(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) taktéž zprávu mechanismu varování, ve které Polsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Polsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Polsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Současná krize ukázala potřebu plánů připravenosti na krize ve zdravotnictví. Lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické zásoby základních dodávek patří mezi klíčové prvky pro vypracování širších plánů připravenosti na krizové situace.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Polsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Polsku prohloubí územní rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Polsko předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 29. dubna 2020 a svůj konvergenční program z roku 2020 dne 30. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Polsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(12)

Dne 13. července 2018 Rada Polsku doporučila zajistit, aby míra nominálního růstu čistých primárních výdajů vládních institucí (7) nepřekročila v roce 2019 hodnotu 4,2 % HDP, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové hodnocení Komise potvrzuje závažnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle za rok 2019 i za roky 2018 a 2019 dohromady. Vzhledem k aktivaci obecné únikové doložky však nejsou další kroky v rámci postupu při významné odchylce pro Polsko opodstatněné.

(13)

Ve svém konvergenčním programu z roku 2020 předpokládá vláda zhoršení celkového salda ze schodku ve výši 0,7 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 8,4 % HDP v roce 2020. Poměr veřejného dluhu k HDP by se poté, co se v roce 2019 snížil na 46,0 % HDP, měl podle očekávání v roce 2020 zvýšit na 55,2 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(14)

Polsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle konvergenčního programu z roku 2020 představují tato rozpočtová opatření 3,2 % HDP a zahrnují příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby zaměstnané na nestandardní pracovní smlouvy, osvobození podniků od placení sociálních příspěvků (které zaplatí stát) a dotace na mzdy pro určité podniky. Polsko navíc oznámilo opatření, která ačkoli nemají přímý rozpočtový dopad, přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, jako jsou úvěrové záruky pro podniky. Fiskální dopad rozpočtových opatření stanovených v konvergenčním programu se liší zejména v důsledku přístupu k úvěrům pro podniky. Na základě oznámení příslušných orgánů vychází prognóza Komise z jara 2020 z předpokladu, že úvěry ve výši odpovídající přibližně 2¾ procentního bodu HDP budou změněny na dotace, a budou tedy v roce 2020 vykázány jako výdaje. Opatření, která Polsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(15)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo polské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –9,5 % HDP v roce 2020 a –3,8 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.

(16)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Polsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(17)

Vypuknutí nákazy COVID-19 postavilo Polsko do nové sociální a hospodářské situace. Poprvé za téměř tři desetiletí se pro rok 2020 předpovídá recese. Podle údajů, které poskytla vláda, byl dopad pandemie na zdraví obyvatel relativně nízký, mimo jiné díky brzkému přijetí bezprecedentních opatření, jako je přísná karanténa a omezení fyzického kontaktu. Dosud byly nejvíce negativní důsledky zaznamenány v sektoru služeb (včetně dopravy, maloobchodu a velkoobchodu a volného času) a rovněž ve výrobě v důsledku narušení dodavatelských řetězců. Za účelem vyrovnání hospodářského dopadu uložených omezení vláda zavedla soubor opatření v hodnotě přibližně 9 % HDP Polska (kombinace opatření zvyšujících schodek a opatření v oblasti likvidity) zahrnující financování ze strany Unie. K tomuto účelu přispívají i opatření Polské národní banky pro poskytování likvidity. Vládní podpora je zaměřená na stabilizaci hospodářství v krátkodobém horizontu prostřednictvím podpory příjmu zaměstnanců, poskytování finančních prostředků podnikům, které se potýkají s poklesem příjmů, posilování odolnosti zdravotnictví a jeho schopnosti reakce a posilování finančního systému. Její součástí je rovněž investiční program na podporu hospodářského oživení ve střednědobém horizontu. Veřejná poptávka po politické reakci zahrnující osvobození od příspěvků na sociální zabezpečení, dávky pro zaměstnance v podnicích, které pozastavují činnost, a přístup k úvěrům pro mikropodniky je vysoká. Očekává se, že pandemie COVID-19 přispěje v roce 2020 k poklesu HDP o 4,3 %, po němž bude v roce 2021 následovat oživení o 4,1 %.

(18)

V důsledku pandemie COVID-19 bylo nutné zavést bezprecedentní opatření v systému zdravotní péče. Byly vynaloženy značné výdaje například na nákup zdravotnického vybavení a materiálu, na navýšení kapacity nemocnic a laboratoří a rovněž na posílení personální kapacity. Dodatečné zdroje jsou nutné rovněž na kompenzaci za jiné zdravotní služby a investice, které byly odloženy nebo přesměrovány. Před vypuknutím nákazy COVID-19 činily veřejné výdaje na systém zdravotní péče 4,8 % HDP, což je méně než průměr Unie, který v roce 2018 činil 7 % HDP. To společně s neoptimalizovaným přidělováním finančních zdrojů oslabuje fungování systému zdravotní péče a její dostupnost. V roce 2018 si na to, že se jim nedostalo potřebných lékařských vyšetření, stěžovala 4,2 % polských obyvatel, což je v porovnání s unijní mírou 2 % podstatně více. Počet lékařů a sester v aktivní službě v poměru k počtu obyvatel stále patří k nejnižším v Unii a rozložení pracovní síly v sektoru zdravotní péče je v zemi nerovnoměrné. Veřejné zdraví, elektronické zdravotnictví a primární péče, což jsou oblasti stěžejní pro zlepšení prevence a dostupnosti a pro zvýšení odolnosti systému vůči budoucím výzvám, jsou i nadále nedostatečně rozvinuté. Pandemie měla dopad na zařízení dlouhodobé péče, v nichž mnoho obyvatel patří k rizikové skupině.

