(1)

Poskytnutí pomoci osobám nalezeným v tísni na moři je právní povinností členských států, kterou stanoví mezinárodní obyčejové právo a mezinárodní smlouvy, zejména Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS z roku 1974), Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (úmluva UNCLOS z roku 1979) a Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři (úmluva SAR z roku 1979), jakož i právo Unie. Evropská unie je smluvní stranou úmluvy UNCLOS.

(2)

Od roku 2014 se tisíce lidí snaží dostat přes Středozemní moře do Evropy, což vyžaduje mnohostrannou reakci ze strany Evropské unie a jejích členských států s cílem odvrátit ztráty na životech, zlepšit řízení migrace, řešit základní příčiny nelegální migrace a rozbít organizované zločinecké skupiny převaděčů migrantů a obchodníků s lidmi.

(3)

I když se nelegální migrace do EU za poslední dva roky snížila a na moři přišlo o život méně lidí, rizikové využívání malých a k plavbě na moři nezpůsobilých plavidel ve Středomoří zůstává charakteristickým rysem migračního prostředí a nadále podněcuje organizovanou trestnou činnost a způsobuje nepřijatelná úmrtí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci bylo v roce 2020 doposud ve Středomoří zaznamenáno více než 500 úmrtí, přičemž v roce 2019 to bylo více než 1 880 úmrtí a od roku 2014 celkem více než 20 300 úmrtí; trasa přes centrální Středomoří do Evropy tak má celosvětově nejtragičtější bilanci.

(4)

V reakci na migrační krizi byla od roku 2015 ve Středomoří výrazně posílena pátrací a záchranná kapacita, koordinace a efektivita, mimo jiné díky významnému přispění pobřežních států a většímu zapojení soukromých a komerčních plavidel. Evropská unie a členské státy rozšířily svou kapacitu ve Středomoří, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních operací a operací vedených Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), jako jsou Themis (dříve Triton), Poseidon a Indalo, a předtím i námořní operace EU EUNAVFOR MED Sophia, která od roku 2015 pomohla na moři zachránit více než 600 000 osob.

(5)

V tomto kontextu provozuje soukromá plavidla rovněž několik nevládních organizací, a to většinou v oblasti centrálního Středomoří, což významně přispívá k záchraně osob na moři, které jsou poté přiváženy na území EU za účelem bezpečného vylodění. Jak již bylo zdůrazněno v akčním plánu EU proti pašování migrantů (2015–2020) a dále objasněno v pokynech Komise k balíčku proti převaděčství (C(2020) 6470), je třeba zabránit kriminalizaci osob, které poskytují humanitární pomoc lidem v tísni na moři, a zároveň zajistit, aby byly zavedeny vhodné trestní sankce proti převaděčům.

(6)

Ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících (2018/2642(RSP)) Evropský parlament požaduje větší kapacitu pro vyhledávání a záchranu osob v nouzi, aby všechny státy věnovaly této problematice větší kapacitu a aby byla uznána pomoc soukromých subjektů a nevládních organizací, které provádějí záchranné operace na moři i na pevnině.

(7)

Pátrací a záchranné operace v nouzových situacích vyžadují koordinaci a rychlé vylodění na bezpečném místě a dodržování základních práv zachráněných osob v souladu se závazky vyplývajícími z Listiny základních práv EU, včetně zásady nenavracení, a s mezinárodním obyčejovým právem a mezinárodními smlouvami v oblasti lidských práv a námořního práva, včetně pokynů Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace pro zacházení s osobami zachráněnými na moři.

(8)

V posledních letech se v evropských mořských oblastech objevila nová forma pátracích a záchranných operací, kdy plavidla provozovaná nevládními organizacemi provádějí v centrálním Středomoří jako svou převládající činnost pátrací a záchranné operace, a to buď za koordinace vnitrostátních koordinačních středisek pro záchranné akce na moři, nebo z vlastní iniciativy. V mnoha případech provedla tato plavidla před vyloděním zachráněných osob na bezpečném místě vícero záchranných operací po sobě.

(9)

Pašování migrantů po moři je trestným činem, který může ohrozit životy lidí a je postihován podle evropského i mezinárodního práva. Evropská unie a její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (úmluva UNTOC) a jejích protokolů, včetně Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňujícího úmluvu UNTOC. V tomto kontextu je nezbytné zabránit situaci, v níž sítě převaděčů migrantů nebo obchodníků s lidmi, včetně zločineckých organizací, které obchodují s lidmi nebo se zapojují do forem vykořisťování podobných otroctví, využívají záchranné operace prováděné soukromými plavidly ve Středozemním moři.

(10)

Připomíná se, že úmluva SAR zavazuje smluvní strany k účasti na vývoji pátracích a záchranných služeb a k přijetí naléhavých opatření k zajištění toho, aby byla nezbytná pomoc poskytnuta každé osobě, která je nebo se zdá být v tísni na moři; příslušné strany by měly koordinovat svou činnost a spolupracovat tak, aby byly osoby, jimž je poskytnuta pomoc, vyloděny z pomáhající lodi a předány na bezpečné místo, jakmile to je prakticky proveditelné. V souladu s pokyny Mezinárodní námořní organizace o zacházení s osobami zachráněnými na moři by měla být při výběru bezpečného místa pro vylodění zohledněna řada důležitých faktorů a konkrétní okolnosti každého případu. V případě žadatelů o azyl a uprchlíků zachráněných na moři by měla být zohledněna mimo jiné potřeba zabránit vylodění na územích, kde by byly ohroženy životy a svobody osob, které tvrdí, že mají oprávněné obavy z pronásledování. Pokyny Mezinárodní námořní organizace kromě toho vyžadují, aby příslušné státní orgány vyvinuly veškeré úsilí s cílem urychlit opatření k vylodění přeživších osob, přičemž se zdůrazňuje, že v některých případech může nezbytná koordinace vést k nevyhnutelným zpožděním.

