17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 464/1


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 16. listopadu 2021,

týkající se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů a kterým se zrušuje doporučení ze dne 15. října 2018

(2021/C 464/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (1),

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 4 odst. 2 písm. b) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 se stanoví, že Rada přijme rozhodnutí a doporučení, jimiž stanoví pořadí plnění přísnějších závazků uvedených v příloze daného rozhodnutí v průběhu dvou po sobě následujících úvodních fází (roky 2018–2020 a roky 2021–2025) a na začátku každé fáze vymezí konkrétnější cíle pro plnění přísnějších závazků.

(2)

Dne 15. října 2018 přijala Rada doporučení (dále jen „doporučení ze dne 15. října 2018“) týkající se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) a vymezení konkrétnějších cílů pro fáze realizované v letech 2018–2020 a 2021–2025 (2).

V souladu s body 4 a 27 doporučení ze dne 15. října 2018 je třeba, aby Rada přijala druhý soubor konkrétnějších cílů pro fázi realizovanou v letech 2021–2025. V závěrech Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce 2020 je upřesněno, že Rada by měla na počátku další fáze v roce 2021 zmíněné doporučení přezkoumat za účelem stanovení cílů a konkrétních výsledků pro další fázi stálé strukturované spolupráce (2021–2025) v souladu s procesem strategického přezkumu.

(3)

V souladu se závěry ze dne 20. listopadu 2020 by jako východisko pro stanovení cílů a konkrétních výsledků pro další fázi PESCO (2021–2025) mohla sloužit zjištění a doporučení vyplývající z každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD).

(4)

V souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1639 (3) může být třetí stát výjimečně přizván k účasti na projektu PESCO a přinést dotčenému projektu podstatnou přidanou hodnotu a přispět k posílení PESCO a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i k plnění přísnějších závazků.

(5)

Rada by proto měla přijmout další doporučení a doporučení ze dne 15. října 2018 zrušit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I.   Cíl a oblast působnosti

1.

Jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu PESCO, celkovým cílem druhé úvodní fáze do roku 2025 bude naplňování přísnějších závazků, jež zúčastněné členské státy mezi sebou přijaly, a za tímto účelem bude mimo jiné vyvíjeno úsilí směřující v souladu s oznámením o PESCO (4) k vytvoření soudržného souboru sil pokrývajícího celé spektrum operací, který bude přispívat k naplňování úrovně ambicí EU. Tento soudržný soubor sil pokrývající celé spektrum operací by členské státy měly dále rozpracovat v kontextu Strategického kompasu (5).

2.

Cílem tohoto doporučení je zajistit společný přístup a umožnit zúčastněným členským státům plnění přísnějších závazků stanovených v příloze rozhodnutí (SZBP) 2017/2315. Dále má doporučení za cíl usnadnit každoroční proces hodnocení stanovený v článku 6 uvedeného rozhodnutí, a to na základě úplného souboru příslušných údajů, včetně plánů. S cílem pomoci zúčastněným členským státům při plánování plnění přísnějších závazků a usnadnění hodnocení pokroku PESCO ve zprávě vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) obsahuje toto doporučení průběžné cíle, milníky, se souvisejícími ukazateli pokroku, a to též ve vztahu k operačním závazkům, aby tak členské státy v rámci svých prostředků a schopností mohly spravedlivou měrou přispívat k vytváření příslušných sil pro mise a operace SBOP. Tyto údaje by měly zúčastněné členské státy poskytovat každoročně ve svých vnitrostátních prováděcích plánech, které jsou v souladu s čl. 3 odst. 2 uvedeného rozhodnutí případně přezkoumávány a aktualizovány. Na vnitrostátní prováděcí plány a jiné relevantní dokumenty založené na informacích, které jsou v těchto plánech uvedeny, by se rovněž měla vztahovat bezpečnostní pravidla stanovená v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (6). Zúčastněné členské státy by měly – za podpory sekretariátu PESCO – zajišťovat transparentnost mezi všemi zúčastněnými členskými státy a dále rozvíjet soudržný a konzistentní přístup ve vztahu k informacím, které jsou požadovány a poskytovány v kontextu PESCO a dalších iniciativ souvisejících s obranou, včetně koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD). Soudržnost mezi jednotlivými iniciativami v oblasti obrany je třeba dále rozvíjet a posilovat, mimo jiné v souvislosti s podáváním zpráv členskými státy, s cílem snížit administrativní zátěž a zlepšit kvalitu vnitrostátních prováděcích plánů. Tato práce by měla zohlednit poznatky zjištěné na konci první úvodní fáze PESCO (2018–2020), zejména prostřednictvím souvisejícího procesu strategického přezkumu.

3.

