zadávacích řízení a soutěžních řízení na základě výzev zákazníků (43).

(78)

Společnost Jørgen Jensen Distribution A/S zaslala stejné připomínky jako organizace ITD.

79)

Společnost UPS je globálním poskytovatelem specializovaných poštovních a přepravních služeb. Po Spojených státech amerických je jejím největším trhem Evropa, ve které poskytuje své služby v rámci 56 zemí a území. Od roku 1988 společnost UPS působí na dánském trhu, kde nabízí vnitrostátní, mezinárodní poštovní a logistické služby, včetně expresního a standardního doručování balíků a také řadu služeb letecké, námořní a silniční nákladní dopravy. Společnost UPS tvrdí, že společnost Post Danmark je její přímý konkurent v odvětví neuniverzálních balíků a poštovních služeb a logistiky.

(80)

Společnost UPS zaslala připomínky, které se do velké míry shodují s těmi, jež předložila společnost ITD a další třetí strany, zaslala však také specifické připomínky související s hodnocením zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu.

(81)

Za prvé, společnost UPS tvrdí, že předpokládanou míru růstu uvedenou ve výpočtech diskontovaných peněžních toků lze ověřit jejím řádným srovnáním s mírou růstu v odvětví poštovních služeb a logistiky podle údajů obsažených v řadě výzkumných prací a dalších zdrojích (44).

(82)

Společnost UPS dále navrhuje, aby byla zpochybněna schopnost společnosti PostNord přesně předpovídat očekávané výsledky v rámci konkrétních cílů, jako je míra růstu příjmů a EBIT společnosti. EBIT by pro tyto cíle mohl být posouzen pomocí „zpětného testování“ historického plánu a skutečných výsledků.

(83)

Společnost UPS dále tvrdí, že dodatečné výpůjční náklady v důsledku zhoršení ratingu by měly být zahrnuty do diskontovaných peněžních toků, a to nejen ve scénáři úpadku bez kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord, ale také ve scénáři s poskytnutím kapitálové injekce společností PostNord. To by podle společnosti UPS bylo v souladu s prohlášením dánských orgánů, že by se v důsledku kapitálové injekce poskytnuté společnosti Post Danmark mohlo také snížit úvěrové hodnocení společnosti PostNord.

(84)

Aby bylo možné určit, zda by kapitálové injekce poskytnuté Dánskem a Švédskem poskytl i soukromý investor, mělo by být podle společnosti UPS provedeno podrobnější posouzení údajných dodatečných výpůjčních nákladů v důsledku zhoršení ratingu společnosti PostNord. Toto posouzení by pak prostřednictvím analýzy předpokládaných peněžních toků a přehledu stávajícího dluhu mělo zohlednit očekávanou budoucí potřebu finančních prostředků.

(85)

Anonymní třetí strana tvrdí, že je konkurentem společnosti Post Danmark v odvětví přepravy balíků a nákladu.

(86)

Anonymní třetí strana zaslala stejné připomínky jako organizace ITD.

(87)

Švédsko a Dánsko ve svých společných připomínkách uvedly, že jako samostatní a nezávislí vlastníci společnosti PostNord AB provedli své vlastní posouzení hospodářských důvodů jimi poskytnutých kapitálových injekcí. Jejich připomínky ke kapitálovým injekcím poskytnutým Dánskem a Švédskem jsou proto uvedeny zvlášť v oddílech 4.2 a 4.3.

(88)

Švédsko a Dánsko ke svým společným připomínkám přiložily připomínky společnosti PostNord AB k rozhodnutí o zahájení řízení. Podle společnosti PostNord AB „dánská vláda a švédská vláda požádaly společnost PostNord AB, aby se vyjádřila k částem rozhodnutí o zahájení řízení a k podáním třetích stran týkajícím se převodů uvnitř skupiny“. Jelikož připomínky společnosti PostNord AB předložily Švédsko i Dánsko, Komise tyto připomínky považuje za připomínky Dánska a Švédska.

(89)

Za prvé, Švédsko a Dánsko uvádí, že tři kapitálové injekce představují tři samostatná opatření a také vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu poskytnutá společnosti Post Danmark v letech 2017 až 2019 je samostatným opatřením. Podle nich to vyplývá z říjnové dohody, na základě níž bylo poskytnutí dánské kapitálové injekce ve výši 267 milionů SEK a švédské kapitálové injekce ve výši 400 milionů SEK podmíněno tím, že Dánsko vyplatí vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat univerzální službu. Vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu byla obdobně nezbytná pro posouzení toho, zda společnost PostNord Group poskytla kapitálovou injekci za tržních podmínek. Podmínění kapitálové injekce (v souladu s tržními podmínkami) poskytnutím slučitelné státní podpory stejnému podniku je podle Dánska a Švédska v rozhodovací praxi Komise obecně přijatelné (45).

(90)

Za druhé, Dánsko a Švédsko souhlasí s Komisí v tom, že tři kapitálové injekce představují tři samostatná opatření. V tomto ohledu tvrdí, že stanovisko Komise (konkrétně skutečnost, že opatření jsou poskytnuta různými typy investorů, jimž vznikají různé finanční náklady a mají různé požadavky na návratnost a rozhodovací proces, a že opatření mají různé příjemce a různé cíle) je správné a je podpořeno rozsudkem ve věci Řecká republika v. Komise (46). V této věci Tribunál rozhodl, že Komise měla vycházet z celkového relevantního skutkového a právního stavu, a nikoli pouze z kontextu a časového sledu opatření.

(91)

Dánsko a Švédsko dále zdůrazňují, že Švédsko nemělo na dánském území žádné povinnosti vyplývající ze směrnice 97/67/ES, a nemělo tedy žádné jiné popudy než učinit hospodářsky odůvodněná investiční rozhodnutí týkající se financování transformačního plánu společnosti Post Danmark společností PostNord Group. Z toho vyplývá, že zájem Švédska o společnost Post Danmark je čistě obchodní.

(92)

Podle Dánska a Švédska judikatura potvrzuje, že by mělo být několik veřejných subjektů ze stejného členského státu považováno za samostatné tržní hospodářské subjekty (47). Z tohoto důvodu považují za nesporné, že by se na dva různé státy mělo pohlížet jako na dva samostatné a nezávislé účastníky trhu.

(93)

Z tohoto pohledu jsou různými investory nejen Dánsko a Švédsko, ale také tyto státy a společnost PostNord Group. Tato skutečnost by vyplynula zejména z analýzy ziskovosti (nebo zmírnění ztrát), kterou vypracovala společnost PostNord Group před tím, než provedla investici do společnosti Post Danmark, a která se liší od analýzy Dánska a Švédska.

(94)

Ohledně kapitálových injekcí poskytnutých různým příjemcům Dánsko a Švédsko uvádějí, že odkazování zúčastněných stran na říjnovou dohodu, jež údajně uvádí, že je společnost Post Danmark jediným příjemcem, není důvodné, neboť říjnová dohoda neměla za cíl určit skutečné příjemce státní podpory. Říjnová dohoda byla spíše dohodou o zásadách, což je zřejmé z jejího znění. Dánsko a Švédsko uvedly, že jejich příslušné kapitálové injekce nejsou poskytnuty společnosti Post Danmark, a měla by z nich tedy primárně těžit společnost PostNord AB.

(95)

Dánsko a Švédsko uvádějí, že případná nepřímá výhoda, kterou by společnost Post Danmark mohla v důsledku jejich kapitálových injekcí získat, by byla příliš nepřímá na to, aby představovala výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Obdobnou nepřímou výhodu by navíc získaly i další dceřiné podniky společnosti PostNord Group.

(96)

Ohledně opatření s různými cíli Dánsko a Švédsko předně uvádějí, že společnost PostNord Group poskytla kapitálovou injekci společnosti Post Danmark s cílem usnadnit provádění transformačního plánu a zvýšit hodnotu pro akcionáře (nebo snížit potenciální ztráty). Za druhé, Dánsko a Švédsko svými příslušnými kapitálovými injekcemi měly za cíl snížit riziko pro celou společnost PostNord Group, jež je považována za společnost bez investičního stupně, a tím zachovat nebo zvýšit hodnotu pro akcionáře.

(97)

Dánsko a Švédsko považují za důležité vyjasnit své vnitrostátní rozhodovací postupy použitelné na jejich příslušné kapitálové injekce a opravit rozhodnutí o zahájení řízení ohledně doby, kdy byly jejich příslušné kapitálové injekce skutečně poskytnuty.

(98)

V Dánsku vyžadují všechny náklady nebo výdaje, které nejsou obsaženy ve státním rozpočtu, v souladu s každoroční úpravou v zákoně o financích samostatný právní základ, aby mohly být právně závazné. Tímto právním základem může být ministerská vyhláška (Akstykke) vydaná finančním výborem parlamentu na žádost příslušného ministerstva (v případě ministerstva dopravy, stavebnictví a bydlení). Po jejím přijetí stát vyhradí prostředky na dosažení cíle uvedeného v ministerské vyhlášce a ministerstvo může následně s prostředky nakládat prostřednictvím svého účtu státní pokladny za podmínek stanovených v ministerské vyhlášce. Přijetím ministerské vyhlášky nevzniká ministerstvu povinnost nakládat s finančními prostředky. Ministerská vyhláška pouze stanoví právní základ pro nakládání s těmito prostředky. V případě, že ministerstvo prostředky nevyužije (např. z důvodu nemožnosti dokončit transakci, zpoždění nebo zrušení některých projektů), jsou prostředky vráceny do státní pokladny. Ministerskou vyhláškou pro dánskou kapitálovou injekci je ministerská vyhláška ze dne 17. května 2018.

(99)

Ve Švédsku potřebuje vláda pro provedení změny v portfoliu svých společností, včetně poskytnutí kapitálových injekcí mandát od parlamentu. Tento mandát od parlamentu umožňuje vládě jednat. Zpravidla však neukládá vládě žádnou povinnost jednat v určitou dobu nebo určitým způsobem. Mezi okamžikem schválení parlamentem, kdy vláda může jednat, a okamžikem, kdy vláda skutečně jedná, může uplynout delší časové období nebo vláda nemusí jednat vůbec. Na konci roku 2019 měla švédská vláda několik mandátů, na základě kterých mohla jednat, dosud však na jejich základě zčásti ani v plném rozsahu nejednala (48). Poskytnutí švédské kapitálové injekce společnosti PostNord AB vyžaduje rozhodnutí vlády, a tedy mandát od parlamentu.

(100)

S ohledem na 97. až 99. bod odůvodnění Dánsko a Švédsko rozlišují mezi datem, kdy byla přijata investiční rozhodnutí (jinak řečeno, veškerá posouzení souladu s tržními podmínkami by měla být provedena před tímto datem), datem, kdy kapitálové injekce byly poskytnuty, a datem, kdy byly zpřístupněny nebo vyplaceny příjemci. Tyto tři časové okamžiky jsou znázorněny na obrázku 3 předloženém Dánskem a Švédskem:

Obrázek 3

Časový rámec poskytnutí tří kapitálových injekcí:

(101)

Dánsko a Švédsko uvádějí, že z obrázku 3 vyplývá, že:

(102)

Podle dánských a švédských orgánů představovala kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group společnosti Post Danmark pouze převod v rámci stejného podniku (tj. PostNord Group) a nezměnila by podmínky hospodářské soutěže na trhu (51), protože společnost Post Danmark již byla na trhu přítomna a působila na něm.

(103)

V tomto ohledu Dánsko a Švédsko uvádějí, že z rozsudku Soudního dvora ve věci ENEA vyplývá, že „prostředky veřejných podniků mohou být považovány za státní prostředky, když stát může prostřednictvím svého dominantního vlivu rozhodovat o jejich využití k financování zvýhodnění ve prospěch jiných podniků“ (zvýraznění doplněno dánskými a švédskými orgány) (52).

(104)

Dánské a švédské orgány se však v projednávané věci domnívají, že Dánsko ani Švédsko nebyly schopny rozhodovat o využití prostředků společnosti PostNord Group ve prospěch společnosti Post Danmark, ale především převod finančních prostředků mezi různými subjekty v rámci společnosti PostNord (například kapitálová injekce v rámci skupiny) by nepředstavoval zvýhodnění „ve prospěch jiných podniků“  (53), nýbrž by šlo pouze o převod v rámci téhož podniku (společnosti PostNord).

(105)

Dánské a švédské orgány dále uvádějí a znovu odkazují na rozsudek ve věci ENEA (54), že nevyplývá, že se jednání společnosti PostNord AB „řídilo pokyny pocházejícími od orgánů veřejné správy“ , a nebylo tudíž přičitatelné Dánsku ani Švédsku.

