1.   S ohledem na čl. 211 odst. 4 a čl. 212 odst. 1 finančního nařízení jsou ve společném rezervním fondu drženy zejména rezervy těchto přispívajících nástrojů, jež jsou stanoveny v legislativních aktech, jimiž se zřizují tyto rozpočtové záruky a finanční pomoc:

2.   Ve společném rezervním fondu jsou rovněž drženy rezervy dalších přispívajících nástrojů pod podmínkou vstupu v platnost příslušných ustanovení navrhovaných právních aktů, jimiž se zřizují související rozpočtové záruky, finanční nástroje a finanční pomoc.

3.   Kromě toho a s ohledem na čl. 279 odst. 3 finančního nařízení mohou být do společného rezervního fondu převedeny rezervy dalších přispívajících nástrojů, a to buď v hotových penězích, nebo jako vlastnické právo ke způsobilým finančním aktivům, zejména pokud jde o:

4.   Převod dodatečných rezerv do společného rezervního fondu uvedený v odstavci 3 musí schvalující útvar předem oznámit finančnímu správci a dohodnout se s ním.

5.   Již dohodnuté pokyny a instrukce pro správu aktiv pro všechny stávající závazky ponechané mimo společný rezervní fond zůstávají na základě čl. 279 odst. 3 finančního nařízení v platnosti.

1.   Společný rezervní fond musí být spravován tak, aby byla s vysokou mírou spolehlivosti zajištěna likvidita potřebná pro úplné a okamžité provedení všech požadovaných odtoků a čerpání záruk a zachování kapitálu během investičního horizontu fondu.

2.   Pro dosažení obecného cíle stanoveného v odstavci 1 finanční správce společného rezervního fondu spravuje aktiva v souladu s obezřetnostními pravidly a zásadami řádného finančního řízení a v souladu s pravidly a postupy stanovenými účetním Komise.

3.   Portfolio společného rezervního fondu musí být sestaveno tak, aby byla zajištěna vysoká míra diverzifikace, pokud jde o kategorie způsobilých aktiv, zeměpisné oblasti, emitenty a data splatnosti, a bylo tak možné vyrovnávat kolísání jeho hodnoty.

1.   Zdroje společného rezervního fondu jsou přidělovány do složek odpovídajících jednotlivým přispívajícím nástrojům podle článku 1.

2.   Podíl složek se určí poměrně se zohledněním příspěvků aktiv do společného rezervního fondu a jejich čerpání u každého přispívajícího nástroje.

3.   Veškeré závazky, jež vzniknou u podkladových přispívajících nástrojů, musí být vyrovnány čerpáním aktiv ze společného rezervního fondu až do výše podílu odpovídajícího příslušné složce. Případné přečerpání musí být výjimečné, dočasné a musí být splaceno prostřednictvím přispívajícího nástroje v nominální hodnotě.

4.   Jestliže jsou aktiva ve společném rezervním fondu odpovídající podílu příslušné složky vyčerpána, požádá Komise rozpočtový orgán o nezbytné prostředky pro splnění přijatých závazků.

5.   Komise může ve výjimečných případech podle čl. 30 odst. 1 písm. g) finančního nařízení ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky z rozpočtového bodu pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtového bodu pro jinou rozpočtovou záruku ve výjimečných případech, kdy zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky, a za podmínky, že převedená částka bude později obnovena v souladu s postupem stanoveným v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. g) finančního nařízení a čl. 212 odst. 4 finančního nařízení.

6.   V souladu s čl. 211 odst. 7 finančního nařízení Komise co nejrychleji informuje rozpočtový orgán, jestliže hodnota akcií jakékoli složky klesne pod 50 % částek předpokládaných po uplatnění efektivní míry tvorby rezerv, a opět, pokud tato hodnota klesne pod 30 % uvedených předpokládaných částek.

1.   Vypořádání čerpání záruk odpovídajících finančním nástrojům, rozpočtovým zárukám a finanční pomoci, jež jsou kryty společným rezervním fondem („čerpání záruk“) musí zajišťovat sledovatelnost a zaznamenávání uvedených převodů v rámci účetního systému Komise.

2.   Žádosti o čerpání záruk a další relevantní žádosti o platbu mohou být splněny v hotových penězích a/nebo prodejem aktiv společného rezervního fondu a/nebo prostřednictvím repa, a to v rámci příslušných omezení rizik.

3.   Při přijetí žádosti o čerpání záruky nebo relevantní žádosti o platbu od prováděcího partnera nebo s cílem zachovat minimální výši zdrojů v hotových penězích nebo peněžních ekvivalentech v rámci rezervy v oblasti likvidity podle článku 212 a čl. 213 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení vydá schvalující útvar odpovědný za přispívající nástroj na centrální pokladně Komise příkaz k doplnění finančních prostředků za účelem obnovení hodnoty odpovídající položky rezervy v oblasti likvidity. Na základě těchto příkazů k doplnění finančních prostředků požádá pokladna Komise o převod částek na zvláštní účet zřízený pro vyřizování těchto žádostí o čerpání záruky nebo žádostí o platbu, ze kterého se uvedené částky dají k dispozici schvalujícím útvarům, které je mohou použít k provedení plateb prováděcím partnerům.

