(1)

Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)

Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Německu pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Německo učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 (3) (dále jen „doporučení z roku 2019“), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Německo potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Nízkou úroveň investic v poměru k úsporám odráží zejména vysoký přebytek běžného účtu, který má přeshraniční význam.

(3)

Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila rozšíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí, jakož i podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení, v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na úrovni členských států i na úrovni Unie.

(4)

Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Obecná úniková doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (4) usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2020 dospěla k závěru, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku pandemie COVID-19 jsou splněny podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky, a vyzvala Radu k potvrzení tohoto závěru. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Shodli se na tom, že závažný hospodářský útlum vyžaduje ráznou, ambiciózní a koordinovanou reakci. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o úpravě fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)

Je třeba přijímat průběžná opatření, aby se šíření pandemie COVID-19 omezilo a udrželo pod kontrolou, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky pandemie prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout ponaučení z krize.

(7)

Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou vnitřní trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, měla by být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování vnitřního trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí plány krizové připravenosti ve zdravotnictví. Mezi klíčové prvky pro vypracování rozsáhlejších plánů krizové připravenosti patří lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení.

(8)

Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a (EU) 2020/558 (6) tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100 % míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Německo se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo nejvíce zasaženým jednotlivcům a odvětvím.

(9)

Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie COVID-19 se projeví nerovnoměrně napříč odvětvími a regiony, a to z důvodu rozdílných modelů specializace. To s sebou nese riziko, že se v Německu prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)

Německo předložilo svůj národní program reforem na rok 2020 dne 20. dubna 2020 a svůj program stability z roku 2020 dne 30. dubna 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)

Na Německo se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)

V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2019 na schodek ve výši 7¼ % HDP v roce 2020. Míra zadlužení se poté, co v roce 2019 poklesla na 59,8 % HDP, v roce 2020 podle programu stability z roku 2020 zvýší na 75¼ %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota způsobená pandemií COVID-19.

(13)

Německo v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo včasná rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 dosáhnou tato rozpočtová opatření v roce 2020 výše 7,2 % HDP. Opatření zahrnují podporu likvidity pro podniky, cílenou pomoc malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným prostřednictvím grantů a úvěrů, jakož i snadnější přístup k režimům zkrácené pracovní doby, aby se zabránilo propouštění. Německo také oznámilo opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, ale přispějí k poskytování likviditní podpory pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 24,9 % HDP. Uvedená opatření zahrnují úvěrové záruky, které poskytla zejména státní rozvojová banka KfW a nový fond pro hospodářskou stabilizaci vytvořený v reakci na pandemii COVID-19. Na rozdíl od programu stability z roku 2020 odhady Komise nepovažují odklady daně a rozpočtové kompenzace za snížení daňových příjmů v důsledku hospodářského propadu za diskreční opatření s dopadem na rozpočet. Opatření, která Německo přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020. Plné provedení těchto krizových opatření a podpůrných rozpočtových opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)

Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo německé saldo veřejných financí, za předpokladu, že nedojde ke změně politik, činit –7,0 % HDP v roce 2020 a –1,5 % HDP v roce 2021. Míra zadlužení by měla dosáhnout 75,6 % HDP v roce 2020 a 71,8 % HDP v roce 2021.

(15)

Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, jelikož Německo pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy Komise vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 nebylo naplněno.

(16)

První infekce byla v Německu zaznamenána 27. ledna 2020 a v březnu 2020 začal počet případů onemocnění COVID-19 exponenciálně narůstat. Německé orgány poté přijaly karanténní opatření k omezení šíření viru: uzavřely například všechny maloobchodní prodejny, jejichž provoz není nezbytně nutný, stejně jako restaurace, zábavní a kulturní zařízení, sportoviště, školy a univerzity. Byla zakázána veškerá veřejná shromáždění více než dvou osob a lidé měli udržovat pouze minimální sociální kontakty. Zpracovatelský průmysl sám o sobě nepodléhal izolačním opatřením. Velké továrny byly nicméně několik týdnů uzavřeny v důsledku narušení zahraničního obchodu a stlačování poptávky. Hospodářský výhled se výrazně zhoršil, přičemž prognóza Komise z jara 2020 poukázala na pokles HDP v roce 2020 o 6,5 %. I když rozšíření režimu zkrácené pracovní doby (Kurzarbeit) pomáhá společnostem udržet si pracovníky, zdá se, že nárůst nezaměstnanosti je nevyhnutelný. Podle prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 4 % a v roce 2021 se opět ustálí na 3,5 %.