(106)

V této souvislosti Dánsko a Švédsko rovněž tvrdí, že z judikatury Unie ve věci Stardust Marine vyplývá, že pokud jsou rozhodnutí přijímána veřejnými podniky, samotná skutečnost, že veřejný podnik je pod kontrolou státu, nepostačuje k tomu, aby opatření přijatá tímto podnikem byla přičitatelná státu. Je totiž třeba prokázat, že lze mít za to, že se orgány veřejné správy podílely na přijetí opatření, a tuto přičitatelnost opatření státu je možné vyvodit ze souhrnu nepřímých důkazů (55).

(107)

Dánské a švédské orgány uvádějí, že převod částky ve výši 150 milionů DKK byl dne 4. dubna 2018 uskutečněn s cílem zajistit, aby společnost Post Danmark mohla pokračovat v činnosti, zatímco čekala na to, až Komise schválí očekávanou vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat univerzální službu a až společnost PostNord Group následně provede transformační plán a poskytne kapitálovou injekci. Navíc neexistuje žádný důkaz o tom, že by se Dánsko a Švédsko tak či onak podílely na přijetí rozhodnutí o převodu částky ve výši 150 milionů DKK.

(108)

Převody provedené v červnu 2018 a únoru 2019 byly součástí rozhodnutí společnosti PostNord AB ze dne 11. června 2018 pokračovat v provádění transformačního plánu (datum prováděcí dohody, viz 25. bod odůvodnění). V souvislosti s těmito dvěma převody navíc Dánsko a Švédsko tvrdí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se oba státy podílely na přijetí rozhodnutí společnosti PostNord AB pokračovat v provádění transformačního plánu (včetně provedení interních převodů ze dne 18. června 2018 a 4. února 2019) jiným způsobem než jako akcionáři společnosti PostNord AB. Dánsko a Švédsko se proto domnívají, že Komise v 87. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení nesprávně uvedla, že interní převod kapitálu lze přičíst Dánsku a Švédsku, protože byl zahrnut v říjnové dohodě. Dánsko a Švédsko v tomto ohledu tvrdí, že říjnové dohody se účastní pouze dva vlastníci (Dánsko a Švédsko), a nikoli společnost PostNord Group.

(109)

Dánsko a Švédsko dále tvrdí, že zmínky o záměru společnosti PostNord AB provést nový model fungování a souvisejícím poskytnutí kapitálové injekce společností PostNord Group společnosti Post Danmark uvedené v bodech 1 a 4 říjnové dohody pouze vymezují faktický kontext říjnové dohody. Neznamená to, že lze rozhodnutí společnosti PostNord AB provést transformační plán přičíst Dánsku a Švédsku. Tento závěr podporuje skutečnost, že:

(110)

Podmínka, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu Dánskem bude poskytnuta až po provedení transformačního plánu (bod 9 říjnové dohody), podle Dánska a Švédska jenom podporuje skutečnost, že rozhodnutí o provedení uvedeného transformačního plánu záviselo na společnosti PostNord AB, neboť tato podmínka by byla v případě, že by společnost PostNord AB již měl povinnost tento plán provést, nadbytečná.

(111)

Dánsko a Švédsko tvrdí, že společnost PostNord Group poskytla kapitálovou injekci společnosti Post Danmark podle zásady tržně jednajícího hospodářského subjektu. Rozhodnutí společnosti PostNord provést interní převody kapitálu bylo založeno na metodách, jež jsou v souladu s tržními postupy, například analýze diskontovaných peněžních toků, modelu oceňování kapitálových aktiv a váženém průměru nákladů kapitálu.

(112)

Dánsko a Švédsko zejména tvrdí, že míra růstu společnosti Post Danmark na trhu s listovními zásilkami ([…] % ročně), na logistickém trhu ([…] %) a celkový (kombinovaný) růst (to znamená, že se očekává dosažení […] % v roce 2026 a […] % po roce 2026) předpokládané v modelu diskontovaných peněžních toků jsou konzervativní. Jejich tvrzení se opírá o očekávání, že míra růstu logistiky bude přinejmenším taková jako základní míra růstu HDP a že se pokles v oblasti listovních zásilek do roku 2022 zpomalí a v roce 2026 se stabilizuje. Předpokládané míry růstu vycházely z trendů jejich vývoje za posledních několik let a zohledňovaly předpokládanou inflaci a populační růst. Předpokládané zpomalení poklesu služeb listovních zásilek do roku 2022 se opíralo o skutečnost, že velká část dánského objemu pošty již byla digitalizována (cca 80 % objemu ve srovnání s rokem 2001), a o předpoklad, že zbývající část objemu pošty by klesala mnohem pomaleji než první, mnohem větší část (56).

(113)

Dánsko a Švédsko dále tvrdí, že podle scénáře úpadku společnosti Post Danmark by trh měl pochybnosti o tom, zda je společnost PostNord Group schopná a ochotná podporovat zbývající dceřiné podniky. Podle tohoto scénáře by se stínové úvěrové hodnocení společnosti PostNord AB výrazně snížilo z ekvivalentu slabého investičního stupně v oblasti […] na spekulativní stupeň v oblasti […]. Toto snížení by odpovídalo rozpětí mezi […] dluhopisem a […] dluhopisem ve výši […] bazických bodů nebo ekvivalentním […] % výnosu. Dánsko a Švédsko proto považují předpokládané […]% zvýšení výpůjčních nákladů v případě scénáře úpadku za konzervativní. Zvýšené výpůjční náklady byly vypočítány na základě hrubého dluhu ve výši […] SEK, což se považuje za průměrný zůstatek úročených závazků, jenž je v letech 2018 až 2026 zapotřebí k financování společnosti PostNord Group podle scénáře úpadku společnosti Post Danmark.

(114)

Dánsko a Švédsko tvrdí, že v případě úpadku společnosti Post Danmark by společnost PostNord ztratila konkurenční výhodu, jež spočívá v komplexní skandinávské síti doplněné kombinovanými synergiemi v rámci stávajícího modelu fungování. Tím by do roku 2026 poklesly příjmy společnosti PostNord z činností ve skandinávském regionu o […] % (index s inflací a růstem balíků), tj. o […] milionů SEK, přičemž odpovídající dopad na zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (dále jen „EBITDA“) by byl […] %.

(115)

K prokázání souladu kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord Group s tržními podmínkami předložily Dánsko a Švédsko dvě podrobné kvantitativní analýzy. Tyto analýzy se zabývají výpočty, jež společnost PostNord Group provedla před investicí. Obě analýzy jsou modely diskontovaných peněžních toků založené na prognózách nákladů a výnosů diskontovaných na dobu investice s cílem určit celkovou ziskovost této investice. Tyto dvě analýzy se liší především druhem zvažovaného zisku.

(116)

První analýza (uvedená v tabulce 2) vypočítává nejprve hodnotu podniku a následně vypočítává hodnotu vlastního kapitálu. Zahrnuje model diskontovaných peněžních toků týkající se volných peněžních toků, jež narůstají na úrovni celé společnosti Post Danmark, konkrétně zisků, jež lze rozdělit jak na dluh, tak akcionářům (volné peněžní toky do společnosti), diskontovaných pomocí WACC společnosti Post Danmark. Vedle těchto zisků zahrnuje první analýza i potenciální ztráty, které by společnost PostNord Group utrpěla na základě hypotetického srovnávacího scénáře v případě úpadku společnosti Post Danmark. Tyto ztráty zahrnují mimo jiné vyšší úrokové náklady zapříčiněné potenciálními obavami ohledně schopnosti společnosti PostNord Group splácet svůj dluh, příjmy v důsledku synergií mezi společností Post Danmark a dalšími činnostmi společnosti PostNord Group a příjmy, které společnost PostNord Group získává od společnosti Post Danmark jako náhradu nákladů na úrovni skupiny (například nákladů […] a […]). Hodnota vlastního kapitálu se vypočítá odečtením čistého dluhu od hodnoty podniku.

Tabulka 2

Post Danmark A/S – model hodnocení diskontovaných peněžních toků pro kapitálovou injekci poskytnutou společností PostNord Group – hodnota podniku/společnosti

(117)

Podle Dánska a Švédska z tabulky 2 vyplývá, že na základě scénáře likvidace společnosti Post Danmark by společnost PostNord Group (jako jediný akcionář) utrpěla ztráty (konkrétně ztráty vlastního kapitálu, „G“) ve výši […] mil. DKK, jež by byly vyšší než náklady, které společnosti PostNord Group skutečně vznikly vložením kapitálu („H“) ve výši 2 339 mld. DKK na podporu společnosti Post Danmark.

(118)

Druhá kvantitativní analýza (uvedená v tabulce 3) se zaměřuje přímo na hodnotu vlastního kapitálu a spočívá v použití metody diskontovaných peněžních toků, která je založena na ziscích plynoucích pouze vlastníkovi společnosti Post Danmark, tj. společnosti PostNord Group. Metoda diskontovaných peněžních toků vychází ze stejných volných peněžních toků do společnosti použitých v první analýze, od nichž následně odečítá úrokové náklady na dluh, splácení úvěrů a přítok peněžních prostředků z nových úvěrů na úrovni společnosti Post Danmark, čímž dostává volné peněžní toky do vlastního kapitálu. Tento volný peněžní tok se diskontuje o náklady na vlastní kapitál vlastníka (společnosti PostNord Group). Podobně jako v první analýze bere výpočet hodnoty vlastního kapitálu poskytnutý Dánskem v úvahu nepříznivé dopady na společnost PostNord Group na základě hypotetického srovnávacího scénáře.

Tabulka 3

Post Danmark A/S – model hodnocení diskontovaných peněžních toků pro kapitálovou injekci poskytnutou společností PostNord Group – hodnota vlastního kapitálu

(119)

Podle Dánska a Švédska z tabulky 3 vyplývá, že na základě scénáře likvidace společnosti Post Danmark by společnost PostNord Group (jako jediný akcionář) utrpěla ztráty (konkrétně ztráty vlastního kapitálu, „G“) ve výši […] mil. DKK, jež by byly vyšší než náklady, které společnosti PostNord Group skutečně vznikly vložením kapitálu („H“) ve výši 2 339 mld. DKK na podporu společnosti Post Danmark.

(120)

Dánsko i Švédsko se domnívají, že obě analýzy uvedené ve 116. a 118. bodě odůvodnění prokazují soulad kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord Group s tržními podmínkami, jelikož současná hodnota ztrát, kterým se kapitálovou injekcí zabránilo, je vyšší než náklady na tuto injekci.

(121)

Ze stejných analýz také vyplývá (viz tabulka 4), že by vnitřní míra návratnosti (dále také „IRR“) ve výši […] % kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord Group společnosti Post Danmark překročila minimální návratnost požadovanou tržně jednajícím hospodářským subjektem, tj. náklady vlastního kapitálu ve výši […] %, jak je vysvětleno níže ve 148. bodě odůvodnění.

Rozvaha na konci období

(122)

Dánsko a Švédsko tvrdí, že předpoklady použité v modelech diskontovaných peněžních toků jsou obezřetné a konzervativní, protože, jak dokládají sazby WACC vzorku srovnatelných provozovatelů poštovních služeb, WACC ve výši […] % použitý v modelu diskontovaných peněžních toků je o […] procentních bodů […] než u srovnatelných subjektů. Prognózy ziskovosti jsou navíc přiměřené a odůvodněné tržními studiemi (57), přičemž předpoklady míry růstu výnosů a ziskovosti společnosti Post Danmark byly porovnány se vzorkem srovnatelných provozovatelů poštovních služeb společnosti Post Danmark (58).

(123)

Dánsko a Švédsko jakožto vlastníci a investoři společnosti PostNord AB považují požadavek na měření pravděpodobnosti, zda společnost PostNord AB ztratí investiční stupeň v případě neposkytnutí kapitálových injekcí, za velmi spekulativní. Podle nich mají srovnatelní vlastníci, kteří zvažují investici do své vlastní společnosti (kterou se Dánsko a Švédsko rozhodlo provést), podrobné znalosti o svých vlastních podnicích, ale před provedením konkrétní investice nemuseli nutně popsat, vypočítat a zdokumentovat výslovně a podrobně všechny účinky této investice. Vypracovávání této dokumentace, jež je požadována, by bylo mnohem náročnější než vypracovávání dokumentace běžnými účastníky trhu před takovými investicemi. Soukromé podniky by se v podobných situacích za normálních okolností řídily tzv. pravidlem obchodního úsudku, které představuje normu, podle níž může být vedení podniku odpovědné za svá rozhodnutí. Rozhodující otázkou podle tohoto pravidla potom je, zda bylo kritérium pro rozhodnutí přiměřené a zda bylo rozhodnutí učiněno v zájmu podniku.

