11.10.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 359/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1783

ze dne 2. července 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy obsahující vzorovou dohodu o spolupráci se třetími zeměmi

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (1), a zejména na čl. 26 odst. 2 čtvrtý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

ustanovení čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014 vyžadují, aby příslušné orgány členských států uzavíraly v případě potřeby dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s orgány dohledu ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících z uvedeného nařízení ve třetích zemích. Dohody o spolupráci v oblasti výměny informací mohou být uzavřeny pouze tehdy, pokud informace, které mají být v jejich rámci sdělovány, podléhají zárukám služebního tajemství, které jsou přinejmenším rovnocenné zárukám stanoveným v článku 27 uvedeného nařízení, a účelem této výměny informací je plnění úkolů těchto příslušných orgánů.

(2)

Ustanovení čl. 25 odst. 8 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 596/2014 vyžaduje, aby příslušné orgány pokud možno uzavřely dohody o spolupráci s regulačními orgány třetích zemí odpovědnými za související spotové trhy v souladu s článkem 26 uvedeného nařízení.

(3)

Při uzavírání nových dohod o spolupráci a aktualizaci stávajících dohod o spolupráci s orgány třetích zemí použijí příslušné orgány, je-li to možné, vzorovou dohodu přijatou podle článku 26 nařízení (EU) č. 2014/596.

(4)

Aby byla zajištěna úroveň ochrany osobních údajů, která je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2), mělo by veškeré předávání osobních údajů do třetích zemí probíhat v plném souladu s uvedeným nařízením. Jedním ze způsobů výměny osobních údajů mezi příslušnými orgány a orgány dohledu třetích zemí jsou správní ujednání zajišťující vhodné záruky podle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, které zahrnují vymahatelná a účinná práva, které mají fyzické osoby v souvislosti se svými osobními údaji. Takové správní ujednání pro předávání osobních údajů mezi orgány finančního dohledu v Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“) a orgány finančního dohledu mimo EHP vypracovala Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) (3) a toto ujednání obdrželo kladné stanovisko Evropského sboru pro ochranu údajů (EDPB) (4). Správní ujednání vypracované orgánem ESMA a organizací IOSCO podepsaly všechny orgány finančního dohledu v EHP a řada orgánů finančního dohledu mimo EHP. S ohledem na široký institucionální konsensus ohledně ochrany osobních údajů, kterou stanoví, poskytuje správní ujednání vypracované orgánem ESMA a organizací IOSCO vzor pro budoucí podobná ujednání upravující předávání osobních údajů mezi příslušnými orgány a orgány dohledu třetích zemí, které nejsou smluvními stranami daného správního ujednání mezi orgánem ESMA a organizací IOSCO. Orgány členských států, které používají vzor správního ujednání mezi orgánem ESMA a organizací IOSCO, by však stále musely získat povolení od orgánu pro ochranu údajů podle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679.

(5)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil orgán ESMA.

(6)

V souvislosti s návrhem regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, orgán ESMA nevedl otevřené veřejné konzultace, ani neprovedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů plynoucích ze zavedení těchto norem, neboť by to bylo nepřiměřené vzhledem k rozsahu a dopadu těchto standardů, jelikož jejich adresáty budou pouze příslušné vnitrostátní orgány členských států, a nikoli účastníci trhu.

(7)

Orgán ESMA požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Dohody o spolupráci

Vzorová dohoda, kterou mají příslušné orgány členských států používat, je-li to možné, pro účely dohod o spolupráci podle čl. 26 odst. 1 nebo čl. 25 odst. 8 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 596/2014, je uvedena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Předávání osobních údajů

Pokud příslušné orgány vyžadují vhodné záruky pro předávání osobních údajů orgánům dohledu ve třetích zemích ve formě správního ujednání podle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, je toto ujednání připojeno k dohodě o spolupráci uzavřené v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 596/2014 a tvoří její součást.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. července 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(3)  Správní ujednání o předávání osobních údajů mezi jednotlivými orgány Evropského hospodářského prostoru („EHP“) uvedenými v dodatku A a jednotlivými orgány mimo EHP uvedenými v dodatku B je k dispozici na adrese https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/administrative_arrangement_aa_for_the_transfer_of_personal_data_between_eea_and_non-eea_authorities.pdf

(4)  Stanovisko č. 4/2019 k návrhu správního ujednání o předávání osobních údajů mezi orgány finančního dohledu v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a orgány finančního dohledu mimo EHP je k dispozici na adrese https://edpb.europa.eu/our-work-tools/our-documents/opinion-board-art-64/opinion-42019-draft-aa-between-eea-and-non-eea_cs

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).


PŘÍLOHA

Vzorová dohoda o spolupráci týkající se výměny informací mezi příslušnými orgány členských států a orgány třetích zemí a vymáhání povinností vyplývajících z nařízení (EU) č. 596/2014 ve třetích zemích

1.   Úvod

Popis právního základu, který jednotlivé signatářské orgány opravňuje k výměně informací pro účely plnění jejich povinností, pokud jde o právní předpisy týkající se zneužívání trhu.