(17)

Německá vláda reagovala rychle, aby zmírnila hospodářský pokles, a přijala rozsáhlá opatření. Malým podnikům, osobám samostatně výdělečně činným a osobám na volné noze nabízí až 50 miliard EUR v podobě bezprostřední pomoci (přímých grantů). Prostřednictvím nově vytvořeného fondu pro hospodářskou stabilizaci a veřejné rozvojové banky KfW vláda rozšířila objem úvěrů a přístup k nim pro podniky různých velikostí, přičemž kryje až 80–90 % úvěrového rizika úvěrové banky (v některých zvláštních případech až 100 %). Fond pro hospodářskou stabilizaci může rovněž podpořit velké podniky tím, že jim na přechodnou dobu poskytne dodatečný vlastní kapitál. Za účelem zvýšení likvidity společností byly přijaty úpravy odkladů daní, záloh a sankcí. Pravidla pro případ platební neschopnosti byla upravena tak, aby se zabránilo řízením z důvodu technické platební neschopnosti. Jednotlivé spolkové země (Länder) doplňují opatření na spolkové úrovni vlastními podpůrnými programy. Při koncipování a provádění uvedených opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Krize COVID-19 pravděpodobně vyvine další tlak na již tak nízkou ziskovost německého bankovního sektoru. Zdá se tedy, že další snižování nákladů je pro německé banky opodstatněné s cílem zlepšit ziskovost a uvolnit finanční prostředky na investice do informačních technologií a na vytváření organického kapitálu. V tomto ohledu by rovněž napomohla další konsolidace.

(18)

Po výrazném začátku roku se trh práce v důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících karanténních opatření zhoršil. Za účelem zmírnění dopadů krize na zaměstnanost a sociální oblast poskytla vláda značnou podporu prostřednictvím režimu zkrácené pracovní doby, tzv. „Kurzarbeit“. Uvolnila podmínky pro jeho využití, zpětně rozšířila režim i na pracovníky agentur práce a navýšila úroveň kompenzace, která je v rámci tohoto režimu poskytována. To přispívá k zachování pracovních míst a ochraně příjmů domácností. Zaměstnavatelé dostávají finanční úlevu tím, že nemusí platit příspěvky na sociální zabezpečení za nevyužitou pracovní dobu. Jednodušší přístup k minimální podpoře příjmu (na základě knihy II německého zákoníku sociálního zabezpečení – „Sozialgesetzbuch/SGB“) poskytuje úlevu proti ztrátám příjmů. Nízkopříjmovým rodinám se navíc dostává podpory prostřednictvím snazšího přístupu k přídavkům na děti. Kromě toho jsou nájemci, kteří čelí ztrátě příjmů, dočasně chráněni před vystěhováním. I když ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů, na němž se zakládá evropský pilíř sociálních práv, dosahuje Německo celkově dobrých výsledků, v případě, že nebudou odstraněny mezery v pokrytí, může současná krize vést k nižším příjmům zranitelných skupin.

(19)

