11.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 208/1

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/830

ze dne 26. března 2021

o statistice rozvahových položek a statistice úrokových sazeb měnových finančních institucí (ECB/2021/11)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby mohla plnit své úkoly podle Smluv, vyžaduje Evropská centrální banka (ECB) vykazování statistických informací o rozvaze sektoru měnových finančních institucí členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“). Tyto informace ECB poskytují ucelený statistický obraz měnového vývoje v členských státech eurozóny, na něž se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Dostatečně podrobné statistické informace jsou rovněž nezbytné s cílem zajistit, aby měnové agregáty a protipoložky za eurozónu byly i nadále užitečné z analytického hlediska pro provádění makroobezřetnostní a strukturální analýzy na úrovni Unie.

(2)

Shromažďování statistických informací od národních centrálních bank by mělo být harmonizováno v rámci eurozóny. Je tedy nezbytné stanovit společná pravidla pro shromažďování těchto informací a pro zacházení s nimi. Je důležité zajistit, aby tato pravidla nepředstavovala nepřiměřenou zpravodajskou zátěž pro národní centrální banky. Národní centrální banky by proto měly do ECB vykazovat uvedené statistické informace s použitím statistických informací shromažďovaných v souladu s nařízením Evropské centrální banky (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) (1), nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) (2) a nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39) (3). ECB může statistické informace vykázané podle těchto obecných zásad využívat v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2533/98 (4).

(3)

Některé definice uvedené v nařízení (ES) č. 2533/98 jsou relevantní i pro účely vykazování podle těchto obecných zásad, a měly by se proto použít.

(4)

Měnové finanční instituce, které jsou součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, jsou povinny vykazovat statistické informace o svých rozvahách do národní centrální banky členského státu, v němž jsou rezidentem, v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Je tudíž nezbytné vymezit formáty a postupy, kterými se národní centrální banky musejí řídit, aby mohly ECB vykazovat statistické informace odvozené z informací shromážděných od skutečného souboru zpravodajských jednotek a ze svých vlastních rozvah. Pro účely statistického výkaznictví by ECB kromě toho měla ze své vlastní rozvahy odvozovat statistické informace odpovídající statistickým informacím, které národní centrální banky odvozují ze svých rozvah.

(5)

Aby bylo možné analyzovat měnový vývoj podle druhu měnové finanční instituce, sestavuje ECB statistiku o agregované rozvaze fondů peněžního trhu a institucí přijímajících vklady kromě centrálních bank. K odvození těchto statistik za eurozónu a jednotlivé členské státy eurozóny je nezbytné, aby ECB od národních centrálních bank shromažďovala statistické informace o aktivech a pasech fondů peněžního trhu.

(6)

S cílem zajistit, aby statistické informace o sektoru měnových finančních institucí, které jsou vykazovány do ECB, byly reprezentativní za celý soubor zpravodajských jednotek každého členského sátu eurozóny, měla by být pro malé měnové finanční instituce, kterým byla udělena výjimka z určitých zpravodajských povinností v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), stanovena společná pravidla pro přepočet údajů na 100 % pokrytí. Z téhož důvodu by měla být společná pravidla pro přepočet údajů na 100 % pokrytí stanovena pro měnové finanční instituce, které národní centrální banky vybraly pomocí výběrového šetření v souladu s článkem 2 nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34).

(7)

Za účelem lepší analýzy vývoje úvěrů, které měnové finanční instituce poskytují nefinančním podnikům v eurozóně a jednotlivých členských státech eurozóny, by národní centrální banky měly do ECB vykazovat statistické informace o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům v členění podle hospodářské činnosti, jsou-li tyto informace k dispozici.

(8)

S cílem doplnit analýzu úvěrového vývoje v eurozóně a v jednotlivých členských státech eurozóny by národní centrální banky měly ECB poskytovat informace o nečerpaných úvěrových linkách měnových finančních institucí v členění podle institucionálního sektoru. V zájmu zvýšení srovnatelnosti mezi jednotlivými zeměmi by národní centrální banky měly vykazovat statistické informace o nečerpaných úvěrových linkách, které jsou v souladu s definicemi uvedenými v nařízení Evropského parlamentu (5) a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) (6).

(9)

ECB potřebuje sledovat transmisi měnové politiky prostřednictvím změn v úrokových sazbách, které měnové finanční instituce uplatňují na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům. Je tedy nezbytné vymezit formáty a postupy, kterými se národní centrální banky musí řídit při vykazování těchto informací do ECB v souladu s nařízením (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34).

(10)

Eurosystém potřebuje využívat statistiky rozvahových položek a úrokových sazeb jednotlivých měnových finančních institucí, shromažďované v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a nařízením (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), pro účely měnové politiky, finanční stability a makroobezřetnostní politiky, jakož i pro úkoly týkající se mikroobezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v členských státech eurozóny. Národní centrální banky by proto měly být povinny do ECB vykazovat nezbytné statistiky rozvahových položek („IBSI“) a úrokových sazeb jednotlivých měnových finančních institucí („IMIR“).

(11)

Dne 5. června 2020 schválila Rada guvernérů rozšíření panelu úvěrových institucí eurozóny, které do ECB vykazují jednotlivé rozvahové položky (7), s tím, že pravidelný přenos těchto položek započne rozvahovými informacemi, které se vztahují k únoru 2021. S cílem zmírnit zvýšenou zpravodajskou zátěž, která z tohoto rozšíření pro národní centrální banky vyplývá, je vhodné, aby požadavky ohledně přenosu informací o IBSI za tyto úvěrové instituce byly omezené v porovnání s přenosem informací o IBSI za úvěrové instituce zahrnuté do panelu před jeho rozšířením (klíčové instituce).

(12)

S cílem přispět k včasné analýze měnového a úvěrového vývoje je vhodné, aby ECB obdržela informace o IBSI a IMIR za klíčové instituce, jejichž činnost pokrývá podstatný podíl příslušných souhrnných ukazatelů, ve stejnou dobu jako národní agregáty. S cílem zamezit přerušení časových řad o IBSI a IMIR a zajistit stálé pokrytí národních agregátů klíčových institucí je vhodné, aby nová úvěrová instituce, která vznikne v důsledku fúze, nabytí nebo jiné podnikové reorganizace, jež zahrnuje jednu či více klíčových institucí, byla sama klíčovou institucí. Pokud členský stát přijme euro, je třeba určit, které rezidentské úvěrové instituce by měly být klíčovými institucemi pro účely včasné analýzy měnového a úvěrového vývoje v daném členském státě, a to i s přihlédnutím ke zpravodajské zátěži příslušné národní centrální banky.

(13)

V souladu s článkem 12.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) může Rada guvernérů rozhodnutím přenést určité pravomoci na Výkonnou radu. V souladu s obecnými zásadami týkajícími se přenesení pravomocí, jak byly formulovány a potvrzeny Soudním dvorem Evropské unie, by mělo být přenesení rozhodovacích pravomocí omezené, přiměřené a mělo by se zakládat na stanovených kritériích. Je tedy vhodné stanovit, že v případech, kdy Rada guvernérů nebo Výkonná rada národní centrální bance udělí nebo odejme povolení uplatňovat určitou prahovou hodnotu na rozvahy úvěrových institucí eurozóny, za které jsou do ECB vykazovány jednotlivé údaje, zváží, zda by tento postup nevedl k nadměrnému zpravodajskému zatížení těchto národních centrálních bank.

(14)

ECB vede rejstřík údajů o institucích a přidružených osobách (dále jen „RIAD“), který je ústředním rejstříkem referenčních údajů o institucionálních jednotkách, které jsou významné pro statistické účely. Referenční údaje týkající se měnových finančních institucí a informace o úvěrových institucích eurozóny, za něž národní centrální banky vykazují údaje o IBSI nebo IMIR, jsou uchovávány v RIAD v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální banky (EU) 2018/876 (ECB/2018/16) (8). Je tedy vhodné specifikovat informace, které jsou národní centrální banky povinny vkládat do RIAD a aktualizovat v RIAD, pokud jde o úvěrové instituce eurozóny, za něž jsou vykazovány údaje o IBSI nebo IMIR.

(15)

S cílem snížit celkovou zpravodajskou zátěž se statistické informace shromažďované podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) využívají pro pravidelný výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí, pro které platí režim minimálních rezerv ECB v souladu s nařízením Evropské centrální banky (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) (9). Aby ECB mohla sestavovat statistiku členění agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv podle druhů závazků, musí národní centrální banky do ECB vykazovat statistické informace o základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí za jednotlivé členské státy eurozóny. Je rovněž nezbytné, aby ECB shromažďovala statistické informace o makroukazatelích s cílem sledovat přiměřenost standardního odpočtu ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

(16)

Měnové agregáty eurozóny a jejich protipoložky se odvozují zejména z údajů rozvahy měnových finančních institucí, jež se shromažďují podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Měnové agregáty eurozóny však zahrnují nejen měnové závazky měnových finančních institucí, ale i měnové závazky ústředních vládních institucí a bank poštovních úřadů, které se neřadí do sektoru ústředních vládních institucí. Je tedy nezbytné, aby do ECB byly vykazovány statistické informace o bankách poštovních úřadů, které v souladu s nařízením (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39) přijímají vklady od institucí jiných než měnových finančních institucí, jež jsou rezidenty eurozóny. Z téhož důvodu je nezbytné, aby do ECB byly vykazovány statistické informace o měnových závazcích ústředních vládních institucí a držbě hotovosti a cenných papírů, emitovaných měnovými finančními institucemi, ústředními vládními institucemi. Měly by být tedy vymezeny formáty a postupy pro vykazování těchto informací do ECB.

(17)

S cílem napomoci analýze struktury a vývoje bankovního sektoru v eurozóně by národní centrální banky měly vykazovat strukturální finanční ukazatele úvěrových institucí v souladu se vzory obsaženými v těchto obecných zásadách. V zájmu snížení zpravodajské zátěže by národní centrální banky měly mít možnost zpřístupnit informace v alternativních zdrojích údajů, které může ECB na základě dohody mezi ECB a národní centrální bankou využívat k odvození nezbytných ukazatelů.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (10) mimo jiné mění definici pojmu „úvěrová instituce“ v nařízení (EU) č 575/2013 tak, aby zahrnovala systémové investiční podniky, které nejsou měnovými finančními institucemi, pokud nevykonávají činnost v souladu s jednotnými standardy, definicemi a klasifikací pro statistické třídění institucí přijímajících vklady. V důsledku toho nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) rozlišuje v rámci skutečného souboru zpravodajských jednotek mezi úvěrovými institucemi klasifikovanými v sektoru měnových finančních institucí a úvěrovými institucemi, které nejsou měnovými finančními institucemi. Aby ECB mohla účinně monitorovat činnost úvěrových institucí, je nezbytné, aby jí byly předávány informace, které národní centrální banky shromažďují od úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi, v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

(19)

S cílem zajistit přesnost a kvalitu statistických informací, které shromažďuje ECB, je nezbytné stanovit pravidla pro sledování, ověřování a případně revizi statistických informací vykazovaných národními centrálními bankami. Z týchž důvodů by národní centrální banky měly ECB poskytovat vysvětlení v případě revizí, které významně zlepšují vykázané statistické informace, nebo pokud o to ECB požádá.

(20)

Z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá, že členské státy, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), které mají v plánu přijmout euro, by měly v rámci přípravy na takové přijetí eura přijmout a provést opatření pro shromažďování statistických informací, které jsou nezbytné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. V případech, kdy je to vhodné, lze proto působnost těchto obecných zásad pro stanovené referenční období rozšířit na národní centrální banky členských států mimo eurozónu. Aby se ECB umožnilo získat ucelený přehled o shromažďovaných statistických informacích a provést příslušnou analýzu, měly by být národní centrální banky členských států mimo eurozónu, které přijímají euro, povinny poskytnout ECB statistické informace za stanovené období před přijetím eura a jejich přistoupením k Unii.

(21)

Aby mohla ECB vykonávat své úkoly, je vhodné, aby národní centrální banky vykazovaly požadované statistické informace ve stanovených lhůtách. Za tímto účelem a s cílem poskytnout národním centrálním bankám jednoznačnější informace je vhodné, aby národní centrální banky rovněž prováděly vykazování v souladu s časovým plánem vykazování, který ECB oznámila národním centrálním bankám.

(22)

Pro zveřejňování statistických informací o rozvaze měnových finančních institucí národními centrálními bankami, které mají být vykazovány v souladu s těmito obecnými zásadami, by měla být stanovena jednotná pravidla, aby bylo zajištěno řádné zveřejňování souvisejících klíčových tržně citlivých agregátů.

(23)

Je vhodné pro všechny národní centrální banky stanovit jednotný způsob předávání statistických informací vykazovaných do ECB. ESCB by proto měl schválit a přesně stanovit harmonizovaný formát elektronického předávání údajů.

(24)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení. Takové technické změny by tedy měla mít možnost provádět Výkonná rada ECB a při uplatňování tohoto postupu by měl být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB.

(25)

S cílem provést rozhodnutí Rady guvernérů ze dne 5. června 2020 o rozšíření panelu pro statistiku jednotlivých rozvahových položek je nezbytné, aby národní centrální banky vzaly v úvahu rozšířený panel úvěrových institucí eurozóny při pravidelném předávání statistiky IBSI do ECB počínaje referenčním obdobím únor 2021. Národní centrální banky by proto měly určit úvěrové instituce, za které mají být údaje o IBSI a IMIR vykazovány v rámci oblasti působnosti těchto obecných zásad. Vzhledem k tomu, že obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 (11) o měnové a finanční statistice se uplatňují až do 1. února 2022, je nezbytné stanovit přechodné požadavky na vykazování podle těchto obecných zásad do 1. února 2022. Je rovněž nezbytné, aby národní centrální banky v daném období vykazovaly tyto informace ve lhůtách uvedených v těchto obecných zásadách.

(26)

S ohledem na změny definice pojmu „úvěrová instituce“ v nařízení (EU) č. 575/2013, které se použijí od 26. června 2021, je rovněž nezbytné pro národní centrální banky stanovit přechodné požadavky na vykazování rozvahových položek úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi, pro období od 26. června 2021 do 1. února 2022.

(27)

S cílem zajistit účinnost shromažďování a analýzy statistických informací by národní centrální banky měly postupovat podle ustanovení těchto obecných zásad od téhož dne, kdy se začnou uplatňovat nové požadavky na vykazování obsažené v článku 5 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Tyto obecné zásady by se tedy měly použít ode dne 1. února 2022,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

ODDÍL 1

PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Předmět

Tyto obecné zásady pro národní centrální banky stanoví požadavky na vykazování statistických informací, které mají být vykazovány o rozvahových položkách a úrokových sazbách měnových finančních institucí, rozvahových položkách úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi, minimálních rezervách a strukturálních finančních ukazatelích úvěrových institucí a statistických informací o bankách poštovních úřadů a o ústředních vládních institucích, které jsou třeba pro sestavování měnových agregátů a protipoložek. Tyto obecné zásady zejména stanoví informace, které národní centrální banky mají vykazovat do ECB, zacházení s těmito informacemi, periodicitu vykazování a lhůty s ním spojené a standardy, které se na toto vykazování uplatňují.

Článek 2

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) (12) a článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39) (13).

Dále se použijí se tyto definice:

(1)

„statistickými informacemi“ se rozumějí „statistické informace“ ve smyslu čl. 1 bodu 11 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (14);

(2)

„obdobím sestavování statistiky“ se rozumí období mezi lhůtou, kterou tyto obecné zásady vymezují pro vykazování statistických informací z národních centrálních bank do ECB, a ukončením příjmu údajů ze strany ECB;

(3)

„základem pro stanovení minimálních rezerv“ se rozumí „základ pro stanovení minimálních rezerv“ ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

(4)

„udržovacím obdobím“ se rozumí „udržovací období“ ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

ODDÍL 2

ROZVAHOVÉ POLOŽKY MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

Článek 3

Statistické informace, které mají být vykazovány o rozvahových položkách centrálních bank

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto rozvahové položky sektoru centrálních bank:

a)

zůstatky ke konci měsíce uvedené v tabulce 1 v části 2 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou:

i)

závazků z vkladů vykazovaných pouze úvěrovými institucemi s povinností minimálních rezerv;

ii)

pozic v rámci skupiny;

iii)

syndikovaných úvěrů;

iv)

pozic v rámci fiktivního cash poolingu;

v)

emitovaných akcií/podílových listů fondů peněžního trhu;

vi)

členění úvěrů nefinančním podnikům, které jsou denominovány v eurech, podle splatnosti;

vii)

členění úvěrů domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem, které jsou denominovány v eurech, podle splatnosti a účelu úvěru;

viii)

držby cenných papírů na vlastní účet;

b)

zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 2, 3 a 4 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

c)

zůstatky ke konci měsíce a ke konci čtvrtletí uvedené v tabulce 1 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad, a to na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici;

d)

zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulce 3 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úpravách z přecenění v sektoru centrálních bank:

a)

měsíční úpravy z přecenění uvedené v tabulce 1A v části 4 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou:

i)

pozic v rámci skupiny;

ii)

syndikovaných úvěrů;

iii)

pozic v rámci fiktivního cash poolingu;

iv)

emitovaných akcií/podílových listů fondů peněžního trhu;

v)

členění úvěrů nefinančním podnikům, které jsou denominovány v eurech, podle splatnosti;

vi)

členění úvěrů domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem, které jsou denominovány v eurech, podle splatnosti a účelu úvěru;

vii)

držby cenných papírů na vlastní účet;

b)

čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 2A v části 4 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

c)

měsíční a čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 1 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad, a to na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici;

d)

čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 3 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad.

3.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úpravách z překlasifikace v sektoru centrálních bank:

a)

měsíční úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek vykazovaných podle odst. 1 písm. a);

b)

čtvrtletní úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek uvedených v tabulce 2 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), s výjimkou položek, které se týkají členění úvěrů podle zbývající splatnosti;

c)

měsíční a čtvrtletní úpravy z překlasifikace uvedené v tabulce 1 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad, a to na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici;

d)

čtvrtletní úpravy z překlasifikace uvedené v tabulce 3 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad.

4.   Národní centrální banky odvozují statistické informace, které mají být vykazovány podle tohoto článku, ze svých účetních systémů v souladu s tabulkami, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB (15) a které poskytují srovnání mezi statistickými a účetními rozvahovými položkami, a zejména postupují takto:

a)

pro účetní položky 9.5 „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“ a 10.4 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“ národní centrální banky identifikují aktiva odděleně od pasiv a vykazují je v hrubé výši;

b)

má-li být účetní položka 14 „účty přecenění“ vykazována v hrubé výši pro účetní účely, národní centrální banka ji pro statistické účely vykazuje v čisté výši;

c)

pokud národní centrální banky přeceňují své portfolio cenných papírů pro interní účely měsíčně nebo častěji, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 2 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) (16), odrazí se tato přecenění ve statistických informacích vykazovaných měsíčně podle odstavce 2;

d)

aniž by byla dotčena ocenění pro účetní účely, národní centrální banky pro vykazování držených a emitovaných cenných papírů použijí jedno z těchto ocenění:

i)

tržní ocenění ve smyslu odstavce 38 kapitoly 7 v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (17); nebo

ii)

účetní ocenění v souladu s harmonizovanými účetními pravidly v článku 9 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34), pokud se účetní ocenění podstatně neliší od tržní hodnoty.