(19)

Pandemie COVID-19 bude mít významné důsledky pro trh práce, jelikož zvrátí pokles nezaměstnanosti z posledních let. Očekává se, že míra nezaměstnanosti se z 3,3 % v roce 2019 zvýší přibližně na 7,5 % v roce 2020 a poté v roce 2021 mírně klesne na 5,3 %. Existuje riziko, že tento krátkodobý dopad získá ve střednědobém horizontu strukturálnější charakter, zejména pro zranitelné skupiny. Účinným nástrojem pro zachování pracovních míst by mohl být dočasný režim zkrácené pracovní doby s dostatečnými pobídkami pro zavádění ze strany podniků. Zároveň navzdory příznivému vývoji před krizí zůstává v důsledku pandemie COVID-19 účast na trhu práce v případě některých skupin nízká; týká se to hlavně žen, pracovníků s nízkou kvalifikací, starších osob a osob se zdravotním postižením a osob, které o ně pečují. Nedostatek pracovní síly pomáhá zmírňovat migrace ze zemí mimo Unii, avšak další přísun migrujících pracovníků může být obtížný kvůli kontrolám na hranicích. U stálých typů zaměstnaneckého poměru proto může při řešení krize pomoci podpora pružných pracovních režimů, včetně práce na dálku a pružné pracovní doby, jež mohou rovněž pomoci skupinám s nižší mírou aktivity najít stálé zaměstnání. To by rovněž zvýšilo odolnost trhu práce během období útlumu v budoucnu.

(20)

Pro zmírnění sociálních dopadů pandemie COVID-19, zachování sociální soudržnosti a podporu hospodářského oživení jsou potřebné důkladné bezpečnostní sítě. V minulých letech Polsko zavedlo rozsáhlý program sociálních dávek, včetně všeobecných přídavků na děti a dodatečných jednorázových dávek každoročně vyplácených důchodcům, které odpovídají téměř 2,5 % HDP ročně. Tato opatření ponechávají prostor pro lepší zacílení sociální ochrany. Rozsah sociálních dávek je přitom nízký pro lidi s nejnižšími příjmy. Nejvyšší nárůst případů extrémní chudoby byl v roce 2019 v průzkumu rozpočtu domácností zaznamenán u osob nebo rodin žijících z dávek (jiných než důchody a invalidní důchody), což svědčí o nedostatcích systému sociálního zabezpečení. Navíc ne všechny typy pracovních smluv poskytují přístup k sociální ochraně, jako je odpovídající podpora v nezaměstnanosti, dávky v mateřství a v nemoci a invalidní důchod. Kvůli tomu jsou někteří pracovníci dotčení mimořádnými opatřeními zranitelnější a hrozí jim chudoba. Výše dávek minimálního příjmu je navíc pod průměrem Unie.

(21)

Náhlé pozastavení vyučování na všech úrovních vzdělávání představuje pro vzdělávací systém výzvu v podobě zajištění distančního učení. Aby se zamezilo prohloubení nerovností, je zásadní zajistit, aby k distančnímu učení měli přístup všichni žáci a studenti, zejména ze znevýhodněného prostředí. V roce 2018 však téměř 330 000 žáků žilo v domácnostech, které nebyly vybaveny počítačem s přístupem k internetu. Značná část učitelů nemá dovednosti potřebné k poskytování digitálního vzdělávání. Zároveň mnoho rodičů nezvládá výpomoc při digitálním učení a domácím vyučování. Některé z těchto problémů by vyřešilo pokračování opatření na vybavení škol a učitelů digitální infrastrukturou a on-line výukovými materiály, jež by zároveň zajistilo kvalitu. Krize způsobená pandemií COVID-19 ukázala na obecný strukturální problém se získáváním digitálních dovedností, neboť téměř polovina dospělé populace nemá základní digitální dovednosti a celková účast dospělých na vzdělávání je výrazně nižší, než je průměr v Unii. Nedávné reformy v oblasti odborného vzdělávání nemotivovaly k účasti na jeho poskytování dostatečný počet zaměstnavatelů a nadále se málo využívá učení se prací. Nedostatek učitelů, který začíná hrozit, poukazuje na potřebu zvýšit atraktivitu učitelského povolání.

