(1)

Příloha I nařízení (EU) č. 528/2012 obsahuje účinné látky, které mají příznivější profil z hlediska životního prostředí nebo lidského zdraví či zdraví zvířat. Přípravky obsahující tyto účinné látky mohou být proto povoleny zjednodušeným postupem. Dusík je zařazen do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 s omezením, že se musí používat v omezeném množství v nádobách uzpůsobených k okamžitému použití.

(2)

Podle článku 86 nařízení (EU) č. 528/2012 je dusík schválen jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 18 (insekticidy) (2). Biocidní přípravky sestávající z dusíku jsou povoleny v několika členských státech a jsou dodávány v plynových lahvích (3).

(3)

Dusík může být rovněž připravován na místě z okolního vzduchu. Dusík připravovaný na místě není v Unii v současné době schválen k použití a není uveden ani na seznamu v příloze I nařízení (EU) č. 528/2012, ani na seznamu účinných látek zařazených do programu přezkumu stávajících účinných látek v biocidních přípravcích v příloze II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (4).

(4)

V souladu s čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 předložilo Nizozemsko dne 9. července 2020 Komisi žádost o odchylku od čl. 19 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, aby mu v zájmu ochrany kulturního dědictví umožnila povolit biocidní přípravky sestávající z dusíku připravovaného na místě z okolního vzduchu (dále jen „žádost“).

(5)

Kulturní dědictví mohou poškozovat mnohé škodlivé organismy, od hmyzu až po mikroorganismy. Přítomnost uvedených organismů může nejen vést ke ztrátě samotného kulturního statku, ale představuje rovněž riziko, že se tyto škodlivé organismy rozšíří do jiných předmětů v blízkosti. Bez vhodného ošetření by tyto předměty mohly být nenapravitelně poškozeny, a tím by mohlo být kulturní dědictví vážně ohroženo.

(6)

Dusík připravovaný na místě se používá k vytvoření řízené atmosféry s velmi nízkou koncentrací kyslíku (tzv. anoxie) v trvale nebo dočasně uzavřených ošetřovacích stanech nebo komorách pro regulaci škodlivých organismů v předmětech kulturního dědictví. Dusík je separován z okolního vzduchu a je načerpán do ošetřovacího stanu nebo ošetřovací komory, kde se obsah dusíku v atmosféře zvýší přibližně na 99 %, a tím se téměř úplně odčerpá kyslík. Vlhkost dusíku načerpaného do ošetřovacích prostor se nastaví podle potřeb předmětu, který má být ošetřen. Škodlivé organismy nemohou za těchto podmínek vytvořených v ošetřovacím stanu nebo ošetřovací komoře přežít.

(7)

Podle informací, které Nizozemsko předložilo, se používání dusíku připravovaného na místě jeví jako jediná účinná technika pro regulaci škodlivých organismů, kterou lze použít pro všechny druhy materiálů a kombinace materiálů přítomných v kulturních institucích, aniž by došlo k jejich poškození, a která je účinná proti všem vývojovým stadiím škůdců vyskytujících se v kulturním dědictví.

(8)

Jak je uvedeno v žádosti, instituce kulturního dědictví v Nizozemsku již více než 25 let uplatňují strategie komplexní ochrany před škůdci, zaměřují se na nízkotoxické přístupy a odklánějí se od používání vysoce toxických látek, které byly dříve používány.

(9)

Metoda anoxie nebo modifikované či řízené atmosféry je uvedena v normě EN 16790:2016 „Ochrana kulturního dědictví – Komplexní ochrana před škůdci“ a v této normě je dusík popsán jako „nejvíce používaný“ pro vytvoření anoxie.

(10)

K dispozici jsou i další techniky regulace škodlivých organismů, jako jsou techniky tepelného šoku (vysoká nebo nízká teplota) či záření gama. Kromě toho lze pro daný účel použít i biocidní přípravky obsahující jiné účinné látky. Podle Nizozemska má však každá z těchto technik omezení, pokud jde o škody, ke kterým by mohlo dojít při ošetření některých materiálů.

(11)

Podle informací uvedených v žádosti mají procesy tepelného šoku (ošetření zmrazením nebo zahřátím) u řady materiálů nežádoucí účinky. Ošetření nízkou teplotou není vhodné pro předměty s vrstvenou strukturou nebo z anizotropních materiálů, a to kvůli rozdílům v koeficientech roztažnosti mezi materiály nebo v různých směrech, které vedou k namáhání a delaminaci (například obrazy, dýhovaný nebo intarzovaný nábytek, hudební nástroje), a pro předměty obsahující olej, tuk nebo vosk, které mohou krystalizovat a tvořit bílý povlak na povrchu předmětů.

(12)

Ošetření vysokou teplotou může způsobit migraci pryskyřic a změnu barvy dřeva, změkčení laků a změny v distribuci vlhkosti v materiálech. Takové ošetření není vhodné pro předměty s vrstvenou strukturou nebo z anizotropních materiálů (např. obrazy, dýhovaný nebo intarzovaný nábytek, hudební nástroje), usně, materiály, jež měknou, deformují se nebo tají při zvýšených teplotách (například barvy, laky, kompozitní předměty obsahující plasty, vosky, pryskyřice, některé klihy), přírodovědecké exempláře a předměty, které byly v minulosti ošetřeny biocidními přípravky obsahujícími určité účinné látky jako dichlordifenyltrichlorethan (DDT) nebo lindan, jelikož teplo způsobuje odpařování reziduí.

