(1)

V listopadu 2017 vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise evropský pilíř sociálních práv, v němž se stanoví dvacet zásad a práv na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. V evropském pilíři sociálních práv je stanoveno právo na spravedlivé pracovní podmínky, uvádí se v něm, že ve všech oblastech musí být zajištěna rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže, a stanoví se v něm právo na přístup k sociální ochraně a odborné přípravě. Rovněž se v něm stanoví, že zkušební doba by měla mít přiměřenou délku a že zneužívání atypických pracovních smluv je zakázáno. Zásada č. 4 („Aktivní podpora zaměstnanosti“) uvádí, že „mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení vzdělávání“.

(2)

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, přijaté rozhodnutím Rady 2019/1181 (1), a zejména hlavní směr 6, vyzývají členské státy, aby i nadále řešily nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. kategorie NEET), a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi.

(3)

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (2) stanoví prvky a zásady uznávání neformálního a informálního učení, které jednotlivcům umožní dosáhnout uznání jejich znalostí, dovedností a kompetencí, které si osvojili prostřednictvím neformálního a informálního učení, a získat úplnou kvalifikaci, nebo případně částečnou kvalifikaci.

(4)

Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (3) doporučuje, aby dospělým s nízkou úrovní dovedností, znalostí a kompetencí byla podle jejich individuálních potřeb poskytnuta příležitost získat minimální úroveň gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí anebo získat širší škálu dovedností, znalostí a kompetencí.

(5)

Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (4) vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj základních digitálních dovedností a zvyšovaly a zlepšovaly úroveň digitálních kompetencí ve všech segmentech populace.

(6)

Doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží (5) nabízí vodítka ohledně poskytování kvalitních stáží a zahrnuje prvky týkající se kvality, které se vztahují zejména ke vzdělávacímu obsahu, pracovním podmínkám a transparentnosti, pokud jde o finanční podmínky a náborové praktiky.

(7)

Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (6) stanoví 14 klíčových kritérií, která by členské státy a zúčastněné strany měly používat k vytvoření kvalitní a efektivní učňovské přípravy zajišťující jak rozvoj profesních dovedností, tak osobní rozvoj učňů.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (7) poskytuje společný rámec pro sedm původně nezávislých sběrů údajů, mezi něž patří i šetření pracovních sil EU. Uvedený rámec, konkrétně integrovaná evropská sociální statistika (IESS), poskytuje podrobnější srovnávací údaje napříč EU, které umožní lepší pochopení přechodu mladých lidí ze školy do zaměstnání a přesněji zachytí jejich studijní a pracovní zkušenosti, ale také jejich individuální doplňující proměnné.

(9)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 15. prosince 2016 vyzývá k pokračování záruk pro mladé lidi. Ve svých závěrech ze dne 15. června 2017 Rada znovu potvrzuje, že řešení nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí je i nadále politickou prioritou, domnívá se, že záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí poskytly silný podnět ke strukturálním reformám a inovaci politik, a zdůrazňuje, že oslovení osob spadajících do kategorie NEET vyžaduje velké a trvalé úsilí vnitrostátních orgánů a meziodvětvovou spolupráci.

(10)

Ve svém usnesení ze dne 18. ledna 2018 o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ve členských státech vyzývá Evropský parlament členské státy, aby zavedly vhodné a cílené informační strategie, které by oslovily všechny osoby spadající do kategorie NEET, a aby zaujaly integrovaný přístup ke zvýšení dostupnosti individualizované pomoci a služeb na podporu mladých lidí, kteří čelí vícenásobným překážkám. Evropský parlament zdůrazňuje potřebu zvýšit kvalitu nabídek v rámci záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a vyzývá k budoucí rozpravě o vhodné věkové kategorii.

(11)

Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií Unie pro růst. Jejím cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která nejpozději v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.

(12)

Komise navrhla významný plán na podporu oživení Evropy založený na využití plného potenciálu rozpočtu Unie, jakož i nástroj na podporu oživení Next Generation EU s cílem pomoci napravit hospodářské a sociální škody způsobené pandemií COVID-19, nastartovat evropské zotavení z těchto škod a chránit a vytvářet pracovní místa. Uvedený nástroj bude klíčový mimo jiné při podpoře krátkodobých opatření na podporu zaměstnanosti včetně zaměstnanosti mladých lidí, jakož i investic do dlouhodobějších politických reforem týkajících se trhu práce, sociálních systémů a systémů vzdělávání a odborné přípravy.

