(1)

Rozšíření onemocnění COVID-19 vedlo k přijetí nebývalých opatření na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie na podporu hospodářství EU a k usnadnění jeho oživení. Většina krátkodobých opatření přijatých v reakci na krizi se snaží zajistit, aby měly podniky dostatečný peněžní tok.

(2)

Opatření v oblasti veřejného zdraví vážně zasáhla zejména malé a střední podniky (MSP) (1), neboť dané podniky bývají méně schopny vstřebávat nebo financovat ztráty než větší společnosti. Též je větší pravděpodobnost, že malé a střední podniky působí v obchodních odvětvích, která musela být uzavřena kvůli opatřením v oblasti veřejného zdraví, jako jsou hotely, restaurace, kavárny a bary.

(3)

Řada jurisdikcí rychle zareagovala, aby zmírnila bezprostřední daňovou zátěž podniků prostřednictvím vhodných podpůrných opatření, z nichž značná část podléhá pravidlům Unie pro státní podporu, zejména novému dočasnému rámci pro státní podporu (2). Zatímco nejčastějším typem daňového opatření na posílení peněžních toků podniků je odklad plateb daní, důležitým nástrojem daňové politiky jsou též změny ustanovení o započtení ztrát.

(4)

Členské státy obvykle povolují tři hlavní způsoby zacházení se ztrátami pro daňové účely. Ztráty lze obvykle a) použít v běžném účetním období, ve kterém vznikly, takže v tomto období není splatná žádná daň. Nadměrné ztráty lze navíc: b) převést do dalšího období a započítat vůči příštím dostupným budoucím ziskům za účelem snížení daňové povinnosti, nebo, v některých členských státech, c) převést zpět a započítat vůči celkovým ziskům v předchozím zdaňovacím roce nebo až do určitého počtu předchozích let za účelem vrácení dříve zaplacené daně.

(5)

Převod ztrát je jako politické opatření méně užitečný pro okamžitou pomoc podnikům, které se potýkají s obtížemi, neboť daňoví poplatníci získají výhodu likvidity pouze tehdy, jsou-li opět v zisku a jsou-li povinní k dani. Ztráty z předchozích let lze použít v běžném účetním období, tím se však neuvolní žádná likvidita, pokud daňový poplatník nedosáhne zisku. Pro podniky postižené krizí je mnohem cennější zpětný převod ztrát, protože vede k vrácení daní zaplacených v předchozích zdaňovacích letech a poskytuje společnostem dodatečnou likviditu. Prospěl by zejména malým a středním podnikům.

(6)

Zpětný převod ztrát je výhodný v tom, že z něho mají prospěch pouze podniky, které byly v zisku v letech před pandemií, což znamená, že by v zásadě podporoval zdravé podniky. V praxi to znamená, že jen podniky, které dosahovaly zisku a platily daně v letech před rokem 2020, si budou moci vůči uvedeným daním započítat ztráty v letech 2020 a 2021. Tím se zajistí, že se opatření zaměří na podniky, které mají potíže v přímém důsledku pandemie, a veřejné finanční prostředky se nebudou vynakládat na pomoc soukromým podnikům, které selhávají z důvodů nesouvisejících s krizí.

(7)

Aby bylo opatření cílené, měly by ho členské státy, které se rozhodnou povolit zpětný převod ztrát po dobu delší než jeden rok, omezit na podniky, které v předchozích letech nebyly ve ztrátě. Je-li tedy zpětný převod ztrát povolen po dobu dvou nebo tří let, měl by platit pro podniky, které v letech 2019, 2018 nebo 2017 nebyly ztrátové.

(8)

Náklady na tato opatření by byly především otázkou načasování: podniky získají peníze nyní, když je potřebují nejnaléhavěji, a nebudou muset čekat, až budou moci své ztráty uplatnit ve vztahu ke své budoucí daňové povinnosti. Členské státy se nyní zřeknou daňových příjmů, ale v budoucnu obdrží daňové příjmy od podniků, které se udržely na trhu a vrátí se k ziskovosti. Využitím zpětného převodu ztrát se navíc sníží stávající převod ztrát do budoucích období, což dále zmírní dopad na daňové příjmy.

(9)

Některé členské státy již zavedly nebo oznámily opatření umožňující zpětný převod ztrát za zdaňovací rok 2020, což umožní daňovým poplatníkům zpětně převést své daňové ztráty za rok 2020 vůči ziskům dosaženým v předchozích zdaňovacích letech.

(10)

Členské státy však obvykle uplatňují rozdílná pravidla pro zacházení se ztrátami, což často vytváří nerovné podmínky.

(11)

Toto doporučení členským státům, které se týká zacházení se ztrátami na vnitrostátní úrovni, vychází z osvědčených postupů a mohlo by pomoci vytvořit rovné podmínky pro společnosti v celé Unii.

(12)

Toto doporučení by se mělo vztahovat na zdaňovací roky 2020 a 2021 s cílem pomoci podnikům během krize COVID-19.

(13)

Členské státy by měly podnikům povolit zpětný převod ztrát alespoň do předchozího zdaňovacího roku, tj. do roku 2019. Aby však daňoví poplatníci mohli využít vůči dříve zaplaceným daním plnou výši svých ztrát, mohou členské státy tento zpětný převod prodloužit až o předchozí tři roky, tj. do roku 2017. Z tohoto prodlouženého období zpětného převodu v délce až tří let mohou mít prospěch zejména menší podniky s nižšími zisky.

(14)

Opatření by mělo být omezeno, aby se zabránilo nadměrnému dopadu na vnitrostátní rozpočty. Cennou podporu zejména menším společnostem by představoval limit ve výši 3 milionů EUR na ztrátový zdaňovací rok a zároveň by bylo zajištěno, že z něho budou mít do určité míry prospěch všichni daňoví poplatníci.

(15)

Komise připomíná, že pokud členské státy zavedou opatření splňující podmínky pro to, aby představovala státní podporu, která není vyňata z oznamovací povinnosti, musí tato opatření oznámit Komisi v souladu s postupy obecně platnými pro státní podporu,