4.   Schvalující útvary sdělí předem informace o všech žádostech o čerpání záruky nebo relevantních žádostech o platbu, jakmile jsou tyto informace k dispozici, aby se finanční správce mohl odpovídajícím způsobem připravit, a na tyto žádosti o čerpání záruky nebo relevantní žádosti o platbu reagovat. Schvalující útvary pro přispívající nástroje aktivně monitorují finanční závazky v rámci své odpovědnosti za poskytování odhadů příjmů a včasných informací v rozsahu, který je o očekávaných žádostech o čerpání záruky k dispozici.

5.   Výroční zpráva o fungování společného rezervního fondu obsahuje informace o žádostech o čerpání záruky a relevantních žádostech o platbu, jež byly ze společného rezervního fondu splněny.

1.   Finanční správce vypracuje investiční strategii, jíž se bude řídit správa aktiv společného rezervního fondu za účelem dosažení investičních cílů stanovených v článku 2. Investiční strategie se zpracovává ve formě strategické alokace aktiv, která stanoví orientační cílové alokace pro různé kategorie způsobilých finančních aktiv v portfoliu.

2.   Finanční správce promítne strategickou alokaci aktiv do strategické referenční hodnoty (dále jen „referenční hodnota“), vůči níž se porovnává výkonnost společného rezervního fondu.

3.   Investiční strategii a referenční hodnotu navrhuje finanční správce a po konzultaci a ve spolupráci se schvalujícími útvary schvaluje účetní.

4.   Investiční strategii a referenční hodnotu je možno změnit v případě řádně podložené a odůvodněné změny hospodářských podmínek, podstatné změny potřeb a situace přispívajících nástrojů nebo významné změny v odhadech přítoku a odtoku prostředků. Postup změny investiční strategie je stejný jako při jejím původním přijetí. Investiční strategie se stanoví s ohledem na investiční horizont a rizikovou toleranci společného rezervního fondu.

5.   Investiční horizont společného rezervního fondu odráží kombinované investiční horizonty jednotlivých přispívajících nástrojů s přihlédnutím k časovému profilu příspěvků z rozpočtu a odhadům přítoků a odtoků prostředků poskytnutým schvalujícími útvary odpovědnými za přispívající nástroje před stanovením počáteční investiční strategie a každoročně po dobu životnosti přispívajícího nástroje, nebo v případě, že jsou očekávány významné změny.

6.   Finanční správce definuje rizikovou toleranci společného rezervního fondu jako maximální částku ztrát z činností při správě aktiv, které může společný rezervní fond akceptovat. Riziková tolerance se vyjadřuje pomocí rizikových parametrů, jako je hodnota v riziku, stanovených s velmi vysokou mírou spolehlivosti tak, aby pravděpodobnost, že reálné ztráty překročí maximální očekávané ztráty, byla velmi nízká.

1.   Finanční správce provádí investiční strategii s ohledem na pokyny pro správu aktiv a příslušné předpisy a postupy.

2.   Finanční správce dohlíží na fungování postupů stanovených v tomto rozhodnutí.

3.   Finanční správce podává zprávy v souladu s článkem 11.

4.   Útvar pro řízení rizik finančního správce informuje účetního o všech významných obavách týkajících se řádného a obezřetného finančního řízení aktiv.

5.   Finanční správce dohlíží na zadávání veřejných zakázek na všechny příslušné podpůrné služby (účetnictví, analytika, obchodní řešení) potřebné k zajištění účinného provádění investiční strategie.

6.   Pro zajištění účinného a efektivního provádění investiční strategie je finanční správce oprávněn delegovat specifické funkce nebo postupy na akreditované poskytovatele služeb, kteří jsou držiteli všech požadovaných povolení k provádění převedených služeb. Činnosti, které lze delegovat:

1.   Finanční správce vypočítává alespoň jednou měsíčně čistou hodnotu majetku (NAV) společného rezervního fondu. Veškeré transakce (přítoky a odtoky prostředků) se oceňují v čisté hodnotě majetku na konci měsíce.

2.   Celkové zisky nebo ztráty z investování aktiv vyjádřené pomocí čisté hodnoty majetku společného rezervního fondu se proporcionálně rozdělí podle podílů složek příslušných finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci.