5.   Pokud se týká rozvahy ECB, příslušná sekce ECB zpřístupní statistické informace uvedené v tomto článku Generálnímu ředitelství ECB pro statistiku.

6.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění se vykazují v souladu s přílohou I těchto obecných zásad.

Článek 4

Statistické informace, které mají být vykazovány o rozvahových položkách ostatních měnových finančních institucí

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto rozvahové položky ostatních měnových finančních institucí:

a)

zůstatky ke konci měsíce uvedené v tabulce 1 v části 2 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) kromě závazků z vkladů vykazovaných výlučně úvěrovými institucemi s povinností minimálních rezerv;

b)

zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 2, 3 a 4 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

c)

zůstatky sekuritizací a jiných převodů úvěrů ke konci měsíce uvedené v tabulce 5b v části 5 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

d)

zůstatky ke konci měsíce a ke konci čtvrtletí uvedené v tabulce 2 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad v rozsahu, v němž jsou údaje k dispozici, a to i na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici;

e)

zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulce 3 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad v rozsahu, v němž jsou údaje k dispozici, a to i na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úpravách z přecenění jiných měnových finančních institucí:

a)

měsíční úpravy z přecenění uvedené v tabulce 1A v části 4 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

b)

měsíční úpravy z přecenění uvedené v tabulce 5b v části 5 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

c)

čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 2A v části 4 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

d)

měsíční a čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 2 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici;

e)

čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 3 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici.

3.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úpravách z překlasifikace jiných měnových finančních institucí:

a)

měsíční úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek vykazovaných podle odst. 1 písm. a);

b)

měsíční úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek vykazovaných podle odst. 1 písm. c);

c)

čtvrtletní úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek uvedených v tabulce 2 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), s výjimkou položek, které se týkají členění úvěrů podle zbývající splatnosti;

d)

měsíční a čtvrtletní úpravy z překlasifikace uvedené v tabulce 2 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici;

e)

čtvrtletní úpravy z překlasifikace uvedené v tabulce 3 v části 1 v příloze II těchto obecných zásad na základě nejlepších odhadů, jsou-li údaje k dispozici.

4.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o měsíčních čistých převodech úvěrů uvedené v tabulce 5a v části 5 přílohy I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

5.   Jsou-li příslušné informace k dispozici, vykazují národní centrální banky do ECB tyto statistické informace o úvěrech, které byly sekuritizovány nebo jinak převedeny měnovými finančními institucemi a které jsou spravovány institucemi jinými než měnovými finančními institucemi:

a)

zůstatky úvěrů ke konci měsíce, které jsou spravovány institucemi jinými než měnovými finančními institucemi, uvedené v tabulce 1 v části 2 v příloze II těchto obecných zásad;

b)

měsíční finanční transakce se zůstatky úvěrů, které jsou spravovány institucemi jinými než měnovými finančními institucemi, s vyloučením dopadu převodů úvěrů, jak jsou uvedeny v tabulce 1 v části 2 v příloze II těchto obecných zásad.

6.   Národní centrální banky vykazují čisté převody, zůstatky, úpravy z přecenění a úpravy z překlasifikace uvedené v tabulce 2 v části 2 v příloze II těchto obecných zásad, pokud národní centrální banky měnovým finančním institucím vydaly pokyn, aby ve vykazování bloku 1 v tabulkách 5a a 5b v části 5 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) zahrnuly úvěry převedené měnovou finanční institucí, které spravuje jiná tuzemská měnová finanční instituce, v souladu s oddílem 2.3 v části 5 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

7.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění se vykazují v souladu s přílohou I těchto obecných zásad. V příslušných případech se statistické informace vykazované podle tohoto článku přepočtou na 100 % pokrytí v souladu s článkem 8.

Článek 5

Statistické informace, které mají být vykazovány o rozvahových položkách fondů peněžního trhu

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o zůstatcích rozvah fondů peněžního trhu ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 1 a 2 v části 3 v příloze II těchto obecných zásad.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o čtvrtletních úpravách z přecenění uvedené v tabulce 1 v části 3 v příloze II těchto obecných zásad. Je-li některým či všem fondům peněžního trhu udělena výjimka z vykazování úprav z přecenění v souladu s čl. 9 odst. 6 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), národní centrální banky poskytují informace na základě nejlepších odhadů, jsou-li dotčené částky významné.

3.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o čtvrtletních úpravách z překlasifikace uvedené v tabulce 1 v části 3 v příloze II těchto obecných zásad.

4.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění se vykazují v souladu s přílohou I těchto obecných zásad. V příslušných případech se statistické informace vykazované podle tohoto článku přepočtou na 100 % pokrytí v souladu s článkem 8.

Článek 6

Statistické informace, které mají být vykazovány o nečerpaných úvěrových linkách měnových finančních institucí

1.   Národní centrální banky do ECB čtvrtletně vykazují tyto statistické informace o částkách nečerpaných úvěrových linek poskytnutých jinými měnovými finančními institucemi:

a)

zůstatky uvedené v tabulce 1 v části 4 v příloze II těchto obecných zásad, které se vztahují k rozvaze ke konci měsíce v každém měsíci čtvrtletí; nebo

b)

zůstatky uvedené v tabulce 1 v části 4 v příloze II těchto obecných zásad, které se vztahují k rozvaze ke konci měsíce za poslední měsíc čtvrtletí.

Národní centrální banky vykazují statistické informace pro účely prvního pododstavce, jsou-li k dispozici skutečné informace. Nejsou-li skutečné informace k dispozici, vykazují národní centrální banky odhady.

2.   Národní centrální banky při vynaložení nejvyššího úsilí do ECB vykazují statistické informace o úpravách z překlasifikace ve vztahu ke všem zůstatkům vykazovaným podle odstavce 1.

3.   Národní centrální banky vykazují statistické informace o nečerpaných úvěrových linkách měnových finančních institucí pokud možno s odkazem na jednu nebo obě tyto položky:

a)

„podrozvahová částka“ ve smyslu definice obsažené v příloze IV nařízení (EU) č. 2016/867 (ECB/2016/13);

b)

„nevyčerpané úvěrové přísliby“ klasifikované jako položky „se středním rizikem“, „se středně nízkým rizikem“ a „s nízkým rizikem“ ve smyslu přílohy I nařízení (EU) č. 575/2013.

Pokud národní centrální banky nevykazují statistické informace s odkazem na písmena a) a b) prvního pododstavce, národní centrální banky tyto statistické informace vykazují s odkazem na příslušné vnitrostátní definice.

4.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30. Statistické informace o úpravách z překlasifikace se vykazují v souladu s přílohou I těchto obecných zásad. V příslušných případech se statistické informace vykazované podle tohoto článku přepočtou na 100 % pokrytí v souladu s článkem 8.

Článek 7

Statistické informace, které mají být vykazovány o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům v členění podle hospodářské činnosti

1.   Jsou-li dostupné, vykazují národní centrální banky do ECB statistické informace o zůstatcích - ke konci čtvrtletí - úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům eurozóny v členění podle hospodářské činnosti podle statistického třídění ekonomických činností v Unii (NACE Rev. 2) (18) v souladu s částí 5 přílohy II těchto obecných zásad.

2.   Národní centrální banky ECB na žádost vysvětlí dopad překlasifikací na zůstatky vykazované podle odstavce 1, včetně úprav z překlasifikace vykazovaných podle čl. 4 odst. 3.

3.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30.

Článek 8

Přepočet rozvahových položek měnových finančních institucí na 100 % pokrytí

1.   Pokud národní centrální banky měnovým finančním institucím udělí výjimky v souladu s čl. 9 odst. 1, 2, 4, 6 a 7 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), přepočtou národní centrální banky statistické informace shromážděné podle uvedeného nařízení na 100 % pokrytí, aby tyto informace reprezentovaly celý soubor zpravodajských jednotek pro účely sestavování měsíčních a čtvrtletních statistických informací, které mají být vykazovány do ECB v souladu s tímto oddílem.

2.   Pokud národní centrální banky přepočítávají statistické informace podle odstavce 1 na 100 % pokrytí, uplatňují alespoň jedno z těchto opatření:

a)

v případě informací o chybějícím členění se odhady odvozují pomocí poměrů založených na dílčím skutečném souboru zpravodajských jednotek, jenž se považuje za nejreprezentativnější ve vztahu k institucím ve zbytkové části takto:

i)

národní centrální banky členských států, jejichž příspěvek do agregované rozvahy měnových finančních institucí eurozóny přesahuje 2 %, určí dílčí soubor tak, aby celková rozvaha subjektů v dílčím souboru nepřesáhla 35 % národní agregované rozvahy měnových finančních institucí;

ii)

národní centrální banky členských států, jejichž příspěvek do agregované rozvahy měnových finančních institucí eurozóny nepřesahuje 2 %, určí tento dílčí soubor tak, aby celková rozvaha subjektů v dílčím souboru nepřesáhla 35 % národní agregované rozvahy měnových finančních institucí, ledaže by přepočet na 100 % pokrytí podle tohoto postupu způsobil národní centrální bance významné náklady; v takovém případě může národní centrální banka namísto toho použít poměry založené na skutečném souboru zpravodajských jednotek;

iii)

požadavky na stanovení dílčích souborů skutečného souboru zpravodajských jednotek uvedené v pododstavcích i) a ii) se neuplatňují, pokud rozvahy institucí, kterým je výjimka udělena, nepřesahují 1 % národní agregované rozvahy měnových finančních institucí. V těchto případech může národní centrální banka namísto toho použít poměry založené na skutečném souboru zpravodajských jednotek;

b)

při postupu dle písmene a) lze „zbytkovou část“ institucí a dílčí skutečný soubor zpravodajských jednotek rozdělit do různých skupin podle druhu instituce;

c)

pokud spojený příspěvek fondů peněžního trhu, kterým byla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), přesahuje 30 % národní rozvahy fondů peněžního trhu, národní centrální banky statistické informace o fondech peněžního trhu přepočtou na 100 % pokrytí odděleně od institucí přijímajících vklady v souladu s jedním z těchto pravidel:

i)

národní centrální banky využijí statistické informace shromážděné od fondů peněžního trhu, kterým nebyla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), jsou-li tyto statistické informace dostatečně reprezentativní pro účely přepočtu na 100 % pokrytí;

ii)

národní centrální banky alespoň jednou ročně provedou odhad rozvahy sektoru fondů peněžního trhu na základě alternativních zdrojů informací a tento odhad použijí jako základ pro přepočet na 100 % pokrytí, je-li všem fondům peněžního trhu udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), nebo pokud statistické informace shromážděné od fondů peněžního trhu, kterým nebyla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), nejsou pro účely přepočtu na 100 % pokrytí dostatečně reprezentativní;

d)

jsou-li statistické informace podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) shromažďovány s nižší periodicitou nebo v pozdějších lhůtách, než statistické informace, které mají být vykazovány do ECB v souladu s těmito obecnými zásadami, národní centrální banky provedou odhady těchto statistických informací za chybějící období jedním z těchto postupů:

i)

opakováním informací, pokud se výsledky ukázaly být přiměřené, nebo

ii)

uplatněním vhodných technik statistického odhadování s cílem zohlednit všechny trendy nebo sezónní vlivy.

Pro účely písmen a) až d) lze poměry nebo jiné pomocné výpočty, které se používají při přepočtu na 100 % pokrytí, odvodit z informací získaných od orgánů dohledu, pokud jsou tyto informace dostatečně v souladu se statistickými informacemi, které mají být přepočteny na 100 % pokrytí.

3.   Pokud národní centrální banky měnovým finančním institucím udělily výjimku podle čl. 9 odst. 7 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), provedou přepočet na 100 % pokrytí tak, že čtvrtletní statistické informace, které mají být v souladu s článkem 4 vykazovány do ECB, odhadnou takto:

a)

pokud národní centrální banky od měnových finančních institucí shromažďují statistické informace podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s nižší periodicitou než čtvrtletně, mohou tyto statistické informace použít pro účely provedení odhadu statistických informací za chybějící období nebo mohou uplatnit vhodné techniky statistického odhadování s cílem zohlednit všechny trendy nebo sezónní vlivy;

b)

pokud národní centrální banky od měnových finančních institucí shromažďují statistické informace podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) na více agregované úrovni, mohou tyto statistické informace použít pro účely provedení odhadu statistických informací, které mají být vykázány do ECB v souladu s článkem 4, nebo mohou jako základ pro tyto odhady použít vhodná členění;

c)

pokud národní centrální banky od měnových finančních institucí shromažďují čtvrtletní statistické informace podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), které pokrývají dohromady alespoň 80 % vkladů, úvěrů a držby dluhových cenných papírů a akcií/podílových listů investičních fondů rezidentů členského státu mimo eurozónu, pro které platí výjimka, provedou na tomto základě odhad statistických informací, které mají být vykázány; nebo

d)

pokud národní centrální banky provádějí odhad statistických informací, které mají být vykázány, na základě alternativních zdrojů, provedou nezbytné úpravy s cílem zohlednit rozdílné pojmy a definice používané podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) ve srovnání s pojmy a definicemi použitými v těchto alternativních zdrojích.

Článek 9

Lhůty

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují měsíční statistické informace uvedené v tomto oddíle do konce pracovní doby 15. pracovního dne následujícího po konci měsíce, k němuž se informace vztahují, v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a časovým plánem vykazování ve smyslu článku 32.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují čtvrtletní statistické informace uvedené v tomto oddíle do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po konci čtvrtletí, k němuž se informace vztahují, v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a časovým plánem vykazování ve smyslu článku 32.

Článek 10

Revize

1.   Národní centrální banky mohou revidovat statistické informace vykazované podle tohoto oddílu takto:

a)

revize posledních a předposledních měsíčních statistických informací vykazovaných podle článků 3 a 4 lze ECB předložit kdykoli;

b)

revize posledních čtvrtletních statistických informací vykazovaných podle článků 3 a 4 lze ECB předložit kdykoli;

c)

revize statistických informací vykazovaných podle článků 3 a 4, které nejsou revizemi podle písmen a) a b), lze ECB předložit mimo období pro měsíční sestavování statistiky;

d)

revize statistických informací vykazovaných podle článku 5 až 7 lze ECB předložit kdykoli.

Po oznámení adresovaném ECB mohou národní centrální banky revidovat statistické informace uvedené v písmenu c) během období pro měsíční sestavování statistiky, pokud revize zásadně zlepšují kvalitu statistických informací. ECB může tyto revize zpracovat po skončení období pro měsíční sestavování statistiky. ECB informuje příslušnou národní centrální banku o odkladu zpracování těchto revizí na dobu po skončení období pro měsíční sestavování statistiky.

2.   Pokud o to požádá, poskytnou národní centrální banky ECB vysvětlení k revizím předloženým podle odstavce 1. Národní centrální banky ECB rovněž poskytnou vysvětlení v obou těchto případech:

a)

národní centrální banky poskytují vysvětlení k revizím v hodnotě alespoň 5 miliard EUR (v absolutní hodnotě), přičemž tato vysvětlení poskytují současně s podáním revizí, v každém případě však před tím, než ECB ukončí sestavování údajů pro příslušné období sestavování statistiky;

b)

pokud národní centrální banky předkládají revize během období pro měsíční sestavování statistiky v souladu s druhým pododstavcem odstavce 1, vysvětlení se poskytne v době vykazování.

Ve vysvětlení předložených podle prvního pododstavce se uvede, zda revize, které mají dopad na vykazovanou řadu, jsou konečné, nebo zda mohou být dále revidovány.

ODDÍL 3

ÚROKOVÉ SAZBY MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

Článek 11

Statistické informace, které mají být vykazovány o statistice úrokových sazeb měnových finančních institucí

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto informace o úrokových sazbách, které měnové finanční instituce uplatňují na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům („úrokové sazby MFI“ nebo „MIR“):

a)

národní měsíční statistické informace týkající se stavů obchodů a nových obchodů tak, jak je stanoveno v dodatcích 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34);

b)

národní měsíční statistické informace týkající se nových obchodů, jak je uvedeno v části 1 v příloze III těchto obecných zásad.

Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují v souladu s článkem 30. Národní centrální banky vykazují tyto informace v souladu s částí 3 v příloze III těchto obecných zásad, přichází-li to v úvahu.

2.   Národní centrální banky mohou udělit výjimky, pokud jde o tyto ukazatele:

a)

ukazatele 62 až 85 v tabulkách 3 a 4 v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), a to ve vztahu k:

i)

úroku, který se uplatňuje pro nefinanční podniky;

ii)

objemům obchodů zajištěných/zaručených úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům;

b)

ukazatele 37 až 54 v tabulkách 3 a 4 v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), pokud národní agregovaný objem obchodů odpovídající položky ve vztahu k ukazatelům 37 až 54, který zahrnuje všechny úvěry, představuje méně než 10 % národního agregovaného objemu obchodů zahrnujícího součet všech úvěrů v téže velikostní kategorii a méně než 2 % objemu obchodů téže velikosti a stejné kategorie původní doby fixace úrokové sazby na úrovni eurozóny.

Výjimkami, které národní centrální banky udělily podle prvního pododstavce, není dotčen článek 4 nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34).

3.   Jsou-li uděleny výjimky podle odstavce 2, národní centrální banky každoročně ověřují prahové hodnoty, které se k nim vztahují.

Článek 12

Přepočet statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí na 100 % pokrytí

1.   Pokud statistické informace o MIR, které národní centrální banky obdržely, nepředstavují skutečný soubor zpravodajských jednotek z důvodu použití metody sběru vzorků (sampling), národní centrální banky vyberou a udržují vzorek a navýší statistické informace o objemu nových obchodů tak, aby zajistily, že je zastoupeno 100 % souboru zpravodajských jednotek, jak je uvedeno v části 2 přílohy III těchto obecných zásad.

2.   Pokud národní centrální banky udělí výjimky z požadavků na vykazování statistiky úrokových sazeb MFI v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) nebo čl. 11 odst. 2 těchto obecných zásad, přenášejí se statistické informace vykázané podle čl. 11 odst. 1 těchto obecných zásad do chybějících měsíčních období tak, že se použijí vhodné techniky statistického odhadování s cílem zohlednit tendence vývoje informací nebo sezónní vlivy.

Článek 13

Lhůty

Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace uvedené v článku 11 do konce pracovní doby 19. pracovního dne následujícího po konci měsíce, k němuž se informace vztahují, v souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) a v souladu s časovým plánem vykazování ve smyslu článku 32.

Článek 14

Revize

1.   Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle tohoto oddílu revidovat kdykoli s výjimkou příslušného období pro sestavování statistiky, kdy národní centrální banky mohou revidovat pouze statistické informace vykázané za předcházející referenční období.