(13)

V roce 2013 v průběhu předchozí hospodářské recese dosáhla míra nezaměstnanosti mladých lidí (ve věku 15–24 let) v Unii 24,4 % (oproti 16 % v roce 2008) a v některých členských státech přes 50 % a mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let bylo 6,5 milionu osob spadajících do kategorie NEET. V reakci na tuto skutečnost bylo v dubnu roku 2013 přijato doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi (8). Představuje významnou koordinovanou reakci na úrovni Unie na výzvy, jimž čelí mladí lidé, a je založeno na zásazích v oblasti vzdělávání a aktivních politik na trhu práce v členských státech.

(14)

Pandemie COVID-19 zavedla Unii do spirály bezprecedentní hospodářské recese, která pravděpodobně opět přinese dramaticky vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí a osob spadajících do kategorie NEET. Očekává se, že se ekonomika Unie v roce 2020 výrazně propadne a nastane historicky nejhlubší recese. Mladí lidé, kteří se již nyní nacházeli v nejisté situaci na trhu práce nebo kteří již před vypuknutím pandemie čelili překážkám v přístupu k práci, budou zasaženi nejvíce, a pro mladé lidi, kteří budou v této době vstupovat na pracovní trh, bude obtížnější zajistit si své první zaměstnání. Vzhledem k současné krizi je proto nezbytné záruky pro mladé lidi posílit.

(15)

Mladí lidé mohou čelit na trhu práce mnohačetným výzvám mimo jiné z důvodu přechodných životních období, kterými procházejí, a omezené nebo nedostatečné odborné praxe a dalších překážek bránících vstupu do světa práce. Jak vyplývá z recesí v minulosti, mladí lidé jsou zasaženi více než starší a zkušenější pracovníci.

(16)

U mladých žen je také větší pravděpodobnost než u mladých mužů, že se stanou neaktivními kvůli pečovatelským povinnostem, jako je péče o děti nebo závislé dospělé, či jiným osobním či rodinným povinnostem. Pečovatelské povinnosti jsou u mladých žen více než pětkrát častějším důvodem neaktivity, než je tomu u mladých mužů. To může vést k prohlubování rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů s důsledky, které přetrvávají po celý život žen.

(17)

Nezaměstnanost a nečinnost mladých lidí, jakož i omezený přístup k inkluzivnímu vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a sociálním službám mohou mít trvalé následky, jako je zvýšené riziko budoucí nezaměstnanosti, omezená úroveň budoucích příjmů, ztráta lidského kapitálu a mezigenerační přenos chudoby. Tyto prvky se promítají do individuálního strádání a přinášejí s sebou přímé i nepřímé náklady pro společnost jako celek. Přispívají také k regionálním nerovnostem, protože mladí lidé například nejsou schopni dosáhnout udržitelného začlenění na trhu práce ve venkovských nebo odlehlých oblastech a pokoušejí se hledat příležitosti jinde.

(18)

Neustálý vývoj, jako je například automatizace a digitalizace výroby a služeb, stále přetváří svět práce. Mladí lidé jsou nadměrně zastoupeni na nestandardních pracovních místech, jako je práce prostřednictvím platforem nebo zakázková práce („gig work“), u kterých jim není vždy poskytována přiměřená sociální ochrana. Mladí lidé spadají do skupiny osob, které jsou ohroženy ztrátou zaměstnání v důsledku automatizace, protože pracovní pozice pro začínající pracovníky mívají zpravidla větší podíl automatizovatelných úkolů. Na základě digitálních technologií zároveň vznikají nová pracovní místa a v mnoha odvětvích hospodářství se zvyšuje poptávka po dovednostech potřebných pro digitální transformaci.

(19)

Dnešní investice do lidského kapitálu mladých Evropanů pomohou evropským sociálně tržním hospodářstvím, která obstojí v budoucnosti, vyrovnat se s demografickými změnami a zároveň plně přijmout digitální éru a růst pracovních míst v ekologickém hospodářství. Tyto investice jsou doprovázeny reformami trhu práce, které mohou řešit některé strukturální problémy v případě mladých lidí a zajistit jim lepší výchozí pozici. Unie bude moci plně využít přínosu aktivní, inovativní a kvalifikované pracovní síly a současně zamezí velmi vysokým ekonomickým a sociálním nákladům vzniklým tím, že mladí lidé nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

(20)

Posílené záruky pro mladé lidi mohou přispět k vytvoření pracovních příležitostí pro mladé lidi a podpoře jejich podnikání, jakož i pomoci využít příležitostí plynoucích z digitální a zelené transformace. Mohou pomoci zmírnit trvalé následky na trhu práce způsobené závažným zpomalením tím, že budou povzbuzovat firmy v zaměstnávání nezaměstnaných mladých lidí, včetně těch, kteří byli nezaměstnaní před pandemií, a že budou poskytovat odbornou přípravu, která usnadní obsazení volných pracovních míst nezaměstnanými a neaktivními mladými lidmi.

