21.5.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/1


DOPORUČENÍ RADY (EU) 2021/816

ze dne 20. května 2021,

kterým se mění doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a e) a čl. 292 první a druhou větu této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 30. června 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (1).

(2)

Dne 2. února 2021 Rada pozměnila doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (2) s cílem aktualizovat kritéria používaná k posouzení toho, zda jsou cesty ze třetích zemí, jež nejsou nezbytně nutné, bezpečné a zda by měly být povoleny.

(3)

Touto změnou byly zavedeny mechanismy, které mají v prostoru EU+ (3) zabránit šíření variant viru SARS-COV-2 vzbuzujících obavy.

(4)

Od té doby byly v prostoru EU+ i v mnoha dalších regionech a třetích zemích zahájeny hromadné očkovací kampaně proti viru SARS-COV-2.

(5)

Dne 17. března 2021 Komise v zájmu usnadnění bezpečného volného pohybu v EU během pandemie COVID-19 navrhla dvě nařízení (4), jejichž cílem je zavedení „digitálních zelených certifikátů“. Digitální zelený certifikát bude v rámci EU sloužit jako doklad o tom, že osoba byla očkována proti onemocnění COVID-19, obdržela negativní výsledek testu nebo se z tohoto onemocnění uzdravila. Členské státy i nadále odpovídají za rozhodnutí o tom, od kterých omezení v oblasti veřejného zdraví lze u cestujících upustit, ale tyto výjimky by měly u cestujících, kteří jsou držiteli digitálního zeleného certifikátu, uplatňovat nediskriminačním způsobem.

(6)

Vědecké poradenství a empirické důkazy o účincích očkování, kterých stále přibývá, soustavně prokazují, že očkování přispívá k přerušení řetězce nákazy.

(7)

Z těchto důkazů vyplývá, že od cestovních omezení by se v některých případech mohlo bezpečně upustit u osob, které prokáží, že obdržely poslední doporučenou dávku očkovací látky proti COVID-19 registrované v EU v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (5), a že takové výjimky mohou být rovněž odůvodněné u osob očkovaných očkovací látkou proti COVID-19, u níž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití.

(8)

Děti, které jsou kvůli věku z očkování proti onemocnění COVID-19 vyloučeny, by měly mít možnost cestovat se svými očkovanými rodiči pod podmínkou, že podstoupily test PCR na COVID-19 s negativním výsledkem provedený nejpozději 72 hodin před překročením hranice prostoru EU+. V těchto případech by členské státy mohly vyžadovat podstoupení dalšího testu po příjezdu.

(9)

Dosud však nejsou dispozici prakticky žádné studie zabývající se tím, zda varianty vzbuzující obavy neunikají imunitní reakci vyvolané různými očkovacími látkami proti onemocnění COVID-19. V souladu s přístupem předběžné opatrnosti by proto měl být zaveden mechanismus „záchranné brzdy“, který by členským státům umožnil koordinovaně přijímat naléhavá a časově omezená opatření s cílem rychle reagovat na výskyt varianty v určité třetí zemi, která se stala předmětem specifického zkoumání, a zejména pokud byla Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) označena za variantu vzbuzující zájem. Tato záchranná brzda by měla umožnit přijetí vhodných opatření, včetně omezení vstupu, s cílem zabránit zavlečení a šíření viru v prostoru EU+. Tato opatření by měla podléhat urychlené koordinaci v Radě, aby byl možný společný postup.

(10)

Při posuzování epidemiologické situace v třetí zemi by mělo být zohledněno, nakolik daná země pokročila při očkování svého obyvatelstva.

(11)

Jakmile budou nařízení o digitálním zeleném certifikátu přijata, poskytne Komise prostřednictvím prováděcího aktu základ pro rovnocenné zacházení s certifikáty o očkování vydanými třetími zeměmi jako s digitálními zelenými certifikáty, nebo pro vydávání těchto certifikátů osobám, které byly očkovány ve třetích zemích. V zájmu zajištění koordinovaného přístupu členských států a usnadnění dalšího pohybu cestujících ze třetích zemí v prostoru EU+ by mělo být použití těchto ustanovení co nejvíce usnadněno. Členské státy by proto mohly uvažovat o zřízení portálu, na němž by osoby s bydlištěm mimo prostor EU+ mohly požádat o uznání certifikátu o očkování vydaného třetí zemí jako spolehlivého dokladu o očkování nebo o vydání digitálního zeleného certifikátu.