Po oznámení adresovaném ECB mohou národní centrální banky revidovat statistické informace vykazované podle tohoto oddílu během příslušného období pro sestavování statistiky, pokud revize zásadně zlepšují kvalitu statistických informací. ECB může tyto revize zpracovat po skončení období pro sestavování statistiky. ECB informuje příslušnou národní centrální banku o odkladu zpracování těchto revizí na dobu po skončení období pro měsíční sestavování statistiky.

2.   Pokud o to požádá, poskytnou národní centrální banky ECB tato vysvětlení k revizím předloženým podle odstavce 1:

a)

vysvětlení revizí, které zásadně zlepšují kvalitu statistických informací vykazovaných do ECB;

b)

vysvětlení revizí u statistických informací vykázaných do ECB za období předcházející předchozímu referenčnímu měsíci.

Ve vysvětleních předložených podle prvního pododstavce se uvede, zda revize, které mají dopad na vykazovanou řadu, jsou konečné, nebo zda mohou být dále revidovány.

ODDÍL 4

ROZVAHOVÉ POLOŽKY A ÚROKOVÉ SAZBY JEDNOTLIVÝCH MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

Článek 15

Určení úvěrových institucí, za něž se mají vykazovat jednotlivé statistické informace

1.   Národní centrální banky vykazují statistické informace, které jsou uvedeny v článku 16, za úvěrové instituce, které jsou rezidenty členských států eurozóny, s výjimkou těchto institucí:

a)

úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi;

b)

institucí ve zbytkové části a

c)

úvěrových institucí, jejichž celková aktiva nepřesahují 100 milionů EUR, pokud Rada guvernérů ECB příslušné národní centrální bance udělila povolení podle odstavce 2.

Pro účely vykazování statistických informací do ECB podle článku 16 mohou příslušné národní centrální banky vykazovat statistické informace za skupiny úvěrových institucí. Tyto skupiny úvěrových institucí určí národní centrální banky po konzultaci s ECB.

2.   Rada guvernérů ECB může na žádost příslušné národní centrální banky udělit povolení k použití prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. c), pokud by bylo nepřiměřeně dotčeno zpravodajské zatížení uvedené národní centrální banky. Má-li Rada guvernérů ECB za to, že zpravodajské zatížení uvedené národní centrální banky není nadále nepřiměřeně dotčeno, může na žádost příslušné národní centrální banky toto povolení odejmout.

3.   Národní centrální banky zaznamenávají úvěrové instituce a skupiny úvěrových institucí uvedené v odstavci 1 v rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (RIAD) zřízeném na základě obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2018/876 (ECB/2018/16) (19).

4.   Národní centrální banky zaznamenávají úvěrové instituce a skupiny úvěrových institucí uvedené v odstavci 1, které jsou klíčovými institucemi pro účely tohoto oddílu, platí-li kterákoli z těchto podmínek:

a)

úvěrová instituce je členem panelu úvěrových institucí, za něž byly do ECB předány údaje o jednotlivých měnových finančních institucích za referenční období leden 2021 v souladu s čl. 17a odst. 1 obecných zásad ECB/2014/15;

b)

úvěrová instituce je novou úvěrovou institucí, která vznikla v důsledku fúze, akvizice nebo jiné podnikové reorganizace, které se účastní jedna či více klíčových institucí a k níž došlo po vstupu těchto obecných zásad v platnost;

c)

úvěrová instituce je rezidentem členského státu, který přijme euro po vstupu těchto obecných zásad v platnost, a Rada guvernérů ECB ji po konzultaci s Výborem pro statistiku určí jako klíčovou instituci.

Pokud Rada guvernérů ECB v souladu s písm. c) prvním pododstavcem určí klíčové instituce, vyrozumí o tom národní centrální banky.

5.   Pokud bylo národním centrálním bankám uděleno povolení vyjmout úvěrové instituce, jejichž celková aktiva nepřesahují 100 milionů EUR, podle odst. 1 písm. c), alespoň jednou za tři roky přezkoumají celková aktiva úvěrových institucí a odpovídající informace zaznamenají do RIAD. O výsledcích takového přezkumu je bez zbytečného odkladu vyrozuměna Rada guvernérů.

6.   Pravomoc udělit nebo odejmout povolení podle odstavce 2 může Rada guvernérů ECB přenést na Výkonnou radu. Při tomto přenesení se zváží, zda je nepřiměřeně dotčeno zpravodajské zatížení příslušné národní centrální banky.

7.   Pokud Výkonná rada vykonává přenesenou pravomoc podle odstavce 6, bez zbytečného odkladu vyrozumí Radu guvernérů o všech přijatých rozhodnutích.

Článek 16

Statistické informace, které mají být vykazovány o rozvahových položkách a úrokových sazbách jednotlivých měnových finančních institucí (IBSI a IMIR)

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace shromážděné v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) o těchto jednotlivých rozvahových položkách úvěrových institucí uvedených v čl. 15 odst. 1:

a)

zůstatky ke konci měsíce uvedené v tabulkách 1 a 2 v příloze IV těchto obecných zásad;

b)

zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 1 a 2 v příloze IV těchto obecných zásad;

Pokud národní centrální banky shromažďují statistické informace uvedené v písm. b) prvního pododstavce měsíčně, mohou v rámci těchto položek namísto toho do ECB vykazovat zůstatky ke konci měsíce.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují měsíční „doplňkové řady“ uvedené v tabulkách 1 a 2 v příloze IV těchto obecných zásad, které se týkají rozvah úvěrových institucí uvedených v čl. 15 odst. 1, v souladu s přílohou I těchto obecných zásad. Tyto doplňkové řady sestávají z jedné či obou těchto informací:

a)

úpravy z přecenění a překlasifikace;

b)

převody úvěrů.

3.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úrokových sazbách jednotlivých měnových finančních institucí (IMIR), které jsou v souladu s nařízením (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) shromažďovány od klíčových institucí uvedených v čl. 15 odst. 4:

a)

měsíční úrokové sazby uplatňované na zůstatky vkladů (v eurech) domácností a nefinančních podniků, které jsou rezidenty eurozóny, a úvěrů (v eurech) jim poskytnutých, jak je uvedeno v tabulce 3 v příloze IV těchto obecných zásad;

b)

měsíční objemy nových obchodů týkajících se vkladů (v eurech) domácností a nefinančních podniků, které jsou rezidenty eurozóny, a úvěrů (v eurech) jim poskytnutých, jak je uvedeno v tabulce 3 v příloze IV těchto obecných zásad;

c)

měsíční úrokové sazby uplatňované na objemy nových obchodů týkajících se vkladů (v eurech) domácností a nefinančních podniků, které jsou rezidenty eurozóny, a úvěrů (v eurech) jim poskytnutých, jak je uvedeno v tabulce 3 v příloze IV těchto obecných zásad.

4.   Jsou-li statistické informace vykazovány za skupiny úvěrových institucí uvedené v čl. 15 odst. 1, postupují národní centrální banky takto:

a)

zůstatky, které národní centrální banky vykazují podle odstavce 1, se vypočtou jako součet zůstatků jednotlivých členů skupiny;

b)

doplňkové řady, které národní centrální banky vykazují podle odstavce 2, se vypočtou jako součet doplňkových řad jednotlivých členů skupiny;

c)

úrokové sazby, které národní centrální banky vykazují podle odstavce 3, se vypočtou jako vážené průměry, zatímco skupinový objem se vypočte jako součet jednotlivých objemů. Pokud národní centrální banka shromažďuje informace o skupině podle jednotlivých institucí, do výpočtu průměrů úrokových sazeb se zahrnou jen ty instituce, které jsou zahrnuty do vnitrostátního výběrového souboru MIR a na které se nevztahuje výjimka; stejný postup se uplatní u skupinových objemů.

5.   Na žádost ECB a při vynaložení nejvyššího úsilí poskytnou národní centrální banky ECB vysvětlení ohledně fúzí, akvizic, jiných podnikových reorganizací a převodů úvěrů, ke kterým došlo během referenčního měsíce a které mají dopad na statistické informace klíčových institucí, které jsou vykazovány podle tohoto článku.

6.   K podpoře analýzy údajů může ECB při náležitém zohlednění příslušné úpravy mlčenlivosti používat a v rámci Eurosystému sdílet vysvětlení poskytnutá podle odstavce 5.

Článek 17

Lhůty

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace, vykazované podle čl. 16 odst. 1 a 2 za klíčové instituce uvedené v čl. 15 odst. 4, do konce pracovní doby 15. pracovního dne po skončení referenčního období, ke kterému se informace vztahují, a v souladu s časovým plánem vykazování uvedeným v článku 32. Jinak národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace do konce pracovní doby 20. pracovního dne po skončení referenčního období, ke kterému se informace vztahují, a v souladu s časovým plánem vykazování uvedeným v článku 32.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace, vykazované podle čl. 16 odst. 3, do konce pracovní doby 19. pracovního dne po skončení referenčního období, ke kterému se informace vztahují, a v souladu s časovým plánem vykazování uvedeným v článku 32.

Článek 18

Revize

1.   Pokud národní centrální banky revidují statistické informace podle článku 10, rovněž v relevantních případech revidují statistické informace o IBSI vykazované podle čl. 16 odst. 1 a 2.

2.   Revize statistických informací vykazovaných podle čl. 16 odst. 1 a 2, které se týkají úvěrových institucí, které nejsou klíčovými institucemi, národní centrální banky vykazují při vynaložení nejvyššího úsilí.

3.   Pokud národní centrální banky revidují statistické informace podle článku 14, rovněž v relevantních případech revidují statistické informace o IMIR vykazované podle čl. 16 odst. 3.

4.   Národní centrální banky na žádost ECB poskytnou vysvětlení ohledně revizí předložených podle tohoto článku.

ODDÍL 5

MINIMÁLNÍ REZERVY ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ

Článek 19

Statistické informace, které se mají vykazovat o základu pro stanovení minimálních rezerv

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o zůstatcích ke konci měsíce, jak je uvedeno v tabulce 1 v části 1 v příloze V těchto obecných zásad, pokud se týká agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí, který se vypočte v souladu s nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

2.   Statistické informace, které se vykazují podle odstavce 1, se odvozují ze statistických informací vymezených v nařízení 2021/379 (ECB/2021/2), které národní centrální banky shromažďují od úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv podle nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

Pokud se týká úvěrových institucí, které jsou institucemi ve zbytkové části, národní centrální banky při výpočtu agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv ke konci měsíce použijí nejnovější statistické informace ke konci čtvrtletí, které jsou k dispozici po zveřejnění čtvrtletních statistických informací, které ECB shromáždila podle článku 4 těchto obecných zásad.

3.   Národní centrální banky do ECB podle tabulky 2 v části 1 v příloze V těchto obecných zásad vykazují statistické informace o agregované paušální odpočitatelné položce, která se odečítá od minimálních rezerv úvěrových institucí v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

4.   Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle tohoto článku kdykoli revidovat. Pokud národní centrální banky vykazují revize podle tohoto článku poté, co začalo udržovací období, může ECB rozhodnout, že tyto revize nezpracuje.

Pokud oznamující strana opravuje svůj základ pro stanovení minimálních rezerv v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), národní centrální banky odpovídajícím způsobem revidují statistické informace vykazované podle tohoto článku.

Článek 20

Statistické informace, které mají být vykazovány o statistice makroukazatelů

Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o zůstatcích ke konci měsíce, které se týkají makroukazatelů, jak je uvedeno v tabulce v části 2 v příloze V těchto obecných zásad.

Statistické informace vykazované podle prvního pododstavce národní centrální banky odvozují z dostupných měsíčních statistických informací, které jsou shromažďovány od úvěrových institucí podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Pokud statistické informace, které mají být vykázány, nejsou pro členský stát relevantní, vykáže příslušná národní centrální banka tyto statistické informace s hodnotou nula.

Článek 21

Lhůty

Národní centrální banky do ECB vykazují příslušné měsíční statistické informace uvedené v článcích 19 a 20 do konce pracovní doby posledního pracovního dne, který předchází počátku příslušného udržovacího období, a v souladu s časovým plánem vykazování uvedeným v článku 32.

ODDÍL 6

BANKY POŠTOVNÍCH ÚŘADŮ A ÚSTŘEDNÍ VLÁDNÍ INSTITUCE

Článek 22

Statistické informace, které mají být vykazovány o bankách poštovních úřadů a ústředních vládních institucích

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace o zůstatcích ke konci měsíce, které jsou uvedeny v tabulce 1 v příloze VI těchto obecných zásad a které zahrnují:

a)

vykazování bank poštovních úřadů podle článku 3 nařízení (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39);

b)

měnové závazky ústředních vládních institucí a držbu hotovosti a cenných papírů, emitovaných měnovými finančními institucemi v eurozóně, ústředními vládními institucemi.

2.   Národní centrální banky nemusí vykazovat statistické informace podle tohoto článku, pokud statistické informace uvedené v odst. 1 písm. a) neexistují a pokud aktiva a pasiva uvedená v odst. 1 písm. b) neexistují nebo jsou nevýznamná.

3.   Národní centrální banky do ECB vykazují úpravy z překlasifikace ve vztahu ke všem zůstatkovým položkám vykazovaným podle odstavce 1, jak je uvedeno v tabulce 1 v příloze VI těchto obecných zásad.

4.   Jsou-li významné, vykazují národní centrální banky do ECB úpravy z přecenění, jak je uvedeno v tabulce 1 v příloze VI těchto obecných zásad.

5.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění se vykazují v souladu s přílohou I těchto obecných zásad.

Článek 23

Lhůty

Národní centrální banky do ECB vykazují statistické informace uvedené v tomto oddíle do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se tyto informace vztahují, v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39) a časovým plánem vykazování podle článku 32 těchto obecných zásad.

Článek 24

Revize

1.   Národní centrální banky mohou revidovat statistické informace vykazované podle tohoto oddílu takto:

a)

revize posledních a předposledních měsíčních statistických informací lze ECB předkládat kdykoli;

b)

revize měsíčních statistických informací, které nejsou posledními a předposledními měsíčními statistickými informacemi, lze předkládat mimo období pro měsíční sestavování statistiky.

Po oznámení adresovaném ECB mohou národní centrální banky revidovat statistické informace uvedené v písmenu b) během období pro měsíční sestavování statistiky, pokud revize zásadně zlepšují kvalitu informací. ECB může tyto revize zpracovat po skončení období pro měsíční sestavování statistiky. ECB informuje příslušnou národní centrální banku o odkladu zpracování těchto revizí na dobu po skončení období pro měsíční sestavování statistiky.

2.   Pokud o to požádá, poskytnou národní centrální banky ECB vysvětlení k revizím vykázaným podle odstavce 1 takto:

a)

národní centrální banky poskytují vysvětlení k revizím v hodnotě alespoň 5 miliard EUR (v absolutní hodnotě), přičemž tato vysvětlení poskytují současně s podáním revizí, v každém případě však před tím, než ECB ukončí sestavování údajů pro příslušné období sestavování statistiky;

b)

pokud národní centrální banky předkládají revize během období pro měsíční sestavování statistiky v souladu s druhým pododstavcem odstavce 1, vysvětlení se poskytne v době vykazování.

Ve vysvětleních předkládaných podle prvního pododstavce se uvede, zda revize, které mají dopad na vykazovanou řadu, jsou konečné, nebo zda mohou být dále revidovány.

ODDÍL 7

STRUKTURÁLNÍ FINANČNÍ UKAZATELE ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ

Článek 25

Statistické informace, které mají být vykazovány o strukturálních finančních ukazatelích úvěrových institucí

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují strukturální finanční ukazatele úvěrových institucí, které jsou měnovými finančními institucemi, jak je uvedeno v příloze VII těchto obecných zásad. Strukturální finanční ukazatele se vykazují na agregovaném základě a ověřují v souladu s článkem 30.

Odchylně od prvního pododstavce mohou národní centrální banky poskytovat statistické informace tam uvedené z alternativních zdrojů údajů. ECB mohou tyto informace využívat pro odvození strukturálních finančních ukazatelů úvěrových institucí, a to na základě dohody mezi ECB a národní centrální bankou.

2.   Pokud statistické informace vykazované podle odstavce 1 nezahrnují celý soubor zpravodajských jednotek, národní centrální banky tyto statistické informace přepočtou na 100 % pokrytí, aby představovaly celý soubor zpravodajských jednotek.

Pro účely prvního pododstavce národní centrální banky poskytnou ECB vysvětlení.

3.   Národní centrální banky mohou revidovat informace vykazované podle tohoto článku během období sestavování statistiky a na žádost ECB poskytují vysvětlení těchto revizí.

Článek 26

Lhůty

Národní centrální banky do ECB vykazují roční statistické informace o strukturálních finančních ukazatelích ve smyslu článku 25 do konce měsíce března každého roku a v souladu s časovým plánem vykazování podle článku 32, a to s odkazem na předchozí rok s výjimkou ukazatele „počet zaměstnanců úvěrových institucí“, který se poskytuje do konce měsíce května každého roku a v souladu s časovým plánem vykazování podle článku 32 s odkazem na předchozí rok.

ODDÍL 8

ÚVĚROVÉ INSTITUCE, KTERÉ NEJSOU MĚNOVÝMI FINANČNÍMI INSTITUCEMI

Článek 27

Statistické informace, které mají být vykazovány o rozvahových položkách úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto rozvahové položky úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi:

a)

zůstatky ke konci měsíce uvedené v tabulce 1 v části 2 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou:

i)

závazků z vkladů vykazovaných pouze úvěrovými institucemi s povinností minimálních rezerv;

ii)

pozic v rámci fiktivního cash poolingu;

iii)

emitovaných akcií/podílových listů fondů peněžního trhu;

iv)

položek, pro které národní centrální banky udělily výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti podle čl. 9 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

b)

zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 2, 3 a 4 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou položek, pro které národní centrální banky udělily výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti podle čl. 9 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úpravách z přecenění úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi:

a)

měsíční úpravy z přecenění uvedené v tabulce 1A v části 4 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou:

i)

pozic v rámci fiktivního cash poolingu;

ii)

emitovaných akcií/podílových listů fondů peněžního trhu;

iii)

položek, pro které národní centrální banky udělily výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti podle čl. 9 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

b)

čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v tabulce 2A v části 4 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou položek, pro které národní centrální banky udělily výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti podle čl. 9 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

3.   Národní centrální banky do ECB vykazují tyto statistické informace o úpravách z překlasifikace úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi:

a)

měsíční úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek vykazovaných podle odst. 1 písm. a);

b)

čtvrtletní úpravy z překlasifikace, pokud se týká jednotlivých zůstatkových položek uvedených v tabulce 2 v části 3 v příloze I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) s výjimkou položek, pro které národní centrální banky udělily výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti podle čl. 9 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

4.   Národní centrální banky nemusí vykazovat statistické informace podle tohoto článku v žádném z těchto případů:

a)

neexistují žádné rezidentské úvěrové instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi; nebo

b)

příslušná národní centrální banka udělila výjimku z vykazování statistických informací podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) všem rezidentským úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi, v souladu s čl. 9 odst. 5 písm. a) uvedeného nařízení.