(21)

Posílené záruky pro mladé lidi by měly zajistit, aby všichni mladí lidé do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Aby bylo možno tuto ambici naplnit, měly by mladým lidem poskytovat cestu ke stabilnímu začlenění na trhu práce, oslovit a motivovat větší počet mladých lidí bez ohledu na překážky, s nimiž se případně setkávají, a zajistit, aby žádný z nich nebyl opominut. Posílené záruky pro mladé lidi by usilovat o podporu mladých lidí při získávání cenných pracovních zkušeností a rozvoji správných dovedností pro měnící se svět práce, zejména těch dovedností, které jsou relevantní z hlediska rostoucích odvětví a zelené a digitální transformace. Důležitou úlohu v tomto ohledu hraje kvalita učňovské přípravy. Je třeba zvýšit nabídku učňovské přípravy, zejména ve fázi oživení, a podpořit účast podniků s cílem usnadnit plynulejší přechod do zaměstnání. Učňovská příprava připravuje mladé lidi na pracovní místa, která jsou velmi žádaná, a nabízí jim tak cestu k udržitelnému začlenění na trhu práce, mimo jiné i na místní úrovni.

(22)

V doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi z roku 2013 se členské státy zavázaly zajistit, že všichni mladí lidé mladší 25 let obdrží do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže. Rozšířením věkové skupiny tak, aby zahrnovala mladé lidi ve věku 25–29 let, se uznává, že přechod ze školy do zaměstnání a udržitelné začlenění na trhu práce trvají vzhledem k měnící se povaze práce, delším obdobím stráveným ve vzdělávání a požadovaným dovednostem delší dobu. Je důležité uznat, že hospodářský útlum způsobený pandemií COVID-19 povede k tomu, že větší podíl osob ve věku 25–29 let upadne do nezaměstnanosti a bude vyžadovat podporu. To je rovněž v souladu s opatřeními a programy členských států týkajícími se mladých lidí, které jsou zpravidla dostupné mladým lidem ve věku 15–29 let.

(23)

Osoby spadající do kategorie NEET představují heterogenní skupinu. Pro některé mladé lidi může být příslušnost ke skupině osob spadajících do kategorie NEET příznakem vícenásobného a hluboce zakořeněného znevýhodnění a může signalizovat dlouhodobější vyčlenění ze společnosti, a tudíž vyžadovat dlouhodobější zásahy. Někteří mladí lidé jsou obzvláště zranitelní, například mladí lidé předčasně odcházející ze vzdělávání a odborné přípravy, nebo osoby s nedostatečným vzděláním nebo odbornou přípravou, na které se často nevztahuje dostatečné sociální zabezpečení, mají omezený přístup k finančním zdrojům, jsou vystaveny nejistým pracovním podmínkám nebo mohou trpět diskriminací. Pro jiné osoby, jako jsou vysoce kvalifikovaní mladí lidé nebo ti, kteří již mají významné a dosud relevantní pracovní zkušenosti, je příslušnost ke skupině osob spadajících do kategorie NEET pravděpodobně jen dočasným statusem, protože při vstupu na trh práce čelí jen nevelkým překážkám a nemají přirozeně zranitelná místa. Posílené záruky pro mladé lidi by měly uznávat, že osoby spadající do kategorie NEET vyžadují individualizovaný přístup: u některých osob spadajících do kategorie NEET může postačovat umírněnější přístup, zatímco jiné, zranitelnější osoby spadající do kategorie NEET mohou potřebovat intenzivnější, zdlouhavější a komplexnější zásahy. Tyto zásahy by měly vycházet z genderově citlivého přístupu a zohledňovat rozdílné vnitrostátní, regionální a místní podmínky.