V souladu se závazky uvedenými v příloze rozhodnutí (SZBP) 2017/2315, a aniž by byly tyto závazky pozměněny nebo byly zavedeny nové, poskytuje toto doporučení pokyny pro stanovení pořadí plnění těchto závazků pro fázi realizovanou v letech 2021-2025 a vymezuje konkrétnější cíle pro jednotlivé závazky, přičemž zdůrazňuje, že zúčastněné členské státy by měly tyto závazky provést co nejdříve, zejména ty, které měly být splněny do konce roku 2020.

4.

Konkrétnější cíle uvedené v oddílu II, které v příslušných případech rovněž zahrnují ukazatele pokroku pro konkrétní závazky, umožní zúčastněným členským státům plánovat plnění přísnějších závazků strukturovaným a transparentním způsobem a poskytovat podrobné a vyhodnotitelné informace o pokroku dosaženém při plnění jednotlivých závazků uvedených v jejich vnitrostátních prováděcích plánech. Měly by být zajištěny pravidelné výměny mezi zúčastněnými členskými státy v příslušných přípravných orgánech Rady, jak je uvedeno ve strategickém přezkumu PESCO, zejména v oblastech, v nichž je třeba zachovat nebo zintenzivnit úsilí.

5.

Cílem je přizpůsobit stávající konkrétnější cíle na základě zkušeností získaných v průběhu realizace první úvodní fáze, a pomoci tak zúčastněným členským státům lépe dosáhnout konkrétních výsledků a usnadnit provádění, pokud jde o co nejrychlejší splnění přísnějších závazků, a to do konce roku 2025. Zvláštní pozornost by měla být věnována oblastem, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení, mimo jiné na úrovni projektů v souladu se závěry o strategickém přezkumu PESCO, a zajistit trvalý pokrok i po skončení dvou po sobě následujících úvodních fází (období let 2018–2020 a 2021–2025). Poté, co v roce 2025 skončí obě po sobě následující úvodní fáze, Rada zahájí proces strategického přezkumu s cílem posoudit, jak každý zúčastněný členský stát plní přísnější závazky PESCO stanovené v rozhodnutí (SZBP) 2017/2315, a tyto závazky zaktualizuje a v případě potřeby posílí se zřetelem k výsledkům, jichž bylo prostřednictvím PESCO dosaženo, aby zohlednila měnící se bezpečnostní prostředí Unie, její operační potřeby, jakož i priority členských států a Unie v oblasti rozvoje schopností. V této souvislosti by Rada na začátku roku 2026 v návaznosti na výše uvedený proces strategického přezkumu měla přijmout třetí soubor konkrétnějších cílů s tím, že s ohledem na čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 budou tyto cíle v případě potřeby aktualizovány a posíleny.

II.   Stanovení pořadí plnění závazků vymezením konkrétnějších cílů

Závazky 1 až 5

6.

Závazek č. 1: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést přesné finanční údaje týkající se vývoje celkových výdajů na obranu v porovnání s předchozím rokem v reálném vyjádření (7), včetně vyjádření v absolutních číslech, a prezentovat tak plán pravidelného navyšování výdajů. V tomto kontextu by zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech rovněž uvést plány na výdaje v nadcházejících letech, dohodnuté na vnitrostátní úrovni. Zúčastněné členské státy, které jsou rovněž členy NATO a jejichž výdaje dosahují úrovně uvedené v příslušném pokynu NATO týkajícího se výdajů na obranu nebo tuto úroveň překračují, by měly uvést, zda tuto úroveň výdajů na obranu zamýšlí zachovat, či změnit. V rámci vnitrostátních prováděcích plánů bude za pozitivní trend při plnění tohoto přísnějšího závazku považováno, pokud zúčastněné členské státy usilují o dosažení úrovně uvedené ve stávajícím příslušném pokynu NATO týkajícím se výdajů na obranu (8), o její zachování nebo překročení. Ve výroční zprávě vysokého představitele bude na základě informací poskytnutých ve vnitrostátních prováděcích plánech rovněž uveden podrobný přehled vývoje výdajů na obranu jednotlivých zúčastněných členských států v souladu s čl. 6 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315.

7.

Závazek č. 2: Všechny zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést přesné finanční údaje ohledně toho, jakým způsobem zamýšlí přispět k dosažení společné referenční hodnoty ve výši 20 % (9), pokud jde o investice do obrany. Tyto informace by měly obsahovat odhad navýšení ve srovnání s předchozím rokem v reálném vyjádření, jako procentní podíl celkového rozpočtu na obranu. Uvedené údaje by měly zahrnovat investice do veřejných zakázek v oblasti obrany a obranného výzkumu a vývoje. Zúčastněné členské státy, jejichž výdaje již dosahují úrovně (společné) referenční hodnoty nebo tuto úroveň přesahují, by měly uvést, zda tuto úroveň výdajů zamýšlí zachovat, či změnit.

8.