(124)

Švédsko a Dánsko tvrdí, že kritérium pro rozhodnutí vložit kapitál do společnosti PostNord AB bylo přiměřené, dostatečné a obdobné kritériu, podle jakého by se rozhodoval srovnatelný soukromý investor, a to z následujících důvodů:

(125)

Podle Dánska a Švédska z analýzy diskontovaných peněžních toků vyplývá, že jejich investice mají pozitivní návratnost, neboť vytvářejí hodnotu; v případě, že by společnost PostNord AB ztratila investiční stupeň, utrpěla by pokles hodnoty podniku ve výši 1 071 milionů SEK. Tento pokles hodnoty by překročil skutečné celkové náklady, které Dánsku a Švédsku vznikly, ve výši 667 milionů SEK, tedy celkový jimi vložený kapitál. Vycházeli z účinků svých investic na hodnotu podniku PostNord AB a jejich cílem bylo chránit jeho hodnotu z pozice akcionářů (tj. hodnotu vlastního kapitálu ve výši […] SEK) a podle nich zásada tržně jednajícího hospodářského subjektu nevyžaduje, aby vlastníci provedli hospodářská hodnocení na základě hypotetického srovnávacího scénáře v případě likvidace společnosti PostNord AB.

(126)

Dánsko a Švédsko navíc tvrdí, že měly dobré povědomí o potřebách refinancování společnosti PostNord, i když to nebylo výslovně uvedeno v ekonomických analýzách vlastníků. Dánsko a Švédsko se dále obrátily na finanční poradce (společnosti SEB a Rothschild), kteří provedli hloubkové analýzy finanční situace společnosti PostNord. V těchto analýzách byla zohledněna splatnost úvěrů, které mají být refinancovány. Podle Dánska a Švédska tak byl zcela prokázán předpoklad, že společnost PostNord potřebovala značné prostředky na refinancování, a proto si potřebovala zachovat investiční stupeň, jenž by jí zajistil přístup na úvěrový trh a flexibilitu při výběru nejvhodnějších zdrojů financování při co nejnižších nákladech.

(127)

Dánsko a Švédsko v neposlední řadě tvrdí, že ačkoli to není vyžadováno v posouzení tržně jednajícího hospodářského subjektu, prokazují následné důkazy, například výnos z dluhopisů vydaných společností PostNord a jinými srovnatelnými provozovateli poštovních služeb v letech 2018 a 2019, že kapitálové injekce byly skutečně v souladu s tržními podmínkami a že bez kapitálových injekcí by se úrokové náklady mohly zvýšit o […] bazických bodů.

(128)

Samostatné připomínky Dánska se týkají pouze kapitálových injekcí poskytnutým Dánskem a Švédskem. Dánsko tvrdí, že pravděpodobnost, že společnost PostNord AB ztratí svůj investiční stupeň při poskytnutí dánské a švédské kapitálové injekce i bez nich, nebyla odhadnuta explicitně, ale implicitně v posouzení dánských orgánů provedeném před přijetím investičního rozhodnutí. Podle tohoto posouzení bylo pravděpodobné (tj. […] % až […] % jisté), že společnost PostNord AB ztratí svůj investiční stupeň, pokud jí nebudou poskytnuty kapitálové injekce Dánskem a Švédskem.

(129)

Kapitálové injekce poskytnuté Dánskem a Švédskem ve výši 667 milionů SEK by zajistily, že poměr čistého dluhu k EBITDA zůstane v nadcházejících letech pod […], tedy úrovní, kterou finanční trh obvykle vyžaduje pro vstup do určitého investičního stupně. Kapitálová injekce od vlastníků by navíc sama o sobě posílila úvěruschopnost společnosti tím, že by finančním trhům vyslala signál, že vlastníci posoudili budoucí finanční výkonnost společnosti PostNord AB a mají v ni důvěru.

(130)

Dánsko tvrdí, že by nebylo v souladu s běžným tržním postupem provést přesný finanční výpočet hypotetického srovnávacího scénáře a základního scénáře, zda bude úvěrové hodnocení společnosti PostNord AB zachováno pouze díky kapitálovým injekcím od Dánska a Švédska, jelikož se s ohledem na provozní transformaci společnosti Post Danmark očekává, že se úvěruschopnost společnosti PostNord AB bude v každém případě postupně zlepšovat.

(131)

Dánsko se však také domnívá, že analýza vypracovaná společností Rothschild poskytla názorný, ale realistický příklad potenciálních ztrát společnosti PostNord AB v případě, že se octne v neinvestičním stupni, na základě celkových závazků v roce 2017 (tj. […] SEK) a za předpokladu splatnosti v délce […] let. Podle této analýzy se společnost PostNord AB musí nacházet v některém investičním stupni, aby měla zajištěn nízký úrok na refinancování závazků, jež jsou splatné v blízké budoucnosti. Z analýzy proto vyplývá, že reálné riziko, že společnost PostNord AB ztratí svou hodnotu podniku v důsledku zvýšených investičních nákladů, by přimělo každého soukromého investora-vlastníka za podobných okolností k tomu, aby kapitálovou injekci poskytl bez podrobného posouzení požadovaného Komisí.

(132)

Dánsko také tvrdí, že období, po které by si společnost PostNord AB zachovala svůj investiční stupeň v důsledku kapitálových injekcí od Dánska a Švédska, nelze upřesnit. Jelikož však většina závazků společnosti PostNord AB musela být refinancována v letech 2018 až 2019, bylo pro tuto společnost klíčové zachovat si investiční stupeň v uvedeném období. Společnost PostNord AB rovněž působí na trhu, který prochází významnými změnami, což znamená, že je pravděpodobné, že finanční trhy uplatní přísnější kritéria rozlišující mezi investičním a neinvestičním stupněm a budou méně flexibilní k poměru čistého dluhu k EBITDA. Za těchto okolností by rating v rámci investičního stupně společnosti PostNord AB byl důležitý po dobu několika let, dokonce i po dokončení transformace společnosti Post Danmark.

(133)

Podle Dánska by byl poměr čistého dluhu k EBITDA jednou z hlavních finančních metrik používaných ratingovými agenturami k určení rizika selhání emitenta, a proto by udržení tohoto poměru pod určitou hranicí bylo pro zachování ratingu v rámci investičního stupně pro společnost PostNord AB zásadní. Finanční trhy přitom mohou při úvěrovém hodnocení vycházet pouze z očekávaných budoucích výsledků, například z pravděpodobnosti úspěšné transformace společnosti Post Danmark. Kapitálové injekce poskytnuté Dánskem a Švédskem společnosti PostNord AB by proto pozitivně ovlivnily posouzení rizik trhu.

(134)

Samostatné připomínky Švédska se týkají pouze kapitálových injekcí poskytnutých Švédskem a Dánskem. Švédsko tvrdí, že pokud by společnost PostNord Group vložila kapitál do společnosti Post Danmark, aniž by Dánsko vyplatilo vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat univerzální službu nebo akcionáři poskytli kapitálové injekce společnosti PostNord AB, byly by k provedení transformačního plánu společnosti Post Danmark zapotřebí finanční zdroje společnosti PostNord Group v rozsahu, v jakém by byla ohrožena celá skupina.

(135)

Podle Švédska je dopad úpadku společnosti Post Danmark na celkovou hodnotu vlastního kapitálu akcií společnosti PostNord AB v držení švédského státu nejistý, odhaduje se však, že bude nepříznivý.

(136)

Švédsko tvrdí, že pokud nebudou společnosti Post Danmark poskytnuty kapitálové injekce a vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu, bude se mít za to, že má společnost PostNord Group neinvestiční stupeň, bude mít zvýšené výpůjční náklady a omezenou finanční flexibilitou a bude znamenat významné finanční riziko. Nižší hodnocení by mohlo mít nepříznivý dopad na vztahy se zákazníky a dodavateli, způsobit potíže s udržením schopných zaměstnanců a mít další indikativní dopady vyvolané neexistencí (kapitálové) podpory ze strany vlastníka. Švédsko se proto domnívalo, že je důležité zajistit úroveň finančního rizika, jež odpovídá nebo se blíží úvěrovému hodnocení na úrovni investičního stupně […], který je srovnatelný s investičním stupněm srovnatelných provozovatelů poštovních služeb.

(137)

Švédsko na základě analýzy diskontovaných peněžních toků došlo k závěru, že po zahrnutí dánské podpory ve výši 1 533 milionů SEK související s vyrovnávací platbou za povinnost poskytovat univerzální službu za roky 2017 až 2019 se čistá současná hodnota dánského podniku zvýšila z […] SEK na […] SEK, čímž se následně zvýšila hodnota vlastního kapitálu. Nárůst hodnoty vlastního kapitálu švédského akcionáře o […] SEK jasně převyšuje jeho investici ve výši 400 milionů SEK, což prokazuje, že rozhodnutí Švédska vložit kapitál do společnosti PostNord AB bylo v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu.

(138)

Z důvodů uvedených v oddíle 4.1.1. Dánsko a Švédsko nesouhlasí s organizací ITD a dalšími třetími stranami v tom, že by tři kapitálové injekce měly být považovány za jediné opatření. Dánsko a Švédsko rovněž s odkazem na 75. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení uvádějí, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu za roky 2017 až 2019 je samostatným opatřením.

(139)

Dánsko a Švédsko se zejména neztotožňují s tvrzením organizace ITD, že je pro rozhodnutí o tom, zda by měla být některá opatření analyzována odděleně, třeba vzít do úvahy „situaci příjemce podpory, nikoli situaci investorů“. Podle Dánska a Švédska by soulad se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu měl záviset na hospodářské racionálnosti každého investora (59).

(140)

Ohledně cíle tří kapitálových injekcí a tvrzení organizace ITD, že by údajný nedostatek finančních prostředků představující rozdíl mezi odhadovanými náklady na nový model fungování (konkrétně 5 miliard SEK podle říjnové dohody) a injekcí poskytnutou společností PostNord Group ve výši 2,339 miliardy DKK naznačoval, že kapitálové injekce od Švédska a Dánska jsou ve skutečnosti také určeny pro provedení transformačního plánu (60), Dánsko a Švédsko uvádějí, že odhadované náklady na nový model fungování uvedené v říjnové dohodě se nerovnají potřebnému kapitálu, jelikož odhadované náklady zahrnují předpokládané provozní ztráty vzniklé společnosti Post Danmark, které snižují potřebný kapitál.

(141)

K tvrzení organizace ITD, že konečným příjemcem všech tří kapitálových injekcí je společnost Post Danmark (viz 58. bod odůvodnění), Dánsko a Švédsko poznamenávají, že cílem říjnové dohody není určit skutečného příjemce státní podpory. Jedná se spíše o dohodu o zásadách, jež byla následně provedena právně závaznými přísliby vůči společnosti PostNord AB.

(142)

Z důvodů uvedených v oddíle 4.1.2. Dánsko a Švédsko rovněž nesouhlasí s tvrzením organizace ITD, že tři kapitálové injekce byly poskytnuty v den uzavření říjnové dohody. Dánsko a Švédsko odkazují na podmínky uvedené v rozsudcích ve věcech Magdeburger Mühlenwerke a BSCA (61) a uvádějí, že opatření podpory lze považovat za poskytnuté pouze na základě právně závazného aktu, kterým se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje k poskytnutí opatření podpory příjemci prostřednictvím nepodmíněného a podle zákona závazného příslibu, nebo pokud byly splněny podmínky pro získání podpory a pokud lze určit příjemce podpory.

(143)

Podle Dánska a Švédska říjnová dohoda nesplňuje žádnou z těchto tří podmínek z následujících důvodů:

(144)

Státy navíc považují tvrzení organizace ITD, že by měla být prováděcí opatření pro účely státní podpory stanovena ex ante a že by nemělo být možné poskytnout podporu bez provedení těchto prováděcích opatření (viz 59. bod odůvodnění), za irelevantní. V tomto ohledu státy zpochybňují relevantnost judikatury, na kterou odkazuje organizace ITD. Za prvé, rozsudek ve věci Arriva Italia a další nebyl v okamžiku, kdy organizace ITD předložila své připomínky, ještě vydán. Státy se každopádně domnívají, že se rozhodnutí ve věci Arriva Italia a další netýkalo toho, zda lze uložit prováděcí opatření nebo kdy lze tato opatření uložit, ale spíše toho, zda vnitrostátní právní předpisy, které přiznávají právo obdržet podporu, obsahovaly prováděcí opatření a zda byla tato opatření splněna (65). Za druhé, další rozsudky, na které odkazuje organizace ITD (viz poznámka pod čarou 35), se týkají toho, zda vnitrostátní opatření představovala režim podpory a zda přeměna společnosti na určitou právní formu představovala režim podpory nebo jednotlivou podporu. Podle států tato judikatura s tvrzeními organizace ITD očividně nesouvisí.

