DOPORUČENÍ RADY

ze dne 15. června 2020,

kterým se hodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce

(2020/C /)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (1),

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 4 odst. 2 písm. d) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 má Rada přijmout rozhodnutí a doporučení, jimiž zhodnotí příspěvky zúčastněných členských států ke splnění dohodnutých závazků v souladu s mechanismem popsaným v článku 6 uvedeného rozhodnutí.

(2)

V čl. 6 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 je uvedeno, že na základě výroční zprávy o stálé strukturované spolupráci, kterou předloží vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“), má Rada přezkoumat jednou ročně, zda zúčastněné členské státy i nadále plní přísnější závazky stanovené v článku 3 uvedeného rozhodnutí.

(3)

Podle bodu 15 doporučení Rady ze dne 6. března 2018 o harmonogramu pro provádění stálé strukturované spolupráce (2) by měl vysoký představitel od roku 2020 výroční zprávu předkládat v březnu až dubnu každého roku a měl by v ní zohlednit revidované a aktualizované vnitrostátní prováděcí plány předložené zúčastněnými členskými státy v lednu téhož roku. Podle bodu 16 uvedeného doporučení by měl Vojenský výbor Evropské unie poskytovat Politickému a bezpečnostnímu výboru vojenské poradenství a doporučení s cílem umožnit mu, aby do května každého roku vypracoval přezkum Rady týkající se toho, zda zúčastněné členské státy nadále plní přísnější závazky.

(4)

Podle bodu 26 doporučení Rady ze dne 15. října 2018 týkajícího se stanovení pořadí plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce a vymezení konkrétnějších cílů (3) by měl vysoký představitel zmíněné doporučení zohlednit ve výroční zprávě o stálé strukturované spolupráci, která podpoří hodnocení plnění přísnějších závazků jednotlivými zúčastněnými členskými státy.

(5)

Podle čl. 4 odst. 2 písm. c) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 má Rada přijmout rozhodnutí a doporučení, jimiž aktualizuje a v případě nutnosti posílí přísnější závazky uvedené v příloze k uvedenému rozhodnutí s ohledem na výsledky dosažené prostřednictvím stálé strukturované spolupráce, aby zohlednila měnící se bezpečnostní prostředí Unie. Taková rozhodnutí se mají přijímat zejména na konci jednotlivých fází uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. b) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 na základě procesu strategického přezkumu, v němž se zhodnotí plnění závazků v rámci stálé strukturované spolupráce.

(6)

Podle bodu 14 doporučení Rady ze dne 14. května 2019, kterým se hodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce (4), se vysoký představitel vyzývá, aby kromě popisu stavu provádění stálé strukturované spolupráce, včetně plnění s ní souvisejících závazků jednotlivými zúčastněnými členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními plány provádění, předložil v rámci výroční zprávy za rok 2020 rovněž první návrhy s ohledem na proces strategického přezkumu, který se uskuteční na konci první fáze stálé strukturované spolupráce (2018–2020), s přihlédnutím k dalším relevantním iniciativám Unie, jež přispívají k dosažení úrovně ambicí Unie v oblasti bezpečnosti a obrany.

(7)	Dne 15. dubna 2020 poskytl vysoký představitel Radě svoji výroční zprávu o stavu provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak každý zúčastněný členský stát plní své závazky podle revidovaného a aktualizovaného vnitrostátního prováděcího plánu.

(8)	Na tomto základě by tedy Rada měla přijmout doporučení, jímž zhodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I. Cíl a oblast působnosti

Cílem tohoto doporučení je zhodnotit, jak zúčastněné členské státy přispěly k plnění přísnějších závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce, a to na základě výroční zprávy o stavu provádění stálé strukturované spolupráce, kterou dne 15. dubna 2020 předložil vysoký představitel (dále jen „výroční zpráva“), a v souladu s vnitrostátními prováděcími plány, které předložily zúčastněné členské státy.

