(1)

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie a členské státy musí bojovat proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie. Unie by měla činnosti v těchto oblastech podporovat.

(2)

Podpora poskytovaná dříve na tyto činnosti prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 804/2004/ES (3) (program Hercule), jež bylo změněno a jehož platnost byla prodloužena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 878/2007/ES (4) (program Hercule II), které bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 (5) (program Hercule III), umožnila zintenzivnit činnosti prováděné Unií a členskými státy v boji proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.

(3)

V unijních právních předpisech, jež zakotvují pravidla pro Evropský zemědělský záruční fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond, Azylový, migrační a integrační fond a nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, Fond evropské pomoci nejchudším osobám, jakož i pro předvstupní pomoc během programového období 2014–2020 a později, je stanovena povinnost členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů podávat zprávy o nesrovnalostech a podvodech poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie. Systém pro řízení nesrovnalostí (dále jen „IMS“) je nástrojem pro bezpečnou elektronickou komunikaci, který členským státům, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům usnadňuje plnění povinnosti podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech a který rovněž podporuje řízení a analýzu nesrovnalostí.

(4)

I když Komise odvádí v kontextu předcházení podvodům práci, jejíž význam je nezpochybnitelný, měl by být plně uznán mimo jiné i význam provádění informačního systému pro boj proti podvodům (dále jen „AFIS“), jakož i strategií pro boj proti podvodům na vnitrostátní úrovni.

(5)

Nařízení Rady (ES) č. 515/97 (6) a rozhodnutí Rady 2009/917/SVV (7) stanoví, že Unie má podporovat vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí za účelem zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů.

(6)

Tato podpora je poskytována řadě operativních činností. Mezi ně patří AFIS, který je platformou informačních technologií (dále jen „IT“), jež se skládá ze souboru aplikací provozovaných v rámci společného informačního systému spravovaného Komisí. V rámci platformy AFIS je rovněž provozován IMS. S cílem zajistit udržitelnost společného informačního systému je v průběhu let zapotřebí jeho stabilní a předvídatelné financování.

(7)

Platforma AFIS sestává z několika informačních systémů, včetně celního informačního systému. Celní informační systém je automatizovaný informační systém, jehož cílem je napomáhat členským státům při předcházení, vyšetřování a stíhání operací, které jsou v rozporu s celními nebo zemědělskými předpisy, tím, že se rychlejším šířením informací zvyšuje účinnost postupů spolupráce a kontrolních postupů celních správ, do jejichž působnosti tyto operace spadají. Jediná infrastruktura celního informačního systému pokrývá případy správní spolupráce i policejní spolupráce na základě bývalého unijního pilíře pro spravedlnost a vnitřní věci. Použití celního informačního systému pro policejní spolupráci nelze technicky oddělit od jeho použití pro správní spolupráci, neboť oba druhy spolupráce probíhají v rámci společného IT systému. Vzhledem k tomu, že celní informační systém je sám o sobě jen jedním z několika informačních systémů provozovaných v rámci platformy AFIS a že počet případů policejní spolupráce je v celním informačním systému nižší než počet případů spolupráce správní, považuje se použití platformy AFIS pro policejní spolupráci za doplňkové k použití pro spolupráci správní.

(8)

S cílem posílit součinnost a rozpočtovou flexibilitu a zjednodušit řízení by podpora Unie v oblastech ochrany finančních zájmů Unie, podávání zpráv o nesrovnalostech a vzájemné správní pomoci a spolupráce v celních věcech a záležitostech týkajících se zemědělství měla být sjednocena a zefektivněna do jediného programu, totiž do Programu Unie pro boj proti podvodům (dále jen „program“). Program by měl být zaveden na období sedmi let, aby se doba jeho trvání sladila s dobou trvání víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8).

(9)

Program by proto měl zahrnovat složku obdobnou programu Hercule III, druhou složku zajišťující financování IMS a třetí složku, v níž jsou financovány činnosti svěřené Komisi podle nařízení (ES) č. 515/97, včetně platformy AFIS.

(10)

Program by měl usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a mezi členskými státy, Komisí a dalšími příslušnými subjekty Unie, případně včetně Úřadu evropského veřejného žalobce, ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (9), s cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie, jakož i správné uplatňování celních a zemědělských předpisů, aniž by byly dotčeny povinnosti členských států, a s cílem zajistit účinnější využívání zdrojů efektivněji, než by bylo možné na vnitrostátní úrovni. Opatření na úrovni Unie je nezbytné a odůvodněné, neboť pomáhá členským státům při společné ochraně finančních zájmů Unie a podporuje využívání společných struktur Unie s cílem zvýšit spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a zároveň podpořit podávání zpráv o nesrovnalostech a případech podvodů.

(11)

Podpora ochrany finančních zájmů Unie by se navíc měla zabývat všemi aspekty rozpočtu Unie na straně příjmů i na straně výdajů. V této souvislosti je třeba řádně zohlednit skutečnost, že tento program je jediným programem Unie, jehož cílem je chránit výdajovou stranu rozpočtu Unie.