(145)

Podle Dánska a Švédska není vedlejší argumentace organizace ITD, že všechny tři kapitálové injekce byly poskytnuty dne 28. května 2018, ničím doložena, jak je objasněno ve 100. a 101. bodě odůvodnění.

(146)

K odkazu organizace ITD na zprávu Rigsrevisionen (66. bod odůvodnění) Dánsko a Švédsko uvádějí:

(147)

Dánsko a Švédsko zpochybňují tvrzení organizace ITD, že by měl být WACC použitý pro kapitálovou injekci poskytnutou společností PostNord Group společnosti Post Danmark vyšší, aby odrážel pravděpodobnost, že by povinnost poskytovat univerzální službu nemusela být svěřena společnosti Post Danmark. Uvádějí, že povinnost poskytovat univerzální službu vždy vykonávala společnost Post Danmark a společnost PostNord Group neměla důvod očekávat, že by dánský stát měl v úmyslu tento stav měnit, především z toho důvodu, že univerzální služba je nákladná a prodělečná činnost.

(148)

Dánsko a Švédsko rovněž zpochybňují tvrzení organizace ITD, že WACC měl být vyšší než WACC srovnatelných provozovatelů poštovních služeb společnosti PostNord Group, aby odrážel rizika související s provedením transformačního plánu, jelikož příslušné obchodní riziko bylo zachyceno v souvisejícím obchodním plánu a na společnost byly použity další rizikové přirážky (týkající se digitalizace a velikosti), jež jsou uvedeny v tabulce 5:

Tabulka 5

Post Danmark A/S – výpočet WACC

(149)

Dánsko a Švédsko dále tvrdí, že by se výkonnost společnosti Post Danmark ve srovnání s cíli stanovenými v obchodním plánu na roky 2018 až 2020 zlepšila, jak uvádí výroční zpráva společnosti PostNord AB za rok 2018 na straně 25. Tato skutečnost podle Dánska a Švédska podporuje závěr, že předpoklady výpočtu diskontovaných peněžních toků byly obezřetné a konzervativní. Vyvrací rovněž tvrzení organizace ITD, že trend vývoje provozních výsledků společnosti Post Danmark byl od roku 2017 výlučně a nepřetržitě negativní. U EBIT před odečtením položek ovlivňujících srovnatelnost byl naopak zaznamenán vzestupný trend. Jak uvádí výroční zpráva společnosti PostNord AB za rok 2018, ztráty byly sníženy v důsledku provedení transformačního plánu.

(150)

Dánsko a Švédsko se na rozdíl od organizace ITD domnívají, že jejich kapitálové injekce poskytnuté společnosti PostNord AB neměly být zahrnuty do diskontovaných peněžních toků skupinové kapitálové injekce. I kdyby byly kapitálové injekce zahrnuty do výpočtu čisté současné hodnoty kapitálové injekce od společnosti PostNord Group uvedené v tabulce 1 rozhodnutí o zahájení řízení, čímž by se kapitálová injekce (A) zvýšila o 667 milionů SEK (460 milionů DKK), byla by podle Dánska a Švédska celková hodnota bez kapitálové injekce (G) kladná, v přibližné výši […] DKK ([…] DKK – 460 milionů DKK).

(151)

Dánsko a Švédsko se na rozdíl od organizace ITD dále domnívají, že by do diskontovaných peněžních toků kapitálové injekce od společnosti PostNord Group měl být rovněž zahrnut jednorázový účinek úvěrů zajištěných nemovitostí v Dánsku ([…] DKK), jelikož tento účinek byl zahrnut na základě doložek křížového selhání v úvěrové facilitě společnosti PostNord Group. Zahrnutí jednorázového účinku úvěrů zajištěných nemovitostí do diskontovaných peněžních toků každopádně podle států nemá žádný podstatný dopad na výsledek, a i kdyby byl jednorázový účinek úvěrů zajištěných nemovitostí vyloučen, byla by celková hodnota bez kapitálové injekce kladná.

(152)

K tvrzení organizace ITD, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu zahrnuje státní podporu, a proto by měla být vyloučena z analýzy diskontovaných peněžních toků, oba státy uvádějí, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu byla v diskontovaných peněžních tocích neutralizována odpovídajícími náklady spojenými se ztrátovou povinností poskytovat univerzální službu.

(153)

K tvrzení organizace ITD, že model diskontovaných peněžních toků vypracovala samotná společnost PostNord, státy uvádějí, že veřejné podniky, jako je společnost PostNord, mají dostatečně kompetentní interní zaměstnance, kteří jsou schopni provést investiční analýzu v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu, a není tedy nezbytně nutné obracet se na nezávislého odborníka.

(154)

Organizace ITD (stejně jako další třetí strany) tvrdí, že všechny kapitálové injekce by měly být považovány za jediné opatření (viz oddíl 3.1.1). Dánsko a Švédsko naopak tvrdí, že kapitálové injekce by měly být považovány za tři samostatná opatření (viz oddíl 4.1.1). Komise v rozhodnutí o zahájení řízení usoudila, že tři kapitálové injekce jsou tři samostatná opatření, z nichž každé vyžaduje vlastní řádné posouzení (viz 69. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(155)

Po přezkoumání všech připomínek obdržených v rámci formálního vyšetřovacího řízení trvá Komise na svém stanovisku obsaženém v rozhodnutí o zahájení řízení, že tři kapitálové injekce jsou tři samostatná opatření, z nichž každé vyžaduje vlastní specifické posouzení.

(156)

Společnost PostNord Group, Dánsko a Švédsko jsou různí investoři. Důvody a rozhodovací proces týkající se poskytnutí kapitálových injekcí se u každého z dotčených investorů liší (což prokazuje rozdílné odůvodnění předložené Dánskem a Švédskem v oddílech 4.2 a 4.3). Soulad těchto opatření s tržními podmínkami nelze posuzovat jako jediné opatření, jelikož Švédsko, Dánsko i společnost PostNord Group mají odlišné finanční náklady a vyžadují odlišnou návratnost investic. To například znamená, že operace by mohla být hospodářsky oprávněná buď pro Švédsko, nebo pro Dánsko, ale ne pro oba členské státy.

(157)

Rozhodovací procesy těchto dvou států se naprosto liší (viz 98. a 99. bod odůvodnění) a jsou do nich zapojeny zcela odlišné subjekty. Dánsko a Švédsko se také nacházejí v odlišné finanční situaci, pokud jde o jejich kapacitu jakožto akcionářů společnosti PostNord AB v souvislosti s jejich kapitálovými injekcemi, protože mají různé finanční náklady a požadavky na návratnost investic a rovněž mají odlišné výpůjční náklady. Švédsko a Dánsko se však nacházejí v jiné situaci než společnost PostNord Group. Společnost PostNord Group má také svůj vlastní interní rozhodovací proces a již na podzim 2016 se začala připravovat na provedení transformačního plánu, který nakonec vedl k poskytnutí kapitálové injekce. Ačkoli společnost PostNord Group musí ohledně své vlastní kapitálové injekce poskytnuté společnosti Post Danmark zohlednit stanovisko svých akcionářů, nelze její rozhodovací proces uvést do souladu s nezávislými rozhodovacími procesy Dánska a Švédska. Soulad kapitálové injekce společnosti PostNord Group s tržními podmínkami je proto třeba posoudit s ohledem na důsledky této investice pro společnost PostNord Group.

(158)

Ačkoli organizace ITD a ostatní třetí strany tvrdí něco jiného, nemají všechny tři kapitálové injekce stejné příjemce. Kapitálová injekce společnosti PostNord Group byla vyplacena společnosti Post Danmark, zatímco kapitálové injekce Dánska a Švédska byly vyplaceny společnosti PostNord AB.

(159)

Organizace ITD a další třetí strany tuto skutečnost zpochybňují (viz 58. bod odůvodnění) na základě obsahu říjnové dohody. Za prvé, na základě citace říjnové dohody ( „společnost [PostNord] převede [tento] kapitál na společnost Post Danmark“ ) předložené organizací ITD se lze mylně domnívat, že by nakonec společnost PostNord AB převedla kapitál ve výši 5 miliard SEK na společnost Post Danmark. Výraz „tento“ byl přidán organizací ITD a podle Komise mění význam. Úplná citace zní takto:

„ S cílem vypořádat se s výzvou digitalizace v Dánsku společnost vypracovala nový model fungování s náklady odhadnutými na přibližně 5 miliard SEK, jenž v období let 2017 až 2020 počítá se snížením počtu zaměstnanců v dánském podniku o přibližně 4 000 (dále jen „nový model fungování“). V rámci provedení nového modelu fungování společnost převede kapitál na společnost Post Danmark v souladu s návrhem představenstva společnosti ze dne 29. září 2017 .“  (68)

(160)

Podle této citace neexistuje žádná spojitost mezi kapitálovou injekcí ve výši 5 miliard SEK a tvrzením, že celá částka bude převedena na společnost Post Danmark. Pouze je uvedeno, že v rámci provedení nového modelu fungování společnost převede kapitál na společnost Post Danmark. To však nevylučuje možnost, že by kapitál mohl být v rámci nového modelu fungování převeden samostatně na společnost PostNord AB. Nakonec k tomu i došlo, jak vyplývá z bodu 4 říjnové dohody:

Společnost odhadla potřebný kapitál na podporu provedení nového modelu fungování na 3 miliardy SEK, přičemž švédský akcionář souhlasí s poskytnutím investice ve výši 400 milionů SEK a dánský akcionář souhlasí s poskytnutím investice ve výši 267 milionů SEK a společnost poskytne dodatečné finanční prostředky. Tyto investice se provedenou jako kapitálový vklad do společnosti[ (69)] za tržních podmínek, aniž by byly vydány nové akcie (70). (zvýraznění doplněno)

(161)

Za druhé, o převodu kapitálu na společnost PostNord AB se zmiňuje jak dánská vyhláška uvedená ve 101. bodě odůvodnění písm. a), tak rozhodnutí švédského parlamentu uvedené ve 101. bodě odůvodnění písm. b). Dánská vyhláška uvádí […] (71). Rozhodnutí švédského parlamentu uvádí: „návrh zákona je předložen Riksdagu, aby pověřil vládu rozhodnutím o kapitálových injekcích pro společnost PostNord AB až do výše 400 milionů SEK.“  (72)

(162)

Komise navíc během svého formálního vyšetřování nezjistila žádnou skutečnost, která by byla v rozporu s informacemi předloženými Dánskem a Švédskem (94. bod odůvodnění).

(163)

Komise se proto domnívá, že říjnová dohoda byla dohodou o zásadách (viz 143. bod odůvodnění písm. a)), která ponechala státům a společnosti PostNord AB značný prostor při skutečném provádění konkrétních opatření. Například částka, která byla nakonec poskytnuta společnosti Post Danmark prostřednictvím kapitálové injekce od společnosti PostNord Group, neodpovídá částkám předpokládaným v říjnové dohodě. Obsah říjnové dohody proto nelze považovat za rozhodující důkaz o příjemcích kapitálových injekcí od Dánska a Švédska.

(164)

Komise se domnívá, že kapitálové injekce poskytnuté Dánskem a Švédskem společnosti PostNord AB a všem jejím dceřiným podnikům nepřímo zvýhodňují také společnost Post Danmark tím, že chrání společnost PostNord AB. Z kapitálové injekce od společnosti PostNord Group má však přímý prospěch společnost Post Danmark, která může získaný kapitál využít k financování transformačního plánu.

(165)

Je nesporné, že výslovným cílem kapitálové injekce od společnosti PostNord Group je umožnit společnosti Post Danmark provést její plán transformace.

(166)

Kapitálové injekce od Dánska a Švédska byly vyplaceny společnosti PostNord AB a těží z nich celá skupina. Dánsko a Švédsko uvedly, že cílem jejich příslušných kapitálových injekcí je zachování stínového ratingu v rámci investičního stupně společnosti PostNord AB (viz 30. a 33. bod odůvodnění). Jelikož společnost PostNord AB nemá žádné oficiální úvěrové hodnocení, bylo by cílem v zásadě zajistit úroveň finančního rizika odpovídající nebo blížící se úvěrovému hodnocení investičního stupně […] (viz 30. a 33. bod odůvodnění). Podle Komise je zachování úvěruschopnosti společnosti PostNord AB, která je na trhu finančně soběstačná, pro její akcionáře pochopitelným a odůvodněným hospodářským cílem.