V návaznosti na doporučení, které přijala Rada dne 14. května 2019, zahrnuje výroční zpráva rovněž zvláštní kapitolu o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce na konci její první fáze (2018–2020) a obsahuje doporučení a návrhy týkající se závazků, projektů a procesů, jakož i pracovních metod, kterých se toto doporučení týká.

II. Zjištění a hodnocení

Výroční zpráva představuje spolehlivý základ, z něhož lze vycházet při hodnocení stavu provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak každý zúčastněný členský stát plní své závazky v souladu s vnitrostátním prováděcím plánem.

Tím, že se zúčastněné členské státy zaměří na současné a budoucí potřeby Evropy v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména prostřednictvím svého současného a budoucího úsilí o splnění přísnějších závazků, přispívají k posílení schopnosti Unie jednat jako zajišťovatel bezpečnosti a její strategické autonomie a zlepšují její schopnost spolupracovat s partnery a chránit své občany.

Rada celkově zdůrazňuje, že zúčastněné členské státy:

potvrdily pozitivní směřování, pokud jde o závazky týkající se obranných rozpočtů a výdajů na investice do obrany. Celkový pokrok je však v této fázi stále skromný, a přestože zúčastněné členské státy čelí finančním problémům v důsledku krize spojené s COVID-19, vybízejí se k tomu, aby vyčlenily potřebné zdroje a přispěly k tomuto pozitivnímu trendu i v nadcházejících letech. Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby dále přispívaly k evropskému kooperativnímu přístupu(například zadáváním zakázek na vybavení a výzkum a technologie v oblasti obrany);

se důrazně vyzývají, aby v rámci svých procesů vnitrostátního obranného plánování jako prvek směrování činnosti a rozhodování více zohledňovaly a lépe využívaly nástroje Unie pro plánování v oblasti obrany, jako je plán rozvoje schopností (CDP) – který rovněž zahrnuje výsledky procesu v rámci Základního cíle –, strategické kontextové studie, koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD), jakož i další iniciativy, jako je Evropský program rozvoje obranného průmyslu, nebo jiné příslušné nástroje Unie. V tomto ohledu Rada zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány, agentury a instituce Unie a členské státy dále posilovaly soudržnost mezi těmito nástroji a iniciativami, přičemž uznává, že tyto nástroje a iniciativy jsou odlišné a mají odlišné právní základy;

se vyzývají, aby dále pokročily v plnění závazků týkajících se vzájemného slaďování obranných zařízení a aby pravidelně přezkoumávaly plány a cíle, které je třeba dále rozvíjet, zejména s cílem, aby hrály významnou úlohu při rozvoji schopností v Unii, mimo jiné i v rámci CARD, přičemž je třeba vzít v úvahu, že tento proces vyžaduje trvalé dlouhodobější úsilí. Rada připomíná, že ve svém doporučení z 14. května 2019 uvedla, že byla, je a nadále bude zajištěna soudržnost výstupů z CARD a CDP na jedné straně a příslušných procesů NATO, jako je proces obranného plánování NATO, na straně druhé v oblastech, v nichž se požadavky překrývají, přičemž se uznává odlišná povaha a příslušná odpovědnost a členská základna obou organizací. V tomto ohledu Rada vybízí k dalším jednáním mezi členskými státy o takové soudržnosti mezi těmito procesy;

by s cílem bezodkladně zvýšit objem operačních výstupů měly zintenzivnit své úsilí, pokud jde o závazky související s posílením dostupnosti, schopnosti nasazení a interoperability sil, mimo jiné tím, že kompletně vyplní rozpis bojových uskupení Unie, databázi rychlé reakce a prohlášení o potřebách misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky. Zejména je důležité, aby zlepšily své přispění k podpoře misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky z kvalitativního i kvantitativního hlediska, a to i s ohledem na nejnáročnější mise. Pokud jde o přísnější závazek týkající se ambiciózního přístupu zúčastněných členských států ke společnému financování vojenských misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky, je provádění spojeno s přezkumem mechanismu Athena a s vytvořením navrhovaného evropského mírového nástroje Radou, jež v současné době projednávají členské státy;