5.   Statistické informace podle tohoto článku se vykazují na agregovaném základě a ověřují se v souladu s článkem 30. Statistické informace o úpravách z překlasifikace a přecenění se vykazují v souladu s přílohou I těchto obecných zásad.

Článek 28

Lhůty

1.   Národní centrální banky do ECB vykazují měsíční statistické informace, které jsou uvedeny v tomto oddíle, do konce pracovní doby 15. pracovního dne po konci měsíce, ke kterému se informace vztahují, v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a časovým plánem vykazování podle článku 32 těchto obecných zásad.

2.   Národní centrální banky do ECB vykazují čtvrtletní statistické informace, které jsou uvedeny v tomto oddíle, do konce pracovní doby 28. pracovního dne po konci čtvrtletí, ke kterému se informace vztahují, v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a časovým plánem vykazování podle článku 32 těchto obecných zásad.

Článek 29

Revize

1.   Národní centrální banky mohou statistické informace vykazované podle tohoto oddílu kdykoli revidovat.

2.   Pokud o to požádá, poskytnou národní centrální banky ECB vysvětlení k revizím předloženým podle odstavce 1.

Ve vysvětleních předkládaných podle prvního pododstavce se uvede, zda revize, které mají dopad na vykazovanou řadu, jsou konečné, nebo zda mohou být dále revidovány.

ODDÍL 9

OVĚŘOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ ZPĚTNÝCH ÚDAJŮ A PŘENOS

Článek 30

Ověřování a vysvětlení

1.   Aniž by bylo dotčeno nařízení (ES) č. 2533/98, nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) a nařízení (EU) č. 1074/2013 (ECB/2013/39), národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost statistických informací předávaných do ECB podle těchto obecných zásad.

2.   Před vykazováním statistických informací do ECB podle těchto obecných zásad národní centrální banky ověřují, že tyto informace splňují všechny lineární vazby, které stanoví a udržuje ECB, včetně případných lineárních vazeb, které se týkají konzistence údajů v rámci periodicit.

Na žádost ECB národní centrální banky poskytnou vysvětlení všech nesrovnalosti, které byly zjištěny při takovém ověřování.

3.   Národní centrální banky ve vztahu k lineálním vazbám, které se týkají konzistence v rámci periodicit podle odstavce 2, ověřují:

a)

že čtvrtletní statistické informace jsou konzistentní s odpovídajícími měsíčními statistickými informacemi vykazovanými podle článků 3 a 4;

b)

že čtvrtletní statistické informace jsou konzistentní s odpovídajícími měsíčními statistickými informacemi vykazovanými podle článku 27;

c)

že statistické informace o rozvahových položkách fondů peněžního trhu vykazované podle článku 5 jsou konzistentní s odpovídajícími informace o rozvahových položkách ostatních měnových finančních institucí ke konci čtvrtletí, které jsou vykazovány podle článku 4.

Nejsou-li statistické informace uvedené v písmenu a) konzistentní v rámci periodicit, národní centrální banky při vynaložení nejvyššího úsilí předloží revize statistických informací, které jsou konzistentní v rámci periodicit pomocí odhadu.

4.   Národní centrální banky konzistenci sledují s pomocí k tomu určených srovnávacích tabulek uvedených v čl. 3 odst. 4, a to mezi zůstatky ke konci měsíce, které se vykazují podle čl. 3 odst. 1 písm. a), a jedním z těchto zůstatků, které se vykazují podle obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34):

a)

denní finanční výkaz Eurosystému sestavený za poslední pracovní den měsíce;

b)

poslední podrobný týdenní finanční výkaz za příslušný měsíc.

Na žádost ECB jí národní centrální banky poskytnou výsledky sledování konzistence uvedené v prvním pododstavci a vysvětlení nesrovnalostí mezi zůstatky.

5.   Pokud národní centrální banky v souladu s článkem 25 vykazují počet poboček a dceřiných společností nerezidentských úvěrových institucí, jak je uvedeno v příloze VII, zajistí, aby statistické informace byly od roku 1999 do budoucna konzistentní s informacemi zaznamenanými v seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely, který byl zaveden podle článku 4 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

6.   Na žádost ECB poskytnou národní centrální banky vysvětlení vývoje statistických informací, které jsou vykazovány podle těchto obecných zásad, včetně mezer ve vykázaných statistických informacích ve srovnání s předcházejícím referenčním obdobím.

7.   Pokud národní centrální banky provádějí odhady statistických informací, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, poskytnou ECB, pokud o to požádá, vysvětlení.

Článek 31

Požadavky na vykazování zpětných údajů v případě přijetí eura

1.   Pokud členský stát mimo eurozónu přijme euro poté, co tyto obecné zásady vstoupí v platnost, národní centrální banka takového členského státu do ECB vykazuje:

a)

statistické informace o statistice rozvahových položek měnových finančních institucí, včetně rozvahové statistiky fondů peněžního trhu, za všechna referenční období vykazování od přistoupení tohoto členského státu k Unii, v každém případě však nejméně za tři roky před přijetím eura tímto členským státem;

b)

není-li jinak dohodnuto s ECB, statistické informace o statistice rozvahových položek měnových finančních institucí za období tří let před přistoupením daného členského státu k Unii.

2.   Národní centrální banky členských států, které přijímají euro, sestavují statistické informace uvedené v odstavci 1 tak, jako by byl dotyčný členský stát součástí eurozóny po všechna referenční období vykazování. Za tímto účelem mohou národní centrální banky použít statistické informace, které byly ECB vykázány před tím, než daný členský stát přijal euro, v souladu se schématy vykazování upravenými ECB pro členské státy mimo eurozónu. Národní centrální banky vykazují statistické informace v souladu s požadavky, které pro členské státy eurozóny platily v příslušných referenčních obdobích vykazování, ledaže se ECB a příslušná národní centrální banka dohodnou na vyloučení některých statistických informací.

3.   Národní centrální banky členských států eurozóny do ECB vykazují pozice ve vztahu k rezidentům členských států mimo eurozónu, které přijmou euro poté, co tyto obecné zásady vstoupí v platnost, pokud se týká statistiky rozvahových položek měnových finančních institucí, za období tří let před přijetím eura, není-li s ECB dohodnuto jinak. Národní centrální banky vykazují pouze měsíční zůstatky těch pozic, které byly vykázány v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) a které převyšují 50 milionů EUR. Národní centrální banky mohou rovněž dobrovolně vykazovat měsíční zůstatky těchto pozic, které jsou nižší než 50 milionů EUR.

Článek 32

Časový plán vykazování

Do konce září každého roku sdělí ECB národním centrálním bankám přesné termíny přenosu údajů v podobě časového plánu vykazování. Národní centrální banky vykazují statistické informace podle těchto obecných zásad v souladu s tímto časovým plánem vykazování.

Článek 33

Předávání statistických informací

1.   Národní centrální banky předávají statistické informace, které mají být vykazovány podle těchto obecných zásad, elektronickou cestou za použití prostředků, které stanoví ECB. Formát statistických zpráv vytvořený pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je formátem, který schválil ESCB.

2.   Pokud se odstavec 1 nepoužije, mohou národní centrální banky s předchozím souhlasem ECB použít jiný způsob přenosu statistických informací.

ODDÍL 10

ZJEDNODUŠENÝ POSTUP PROVÁDĚNÍ ZMĚN A ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Článek 34

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku provede Výkonná rada ECB jakékoli nezbytné technické změny příloh, pokud tyto změny nemění základní koncepční rámec ani neovlivňují zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Výkonná rada o takové změně bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 35

Zveřejňování

Národní centrální banky zveřejní národní příspěvky do měsíčních měnových agregátů eurozóny a jejich protipoložek, až poté, co tyto agregáty zveřejní ECB. Pokud národní centrální banky takové informace zveřejní, musí být shodné s informacemi, kterými přispěly do posledně zveřejněných agregátů eurozóny. Pokud národní centrální banky reprodukují agregáty eurozóny, které zveřejnila ECB, musí je reprodukovat věrně.

ODDÍL 11

PRVNÍ VYKAZOVÁNÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

První vykazování

1.   První vykazování měsíčních statistických informací, které se mají vykazovat podle těchto obecných zásad, započne statistickými informacemi za měsíc leden 2022.

2.   První vykazování čtvrtletních statistických informací, které se mají vykazovat podle těchto obecných zásad, započne statistickými informacemi za první čtvrtletí 2022. Čtvrtletní statistické informace, které mají být vykázány za čtvrté čtvrtletí roku 2021, se vykážou v souladu s částmi 1, 4, 7, 19 a 20 v příloze II obecných zásad ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice.

3.   První vykazování ročních statistických informací, které se mají vykazovat podle těchto obecných zásad, započne statistickými informacemi za rok 2021.

Článek 37

Přechodná ustanovení

1.   Za období od 15. dubna 2021 do 1. února 2022, pokud národní centrální banky vykazují informace o IBSI v souladu s článkem 17a obecných zásad ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice, určí národní centrální banky úvěrové instituce, za které se mají tyto informace vykazovat, v souladu s článkem 15 těchto obecných zásad. Za období od 15. dubna 2021 do 1. února 2022 vykazují národní centrální banky uvedené informace do ECB ve lhůtách vymezených v článku 17 těchto obecných zásad.

2.   Za období od 15. dubna 2021 do 1. února 2022, pokud národní centrální banky vykazují informace o IMIR v souladu s článkem 17a obecných zásad ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice, vykazují národní centrální banky tyto informace za klíčové instituce uvedené v čl. 15 odst. 4 těchto obecných zásad. Za období od 15. dubna 2021 do 1. února 2022 vykazují národní centrální banky uvedené informace do ECB ve lhůtách vymezených v článku 17 těchto obecných zásad.

3.   Za období od 26. června 2021 do 1. února 2022 vykazují národní centrální banky statistické informace, jež podle čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) shromažďují od úvěrových institucí, které nejsou měnovými finančními institucemi, v souladu s oddílem 8 těchto obecných zásad. Národní centrální banky uvedené informace do ECB vykážou nejpozději do 29. dubna 2022.

ODDÍL 12

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38

Nabytí účinku

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, a ECB zajistí soulad s těmito obecnými zásadami od 1. února 2022.

Článek 39

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 26. března 2021.

Za Radu guvernérů ECB

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE

(1)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16).

(2)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51).

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1074/2013 ze dne 18. října 2013 o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny (ECB/2013/39) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 94).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).

(7)  Viz rozhodnutí přijatá Radou guvernérů ECB dne 26. června 2020, která jsou k dispozici na internetových stránkách ECB: www.ecb.europa.eu.

(8)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2018/876 ze dne 1. června 2018 o rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (ECB/2018/16) (Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 3).

(9)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/1) ( Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(11)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 ze dne 4. dubna 2014 o měnové a finanční statistice (Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1).

(12)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51).

(13)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1074/2013 ze dne 18. října 2013 o statistické zpravodajské povinnosti bank poštovních úřadů, které přijímají vklady od institucí jiných než měnové finanční instituce, jež jsou rezidenty eurozóny (ECB/2013/39) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 94).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(15)  Viz „Srovnávací tabulky mezi účetními rozvahovými položkami národních centrálních bank a ECB a položkami vykazovanými pro statistické účely“, které jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(16)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 37).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(18)  Jak je uvedeno v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(19)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2018/876 ze dne 1. června 2018 o rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (ECB/2018/16) (Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 3).

PŘÍLOHA I

VYKAZOVÁNÍ ÚPRAV A ODVOZENÍ TRANSAKCÍ

ČÁST 1

Obecný popis postupu pro odvození transakcí

Finanční transakce jsou čisté nabytí finančních aktiv nebo čisté převzetí závazků pro každý typ finančního nástroje, tj. součet všech finančních transakcí, které proběhnou během příslušného referenčního období. Rámec pro odvození transakcí pro rozvahové položky (BSI) měnových finančních institucí (MFI) je založen na Evropském systému národních a regionálních účtů (dále jen „ESA 2010“), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (1). Je-li to nezbytné, dochází k odchylkám od tohoto mezinárodního standardu, pokud jde o obsah údajů a názvy statistických pojmů. Tato příloha se vykládá v souladu s ESA 2010, pokud nařízení (EU) č. 2021/379 (ECB/2021/2) (2) nebo tyto obecné zásady nestanoví výslovně či implicitně jinak.

V kontextu rozvahové statistiky ECB vypočítává transakce tak, že pro každou položku na straně aktiv a pasiv vezme rozdíl mezi zůstatky ke konci vykazovaných období a odstraní vlivy, které nejsou výsledkem transakcí („úpravy“). Tyto úpravy jsou seskupeny do hlavních kategorií „úpravy z překlasifikace“, „úpravy z přecenění“ a „kurzové úpravy“. Národní centrální banky ECB vykazují „úpravy z překlasifikace“ a „úpravy z přecenění“ tak, aby bylo možné tyto netransakční účinky z výpočtu transakcí odstranit. „Kurzové úpravy“ běžně odvozuje ECB. Transakce se počítají v čisté výši, tzn., že se nemusí identifikovat hrubé finanční transakce či obrat. Finanční transakce by měly být obecně oceňovány v transakční hodnotě - hodnotě, za níž byla pořízena/zcizena aktiva nebo za níž se vytvářejí, likvidují nebo směňují pasiva - která nemusí nutně být stejná jako cena kótovaná na trhu nebo reálná hodnota aktiva v okamžiku transakce. Hodnota transakce nezahrnuje platby za služby, poplatky, provize nebo podobné platby za služby poskytované při provádění transakce.

Tato příloha shrnuje metodiku pro odvození transakcí v kontextu rozvahové statistiky. Část 2 se zaměřuje na zásady pro vykazování úprav z národních centrálních bank do ECB (3). Část 3 pak řeší zvláštní úpravy prováděné v rámci pro sestavování rozvahové statistiky.

Další podrobné informace a číselné příklady jsou uvedeny v „Příručce k rozvahové statistice MFI“, která je zveřejněna na internetových stránkách ECB.

ČÁST 2

Vykazování úprav z národních centrálních bank do ECB

1.   Základní zásady pro úpravy

Na úpravy z překlasifikace a přecenění se uplatňuje stejná soustava podvojného účetnictví jako na zůstatky, a jsou tedy vyrovnané. Je-li z důvodu různých ocenění, která se uplatňují v případě statistické rozvahy ve srovnání s rozvahou účetní - tj. statistická/účetní diskrepance, zapotřebí vyrovnávací položka, mělo by to být zaznamenáno ve „zbývajících pasivech“ (jako kladná, případně záporná částka).

Úroky z vkladů, úvěrů a emitovaných a držených dluhových cenných papírů by měly být zaznamenávány na akruální bázi, avšak nikdy by neměly být zaznamenávány jako transakce s příslušným nástrojem. Pro úvěry a vklady toto zaručuje požadavek, vymezený v části 2 přílohy II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), zaznamenávat naběhlý úrok z těchto nástrojů ve „zbývajících aktivech“ a „zbývajících pasivech“. Toto nařízení však neobsahuje žádné pravidlo, jak zacházet s naběhlým úrokem z emitovaných nebo držených dluhových cenných papírů. Ve skutečnosti je naběhlý úrok často součástí tržní ceny a je obtížné jej oddělit od účetní ceny, neboť se vykazuje ve statistické rozvaze. V zájmu sladěných údajů, které jsou srovnatelné v rámci různých zemí, by se mělo uplatňovat toto:

a)

je-li naběhlý úrok součástí účetní ceny tak, jak se vykazuje ve statistické rozvaze, měl by podléhat úpravě z přecenění;

b)

je-li naběhlý úrok vyloučen ze zůstatku cenných papírů, ke kterým se ve statistické rozvaze vztahuje, klasifikuje se jako „zbývající aktiva“ nebo jako „zbývající pasiva“, a tudíž se s ním nezachází jako s úpravou z přecenění.

Tento navrhovaný postup se rovněž odráží ve zpravodajských požadavcích vymezených v těchto obecných zásadách (viz část 1 přílohy II).

Pokud se vykazuje měsíční úprava, může to mít dopad na členění položek vykazovaných čtvrtletně. Měl by být zajišťován soulad mezi oběma soubory údajů, tj. případný součet měsíčních úprav se musí rovnat čtvrtletní úpravě. Je-li pro čtvrtletní úpravy stanovena prahová hodnota nebo nelze-li čtvrtletní úpravy identifikovat v plném rozsahu nebo stejně podrobně jako měsíční úpravu, vypočítá se úprava tak, aby se předešlo nesrovnalostem s úpravou vykázanou pro měsíční údaje.

2.   Úpravy z překlasifikace

„Úpravy z překlasifikace“ zahrnují všechny změny rozvahy referenčního sektoru, které vznikají v důsledku změn složení a struktury souboru zpravodajských jednotek, změn klasifikace finančních nástrojů a protistran, změn statistických definic a (částečné) opravy chyb při vykazování, což vše vede k přerušení řad, a má tak negativní dopad na srovnatelnost dvou po sobě jdoucích zůstatků ke konci období. Za zvláštní případ překlasifikace lze považovat rozšíření eurozóny.

Národní centrální banky sestavují údaje o úpravách z překlasifikace, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách, pomocí údajů, které přímo vykazuje soubor zpravodajských jednotek, informací dohledu, kontrol věrohodnosti, ad hoc šetření (např. v souvislosti s odlehlými pozorováními), národních statistických požadavků, informací o tom, kdo vstoupil do souboru zpravodajských jednotek a kdo tento soubor opustil, a s použitím jakýchkoli jiných zdrojů, které mají k dispozici. Národní centrální banky identifikují změny zůstatků z důvodu překlasifikace a vykazují čistou částku. Čistý nárůst zůstatků z důvodu překlasifikace se zapíše s kladným znaménkem, čistý pokles zůstatků se zapíše se záporným znaménkem.

Národní centrální banky mohou provést odhady úprav z překlasifikace, zejména pokud informace nejsou snadno dostupné nebo mají nízkou kvalitu. Neočekává se, že ECB bude provádět následné úpravy, ledaže národní centrální banky v konečných údajích identifikují výrazné změny z důvodu překlasifikace, které národní centrální banky nemohou včas opravit. V takovém případě může ECB následné úpravy provádět po dohodě s příslušnou národní centrální bankou.

Národní centrální banky zásadně vykazují „úpravy z překlasifikace“ za každou položku vymezenou v těchto obecných zásadách. Pokud je odhadovaná hodnota překlasifikace menší než 5 milionů EUR, pokud jde o vlastní rozvahu národní centrální banky, nebo 50 milionů EUR, pokud jde o agregovanou rozvahu ostatních zpravodajských jednotek, mohou národní centrální banky vykazovat jako hodnotu úpravy z překlasifikace nulu nebo jako chybějící hodnotu. Tyto prahové hodnoty mají národním centrálním bankám pomoci rozhodnout, zda mají úpravy sestavit či nikoli. Shromažďují-li se však relativně podrobné informace bez ohledu na prahovou hodnotu, může být pokus o použití takové prahové hodnoty pro národní centrální banku kontraproduktivní. Touto flexibilitou není dotčen požadavek na konzistenci vykazovaných údajů za referenční období a mezi měsíčními a čtvrtletními údaji, jak je popsáno níže.