Při řešení zdravotních důsledků Německo využívalo svého všeobecného systému zdravotní péče, který poskytuje přístup k vysoce kvalitní péči a podařilo se mu rychle navýšit kapacitu v oblasti testování a intenzivní péče. Pokračující krize COVID-19 však dala pocítit, že odolnost systému zdravotní péče je třeba neustále posilovat. Problémem zůstává dostatek zdravotních sester a atraktivita ošetřovatelské profese jako takové. I přes poměrně vysoký počet aktivních zdravotních sester na obyvatele, nemocnice u této profese stále častěji vykazují neobsazená pracovní místa. Rovněž by bylo žádoucí prostřednictvím digitálních nástrojů zlepšit a podpořit koordinaci mezi poskytovateli primární zdravotní péče a nemocniční péče, jakož i koordinaci mezi poskytovateli zdravotní a sociální péče. Probíhá zrychlené zavádění infrastruktury elektronického zdravotnictví, avšak využívání on-line služeb v oblasti zdravotní péče, elektronické předpisy a výměna lékařských údajů zůstává hluboko pod průměrem Unie. Nový zákon, který byl schválen v březnu 2020, přispívá ke zmírnění hospodářských důsledků onemocnění COVID-19 především v případě nemocnic a lékařů se soukromou praxí. Bude však třeba zajistit dlouhodobé financování zdravotnických zařízení s cílem zachovat péči ve všech oblastech, jelikož odklady neakutních chirurgických zákroků a léčebných postupů se negativně promítají do finančních příjmů institucí zdravotní péče, a dostupné zdroje se využívají k nákupu prioritních testů a zařízení. Jelikož Německo disponuje silnou výzkumnou základnou, má kapacitu zapojit se do zvláštních opatření v oblasti výzkumu a inovací v reakci na krizi COVID-19, včetně vývoje vakcín a léčebných postupů a rozvoje výzkumné sítě pro slučování a posilování výzkumných činností německého univerzitního lékařství, a poskytovat podporu Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie.

(20)

Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice. Veřejné a soukromé investice v roce 2019 sice nadále výrazně rostly, avšak zaostávaly za investičními potřebami. Na úrovni obcí jsou veřejné investice nižší než náhradový poměr, přičemž objem neuhrazených investic se snížil, ale zůstává vysoký (4,0 % HDP) a je nadále brzděn omezeními v oblasti kapacit a plánování. Investice do ekologických technologií a energetiky, které již byly naplánovány, mohou být realizovány přednostně, například projekty v oblasti renovací budov a energie z obnovitelných zdrojů. I přes nedávné iniciativy zůstává splnění krátkodobých a střednědobých cílů v oblasti dekarbonizace a cílů klimatické neutrality pro rok 2050 problematické. To platí i pro cíle v oblasti životního prostředí a energetické účinnosti, neboť cenové pobídky, zejména s ohledem na nízké ceny ropy v důsledku současné krize COVID-19, odrazují od ekologicky a klimaticky šetrného chování. Přeměna Německa na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat rozsáhlé dlouhodobé soukromé a veřejné investice např. do trvale udržitelné energie z obnovitelných zdrojů, do energetické infrastruktury, energetické účinnosti, oběhového hospodářství a udržitelné dopravy. Německý federální kontrolní úřad navíc kritizoval nákladovou efektivnost opatření souvisejících s přechodem na zelenou energii. Aby bylo možné využít přínosů plně integrovaného systému udržitelné energie s konzistentními cenovými signály je zapotřebí většího úsilí a trvalých investic do energetických sítí. Čistou mobilitu lze podpořit prostřednictvím vhodných regulačních opatření a vyššími a rychlejšími investicemi do udržitelné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti čisté mobility. Zásadní význam pro podporu oživení směrem k udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství mají další investice do výzkumu a vývoje. Výdaje na vzdělávání a výzkum mírně vzrostly z 9,2 % HDP v roce 2017 na 9,31 % HDP v roce 2018, což znamená, že nebyl splněn předchozí vnitrostátní cíl ve výši 10 % HDP. Soukromé investice do výzkumu a vývoje se ve velké míře koncentrují ve velkých podnicích. Navzdory politickým opatřením zůstala nabídka bydlení výrazně pod ročním cílem výstavby 375 000 nových bytů mezi lety 2017 a 2021. Tuto nerovnováhu by řešily politiky podporující investice do nového bydlení, které by rovněž zlepšily finanční dostupnost bydlení. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027, které je předmětem návrhu Komise, by Německu mohlo pomoci řešit některé z problémů, jež s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Německu z roku 2020. To by Německu umožnilo tento fond optimálně využít.