(13)

Jak je uvedeno v žádosti, jiné účinné látky se v kulturních institucích kvůli svému profilu nebezpečnosti používají zřídkakdy. Po ošetření uvedenými látkami se mohou rezidua z ošetřených předmětů postupně uvolňovat do životního prostředí, což představuje riziko pro lidské zdraví. Kromě toho mohou tyto látky reagovat s materiály předmětů kulturního dědictví a způsobit nepřijatelné změny, jako je změna barvy a vznik skvrn.

(14)

Podle žádosti by použití záření gama mohlo způsobit nežádoucí reakce a zvýšený rozklad celulózových materiálů, jako je papír, bílkovinných materiálů, jako je kůže, a syntetických polymerů, jako jsou plasty. Kromě toho vyžaduje přepravu předmětů a sbírek do zvláštních zařízení pro ošetření.

(15)

Podle informací uvedených v žádosti nepředstavuje použití dusíku v lahvích vhodnou alternativu pro kulturní instituce, jelikož obnáší praktické nevýhody. Omezená množství v lahvích vyžadují častou přepravu a samostatný sklad. Ošetření dusíkem v lahvích by pro kulturní instituce rovněž představovalo vysoké náklady.

(16)

Jak je uvedeno v žádosti, několik kulturních institucí v posledních desetiletích investovalo prostředky do vybudování ošetřovacích komor a nákupu generátorů dusíku. Vzhledem ke své všestrannosti a vhodnosti pro ošetření všech materiálů je anoxie vytvářená pomocí dusíku připravovaného na místě při ochraně kulturního dědictví hojně využívána.

(17)

Požadavek, aby kulturní instituce používaly pro regulaci škodlivých organismů různé techniky podle jejich vhodnosti pro konkrétní materiály a předměty namísto použití jedné techniky, která se již používá a je vhodná pro všechny materiály, by obnášel dodatečné náklady pro kulturní instituce a zkomplikoval by jim dosažení cíle, kterým je odklon od používání nebezpečnějších účinných látek při ochraně proti škůdcům. Odstavení zařízení a vybavení pořízených pro účely anoxie vytvářené pomocí dusíku připravovaného na místě by navíc představovalo ztrátu předchozích investic.

(18)

Jednání týkající se možné odchylky podle čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 pro dusík připravovaný na místě proběhla na několika zasedáních (5) skupiny odborníků Komise složené ze zástupců příslušných orgánů pro biocidní přípravky v roce 2019.

(19)

Kromě toho Evropská agentura pro chemické látky na žádost Komise, v návaznosti na první, podobnou žádost o odchylku pro výrobky sestávající z dusíku připravovaného na místě, kterou předložilo Rakousko, uspořádala o této žádosti veřejnou konzultaci, a umožnila tak všem zúčastněným stranám, aby vyjádřily svá stanoviska. Převážná většina z 1487 obdržených připomínek se vyslovila ve prospěch této odchylky. Mnoho přispěvatelů upozornilo na nevýhody dostupných alternativních technik: tepelné ošetření může určité materiály poškodit, používání jiných účinných látek zanechává na artefaktech toxická rezidua, která se postupně uvolňují do životního prostředí, používání dusíku v lahvích neumožňuje v ošetřovacích prostorách regulaci relativní vlhkosti, která je zapotřebí pro ošetření některých materiálů.

(20)

Dvě mezinárodní organizace zastupující muzea a lokality kulturního dědictví – Mezinárodní rada muzeí a Mezinárodní rada pro památky a památná místa – vyjádřily svůj záměr podat žádost o zařazení dusíku připravovaného na místě do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012, což by členským státům umožnilo povolit přípravky sestávající z dusíku připravovaného na místě bez nutnosti odchylky v souladu s čl. 55 odst. 3 uvedeného nařízení. Hodnocení takové žádosti, včetně zařazení této látky do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 a získání povolení pro přípravky, však vyžaduje čas.

(21)

Žádost ukazuje, že v Nizozemsku nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy, neboť všechny alternativní techniky, které jsou v současné době k dispozici, představují nevýhody, buď z důvodu jejich nevhodnosti pro ošetření všech materiálů, nebo z praktického hlediska.

(22)

Na základě všech uvedených argumentů je vhodné vyvodit závěr, že dusík připravovaný na místě má zásadní význam pro ochranu kulturního dědictví v Nizozemsku a že nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy. Nizozemsku by proto mělo být v zájmu ochrany kulturního dědictví umožněno povolit dodávání na trh a používání biocidních přípravků sestávajících z dusíku připravovaného na místě.

(23)

Možné zařazení dusíku připravovaného na místě do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 a následné povolení přípravků sestávajících z dusíku připravovaného na místě členskými státy vyžaduje čas. Je proto vhodné povolit odchylku na dobu, která by umožnila dokončení příslušných postupů,