(167)

Komise se domnívá, že říjnová dohoda není aktem, na základě kterého by byla poskytnuta kterákoli ze tří kapitálových injekcí. Z obsahu říjnové dohody totiž vyplývá, že se jedná o dohodu o zásadách, přičemž poskytnutí všech tří kapitálových injekcí vyžadovalo následná prováděcí opatření, jak uvedlo Dánsko a Švédsko (viz 143. bod odůvodnění písm. b)).

(168)

Organizace ITD tvrdí, že Komise měla při hodnocení toho, zda tři kapitálové injekce představují ve skutečnosti jediné opatření, použít jiný soubor kritérií.

(169)

Na základě ustálené judikatury (73) a čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (74) se Komise musí při svém hodnocení vycházet z celkového relevantního skutkového a právního stavu, a nikoli z omezeného souboru kritérií, Komise však v tomto případě vzala v úvahu všechny relevantní skutkové a právní otázky. I po zohlednění kritérií předložených organizací ITD došla Komise ke stejnému závěru, že tři kapitálová opatření jsou samostatnými opatřeními.

(170)

Za prvé, organizace ITD tvrdí, že časové rozvržení všech tří kapitálových opatření je totožné, protože všechna tři opatření byla podle jejich názoru poskytnuta v den uzavření říjnové dohody, tj. dne 20. října 2017. Toto tvrzení úzce souvisí s datem poskytnutí opatření. Jak je uvedeno v oddíle 5.2., podle Komise byly kapitálové injekce poskytnuty k různým datům. Časové rozvržení kapitálových injekcí je proto odlišné.

(171)

Za druhé, ohledně cíle tří kapitálových injekcí Komise trvá na svém závěru, že kapitálová injekce od společnosti PostNord Group a kapitálové injekce poskytnuté Dánskem a Švédskem sledují odlišné cíle. Komise se domnívá, že nedostatek finančních prostředků, na který organizace ITD poukazuje (viz 55. bod odůvodnění písm. b)), neprokazuje, že by cílem kapitálových injekcí od Dánska a Švédska bylo usnadnit provádění transformačního plánu, a že by proto společně s kapitálovou injekcí od společnosti PostNord Group představovaly jediné opatření, tím spíše, že by i po zohlednění těchto opatření nadále existoval nedostatek finančních prostředků. Státy navíc uvedly, že nedostatek finančních prostředků odpovídá odhadovaným provozním ztrátám, které utrpěla společnost Post Danmark (viz 140. bod odůvodnění).

(172)

Za třetí, jelikož mají kapitálové injekce různé příjemce a/nebo různé investory, jsou proto i okolnosti, za kterých byly tyto kapitálové injekce poskytnuty, odlišné a situace příjemců je proto rovněž odlišná. Komise proto dospěla k závěru, že situace, za kterých byly kapitálové injekce poskytnuty, nejsou totožné.

(173)

Komise se rovněž domnívá, že judikatura, kterou organizace ITD citovala ve své původní stížnosti a ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení, nepodporuje její tvrzení, že tři kapitálové injekce představují jediné opatření.

(174)

Za prvé, jak již bylo zdůrazněno ve 169. bodě odůvodnění výše uvedeného rozsudku ve věci Řecká republika a další v. Komise (75), Tribunál v bodě 178 konstatoval, že je třeba vycházet z celkového relevantního skutkového a právního stavu. Tím se míní zohlednění i dalších skutečností než pouze časového rozvržení, cíle a situace.

(175)

Za druhé, pokud jde o rozsudek ve věci Bouygues a Bouygues Télécom v. Komise a další (76) (viz 33. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení) a rozsudek ve věci BP Chemicals v. Komise (77), Komise poznamenává, že skutkové okolnosti těchto věcí se liší od skutkových okolností projednávané věci, neboť v projednávané věci vystupují různí poskytovatelé podpory, z nichž každého je nutné posoudit zvlášť. Tento rozdíl je patrný v rozsudku ve věci BP Chemicals (na který odkazuje rozsudek ve věci Bouygues a Bouygues Télécom v. Komise), ve kterém Tribunál rozhodl, že Komise musí určit, zda jsou opatření oddělitelná „v případě jako je tento, který se týká tří kapitálových injekcí poskytnutých stejným investorem […]“  (78) (zvýraznění doplněno). Dospěl k závěru, že totožnost investora (investorů) je pouze jedním z prvků, které je třeba vzít v úvahu při posuzování, zda kapitálové injekce představují jediné opatření nebo několik opatření, přičemž je zapotřebí zohlednit další relevantní prvky.

(176)

Za třetí je třeba poznamenat, že i když rozsudek ve věci Bouyges a Bouygues Télécom v. Komise odkazuje na časové rozvržení, cíl a situaci podniku při posuzování toho, zda po sobě jdoucí zásahy představují státní podporu, nevylučuje, že lze vzít v úvahu i jiná kritéria. Soud totiž uvedl, že „[t]ak [tj. nahlížet na několik po sobě jdoucích zásahů státu jako na jediný zásah] tomu může být zejména tehdy, když po sobě jdoucí zásahy vykazují zejména z hlediska jejich časového rozvržení, jejich cíle a situace podniku v době těchto zásahů natolik úzké vazby, že je nemožné je od sebe oddělit“  (79) (zvýraznění doplněno).

(177)

Za čtvrté, organizace ITD ve svých připomínkách odkazuje na rozsudek ve věci Arriva Italia a další a uvádí, že Soudní dvůr potvrdil, že prováděcí opatření bylo nezbytně vyžadováno stávajícími vnitrostátními právními předpisy upravujícími poskytování státní podpory. V době, kdy organizace ITD a další třetí strany zaslaly své připomínky, Soudní dvůr v této věci ještě nevynesl rozsudek. Organizace ITD proto s největší pravděpodobností opírala svá tvrzení o stanovisko generálního advokáta. Soudní dvůr každopádně ve svém rozsudku ze dne 19. prosince 2019 dospěl k závěru, že v této konkrétní věci lze mít za to, že podpora byla poskytnuta. Vnitrostátní soud však musí ověřit, zda projednávaný právní základ již dal nárok na přidělení těchto finančních prostředků (80). Komise se zcela ztotožňuje se stanoviskem Soudního dvora, jelikož v projednávané věci byla skutečně vyžadována prováděcí opatření z toho důvodu, že říjnová dohoda nedávala nárok na přidělení finančních prostředků, a proto nelze kapitálové injekce považovat za poskytnuté ke dni této dohody.

(178)

V rozsudku ve věci Belgické království a Magnetrol International v. Komise (81) se skutkové okolnosti liší od skutkových okolností projednávané věci, neboť v projednávané věci byli příjemci (tj. společnosti Post Danmark a PostNord AB) určeni. Ačkoli určení příjemců nebylo v pojednávané věci překážkou pro poskytnutí podpory, právní závaznosti poskytnutí kapitálových injekcí bránily další překážky, například vnitrostátní rozhodovací postupy. Komise vycházela z obdobných aspektů, když v 81. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení odkázala na rozsudek ve věci BSCA v. Komise. V rozsudku ve věci BSCA v. Komise Soudní dvůr uvádí, že „je kritériem pro určení okamžiku poskytnutí podpory kritérium právně závazného aktu, kterým se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje k poskytnutí podpory příjemci […] prostřednictvím nepodmíněného a podle zákona závazného příslibu“  (82). Tento nepodmíněný a podle zákona závazný příslib byl učiněn v okamžiku poskytnutí různých kapitálových injekcí, přičemž tato podmínka nebyla splněna ke dni uzavření říjnové dohody.

(179)

Organizace ITD se navíc ve svém tvrzení, že když je známa výše podpory a její příjemce, lze opatření podpory považovat za poskytnuté (viz 59. bod odůvodnění), zjevně opírá o restriktivní výklad rozsudku ve věci BSCA v. Komise. Soudní dvůr ve výše uvedeném rozsudku ve věci BSCA v. Komise spíše využívá skutečnost, že příjemce nebyl určen, na podporu svého závěru, že dotčené opatření podpory nebylo v této věci poskytnuto. V bodě 74 je uvedeno:

„Z tohoto rozhodnutí tak jasně vyplývá, že se valonská vláda nezavázala vůči žalobkyni, že jí poskytne podporu, ale naopak příslušný ministr se pouze zavázal předložit uvedené vládě opatření k provedení investičního programu. Kromě toho je třeba konstatovat, že žalobkyně není určena jako potenciální příjemce podpory.“ (zvýraznění doplněno).

(180)

V bodě 77 tohoto rozsudku Soudní dvůr dále uvádí:

„Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, rozhodnutí ze dne 20. července a 8. listopadu 2000 neobsahovala přesné a právně závazné závazky ze strany valonské vlády vůči žalobkyni. Jak ostatně uznává sama žalobkyně v replice, tato rozhodnutí představovala závazek valonské vlády s ohledem na její politické cíle a byla výsledkem shody ministrů v této vládě. Naopak z pouhého přečtení úmluvy z roku 2002 vyplývá, že teprve v tomto dokumentu byly stanoveny ve formě právních povinností podrobnosti o infrastruktuře a službách. Tato úmluva z roku 2002 se totiž vyznačuje investičním programem, jakož i výdaji, ke kterým se zavázaly Valonský region –Sowaer [  (83) ], a koncesním poplatkem, který se za to zavázala platit žalobkyně. “ (zvýraznění doplněno)

Říjnová dohoda je tedy podobná rozhodnutím ze dne 20. července a 8. listopadu 2000, jež obsahovala politické cíle uvedené v bodě 77 rozsudku ve věci BSCA v. Komise (a nikoli dohodě z roku 2002 uvedené ve stejném bodě), neboť rovněž obsahuje politické cíle a je výsledkem konsensu mezi Dánskem a Švédskem a nejedná se o akt, na základě kterého lze kapitálové injekce považovat za poskytnuté.

(181)

V souladu s důvody uvedenými v 156. až 180. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že kapitálové injekce představují tři samostatná opatření, která jsou proto v oddíle 5.2. posuzována samostatně.

(182)

Dánsko a Švédsko souhlasí s posouzením Komise v rozhodnutí o zahájení řízení, že kapitálová injekce byla společností PostNord Group poskytnuta dne 11. června 2018 (101. bod odůvodnění). Organizace ITD tvrdí, že kapitálová injekce byla společností PostNord Group poskytnuta dne 20. října 2017 (62. bod odůvodnění).

(183)

Pokud poskytnutí opatření podpory závisí na splnění určitých podmínek, nelze je považovat za poskytnuté, pokud a dokud tyto podmínky nejsou splněny (84). V říjnové dohodě se uvádí, že: „Akcionáři se dohodli na níže uvedeném znění dohody, která musí být […] ohledně prvků státní podpory schválena Evropskou komisí“. Připomínky třetích stran nemohly změnit závěr Komise, že se jedná o jasnou podmínku, která musí být splněna před tím, než bude možné považovat kapitálovou injekci od společnosti PostNord Group za poskytnutou. Kapitálová injekce od společnosti PostNord Group by proto mohla být považována za poskytnutou nejdříve dne 28. května 2018, tedy v den, kdy bylo přijato rozhodnutí z roku 2018.

(184)

Říjnová dohoda stanoví, že pokud by Komise svým rozhodnutím z roku 2018 vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat univerzální službu neschválila, nemohly by být tři kapitálové injekce jednoduše poskytnuty. Načasování výplaty kapitálových injekcí je v souladu s touto podmínkou.

(185)

Kapitálová injekce od společnosti PostNord Group byla každopádně součástí prováděcí dohody uzavřené mezi Dánskem a společností PostNord AB (viz 25. a 100. bod odůvodnění). Představenstvo společnosti PostNord AB učinilo investiční rozhodnutí až na základě této dohody, a tím se povinnost společnosti PostNord Group vložit kapitál do společnosti Post Danmark stala „nepodmíněnou a podle zákona závaznou“, což je kritérium uplatňované Soudním dvorem a Tribunálem (85).

(186)

S ohledem na 183. až 185. bod odůvodnění se Komise domnívá, že kapitálová injekce byla společností PostNord Group poskytnuta dne 11. června 2018.