(22)

Rozšíření onemocnění COVID-19 mělo závažný dopad na pracovní podmínky v podnicích, zejména malých a středních podnicích (MSP) a mikropodnicích. Nabídka režimů práce na dálku představuje problém a pouze desetina polských podniků je dostatečně digitalizována na to, aby pro ně bylo možné rychle se přizpůsobit novým podmínkám. Jednou z hlavních překážek digitalizace MSP je nízká úroveň digitální gramotnosti vlastníků, vedoucích pracovníků a zaměstnanců. Využívání digitálních technologií veřejnou správou je zásadní pro zajištění poskytování služeb veřejné správy a rovněž pro řízení opatření potřebných ke sledování a řešení krize. Efektivní fungování digitálních veřejných služeb navíc vede ke snížení zbytečné regulační a administrativní zátěže, což může mít zásadní význam ve fázi obnovy.

(23)

Za účelem zmírnění dopadů krize COVID-19 nabídla polská vláda prostřednictvím záruk, úvěrů a podmíněných grantů postiženým společnostem významnou likviditní podporu, přičemž se zaměřila na malé a střední podniky a mikropodniky. Vládní opatření podporuje Polská národní banka, mimo jiné prostřednictvím programu nákupu státních dluhopisů na sekundárním trhu a výrazného snížení úrokových sazeb. Efektivní a rychlé zavedení těchto opatření a jejich účinná distribuce ze strany zprostředkovatelů jsou zásadní pro to, aby podnikatelský sektor mohl pokračovat ve své činnosti, jakož i pro usnadnění hospodářského oživení. Při koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru a sledovat stabilitu finančního systému. Zlepšit peněžní tok postižených společností pomáhá i povolení odkladu splatnosti daní a sociálních příspěvků a urychlení vyplácení smluvních plateb orgány veřejné správy.

(24)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Polské hospodářství je uhlíkově náročné a kvalita ovzduší patří k nejnižším v Unii, což vzbuzuje významné obavy týkající se zdraví a životního prostředí. Zásadní význam má proto včasné plánování a přijímání ambiciózních opatření s cílem přechodu na čistou energii v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu. Přestože zavádění optických sítí v Polsku převyšuje průměr Unie a v minulých letech bylo dosaženo významného pokroku ve využívání superrychlého a mobilního širokopásmového připojení, je Polsko stále daleko od splnění svých cílů v oblasti konektivity. K oživení by mohly dále přispět významné investice do udržitelné dopravní infrastruktury s cílem zlepšit propojení okrajových oblastí a center ekonomické aktivity. Pro zajištění dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti se bude Polsko stále více opírat o vědu a inovace. Všeobecné výdaje na výzkum a vývoj v poměru k HDP jsou i nadále pod průměrem Unie a navzdory viditelnému pokroku v mnoha složkách souboru politik polského inovačního ekosystému je spolupráce mezi vědou a podnikatelskou sférou i nadále zásadní překážkou, jež Polsku brání v posilování inovací. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Polsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Polsku z roku 2020. To by Polsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(25)

Při hospodářském oživení po skončení pandemie hraje důležitou roli stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí a příznivé investiční prostředí. V tomto ohledu jsou zásadními prvky nezávislost, efektivita a kvalita soudního systému. Právní jistota, včetně přístupu k nezávislým soudům, a důvěra v kvalitu a předvídatelnost regulačních politik a institucí jsou rovněž klíčovými faktory fungování vnitřního trhu a pro zajištění postavení Polska v evropských dodavatelských řetězcích po skončení pandemie. Kromě dlouhotrvajících obav Komise týkajících se právního státu v Polsku, z nichž některými se již ve svých rozhodnutích zabýval Soudní dvůr Evropské unie, vyvolává poslední vývoj další obavy související s fungováním právního řádu Polska i Unie.

(26)

Zdravé a stabilní regulační prostředí je základem pro udržení hospodářského růstu a soukromých investic. Absence řádných veřejných konzultací a konzultací se sociálními partnery poškozuje stabilitu a odolnost podnikatelského prostředí a rovněž kvalitu právních předpisů. Veřejné konzultace jsou nyní povinné u návrhů zákonů předkládaných Radou ministrů, avšak u návrhů, pro něž se využívají alternativní cesty, jako jsou návrhy předkládané členy parlamentu, buď nejsou prováděny, nebo nejsou povinné. Tato nekonzistentnost má pak vliv i na kvalitu výsledných právních předpisů. Kvalita sociálního dialogu se navíc zhoršila, zejména kvůli chybějícím či velmi krátkým konzultacím během procesu tvorby politik. Zajištění dostatečného času pro konzultace, větší zohledňování stanovisek zainteresovaných stran k zákonům a politickým dokumentům a minimalizace počtu zákonů vyňatých z konzultací by posílily zapojení sociálních partnerů a napomohly zlepšení kvality tvorby právních předpisů. Institucionální rámec pro třístranný sociální dialog tvoří Rada pro sociální dialog. Právní předpisy přijaté v dubnu 2020 však oslabují autonomii sociálních partnerů v Radě pro sociální dialog a znamenají riziko dalšího zhoršení efektivnosti sociálního dialogu v zemi.

(27)

Zatímco doporučení určená Polsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(28)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Polsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(29)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Polska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Polsku pro rok 2020. Posoudila také konvergenční program z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Polsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Polsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(30)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2020 a její stanovisko (8) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

2.

3.

4.