(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 rovněž zprávu mechanismu varování, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Nizozemsku pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Nizozemsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Nizozemsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zdroji této nerovnováhy s přeshraničním významem jsou zejména vysoký objem soukromého dluhu a významný přebytek běžného účtu.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Nizozemsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Nizozemsko předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 28. dubna 2020 a svůj program stability z roku 2020 dne 29. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na Nizozemsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(11)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 1,7 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na přebytek ve výši 0,1 % HDP v roce 2020. V roce 2023 klesne přebytek podle prognózy na 0,0 % HDP. Míra zadlužení by poté, co se v roce 2019 snížila na 48,6 % HDP, měla podle programu stability z roku 2020 v roce 2020 dále klesnout na 46,3 % HDP. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, se však již nezdá realistický a program stability z roku 2020 nezohledňuje značný počet opatření oznámených Nizozemskem v reakci na pandemii COVID-19. Jarní zpráva o rozpočtu (7) obsahuje aktualizované rozpočtové projekce. Podle této jarní zprávy o rozpočtu by se celkové saldo veřejných financí mělo v roce 2020 zhoršit na schodek ve výši 11,8 % HDP a míra zadlužení by měla v roce 2020 vzrůst na 65,2 % HDP. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(12)

Nizozemsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 a podle jarní zprávy o rozpočtu představují tato rozpočtová opatření 2,7 % HDP. Zmíněná opatření zahrnují posílení služeb zdravotní péče, naléhavou pomoc pro postižená odvětví a podporu příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance. Nizozemsko také oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky. Mezi tato opatření patří odklady splatnosti daně z příjmu právnických osob (4,6 % až 5,9 % HDP) a úvěrové záruky (1,8 % HDP). Opatření, která Nizozemsko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(13)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo nizozemské saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –6,3 % HDP v roce 2020 a –3,5 % HDP v roce 2021. Rozdíl ve výši 5,5 procentního bodu mezi prognózou jarní zprávy o rozpočtu a prognózou Komise je způsoben odlišným účtováním daňových odkladů (4,6 % až 5,9 % HDP), jež v prognóze Komise z jara 2020 nejsou účtovány jako pokles příjmů v roce 2020. Míra zadlužení bude podle prognózy v roce 2020 činit 62,1 % HDP a v roce 2021 pak 57,6 %.

(14)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Nizozemsko pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(15)

V uplynulých letech Nizozemsko zažívalo silný hospodářský rozmach, avšak pandemie COVID-19 jeho hospodářský růst, který trval nepřetržitě šest let, náhle zastavila. Letos čeká nizozemskou ekonomiku nejhlubší recese v poválečné historii. Očekává se, že letos prudce klesnou všechny složky poptávky, s výjimkou veřejné spotřeby, přičemž nejnižšího bodu by měl propad hospodářské činnosti podle předpokladů dosáhnout ve druhém čtvrtletí. V roce 2021 dojde pravděpodobně opět k růstu ekonomiky, jenž se bude zvyšovat tempem výrazně převyšujícím trendový růst a odrážejícím postupnou normalizaci hospodářské činnosti a oživení domácí poptávky a světového obchodu ze snížené úrovně. Očekává se však, že úroveň aktivity bude nižší než v roce 2019. Podle prognózy Komise z jara 2020 se nezaměstnanost v roce 2020 zvýší na 5,9 %, a to zejména v důsledku vynucených uzavření podniků a prudkého celkového poklesu hospodářské aktivity, avšak v roce 2021 klesne na 5,3 %. Opatření na ochranu zaměstnanosti, zejména dočasné nouzové překlenovací opatření pro udržení zaměstnanosti a dodatečná podpora příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné, by měla pomoci zmírnit ztráty v oblasti zaměstnanosti. Očekává se nicméně, že v nadcházejících měsících se situace na trhu práce bude zhoršovat zrychleným tempem, neboť podniky v silně zasažených odvětvích byly nuceny zbavovat se pracovní síly, zejména pracovníků s pružnými a dočasnými smlouvami.

(16)

V reakci na prudký hospodářský propad a snižující se poptávku v některých odvětvích přijala vláda komplexní soubor mimořádných opatření, která mají pomoci zabránit strukturálnímu poškození hospodářství. Tato silná politická reakce je zaměřena na oblasti, které jsou krizí COVID-19 postiženy nejvíce, a soustředí se na ochranu zaměstnanosti a kupní sílu domácností, přímé finanční kompenzace pro těžce zasažená odvětví a také na daňové odklady a úvěrové záruky s cílem podpořit poskytování úvěrů soukromému sektoru. Měla by tak zabránit tomu, aby dočasné problémy s likviditou vyústily v problémy s platební neschopností. Hloubku útlumu by měly pomoci zmírnit také automatické stabilizátory. Centrální banka také snížila systémové kapitálové rezervy největších bank a odkládá opatření na zavedení minimální úrovně rizikové váhy u hypoték, čímž uvolní bankovní kapitál a umožní bankám výrazně zvýšit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům.