(187)

Relativně zanedbatelný a částečný převod z dubna 2018 (86) (viz 107. bod odůvodnění) je navíc v souladu s bodem 6 říjnové dohody, který stanoví: „Při čekání [na schválení prvků státní podpory v dohodě Komisí] může [společnost PostNord] poskytnout společnosti Post Danmark A/S finanční prostředky, jež potřebuje k tomu, aby mohla vykonávat každodenní činnosti“. Tento velmi omezený převod, jehož cílem je zajistit krátkodobou kontinuitu činností, vyžaduje strukturálnější opatření, jako je vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu na období 2017 až 2019 a nelze jej srovnávat s kapitálovou injekcí poskytnutou společností PostNord Group v celkové výši 2,339 miliardy DKK společnosti Post Danmark.

(188)

Komise dále poznamenává, že říjnová dohoda se odlišuje od mezivládní dohody uzavřené mezi Dánskem a Švédskem o vytvoření konsorcia, které je odpovědné za výstavbu, správu a provoz tzv. pevného spojení přes most Øresund (viz 64. bod odůvodnění). Na rozdíl od mezivládní dohody Dánsko a Švédsko v říjnové dohodě společně nic nezaručují ani se nezavazují k poskytnutí finanční podpory.

(189)

To je patrné z 32. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise týkajícího se tzv. pevného spojení přes most Øresund (viz poznámka pod čarou 38), který odkazuje na článek 12 mezivládní dohody, jenž stanoví:

(190)

Na rozdíl od závěru, ke kterému Komise dospěla v rozhodnutí o zahájení řízení, že dánská kapitálová injekce byla poskytnuta dne 11. června 2018 (viz 108. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), má Dánsko za to, že její kapitálová injekce byla poskytnuta až dne 10. prosince 2018, tedy ke stejnému dni, ke kterému byla vyplacena. Organizace ITD se domnívá, že kapitálová injekce byla poskytnuta ke dni uzavření říjnové dohody, tedy ke dni 20. října 2017.

(191)

Komise trvá na tom, že podobně jako v případě kapitálové injekce od společnosti PostNord Group byla k poskytnutí kapitálové injekce Dánskem nezbytná další následná opatření k říjnové dohodě. Za prvé, byla nutná ministerská vyhláška ze dne 17. května 2018, jež představuje souhlas finančního výboru dánského parlamentu. Dánské ministerstvo dopravy, stavebnictví a bydlení tento souhlas dánského parlamentu potřebovalo k tomu, aby mohla být kapitálová injekce poskytnuta.

(192)

Za druhé, Komise z připomínek států k rozhodnutí o zahájení řízení zjistila, že ministerská vyhláška nebyla závazná a dánská vláda se mohla kdykoli rozhodnout, že na základě této ministerské vyhlášky podporu neposkytne, protože Dánsku neukládá žádnou povinnost tak učinit.

(193)

Vzhledem k tomu, že říjnová dohoda jasně stanoví, že je pro její provedení vyžadován také souhlas dánské vlády (viz 24. bod odůvodnění), a vzhledem k tomu, že ministerská vyhláška takový souhlas nepředstavuje ani neukládá vládě žádnou povinnost, dospěla Komise k závěru, že lze dánskou kapitálovou injekci považovat za poskytnutou až v okamžiku, kdy byla vyplacena, tj. dne 10. prosince 2018.

(194)

Komise proto opravuje svůj závěr učiněný v rozhodnutí o zahájení řízení, pokud jde o datum, kdy byla poskytnuta dánská kapitálová injekce. Tato změna data poskytnutí podpory z 11. června 2018 na 10. prosince 2018 však nemá žádný dopad na posuzování souladu s tržními podmínkami v oddíle 5.3.2. tohoto rozhodnutí.

(195)

Na rozdíl od závěru, ke kterému Komise dospěla v rozhodnutí o zahájení řízení, že švédská kapitálová injekce byla poskytnuta dne 28. května 2018 (viz 118. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), má Švédsko za to, že její kapitálová injekce byla poskytnuta až dne 29. listopadu 2018. Organizace ITD se domnívá, že švédská kapitálová injekce byla poskytnuta ke dni uzavření říjnové dohody, tedy ke dni 20. října 2017.

(196)

Podobně jako u dánské kapitálové injekce bylo k provedení švédské kapitálové injekce zapotřebí přijmout prováděcí opatření k říjnové dohodě. Prováděcím opatřením je u švédské kapitálové injekce mandát udělený švédským parlamentem dne 12. prosince 2017 (viz 100. a 101. bod odůvodnění). Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení (viz 117. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), tento mandát byl podmíněn schválením vyrovnávací platby za povinnost poskytovat univerzální službu Komisí, k čemuž došlo dne 28. května 2018.

(197)

Z připomínek států k rozhodnutí o zahájení řízení vyplývá, že mandát sice vládě umožňuje jednat, ale vládu k tomuto jednání nijak nezavazuje. Švédsko v tomto smyslu předložilo několik dalších případů, ve kterých byl mandát parlamentem udělen, vláda však na jeho základě (prozatím) nejednala (viz 99. bod odůvodnění).

(198)

Na základě 195. až 197. bodu odůvodnění Komise dospěla k závěru, že převod finančních prostředků schválený mandátem lze považovat za provedený až na základě právně závazného rozhodnutí, na základě kterého se vláda rozhodne jednat. Toto rozhodnutí bylo přijato dne 29. listopadu 2018 (viz 101. bod odůvodnění).

(199)

Komise proto opravuje svůj závěr učiněný v rozhodnutí o zahájení řízení, pokud jde o datum, kdy byla poskytnuta švédská kapitálová injekce. Tato změna data poskytnutí podpory z pondělí 28. května 2018 na čtvrtek 29. listopadu 2018 však nemá žádný dopad na posuzování souladu s tržními podmínkami v oddíle 5.3.3. tohoto rozhodnutí.

(200)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU představuje opatření státní podporu, jsou-li splněna tato kumulativní kritéria: i) opatření je poskytnuto členskými státy nebo ze státních prostředků; ii) poskytuje selektivní ekonomickou výhodu pro určité podniky nebo pro výrobu určitého zboží; iii) výhoda narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a iv) opatření ovlivňuje obchod uvnitř EU.

(201)

Podle ustálené judikatury musí Komise nejprve zjistit, zda je příjemce podpory podnikem ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Pojem „podnik“ označuje jakoukoli jednotku, která vykonává hospodářskou činnost, nezávisle na právním postavení této jednotky a způsobu jejího financování. Hospodářskou činností se rozumí jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na daném trhu (87).

(202)

Dánské a švédské orgány uznávají, že společnost Post Danmark vykonává činnosti hospodářské povahy. Společnost Post Danmark nabízí poštovní služby za úplatu na dánském poštovním trhu za podmínek hospodářské soutěže s ostatními provozovateli poštovních služeb. Poskytování poštovních služeb na tomto trhu tudíž představuje hospodářskou činnost. Z hlediska činností financovaných kapitálovou injekcí se proto společnost Post Danmark považuje za podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(203)

S cílem posoudit, zda je opatření poskytnuté prostřednictvím veřejných podniků přičitatelné státu, je nutné zjistit, zda lze mít za to, že se na přijetí opatření tak či onak podílely orgány veřejné moci (88).

(204)

Státní prostředky navíc zahrnují veškeré zdroje veřejného sektoru (89), včetně zdrojů veřejných podniků (90). Není důležité, zda je instituce v rámci veřejného sektoru autonomní (91).

(205)

Komise trvá na svém posouzení obsaženém v rozhodnutí o zahájení řízení, jež dospělo k závěru, že kapitálovou injekci od společnosti PostNord Group lze přičíst Dánsku a Švédsku. Přestože říjnovou dohodu nelze považovat za akt udělující podporu, jedná se o dvoustrannou dohodu mezi dvěma státy, v níž jsou dohodnuty zásady provádění transformačního plánu společnosti Post Danmark. Skupinová kapitálová injekce tvoří součást říjnové dohody, jak vyplývá z jejího bodu 4 (viz 22. bod odůvodnění).

(206)

Vzhledem k tomu, že se na zásadách poskytnutí kapitálové injekce od společnosti PostNord Group dohodly oba státy prostřednictvím říjnové dohody a že tato dohoda nebyla nikdy těmito dvěma státy zpochybněna, Komise se domnívá, že kapitálová injekce od společnosti PostNord Group je důsledkem této dohody a lze ji tedy přičíst dánskému a švédskému státu. Tento závěr navíc podporuje prováděcí dohoda (viz 25. bod odůvodnění), v níž se Dánsko a společnost PostNord AB výslovně dohodly na poskytnutí skupinové kapitálové injekce. Jelikož je společnost PostNord Group veřejný podnik a státní prostředky zahrnují zdroje veřejných podniků, je opatření navíc poskytnuto ze státních prostředků.

(207)

Aby opatření státu spadalo do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, musí zvýhodňovat „určité podniky nebo určitá odvětví výroby. V důsledku toho jsou pod pojem podpory zahrnuta pouze opatření, která poskytují selektivní výhodu určitým podnikům.

(208)

Kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group je individuálním opatřením konkrétně zaměřeným na společnost Post Danmark. Komise se tudíž domnívá, že dané opatření je selektivní.

(209)

Výhodou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je totiž jakákoli hospodářská výhoda, kterou by podnik za běžných tržních podmínek (tj. bez zásahu státu) nemohl získat (92). Důležitý je pouze účinek opatření na podnik, nikoli důvod nebo cíl státního zásahu (93). Pokud se v důsledku státního zásahu za podmínek, jež se liší od běžných tržních podmínek, zlepší finanční situace podniku, jedná se o výhodu.

(210)

Hospodářské transakce prováděné veřejnoprávními subjekty neposkytují výhodu, a tudíž nepředstavují státní podporu, jsou-li prováděny v souladu s běžnými tržními podmínkami (94). Jednání veřejnoprávních subjektů by proto mělo být srovnáno s jednáním podobných soukromých hospodářských subjektů za běžných tržních podmínek. Zda je zásah státu v souladu s tržními podmínkami, je nutno posoudit z hlediska ex ante, přičemž se přihlédne k informacím, které byly dostupné v okamžiku, kdy bylo rozhodnutí o zásahu přijato (95).

(211)

Komise se domnívá, že dva modely diskontovaných peněžních toků předložené dánskými a švédskými orgány jsou z metodického hlediska v souladu s přijatelnou praxí pro posuzování souladu investice s tržními podmínkami. Čistá současná hodnota budoucích peněžních toků společnosti (upravená o dluh) se běžně používá k hodnocení rozhodnutí o kapitálových investicích. Předložené modely zohledňují dva peněžní toky, jeden vyplývající z úpadku společnosti Post Danmark (záporné peněžní toky), kterému bude zabráněno, a druhý z budoucích provozních zisků společnosti Post Danmark (kladné peněžní toky).

(212)

V souvislosti s pochybnostmi vyjádřenými v rozhodnutí o zahájení řízení se Komise na základě dalších získaných informací domnívá, že jsou prognózy ziskovosti použité v modelech diskontovaných peněžních toků přiměřené a odůvodněné tržními studiemi (viz 122. bod odůvodnění). Předpokládané míry růstu příjmů a ziskovosti společnosti Post Danmark byly porovnány se vzorkem srovnatelných provozovatelů poštovních služeb společnosti Post Danmark (viz 122. bod odůvodnění). Tento vzorek zahrnoval řadu veřejně obchodovaných společností v odvětví poštovních služeb a logistiky. U každého ze srovnatelných provozovatelů poštovních služeb společností Post Danmark byly získány prognózy analytiků trhu týkající se příjmů a zisků. Toto referenční srovnání v zásadě odhalilo, že prognózy, na nichž je založen obchodní plán společnosti Post Danmark, jsou v porovnání s prognózami analytiků trhu konzervativní.

(213)

Podle obchodního plánu by ziskovost společnosti Post Danmark byla v prvních letech po injekci od společnosti PostNord Group záporná. Je to jedna z připomínek, kterou organizace ITD zaslala ohledně údajné hospodářské výhody poskytnuté společnosti Post Danmark. Ačkoli by značné náklady na restrukturalizaci vzniklé v letech bezprostředně následujících po injekci od společnosti PostNord Group vedly ke ztrátám, očekávaná ziskovost by po obratu společnosti Post Danmark z pohledu ex ante postačovala k tomu, aby bylo možné se domnívat, že je injekce od společnosti PostNord Group v souladu s tržními podmínkami.

(214)

Analýza ziskovosti za použití přístupu volného peněžního toku do vlastního kapitálu prokázala, že očekávaná ziskovost injekce od společnosti PostNord Group ex ante by byla z tržního hlediska stále dostatečná, i když byly z výpočtů vyloučeny ztráty, které by vznikly v případě úpadku společnosti Post Danmark. Tato analýza odhalila, že společnost PostNord Group jako akcionář společnosti Post Danmark očekávala návratnost převyšující náklady na kapitálovou injekci.