(21)

Při omezené mobilitě je klíčová moderní digitální infrastruktura spolu s digitálními službami. Investice do digitální infrastruktury a veřejných služeb mohou podpořit hospodářské oživení a přispět ke snížení přetrvávajícího značného rozdílu mezi Německem a ostatními zeměmi, pokud jde o pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou. V Německu bylo pokrytí uvedeného typu v roce 2019 na úrovni 32,7 % v porovnání s průměrem Unie ve výši 44 %, přičemž podíl pokrytí systémem „optické vlákno k zákazníkovi“ odpovídal 10,5 %, což je hluboko pod unijním průměrem ve výši 33,5 %. Krize COVID-19 zdůraznila význam propojených digitálních služeb. Nedostatky v konektivitě mohou být hlavním faktorem, který brzdí investice do digitalizace, zejména v případě malých a středních podniků, které i nadále digitální technologie zavádějí pomalým tempem. V porovnání s ostatními členskými státy Německo stále zaostává v poskytování digitálních veřejných služeb, a to i přes zlepšení těchto služeb pro podniky. Míra elektronické interakce mezi veřejnými orgány a širokou veřejností je však velmi nízká. Provádění zákona o elektronickém přístupu probíhá pomalu a splnění cíle digitalizace všech 575 služeb do konce roku 2022 bude problematické. Uvedený zákon by měly provádět všechny příslušné orgány státní správy – na spolkové, zemské i místní úrovni – s cílem dosáhnout většího zlepšení v oblasti digitální veřejné správy.

(22)

Je důležité dbát na to, aby regulační a administrativní zátěž spojená s prováděním podpůrných a navazujících opatření byla nízká. Udržení administrativní zátěže pro přístup k podpůrným opatřením na minimu by mělo zajistit, že menší podniky obdrží od zprostředkovatelů stejnou podporu jako větší podniky. Snížení další administrativní zátěže v širším měřítku, tj. nad rámec podpůrných opatření, například využitím flexibility pro nepodstatné byrokratické postupy, může malým a středním podnikům poskytnout další úlevu.

(23)

Technologický pokrok proměňoval trh práce již před propuknutím krize COVID-19, přičemž vyžadoval zvýšené investice do vzdělávání a odborné přípravy, včetně odborného vzdělávání a rekvalifikace a prohlubování a zlepšování digitálních dovedností. Krize COVID-19 tuto potřebu ještě zdůraznila, zejména v případě pracovníků zaměstnaných v odvětvích, která mohou být dlouhodoběji ovlivněna sociálním distancováním, nebo osob ohrožených nezaměstnaností. Náhlý posun směrem k intenzivněji digitalizované společnosti a domácímu vzdělávání může být problematický zejména pro zranitelné žáky a studenty, kteří ve svém domově nemají podporu a přístup k digitálním řešením, včetně studentů se zdravotním postižením. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby všichni žáci a studenti získali klíčové dovednosti stanovené v učebních osnovách, a aby měsíce studia, které COVID-19 narušil, nevedly k celoživotnímu znevýhodnění. Hrozí zhoršení již existujících nerovností v základních dovednostech, které souvisejí se sociálně-ekonomickým a přistěhovaleckým prostředím. Krize zdůraznila, že je důležité dále rozvíjet vzdělávací systém s cílem podpořit inteligentní a inkluzivní oživení a nastavený kurs směrem k ekologické a digitální transformaci.

(24)

Zatímco doporučení určená Německu v tomto doporučení (dále jen „doporučení z roku 2020“) se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení z roku 2019 se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Doporučení z roku 2019 jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. To platí i pro doporučení z roku 2019 týkající se investičních hospodářských politik. Veškerá doporučení z roku 2019 by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(25)

Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Německo plné provedení doporučení z roku 2020, přispěje tak k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)

Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jako členský stát, jehož měnou je euro, by Německo mělo zajistit, aby jeho politiky byly i nadále v souladu s doporučeními pro eurozónu pro rok 2020 a byly koordinovány s politikami ostatních členských států, jejichž měnou je euro, přičemž by měly být zohledněny politické pokyny Euroskupiny.

(27)

V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa, kterou zveřejnila ve své zprávě o Německu pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Německu určena v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Německu, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)

Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(29)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020 zohledňují potřebu řešit pandemii COVID-19 a usnadnit hospodářské oživení jako nezbytný první krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2020, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta níže do doporučení č. 2,

1.

2.