Závazek č. 3: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech poskytnout podrobné informace o tom, jakým způsobem a jakými prostředky usilují o zvýšení počtu, velikosti a dopadu společných a kolaborativních projektů v oblasti strategických obranných schopností, a rovněž uvést rozpočtové údaje a konkrétní projekty, na které byla poskytnuta nebo je poskytována finanční pomoc Evropské unie. V této souvislosti by měly všechny zúčastněné členské státy poskytnout přesné finanční údaje v reálném vyjádření dokládající, jakým způsobem zamýšlejí přispět k dosažení společné referenční hodnoty týkající se pořizování vybavení v rámci evropské spolupráce – 35 % celkových výdajů na vybavení – a společné referenční hodnoty týkající se obranného výzkumu a technologií v rámci evropské spolupráce – 20 % celkových výdajů na obranný výzkum a technologie. Zúčastněné členské státy, jejichž výdaje již těchto úrovní dosahují, by měly uvést, zda tuto úroveň výdajů zamýšlí zachovat, či změnit.

9.

Závazek č. 4: S cílem napomoci při monitorování skutečného meziročního pokroku by všechny zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech jasně uvést přesné finanční údaje dokládající, jakým způsobem zamýšlí přispět k postupnému směřování k hodnotě 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota), a to jako podíl celkových výdajů vyčleněných na obranný výzkum a technologie na celkových výdajích na obranu, včetně odhadovaných výdajů.

10.

Závazek č. 5: Zúčastněné členské státy jsou vyzývány, aby každoročně využívaly svých vnitrostátních prováděcích plánů ke sdílení zkušeností, pokud jde o plánování a přispívání k plnění závazků č. 1 až 4, s ohledem na výše stanovené konkrétnější cíle. Na konci roku 2025 bude proveden přezkum dotyčných závazků, a to na základě údajů o výdajích uvedených ve vnitrostátních prováděcích plánech, s cílem upravit v případě potřeby ukazatele a cíle pro tyto závazky, a předložit je Radě k potvrzení.

Závazky 6 až 11

11.

Závazek č. 6: Zúčastněné členské státy do roku 2025 dosáhnou pokroku v systematickém zohledňování a co nejlepším využívání nástrojů a iniciativ Unie zaměřených na rozvoj schopností, jako jsou například plán rozvoje schopností a CARD, s cílem poskytnout podklady pro rozhodování, stanovování priorit a obranné plánování na vnitrostátní úrovni a učinit je soudržnější, čímž se zajistí soudržnost výstupů s příslušnými procesy NATO, kde se požadavky překrývají, a současně bude brán zřetel na odlišnou povahu obou organizací a jejich příslušné úkoly a členství. Pro členské státy by to znamenalo vyzdvihnout svou významnou úlohu z hlediska rozvoje schopností v Unie, mimo jiné tím, že uvedou upřednostňované oblasti pro rozvoj kolaborativních činností v oblasti obranných schopností v Unii s odkazem na zjištění a doporučení vyplývající z CARD. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést, jak provádějí priority v oblasti rozvoje schopností Unie vyplývající z plánu rozvoje schopností, mimo jiné při vymezování vnitrostátních priorit, a poskytnout přehled svých plánů a cílů v souvislosti s jednotlivými prioritami, jichž má být v nadcházejících letech dosaženo.

12.

Závazek č. 7: Všechny zúčastněné členské státy by měly každoročně ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést, jakým způsobem optimálně využívaly dostupné nástroje a postupy Unie a jak zamýšlejí v tomto úsilí pokračovat. Patří sem podpora procesu CARD, mimo jiné pokud možno poskytováním veškerých požadovaných relevantních informací, vedením dvoustranných dialogů v rámci CARD a sdílením výsledků přezkumů národní obrany. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést informace o tom, jak provádějí nebo zamýšlejí využívat vykonatelná doporučení obsažená ve schválených zprávách o CARD.

13.

Závazek č. 8: Zúčastněné členské státy budou každý rok usilovat o optimální využívání Evropského obranného fondu na podporu svých kolaborativních projektů rozvoje schopností. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést, které priority v oblasti rozvoje schopností EU schválené v rámci prioritních oblastí plánu rozvoje schopností a v rámci CARD obdržely finanční pomoc EU nebo by o ni mohly v budoucnu usilovat, a v rámci možností by rovněž měly uvést, jakou část vnitrostátních investic do obrany vyčlenily nebo zamýšlejí na tyto kolaborativní projekty vyčlenit. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést využitelnost a přidanou hodnotu finančních prostředků EU pro vnitrostátní úsilí v oblasti rozvoje obranných schopností. Do konce roku 2025 by zúčastněné členské státy měly rovněž uvést, zda mají v úmyslu zajistit opatření navazující na výsledky přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (2017–2019), Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) (2019–2020) a Evropského obranného fondu pro kolaborativní projekty, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu.

14.

