(1)

Dne 7. srpna 2020 Rumunsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Rumunsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Rumunsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 9,2 %, resp. 46,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Rumunska v roce 2020 sníží o 6,0 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Rumunsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Rumunsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak uvádí 4. až 11. bod odůvodnění.

(4)

„Mimořádné nařízení vlády č. 30/2020“ (2), jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, přiznává dávku zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Po dobu nouzového stavu je dávka omezena na 75 % základní mzdy těchto zaměstnanců (ale nejvýše 75 % průměrné hrubé mzdy v hospodářství).

(5)

„Mimořádné nařízení vlády 92/2020“ (3), jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, zavedlo dávku pro osoby, jejichž pracovní smlouva byla během nouzového stavu nebo stavu pohotovosti pozastavena na dobu nejméně 15 dnů, za předpokladu, že jejich pracovní poměr je zachován do 31. prosince 2020. Dávka činí 41,5 % hrubé základní mzdy těchto zaměstnanců (nejvýše 41,5 % průměrné hrubé mzdy v hospodářství).

(6)

„Mimořádné nařízení vlády 132/2020“ (4) zavedlo režim zkrácené pracovní doby, v jehož rámci má zaměstnavatel v případě dočasného omezení činnosti způsobeného nouzovým stavem nebo stavem pohotovosti možnost zkrátit pracovní dobu zaměstnanců až o 50 %. Během období zkrácení pracovní doby mají dotčení zaměstnanci nárok na odškodnění ve výši 75 % rozdílu mezi hrubou mzdou za běžnou pracovní dobu a jejich skutečnou mzdou.

(7)

V případě osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání byla zavedena dvě opatření. Těm, kteří v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 zcela přestali pracovat, stát poskytuje dávku ve výši 75 % jejich průměrné hrubé mzdy (5). U osob, které zkracují svou pracovní dobu, poskytuje stát dávku až do výše 41,5 % jejich průměrné hrubé mzdy.

(8)

V případě pomocných pracovníků, kteří přestanou pracovat na základě přerušení obchodních činností v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19, zavedly orgány opatření poskytující příspěvek na podporu ve výši 35 % splatné odměny za pracovní den po dobu nejvýše tří měsíců.

(9)

„Mimořádné nařízení vlády č. 11/2020“ (6), jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, poskytuje bonus za dodatečnou práci pracovníkům specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví nebo ředitelství pro veřejné zdraví Bukurešti, které mají za cíl koordinovat a provádět opatření prevence a omezení událostí, které WHO v důsledku infekce COVID-19 vyhlásila celosvětovou mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví. Opatření poskytuje dávku ve výši 75 % základního platu za odpracované hodiny za běžnou pracovní dobu a 100 % základního platu za hodiny odpracované o víkendech, státních svátcích a jiných dnech, které nejsou počítány jako pracovní dny. Toto opatření lze považovat za opatření související se zdravím podle nařízení (EU) 2020/672.

(10)

V případě zaměstnanců vnitrostátního systému obrany, věznic, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními poskytly orgány bonus za péči o děti. Dávka je podmíněna tím, že druhý rodič nevyužívá alternativních práv, která rodičům přiznávají dny pro dohled nad dětmi v případě dočasného uzavření vzdělávacích jednotek. Toto opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(11)

„Zákon č. 56/2020“ (7), jak je uveden v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, zavádí bonus za zvláště nebezpečné podmínky až do výše 30 % jejich platu pro zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na lékařských opatřeních proti onemocnění COVID-19.

(12)

Rumunsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Rumunsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 4 370 779 006 EUR z důvodu zvýšení částek přímo souvisejících s technickými dávkami v nezaměstnanosti pro zaměstnance a jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, dávkami pro znovu zaměstnané zaměstnance a jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, nadcházejícím režimem krátkodobé práce, příspěvkem na podporu pomocných pracovníků a bonusem na péči o děti pro určité zaměstnance. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření, jež se týkají významného podílu podniků a pracovní síly v Rumunsku. Rumunsko hodlá financovat 271 534 419 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(13)

Komise Rumunsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(14)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Rumunsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány

(15)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(16)

Rumunsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Rumunsko tyto výdaje provedlo.

(17)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Rumunska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

technické dávky v nezaměstnanosti pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost, jak uvádí článek XI „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“;

b)

dávky uplatňované na osoby, jejichž pracovní smlouva byla pozastavena, jak uvádí článek I „mimořádného nařízení vlády 92/2020“;

c)

režim zkrácení pracovní doby, jak uvádí článek 1 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“;

d)

dávky podobné dávkám uvedeným v písmenu a) pro jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, včetně osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání, jak uvádí článek XV „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“;

e)

dávky stanovené „zákonem č. 6/2020 o státním rozpočtu sociálního pojištění na rok 2020“ pro jiné kategorie než zaměstnance, včetně osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání, jak uvádí článek 3 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“;

f)

příspěvek na podporu pomocných pracovníků, jak uvádí článek 4 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“;

g)

bonus za dodatečnou práci pro pracovníky specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví a/nebo ředitelství pro veřejné zdraví Bukurešti, jak uvádí čl. 8 odst. 6 „mimořádného nařízení vlády č. 11/2020“;

h)

bonus za péči o děti poskytnutý zaměstnancům vnitrostátního systému obrany, vězení, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními, jak uvádí čl. I odst. 6 „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“;

i)

bonus za zvláště nebezpečné podmínky přiznaný za uznání zásluh zdravotnického personálu, jak uvádí článek 7 „zákona č. 56/2020“.