(17)

Systém zdravotní péče má poměrně dobré výsledky, pokud jde o přispívání k celkovému zdraví obyvatelstva a zajišťování dostupnosti zdravotních služeb. V rámci okamžité reakce na krizi COVID-19 zavedlo Nizozemsko kontrolní strategii, jež zahrnuje obecná opatření v oblasti veřejného zdraví, a přijalo uzpůsobená opatření financování v oblasti zdraví. Vypuknutí pandemie COVID-19 je nicméně zkouškou odolnosti systému zdravotní péče. V této souvislosti se ocitly v popředí již existující obavy z dřívějška. Pro kapacitu pracovní síly by bylo přínosem řešení stávajícího nedostatku pracovních sil, zejména zdravotních sester a pracovníků primární zdravotní péče. Celkové řízení systémů zdravotní péče a jejich kapacitu zajišťovat integrované poskytování služeb v rámci celého cyklu péče by bylo možné zlepšit dalším posílením správy údajů a rozšířením zavádění nástrojů elektronického zdravotnictví. Pandemie COVID-19 tak zdůraznila potřebu dále zvyšovat odolnost systému zdravotní péče a jeho připravenost na krize prostřednictvím řešení těchto strukturálních problémů.

(18)

Zatímco v roce 2019 a na začátku roku 2020 se situace na trhu práce nadále zlepšovala a trh práce celkově fungoval dobře, krize v důsledku pandemie COVID-19 způsobila pokles hospodářského růstu a očekává se, že povede k výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Byla přijata řada bezprecedentních ekonomických opatření s cílem ochránit pracovní místa a živobytí lidí a minimalizovat dopad na osoby samostatně výdělečně činné, malé a střední podniky a velké společnosti. Aby se zachovala zaměstnanost, mohou zaměstnavatelé, kteří očekávají, že v důsledku krize COVID-19 přijdou nejméně o 20 procent svých příjmů, požádat o příspěvek (v hodnotě až 90 % mzdových nákladů společnosti, v závislosti na ztrátě obratu), který jim umožňuje vyplácet zaměstnancům mzdu po dobu tří měsíců, přičemž platnost tohoto příspěvku byla prodloužena o další čtyři měsíce. Osoby samostatně výdělečně činné budou moci využít zrychleného řízení, které jim umožní požádat o dodatečnou podporu příjmu až do výše sociálního minima, díky němuž budou moci po dobu tří měsíců hradit své životní náklady, přičemž platnost této podpory byla rovněž prodloužena o další čtyři měsíce.

(19)

Zmírnění dopadů krize COVID-19 v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti pro ty nejhůře postižené by mělo být součástí strategie oživení. Navzdory přijetí souboru opatření na zachování zaměstnanosti byli lidé v méně příznivé situaci na trhu práce a/nebo ve zranitelné sociální situaci zasaženi hůře. Nezaměstnanost se zvýšila, zejména u lidí s pružnými pracovními smlouvami, jako jsou mladí lidé, zaměstnanci agentur práce a osoby přistěhovaleckého původu. Krize způsobená pandemií COVID-19 rovněž poukázala na významné problémy, pokud jde o přístup k odpovídající sociální ochraně pro osoby samostatně výdělečně činné, které jsou častěji nedostatečně pojištěné (nebo nejsou pojištěné vůbec) proti nemoci, zdravotnímu postižení, nezaměstnanosti a stáří.

(20)

Zásadní význam má podpora podniků v oblasti likvidity prostřednictvím úvěrů a záruk, se zaměřením na malé a střední podniky. Zprostředkovatelé musí podporu v oblasti likvidity podnikům efektivně a rychle distribuovat a zároveň si sami zachovávat odolnost. Zlepšit peněžní tok malých a středních podniků může pomoci také povolení odkladu splatnosti daní a sociálních příspěvků a urychlení vyplácení smluvních plateb orgány veřejné správy. Začínající a rozvíjející se podniky mohou potřebovat speciální podporu, např. ve formě kapitálové účasti veřejných institucí a pobídek pro fondy rizikového kapitálu ke zvýšení investic do těchto podniků. To může pomoci zabránit nuceným prodejům strategicky významných evropských podniků. Jak je povoleno v dočasném rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (8), a za podmínek tamtéž stanovených by kapitálová nebo kvazikapitálová podpora měla být zajištěna pro všechny podniky (9), nikoli pouze pro ty, které splňují definici Komise pro malé a střední podniky. Měla by být rovněž zachována snaha poskytovat jednotlivcům a podnikům efektivní digitální veřejné služby a přístup k nim.