Závazek č. 9: Zúčastněné členské státy by měly vytvořit seznam příslušných kolaborativních projektů rozvoje schopností, které jsou v současné době realizovány v souladu s plánem rozvoje schopností v rámci PESCO, jakož i v jiných rámcích, a uvést, kdy je plánováno zahájení a dokončení harmonizace požadavků. Předpokládané zahájení harmonizace požadavků by mělo být uvedeno i pro plánované a zamýšlené projekty. Tyto informace by měly být uvedeny pro nadcházející roky, přičemž je třeba se zaměřit zejména na řešení otázky chybějících schopností zjištěných prostřednictvím plánu rozvoje schopností a zohlednit přezkum CARD.

15.

Závazek č. 10: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech vypracovat přehled těch schopností a zařízení, které mají v plánu zpřístupnit a poskytnout ke společnému využití jiným zúčastněným členským státům – jako konkrétní příklady lze uvést výcvik a vzdělávání, cvičení, vojenské základny a logistickou podporu –, přičemž označí schopnosti a zařízení, jež jsou k dispozici i v případě operací. Zúčastněné členské státy by ve svých vnitrostátních prováděcích plánech mohly rovněž zmapovat schopnosti, které by mohly tvořit základ pro spolupráci, a to včetně infrastruktury nabídnuté jinými zúčastněnými členskými státy. Ve vnitrostátních prováděcích plánech by mělo být uvedeno, jak by taková spolupráce mohla zajistit optimální využití dostupných zdrojů a zlepšit jejich celkovou účinnost, mimo jiné poskytnutím případných informací o možnostech úspor. Zúčastněné členské státy by měly využívat kolaborativní databázi (CODABA), zejména na podporu sdílení informací o jejich příslušných plánech v oblasti obrany a souvisejících zájmech. Zúčastněné členské státy by měly do této databáze pravidelně vkládat informace a podávat o tom zprávy ve svých vnitrostátních prováděcích plánech.

16.

Závazek č. 11: Zúčastněné členské státy by ve svých vnitrostátních prováděcích plánech měly uvést, jakým způsobem zamýšlejí posílit spolupráci v oblasti kybernetické obrany – například prostřednictvím stávajících iniciativ nebo nových kolaborativních činností. Dále by v těchto plánech měly uvést, jakým způsobem zamýšlejí do roku 2025 zachovat nebo dále zvyšovat míru své účasti na mezinárodních kybernetických cvičeních a svou spolupráci, mimo jiné v rámci Evropské obranné agentury a Evropské bezpečnostní a obranné školy. Do roku 2025 by zúčastněné členské státy rovněž měly oznámit svůj záměr navázat s jinými zúčastněnými členskými státy pravidelnou spolupráci zaměřenou na kybernetickou obranu a související činnosti, jako je sdílení informací, odborná příprava, operativní podpora a také rozvoj schopností. Informace z vnitrostátních prováděcích plánů týkající se spolupráce zúčastněných členských států v oblasti kybernetické obrany a jejich příspěvku k kybernetické obraně a souvisejícím činnostem, včetně rozvoje schopností, budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o stavu provádění PESCO jako příloha.

Závazky 12 až 14

17.

Závazek č. 12: Zúčastněné členské státy by do roku 2025 měly:

a)

dílčí závazek 12.1:

přispívat ke Katalogu sil EU veškerými nasaditelnými vnitrostátními schopnostmi, které odpovídají požadavkům nejnovějšího Katalogu požadavků EU na vytvoření soudržného souboru sil pokrývajícího celé spektrum operací (FSFP EU) v souladu s oznámením o PESCO (10), a to na základě souboru sil EU definovaného v Katalogu pokroku (11). V souladu se zásadou „jeden soubor sil“ by příspěvky zúčastněných členských států měly být v souladu s pokyny týkajícími se procesu v rámci Základního cíle a měly by zahrnovat všechny nasaditelné prostředky (včetně velitelství a schopností použitelných na podporu misí a operací). Zúčastněné členské státy by měly o těchto příspěvcích informovat ve svých vnitrostátních prováděcích plánech;

zaměřit se na budoucí dostupnost schopností potřebných ke splnění cílů v oblasti schopností s velkým dopadem, a to prostřednictvím optimalizace, pokud jde o plánované příspěvky do Katalogu sil EU v krátkodobém a střednědobém horizontu. Důraz by měl být kladen na plnění všech krátkodobých cílů v oblasti schopností s velkým dopadem. Jejich úsilí v oblasti plánování bude měřeno prostřednictvím procesu v rámci Základního cíle. Zúčastněné členské státy by měly o tomto úsilí v oblasti plánování informovat ve svých vnitrostátních prováděcích plánech;

b)

