(1)

Otevřená a spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřních trzích s elektřinou a plynem a zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu vyžaduje integritu a transparentnost velkoobchodních trhů s energií. Komplexní rámec pro dosažení tohoto cíle stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (2).

(2)

Nařízení (EU) č. 1227/2011 ukládá Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) povinnost monitorovat velkoobchodní trhy s energií, aby byl v úzké spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a jinými vnitrostátními orgány zajištěn účinný dohled nad těmito trhy. Čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/942 zavádí poplatky, které mají zlepšit financování agentury a pokrýt náklady související s touto funkcí v oblasti monitorování a dohledu. Navýšení finančních prostředků by agentuře mělo rovněž umožnit zvýšení kvality služeb, jež poskytuje subjektům oznamujícím údaje a případně účastníkům trhu obecně.

(3)

V článku 32 nařízení (EU) 2019/942 stanoví normotvůrce oblast působnosti a základní zásady systému poplatků a úkoly Komise s ohledem na stanovení poplatků a způsob jejich hrazení.

(4)

V souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942 se uskutečnila veřejná konzultace a byly konzultovány správní rada agentury a rada regulačních orgánů. Veřejná konzultace byla doplněna pracovním setkáním se zúčastněnými stranami, na něž byly pozvány všechny stávající potenciální subjekty, jichž se bude systém poplatků týkat, jakož i sdružení zastupující tyto subjekty či jiné účastníky trhu.

(5)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (3) stanoví rámcové finanční nařízení pro subjekty, které zřídila Unie na základě Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu Unie. Agentura je takovým subjektem a podle požadavku nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 přijala svá vlastní finanční pravidla, finanční nařízení agentury (4), jež se neodchylují od pravidel podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

(6)

Programový dokument agentury vypracovaný podle článku 20 nařízení (EU) 2019/942 a článku 32 finančního nařízení agentury obsahuje roční a víceleté programy a v tomto kontextu stanoví podrobně úkoly agentury a zdroje přidělené na tyto úkoly. Programový dokument je proto vhodným nástrojem k určení nákladů, které jsou způsobilé pro hrazení z poplatků podle čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/942.

(7)

Ke způsobilým nákladům by měly patřit náklady vynaložené agenturou na shromažďování údajů v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1348/2014 (5), jakož i v souvislosti s jakýmkoli jiným úkolem či činností podle nařízení (EU) č. 1227/2011 zahrnující zpracovávání a analýzu shromážděných údajů za účelem zajištění integrity a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií. V souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/942 vydává Komise stanovisko k návrhu programového dokumentu agentury, včetně návrhů agentury, pokud jde o náklady, které se považují za způsobilé pro financování z poplatků.

(8)

V souladu s článkem 31 nařízení (EU) 2019/942 by agentura měla být financována zejména ze souhrnného rozpočtu Unie. Příjmy z poplatků by proto neměly překročit příspěvek vyplacený agentuře z rozpočtu Unie.

(9)

K zajištění transparentnosti toho, že se poplatky budou používat pouze k hrazení způsobilých nákladů a že agentura bude i nadále financována zejména ze souhrnného rozpočtu Unie, by konsolidovaná výroční zpráva o činnosti vyhotovená podle článku 48 finančního nařízení agentury měla poskytovat informace o různých zdrojích obdržených příjmů a o použití těchto příjmů.

(10)

V souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1227/2011 se účastníci trhu musí zaregistrovat u regulačních orgánů členských států. Oznamujícími stranami, nazývanými též registrovanými mechanismy pro hlášení obchodů, jsou účastníci trhu nebo subjekty jednající jejich jménem, jež splňují technické a organizační požadavky k zajištění účinné, efektivní a bezpečné výměny a zpracovávání informací za účelem oznamování informací podle článku 8 nařízení (EU) č. 1227/2011 a prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí být registrovány přímo u agentury, proto by měly hradit poplatky.

(11)

Faktury zaslané registrovaným mechanismům pro hlášení obchodů by měly obsahovat informace o způsobu výpočtu poplatků, aby byla pro registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů zajištěna transparentnost ohledně toho, jak jednotliví účastníci trhu, pro něž oznamuje údaje, přispívají k účtovanému poplatku. Aby se zamezilo nepřiměřené finanční zátěži uložené registrovaným mechanismům pro hlášení obchodů, mělo by být možné hradit po dohodě s agenturou velké faktury ve splátkách. Rozhodnutí o tom, do jaké míry mohou provozovatelé přenosových a přepravních soustav elektřiny nebo zemního plynu, kteří jsou registrovanými mechanismy pro hlášení obchodů, získat zpět náklady vynaložené v souvislosti s povinností hradit poplatky splatné agentuře od uživatelů soustav prostřednictvím síťových tarifů, patří do povinností a pravomocí regulačních orgánů členských států podle čl. 59 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (6) a čl. 41 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (7).