(21)

Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Při řešení problémů, které urychlila současná krize COVID-19, mohou pomoci cílená politická opatření, včetně investic do odvětví s nejlepšími vyhlídkami na zvýšení potenciálního růstu v širší ekonomice Podpořit dlouhodobý růst produktivity a udržet silnou inovační kapacitu mohou pomoci zejména investice do výzkumu a vývoje, jež jsou součástí úkolově orientované politiky pro klíčová odvětví a inovace (10), a lidský kapitál. To platí zejména pro začínající a rozvíjející se podniky a inovativní malé a střední podniky, které mají zásadní význam pro posilování konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst. K plnění širších společenských cílů, včetně nutnosti zajistit udržitelný hospodářský růst při efektivním využívání zdrojů, mohou zásadním způsobem přispět investice do iniciativ v rámci nizozemské dohody o klimatu a národního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jejichž účelem je zmírňování změny klimatu a podpora transformace energetiky. A zapotřebí jsou rovněž investice do nového bydlení s cílem zmírnit současnou bytovou nouzi. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Nizozemsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Nizozemsku z roku 2020. To by Nizozemsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(22)

Pro schopnost nizozemské ekonomiky inovovat a pro udržitelný a inkluzivní růst produktivity mají zásadní význam technické a digitální dovednosti a kvalifikovaní odborníci. Investování do základních a/nebo digitálních dovedností a vzdělávání a odborné přípravy, včetně možností rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro každého, je i nadále klíčové pro zlepšení přístupu na trh práce, zejména s cílem posílit zaměstnatelnost osob na okraji trhu práce (včetně osob přistěhovaleckého původu a osob se zdravotním postižením), a současně posiluje rovné příležitosti a aktivní začleňování.

(23)

Ačkoli Nizozemsko přijalo opatření proti agresivnímu daňovému plánování uskutečňováním dříve dohodnutých mezinárodních a evropských iniciativ, vysoká míra plateb dividend, licenčních poplatků a úroků uskutečněných přes Nizozemsko naznačuje, že podniky využívají daňová pravidla Nizozemska k agresivnímu daňovému plánování. Velká část přímých zahraničních investic je v držení zvláštních účelových jednotek. Neexistence srážkové daně uvalené na odchozí platby licenčních poplatků a úroků (tj. těch, které odvádí rezidenti Unie rezidentům třetích zemí) může vést k tomu, že se tyto platby zcela vyhnou zdanění, pokud nejsou zdaňovány ani v jurisdikci příjemce. Pozitivním krokem směrem k omezení agresivního daňového plánování je nově přijatá reforma podmíněných srážkových daní na licenční poplatky a úroky v případě zneužití nebo plateb směřujících do jurisdikcí s nízkým zdaněním nebo jurisdikcí zařazených na unijní seznam nespolupracujících jurisdikcí, která bude prováděna od 1. ledna 2021. Účinnost této reformy by měla být pečlivě sledována.

(24)

Řada nizozemských finančních institucí byla v poslední době zapojena do případů praní peněz. Tyto případy poukazují na to, že i přes úsilí z nedávné doby je nutné dále posilovat dohled nad finančními institucemi a vyšetřovat a stíhat případy praní peněz. Kromě finančního sektoru představuje významné riziko spojené s praním peněz otevřenost nizozemské ekonomiky vůči přímým zahraničním investicím a složité právní struktury Nizozemska. Nesoulad mezi nízkým vykazováním neobvyklých transakcí ze strany poskytovatelů svěřenských služeb a služeb pro společnosti a ze strany daňových poradců a jejich vysokou expozicí vyžaduje odpovídající dohled. Vzhledem k rozšířenosti složitých právních struktur má pro zamezení zneužívání těchto subjektů zásadní význam dobře fungující rejstřík skutečných vlastníků, který však dosud nebyl zaveden.

(25)

Zatímco doporučení určená Nizozemsku v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(26)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Nizozemsko plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(27)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Nizozemsko mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(28)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Nizozemsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Nizozemsku určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(29)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (11) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

(30)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země z roku 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 3,

1.

2.

3.

4.