V mezích vymezených postupem při revizích opravují národní centrální banky chyby při vykazování v zůstatcích, jakmile byly chyby zjištěny. Opravy v ideálním případě zcela odstraňují chybu ze zůstatků, zejména pokud chyba ovlivňuje jedno období nebo omezené časové období. Za těchto okolností nedojde k přerušení řad. Pokud však chyba ovlivňuje historické údaje a pokud nebyla provedena oprava minulých údajů či pokud byla tato oprava provedena pouze pro omezené časové období, objeví se přerušení mezi prvním obdobím s opraveným číslem a posledním obdobím s nesprávným číslem. V tomto případě národní centrální banky identifikují rozsah přerušení, ke kterému došlo, a úpravu zaznamenají do „úprav z překlasifikace“. Obdobné postupy se použijí při provádění změn statistických definic, jež mají dopad na vykazované údaje, jakož i při opravách přerušení, která mohou být způsobena zavedením, změnou či ukončením používání metod přepočtu na 100 % pokrytí.

Hranice pro zacházení s převody aktiv jako s transakcemi je vymezena existencí dvou samostatných institucionálních jednotek, které jednají na základě vzájemné shody. Pokud však dojde k převodům v důsledku vzniku nebo zániku institucionální jednotky, měly by být považovány za „úpravy z překlasifikace“. Zejména pokud fúze nebo akvizice vede k zániku jedné nebo více institucionálních jednotek, všechny vzájemné pozice, které existovaly mezi fúzujícími institucemi, jsou kompenzovány v okamžiku, kdy jednotky v systému zaniknou, a odpovídajícím způsobem musí být vykázány úpravy z překlasifikace. S divizemi společností se nakládá symetricky.

3.   Úpravy z přecenění

Úpravy z přecenění, vykazované podle těchto obecných zásad, obvykle sestavují národní centrální banky na základě údajů, které přímo vykázaly zpravodajské jednotky. Národní centrální banky však mohou tyto zpravodajské požadavky pokrýt rovněž nepřímo (např. přímým shromážděním údajů o transakcích) nebo pomocí údajů podle jednotlivých cenných papírů nebo jiných údajů, které vykázal soubor zpravodajských jednotek, a v každém případě jsou v nezbytném rozsahu oprávněny od zpravodajských jednotek shromažďovat dodatečné údaje.

4.   Kurzové úpravy

Z důvodu pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se mění hodnota aktiv a pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v euru. Národní centrální banky by měly vykazovat aktiva a pasiva denominovaná v cizích měnách přepočtená na eura v referenčních směnných kurzech ECB platných v den, k němuž se tyto údaje vztahují. Jelikož změny zůstatků z důvodů pohybu směnných kurzů představují zisky/ztráty z držby a nejsou finančními transakcemi, musí se identifikovat účinky ocenění, aby se mohly odstranit z transakcí. Úpravy z přecenění z důvodu změn směnných kurzů mohou rovněž zahrnovat změny v ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. z realizovaných zisků/ztrát; avšak praxe v jednotlivých státech se v tomto ohledu liší.

ECB obvykle odvozuje nezbytné kurzové úpravy na základě statistických informací poskytnutých národními centrálními bankami. Pokud národní centrální banky mají možnost sestavit přesnější kurzové úpravy, mohou se namísto toho s ECB dohodnout na předání kurzových úprav, které ECB použije k odvození transakcí.

ČÁST 3

Zvláštní pravidla a přizpůsobení

1.   Fondy peněžního trhu

Národní centrální banky zahrnují údaje o úpravách fondů peněžního trhu, když plní svou zpravodajskou povinnost, pokud se týká „úprav z překlasifikace“ a „úprav z přecenění“. Tyto úpravy jsou pro fondy peněžního trhu rovněž samostatně vykazovány v souladu se zvláštním schématem čtvrtletního vykazování.

Národní centrální banky vykazují úpravy z překlasifikace, dojde-li ke změně souboru zpravodajských jednotek fondů peněžního trhu, jak je vymezeno v článku 2 nařízení 2021/379 (ECB/2021/2), která vyplývá ze změn rozsahu jednotek, které mají povolení působit jako fondy peněžního trhu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (4). Změna souboru zpravodajských jednotek fondů peněžního trhu, která vyplývá ze změny investiční politiky fondu, se zaznamenává jako finanční transakce, a nikoli jako překlasifikace. To vyplývá ze skutečnosti, že jakoukoli změnu investiční politiky musí předem odsouhlasit investoři, a považuje se tedy za aktivní investiční rozhodnutí.

Čl. 9 odst. 6 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) stanoví, že národní centrální banky mohou všem nebo některým fondům peněžního trhu udělit výjimky z vykazování úprav z přecenění. V těchto případech by však národní centrální banky měly informace na základě nejlepších odhadů poskytovat, jsou-li dotčené částky významné, v souladu s čl. 5 odst. 2 těchto obecných zásad.

Výpočet úprav z přecenění aktiv fondů peněžního trhu se řídí obecným postupem platným pro všechny MFI. Na straně pasiv se pozitivní změny v hodnotě akcií/podílových listů fondů peněžního trhu tradičně považují za transakce, obdobně jako výplata (na rozdíl od nárůstu) úroků z vkladů, což znamená, že protipoložka přecenění na straně aktiv by nebyla „akcie/podílové listy fondů peněžního trhu“, ale „zbývající pasiva“. Pokud se však týká případů, kdy se cena akcií/podílových listů fondů peněžního trhu sníží v důsledku ztrát v aktivech fondu, nelze tuto situaci srovnávat s výplatou úroků. Vzhledem k výše uvedenému obsahuje tabulka 1A v části 4 přílohy I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) požadavky na úpravy z přecenění pro akcie/podílové listy fondů peněžního trhu; národní centrální banky by měly tuto položku případně používat k vyrovnání změn ocenění na straně aktiv. K přiřazení by mělo docházet tak, aby pokrývalo pouze skutečné změny ocenění, které jsou zakotveny jako změny hodnoty akcií/podílových listů fondů peněžního trhu.

2.   Statistika rozvahových položek jednotlivých měnových finančních institucí (IBSI)

V souladu s čl. 16 odst. 2 těchto obecných zásad národní centrální banky vykazují doplňkové řady, které pokrývají úpravy z přecenění a překlasifikace (viz část 2 této přílohy) a převody úvěrů, při vynaložení nejvyššího úsilí.

Národní centrální banky mohou za účelem snížení zpravodajského zatížení uplatnit při odvozování doplňkových řad prahový přístup. Zejména v případech, kdy je absolutní hodnota doplňkové řady, která má být vykázána, nižší než maximum ve výši 50 milionů EUR a 1 % příslušného zůstatku, tj. prahová hodnota = max (50 milionů EUR, 1 % zůstatku), mohou národní centrální banky namísto toho vykazovat tuto hodnotu jako nulu nebo jako chybějící hodnotu. Tato prahová hodnota, jež se uplatňuje i na skupiny úvěrových institucí, je orientační a jejím cílem je pomoci národním centrálním bankám při rozhodování, zda provést úpravu, či nikoli. Pokud však nejsou informace snadno dostupné nebo mají nízkou kvalitu, mohou národní centrální banky rozhodnout, že buď provedou odhady, nebo vykážou chybějící hodnotu.

Kromě tohoto jsou národní centrální banky v souladu s těmito obecnými zásadami povinny vykazovat doplňkové řady úvěrových institucí, které nejsou klíčovými institucemi, pouze pokud jsou tyto statistické informace shromažďovány od těchto úvěrových institucí v souladu s nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Nejsou-li od úvěrových institucí, které nejsou klíčovými institucemi, k dispozici žádné statistické informace nezbytné k vykazování doplňkových řad, mohou národní centrální banky vykazovat chybějící hodnotu.

3.   Banky poštovních úřadů a ústřední vládní instituce

Národní centrální banky v relevantních případech vykazují statistické informace o bankách poštovních úřadů a ústředních vládních institucích, které pokrývají jejich měnové závazky vůči institucím jiným než MFI, které jsou rezidenty eurozóny, a jejich držbu hotovosti a cenných papírů emitovaných MFI eurozóny v souladu s oddílem 6 těchto obecných zásad. Pro účely sestavování transakcí jsou úpravy zásadně poskytovány rovněž v souladu s požadavky, které jsou stanoveny pro statistiku rozvahy MFI, i když v praxi jsou změny z důvodu změn směnného kurzu nebo tržní ceny nepravděpodobné. Tyto údaje se vykazují v souladu s přílohou VI.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(2)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvaze úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16).

(3)  Stejná metodika se uplatňuje u statistických informací, které mají být vykazovány o rozvaze ECB podle čl. 3 odst. 5 těchto obecných zásad..

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

PŘÍLOHA II

ČÁST 1

Tabulka 1

Dodatečné položky, které mají být vykazovány k rozvaze centrálních bank  (1)

ROZVAHOVÉ POLOŽKY

Celkem

Eurozóna

Zbytek světa

 

 

 

Tuzemsko

Eurozóna s výjimkou tuzemska

 

Instituce jiné než MFI

PASIVA

 

 

 

 

 

8.

Emitované oběživo

 

 

 

 

 

z toho: Bankovky

 

 

 

 

 

Eurobankovky

M (†)

 

 

 

 

Bankovky v národních denominacích  (2)

M (†)

 

 

 

 

z toho: Mince

 

 

 

 

 

Mince v eurech

M (†)

 

 

 

 

Mince v národních denominacích  (2)

M (†)

 

 

 

 

9.

Vklady

 

 

 

 

 

9.1.e

Jednodenní vklady (euro)

 

 

 

 

M

9.1.x

Jednodenní vklady (cizí měny)

 

 

 

 

M

10.

Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu

 

 

 

 

 

11.

Emitované dluhové cenné papíry

 

 

 

 

 

do 1 roku  (3)

 

M

M

M

 

12.

Kapitál a rezervy

 

 

 

 

 

13.

Ostatní pasiva

 

 

 

 

 

z toho: tranzitní pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: přechodné pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: závazky z eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému

 

M

 

 

z toho: rezervy představující závazky vůči třetím stranám

M

 

 

 

 

z toho: čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů  (4)

Q (#)

 

 

 

 

z toho: úpravy z důvodu účetní/statistické diskrepance  (5)

M (#)

 

 

 

 

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání

M (#)

 

 

 

 

AKTIVA

 

 

 

 

 

1.

Hotovost

 

 

 

 

 

2.

Úvěry

 

 

 

 

 

z toho vklady v ECB související s devizovými rezervami  (6)

 

 

M

 

 

3.

Držené dluhové cenné papíry

 

 

 

 

 

z toho: úrok naběhlý z držených dluhových cenných papírů (7)

Q

 

 

 

 

4.

Akcie a ostatní účasti

 

 

 

 

 

5.

Akcie/podílové listy investičních fondů

 

 

 

 

 

6.

Nefinanční aktiva

 

 

 

 

 

7.

Ostatní aktiva

 

 

 

 

 

z toho tranzitní pohledávky

M

 

 

 

 

z toho přechodné pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: pohledávky z eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému

 

M

 

 

z toho: předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané nároky  (8)

Q (#)

 

 

 

 

z toho: pohledávky v souvislosti s mincemi v oběhu vydanými ústředními vládními institucemi

 

M

 

 

 

z toho: úrok naběhlý z držených dluhových cenných papírů  (7)

Q

 

 

 

 

Zlato & pohledávky ve zlatě (pouze měnové zlato)

M (#)

 

 

 

 

Pohledávky vůči MMF – práva čerpání, zvláštní práva čerpání, ostatní pohledávky

M (#)

 

 

 

 


Tabulka 2

Dodatečné položky, které mají být vykazovány k rozvaze ostatních měnových finančních institucí (9)

ROZVAHOVÉ POLOŽKY

Celkem

Eurozóna

Zbytek světa

 

 

 

Tuzemsko

Eurozóna s výjimkou tuzemska

 

Instituce jiné než MFI

PASIVA

 

 

 

 

 

8.

 Emitované oběživo

 

 

 

 

 

9.

 Vklady

 

 

 

 

 

z toho: protipoložka neodúčtovaných úvěrů v závazcích  (10)

 

M

M

M

 

9.1.e

 Jednodenní vklady (euro)

 

 

 

 

M

9.1.x

 Jednodenní vklady (cizí měny)

 

 

 

 

M

10.

 Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu

 

 

 

 

 

11.

 Emitované dluhové cenné papíry  (11)

 

 

 

 

 

do 1 roku

 

M (#)

M (#)

M (#)

 

nad 1 rok & a do 2 let

 

M (#)

M (#)

M (#)

 

Euro

 

 

 

 

 

do 1 roku

 

M (#)

M (#)

M (#)

 

nad 1 rok & a do 2 let

 

M (#)

M (#)

M (#)

 

Cizí měny

 

 

 

 

 

do 1 roku

 

M (#)

M (#)

M (#)

 

nad 1 rok & a do 2 let

 

M (#)

M (#)

M (#)

 

z toho: úrok naběhlý z emitovaných dluhových cenných papírů  (12)

Q

 

 

 

 

12.

 Kapitál a rezervy

 

 

 

 

 

13.

 Ostatní pasiva

 

 

 

 

 

z toho: tranzitní pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: přechodné pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: rezervy představující závazky vůči třetím stranám

M

 

 

 

 

z toho: čistý podíl domácností na rezervách penzijních fondů  (13)

Q (#)

 

 

 

 

z toho: úrok naběhlý z emitovaných dluhových cenných papírů  (12)

Q

 

 

 

 

z toho: úpravy z důvodu účetní/statistické diskrepance  (14)

M (#)

 

 

 

 

AKTIVA

 

 

 

 

 

1.

 Hotovost

 

 

 

 

 

2.

 Úvěry

 

 

 

 

 

3.

 Držené dluhové cenné papíry

 

 

 

 

 

z toho: úrok naběhlý z držených dluhových cenných papírů  (12)

Q

 

 

 

 

4.

 Akcie a ostatní účasti

 

 

 

 

 

5.

 Akcie/podílové listy investičních fondů

 

 

 

 

 

6.

 Nefinanční aktiva celkem

 

 

 

 

 

7.

 Ostatní aktiva

 

 

 

 

 

z toho: tranzitní pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: přechodné pohledávky

M

 

 

 

 

z toho: předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané nároky  (15)

Q (#)

 

 

 

 

z toho: úrok naběhlý z držených dluhových cenných papírů  (12)

Q

 

 

 

 


Tabulka 3

Úvěry poskytnuté ostatním finančním zprostředkovatelům + pomocným finančním institucím + kaptivním finančním institucím a půjčovatelům peněz v eurozóně (S.125+S.126+S.127)

Zůstatky, úpravy z přecenění a úpravy z překlasifikace (čtvrtletně)

ROZVAHOVÉ POLOŽKY

A. Tuzemsko

B. Eurozóna s výjimkou tuzemska

 

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125)

Pomocné finanční instituce (S.126)

Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

Celkem

Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125)

Pomocné finanční instituce (S.126)

Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

AKTIVA

 

 

 

 

 

 

 

 

Úvěry

 

 

 

 

 

 

 

 

do 1 roku

 

 

 

 

 

 

 

 

nad 1 rok a do 5 let

 

 

 

 

 

 

 

 

nad 5 let

 

 

 

 

 

 

 

 

ČÁST 2

Image 1
Tabulka 1 Úvěry převáděné tuzemskými měnovými finančními institucemi s dopadem na vykazované stavy úvěrů(1), které jsou spravovány institucemi jinými než měnové finanční instituce 1

Zůstatky a finanční transakce s vyloučením dopadu převodů úvěrů (měsíční)

Image 2
Tabulka 2 Převáděné úvěry spravované tuzemskou měnovou finanční institucí, která není převodcem (1) 1 2

Čisté převody, zůstatky, úpravy z překlasifikace a úpravy z přecenění (měsíčně) (2)

ČÁST 3

Image 3
Tabulka 1 Statistické informace, které mají být vykazovány o rozvahových položkách fondů peněžního trhu

Zůstatky, úpravy z přecenění a úpravy z překlasifikace (čtvrtletně)

Tabulka 2

Rozvahové položky fondů peněžního trhu - Členění podle měn

Zůstatky (čtvrtletní)

ROZVAHOVÉ POLOŽKY

Všechny měny

Euro

Ostatní měny

 

 

 

 

 

 

 

 

GBP

USD

JPY

CHF

AKTIVA

 

 

 

 

 

 

 

Úvěry

 

 

 

 

 

 

 

Zbytek světa

 

 

 

 

 

 

 

Držené dluhové cenné papíry

 

 

 

 

 

Tuzemsko

 

 

 

 

emitované měnovými finančními institucemi

 

 

 

 

 

 

 

emitované institucemi jinými než MFI

 

 

 

 

 

 

 

Eurozóna s výjimkou tuzemska

 

 

 

 

 

 

 

emitované měnovými finančními institucemi

 

 

 

 

 

 

 

emitované institucemi jinými než MFI

 

 

 

 

 

 

 

Zbytek světa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpravodajská povinnost (čtvrtletní) uložená MFI nařízením (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

 

ČÁST 4

Tabulka 1

Statistika o nečerpaných úvěrových linkách měnových finančních institucí

Zůstatky a úpravy z překlasifikace

PODROZVAHOVÉ POLOŽKY

A. Tuzemsko

B. Eurozóna s výjimkou tuzemska

C. Zbytek světa

 

 

Nečerpané úvěrové linky

 

 

 

Celkem

 

 

 

Měnové finanční instituce (S.121 + S.122 + S.123)

 

 

 

Vládní instituce (S.13)

 

 

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

 

 

Ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125+S.126+S.127)

 

 

Pojišťovací společnosti (S.128)

 

 

Penzijní fondy (S.129)

 

 

Nefinanční podniky (S.11)

 

 

Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15)

 

 

ČÁST 5

Úvěry nefinančním podnikům v členění podle hospodářské činnosti

Národní centrální banky vykazují údaje za jednotlivé sekce podle vzoru I nebo, nejsou-li údaje za jednotlivé sekce k dispozici, podle vzoru II.

Národní centrální banky vykazují zůstatky týkající se úvěrů tuzemským nefinančním podnikům a úvěrů nefinančním podnikům jiných členských států eurozóny (jsou-k dispozici) odděleně. Veškeré údaje se vykazují v milionech EUR.

Vzor I

Vzor II

1

A.

Zemědělství, lesnictví a rybářství

1

A.

Zemědělství, lesnictví a rybářství

2

B.

Těžba a dobývání

2

B.

Těžba a dobývání

3

C.

Zpracovatelský průmysl

3

C.

Zpracovatelský průmysl

4

D.

Dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu

4

D.

Dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu

+

E.

Zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

5

E.

Zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

6

F.

Stavebnictví

5

F.