(215)

Očekávaná ziskovost injekce od společnosti PostNord Group ex ante navíc vycházela z přesného určení a odůvodnění WACC a nákladů na vlastní kapitál, které byly použity k diskontování volných peněžních toků pro společnost a akcionáře. Na rozdíl od toho, co tvrdila organizace ITD, tyto diskontní sazby přiměřeně odrážely úroveň rizika peněžních toků společnosti Post Danmark. WACC zohlednil zejména příslušné rizikové přirážky (viz 148. bod odůvodnění).

(216)

K tvrzení organizace ITD, že zprávu týkající se analýzy diskontovaných peněžních toků vypracovala samotná společnost PostNord, a nikoli nezávislý odborník, Komise uvádí, že pravidla státní podpory nevyžadují, aby hodnotící zprávy vypracoval odborník, jenž je nezávislý na příjemci podpory. Pravidla státní podpory pouze vyžadují, aby byla samotná analýza souladu s tržními podmínkami stanovena na základě obecně uznávané standardní metodiky hodnocení založené na dostupných objektivních, ověřitelných a spolehlivých údajích (96), jež by měly být dostatečně podrobné a měly by zohledňovat hospodářskou situaci v době, kdy bylo o transakci rozhodnuto, s přihlédnutím k úrovni rizika a budoucím očekáváním (97).

(217)

K tvrzení organizace ITD, že zpráva týkající se analýzy diskontovaných peněžních toků měla vzít v úvahu všechny tři kapitálové injekce, Komise uvádí, že kapitálová injekce od společnosti PostNord Group pro společnost Post Danmark je samostatným opatřením, které sleduje odlišný cíl než kapitálové injekce od Dánska a Švédska pro společnost PostNord AB. Proto analýza diskontovaných peněžních toků správně zohledňuje pouze kapitálovou injekci od společnosti PostNord Group pro společnost Post Danmark.

(218)

Pokud jde o tvrzení organizace ITD, že analýza diskontovaných peněžních toků zohlednila nezpůsobilé náklady související s dluhem z hypotečního úvěru a úvěrů společnosti Post Danmark, jenž by společnost Post Danmark nebyla schopna v případě likvidace splatit, Švédsko a Dánsko informovaly Komisi, že doložky křížového selhání v úvěrové facilitě společnosti PostNord Group stanoví, že v případě úpadku společnosti Post Danmark je společnost PostNord Group ze zákona povinna tyto úvěry splatit. Je tedy v pořádku, že analýza diskontovaných peněžních toků tyto náklady zohledňuje. Tím, že společnost PostNord Group vystupuje v rámci dohody o úvěrové facilitě jako […], nejedná jako orgán veřejné moci, ale jako tržně jednající hospodářský subjekt, který plní své povinnosti v rámci dohody o komerčním dluhu. Komise proto uvádí, že náklady společnosti Post Danmark související s dluhem z hypotečního úvěru a úvěrů vzniklým v případě úpadku jsou pro analýzu diskontovaných peněžních toků způsobilé.

(219)

K tvrzení organizace ITD, že analýza diskontovaných peněžních toků zohlednila nezpůsobilé náklady související s nepřímými náklady spojenými s úpadkem, konkrétně údajné vyšší výpůjční náklady společnosti PostNord a ztrátu její „schopnosti nabízet komplexní skandinávská logistická řešení“, jakož i „ztrátu synergií a rozsahu jejích skandinávských operací“, Komise uvádí, že tyto náklady jsou skutečnými nepřímými náklady, jež ponese společnost PostNord Group, což by v případě úpadku společnosti Post Danmark učinil každý obezřetný účastník trhu. Tyto náklady jsou proto způsobilé pro analýzu diskontovaných peněžních toků.

(220)

K tvrzení organizace ITD, že analýza diskontovaných peněžních toků zahrnuje nezpůsobilé peněžní toky, jako je vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu, Komise poznamenává, že jelikož je vyrovnávací platba za povinnost poskytovat univerzální službu považována za slučitelnou podporu, je způsobilá pro analýzu diskontovaných peněžních toků. Obezřetný investor by totiž při posuzování relevantnosti investice slučitelnou podporu zohlednil.

(221)

K tvrzení organizace ITD, že i kdyby byly do analýzy diskontovaných peněžních toků zahrnuty přímé a nepřímé náklady spojené se scénářem úpadku společnosti Post Danmark, měla by být zahrnuta pouze část těchto nákladů, nikoli celá částka, protože úpadku společnosti Post Danmark by nemuselo být nezbytně zabráněno prostřednictvím kapitálové injekce od společnosti PostNord Group, Komise uvádí, že výpočty předložené Dánskem a Švédskem prokázaly, že skupinová kapitálová injekce by zabránila úpadku společnosti Post Danmark, jemuž se i skutečně zabránilo.

(222)

K tvrzení organizace ITD, že příjmy jsou v diskontovaných peněžních tocích příliš vysoké a nezohledňují riziko, že pověření vykonáváním povinnosti poskytovat univerzální službu nebude po roce 2019 prodlouženo, Komise uvádí, že toto riziko je pouze hypotetické. Povinnost poskytovat univerzální službu vždy vykonávala společnost Post Danmark a společnost PostNord Group neměla důvod očekávat, že by v tomto ohledu měla nastat změna. V tomto ohledu lze poznamenat, že ve velké většině členských států Unie povinnost poskytovat univerzální službu obecně vykonává historický vnitrostátní provozovatel poštovních služeb.

(223)

K tvrzení organizace ITD, že s ohledem na 10 % pokles čistého obratu z prodeje společnosti Post Danmark v roce 2017 je odhad míry růstu na trhu s listovními zásilkami a logistickém trhu obsažený v diskontovaných peněžních tocích příliš optimistický, a tedy sporný, Komise připomíná své posouzení uvedené v 212. bodě odůvodnění a domnívá se, že lze považovat prognózy analytiků trhu, z nichž vychází obchodní plán společnosti Post Danmark, za konzervativní.

(224)

K tvrzení organizace ITD, že WACC obsažený v diskontovaných peněžních tocích je příliš nízký, protože zohledňuje spíše srovnatelné provozovatele poštovních služeb společnosti PostNord než společnosti Post Danmark, nezohledňuje riziko úpadku v důsledku ambiciózního plánu společnosti Post Danmark a nezohledňuje v modelu vysokou citlivost na vlastní předpoklady ohledně budoucích tržních podmínek, Komise připomíná své posouzení uvedené v 215. bodě odůvodnění a poznamenává, že analýza diskontovaných peněžních toků vzala v úvahu referenční hodnoty společnosti Post Danmark, přičemž dodatečné přirážky náležitě zohlednily příslušná rizika pro výpočet WACC.

(225)

K tvrzení organizace ITD, že by pravděpodobné zhoršení ratingu společnosti PostNord Group, k němuž by podle států mohlo dojít, potvrdilo, že by kapitálová injekce od společnosti PostNord Group byla finančně nezdravá a nesplňovala by kritérium soukromého investora na trhu, Komise připomíná své posouzení uvedené v 211. až 215. bodě odůvodnění týkající se souladu skupinové kapitálové injekce s tržními podmínkami a na základě něj se domnívá, že se zhoršení ratingu společnosti PostNord Group v důsledku kapitálové injekce od společnosti PostNord Group pro společnost Post Danmark nejeví jako obzvláště pravděpodobné (viz 240. bod odůvodnění). Bez ohledu na tyto skutečnosti by v rozporu se zdravou investicí nemusela nezbytně být pouze dočasná úprava stínového ratingu společnosti PostNord AB.

(226)

K tvrzení společnosti UPS, že reálnost předpokládané míry růstu uvedené ve výpočtech diskontovaných peněžních toků lze ověřit porovnáním míry růstu celého odvětví (viz 81. bod odůvodnění) podle údajů obsažených v řadě výzkumných prací a dalších zdrojích ve spojení se schopností společnosti PostNord přesně předpovídat očekávané výsledky v rámci konkrétních cílů, Komise připomíná své připomínky uvedené v 212. bodě odůvodnění, že se míry růstu předpokládané v analýze diskontovaných peněžních toků jeví jako konzervativní, a dodává, že schopnost společnosti PostNord přesně předpovídat očekávané výsledky v rámci konkrétních cílů nelze zohlednit v posouzení státní podpory provedeném Komisí.

(227)

K tvrzení společnosti UPS, že by měly být do analýzy diskontovaných peněžních toků zahrnuty dodatečné výpůjční náklady, a to nejen ve scénáři úpadku bez kapitálové injekce poskytnuté společností PostNord Group, ale také ve scénáři s poskytnutím kapitálové injekci společností PostNord Group v souladu s prohlášením dánských orgánů, že by se v důsledku kapitálové injekce poskytnuté společnosti Post Danmark mohlo také snížit úvěrové hodnocení společnosti PostNord AB, Komise uvádí, že jelikož je kapitálová injekce od společnosti PostNord Group pro společnost Post Danmark ve střednědobém horizontu dostatečně zisková, nejeví se zhoršení ratingu společnosti PostNord Group jako obzvláště pravděpodobné, a proto by neměly být do scénáře s poskytnutím kapitálové injekce společností PostNord Group zahrnuty žádné dodatečné výpůjční náklady.

(228)

Komise nakonec na základě dvou kvantitativních analýz ziskovosti, které předložily Dánsko a Švédsko, dospěla k závěru, že kapitálová injekce od společnosti PostNord Group je v souladu s tržními podmínkami, protože tyto analýzy prokázaly, že soukromý investor v pozici společnosti PostNord Group by do společnosti Post Danmark rovněž vložil kapitál.

(229)

Aby mohlo být opatření považováno za státní podporu, musí narušovat nebo potenciálně narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

(230)

U opatření podpory provedeného státem se má za to, že narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, pokud může zlepšit konkurenční postavení příjemce oproti jiným podnikům, s nimiž příjemce soutěží (98). Z předpokladu narušení hospodářské soutěže se vychází tudíž v situaci, kdy podniku působícímu v rámci liberalizovaného hospodářského odvětví, ve kterém probíhá nebo může probíhat hospodářská soutěž, poskytne stát určitou finanční výhodu.

(231)

Pokud jde o dopad opatření na obchod, není třeba prokazovat skutečný dopad dotčené podpory na obchod mezi členskými státy (99). Soudy Unie zejména konstatovaly, že „[p]okud podpora poskytnutá členským státem posiluje zejména postavení určitých podniků oproti jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř [Unie], je třeba mít za to, že tento obchod je podporou ovlivněn“  (100).

(232)

Společnost Post Danmark poskytuje poštovní služby na dánském území i v zahraničí. Dánský trh poštovních služeb byl dne 1. ledna 2011 liberalizován. Podle dánských orgánů měla společnost Post Danmark v roce 2016 podíl na trhu v přibližné výši […] % v oblasti rozesílání dopisů, […] % v oblasti rozesílání balíků mezi podniky a mezi podniky a spotřebiteli a […] % v oblasti rozesílání novin a časopisů.

(233)

Na území Dánska působí několik podniků poskytujících poštovní služby. Tyto podniky jsou přímými konkurenty společnosti Post Danmark a několik z nich, například společnosti UPS a GLS, působí i v jiných členských státech.

(234)

Komise se proto domnívá, že kapitálová injekce od společnosti PostNord Group pro společnost Post Danmark může ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž.

(235)

Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že kapitálová injekce od společnosti PostNord Group je v souladu s tržními podmínkami, jelikož příslušné analýzy prokázaly, že soukromý investor v pozici společnosti PostNord Group by do společnosti Post Danmark vložil podobný kapitál, nebyla společnosti Post Danmark poskytnuta žádná hospodářská výhoda, a není proto splněno jedno z kritérií uvedených v čl. 107 odst. 1 SFEU.

(236)

Vzhledem k tomu, že jsou tato kritéria kumulativní, má Komise za to, že kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group společnosti Post Danmark nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(237)

Dánské orgány uznávají, že společnost PostNord Group vykonává činnosti hospodářské povahy. Společnost PostNord Group je jediným vlastníkem společnosti Post Danmark, která nabízí poštovní služby za úplatu na dánském poštovním trhu za podmínek hospodářské soutěže s ostatními provozovateli poštovních služeb, což je hospodářská činnost. Služby na několika trzích poštovních služeb a logistických trzích navíc poskytují i další dceřiné podniky patřící do skupiny PostNord Group. Z hlediska činností financovaných dánskou kapitálovou injekcí poskytnutou společnosti PostNord Group se proto společnost PostNord Group považuje za podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(238)

Vzhledem k tomu, že dánské orgány poskytují předmětné opatření podpory přímo, je z podstaty věci přičitatelné státu. Jak je uvedeno ve 204. bodě odůvodnění, státní prostředky navíc zahrnují všechny zdroje veřejného sektoru. Jelikož dánské orgány poskytují kapitálovou injekci ze svého vnitrostátního rozpočtu, je podle Komise tato podmínka rovněž splněna.