v porovnání s aktualizovanými vnitrostátními prováděcími plány, které poskytly v roce 2019, dosáhly omezeného pokroku při řešení nedostatků v oblasti schopností, jež byly zjištěny v rámci plánu rozvoje schopností a CARD, včetně hodnocení toho, jak jsou plněny cíle v oblasti schopností s velkým dopadem, a měly by proto při vnitrostátním plánování prioritně zvážit intenzivnější úsilí o výraznější uplatňování evropského kooperativního přístupu. Zúčastněné členské státy by rovněž měly uvést, jakým způsobem jejich projekty rozvoje schopností posilují evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;

f)	mají dále zvýšit své úsilí, pokud jde o plnění závazků souvisejících s případnou účastí na významných společných nebo evropských programech pro vybavení v rámci Evropské obranné agentury.

S ohledem na zjištění a doporučení uvedená ve výroční zprávě, pokud jde o jednotlivé vnitrostátní prováděcí plány, se všechny zúčastněné členské státy vyzývají, aby pokračovaly ve svém úsilí a odpovídajícím způsobem přezkoumaly své příspěvky k plnění přísnějších závazků.

S ohledem na to, že cílem stálé strukturované spolupráce je přispívat k naplnění úrovně ambicí Unie v oblasti bezpečnosti a obrany, a to i s ohledem na nejnáročnější mise, je třeba dále pracovat na vymezení „soudržné struktury s celým spektrem sil“ v souladu s parametry uvedenými ve společném oznámení stálé strukturované spolupráce.

Jelikož členské státy disponují pouze „jedním souborem sil“, jejž mohou využít v různých kontextech, napomůže rozvoj schopností členských států v unijních kontextech rovněž posílení obranných schopností, které budou potenciálně k dispozici pro jiné kontexty, včetně OSN a NATO.

III. Vnitrostátní prováděcí plány

Kvalita informací poskytovaných ve vnitrostátních prováděcích plánech se sice celkově zlepšila, avšak členské státy se vyzývají, aby dále zvyšovaly kvalitu a zajistily odpovídající míru podrobnosti poskytovaných informací, přičemž zvláštní důraz by měly klást na vypracování výhledových plánů zaměřených speciálně na to, jak členské státy zamýšlejí přispět k plnění přísnějších závazků a přesnějších cílů stálé strukturované spolupráce. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní prováděcí plány by měly představovat důležitý základ pro politický dohled, udržení dynamiky a zajištění transparentnosti mezi zúčastněnými členskými státy, Rada zdůrazňuje potřebu zlepšit jejich politický rozměr s cílem usnadnit jednání na politické úrovni o pokroku dosaženém v souvislosti s přísnějšími závazky.

10.

Zúčastněné členské státy se vyzývají, aby nadále vedly dvoustranné dialogy se sekretariátem stálé strukturované spolupráce o přezkumu a aktualizace svých budoucích vnitrostátních prováděcích plánů a s cílem zajistit vzájemnou transparentnost a dále rozvíjet soudržný a konzistentní přístup ve vztahu k informacím, které jsou požadovány a poskytovány v kontextu stálé strukturované spolupráce.

IV. Projekty stálé strukturované spolupráce

11.

Má se za to, že většina z 47 projektů, které jsou realizovány v rámci stálé strukturované spolupráce, přispívá k naplňování priorit rozvoje schopností Unie, přičemž 24 z nich se zaměřuje přímo na cíle v oblasti schopností s velkým dopadem a 12 z nich tak činí nepřímo. U tří projektů již bylo dosaženo počáteční operační schopnosti a u 23 projektů by jí podle plánu mělo být dosaženo v období let 2020–2023. Více než dvě třetiny (30) z projektů jsou však stále ve fázi vytváření koncepcí, včetně některých projektů, které byly stanoveny již v březnu a listopadu roku 2018.

12.