(12)

V souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942 by poplatky měly být přiměřené nákladům na příslušné služby poskytované nákladově efektivním způsobem a měly by stačit k pokrytí těchto nákladů a měly by být stanoveny v takové výši, aby bylo zajištěno, že nejsou diskriminační a že pro účastníky trhu nebo subjekty jednající jejich jménem nepředstavují nepřiměřenou finanční nebo administrativní zátěž.

(13)

Hlavními faktory nákladů na příslušné služby, a tudíž způsobilých nákladů agentury, jsou počet registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů, počet účastníků trhů, pro něž oznamují údaje, a množství a charakteristika oznamovaných údajů. K zohlednění těchto nákladových faktorů by měl poplatek, který musí hradit každý registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů, představovat kombinaci paušální částky, tj. paušální složky registračního poplatku, a pohyblivé částky, tj. složky poplatku založené na záznamech o obchodech, v závislosti na počtu účastníků trhu, pro něž registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů oznamuje údaje, jakož i na množství a charakteristice oznámených údajů.

(14)

Paušální částka by měla odrážet náklady agentury na zpracování žádostí o registraci registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů, jakož i na zajištění soustavného plnění požadavků stanovených v článku 11 prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 ze strany již registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů. Jelikož tyto výdaje agentura vynakládá bez ohledu na to, zda registrované mechanismy pro hlášení obchodů oznamují záznamy o obchodech nebo fundamentální údaje, měly by paušální částku hradit všechny registrované mechanismy pro hlášení obchodů.

(15)

Aby se zabránilo uložení nepřiměřené finanční zátěže registrovaným mechanismům pro hlášení obchodů, měla by pohyblivá částka uvedená v článku 6 odrážet množství oznámených záznamů o obchodech, což je spojeno s objemem obchodování, a tudíž potenciálními příjmy mechanismu pro hlášení obchodů. Pohyblivá složka by měla zohledňovat skutečnost, že mnoho registrovaných mechanismů pro hlášení obchodů oznamuje údaje pro velký počet účastníků trhu, kteří často působí na řadě organizovaných trhů a používají různé obchodní kanály.

(16)

Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 jsou malí výrobci elektřiny a plynu, kteří často patří k výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, vyňati z průběžného oznamování podle nařízení (EU) č. 1227/2011. Zavedení poplatků by tudíž pro tyto výrobce nemělo představovat finanční zátěž.

(17)

Fundamentální údaje, jako jsou informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přepravu elektřiny či zemního plynu nebo informace týkající se kapacity a využití zařízení se zkapalněným zemním plynem, shromažďuje agentura pouze za účelem doplnění shromážděných záznamů o obchodech, jako jsou příkazy k obchodování, obchodní transakce, nestandardní smlouvy nebo přepravní smlouvy. Fundamentální údaje by proto neměly být do výpočtu pohyblivé složky poplatku započítány. Vzhledem k tomu, že status registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů jako takového je pro agenturu významnou nákladovou položkou, měly by paušální složku poplatku hradit i registrované mechanismy pro hlášení obchodů oznamující fundamentální údaje.

(18)

K účinnému odhalování zneužívání trhu neshromažďuje agentura pouze údaje o obchodních transakcích a jiných smlouvách, nýbrž také značné množství údajů o příkazech k obchodování vydaných na organizovaných trzích, jako jsou energetické burzy. Systém poplatků by proto měl zahrnovat i příkazy k obchodování, aby byla zajištěna přiměřenost nákladů. Z týchž důvodů by měly být do systému poplatků zahrnuty také informace o životním cyklu.

(19)

Systém poplatků by neměl diskriminovat obchodování na organizovaných trzích. Obchodování s velkoobchodními energetickými produkty ve vztahu k dodávkám elektřiny nebo zemního plynu na organizovaných trzích se vyznačuje vyšší úrovní standardizace než obchodování s těmito produkty mimo organizované trhy. Oznámené záznamy o obchodech pocházející z organizovaných trhů mimoto zahrnují příkazy k obchodování. Změny na trhu v oblasti obchodování se smlouvami na dodávky elektřiny nebo zemního plynu, jako je algoritmické nebo vysokofrekvenční obchodování, nabývají na významu, což má za následek vyšší počet oznamovaných příkazů k obchodování pocházejících z organizovaných trhů, které připadají na standardní smlouvu o dodávkách, v porovnání se smlouvami o dodávkách, jež jsou uzavřeny mimo organizované trhy. Při výpočtu pohyblivé složky poplatku by proto záznamy o obchodech s velkoobchodními energetickými produkty ve vztahu k dodávkám elektřiny nebo zemního plynu pocházející z organizovaných trhů měly být posuzovány jinak než záznamy o obchodech mimo tyto trhy.