dílčí závazek 12.2: v souladu s koncepcí vojenské rychlé reakce EU dokončit databázi rychlé reakce, aby tato databáze mohla sloužit jako prospěšný nástroj vojenského plánování přispívající k naplňování úrovně ambicí EU. V rámci přispívání do databáze rychlé reakce, a aniž by byly dotčeny ústavní požadavky týkající se rozhodování o nasazení sil, oznámí zúčastněné členské státy svůj možný příspěvek ve formě útvarů rychlého nasazení, schopností a příslušné podpůrné infrastruktury, které by mohly být urychleně rozmístěny nebo využity v rámci mise nebo operace v rámci SBOP na podporu úrovně ambicí Unie. Za tímto účelem by měl každý zúčastněný členský stát před každoroční konferencí o koordinaci vojenské rychlé reakce aktualizovat v databázi rychlé reakce seznam disponibilních vojenských útvarů a schopností. To zahrnuje aktualizaci nebo doplnění databází pozemních, námořních a leteckých schopností a případně uvedení míry připravenosti schopností a sil. Aniž jsou dotčeny požadavky na klasifikaci, tato část databáze rychlé reakce by měla být zúčastněným členským státům zpřístupněna tak, aby bylo možné provést úvodní posouzení, pokud jde o možnost zahájit vojenskou misi nebo operaci v oblasti SBOP. V tomto ohledu by projekce útvarů a schopností založená na analýze požadavků, která je odvozena z ilustrativních scénářů, umožnila zúčastněným členským státům přispívat do databáze rychlé reakce přesnějším způsobem. Zúčastněné členské státy by měly své příspěvky do uvedené databáze uvést ve svých vnitrostátních prováděcích plánech;

c)

dílčí závazek 12.3: s ohledem na ústavní požadavky zúčastněných členských států posoudit, nakolik je urychlené přijetí politického závazku na úrovni státu reálně proveditelné, mimo jiné i prostřednictvím případného přezkumu vnitrostátního rozhodovacího procesu za účelem zlepšení, pokud již takový přezkum nebyl proveden. V příslušných případech by rovněž měl být ve vnitrostátních prováděcích plánech zmíněn nácvik rozhodovacích procesů v kontextu scénářů rychlé reakce prostřednictvím cvičení typu POLEX a související zjištění;

d)

dílčí závazek 12.4:

poskytnout v mezích dostupných prostředků a schopností významnou podporu vojenským misím a operacím SBOP s cílem dosáhnout souladu se stanovením požadavků (SOR), a dodržet tak dohodnutou úroveň ambicí stanovenou pro mise a operace SBOP. Za tímto účelem mají zúčastněné členské státy spravedlivou měrou přispívat k vytváření ozbrojených sil, jejichž parametry by měly stanovit co nejdříve, nejpozději však do léta 2022;

tyto příspěvky k vojenským misím a operacím SBOP, znázorněné v tabulce, budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha a měly by být zdůrazněny jako pozitivní skutečnost. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech každoročně vykazovat své příspěvky ke splnění SOR pro vojenské operace a mise SBOP s cílem tyto příspěvky zachovat nebo zvýšit, a přispívat tak spravedlivou měrou k vytváření ozbrojených sil pro mise a operace SBOP;

v rámci tohoto procesu by zúčastněné členské státy mohly odkázat na své vnitrostátní i mezinárodní závazky, kterými přispívají k evropskému a mezinárodnímu míru a bezpečnosti;

tyto prvky by měly zvýšit transparentnost úsilí zúčastněných členských států s cílem uznat významné příspěvky. Měly by rovněž sloužit k povzbuzení a podpoře členských států, aby v rámci svých prostředků a schopností zvyšovaly své příspěvky na mise a operace SBOP. Za tímto účelem by se poskytovala doporučení a provádění těchto doporučení by se pravidelně přezkoumávalo, mimo jiné na politické úrovni.

e)

dílčí závazek 12.5: alespoň se čtyřletým předstihem v zásadě potvrdit své významné a opakované příspěvky k bojovým uskupením Unie a v souladu s koncepcí bojových uskupení EU a příručkou pro přípravu bojových uskupení EU zajistit přípravu a výcvik svých přispívajících sil. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly co nejdříve přispět k vyplnění rozpisu bojových uskupení EU a zohlednit své příspěvky ve svých vnitrostátních prováděcích plánech. Příspěvky každého zúčastněného členského státu do rozpisu bojových uskupení EU na pětileté období budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha;

f)

dílčí závazek 12.6: reálně přispět k provádění akčního plánu EU o vojenské mobilitě a projektů PESCO v této oblasti, za podmínky respektování národní svrchovanosti, rozhodovacích procesů a právních a správních předpisů zúčastněných států, mimo jiné tím, že pokročí v naplňování čtyř opatření na vnitrostátní úrovni, jak bylo dohodnuto v závěrech Rady ze dne 25. června 2018 o bezpečnosti a obraně. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány provádění vojenské mobility, jak je uvedeno v bodě 18 těchto závěrů; udělovat povolení k přeshraničnímu přesunu a diplomatické oprávnění do pěti pracovních dnů a zvážit další zkrácení této lhůty pro jednotky rychlé reakce; vytvořit robustní propojenou síť národních kontaktních míst včetně jejich mandátů a co nejdříve, nejpozději však v roce 2024, provádět nácvik vojenské mobility na vnitrostátních nebo mezinárodních cvičeních. Zúčastněné členské státy, které dosud nevypracovaly vnitrostátní plány pro provádění vojenské mobility, by tak měly učinit okamžitě a poskytnout tyto vnitrostátní příspěvky prostřednictvím společného pracovního prostoru a dále je zohlednit ve vnitrostátních prováděcích plánech. Úsilí zúčastněných členských států v tomto ohledu by mělo být zahrnuto do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha.