(12)

Pokud členské státy doklad o očkování uznají a upustí od omezení volného pohybu, která zavedly v souladu s právními předpisy Unie s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19, jako jsou požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na přítomnost viru SARS-CoV-2, měly by od těchto požadavků v zásadě upustit v případě cestujících, kteří mají bydliště ve třetí zemi a kteří nejpozději 14 dnů před vstupem do prostoru EU+ obdrželi poslední doporučenou dávku očkovací látky proti COVID-19 registrované v EU v souladu s nařízením (ES) č. 726/2004. Členské státy by se rovněž mohly rozhodnout, že upustí od omezení pro cestující, kteří byli očkováni jinou očkovací látkou proti COVID-19, u níž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití. Ani jedno by však nemělo platit v případě, že členský stát použil záchrannou brzdu. Do doby, než budou nařízení o digitálním zeleném certifikátu přijata a stanou se použitelným a než Komise přijme prováděcí akt o zacházení s certifikáty o očkování vydanými třetími zeměmi jako s rovnocennými s digitálními zelenými certifikáty, by měly mít členské státy možnost přijímat certifikáty vydané třetími zeměmi, které obsahují alespoň minimální soubor údajů, a to na základě vnitrostátních právních předpisů a s přihlédnutím k tomu, zda jsou schopny ověřit pravost, platnost a integritu certifikátu a to, zda obsahuje všechny příslušné údaje.

(13)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení a toto doporučení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto doporučení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto doporučení Radou, zda je provede.

(14)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (6). Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání a toto doporučení pro ně není závazné ani použitelné.

(15)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7).

(16)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES (8) ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(17)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES (10) ve spojení s článkem 3 rozhodnutí 2011/350/EU (11).

(18)

Právním statusem tohoto doporučení, jak je uveden v 13. až 17. bodě odůvodnění, není dotčena potřeba, aby všechny členské státy v zájmu řádného fungování schengenského prostoru koordinovaně rozhodly o zrušení omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Doporučení (EU) 2020/912 se mění takto:

1)

V bodě 2 páté odrážce se první pododstavec nahrazuje tímto:

„ –

charakter viru vyskytujícího se v určité zemi, zejména to, zda byly zjištěny varianty viru vzbuzující zájem nebo varianty viru vzbuzující obavy. Varianty vzbuzující zájem a varianty vzbuzující obavy jsou posuzovány jako takové Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na základě klíčových vlastností viru, jako jsou přenos, závažnost a schopnost uniknout imunitní reakci.“

2)

V bodě 2 druhém pododstavci se číslo „25“ nahrazuje číslem „75“.

V článku 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Údaje týkající se „míry testování“, „míry pozitivity testů“ a „variant vzbuzujících obavy a variant vzbuzujících zájem“ by mělo poskytnout Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na základě informací, které má k dispozici. Tyto údaje by mohly být doplněny o informace poskytnuté delegacemi EU, WHO nebo jinými středisky pro kontrolu nemocí jsou-li k dispozici, a to též na základě kontrolního seznamu přiloženého ke sdělení ze dne 11. června 2020.“

V bodě 2 se vkládá nový čtvrtý odstavec, který zní:

„Kromě informací uvedených v bodě 2 prvním pododstavci by ECDC mělo zveřejnit a pravidelně aktualizovat mapu zobrazující situaci ve třetích zemích, pokud jde o varianty vzbuzující obavy a varianty vzbuzující zájem.“

3)

Bod 6 se mění takto:

a)

Za první pododstavec se vkládá nová věta, která zní:

„Kromě toho by měly být povoleny nezbytně nutné cesty pro konkrétní kategorie cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou, uvedené v příloze II.“

b)

Předchozí odstavec 3 se zrušuje.