(20)

Velkoobchodní energetické produkty ve vztahu k přenosu elektřiny nebo přepravě zemního plynu se vyznačují podobnou úrovní standardizace smluv bez ohledu na to, zda se s nimi obchoduje mimo organizované trhy či na organizovaných trzích, a mezi obchodováním na organizovaných trzích a obchodováním mimo organizované trhy existuje omezená soutěž. V případě takových produktů by proto systém poplatků neměl rozlišovat mezi záznamy o obchodech pocházejícími z organizovaných trhů a záznamy o obchodech mimo tyto trhy.

(21)

Jelikož jsou veškeré poplatky stanoveny tímto rozhodnutím, na jehož základě určí agentura příslušné pohledávky, měly by v souladu s článkem 71 finančního nařízení agentury faktury představovat výzvy k úhradě.

(22)

Podle článku 71 finančního nařízení agentury poskytne agentura služby teprve poté, co byl odpovídající poplatek uhrazen v plné výši. Jelikož poplatky jsou vypočítávány na základě množství záznamů o obchodech oznámených v předchozím roce, lze pohledávky stanovit a faktury zaslat teprve na počátku každého roku. Registrované mechanismy pro hlášení obchodů by však měly být schopny oznamovat agentuře údaje průběžně, tudíž rovněž před uhrazením faktury za příslušný rok. Pokud by se však registrovaný mechanismus pro hlášení obchodů opozdil s placením faktury, měla by mít agentura možnost dotyčnému subjektu oznamování údajů znemožnit, a to navzdory skutečnosti, že byl zaregistrován podle článku 11 prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014.

(23)

Rok 2021 by měl být prvním rokem, kdy registrované mechanismy pro hlášení obchodů musí uhradit poplatky k pokrytí způsobilých nákladů stanovených v programovém dokumentu, který správní rada agentury přijme podle článku 20 nařízení (EU) 2019/942 do 31. prosince 2020.

(24)

Při zavedení systému poplatků by měly mít registrované mechanismy pro hlášení obchodů možnost uvážit, zda chtějí zachovat svou registraci u agentury. I po obdržení faktury za roční poplatek by proto měly mít možnost vyhnout se placení poplatku vyrozuměním agentury o tom, že si již nepřejí být registrovaným mechanismem pro hlášení obchodů. V tomto případě by měly mít tyto mechanismy čas na zavedení alternativních řešení k plnění povinností podle nařízení (EU) č. 1227/2011, například využíváním služeb jiného registrovaného mechanismu pro hlášení obchodů. V dalších letech následujících po tomto prvním roce by registrované mechanismy pro hlášení obchodů měly mít možnost se do konce každého roku rozhodnout, zda chtějí tento status zachovat, či nikoli, přičemž nebudou mít nárok na případné vrácení uhrazených poplatků ani na upuštění od splatných poplatků.

(25)

Podle čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942 Komise výši poplatků pravidelně posuzuje. To by se mělo uskutečnit společně s hodnocením výkonu činnosti agentury podle článku 45 nařízení (EU) 2019/942. Tento požadavek nebrání Komisi v tom, aby systém poplatků revidovala nezávisle na těchto hodnoceních.

(26)

Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení, neboť programový dokument agentury na období 2021–2023 zmíněný v čl. 3 odst. 1 a 2 má být přijat v prosinci 2020. Jelikož by rok 2021 měl být prvním rokem, v němž musí registrované mechanismy pro hlášení obchodů hradit poplatky, nemělo by se toto rozhodnutí Komise s výjimkou ustanovení čl. 3 odst. 1 a 2 uplatňovat od jeho vstupu v platnost, nýbrž ode dne 1. ledna 2021,

1)

„registrovaným mechanismem pro hlášení obchodů“ se rozumí subjekt zaregistrovaný agenturou v souladu s článkem 11 prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014 pro účely oznamování záznamů o obchodech nebo fundamentálních údajů;

2)

„záznamem o obchodu“ se rozumí individuální soubor údajů obsahující údaje o obchodní transakci, příkazu k obchodování nebo smlouvě, nebo obsahující informace o životním cyklu, jako jsou změny, předčasné ukončení nebo opravy obchodních transakcí, příkazů k obchodování či smluv, který je oznámen agentuře podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1348/2014;

3)

„účastníkem trhu“ se rozumí subjekt zaregistrovaný u vnitrostátního regulačního orgánu v členském státě podle článku 9 nařízení (EU) č. 1227/2011.

a)

nejdřívějším datem, které může agentura stanovit pro uhrazení faktur podle čl. 4 odst. 2, je 31. březen 2021;

b)

registrované mechanismy pro hlášení obchodů, které agentuře nejpozději do 31. března 2021 sdělí, že si již nepřejí být u agentury zaregistrovány, nemají povinnost poplatek uhradit. Údaje budou moci oznamovat i nadále, a to do 30. června 2021;

c)

registrovaným mechanismům pro hlášení obchodů, které poplatek neuhradí, může být znemožněno oznamování údajů agentuře v souladu s čl. 7 odst. 3 nejdříve od 1. července 2021;

d)

v případě poplatků vybíraných v roce 2021 se nepoužije ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. c).