(11)

Pravidelná přítomnost plavidel nevládních organizací provádějících pátrací a záchranné činnosti ve Středomoří s sebou nese zvláštní operační potřeby posílené koordinace a spolupráce mezi plavidly, jež převážejí zachráněné osoby, a vnitrostátními orgány a dotýká se členských států různými způsoby: některé státy koordinují pátrací a záchranné operace, jiné státy přijímají zachráněné osoby, které jsou vyloděny na jejich území, v některých státech jsou legálně usazeny nevládní organizace a pod vlajkou jiných států zase plují plavidla používaná při pátracích a záchranných činnostech.

(12)

Soukromá plavidla provádějící záchranné akce ve Středomoří jsou zapojena do komplexních a často se opakujících pátracích a záchranných operací, které se mohou s ohledem na kapacitu plavidla týkat velkého počtu osob a jež od okamžiku záchrany po vylodění zahrnují širokou škálu aktérů. Je proto věcí veřejného pořádku, a rovněž i bezpečnosti, aby byla tato plavidla náležitě registrována a řádně vybavena tak, aby splňovala příslušné požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví spojené s touto činností, aby nebyla ohrožena posádka nebo zachráněné osoby. Tyto činnosti musí probíhat v koordinovaném rámci prostřednictvím posílené spolupráce a koordinace mezi soukromými subjekty a vnitrostátními orgány.

(13)

Pokračující vyloďování zachráněných osob v pobřežních členských státech má přímé důsledky pro jejich systémy řízení migrace a zvyšuje bezprostřední tlak na jejich migrační a azylové systémy, včetně jejich přijímacích kapacit a kapacit pro zpracování.

(14)

Vedle dalších iniciativ přijala Komise dne 4. července 2017„Akční plán týkající se opatření na podporu Itálie, snížení tlaku po trase přes centrální Středomoří a zvýšení solidarity“ zahrnující kodex chování, který po konzultaci s Komisí a na základě dialogu s nevládními organizacemi vypracovala Itálie pro nevládní organizace provádějící pátrací a záchranné činnosti ve Středomoří.

(15)

Kromě dosavadního koordinačního úsilí, mimo jiné v rámci fóra „vzájemné informovanosti a předcházení konfliktním postupům ve Středomoří“ (SHADE MED) zřízeného při námořní operaci EU Sophia je i nadále třeba řešit specifičnost pátracích a záchranných postupů, které se ve Středomoří v posledních letech objevily, a to vytvořením strukturovanějšího, spolehlivějšího a udržitelnějšího rámce v souladu s pravomocemi EU a příslušnými mezinárodními normami. Tento rámec by měl stanovit zvláštní pravidla pro solidaritu mezi členskými státy a řešit potřebu posílené spolupráce zejména mezi členskými státy vlajky a pobřežními členskými státy. Rovněž je nezbytná spolupráce se soukromými subjekty, které vlastní nebo provozují plavidla za účelem provádění pátracích a záchranných činností a dopravení zachráněných osob na území EU; cílem takového rámce by mělo být rovněž poskytování náležitých informací o operacích a administrativní struktuře těchto subjektů v souladu se zásadou proporcionality a Listinou základních práv EU a zvýšení bezpečnosti v souladu s platnými mezinárodními právními předpisy v zájmu všech osob na palubě.

(16)

Komise zřídí mezioborovou kontaktní skupinu, v jejímž rámci mohou členské státy spolupracovat a koordinovat činnosti za účelem provádění tohoto doporučení. Skupina sestaví přehled vnitrostátních pravidel a postupů, identifikuje získané poznatky, posoudí možnost vytvoření lepších prostředků spolupráce mezi státy vlajky a pobřežními státy, pokud jde o jejich úkoly a povinnosti, a vypracuje osvědčené postupy, které by odrážely potřeby vyplývající z pátracích a záchranných operací podle jejich vývoje v minulých letech. Bude udržovat pravidelné kontakty s příslušnými zúčastněnými stranami včetně agentur EU, zejména agentury Frontex, a případně nevládními organizacemi provádějícími pátrací a záchranné činnosti ve Středomoří, akademickými pracovníky a mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní námořní organizace, s cílem vyměňovat si znalosti a zachovávat soudržnost činností s mezinárodním právním a operačním rámcem. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré příslušné informace o provádění tohoto doporučení. Kontaktní skupina bude sledovat provádění doporučení a jednou ročně podá Komisi zprávu.

(17)

Komise zohlední práci kontaktní skupiny a provádění tohoto doporučení při vypracovávání evropské strategie řízení azylu a migrace, případně při přípravě výročních zpráv o řízení migrace stanovených v nařízení o řízení azylu a migrace. Na tomto základě Komise rovněž posoudí a podle potřeby doporučí budoucí iniciativy.

(18)

Tímto doporučením není dotčena žádná povinnost spolupráce ani jakýkoliv jiný závazek vyplývající z příslušného mezinárodního práva a práva Unie,