4)

Za bod 6 se vkládá nový bod 6a, který zní:

„6a.

Aniž je dotčen bod 6 písm. a) a b), pokud členské státy přijímají doklad o očkování za účelem upuštění od cestovních omezení s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, měly by v zásadě zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pokud jde o cestující ze třetích zemí, kteří nejpozději 14 dnů před vstupem do prostoru EU+ obdrželi poslední doporučenou dávku jedné z očkovacích látek proti COVID-19 registrovaných v EU podle nařízení (ES) č. 726/2004.

Členské státy by rovněž mohly zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro cestující, kteří nejpozději 14 dnů před vstupem do prostoru EU+ obdrželi poslední doporučenou dávku jedné z očkovacích látek proti COVID-19, u níž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití.

Za tímto účelem by cestující, kteří chtějí podniknout cestu do členského státu, jež není nezbytně nutná, měli disponovat platným dokladem o očkování proti onemocnění COVID-19. Členské státy by mohly přijímat certifikáty o očkování vydané třetími zeměmi obsahující alespoň minimální soubor údajů, jako je totožnost dané osoby, druh vakcíny a datum jejího podání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a s přihlédnutím k tomu, zda jsou schopny ověřit pravost, platnost a integritu certifikátu a to, zda obsahuje všechny relevantní údaje.

Pokud rozhodnou zrušit omezení pro cestující disponující platným dokladem o očkování proti onemocnění COVID-19, měly by členské státy případ od případu brát v úvahu vzájemnost uznávanou v prostoru EU+.“

5)

V bodě 7 se na začátku první věty vkládají slova „Aniž je dotčen bod 6a“.

Za třetí pododstavec bodu 7 se vkládají nové odstavce, které se stávají bodem 7a a které znějí:

„Pokud se epidemiologická situace třetí země nebo regionu rychle zhorší, a zejména pokud je zjištěna varianta viru vzbuzující obavy nebo varianta viru vzbuzující zájem, měly by členské státy výjimečně přijmout neodkladné a dočasné omezení všech cest státních příslušníků dané třetí země, kteří mají v této třetí zemi bydliště, do EU. Toto cestovní omezení by se nemělo vztahovat na osoby uvedené v bodě 6 písm. a) a b) a na cestující uvedené v bodech i. a iv. až ix. přílohy II. Tito cestující by nicméně měli podstoupit vhodné a pravidelné testování, a to i před odjezdem, jak je uvedeno v bodě 7, a domácí izolaci či karanténu, a to i v případě, že nejpozději 14 dnů před vstupem do prostoru EU+ obdrželi poslední doporučenou dávku jedné z očkovacích látek proti COVID-19 registrovaných v EU v souladu s nařízením (ES) č. 726/2004 nebo jedné z očkovacích látek proti COVID-19, u níž byl dokončen proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití.

Pokud některý členský stát tato omezení uplatní, měly by členské státy zasedající v rámci struktur Rady situaci urychleně, koordinovaně a v úzké spolupráci s Komisí přezkoumat. Tato omezení by se měla přezkoumávat nejméně jednou za dva týdny s přihlédnutím k vývoji epidemiologické situace.“

Čtvrtý a pátý pododstavec bodu 7 se vkládají za bod 7a a stávají se prvním a druhým pododstavcem nového bodu 7b.

V Bruselu dne 20. května 2021.

Za Radu

předseda

A. SANTOS SILVA


(1)  Doporučení Rady (EU) 2020/912 ze dne 30. června 2020 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (Úř. věst. L 208I, 1.7.2020, s. 1).

(2)  Doporučení Rady (EU) 2021/132 ze dne 2. února 2021, kterým se mění doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (Úř. věst. L 41, 4.2.2021, s. 1).

(3)  Součástí „prostoru EU+“ jsou všechny členské státy Schengenu (včetně Bulharska, Chorvatska, Kypru a Rumunska), jakož i čtyři státy přidružené k Schengenu. Patří sem rovněž Irsko, pokud se rozhodne postupovat stejně.

(4)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát), COM(2021) 130 final, a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát), COM(2021) 140 final.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(7)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(8)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(9)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(11)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).