S ohledem na zprávu o pokroku projektů stálé strukturované spolupráce, která byla předložena Radě dne 28. února 2020, se zúčastněné členské státy vyzývají, aby se v zájmu plnění přísnějších závazků zaměřily na rychlé a účinné provádění svých projektů s cílem zajistit očekávané výstupy a produkty. Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby posílily a urychlily proces vedoucí k přijetí projektových ujednání ve snaze dosáhnout rychleji větší jasnosti a jistoty, pokud jde o nově vznikající projekty. Rada rovněž připomíná, že je třeba posílit proces přezkumu pokroku projektů stálé strukturované spolupráce za použití jasných, cílených a transparentních kritérií vypracovaných v úzké spolupráci se zúčastněnými členskými státy. Dále zdůrazňuje, že pokud členové podílející se na určitém projektu narazí na potíže s dosahováním výsledků, měly by být tyto projekty buď oživeny, nebo ukončeny, aby se zajistila relevantnost a důvěryhodnost všech projektů stálé strukturované spolupráce.

13.

Rada se domnívá, že aby bylo možné lépe posuzovat pokrok projektů a identifikovat synergie, měly by být pořádány specializované semináře o řízení projektů stálé strukturované spolupráce a akce zaměřené na pokrok v jejich realizaci, které by usnadnily další jednání mezi zúčastněnými členskými státy. Rada rovněž uznává, že je zapotřebí zlepšit společné chápání pojmů a definic týkajících se vývoje a řízení projektů. Sekretariát stálé strukturované spolupráce by kromě toho měl být i nadále připraven poskytovat na požádání odborné znalosti a spolupracovat s dalšími unijními aktéry, pokud jde o možné synergie s jinými nástroji Unie a iniciativami rozvíjenými v jiných relevantních institucionálních rámcích Unie s cílem zajistit transparentnost a inkluzivnost a zabránit zbytečnému zdvojování činností.

14.

Rada zdůrazňuje, že by se ve vhodných případech a se souhlasem účastníků projektu, s přihlédnutím k podpůrné úloze sekretariátu stálé strukturované spolupráce, mělo zvážit slučování, spojování nebo seskupování projektů za účelem zvýšení synergií a účinnosti jejich dopadu, úspory zdrojů a zabránění zdvojování činností.

15.

S cílem identifikovat budoucí návrhy projektů stálé strukturované spolupráce Rada doporučuje, aby se jako východisko nadále používaly dohodnuté priority rozvoje schopností Unie, které jsou odvozeny z plánu rozvoje schopností a zahrnují cíle v oblasti schopností s velkým dopadem, a aby byly jako prováděcí pokyny používány související strategické kontextové studie. Jako nástroj, který zúčastněným členským státům pomůže odhalit příležitosti pro kooperativní projekty, mimo jiné i v operační oblasti, by dále měla sloužit zjištění vyplývající ze souhrnné analýzy v rámci CARD a uvedená ve zprávě o CARD. Rada zdůrazňuje, že vhodné a způsobilé projekty stálé strukturované spolupráce by případně mohly v budoucnu využít financování z Evropského obranného fondu.

16.

Ačkoli jsou zúčastněné členské státy motivovány k tomu, aby předkládaly návrhy projektů pokrývající širokou škálu témat, Rada rovněž vyzývá k předkládání návrhů projektů s výraznějším operačním zaměřením a krátkodobým dopadem s využitím již existujících schopností. Za tímto účelem je možné společně se zúčastněnými členskými státy vypracovat detailnější nebo doplňková kritéria pro výběr propracovanějších návrhů projektů, které přímo přispívají ke zmírnění nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností, včetně cílů v oblasti schopností s velkým dopadem.

17.

V souladu se svými závěry o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie Unie z června 2019 Rada se zájmem očekává co nejrychlejší přijetí doporučení Rady o obecných podmínkách, za nichž by k účasti na jednotlivých projektech stálé strukturované spolupráce mohly být výjimečně přizvány třetí státy, v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. g) a článkem 9 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315, pokyny obsaženými v oznámení o stálé strukturované spolupráci, jakož i rozhodnutím Rady (SZBP) 2018/909 (5) o společném souboru pravidel řízení pro projekty stálé strukturované spolupráce.