(24)

Více než jeden z pěti mladých lidí v celé Unii nedosáhne základní úrovně digitálních dovedností, přičemž u mladých lidí s nízkou kvalifikací je více než třikrát větší pravděpodobnost nedostatečných digitálních dovedností než u jejich protějšků s vysokou kvalifikací. Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 urychluje digitální transformaci, stávají se rozdíly v digitálních dovednostech klíčovým určujícím prvkem zaměstnatelnosti mladých lidí a jejich schopnosti využít příležitostí, které z této transformace vyplývají. Cílené prohlubování dovedností pomáhá mladým lidem reagovat na rostoucí poptávku po digitálních dovednostech a řeší otázku digitální propasti.

(25)

Součástí posílených záruk pro mladé lidi by mělo být ve vhodných případech přípravné školení před přijetím nabídky, prováděné podle individuálních potřeb a související se specifickými oblastmi dovedností, jako jsou digitální, ekologické, jazykové a podnikatelské dovednosti a dovednosti v oblasti řízení profesní dráhy. Toto praktické školení se může stát odrazovým můstkem k úplnému kurzu odborné přípravy, náhledem do světa práce nebo může doplnit stávající vzdělávání nebo pracovní zkušenosti před zahájením nabídky záruk pro mladé lidi. Krátkodobá neformální povaha takového přípravného školení, kterým by se nemělo prodloužit trvání čtyřměsíční přípravné fáze, jej odlišuje od nabídky jako takové.

(26)

Při posilování kvalitní zaměstnanosti, jakož i příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě, učňovské přípravy a stáží hraje zásadní roli účinná koordinace a partnerství napříč různými oblastmi politik, včetně zaměstnanosti, vzdělávání, mládeže, genderové rovnosti a sociálních věcí. Integrované služby (jako jsou například jednotná kontaktní místa nebo jiné modely) nabízejí snazší přístup ke službám a výhodám a mohou snadněji poskytovat přizpůsobená, flexibilní a citlivější řešení pro mladé lidi, kteří na trhu práce čelí vícerozměrným překážkám. Integrované služby vyžadují změnu v pracovní kultuře, aby se mladí lidé dostali do středu pozornosti zásahů a aby se podpořila výměna osvědčených postupů napříč všemi úrovněmi správy a vytvářely se sítě mezi všemi příslušnými aktéry. Kromě toho je třeba se zabývat otázkami ochrany údajů, aby byla možná účinná a bezproblémová spolupráce mezi různými orgány veřejné správy a službami.

(27)

Posílené záruky pro mladé lidi by měly být prováděny prostřednictvím systému sestávajícího z podpůrných opatření a měly by být uzpůsobeny vnitrostátním, regionálním a místním podmínkám. Tyto systémy by měly přihlížet k rozmanitosti členských států, pokud jde o úroveň nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí, institucionální organizaci a kapacitu jednotlivých aktérů na trhu práce. Tyto systémy by měly rovněž zohledňovat odlišnou situaci v oblasti veřejných rozpočtů a finančních omezení při rozdělování zdrojů a měly by být průběžně sledovány a optimalizovány.

(28)

Podpůrná opatření mohou být financována z fondů Unie. Jedním z klíčových finančních zdrojů Unie na podporu provádění záruk pro mladé lidi je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí 2014–2020 (na niž Unie přispívá částkou ve výši téměř 9 miliard eur) spolu s dalšími investicemi z Evropského sociálního fondu (ESF). Další finanční prostředky z Unie na opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí poskytne v rámci plánu na podporu oživení Evropy a nástroje „Next Generation EU“ facilita na podporu oživení a odolnosti, jakož i pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU). Toto úsilí bude ve finančním období 2021–2027 doplněno Evropským sociálním fondem plus, (ESF+) který podpoří celou škálu opatření posílených záruk pro mladé lidi v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy,

1)

Výchozím bodem pro poskytnutí této nabídky v rámci záruk pro mladé lidi těmto mladým lidem by měla být jejich registrace u poskytovatele záruk pro mladé lidi. Systémy záruk pro mladé lidi by měly vycházet z následujících pokynů, které jsou strukturovány do čtyř fází (mapování, informační opatření, příprava a nabídka), a měly by být organizovány v souladu s celostátními, regionálními a místními podmínkami, přičemž by měly zohledňovat také pohlaví a rozdílnost cílových mladých lidí:

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)

15)

16)

17)

18)

19)

20)

21)

22)

23)

24)

25)

26)

27)

28)

29)

30)

31)

32)

33)