(239)

Kapitálová injekce je individuálním opatřením ve prospěch společnosti PostNord AB. Z toho důvodu je selektivní.

(240)

Komise se stejně jako organizace ITD domnívá, že dánské (nebo švédské) orgány doposud jasně neprokázaly, že by se úvěrové hodnocení společnosti PostNord AB zhoršilo, pokud by jí Dánsko a Švédsko neposkytly kapitálové injekce. Společnost PostNord AB nemá jakožto nekótovaná společnost formální úvěrové hodnocení a lze očekávat, že finanční instituce vezme pro účely určení jejího úvěrového hodnocení do úvahy kromě jejího poměru čistého dluhu k EBITDA i další faktory. Předpoklad, že by finanční instituce nutně stanovila výrazně přísnější podmínky financování pouze proto, že by se tento poměr dočasně zvýšil na nežádoucí hodnotu v případě neposkytnutí kapitálových injekcí Dánskem a Švédskem, nebyl dostatečně prokázán, což je skutečnou nutností, neboť kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group společnosti Post Danmark je v souladu s tržními podmínkami (viz 228. bod odůvodnění), a je tudíž ve střednědobém horizontu zisková.

(241)

Ačkoli analýza předložená společností Rothschild ukazuje, že úvěrové hodnocení společnosti PostNord AB by se zhoršilo na neinvestiční stupeň pouze v letech 2019 až 2020, zahrnoval model diskontovaných peněžních toků použitý ke kvantifikaci tohoto dopadu na hodnotu podniku vyšší WACC ve výši […] % po neomezenou dobu, což potvrdil dánský stát ve své odpovědi na otázky Komise. Tím je dopad kapitálová injekce na hodnotu podniku („C“) větší než 1 miliarda SEK, a tedy i větší než státní kapitálová injekce („D“) ve výši 667 milionů SEK, což ukazuje tabulka 6.

Scénář A: Hodnota podniku se státními injekcemi – WACC = nižší WACC (před zhoršením ratingu společnosti PostNord AB)

Scénář B: Hodnota podniku bez státních injekcí – WACC = vyšší WACC

(242)

Komise se však domnívá, že pokud by došlo k dočasnému zhoršení stínového úvěrového hodnocení společnosti PostNord AB, přinejmenším pro výpočet konečné hodnoty (101), který začíná v roce 2027, měl by se použít běžný WACC ve výši […] % (před poskytnutím kapitálové injekce společnosti PostNord Group), a nikoli snížený, aby zohledňoval dočasnou povahu jakéhokoli zhoršení stínového úvěrového hodnocení společnosti PostNord AB. Použitím běžného WACC ve výši […] % pro konečnou hodnotu ve výpočtu předloženém státy by se dospělo k závěru, že investice není v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu, což je v rozporu se závěrem, k němuž dospěly státy na základě trvale sníženého WACC ve výši […] %.

(243)

Upravený výpočet (za použití běžného WACC), založený na volném peněžním toku Dánska a švédské analýze diskontovaných peněžních toků (uvedené v tabulce 7) ukazuje, že kapitálové injekce Dánska a Švédska („D“) ve výši 667 milionů SEK zvyšují hodnotu podniku PostNord AB („C“) pouze o 62 milionů SEK, tedy o méně než je výše těchto kapitálových injekcí.

Scénář A: Hodnota podniku se státními injekcemi – WACC = nižší WACC (před zhoršením ratingu společnosti PostNord AB)

Scénář B: Hodnota podniku bez státních injekcí – WACC = vyšší WACC (po zhoršení ratingu společnosti PostNord AB) pouze v období 2018–2026 a nižší WACC po neomezenou dobu

(244)

Tento upravený výpočet ukazuje, že na rozdíl od toho, co tvrdí státy, by zvýšení hodnoty podniku prostřednictvím kapitálových injekcí od Dánska a Švédska nepřesáhlo 62 milionů SEK, což je mnohem méně než investice ve výši 667 milionů SEK. Nárůst finančních nákladů je mnohem nižší, než státy očekávají, protože případné zhoršení podmínek financování by mělo pouze dočasné účinky.

(245)

K tvrzení států, že je důkazní břemeno požadované Komisí nadměrné, je třeba uvést, že podle pravidel státní podpory a praxe Komise nese důkazní břemeno vždy členský stát. Příslušná unijní judikatura stanoví, že jestliže určitý členský stát tvrdí, že jednal jako subjekt v tržním hospodářství, musí v případě pochybností předložit důkazy, které prokazují, že rozhodnutí o provedení transakce bylo přijato na základě hospodářských hodnocení srovnatelných s těmi, které by za podobných okolností prováděl pro účely určení výnosnosti nebo hospodářských výhod transakce racionální subjekt v tržním hospodářství (s podobnými charakteristikami jako dotyčný veřejnoprávní subjekt) (102).

(246)

Komise má za to, že dánské orgány věrohodně neprokázaly, že by společnost PostNord AB bez kapitálových injekcí od Dánska a Švédska ztratila stínový rating v rámci investičního stupně a že by si jej prostřednictvím kapitálových injekcí od Dánska a Švédska mohla udržet. Dánské orgány rovněž neprokázaly, že by finanční dopady této ztráty investičního stupně, pokud by k ní došlo, přesáhly částku jejich kapitálové injekce. Racionální subjekt v tržním hospodářství by kapitálovou injekci neposkytl, pokud by neexistovala analýza, jež by prokazovala, že je tato operace zisková nebo že tato operace poskytuje hospodářské výhody.

(247)

Komise proto nemůže mít za to, že je kapitálová injekce od Dánska v souladu s tržními podmínkami, a dospěla proto k závěru, že kapitálová injekce poskytla společnosti PostNord AB výhodu.

(248)

V rozsahu, v jakém má z opatření prospěch společnost PostNord AB, může toto opatření rovněž narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod, protože společnost PostNord AB působí na několika mezinárodně konkurenčních trzích prostřednictvím společnosti Post Danmark a jejích dalších dceřiných podniků, například společnosti PostNord Sverige. Společnost PostNord Sverige působí na švédském poštovním trhu, který byl liberalizován v roce 1993. Poskytuje také logistické služby na několika trzích ve skandinávském regionu a ve zbytku Evropy (viz 15. bod odůvodnění).

(249)

S ohledem na 240. až 248. bod odůvodnění má Komise za to, že kapitálová injekce, kterou poskytlo Dánsko společnosti PostNord AB, představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(250)

Švédské orgány uznávají, že společnost PostNord Group vykonává činnosti hospodářské povahy. Společnost PostNord Group je jediným vlastníkem společnosti Post Danmark, která nabízí poštovní služby za úplatu na dánském poštovním trhu za podmínek hospodářské soutěže s ostatními provozovateli poštovních služeb, což je hospodářská činnost. Navíc další dceřiné podniky patřící do skupiny PostNord Group poskytují služby na několika trzích poštovních služeb a logistických trzích. Z hlediska činností financovaných švédskou kapitálovou injekcí poskytnutou společnosti PostNord AB se proto tato společnost považuje za podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(251)

Vzhledem k tomu, že švédské orgány poskytují předmětné opatření podpory přímo, je z podstaty věci přičitatelné státu. Jak je uvedeno ve 204. bodě odůvodnění, státní prostředky navíc zahrnují všechny zdroje veřejného sektoru. Jelikož švédské orgány poskytují kapitálovou injekci ze svého vnitrostátního rozpočtu, je podle Komise tato podmínka rovněž splněna.

(252)

Kapitálová injekce je individuálním opatřením ve prospěch společnosti PostNord AB. Z toho důvodu je selektivní.

(253)

Ze stejných důvodů uvedených v 240. až 247. bodě odůvodnění a v souladu s připomínkami organizace ITD Dánsko a Švédsko neprokázaly ani nekvantifikovaly riziko, že společnost PostNord AB ztratí svůj stínový investiční stupeň bez poskytnutí kapitálové injekce od Dánska a Švédska před ani po rozhodnutí o zahájení řízení. Pravděpodobnost ztráty investičního stupně není prima facie zřejmá a odhadnutí dopadů takové ztráty je problematické jak z hlediska teoretického (zejména trvalé snížení nákladů na dluh), tak i z hlediska kvantitativního (výpočet hodnoty podniku).

(254)

V rozsahu, v jakém bude mít z opatření prospěch společnost PostNord AB tím, že si zachová svoje úvěrové hodnocení v rámci investičního stupně, může toto opatření rovněž narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod, protože společnost PostNord AB působí na několika mezinárodně konkurenčních trzích prostřednictvím společnosti Post Danmark a jejích dalších dceřiných podniků, například společnosti PostNord Sverige. Společnost PostNord Sverige působí na švédském poštovním trhu, který byl liberalizován v roce 1993. Poskytuje také logistické služby na několika trzích ve skandinávském regionu a ve zbytku Evropy (viz 15. bod odůvodnění).

(255)

S ohledem na 250. až 254. bod odůvodnění má Komise za to, že kapitálová injekce, kterou poskytlo Švédsko společnosti PostNord AB, představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(256)

Je nezbytné posoudit, zda opatření posuzovaná v rámci tohoto rozhodnutí, která představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, lze považovat za slučitelná s vnitřním trhem.

(257)

Podle judikatury Soudního dvora je povinností členských států, aby uvedly možné důvody slučitelnosti a prokázaly, že jsou splněny příslušné podmínky (103).

(258)

Dánské a švédské orgány však nepředložily žádná tvrzení, jež by prokazovala slučitelnost dotčených opatření s vnitřním trhem.

(259)

S ohledem na 256. až 258. bod odůvodnění dospěla Komise k závěru, že kapitálová injekce, kterou poskytlo Dánsko společnosti PostNord AB, a kapitálová injekce, kterou poskytlo Švédsko společnosti PostNord AB, představují státní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem.

(260)

Podle Smlouvy a ustálené judikatury soudů Unie je Komise oprávněna rozhodnout, že dotyčný členský stát musí podporu upravit či zrušit, jestliže shledá, že je neslučitelná s vnitřním trhem (104). Soudy Unie rovněž opakovaně rozhodly, že povinnost členského státu zrušit podporu, kterou Komise prohlásila za neslučitelnou s vnitřním trhem, slouží k obnovení dřívějšího stavu (105).

(261)

Soudy Unie v tomto ohledu stanovily, že tohoto cíle je dosaženo, jakmile příjemce vrátí částky poskytnuté formou protiprávní podpory, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na vnitřním trhu ve vztahu ke svým konkurentům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (106).

(262)

V souladu s touto judikaturou se v čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2015/1589 uvádí, že „[j]e-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“.

(263)

Vzhledem k tomu, že kapitálové injekce byly poskytnuty Dánskem a Švédskem v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy a mají být považovány za protiprávní a neslučitelné s podporou, měly by být tudíž tyto kapitálové investice vráceny s cílem obnovit situaci, která existovala na vnitřním trhu před jejich poskytnutím.

(264)

Nominální výše navrácené podpory odpovídající dvěma kapitálovým injekcím poskytnutým Švédskem a Dánskem společnosti PostNord AB je 400 milionů SEK, jejichž vrácení by mělo zajistit Švédsko, a 267 milionů SEK, jejichž vrácení by mělo zajistit Dánsko.

(265)

Částky, jež mají být navráceny, by se měly vztahovat na období od data, kdy byla podpora poskytnuta společnosti PostNord AB, až do jejího skutečného navrácení. Částka, která má být navrácena, by měla zahrnovat úroky až do dne skutečného navrácení.

(266)

Komise má za to, že kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group společnosti Post Danmark nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(267)

Komise má za to, že kapitálová injekce poskytnutá Dánskem společnosti PostNord AB a kapitálová injekce poskytnutá Švédskem společnosti PostNord AB představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a že je Dánsko a Švédsko poskytly neoprávněně v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU. Komise má rovněž za to, že tyto kapitálové injekce jsou neslučitelné s vnitřním trhem. Dánsko a Švédsko by proto měly zajistit, aby společnost PostNord AB protiprávní a neslučitelnou podporu navrátila,