EVROPSKÁ KOMISE,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.   PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI

Toto doporučení stanoví koordinovaný přístup, pokud jde o podmínění poskytování finanční podpory ze strany členských států neexistencí vazeb mezi podnikem, který je příjemcem podpory, a jurisdikcemi uvedenými na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí.

2.   DEFINICE

„Vlastnictvím“ se rozumí přímá či nepřímá majetková účast, jakož i skutečný majitel podle definice v čl. 3 bodě 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849 (3).

„Finanční podporou“ se rozumí jakýkoli druh finanční pomoci, která je k dispozici všem podnikům, nebo selektivní opatření, včetně státní podpory poskytnuté podle nového dočasného rámce státní podpory (4).

„Podnikem“ se rozumí jakýkoli subjekt nebo fyzická osoba vykonávající hospodářské činnosti, a to bez ohledu na jejich právní formu nebo odvětví činnosti.

3.   PODMÍNĚNÍ STÁTNÍ FINANČNÍ PODPORY PODNIKŮM V UNII NEEXISTENCÍ VAZEB NA JURISDIKCE UVEDENÉ NA UNIJNÍM SEZNAMU NESPOLUPRACUJÍCÍCH JURISDIKCÍ

Pokud členské státy přijímají opatření, kterými poskytnou finanční podporu způsobilým podnikům ve své jurisdikci, měly by nárok na tuto finanční podporu podmínit splněním určitých podmínek. Podniky, které jsou příjemci finanční podpory, by proto neměly:

a)	být daňovými rezidenty v jurisdikcích uvedených na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí ani by neměly být zapsány v obchodním rejstříku podle právních přepisů těchto jurisdikcí;

b)	být přímo či nepřímo ovládány podílníky v jurisdikcích uvedených na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí, a to až po úroveň skutečného majitele podle definice v čl. 3 bodě 6 směrnice 2015/849;

c)	přímo či nepřímo ovládat dceřiné společnosti nebo vlastnit stálé provozovny v jurisdikcích uvedených na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí a

d)	sdílet vlastnictví s podniky v jurisdikcích uvedených na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí.

Aby bylo možné ověřit soulad s pravidlem, které stanoví neexistenci vazeb na jurisdikce uvedené na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí, měly by členské státy zajistit, aby nejen bezprostřední podílníci, ale ani konečný vlastník a všechny ostatní podniky v rámci téhož vlastnictví nebyli v takové jurisdikci daňovými rezidenty a nebyli zapsáni v obchodním rejstříku podle jejích právních předpisů. Vlastníky podniku, který je příjemcem finanční podpory, mohou být právnické osoby (např. korporace, partnerství atd.), právní uspořádání (např. trusty) nebo fyzické osoby.

Za účelem určení, zda může být podniku poskytnuta finanční podpora, by nemělo být relevantní, kolik úrovní právnických osob nebo právních uspořádání je mezi podnikem usazeným v členském státě, který poskytuje finanční podporu, a subjektem v jurisdikci uvedené na unijním seznamu.

4.   VÝJIMKY

Členské státy mohou nebrat v úvahu existenci vazeb na nespolupracující jurisdikce uvedené na seznamu, pokud podnik prokáže, že je splněna jedna z těchto podmínek:

a)	úroveň daňové povinnosti v členském státě, který poskytuje podporu, během určitého období (např. v posledních třech letech) je považována za přiměřenou ve srovnání s celkovým obratem nebo úrovní činností podniku, který je příjemcem podpory, na vnitrostátní úrovni a na úrovni skupiny v témže období;

b)	podnik učiní právně závazný příslib, že v krátké časové lhůtě odstraní své vazby na nespolupracující jurisdikce uvedené na unijním seznamu; tento příslib podléhá vhodné následné kontrole a v případě, že není dodržen, jsou uloženy sankce.

Členské státy by neměly brát existenci vazeb na nespolupracující jurisdikce uvedené na seznamu v úvahu tehdy, pokud má podnik v těchto nespolupracujících jurisdikcích významnou hospodářskou působnost (doloženou zaměstnanci, vybavením, majetkem a prostorami, o čemž svědčí příslušná fakta a okolnosti) a vykonává v nich podstatnou hospodářskou činnost.

Členské státy by neměly tyto výjimky uplatňovat, nejsou-li schopny ověřit přesnost informací. To by mohlo být způsobeno nedostatečnou výměnou informací na žádost s dotčenou třetí zemí, zejména neexistencí daňové úmluvy umožňující výměnu informací nebo nedostatečnou spoluprací ze strany dotčené třetí země.

5.   PROVÁDĚNÍ A PROSAZOVÁNÍ

Členské státy by se měly dohodnout na přiměřených požadavcích k prokázání neexistence vazeb na jurisdikci uvedenou na unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí. Při zajišťování urychleného provádění a účinného prosazování těchto požadavků mají členským státům pomoci tyto zásady:

a)

aby se zjednodušily postupy a usnadnil přístup k finanční podpoře, mohly by členské státy přijímat jako důkaz, že žadatelé plně splňují požadavky pro získání finanční podpory, vlastní osvědčení vydaná těmito žadateli. Tento proces by měl být doplněn o posílené audity/kontroly v pozdější fázi, přičemž by měly být plně využívány dostupné nástroje ke zmírnění rizika nesouladu, jako jsou zprávy podle jednotlivých zemí, automatická výměna informací o finančních účtech, výměna informací na žádost nebo přístup k informacím o skutečném vlastnictví;

b)	členské státy by měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce s cílem odradit žadatele od předkládání nepravdivých nebo nepřesných informací; mezi tyto sankce by mělo patřit alespoň vrácení neoprávněně poskytnuté finanční podpory;

c)	členské státy by neměly povolit použití vlastního osvědčení a měly by provést důkladnější kontroly v případě, že dotčený podnik má vazby na jurisdikce uvedené na unijním seznamu a požaduje uplatnění výjimky.

6.   DALŠÍ OMEZENÍ

Členské státy by neměly poskytovat finanční podporu podnikům v těchto případech:

—	pokud se prokáže, že podnik nebo jeho vlastníci byli pravomocným rozsudkem odsouzeni za kterýkoli z trestných činů uvedených v čl. 57 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (5);

—	pokud bylo v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí stanoveno, že podnik nebo jeho vlastníci porušují své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva.

7.   NÁVAZNÁ OPATŘENÍ

Členské státy se žádají, aby Komisi informovaly o opatřeních přijatých v návaznosti na toto doporučení.

Komise je připravena jednat s členskými státy o jejich plánech k zajištění toho, aby poskytování státní podpory, zejména formou rekapitalizací, bylo omezeno na podniky, které platí svůj spravedlivý díl daní.

Komise zveřejní zprávu o používání tohoto doporučení do tří let po jeho přijetí.