Prohlášení, že podle právních předpisů, které tvoří právní základ pro výměnu informací, a v souladu s dohodami o spolupráci si mohou signatářské orgány vzájemně poskytovat pomoc na recipročním základě.

2.   Definice

Vhodný seznam definic zahrnujících pojmy používané v dohodě.

3.   Obsah pomoci, která má být poskytnuta

Popis druhu pomoci, která má být poskytnuta v souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (1), například:

a)

získávání informací obsažených ve spisech signatářského orgánu, který obdržel žádost;

b)

získávání prohlášení nebo informací od jakýchkoli osob;

c)

získávání dokumentů od osob nebo subjektů, a to i prostřednictvím provádění kontrol na místě;

d)

získávání záznamů o datových přenosech, pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy a případně za pomoci příslušného justičního orgánu v závislosti na provádění čl. 23 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 596/2014 nebo jakékoli rovnocenné pravomoci podle právních předpisů příslušné třetí země;

e)

zajištění nebo pomoc při zajištění zmrazení nebo obstavení aktiv v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 596/2014 nebo na základě jiné rovnocenné pravomoci podle právních předpisů příslušné třetí země;

f)

zajištění nebo pomoc při zajištění zrušení veškerých postupů, které jsou v rozporu s právními předpisy týkajícími se zneužívání trhu v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. k) nařízení (EU) č. 596/2014 nebo na základě jiné rovnocenné pravomoci podle právních předpisů příslušné třetí země.

4.   Všeobecná ustanovení – odmítnutí pomoci

Seznam případů, kdy mohou být žádosti o spolupráci zamítnuty, například:

a)

žádost není podána v souladu s dohodou;

b)

vyhovění žádosti by vyžadovalo, aby signatářský orgán, který obdrží žádost, jednal způsobem, který by porušoval vnitrostátní právo;

c)

sdělení relevantních informací by mohlo mít nepříznivý dopad na bezpečnost dotčené jurisdikce, zejména co se týče boje proti terorismu nebo jiným závažným trestným činům;

d)

vyhovění žádosti by pravděpodobně nepříznivě ovlivnilo vlastní vyšetřování, vymáhání práva nebo případně trestní vyšetřování ze strany dožádaného orgánu;

e)

před příslušnými orgány dožádané jurisdikce již bylo zahájeno soudní řízení v souvislosti se stejnými činy a proti stejným osobám;

f)

ve vztahu ke stejným osobám již bylo v dožádané jurisdikci vydáno pravomocné rozhodnutí ve věci stejných žalob.

Pomoc nebude odepřena na základě skutečnosti, že druh vyšetřovaného jednání nepředstavuje porušení právních předpisů týkajících se zneužívání trhu v jurisdikci orgánu, který obdržel žádost.

5.   Zasílání a vyřizování žádostí o pomoc

Popis postupu pro zasílání a vyřizování žádostí o pomoc.

6.   Přípustné použití informací

Popis pravidel pro přípustné použití informací v souladu s čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 596/2014, a zejména to, že poskytnuté informace musí být určeny k plnění úkolů signatářských orgánů, aby bylo zajištěno dodržování a prosazování právních předpisů týkajících se zneužívání trhu. Vyměňované informace se použijí výhradně pro účely uvedené v žádosti o pomoc.

Pokud má signatářský orgán, který podává žádost, v úmyslu použít informace poskytnuté v rámci této dohody k jinému účelu, než který je uveden v tomto oddíle, musí získat předchozí souhlas signatářského orgánu, který žádost obdržel.

7.   Omezení z důvodu důvěrnosti

Popis pravidel týkajících se důvěrnosti všech sdělovaných, obdržených, vyměňovaných nebo předaných informací. Popis musí obsahovat tato pravidla:

a)

veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek nebo jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi signatářskými orgány podle této dohody musí být považovány za důvěrné a podléhat požadavkům služebního tajemství s výjimkou případů, kdy orgán poskytující informace v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sděleny, nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení;

b)

povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro signatářský orgán nebo pro jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na nějž jeden ze signatářů přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků najatých signatářem. Informace, na které se vztahuje služební tajemství, nesmějí být sdělovány žádné jiné osobě ani orgánu, s výjimkou případů stanovených právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy nebo na základě ustanovení právních předpisů příslušné třetí země, která jsou přinejmenším rovnocenná unijním nebo vnitrostátním předpisům.

Vyměňované informace nesmějí být sděleny žádnému jinému orgánu nebo subjektu s výjimkou případů, kdy signatář, který je původně poskytl, vyjádří předem svůj souhlas.

8.   Všeobecná ustanovení – určení kontaktního místa

Pro usnadnění spolupráce v rámci dohody určí signatářské orgány kontaktní místa.

9.   Všeobecná ustanovení – přezkum

Provádí se pravidelný přezkum fungování a účinnosti dohody o spolupráci prováděný signatářskými orgány s cílem rozšířit nebo změnit oblast působnosti nebo fungování dohody, je-li to považováno za nezbytné.

10.   Jiná ustanovení – různé


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).