18.

Závazek č. 13: Pokud jde o interoperabilitu sil, zúčastněné členské státy by měly:

a)

dílčí závazek 13.1:

používat příručku pro přípravu bojových uskupení EU včetně společných hodnotících a validačních kritérií pro soubor sil bojových uskupení Unie, která jsou v souladu se standardy NATO, při současném zachování vnitrostátní certifikace. Ve svých vnitrostátních prováděcích plánech by zúčastněné členské státy měly uvést, jakým způsobem probíhá výcvik a certifikace jejich sil, například vypracováním programu cvičení bojových uskupení EU pro přípravnou fázi a provedením závěrečného cvičení simulujícího reálné situace (LIVEX) v rámci certifikačního balíčku pro bojová uskupení;

ve svých vnitrostátních prováděcích plánech upřesnit, jakým způsobem hodlají provádět společné technické a operační standardy, které mají být používány silami všech zúčastněných členských států, přičemž je třeba zohlednit nutnost zajistit interoperabilitu a soudržnost mezi Unií a NATO a zajistit vytvoření příslušných podmínek pro dosažení maximální úrovně interoperability tak, aby zúčastněné členské státy mohly plnit své závazky;

b)

dílčí závazek 13.2: ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést svou stávající míru účasti nebo úsilí o účast a záměr posílit v rámci možností své zapojení do evropských nadnárodních struktur a svůj příspěvek k jejich činnosti, zejména pokud jde o struktury, které má k dispozici Unie. Příspěvky zúčastněných členských států do evropských nadnárodních struktur budou zahrnuty do výroční zprávy vysokého představitele o provádění PESCO jako příloha.

19.

Závazek č. 14:

v souladu s ustanovením o přezkumu obsaženém v čl. 75 odst. 1 rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 (12) o zřízení Evropského mírového nástroje by se zúčastněné členské státy měly zapojit do zvažování, určování a navrhování variant a možností, pokud jde o vypracování ambiciózního přístupu ke společnému financování vojenských operací a misí SBOP, a to nad rámec toho, co je v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 vymezeno jako společné náklady. Zúčastněné členské státy se v této souvislosti vyzývají, aby posoudily náklady, pro něž byla požadována zvláštní způsobilost pro financování ad hoc v průběhu roku, nebo náklady, které by mohly být z vnitrostátního hlediska navrženy jako potenciálně způsobilé pro společné financování. V souladu s ustanovením o přezkumu rozhodnutí (SZBP) 2021/509 se zúčastněné členské státy vyzývají, aby v souvislosti s plánovanými tříletými přezkumy uvedeného rozhodnutí nebo na žádost některého členského státu společně a řádně zvážily tyto návrhy v rámci výboru EPF s cílem poskytnout podklady pro následnou diskusi v Radě o možných změnách seznamu společných nákladů;

zúčastněné členské státy se dále vyzývají, aby do svých návrhů zahrnuly další možné způsoby, jak přispět k financování nákladů vojenských operací a misí SBOP. Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby do svých vnitrostátních prováděcích plánů zahrnuly svá zjištění týkající se obou aspektů;

kromě toho by mohlo být prozkoumáno systematičtější využívání stávajících finančních pobídek (např. osvobození od DPH u ad hoc projektů v rámci Evropské obranné agentury) na podporu obranné spolupráce, a to i pro vojenské mise a operace SBOP.

Závazky 15 až 17

20.

Závazek č. 15: Zúčastněné členské státy by do roku 2025 měly navýšit počet a objem svých projektů rozvoje schopností a rovněž by měly pokročit v provádění těchto projektů, které přispívají k vyřešení nedostatků ve schopnostech zjištěných v rámci plánu rozvoje schopností (včetně cílů v oblasti schopností s velkým dopadem) a popsaných v prioritách rozvoje schopností Unie, mimo jiné v souvisejících strategických kontextových studiích a s využitím zjištění a doporučení CARD, včetně identifikovaných možností spolupráce, zejména v prioritních oblastech. V této souvislosti je třeba, aby zúčastněné členské státy věnovaly větší pozornost spolupráci v těchto oblastech: boj proti hybridním hrozbám, změna klimatu, energetická bezpečnost, námořní bezpečnost, aspekty související s vesmírem a nové a přelomové technologie včetně umělé inteligence. Zúčastněné členské státy sdělí své příslušné plány pro nadcházející roky, ve kterých uvedou počet a odhadovaný objem svých kolaborativních projektů z finančního hlediska a poskytnou informace o svých vnitrostátních projektech, které napomáhají překonávat nedostatky v oblasti schopností zjištěné v rámci plánu rozvoje schopností. Zúčastněné členské státy by rovněž měly sdílet své hodnocení týkající se významu těchto projektů pro větší strategickou autonomii Unie a integrovanější, udržitelnější, inovativnější a konkurenceschopnější evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB), která zůstává otevřená spolupráci. U činností, které mají průmyslový nebo technologický rozměr, by zúčastněné členské státy měly uvést, u kterého typu evropského průmyslového odvětví nebo technologie se plánuje posílení.