(12)

Toto nařízení stanoví finanční krytí, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (10) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(13)

Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(14)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení pravidel. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(15)

Toto nařízení by mělo stanovit orientační seznam akcí, jež mají být financovány za účelem zajištění kontinuity financování všech akcí svěřených Komisi podle nařízení (ES) č. 515/97, včetně platformy AFIS.

(16)

Akce by měly být způsobilé na základě toho, jak lze jejich prostřednictvím dosáhnout specifických cílů programu. Specifické cíle programu by měly zahrnovat poskytování zvláštní technické pomoci příslušným orgánům členských států, například prostřednictvím poskytování konkrétních znalostí, specializovaného a technicky vyspělého vybavení a účinných nástrojů IT, prostřednictvím zajišťování nezbytné podpory a usnadňování vyšetřování, zejména zřizováním společných vyšetřovacích týmů a přeshraničních operací, nebo prostřednictvím posílení výměny zaměstnanců pro konkrétní projekty. Způsobilé akce by měly navíc zahrnovat i organizaci cílených odborných školení a workshopy zaměřené na analýzu rizik, případně konference a studie.

(17)

Nákup vybavení prostřednictvím nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, by měl pozitivní dopad na boj proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie. Podle uvedeného nástroje by byla stanovena povinnost zamezit zdvojování podpory Unie. Obdobně by program měl i zajistit, aby se zabránilo jakémukoli zdvojování podpory Unie, a v zásadě by měl zacílit svou podporu na pořizování druhů vybavení, jež nespadají do oblasti působnosti nástroje Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly, nebo na vybavení, v jehož případě jsou příjemci jiné orgány než orgány, na něž se zaměřuje nástroj Unie pro finanční podporu na vybavení pro celní kontroly. Kromě toho by mělo být zajištěno, aby financované vybavení vhodně přispívalo k ochraně finančních zájmů Unie.

(18)

Program by měl být otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP). Měl by být rovněž otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, jakož i zemí evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách. Program by měl být také otevřen dalším třetím zemím za předpokladu, že uzavřou zvláštní dohodu vztahující se na zvláštní podmínky jejich účasti v programech Unie.

(19)

S ohledem na dosavadní hodnocení programů Hercule a s cílem posílit tento program by měla být ve výjimečných případech možná účast subjektů usazených ve třetí zemi, která není k programu přidružena.

(20)

Zvláště by měla být podporována účast subjektů usazených ve třetích zemích, které mají s Unií platnou dohodu o přidružení, s cílem posílit ochranu finančních zájmů Unie prostřednictvím spolupráce v oblasti cel a prostřednictvím výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o způsoby boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie, a s ohledem na výzvy spojené s novým technologickým vývojem.

(21)

Program by měl být prováděn s přihlédnutím k doporučením a opatřením uvedeným ve sdělení Komise ze dne 6. června 2013 s názvem „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nezákonného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“, jakož i ve zprávě ze dne 12. května 2017 o pokroku při provádění uvedeného sdělení.

(22)

V roce 2016 Unie ratifikovala Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (dále jen „protokol“). Protokol slouží k ochraně finančních zájmů Unie, jelikož se týká boje proti nezákonnému přeshraničnímu obchodu s tabákovými výrobky, který vede ke ztrátám příjmů. Program by měl podporovat sekretariát Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku při plnění jeho úkolů spojených s protokolem. Kromě toho by měl také podporovat další činnosti organizované sekretariátem v souvislosti s bojem proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky.

(23)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a (EU) 2017/1939 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (15). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(24)

Třetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (16), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující od třetích zemí, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(25)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (17) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou daná zámořská země či území spojeny.

(26)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Komise by měla přijmout pracovní programy, které stanoví mimo jiné priority a hodnotící kritéria pro udělování grantů na akce.

(27)

Toto nařízení by mělo stanovit maximální možnou míru spolufinancování grantů.

(28)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Hodnocení by mělo být prováděno včas, nezávisle a objektivně.

(29)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění obecných a specifických cílů, je-li to považováno za nezbytné, jakož i o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(30)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu přeshraniční povahy příslušných otázek, ale spíše jich z důvodu unijní přidané hodnoty může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(31)

Právním základem pro financování AFIS je čl. 42a odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 515/97. Toto nařízení by mělo uvedený právní základ nahradit novým. Ustanovení čl. 42a odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 515/97 by proto měla být zrušena.

(32)

Nařízení (EU) č. 250/2014, kterým se zavádí program Hercule III, se vztahovalo na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Toto nařízení by mělo stanovit program navazující na program Hercule III od 1. ledna 2021. Nařízení (EU) č. 250/2014 by proto mělo být zrušeno.

(33)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o klimatické změně, a plnit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj, má program přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, podle kterého je 30 % výdajů z rozpočtu EU vyhrazeno podpoře cílů v oblasti klimatu.

(34)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(35)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění programu již od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,