(1)

Dne 15. března 2020 Komise zveřejnila prováděcí nařízení (EU) 2020/402 (2), kterým se vývoz některých produktů podmiňuje předložením vývozního povolení podle článku 5 nařízení (EU) 2015/479. Uvedené nařízení bylo změněno prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/426 ze dne 19. března 2020 (3).

(2)

Nařízení (EU) 2020/402 a jeho změna se použijí po omezenou dobu šesti týdnů.

(3)

Vzhledem k tomu, že epidemiologická krize způsobená onemocněním COVID-19 pokračuje, je poptávka po osobních ochranných prostředcích („OOP“), které sestávají z ochranných masek (a zdravotnických obličejových masek), rukavic, ochranných brýlí, obličejových štítů a ochranných obleků, stále velmi vysoká a dokonce neustále roste. Poptávka zvláště po některých typech OOP vedla k nedostatkům na vnitřním trhu. S ohledem na jeho povahu a stávající okolnosti je tento typ prostředku základním produktem, neboť je nezbytné zabránit dalšímu šíření tohoto onemocnění a ochránit zdraví zdravotnického personálu, který pečuje o nakažené pacienty.

(4)

Neustále se vyvíjí úsilí s cílem pomoci zajistit naléhavě potřebné a odpovídající dodávky ochranných prostředků v celé EU. Výrobní kapacity v oblasti osobních ochranných prostředků byly navýšeny. Komise dokončila společné zadávací řízení na osobní ochranné prostředky, kterého se zúčastnilo 25 členských států. Tyto iniciativy se osvědčují a plánuje se, že prostředky budou k dispozici dva týdny poté, co členské státy podepíší smlouvy s uchazeči.

(5)

V rámci mechanismu civilní ochrany Unie se Evropská komise rozhodla vytvořit strategickou zásobu lékařských prostředků, jako jsou ventilátory a ochranné masky, v systému rescEU, aby zemím EU pomohla v souvislosti s pandemií COVID-19. Tato rezerva bude v plném rozsahu financována Komisí prostřednictvím přímých grantů a bude umístěna v jednom nebo v několika členských státech.

(6)

Komise rovněž zřídila clearingový systém, též pro OOP, jehož cílem je koordinovat úsilí o sladění nabídky s poptávkou v EU a usnadnit náležité fungování vnitřního trhu.

(7)

Navzdory těmto činnostem a vzhledem k rostoucím potřebám OOP v Unii je stále rozdíl mezi poptávkou a nabídkou, pokud jde o některé typy OOP, které jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo šíření onemocnění, a k léčbě pacientů.

(8)

V souvislosti s tímto úsilím o překonání kritické situace, pokud jde o nedostatek některých typů OOP v Unii, jsou další opatření odůvodněná k tomu, aby přispěla k nápravě a zabránění nedostatku OOP.

(9)

Tato opatření zaměřená na ochranu zdraví a s dopadem na obchod, by měla být cílená, přiměřená, transparentní a dočasná.

(10)

Členové Evropské rady ve společném prohlášení dne 26. března zdůraznili, že přijetí rozhodnutí o povolení vývozu OOP by mělo vést k úplnému a účinnému odstranění všech forem vnitřních zákazů či omezení.

(11)

Není záměrem Unie omezovat vývoz více, než je naprosto nezbytné, a Unie si v této situaci globální pandemie také přeje dodržovat zásadu mezinárodní solidarity. Opatření Unie by proto měla být přiměřená a měla by zajišťovat, aby byl vývoz i nadále možný, pokud bude předem povolen. Členské státy by za tímto účelem měly udělovat vývozní povolení za specifických okolností, pokud dotčená dodávka nepředstavuje hrozbu pro skutečnou potřebu OOP v Unii a slouží k uspokojení oprávněné potřeby úředního nebo profesionálního zdravotnického použití ve třetí zemi. Členské státy by naopak neměly schválit vývoz, který by vedl ke spekulativnímu narušení a sloužil k vytváření zásob a hromadění základních prostředků lidmi, kteří je objektivně potřebují jen málo nebo vůbec.

(12)

Systém vývozních povolení by měl napravovat situaci, ve které je nedostatek základních produktů v rámci hranic Unie, nebo by měl takové situaci předcházet. Hlavním cílem tohoto systému by bylo chránit veřejné zdraví v Unii.

(13)

Správní postupy pro tato povolení by během doby trvání tohoto dočasného systému měly být ponechány na uvážení členských států.

(14)

Na základě zásady mezinárodní solidarity by členské státy měly povolit vývoz, aby umožnily poskytování nouzových dodávek v rámci humanitární pomoci.

(15)

Členské státy by měly kladně zvážit udělení povolení v případech, kdy je vývoz určen státním orgánům, veřejným subjektům a jiným veřejnoprávním subjektům pověřeným distribucí nebo zpřístupňováním OOP osobám dotčeným nebo ohroženým onemocněním COVID-19 nebo zapojeným do boje proti rozšíření onemocnění COVID-19.

(16)

Povolení by měla být udělována pouze v takovém rozsahu, aby objem vývozu neohrozil dostupnost OOP na trhu dotčeného členského státu nebo jinde v Unii za účelem dosažení cíle tohoto nařízení. Za tímto účelem by členské státy před udělením takového povolení měly kontaktovat clearingový systém, který zřídila Komise. Členské státy však clearingový systém kontaktovat nemusí v případě povolení pro nouzové dodávky v rámci humanitární pomoci.

(17)

Při rozhodování o tom, zda udělit vývozní povolení, by členské státy rovněž měly vzít v úvahu plnění povinnosti týkající se dodávek v rámci společného zadávání zakázek nebo rescEU Unií a členskými státy, podporu činností Světové zdravotnické organizace (WHO), podporu reakcí na krizové situace koordinovaných na úrovni EU nebo žádosti třetích zemí či mezinárodních organizací o pomoc.

