(1)

Dne 7. srpna 2020 Litva požádala Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Litva provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měla Litva ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 6,9 %, resp. 48,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Litvy v roce 2020 sníží o 7,1 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Litvě imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Litvě vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s programem dotací na mzdy zaměstnanců během období, kdy nevykonávali pracovní činnost, a po ukončení tohoto období a s výplatou příspěvků pro osoby samostatně výdělečně činné, včetně příspěvků pro osoby samostatně výdělečně činné v oblasti zemědělství, jak uvádí 4. až 7. bod odůvodnění.

(4)

„Zákon o zaměstnanosti č. XII-2470“, jak je uveden v žádosti Litvy ze dne 7. srpna 2020, zavedl program výplaty dotací pro zaměstnance na pokrytí předpokládané mzdy pro každého zaměstnaného člověka, který dočasně nevykonával pracovní činnost. Zaměstnavatel si mohl vybrat mezi dotacemi, které pokryjí 70 % mzdy, a to do výše maximálně 1,5násobku minimální mzdy, nebo 90 % mzdy (100 % v případě zaměstnanců ve věku 60 let a více), a to až do výše minimální mzdy. Zaměstnavatelé, kteří se tohoto programu zúčastnili, si musejí ponechat alespoň 50 % svých zaměstnanců po dobu alespoň tří měsíců poté, co skončí výplata dotace.

(5)

Dotace jsou rovněž vypláceny pro zaměstnance vracející se do práce poté, co dočasně nevykonávali pracovní činnost, a to až po dobu šesti měsíců po jejich návratu do práce. Výše dotací vyplacených v prvním a druhém měsíci po návratu do práce může činit až 100 % zaměstnancovy mzdy, ve třetím a čtvrtém měsíci 50 % a v pátém a šestém měsíci 30 %, přičemž výše vyplácené částky může v závislosti na hospodářské činnosti vykonávané zaměstnavatelem dosáhnout výše minimální mzdy, nebo dvojnásobku minimální mzdy. Tyto dotace lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť jejich cílem je poskytnout podporu příjmu zaměstnanců a pomoci zachovat stávající pracovní poměry

(6)

Orgány rovněž zavedly příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné, včetně osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají zemědělskou činnost pro zemědělský podnik či hospodářství rovnající se minimálně čtyřem hospodářským jednotkám, jejichž výše činí 257 EUR měsíčně a vyplácely se po dobu karantény a po dobu následujících dvou měsíců. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť jejich cílem je ochrana osob samostatně výdělečně činných nebo podobných kategorií pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(7)

Konečně byly zavedeny příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné vykonávající činnost v zemědělství pro zemědělský podnik či hospodářství odpovídající méně než čtyřem hospodářským jednotkám, na něž se nevztahovalo opatření uvedené v 6. bodě odůvodnění. Toto opatření spočívá v jednorázové výplatě částky 200 EUR drobným zemědělcům, kteří neměli jiné zaměstnání. V případě drobných zemědělců, kteří byli vedle výkonu samostatné výdělečné činnosti v zemědělství zaměstnáni a nevydělali si více než minimální mzdu, spočívá opatření ve výplatě částky 200 EUR za každý ze tří měsíců karantény a období stavu nouze. Toto opatření lze považovat za opatření obdobné režimu zkrácené pracovní doby, jak je uveden v nařízení (EU) 2020/672, neboť jeho cílem je ochrana osob samostatně výdělečně činných nebo podobných kategorií pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(8)

Litva splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Litva předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 746 660 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly v Litvě. Litva hodlá pokrýt 144 350 000 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(9)

Komise Litvu konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, a to v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(10)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Litvě řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(11)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(12)

Litva by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Litva tyto výdaje provedla.

(13)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Litvy, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,