Stavebnictví

7

G.

Velkoobchod a maloobchod. Opravy a údržba motorových vozidel

6

G.

Velkoobchod a maloobchod. Opravy a údržba motorových vozidel

8

I.

Ubytování, stravování a pohostinství

7

I.

Ubytování, stravování a pohostinství

9

H.

Doprava a skladování

8

H.

Doprava a skladování

+

J.

Informační a komunikační činnosti

10

J.

Informační a komunikační činnosti

11

L.

Činnosti v oblasti nemovitostí

9

L.

Činnosti v oblasti nemovitostí

+

M.

Odborné, vědecké a technické činnosti

+

N.

Administrativní a podpůrné činnosti

12

M.

Odborné, vědecké a technické činnosti

13

N.

Administrativní a podpůrné činnosti

14

Všechny ostatní sekce relevantní pro nefinanční podniky

10

Všechny ostatní sekce relevantní pro nefinanční podniky

Poznámka: Písmena odkazují na odpovídající klasifikaci NACE Rev. 2.

(1)  Zůstatky se vykazují za všechny položky. Úpravy z překlasifikace a přecenění se vykazují za pole označená symbolem (#). Úpravy z překlasifikace se vykazují pouze za pole označená symbolem (†).

(2)  Bankovky a mince denominované v bývalých národních měnách, které zůstávají nevypořádány po přijetí eura. Údaje by měly být vykázány za období alespoň 12 měsíců po rozšíření.

(3)  Vykazuje se, pouze pokud se tento jev vyskytuje.

(4)  Rezervy představující závazky vůči třetím stranám, které jsou závazky měnových finančních institucí vůči domácnostem v podobě technických rezerv vytvořených na poskytování důchodů zaměstnancům. Typicky se zde jedná o zaměstnanecké penzijní fondy, které nebyly svěřeny externí nezávislé instituci.

(5)  Tato položka představuje úpravu, která se v čisté výši provádí za účelem vyrovnání statistické rozvahy z důvodu diskrepance mezi statistickým a účetním oceněním vykazovaných aktiv a pasiv.

(6)  Tato položka zahrnuje pohledávky národních centrálních bank v eurech odpovídající převodu rezerv v cizích měnách z národních centrálních bank do ECB.

(7)  Položky časového rozlišení, které se mají v souladu s vnitrostátní praxí vykazovat v rámci držených dluhových cenných papírů nebo zbývajících aktiv.

(8)  Část hrubého pojistného, kterou platí měnové finanční instituce a která má být zařazena do následujícího účetního období, plus nároky měnových finančních institucí, které nebyly dosud vypořádány.

(9)  Zůstatky se vykazují za všechny položky. Úpravy z překlasifikace a přecenění se vykazují za pole označená symbolem (#). Úpravy z překlasifikace se vykazují pouze za pole označená symbolem (†).

(10)  Tyto položky v závazcích představují protipoložku sekuritizovaných, ale neodúčtovaných úvěrů z rozvahy MFI podle platných účetních standardů.

(11)  Na základě dohody mezi ECB a národní centrální bankou nemusí národní centrální banka tuto řadu vykazovat, pokud ECB využívá alternativní zdroje údajů.

(12)  Naběhlé úroky, které mají být vykazovány podle vnitrostátních postupů v odpovídající kategorii nástrojů nebo ve zbývajících aktivech/zbývajících pasivech.

(13)  Rezervy představující závazky vůči třetím stranám, které jsou závazky měnových finančních institucí vůči domácnostem v podobě technických rezerv vytvořených na poskytování důchodů zaměstnancům. Typicky se zde jedná o zaměstnanecké penzijní fondy, které nebyly svěřeny externí nezávislé instituci.

(14)  Tato položka představuje úpravu, která se v čisté výši provádí za účelem vyrovnání statistické rozvahy z důvodu diskrepance mezi statistickým a účetním oceněním vykazovaných aktiv a pasiv.

(15)  Část hrubého pojistného, kterou platí měnové finanční instituce a která má být zařazena do následujícího účetního období, plus nároky měnových finančních institucí, které nebyly dosud vypořádány.

PŘÍLOHA III

ČÁST 1

Dodatečné měsíční statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí (MIR)

Tabulka 1: Revolvingové úvěry a přečerpání, bezúročný a úročený úvěr z kreditních karet

 

Sektor

Druh nástroje

Ukazatel pro nové obchody

Zpravodajská povinnost

Úvěry v EUR

Domácnostem

Revolvingové úvěry a přečerpání, bezúročný a úročený úvěr z kreditních karet

86

AAR/NDER, objem

Nefinančním podnikům

Revolvingové úvěry a přečerpání, bezúročný a úročený úvěr z kreditních karet

87

AAR/NDER, objem

1.

 Pro účely statistiky MIR mají „revolvingové úvěry a přečerpání“, „bezúročný úvěr z kreditních karet“ a „úročený úvěr z kreditních karet“ stejný význam jako v části 2 v příloze II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) (1), a to bez ohledu na původní dobu fixace úrokové sazby. Sankce při přečerpání uplatňované jako část ostatních nákladů, např. ve formě zvláštních poplatků, se nezahrnují do dohodnuté průměrné roční sazby (AAR), jak je definována v části 1 v příloze I nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) (2). Pro kategorie uvedené v tabulce 1 v této příloze se vykazuje sazba AAR nebo úzce definovaná efektivní úroková sazba (NDER). Vykazování AAR/NDER je spojeno se souvisejícími objemy nových obchodů.

2.

 V případě revolvingových úvěrů a přečerpání a bezúročného a úročeného úvěru z kreditních karet je pojem „objemy nových obchodů“ ekvivalentem stavů obchodů. Ukazatele 86 a 87 se vypočtou na základě položek 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) a zůstatků vykazovaných v případě revolvingových úvěrů a přečerpání a bezúročného a úročeného úvěru z kreditních karet v souladu s přílohou I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Úrokové sazby se vypočítávají jako vážené průměry odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), přičemž pro bezúročný úvěr z kreditních karet se použije nulová úroková sazba. Ukazatele 86 a 87 slouží k zajištění kontinuity s ukazateli 12 a 23 („přečerpání“), tak jak byla vymezena v (nyní zrušeném) nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) (3), tj. před jejich změnou nařízením (ES) č. 290/2009 (ECB/2009/7) (4).

Tabulka 2: Úrokové sazby opětovně sjednaných úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům

 

Sektor

Druh nástroje

Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby

Ukazatel pro nové obchody

Zpravodajská povinnost

Opětovně sjednané úvěry v EUR

Domácnostem

Na spotřebu

celkem

88

AAR/NDER

Na bydlení

celkem

89

AAR/NDER

Pro jiné účely

celkem

90

AAR/NDER

Nefinančním podnikům

celkem

91

AAR/NDER

3.

 Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI zahrnují opětovně sjednané úvěry poskytnuté domácnostem a nefinančním podnikům všechny úvěry představující nové obchody kromě revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet, které byly poskytnuty, avšak v době opětovného sjednání nebyly splaceny. Pokud se týká úvěrů převedených od jiné instituce, týká se opětovné sjednání nových úvěrů, které poskytla instituce, která prodává nebo předává úvěr. Navíc k objemům vyžadovaným podle nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) se pro kategorie obsažené v tabulce 2 při vynaložení nejvyššího úsilí vykazují jen AAR nebo NDER.

ČÁST 2

Výběr skutečného souboru zpravodajských jednotek a udržování výběrového souboru pro statistiku úrokových sazeb MFI

Oddíl 1: Výběr skutečného souboru zpravodajských jednotek

1.   Všeobecný postup výběru zpravodajských jednotek

1.

 Národní centrální banky uplatňují postup zobrazený ve schématu níže za účelem výběru zpravodajských jednotek pro shromažďování statistiky úrokových sazeb MFI v souladu s nařízením (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34). Tento postup je definován takto:

Image 4

2.   Úplné zjišťování nebo výběrové šetření

2.

 Každá národní centrální banka vybere své zpravodajské jednotky z řad MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu v referenčním souboru zpravodajských jednotek, které jsou rezidenty v tomtéž členském státě, jehož měnou je euro („členský stát eurozóny“), v němž se nachází národní centrální banka.

3.

 Za účelem výběru zpravodajských jednotek musí národní centrální banky buď uplatnit postup úplného zjišťování, nebo provést výběrové šetření v souladu s požadavky uvedenými v níže uvedených odstavcích.

4.

 V případě úplného zjišťování národní centrální banka každou rezidentskou MFI v referenčním souboru zpravodajských jednotek požádá, aby vykazovala statistiku úrokových sazeb MFI. Proměnné, které se prostřednictvím úplného zjišťování shromažďují, jsou úrokové sazby a objem nových obchodů a úrokové sazby ze stavů obchodů.

5.

 V případě výběrového šetření je o vykazování požádán jen výběr MFI z referenčního souboru zpravodajských jednotek. Proměnné, které se prostřednictvím výběrového šetření odhadují, jsou úrokové sazby a objem nových obchodů a úrokové sazby ze stavů obchodů. Nazývají se výběrové proměnné. S cílem minimalizovat riziko, že se výsledky výběrového šetření budou odlišovat od skutečných (neznámých) hodnot v referenčním souboru zpravodajských jednotek, by měl být výběrový soubor nastaven tak, aby byl pro referenční soubor zpravodajských jednotek reprezentativní. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI se výběrový soubor považuje za reprezentativní, pokud se ve výběrovém souboru rovněž odrážejí všechny charakteristiky, které jsou relevantní pro statistiku úrokových sazeb MFI a které jsou spjaty s referenčním souborem zpravodajských jednotek. Za účelem výběru úvodního výběrového souboru mohou národní centrální banky k vytvoření schématu výběrového šetření použít vhodné aproximované hodnoty a modely, i když se podkladové údaje, které se odvozují ze stávajících zdrojů, úplně neshodují s definicemi v nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34).

3.   Stratifikace referenčního souboru zpravodajských jednotek

6.

 S cílem zajistit, aby byl výběrový soubor reprezentativní, by měla každá národní centrální banka, která pro statistiku úrokových sazeb MFI zvolí výběrové šetření, před výběrem zpravodajských jednotek vhodným způsobem stratifikovat referenční soubor zpravodajských jednotek. Stratifikací se referenční soubor zpravodajských jednotek N rozdělí do podsouborů nebo vrstev N1, N2, N3,.....NL. Toto rozdělení do dílčích souborů nebo vrstev se nesmí překrývat a dohromady musí zahrnovat referenční soubor zpravodajských jednotek:

N1 + N2 + N3 +..... + NL = N

7.

 Národní centrální banky vymezí stratifikační kritéria, která umožní rozdělení referenčního souboru zpravodajských jednotek do homogenních vrstev. Vrstvy se považují za homogenní, pokud součet rozptylů výběrových proměnných uvnitř vrstvy je podstatně nižší než celkový rozptyl celého skutečného souboru zpravodajských jednotek (5). Stratifikační kritéria jsou vázána na statistiku úrokových sazeb MFI, tj. existuje vztah mezi stratifikačními kritérii a úrokovými sazbami a částkami, jež mají být odhadnuty z výběrového souboru.

8.

 Každá národní centrální banka, která zvolí výběrové šetření, musí určit alespoň jedno stratifikační kritérium s cílem zajistit, aby výběrový soubor MFI byl pro příslušný členský stát eurozóny reprezentativní a aby chyba výběru byla malá. Národní centrální banky by měly usilovat o vymezení hierarchie stratifikačních kritérií. Tato kritéria musí zohlednit vnitrostátní okolnosti a být specifická pro každý členský stát eurozóny.

9.

 Po vymezení všech vrstev dochází k výběru zpravodajských jednotek formou jednostupňového výběru výběrového souboru. Jen v této fázi dochází k výběru zpravodajských jednotek z referenčního souboru zpravodajských jednotek. Nemělo by docházet k žádnému mezivýběru.

4.   Rozdělení výběrového souboru do vrstev a výběr zpravodajských jednotek

10.

 Po vymezení vnitrostátních vrstev v souladu s odstavci 6 a 7 národní centrální banky, které zvolí výběrové šetření, vyberou výběrový soubor tak, že z každé vrstvy zvolí skutečné zpravodajské jednotky. Celková velikost národního výběrového souboru n je součtem velikostí výběrových souborů n1, n2, n3, …, nL pro každou vrstvu:

n1 + n2 + n3 +..... + nL = n.

11.

 Každá národní centrální banka zvolí nejvhodnější přiřazení velikosti vnitrostátního výběrového souboru n do jednotlivých vrstev. Pro každou vrstvu tedy národní centrální banky definují, kolik zpravodajských jednotek nh je vybráno z celkových MFI Nh. Poměr výběru nh/Nh za každou vrstvu h umožňuje učinit odhad rozptylu příslušné vrstvy. To znamená, že z každé vrstvy jsou vybrány alespoň dvě zpravodajské jednotky.

12.

 Za účelem výběru skutečného souboru zpravodajských jednotek v rámci každé vrstvy národní centrální banky buď do vrstvy zahrnou všechny instituce, provedou náhodný výběr nebo v rámci jednotlivých vrstev vyberou největší instituce.. V případě náhodného výběrového souboru dochází k náhodnému výběru institucí v rámci každé vrstvy buď se stejnou pravděpodobností pro všechny instituce, nebo s pravděpodobností, která je úměrná velikosti instituce. Národní centrální banky, které používají náhodný výběrový soubor nebo výběr největších institucí, mohou rozhodnout, že v některé vrstvě zahrnou všechny instituce.

13.

 Informace o velikosti jednotlivých úvěrových institucí a jiných institucí v referenčním souboru zpravodajských jednotek je na vnitrostátní úrovni k dispozici z rozvahové statistiky MFI, která je shromažďována podle nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Národní centrální banky musí používat celkové vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům, které jsou rezidenty členských států eurozóny, v eurech, což je ta část rozvahy, která je pro statistiku úrokových sazeb MFI relevantní, nebo jim hodnotově aproximačně blízké údaje.

14.

 Statistika úrokových sazeb MFI musí být založena na výběru bez náhrady, tj. každá MFI v referenčním souboru zpravodajských jednotek může být vybrána jen jednou.

15.

 Pokud národní centrální banka rozhodne, že ve vztahu ke všem MFI ve vrstvě provede úplné zjišťování, může národní centrální banka v této vrstvě provést výběrové šetření na úrovni poboček. Podmínkou je, že národní centrální banka má úplný seznam poboček, který pokrývá veškerou činnost úvěrových a jiných institucí ve vrstvě, a má vhodné údaje, z nichž může posoudit rozptyl úrokových sazeb z nových obchodů vůči domácnostem a nefinančním podnikům v rámci všech poboček. Pro výběr a vedení poboček platí všechny požadavky vymezené v těchto obecných zásadách. Vybrané pobočky se stávají fiktivními zpravodajskými jednotkami s veškerou zpravodajskou povinností vymezenou v příloze I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34). Tímto postupem není dotčena povinnost všech MFI, k nimž patří pobočky, být zpravodajskými jednotkami.

5.   Minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru

16.

 Minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru je definována různě podle toho, zda příslušná národní centrální banka uplatňuje náhodný výběr nebo zda vybírá největší instituce v každé vrstvě.

17.

 Pokud národní centrální banka při výběru skutečného souboru zpravodajských institucí uplatňuje náhodný výběr, měla by být minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru taková, aby maximální náhodná chyba pro úrokové sazby nových obchodů v průměru všech kategorií nástrojů nepřekročila na úrovni spolehlivosti 90 % 10 bazických bodů (6).

18.

 Maximální náhodná chyba je definována jako
Image 5
, kde D je maximální náhodná chyba, zα/2 je faktor vypočítaný z normálního rozložení nebo některé distribuční funkce vhodné pro strukturu údajů (např. rozdělení t), přičemž se předpokládá úroveň spolehlivosti 1-α, kde
Image 6
je rozptyl odhadu parametruθ a 
Image 7
je odhadovaný rozptyl odhadu parametru θ.

19.

 Pokud národní centrální banka vybere největší instituci v každé vrstvě, měla by se kvalita výběrového souboru opírat o opatření syntetické střední absolutní chyby (mean absolute error - MAE). Skutečná syntetická MAE by neměla být vyšší než prahová hodnota MAE, která se mění v průběhu času, přičemž se v každé vrstvě a pro každý ukazatel předpokládá rozdíl v chybě ve výši 10 bazických bodů.

20.

 Syntetická MAES za daný odhad
Image 8
v určitém období by měla být definována takto:

Image 9

kde:

Image 10
je syntetická MAE,

Bc , Bk je objem konkrétní kategorie úrokové sazby MFI

ic 1 je průměrná úroková sazba odhadnutá v kategorii c

Image 11
je MAE pro danou kategorii úrokové sazby MFI na základě odhadu
Image 12

Bj 0 je objem odpovídající skutečnému nevykazování v určité vrstvě j

Bj 1 je objem odpovídající skutečnému vykazování v určité vrstvě j. Pokud se uplatňuje výběrové šetření, Bj 1 se týká objemů, které jsou přepočteny na 100 % pokrytí. Postup pro přepočet na 100 % pokrytí je dále popsán v oddílu 4.

B je celkový objem za všechny vrstvy, tj. součet Bj 0 a Bj 1 v rámci všech vrstev

Image 13
je odhad celkové chyby v rámci vrstvy j

ij 1 je vážená průměrná úroková sazba odpovídající skutečnému vykazování v určité vrstvě j

Image 14
je hodnota odhadu
Image 15
pro nevybrané dílčí vrstvy dané vrstvy j.

V případě, že pokrytí objemu v jedné z vykazovaných vrstev je rovno nule, měl by být použit průměr

Image 16
jiné vrstvy s cílem zamezit tomu, aby se MAE rovnala nule.

Image 17
je průměr prvního a třetího kvartilu v rámci vrstvy, které jsou definovány jako úroková sazba vykazovaná za kategorii úrokových sazeb MFI, pro kterou 25 % (případně 75 %) vykazovaných úrokových sazeb je nižší než toto číslo. První a třetí kvartil se vypočítávají tak, že se podle institucí ve vrstvě předem zváží objem v této kategorii. Průměr mezi dvěma MAE odhady - prvním a třetím kvartilem - se tedy používá jako odhad pro parametr
Image 18
 (7).

21.

 Maximální náhodná chyba a syntetická MAE se vypočítávají odděleně pro nové obchody a stavy obchodů. Pro nové obchody by se maximální náhodná chyba a syntetická MAE měly počítat na základě ukazatelů 1 až 11, 13 až 22 a 24 až 29 ve smyslu dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34). Pro stavy obchodů by se maximální náhodná chyba a syntetická MAE měly počítat na základě ukazatelů 1 až 14 ve smyslu dodatku 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34).

22.

 Minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru se týká jak minimálního úvodního výběrového souboru, tak minimálního výběrového souboru po provedení aktualizace ve smyslu dalšího oddílu o aktualizaci výběrového souboru ze skutečného souboru zpravodajských jednotek. Z důvodů fúzí a opuštění dané kategorie se velikost výběrového souboru může v průběhu času do příštího období aktualizace zmenšit.