V. Strategický přezkum stálé strukturované spolupráce

18.

V prosinci 2019 byl zahájen proces strategického přezkumu stálé strukturované spolupráce řízený zúčastněnými členskými státy, v jehož rámci je hodnoceno plnění přísnějších závazků v rámci stálé strukturované spolupráce, jak je stanoveno v rozhodnutí (SZBP) 2017/2315. Návrhy a doporučení uvedené v části V vycházejí z různých jednání a příspěvků poskytnutých zúčastněnými členskými státy a rovněž z doporučení uvedených ve výroční zprávě.

Závazky

19.

Rada zdůrazňuje, že stávající soubor přísnějších závazků se osvědčil jako spolehlivé vodítko pro zajištění jednotného provádění stálé strukturované spolupráce, a neměl by proto být v této fázi měněn. Rada však rovněž poukazuje na to, že je třeba zvýšit úsilí, aby byly tyto přísnější závazky splněny.

20.

Rada navíc zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se zúčastněné členské státy v rámci procesu strategického přezkumu v tomto roce dohodly na cílech a konkrétních výsledcích pro další fázi stálé strukturované spolupráce (2021–2025) a s ohledem na měnící se bezpečnostní situaci zvážily rovněž nové oblasti spolupráce, zejména změnu klimatu, boj proti hybridním hrozbám, kybernetiku a umělou inteligenci, aspekty související s vesmírem, energetickou bezpečnost a námořní bezpečnost i další oblasti, a na hmatatelných výsledcích, jichž má být dosaženo jak z hlediska schopností, tak z hlediska operačního. Kromě toho by měly být zohledněny identifikované střednědobé a dlouhodobé důsledky a výzvy týkající se reakce na složité mimořádné situace, jako jsou pandemie, které by bylo možné v rámci stálé strukturované spolupráce řešit. Při přezkumu a aktualizaci doporučení Rady ze dne 15. října 2018 ohledně přesnějších cílů by se všechny výše uvedené skutečnosti měly vzít v úvahu. Rada v rámci tohoto procesu zdůrazňuje, že strategický přezkum stálé strukturované spolupráce je třeba využít k tomu, aby byly identifikovány ty projekty, které začnou přinášet konkrétní výsledky do roku 2025.

21.

Rada zdůrazňuje, že by měly být dále prozkoumány možnosti, jak zlepšit činnosti navazující na plnění všech přísnějších závazků, a to i na politické úrovni a prostřednictvím Politického a bezpečnostního výboru, zejména v případech, kdy byl pokrok podle vysokého představitele i Rady nedostatečný, zejména pokud jde o operační závazky, jakož i o závazky týkající se evropského kooperativního přístupu. Pobízí také k dalším diskusím o ukazatelích pokroku, které by zúčastněným členským státům mohly pomoci v plánování za účelem plnění závaznějších závazků a usnadnit hodnocení pokroku podle odstavce 2 doporučení Rady ze dne 15. října 2018.

22.

Rada zdůrazňuje, že je možné vzít v úvahu a dále prozkoumat varianty inovativních pobídek na podporu plnění operačních závazků stálé strukturované spolupráce se zvláštním zaměřením na zlepšení dostupnosti, schopnosti nasazení a interoperability sil pro mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky. Zdůrazňuje, že by se měla rovněž zohlednit probíhající práce a mělo by se informovat o budoucím úsilí týkajícím se společného financování vojenských misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky.

23.

Rada zdůrazňuje, že jednání o strategickém směřování (Strategic Compass) a o analýze hrozeb na úrovni Unie v jeho rámci, které mají být předloženy do konce roku 2020, by měla vést k jasnějšímu směřování iniciativ Unie, jako je stálá strukturovaná spolupráce. Tento nezbytný proces by mohl dále přispět k rozvoji společné evropské kultury v oblasti bezpečnosti a obrany, založené na sdílených hodnotách a cílech a respektující zvláštní povahu bezpečnostních a obranných politik členských států.

24.