21.

Závazek č. 16: Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést příslušná rozhodnutí a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit, aby u budoucích projektů zaměřených na vyřešení nedostatků ve schopnostech zjištěných na vnitrostátní úrovni byla priorita dále přikládána evropskému kolaborativnímu přístupu. Splnění tohoto závazku by mohlo usnadnit aktivní využívání databáze CODABA, jakož i možností spolupráce identifikovaných v rámci CARD, a zejména pak v prioritních oblastech. Zúčastněné členské státy by měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést seznam kolaborativních projektů a nadnárodních činností, jež dle jejich předpokladů vyřeší nedostatky zjištěné na vnitrostátní úrovni, a rovněž by měly informovat o způsobu, jímž zamýšlejí v této souvislosti zvýšit míru využívání kolaborativních přístupů.

22.

Závazek č. 17: Vzhledem k tomu, že všechny zúčastněné členské státy přispívají k jednomu nebo více projektům PESCO, vnitrostátní prováděcí plány by měly poskytovat informace o jejich celkovém příspěvku, který v průběhu času poskytly na projekty PESCO v podobě zdrojů a odborných znalostí, a o tom, jak tyto projekty strategicky ovlivňují situaci v oblasti obranné způsobilosti Unie a zúčastněných členských států. Tyto informace by mohly zahrnovat i úlohu při rozvoji schopností v evropském kontextu, kterou zúčastněné členské státy hodlají převzít.

Závazky č. 18 až 20:

23.

Závazek č. 18: Během celé fáze PESCO 2021–2025 by zúčastněné členské státy měly zajistit optimální využívání Evropské obranné agentury jakožto evropského fóra pro společný rozvoj schopností. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy měly ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvést projekty, kterých se účastní, a související finanční objem poskytovaný prostřednictvím Evropské obranné agentury, přičemž jako základ použijí údaje z roku 2020, ponechají tříletý výhled jako minimální normu pro každou aktualizaci vnitrostátního prováděcího plánu a uvedou zamýšlené činnosti pro následující roky včetně oblastí schopností a plánovaného druhu činností v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby ve svých vnitrostátních prováděcích plánech uvedly, v jakém smyslu a v jakých situacích považují Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR) za nejvhodnější strukturu pro správu kolaborativních programů, a měly by rovněž informovat o rozhodnutích přijatých případně za účelem výběru jiné nadnárodní organizace pro správu programů s tím, že organizace OCCAR byla zvažována jako jedna z možností. Výše uvedeným není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (13).

24.

Závazek č. 19: Během celé fáze PESCO 2021–2025 by zúčastněné členské státy měly prokázat, že jejich kolaborativní projekty v oblasti schopností, včetně projektů PESCO, přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti, efektivnosti a inovací obranného průmyslu v celé Unii tím, že podporují a umožňují přeshraniční spolupráci, a to též pro malé a střední podniky, jakož i posilují a zlepšují bezpečnost dodávek obranných produktů a technologií. Zúčastněné členské státy by v souladu s prohlášením členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 rovněž usilovaly o posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a o snížení evropských strategických závislostí na kritických technologiích a hodnotových řetězcích, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní rozhodovací postupy.

a)

Ve vnitrostátních prováděcích plánech by mělo být upřesněno, jakým způsobem stávající obranná průmyslová politika – je-li taková politika uplatňována – usměrňuje rozvoj kolaborativních projektů rozvoje schopností, aby se zamezilo zbytečnému překrývání činností, přičemž je třeba uvést posílené průmyslové oblasti a oblasti, v nichž bylo překrývání činností zamezeno.

b)

Zúčastněné členské státy předloží zprávu o svých kooperativních programech, které využívají spolufinancování ze strany Unie v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu nebo Evropského rozvojového fondu v souladu se závazkem č. 3 a č. 8.

25.