(18)

Je třeba též vzít v úvahu míru integrace trhu s dotčenými produkty mezi částmi celního území Unie a jinými zeměmi či územími, ať již v rámci ujednání o zóně volného obchodu, nebo z jiných důvodů, jako je zeměpisná blízkost či historické vazby. Podobně by bylo kontraproduktivní narušit úzce integrované hodnotové řetězce a distribuční sítě, které byly vytvořeny na základě uvedených ujednání nebo jinak, zejména v případě sousedních zemí a ekonomik.

(19)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na některé typy OOP. V zájmu zajištění soudržnosti by popis typů OOP, na které se vztahuje tento systém povolení stanovený tímto nařízením, měl být sladěn s odpovídajícími specifikacemi prostředků, na něž se vztahuje společné zadávací řízení, v němž byly určeny konkrétní potřeby v Unii. Kódy KN by měly být uvedeny jen pro informaci.

(20)

Cílem clearingového systému je zajistit přiměřenost nabídky k uspokojení poptávky po všech typech OOP na trhu Unie. Na tomto základě může vyvstat potřeba přezkoumat oblast působnosti přílohy I a produktů, na něž se vztahuje toto nařízení. Přezkum oblasti působnosti by měl vycházet z průběžného posuzování potřeb kritických prostředků v souvislosti s bojem proti COVID-19 a jejich potenciálních nedostatků. Zvláštní pozornost by měla být věnována produktům, na něž se vztahuje společné zadávání veřejných zakázek, jakož i produktům vyžadovaným v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, jako jsou jiné typy OOP, ventilátory a laboratorní výrobky (testovací soupravy).

(21)

Jednotný trh se zdravotnickými a osobními ochrannými prostředky je úzce integrován mimo Unii a totéž platí pro jeho výrobní hodnotové řetězce a distribuční sítě. Tak tomu je zvláště v případě členských států Evropského sdružení volného obchodu a západního Balkánu zapojeného do procesu hluboké integrace s Unií. Vzhledem k těsné integraci výrobních hodnotových řetězců a distribučních sítí by podmínění vývozu některých osobních ochranných prostředků do těchto zemí požadavkem vývozního povolení bylo kontraproduktivní za situace, kdy jsou tyto prostředky základním produktem nezbytným k zabránění dalšímu šíření onemocnění a k ochraně zdraví zdravotnického personálu, který pečuje o infikované pacienty. Je proto vhodné vyloučit uvedené země z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(22)

Rovněž je vhodné z požadavku vývozního povolení vyloučit zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy, jakož i Faerské ostrovy, Andorru, San Marino, Vatikánský městský stát a Gibraltar, neboť tyto země mají zvláštní závislost na metropolitních dodavatelských řetězcích členských států, k nimž jsou připojeny, případně na dodavatelských řetězcích sousedních členských států.

(23)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na vývoz zboží Unie z celního území Unie. Země, které jsou součástí tohoto celního území, proto nemusejí být osvobozeny za účelem obdržení neomezených dodávek z Unie. Toto je zejména případ Monackého knížectví (4). Na území členských států výslovně vyloučených z celního území Unie by naopak neměl být uplatňován požadavek na vývozní povolení, a proto by měly být od této povinnosti rovněž osvobozeny. To se týká území Büsingen, Helgoland, Livigno, Ceuta a Melilla. Podobně by měl být od uplatňování tohoto nařízení osvobozen i vývoz do kontinentálního šelfu členského státu nebo výlučné ekonomické zóny vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(24)

Opatření stanovená v tomto prováděcím nařízení by se neměla uplatňovat na obchod mezi členskými státy EU. Podle čl. 127 odst. 3 dohody o vystoupení se Spojené království Velké Británie a Severního Irska v průběhu přechodného období považuje za členský stát, a nikoli za třetí zemi.

(25)

Některé z uvedených zemí v současnosti uplatňují omezení vývozu osobních ochranných prostředků.

(26)

Orgány zemí a území vyloučených ze systému vývozních povolení by měly poskytovat dostatečné záruky, že budou kontrolovat svůj vlastní vývoz dotčených produktů, aby nedošlo k ohrožení cíle, který sleduje prováděcí nařízení (EU) 2020/402. Komise by měla tuto záležitost bedlivě sledovat.

(27)

Aby nedošlo k narušení cíle, který sleduje toto nařízení, měly by orgány vyloučených zemí a území zajistit, aby byl tento vývoz do Unie k dispozici.

(28)

Za účelem pravidelného posuzování situace a k zajištění transparentnosti a jednotnosti by měly členské státy podávat Komisi zprávy o svých rozhodnutích o udělení nebo zamítnutí žádostí o vývozní povolení. Komise by tyto informace měla pravidelně zveřejňovat, přičemž by měla řádně zohlednit jejich důvěrnou povahu.

(29)

Požadavky na povolení předem jsou výjimečné, měly by být cílené a časově omezené. Aby bylo zajištěno, že nebudou opatření uplatňována déle, než je nezbytně nutné, měla by platit po dobu 30 dní. Na základě vývoje, pokud jde o šíření onemocnění COVID-19 i přiměřenost mezi nabídkou a poptávkou, by Komise měla situaci pravidelně přezkoumávat a podle potřeby zvážit potřebu zkrácení nebo prodloužení doby platnosti opatření.

(30)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/479,

1)

se „vývozem“ se rozumí režim vývozu ve smyslu článku 269 nařízení (EU) č. 952/2013;

2)

se „celním územím Evropské unie“ rozumí území ve smyslu článku 4 nařízení (EU) č. 952/2013.