Rada uznává, že je třeba nadále usilovat o zajištění soudržnosti a koordinace mezi různými iniciativami Unie v oblasti obrany (CARD, stálá strukturovaná spolupráce a budoucí Evropský obranný fond), a to i prostřednictvím strategického přezkumu stálé strukturované spolupráce, v rámci užšího politického monitorování a pokynů ze strany členských států, mimo jiné i na ministerské úrovni, přičemž uznává, že tyto iniciativy jsou odlišné a mají odlišné právní základy.

Projekty

25.

Rada zdůrazňuje, že projektový cyklus stálé strukturované spolupráce by měl být v souladu s cyklem CARD s cílem využít jeho zjištění a doporučení jako nástroj pro nalezení příležitostí pro projekty spolupráce a poskytnout zlepšený rámec pro členské státy k předkládání ambicióznějších návrhů projektů, a to i v operačním okruhu. Výsledky procesu v rámci Základního cíle mají navíc zvláštní význam pro mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky, což by mělo být zohledněno při navrhování nových projektů stálé strukturované spolupráce s cílem posílit plnění operačních závazků. Tyto úvahy by měly sloužit jako vodítko při definování cyklu předkládání projektů, přičemž by měla být zohledněna rovnováha mezi administrativní zátěží a výsledky a kvalitou projektů stálé strukturované spolupráce.

Postupy

26.

Pokud jde o cyklus vnitrostátních prováděcích plánů, Rada vyzývá sekretariát stálé strukturované spolupráce, aby předložil podrobné varianty, jak zlepšit soudržnost mezi vnitrostátními prováděcími plány stálé strukturované spolupráce a CARD, jakož i procesu v rámci Základního cíle. Je třeba se rovněž zaměřit na snížení administrativní zátěže a zlepšení kvality vnitrostátních prováděcích plánů a zajistit také odpovídající detailnost. Zdůrazňuje, že současně je třeba zajistit nezbytný politický impuls, jakož i úlohu Rady spočívající v každoročním poskytování strategických směrů a pokynů pro stálou strukturovanou spolupráci. Rada by rovněž měla zvážit možnost upravit lhůty pro zúčastněné členské státy pro předložení dokumentů stálé strukturované spolupráce, a to i pokud jde o předkládání vnitrostátních prováděcích plánů a návrhů projektů.

VI. Další postup

27.

Rada vyzývá:

—

sekretariát stálé strukturované spolupráce, aby v roce 2020 připravil a zorganizoval specializované semináře se zúčastněnými členskými státy s cílem dále zlepšit související procesy stálé strukturované spolupráce (mimo jiné i budoucí vnitrostátní prováděcí plány stálé strukturované spolupráce, projektové cykly a procesy a soudržnost mezi vnitrostátními prováděcími plány a CARD, jakož i procesu v rámci Základního cíle) a identifikoval klíčové cíle politiky a cíle stálé strukturované spolupráce na období 2021–2025 v rámci přípravy úpravy posloupnosti nebo přesnějších cílů,

—	sekretariát stálé strukturované spolupráce, aby předložil varianty, jak zlepšit navazující činnosti, a prozkoumal možnosti pobídek ke splnění některých závazků, které zúčastněné členské státy dostatečně nesplnily,

—	sekretariát stálé strukturované spolupráce, aby do konce roku 2020 předložil dokument pro validaci za účelem dokončení strategického přezkumu stálé strukturované spolupráce, a

—	zúčastněné členské státy, aby přezkoumaly své vnitrostátní prováděcí plány s cílem je případně aktualizovat.

V Bruselu dne 15. června 2020.

Za Radu

předsedkyně

A. METELKO-ZGOMBIĆ

(1) Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(2) Úř. věst. C 88, 8.3.2018, s. 1.

(3) Úř. věst. C 374, 16.10.2018, s. 1.

(4) Úř. věst. C 166, 15.5.2019, s. 1.

(5) Rozhodnutí Rady(SZBP) 2018/909 ze dne 25. června 2018 o sestavení společného souboru pravidel řízení pro projekty stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 161, 26.6.2018, s. 37).