Závazek č. 20:

a)

Během celé fáze PESCO 2021–2025 by zúčastněné členské státy měly prokázat, že z jejich kooperativních programů mají prospěch subjekty, které přinášejí přidanou hodnotu na území Unie (např. aspekty související s vytvořenými výsledky a právy duševního vlastnictví, technologická zlepšení a vytváření tržních příležitostí). V souladu s čl. 7 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2020/1639 by ve vnitrostátních prováděcích plánech měly být případně poskytnuty údaje o příslušných subjektech, které využívají kooperativních programů, a o souvisejícím dopadu na evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

b)

Zúčastněné členské státy v souladu se směrnicí 2009/81/ES prokáží, že akviziční strategie, které provádějí v letech 2021–2025, mají pozitivní dopad na evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. Za tímto účelem by mohl být uveden absolutní objem investic do obrany a relativní podíl připadající na řešení vyvíjená a vytvořená v rámci Unie. Vnitrostátní prováděcí plány by měly zejména obsahovat informace o oblastech schopností a technologií dohodnutých v rámci plánu rozvoje schopností a akviziční strategii, pokud jde o projekty v oblasti schopností, které mají průmyslový rozměr.

III.   Další postup

26.

V návaznosti na přijetí tohoto doporučení zúčastněné členské státy v souladu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 přezkoumají a podle potřeby aktualizují své vnitrostátní prováděcí plány a nejpozději dne 10. března 2022, a následně každoročně k témuž datu, je předloží sekretariátu PESCO s ohledem na proces hodnocení stanovený v čl. 6 odst. 3 uvedeného rozhodnutí. Vnitrostátní prováděcí plány by měly být každý druhý rok doplněny o politické prohlášení na vysoké úrovni, v němž by zúčastněné členské státy mohly nastínit hlavní úspěchy a uvést konkrétní vnitrostátní priority a sdílet své zkušenosti, pokud jde o plánování a příspěvky k plnění všech přísnějších závazků. Politickou dynamiku by měly i nadále zajišťovat pravidelné politické diskuse na vysoké úrovni mezi zúčastněnými členskými státy a vysokým představitelem.

27.

Majíce na paměti oznámení o PESCO, v němž se rovněž připomíná zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, a s ohledem na výsledek Strategického kompasu zúčastněné členské státy v souvislosti s procesem strategického přezkumu, který má být proveden nejpozději do konce roku 2025, posoudí plnění všech závazků v rámci PESCO a budou jednat a rozhodnou o závazcích nových s cílem zahájit novou etapu cesty k integraci evropské obrany a bezpečnosti. V souladu s výsledkem procesu strategického přezkumu by Rada na začátku roku 2026 měla přijmout třetí soubor konkrétnějších cílů s tím, že s ohledem na čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 budou tyto cíle v případě potřeby aktualizovány a posíleny.

28.

Vysoký představitel by měl od roku 2022 toto doporučení zohledňovat ve výroční zprávě o PESCO, což podpoří posouzení plnění přísnějších závazků každým zúčastněným členským státem.

29.

Doporučení ze dne 15. října 2018 se zrušuje.

V Bruselu dne 16. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(2)  Úř. věst. C 374, 16.10.2018, p. 1.

(3)  Rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/1639 ze dne 5. listopadu 2020, kterým se stanoví obecné podmínky, za nichž by třetí státy mohly být výjimečně přizvány k účasti na jednotlivých projektech stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 371, 6.11.2020, s. 3).

(4)  Zejména s přílohou I - Zásady PESCO.

(5)  Jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 17. června 2020 o bezpečnosti a obraně „na základě analýzy hrozeb a dalších možných tematických vstupů Strategický kompas vymezí politické směry a specifické cíle“.

(6)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(7)  V souladu se seznamem vymezených pojmů týkajících se údajů z oblasti obrany vypracovaným Evropskou obrannou agenturou (EDA201807105).

(8)  Podle stávajícího příslušného pokynu NATO týkajícího se výdajů na obranu se úroveň 2 % HDP vztahuje pouze na ty zúčastněné členské státy, které jsou rovněž členy NATO, a nepředstavuje dohodnutý cíl PESCO.

(9)  V listopadu 2007 schválil Řídící výbor Evropské obranné agentury na úrovni ministrů čtyři společné referenční hodnoty pro investice: 20 % celkových výdajů na obranu na pořizování vybavení (včetně v oblasti výzkumu a vývoje a výzkumu a technologií); 35 % celkových výdajů na vybavení na pořizování vybavení v rámci evropské spolupráce; 2 % celkových výdajů na obranu na obranný výzkum a technologie; 20 % celkových výdajů na výzkum a technologie v oblasti obrany na obranný výzkum a technologie v rámci evropské spolupráce.

(10)  Zejména s přílohou I - Zásady PESCO.

(11)  Účelem procesu v rámci Základního cíle, a zejména Katalogu sil, je získat úplný přehled o potenciálně dostupných silách pro mise a operace SBOP a jejich souvisejících schopnostem, aniž by byly dotčeny procesy vytváření sil sloužící misím a operacím SBOP nebo aniž by s nimi byly spojeny.

(12)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).