23.

 Národní centrální banky mohou vybrat více zpravodajských jednotek, než je definováno jako minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru, zejména je-li to nezbytné s cílem zvýšit reprezentativnost vnitrostátního výběrového souboru s ohledem na strukturu vnitrostátního finančního systému.

24.

 Počet MFI v referenčním souboru zpravodajských jednotek musí být v souladu s minimální velikostí výběrového souboru. Národní centrální banky mohou MFI, které jsou rezidenty v jednom členském státě eurozóny a které jsou samostatně zahrnuty v seznamu MFI jako subjekty zřízené a aktualizované v souladu se zásadami klasifikace vymezenými v oddílu 1 části 1 přílohy I nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), umožnit, aby statistiku úrokových sazeb MFI vykazovaly společně jako skupina. Skupina se stává fiktivní zpravodajskou jednotkou. To znamená, že skupina vykazuje statistiku úrokových sazeb MFI, jako kdyby se jednalo o jedinou MFI, tj. vykazuje jednu průměrnou úrokovou sazbu za kategorii nástrojů za celou skupinu, a nikoli jednu sazbu za každou MFI zahrnutou do seznamu MFI. MFI ve skupině se současně stále počítají jako jednotlivé instituce v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a ve výběrovém souboru.

Oddíl 2: Aktualizace výběrového souboru ze skutečného souboru zpravodajských jednotek

6.   Průběžná aktualizace výběrového souboru

25.

 Národní centrální banky, které zvolí výběrové šetření, musí zajistit, že výběrový soubor zůstane v průběhu času reprezentativní.

26.

 Národní centrální banky by proto měly kontrolovat reprezentativnost svého výběrového souboru alespoň jednou ročně. Dojde-li k významným změnám referenčního souboru zpravodajských jednotek, musí se tyto změny v návaznosti na tuto roční kontrolu odrazit ve výběrovém souboru.

27.

 V intervalech nejvýše tří let musí národní centrální banky výběrový soubor pravidelně přezkoumávat, přičemž zohlední subjekty, které do referenčního souboru zpravodajských jednotek vstupují, subjekty, které z referenčního a skutečného souboru zpravodajských jednotek vystupují, a jiné změny charakteristik zpravodajských jednotek, a na minimální velikost vnitrostátního výběrového souboru musí uplatnit ustanovení oddílu 5. Pravidelný přezkum výběrového souboru probíhá na základě hodnocení souladu s ustanoveními o výběru skutečného souboru zpravodajských jednotek ve smyslu oddílu 1 a opírá se o měsíční údaje, které odpovídají konci každého čtvrtletí v roce, v němž dochází k přezkumu. Národní centrální banky však mohou svůj výběrový soubor kontrolovat a aktualizovat častěji.

28.

 S cílem zachovat reprezentativnost referenčního souboru zpravodajských jednotek bude výběrový soubor průběžně upravován tak, aby zohlednil subjekty, které do referenčního souboru zpravodajských jednotek vstoupily. Národní centrální banky proto musí výběrový soubor nb vybrat ze souboru všech subjektů, které do referenčního souboru zpravodajských jednotek vstoupily, Nb. Doplňkový výběr nových institucí nb z celkového počtu všech subjektů, které do souboru vstoupily, Nb se označuje jako průběžný přírůstkový výběr výběrového souboru.

29.

 V průběhu času se výběrový soubor upraví, aby zohlednil subjekty, které z referenčního a skutečného souboru zpravodajských jednotek vystoupily. Žádné přizpůsobení není nutné, existuje-li proporcionalita mezi počtem subjektů, které z referenčního souboru zpravodajských jednotek Nb vystoupily, a počtem subjektů, které vystoupily z výběrového souboru nd (případ 1). Pokud instituce opouštějí referenční soubor zpravodajských jednotek a nejsou ve výběrovém souboru, výběrový soubor se vzhledem k velikosti referenčního souboru zpravodajských jednotek zvětšuje (případ 2). Pokud výběrový soubor opouští relativně více institucí než referenční soubor zpravodajských jednotek, výběrový soubor se v průběhu času stává příliš malý a mohl by přestat být reprezentativní (případ 3). V případech 2 a 3, kdy je skutečný soubor zpravodajských jednotek vybírán náhodně, je třeba upravit váhy přiřazené každé instituci ve výběrovém souboru pomocí zavedené statistické metody odvozené z teorie výběru. Váha přiřazená každé zpravodajské jednotce je nepřímo úměrná pravděpodobnosti výběru, a tudíž nepřímo úměrná přepočítacímu koeficientu. V případě 2, kdy je výběrový soubor ve vztahu k souboru zpravodajských jednotek relativně větší, se z něj žádná zpravodajská jednotka nevyjme. V případě 3, kdy jsou vybrány největší instituce, se výběrový soubor upraví tak, že se vyberou další instituce podle jejich velikosti.

30.

 V průběhu času bude výběrový soubor přizpůsobován s ohledem na změny v charakteristikách zpravodajských jednotek. Tyto změny mohou nastat z důvodů fúzí, dělení nebo růstu institucí apod. Některé zpravodajské jednotky by mohly změnit vrstvu. Stejně jako v případech 2 a 3 se u subjektů, které ze souboru vystoupily, výběrový soubor upraví pomocí zavedené statistické metody odvozené z teorie výběru. Pokud národní centrální banky uplatňují náhodný výběr, vzniknou nové pravděpodobnosti výběru a přiřadí se nové váhy.

Oddíl 3: Další aspekty výběrového šetření

7.   Konsistence

31.

 Aby se dosáhlo konsistence mezi statistikou úrokových sazeb MFI pro stavy vkladů a úvěrů a pro nové obchody týkají se vkladů a úvěrů, národní centrální banky, které zvolí výběrové šetření, musí pro shromažďování této statistiky použít stejné zpravodajské jednotky. Národní centrální banky mohou také použít výběrové šetření pro určitou podmnožinu statistických údajů o úrokových sazbách MFI a úplné zjišťování pro zbytek. Nesmí ovšem použít dva nebo více různých výběrových souborů.

8.   Inovace finančních produktů

32.

 Národní centrální banky nemusí zahrnout do výběrového šetření každý produkt, existující na vnitrostátní úrovni. Nesmějí však vyloučit celou kategorii nástrojů na základě toho, že příslušné částky jsou velmi malé. Pokud je tedy kategorie nástrojů nabízena pouze jednou institucí, pak by tato instituce měla být ve výběrovém souboru zastoupena. Pokud kategorie nástrojů v okamžiku původního vytvoření výběrového souboru v členském státě eurozóny neexistovala, ale je později zavedena jednou institucí, tato instituce by měla být do výběrového souboru zahrnuta při příští kontrole reprezentativnosti. Pokud je vytvořen nový produkt, instituce ve výběrovém souboru by měly tento produkt zahrnout do příštího výkazu, protože všechny zpravodajské jednotky jsou povinny podávat zprávy o všech svých produktech.

Oddíl 4: Národní vážené průměrné úrokové sazby a národní celkové objemy obchodů

33.

 Národní centrální banky získávají vážené průměrné úrokové sazby a související částky obchodů od všech svých skutečných rezidentských zpravodajských jednotek a pro každou kategorii nástrojů vypočítávají národní vážené průměrné úrokové sazby na základě objemů obchodů, přepočtených na 100 % pokrytí, za každou vrstvu. Údaje se vykazují do ECB.

34.

 Pokud se používá náhodný výběr, musí být odhad úrokové míry ve vrstvě a na národních úrovních v souladu s výběrovým šetřením, prostým náhodným výběrovým souborem nebo s pravděpodobností úměrnou použité velikosti, přičemž částky přepočtené na 100 % pokrytí se používají k vážení úrokových sazeb.

35.

 Dochází-li k výběru největších institucí, měl by odhad sazeb agregovat sazby v rámci institucí v téže vrstvě vážením vykázaných částek a agregáty v rámci vrstev by měly být sestaveny za použití objemů přepočtených na 100 % pokrytí v každé vrstvě.

36.

 Pro každou kategorii nástrojů týkajících se stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 26 v dodatku 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), poskytují národní centrální banky národní váženou průměrnou úrokovou sazbu.

37.

 Pro každou kategorii nástrojů týkajících se nových obchodů, tj. ukazatele 1 až 23 a 30 až 85 v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34), poskytují národní centrální banky národní váženou průměrnou úrokovou sazbu. Za každý z ukazatelů 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) národní centrální banky poskytují částku nových obchodů, k nimž došlo na vnitrostátní úrovni v každé kategorii nástrojů v průběhu referenčního měsíce. Pro kategorie nástrojů týkající se opětovně sjednaných úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům (ukazatele 88 až 91 v dodatku 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) jsou vyžadovány pouze informace o objemech, přičemž informace o úrokových sazbách se shromažďují při vynaložení nejvyššího úsilí. Tyto částky nových obchodů se týkají souboru celkem, tj. celkového referenčního souboru zpravodajských jednotek, a obdobně jako v případě jiných objemů nových obchodů je tento údaj odhadován za pomoci postupu pro přepočet na 100 % pokrytí, který je popsán v odstavcích 38 až 40.

38.

 Pokud je k výběru zpravodajských jednotek používán náhodný výběr nebo výběr největších institucí, používají se pro přepočet objemů obchodů na 100 % pokrytí přepočítací koeficienty. Přepočet na 100 % pokrytí se používá na úrovni vrstvy.

39.

 Pokud se používá metoda náhodného výběru, jsou přepočítací koeficienty vymezeny jako nepřímá úměra pravděpodobnosti výběru πi , tj. 1/πi . Odhadovaná částka nových obchodů za celkový soubor B se pak vypočítá pomocí tohoto obecného vzorce:

Image 19

kde:

B je celkový objem obchodů

Bi je částka nových obchodů instituce i

πi je pravděpodobnost výběru instituce i

40.

 Pokud se používá metoda výběru největší instituce, jsou přepočítací koeficienty pro každou vrstvu j vymezeny jako nepřímá úměra poměru pokrytí vrstvy pomocí tohoto vzorce:

Image 20

kde:

Image 21
je celkový objem v rámci vrstvy j

Image 22
je objem v každé vrstvě j pro instituci i

Nj 0 je počet úvěrových institucí, které nejsou zahrnuty ve výběrovém souboru ve vrstvě j

Nj 1 je počet úvěrových institucí, které jsou zahrnuty ve výběrovém souboru ve vrstvě j.

41.

 Přepočítací faktory EFj definované v odstavci 40 pro nové obchody se vypočtou tak, že se objemy nových obchodů nahradí souvisejícími stavy obchodů. Objem přepočtený na 100 % pokrytí ve vrstvě j se poté vypočítá jako přepočítací faktor pro vrstvu j vynásobený objemem vykázaným za vrstvu j.

42.

 Národní centrální banky ECB poskytují úrokové sazby MFI pro stav obchodů a pro nové obchody s přesností na čtyři desetinná místa. Tím není dotčeno rozhodnutí národních centrálních bank o požadované přesnosti při sběru údajů. Zveřejněné výsledky neobsahují více než dvě desetinná místa.

43.

 Národní centrální banky dokumentují všechna regulační opatření (a jejich změny) ovlivňující statistiku úrokových sazeb MFI v metodických poznámkách, které poskytují společně s údaji na vnitrostátní úrovni.

44.

 Národní centrální banky, které zvolí pro výběr zpravodajských jednotek výběrové šetření, provedou odhad výběrové chyby pro původní výběrový soubor. Po každé aktualizaci výběrového souboru se provede nový odhad.

ČÁST 3

Zacházení se specifickými produkty pro účely statistiky úrokových sazeb MFI

1.

 Zacházení s produkty stanovené v níže uvedených odstavcích by se mělo používat jako reference pro produkty s podobnými charakteristikami.

2.

 Vklad nebo úvěr s postupně stoupající (klesající) úrokovou sazbou je vklad nebo úvěr s pevnou dobou splatnosti, pro které se použije úroková sazba, která se zvyšuje (snižuje) z roku na rok o předem stanovený počet procentních bodů. Vklady a úvěry s postupně stoupající (klesající) úrokovou sazbou jsou nástroje s pevnými úrokovými sazbami po celou dobu splatnosti. Úroková sazba pro celou dobu splatnosti vkladu nebo úvěru a ostatní podmínky se dohodnou předem v čase t0 při podpisu smlouvy. Příkladem vkladu s postupně stoupající úrokovou sazbou je vklad s dohodnutou splatností čtyři roky, který získá 5 % úroku v prvním roce, 7 % v druhém, 9 % ve třetím a 13 % ve čtvrtém roce. Dohodnutá průměrná roční sazba pro nový obchod, která je zahrnuta v čase t0 do statistiky úrokových sazeb MFI, je geometrickým průměrem koeficientů „1 + úroková sazba“. Podle přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) mohou národní centrální banky požadovat, aby zpravodajské jednotky pro tento druh produktu použily úzce definovanou efektivní úrokovou sazbu. Sazba AAR ze stavů obchodů, která je zahrnuta od času t0 do času t3, je sazba uplatněná zpravodajskou jednotkou v okamžiku výpočtu úrokové sazby MFI, tj. například vkladu s dohodnutou splatností čtyři roky 5 % v čase t0, 7 % v čase t1, 9 % v čase t2 a 13 % v čase t3.

3.

 Úvěry přijaté jako součást úvěrových linek mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v definici a klasifikaci v části 2 přílohy II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2). Ve statistice úrokových sazeb MFI jsou jako nové obchody zahrnuty a zohledněny pouze zůstatky, tedy částky vyčerpané, avšak dosud nesplacené v kontextu úvěrové linky. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrové linky k dispozici a které nebyly vyčerpány nebo byly již splaceny, se neberou v úvahu ani jako nové obchody, ani stavy obchodů.

4.

 Rámcová smlouva klientovi umožňuje čerpat úvěry z více druhů úvěrových účtů do určité maximální výše, která platí pro všechny úvěrové účty společně. V době dohody o uzavření takové rámcové smlouvy se nestanovuje forma úvěru nebo doba, ve které bude úvěr vyčerpán, nebo úroková sazba, ale může se dohodnout rozsah možností. Taková rámcová smlouva se nezahrnuje do statistiky úrokových sazeb MFI. Jakmile se však vyčerpá úvěr dohodnutý podle rámcové smlouvy, zahrne se pod odpovídající položku statistiky úrokových sazeb MFI a promítne se do nových obchodů a stavu obchodů.

5.

 Mohou existovat spořicí vklady se základní úrokovou sazbou plus věrnostní nebo růstová prémie. V době uložení vkladu není jisté, zda se prémie vyplatí nebo ne. Tato platba závisí na neznámém budoucím postoji domácnosti nebo nefinančního podniku k úsporám. Podle dohody se tyto věrnostní nebo růstové prémie nezahrnují mezi dohodnuté průměrné roční sazby pro nové obchody. Dohodnutá průměrná roční sazba pro stavy obchodů vždy zahrne sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v době výpočtu úrokových sazeb MFI. Proto v případě, že zpravodajská jednotka poskytne věrnostní nebo růstovou prémii, promítne se to do statistiky stavů obchodů.

6.

 Úvěry se mohou domácnostem nebo nefinančním podnikům nabízet společně s derivátovými smlouvami, tj. společně s úrokovými swapy/horními a spodními limity úroků atd. Podle dohody se takové související derivátové smlouvy nezahrnují do dohodnuté průměrné roční sazby pro nový obchod. Dohodnutá průměrná roční sazba pro stavy obchodů vždy zahrne sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v době výpočtu úrokových sazeb MFI. Proto v případě, že se taková derivátová smlouva uskuteční a zpravodajská jednotka upraví úrokovou sazbu účtovanou domácnosti nebo nefinančnímu podniku, promítne se to do statistiky stavů obchodů.

7.

 Lze nabízet vklady, které se skládají ze dvou složek: vklad s dohodnutou splatností, pro který se použije pevná úroková sazba, a integrovaný derivát s výnosem, spojeným s vývojem předem daného burzovního indexu nebo bilaterálního směnného kursu, s minimálním zaručeným výnosem 0 %. Splatnost může být u obou složek stejná, nebo se může lišit. Dohodnutá průměrná roční sazba pro nový obchod zachycuje úrokovou sazbu vkladu s dohodnutou splatností, protože odráží dohodu mezi vkladatelem a zpravodajskou jednotkou a je známa v okamžiku uložení peněz. Výnos druhé složky vkladu spojené s vývojem burzovního indexu nebo bilaterálního směnného kursu je znám až dodatečně, když je výnos z produktu splatný, a proto nemůže být zahrnut do sazeb nových obchodů. Tudíž by měl být zahrnut pouze zaručený minimální výnos (obvykle 0 %). Dohodnutá průměrná roční sazba pro stavy obchodů vždy zahrnuje úrokové sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v okamžiku výpočtu úrokových sazeb MFI. Úroková sazba z vkladu s dohodnutou splatností, stejně jako minimální zaručený výnos z vkladu s integrovaným derivátem, se zaznamenávají až do dne splatnosti. Úrokové sazby MFI pro stavy obchodů odrážejí dohodnutou průměrnou roční úrokovou sazbu, kterou platí zpravodajská jednotka, až v okamžiku splatnosti.

8.

 Vklady se splatností nad dva roky, jak jsou vymezeny v části 2 přílohy II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2), mohou zahrnovat účty penzijního spoření. Hlavní část účtů penzijního spoření může být uložena v cenných papírech, a proto úroková sazba na těchto účtech závisí na výnosech cenných papírů, do kterých bylo investováno. Zbývající část účtů penzijního spoření může být vedena v hotovosti a úrokovou sazbu určuje úvěrová nebo jiná instituce stejným způsobem jako pro ostatní vklady. V okamžiku uložení vkladu není celkový výnos domácnosti z účtu penzijního spoření znám a může mít také zápornou hodnotu. V okamžiku uložení vkladu je mezi domácností a úvěrovou nebo jinou institucí sjednána úroková sazba, která se uplatňuje jen na část vkladu; neuplatňuje se na část investovanou do cenných papírů. Tudíž pouze část vkladu, která není investována do cenných papírů, je zahrnuta do statistiky úrokových sazeb MFI. Dohodnutá průměrná roční sazba pro nové obchody, která je vykazována, je sazba dohodnutá pro část vkladu mezi domácností a zpravodajskou jednotkou v době uložení vkladu. Dohodnutá průměrná roční sazba pro stavy obchodů je sazba uplatněná zpravodajskou jednotkou pro část vkladu na účtech penzijního spoření v době výpočtu úrokové sazby MFI.

9.

 Smlouvy o stavebním spoření jsou dlouhodobé nízko úročené programy spoření, které po určité době spoření dávají domácnosti nebo nefinančnímu podniku právo na úvěr na bydlení se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Podle části 2 přílohy II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) jsou programy spoření klasifikovány jako vklady s dohodnutou splatností nad dva roky, pokud jsou používány jako vklad. Jakmile jsou transformovány na úvěr, jsou klasifikovány jako úvěry poskytnuté domácnostem za účelem investování do bydlení. Zpravodajské jednotky vykazují úrokovou sazbu, která je sjednána v době uložení počátečního vkladu, jako nový vklad. Částka nového obchodu odpovídá uložené částce. Zvyšování této částky na vkladu v průběhu doby se vykazuje pouze ve stavech obchodů. V okamžiku, kdy je vklad transformován na úvěr, se tento nový úvěr zaznamená jako nový úvěrový obchod. Úrokovou sazbou je zvýhodněná sazba, nabízená zpravodajskou jednotkou. Vahou je celková částka úvěru poskytovaná domácnosti nebo nefinančnímu podniku.

10.

 V souladu s částí 2 přílohy II nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) je francouzský regulovaný program stavebního spoření „plan d’épargne-logement“ (PEL) klasifikován jako vklad s dohodnutou splatností nad dva roky. Vláda reguluje podmínky pro tyto plány PEL a stanoví úrokovou sazbu, která zůstává nezměněna po celou dobu splatnosti vkladu, tj. každá „generace“ PEL je spojena se stejnou úrokovou sazbou. Plány PEL by měly trvat nejméně čtyři roky, a klient by měl každý rok uložit minimální předepsanou částku, avšak může kdykoliv v průběhu spoření ukládané částky zvýšit. Zpravodajské jednotky jako nový obchod vykazují počáteční vklad při otevření nového účtu PEL. Peněžní částka, která se na počátku uloží na účet plánu PEL, může být velmi nízká, což znamená, že váha přiřazená úrokové sazbě pro nový obchod bude také poměrně nízká. Tento přístup zajišťuje, že úroková sazba pro nový obchod vždy odráží podmínky pro současnou generaci programu PEL. Změny úrokové sazby použité pro nové plány PEL se promítnou do úrokových sazeb pro nové obchody. Reakce spotřebitelů projevující se posunem portfolia od jiných dlouhodobých vkladů k existujícím programům PEL se nepromítne do úrokových sazeb z nových obchodů, ale pouze do sazeb ze stavů obchodů. Na konci čtyřletého období může klient požádat o úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou nebo může obnovit smlouvu. Jelikož toto obnovení smlouvy se v rámci programu PEL provádí automaticky bez aktivního zapojení klienta a nelze znovu dohodnout podmínky smlouvy včetně úrokové sazby, nepovažuje se toto obnovení smlouvy v souladu s částí 2 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) za nový obchod. Při obnovení smlouvy může klient provést dodatečné vklady, pokud zůstatek nepřekročí stanovený horní limit a smlouva nepřekročí stanovenou maximální dobu splatnosti. Je-li dosaženo horního limitu nebo maximální splatnosti, smlouva se pozastaví. Domácnost nebo nefinanční podnik má jako vkladatel nárok na další poskytování úroku za podmínek platných při otevření programu PEL, dokud je účet veden v bance. Vláda poskytuje úrokové subvence zvyšující úrokovou sazbu nabízenou úvěrovou nebo jinou institucí. V souladu s částí 1 přílohy I nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) je do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuta pouze část úrokové platby nabízená úvěrovou nebo jinou institucí. Státní subvence, placená prostřednictvím úvěrové nebo jiné instituce, ale nikoliv z jejích prostředků, se nezohlední.

11.

 Záporné úrokové sazby z vkladů by měly být do úrokových sazeb MFI zahrnuty, pokud nejsou s ohledem na tržní podmínky výjimečné.

(1)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16).

(2)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51).

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18) (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24).

(4)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 290/2009 ze dne 31. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2009/7) (Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 75).

(5)  tj. součet rozptylů uvnitř vrstvy definovaný jako

Image 23
musí být podstatně nižší než celkový rozptyl souboru zpravodajských jednotek definovaný jako
Image 24
, kde h označuje každou vrstvu, xi úrokovou sazbu za instituci i,
Image 25
aritmetický průměr úrokové sazby vrstvy h, n celkový počet institucí ve výběrovém souboru a 
Image 26
aritmetický průměr úrokových sazeb všech institucí ve výběrovém souboru.

(6)  Národní centrální banky mohou přímo převést absolutní míru 10 bazických bodů na úrovni spolehlivosti 90 % na relativní míru vyjádřenou jako přijatelný maximální koeficient rozptylu odhadu.

(7)  Všimněte se, že tabulky 1 a 2 dokumentu ECB v oblasti statistiky s názvem „Quality measures in non- random sampling“, který je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu, zdůrazňují výsledky použití syntetické MAE na odhady prvního a třetího kvartilu v každé zemi.

PŘÍLOHA IV

Tabulka 1

Image 27

Tabulka 2

Image 28

Tabulka 3

KATEGORIE NÁSTROJŮ PRO ÚROKOVÉ SAZBY ZE STAVŮ OBCHODŮ

 

Sektor

Druh nástroje

Původní splatnost

Zpravodajská povinnost

Vklady v EUR

Od domácností

S dohodnutou splatností

do 2 let

AAR

nad 2 roky

AAR

Od nefinančních podniků

S dohodnutou splatností

do 2 let

AAR

nad 2 roky

AAR

Úvěry v EUR

Domácnostem

Na bydlení

do 1 roku

AAR

nad 1 rok a do 5 let

AAR

nad 5 let

AAR

Na spotřebu a jiné účely

do 1 roku

AAR

nad 1 rok a do 5 let

AAR

nad 5 let

AAR

Nefinančním podnikům

Celkem

do 1 roku

AAR

 

nad 1 rok a do 5 let

AAR

 

nad 5 let

AAR

 

KATEGORIE NÁSTROJŮ PRO ÚROKOVÉ SAZBY Z NOVÝCH OBCHODŮ

 

 

 

Sektor

Druh nástroje

Původní splatnost, výpovědní lhůta, počáteční doba fixace úrokové sazby

Zpravodajská povinnost

Vklady v EUR

Od domácností

Jednodenní (*)

 

AAR

S dohodnutou splatností

splatnost do 1 roku

AAR, objem

splatnost nad 1 rok a do 2 let

AAR, objem

splatnost nad 2 roky

AAR, objem

S výpovědní lhůtou (*)

výpovědní lhůta do 3 měsíců

AAR

výpovědní lhůta nad 3 měsíce

AAR

Od nefinančních podniků

Jednodenní (*)

 

AAR

S dohodnutou splatností

splatnost do 1 roku

AAR, objem

splatnost nad 1 rok a do 2 let

AAR, objem

splatnost nad 2 roky

AAR, objem

 

Repo operace

 

 

Úvěry v EUR

Domácnostem

Revolvingové úvěry a přečerpání, bezúročný a úročený úvěr z kreditních karet (*)

AAR

Na spotřebu

pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let

AAR, objem

Na bydlení

pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let

AAR, objem

Pro jiné účely

pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let

AAR, objem

Nefinančním podnikům

Revolvingové úvěry a přečerpání, bezúročný a úročený úvěr z kreditních karet (*)

AAR

Jiné úvěry do výše 0,25 mil. EUR

pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let

AAR, objem

Jiné úvěry nad 0,25 mil. EUR a do 1 mil. EUR

pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 3 měsíců

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 3 měsíce a do 1 roku

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 3 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 3 roky a do 5 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let a do 10 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 10 let

AAR, objem

Jiné úvěry nad 1 mil. EUR

pohyblivá sazba a počáteční fixace úrokové sazby do 1 roku

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 1 rok a do 5 let

AAR, objem

počáteční fixace úrokové sazby nad 5 let

AAR, objem

(*)  Objemy obchodů jsou pro tyto ukazatele zahrnuty ve schématu vykazování pro jednotlivé rozvahové položky.

PŘÍLOHA V

ČÁST 1

Statistika základu pro stanovení minimálních rezerv

Tabulka 1

Údaje o rozvahových položkách vyžadované k sestavování statistiky základu pro stanovení minimálních rezerv

 

Svět

 

ROZVAHOVÉ POLOŽKY

Všechny protistrany s výjimkou Eurosystému a úvěrových institucí eurozóny s povinností minimálních rezerv

Celkem

PASIVA

 

 

 

 

 

9

 Vklady (všechny měny)

 

 

9.1

Jednodenní

R1

 

9.2

S dohodnutou splatností – do 2 let

9.3

S výpovědní lhůtou – do 2 let

9

 Vklady (všechny měny)

 

 

9.2

S dohodnutou splatností – nad 2 roky

R2

 

9.3

S výpovědní lhůtou – nad 2 roky

9.4

Repo operace

R3

 

11

 Emitované dluhové cenné papíry (všechny měny)

 

 

do 2 let

R4

 

nad 2 roky (1)

 

R5


Tabulka 2

Údaje o rozvahových položkách požadované pro kontrolní účely

 

A. Tuzemsko

 

Nezařazeno

Paušální odpočitatelná položka

R6

Výpočet agregovaných paušálních odpočitatelných položek pro kontrolní účely (R6):

Pro účely výpočtu agregovaných paušálních odpočitatelných položek národní centrální banky berou menší z těchto položek:

a)

položky základu pro stanovení minimálních rezerv násobené příslušnou sazbou minimálních rezerv v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1); a

b)

paušální odpočitatelná položka uvedená v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

Národní centrální banky tyto částky agregují za všechny úvěrové instituce, které jsou povinny držet rezervy, přičemž případně rovněž zohlední pravidla platná pro paušální odpočitatelné položky úvěrových institucí ve smyslu článků 11 a 12 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).

ČÁST 2

Statistika makroukazatelů

Údaje o rozvahových položkách úvěrových institucí vyžadované k sestavování makroukazatelů

ROZVAHOVÉ

A. Tuzemsko

B. Eurozóna s výjimkou tuzemska

C. Zbytek světa

D. Celkem

POLOŽKY

MFI

Instituce jiné než MFI

MFI

Instituce jiné než MFI

PASIVA

 

 

 

 

 

 

11.

Emitované dluhové cenné papíry

(všechny měny)

 

 

 

 

 

 

do 2 let

 

 

 

 

 

MR1

AKTIVA

 

 

 

 

 

 

3.

Držené dluhové cenné papíry

(všechny měny)

 

 

 

 

 

 

do 2 let

MR2

 

MR3

 

 

 

(1)  Emitované dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností nad dva roky zahrnují rovněž objemy cenných papírů v držení ostatních úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv a ECB nebo národních centrálních bank zúčastněných členských států.

PŘÍLOHA VI

Image 29
Tabulka 1 Statistické informace, které mají být vykazovány o bankách poštovních úřadů a ústředních vládních institucích 1

PŘÍLOHA VII

STRUKTURÁLNÍ FINANČNÍ UKAZATELE ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ

1.   

Počet úřadoven (místní pobočky) všech úvěrových institucí v členském státě. „Úřadovnou“ se rozumí geograficky rozpoznatelná provozovna. Úřadovny institucionálních jednotek, které nejsou úvěrovými institucemi, musí být vyloučeny, i když patří do skupiny úvěrových institucí (bankovní skupina).

2.   

Počet zaměstnanců úvěrových institucí. Tento ukazatel se týká počtu zaměstnanců ve všech rezidentských úvěrových institucích během referenčního roku. Národní centrální banky používají pojem užívaný při vykazování „Počet zaměstnanců - tuzemsko“ pro účely RIAD podle obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2018/876 (ECB/2018/16). Zaměstnanci institucionálních jednotek, které nejsou úvěrovými institucemi, musí být vyloučeni, i když tyto instituce patří do bankovní skupiny. Nejsou-li k dispozici skutečné údaje, poskytují národní centrální banky odhad.

3.   

Počet poboček úvěrových institucí z ostatních členských států. Tento ukazatel se týká počtu poboček úvěrových institucí, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě a jejichž nejvyšší ovládající úvěrové instituce byly rezidenty ostatních členských států ke konci referenčního období. Pobočky, jež jsou nejvýše ovládány tuzemskými úvěrovými institucemi, musí být vyloučeny.

4.   

Celková aktiva poboček úvěrových institucí z ostatních členských států. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah poboček, které jsou zařazeny do ukazatele „počet poboček úvěrových institucí z ostatních členských států“ ke konci referenčního období.

5.   

Počet dceřiných společností úvěrových institucí z ostatních členských států. Tento ukazatel se týká počtu dceřiných společností úvěrových institucí, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě a jejichž nejvyšší ovládající úvěrové instituce byly rezidenty ostatních členských států ke konci referenčního období. Dceřiné společnosti, jež jsou nejvýše ovládány tuzemskými úvěrovými institucemi, musí být vyloučeny.

6.   

Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí z ostatních členských států. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah dceřiných společností, které jsou zařazeny do ukazatele „počet dceřiných společností úvěrových institucí z ostatních členských států“.

7.   

Počet poboček úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká počtu poboček úvěrových institucí, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě a jejichž nejvyšší ovládající úvěrové instituce byly rezidenty zemí, které nebyly členskými státy ke konci referenčního období. Pobočky, jež jsou nejvýše ovládány tuzemskými úvěrovými institucemi, musí být vyloučeny.

8.   

Celková aktiva poboček úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah poboček, které jsou zařazeny do ukazatele „počet poboček úvěrových institucí ze třetích zemí“.

9.   

Počet dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká počtu dceřiných společností úvěrových institucí, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě a jejichž nejvyšší ovládající úvěrové instituce byly rezidenty zemí, které nebyly členskými státy Unie ke konci referenčního období. Dceřiné společnosti, jež jsou nejvýše ovládány tuzemskými úvěrovými institucemi, musí být vyloučeny.

10.   

Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah dceřiných společností, které jsou zařazeny do ukazatele „počet dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí“.

11.   

Počet poboček úvěrových institucí z členských států eurozóny. Tento ukazatel se týká počtu poboček úvěrových institucí, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě a jejichž nejvyšší ovládající úvěrové instituce byly rezidenty členských států eurozóny (jiných než zpravodajský členský stát) ke konci referenčního období. Pobočky, jež jsou nejvýše ovládány tuzemskými úvěrovými institucemi, musí být vyloučeny.

12.   

Celková aktiva poboček úvěrových institucí z členských států eurozóny. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah poboček, které jsou zařazeny do ukazatele „počet poboček úvěrových institucí z členských států eurozóny“.

13.   

Počet dceřiných společností úvěrových institucí z členských států eurozóny. Tento ukazatel se týká počtu dceřiných společností, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě a jejichž nejvyšší ovládající úvěrové instituce byly rezidenty členských států eurozóny (jiných než zpravodajský členský stát) ke konci referenčního období.

14.   

Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí z členských států eurozóny. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah dceřiných společností, které jsou zařazeny do ukazatele „počet dceřiných společností úvěrových institucí z členských států eurozóny“.

15.   

Podíl pěti největších úvěrových institucí na celkových aktivech (CR5). Tento ukazatel se týká koncentrace bankovní činnosti. Národní centrální banky musí při odvozování tohoto ukazatele uplatňovat tento nekonsolidovaný agregovaný přístup: a) seřadit rozvahové úhrny všech vykazujících úvěrových institucí podle velikosti, b) vypočítat i) sumu pěti největších rozvahových úhrnů a ii) sumu všech rozvahových úhrnů a c) vypočítat, v jakém poměru je i) k ii). Údaje, které se vykazují ECB, musí být vyjádřeny jako procentní podíly, např. hodnota 72,4296% musí být tedy vykázána jako 72,4296, a nikoli jako 0,7243. Ačkoli skladba pěti největších bank se může časem změnit, musí národní centrální banky předkládat pouze podíl pěti největších úvěrových institucí v určitém časovém okamžiku (konec prosince referenčního roku). Pro účely tohoto ukazatele mohou národní centrální banky, je-li to pro daný případ sjednáno s ECB, s určitými úvěrovými institucemi spojenými se skupinou nakládat jako s jednotlivou úvěrovou institucí, pokud by takto došlo ke smysluplnějšímu zastoupení koncentrace bankovního sektoru.

16.   

Herfindahlův index (HI) pro celková aktiva úvěrových institucí. Podobně jako předchozí ukazatel se tento ukazatel týká koncentrace bankovní činnosti. Národní centrální banky se musí v nejvyšším možném rozsahu řídit agregovaným přístupem. V tomto případě musí výpočet HI zahrnovat agregovanou rozvahu každé úvěrové instituce zahrnuté do skupiny, případně s využitím účetních informací, které jsou obsaženy v roční účetní závěrce těchto institucí. Nejsou-li ve vykazovaných údajích zbytkové části zahrnuty všechny úvěrové instituce, musí se údaje navýšit na ekvivalent ve výši 100% pokrytí.

HI se vypočte jako suma druhých mocnin tržních podílů všech úvěrových institucí v bankovním sektoru a do ECB se musí vykázat podle tohoto vzorce:

HI = Σn i = 1 (Xi / X)2, kde:

n

=

celkový počet úvěrových institucí v členském státě

Xi

=

celková aktiva úvěrových institucí

X

=

Σn i = 1Xi = celková aktiva všech úvěrových institucí v členském státě.

Pro účely tohoto ukazatele mohou národní centrální banky, je-li to pro daný případ sjednáno s ECB, s určitými úvěrovými institucemi spojenými se skupinou nakládat jako s jednotlivou úvěrovou institucí, pokud by takto došlo ke smysluplnějšímu zastoupení koncentrace bankovního sektoru.

17.   

Herfindahlův index (HI) pro celkové tuzemské úvěry. V případě tohoto ukazatele se postupuje podle metodických zásad přijatých pro výpočet Herfindahlova indexu pro celková aktiva úvěrových institucí. Celková aktiva se však nahradí celkovým úvěrem, který je definován jako aktiva úvěrů a dluhových cenných papírů vůči tuzemským institucím, které nejsou MFI, s výjimkou vládních institucí (1). Pro účely tohoto ukazatele mohou národní centrální banky, je-li to pro daný případ sjednáno s ECB, s určitými úvěrovými institucemi spojenými se skupinou nakládat jako s jednotlivou úvěrovou institucí, pokud by takto došlo ke smysluplnějšímu zastoupení koncentrace bankovního sektoru.

Tabulka 1

Strukturální finanční ukazatele úvěrových institucí

 

1.

Všechny úvěrové instituce

2.

Úvěrové instituce z ostatních členských států EU

3.

Úvěrové instituce z ostatních členských států eurozóny

4.

Úvěrové instituce ze všech oblastí kromě EU a tuzemska

 

 

 

 

 

Počet zaměstnanců

N30

 

 

 

Počet úřadoven

N40

 

 

 

Počet poboček

 

N10

N10

N10

Počet dceřiných společností

 

N20

N20

N20

 

 

 

 

 

Herfindahlův index pro celková aktiva úvěrových institucí

H10

 

 

 

Herfindahlův index pro celkové tuzemské úvěry

H20

 

 

 

 

 

 

 

 

Podíl pěti největších úvěrových institucí na celkových aktivech (CR5)

S10

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková aktiva poboček

 

T11

T11

T11

Celková aktiva dceřiných společností

 

T12

T12

T12

 

 

 

 

 

(1)  Sektor S.13 podle Evropského systému regionálních a národních účtů (ESA 2010) vytvořený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013.