3.   Oceňování portfolia se provádí pomocí metod a postupů oceňování navržených finančním správcem a schválených účetním. Uvedené metody a postupy mohou zahrnovat závěrečné ceny na trhu, externě vyhodnocené ceny, kotované ceny na aktivním trhu a v případě, že tyto nejsou k dispozici, interní nebo externí modely oceňování. Jestliže došlo k nákupu nebo k prodeji aktiv, použijí se transakční ceny.

4.   Výkonnost portfolia se hodnotí na základě reálné hodnoty s přihlédnutím k tržním cenám nástrojů. Výkonnost portfolia se vypočítá jak v absolutních hodnotách, tak v poměru k referenční hodnotě uvedené v článku 5.

5.   Přímé náklady na správu aktiv ve společném rezervním fondu jsou absorbovány aktivy společného rezervního fondu. Uvedené náklady na správu aktiv zahrnují poplatky za opatrování, náklady na externí audit, náklady na obchodování a zajištění, bankovní poplatky a náklady spojené s transakcemi s půjčkou cenných papírů a jinými operacemi způsobilými podle článku 8.

6.   Náklady na infrastrukturu pro obchodování, včetně nákladů na datové služby přímo související se správou aktiv společného rezervního fondu se mohou odečíst od aktiv fondu.

1.   Společný rezervní fond investuje pouze do:

2.   Společný rezervní fond získá expozici vůči uvedeným kategoriím aktiv prostřednictvím investic do těchto nástrojů nebo účasti na těchto operacích:

3.   Deriváty ve formě forwardových smluv, futures a swapů se použijí výhradně pro účely efektivní správy portfolia, a nikoli pro účely spekulací nebo využití pákového efektu. Deriváty se smějí použít k úpravě doby trvání, zmírnění úvěrového nebo jiného relevantního rizika nebo ke změnám v alokaci aktiv v souladu s investiční politikou.

4.   Aktiva společného rezervního fondu smějí být investována do zajištěných vysoce likvidních dluhopisů denominovaných v amerických dolarech vydaných státními a nadnárodními subjekty výhradně pro účely diverzifikace a expozice vůči jiné úrokové křivce. Jakékoli měnové riziko musí být zajištěno prostřednictvím vhodného využití swapů nebo jiných nástrojů pro měnové zajištění uvedených v odstavci 3.

5.   Finanční správce může se souhlasem účetního rozšířit rozsah způsobilých investic tak, aby zahrnoval další kategorie aktiv a investiční operace v souladu s investiční strategií a cíli, jakož i měny jiných vyspělých ekonomik, jejichž seznam průběžně zveřejňuje Mezinárodní měnový fond a jež podléhají zajištění měnového rizika. Veškerá rozhodnutí o zahrnutí nových kategorií aktiv, investičních operací nebo měn vyspělých ekonomik musí být pro každou kategorii aktiv, operaci nebo měnu náležitě odůvodněna s uvedením toho, jak rozšířené investiční možnosti zlepší výkonnost společného rezervního fondu z hlediska poměru mezi rizikem a výnosem. Musí být rovněž provedeno posouzení provozní způsobilosti potřebné k provádění těchto nových investičních možností.

1.   Finanční správce nesmí vědomě investovat aktiva společného rezervního fondu do cenných papírů vydaných podniky, u kterých bylo na základě pravomocného rozhodnutí nebo konečného správního rozhodnutí zjištěno zapojení do činností:

2.   Aktiva společného rezervního fondu se nesmějí investovat do cenných papírů vydaných podniky, jež podle informací finančního správce získávají více než 25 % svých celkových ročních příjmů z níže uvedených činností:

1.   Investiční strategie společného rezervního fondu se provádí v souladu s politickým cílem Unie v co největší míře podporovat udržitelné financování a sociální spravedlnost v souladu s ochranou kapitálu společného rezervního fondu.

2.   Provádění investiční politiky společného rezervního fondu musí být v souladu se všemi příslušnými právními předpisy na podporu environmentálních, sociálních a správních (ESG) finančních nástrojů a musí respektovat příslušné normy, systémy, kritéria a procesy zavedené v právním rámci Unie.

3.   Finanční správce konzultuje zahrnutí environmentálních, sociálních a správních faktorů do investiční strategie společného rezervního fondu s technickou skupinou odborníků EU pro udržitelné finance, nebo její nástupnickou skupinou.

4.   Finanční správce sleduje profil ESG ve společném rezervním fondu a pravidelně o něm podává zprávy, mimo jiné i v rámci výroční zprávy podle v článku 11.

1.   Výroční zpráva podle čl. 214 odst. 2 finančního nařízení obsahuje klíčové informace o obecném složení portfolia, počtu žádostí o čerpání, počtu transakcí a o výkonnosti ve srovnání s referenční hodnotou.

2.   Výroční zpráva musí obsahovat komentář k celkové výkonnosti společného rezervního fondu a veškerým významným událostem souvisejícím s výsledky a operacemi společného rezervního fondu v průběhu roku.

3.   Účetní zajistí včasné vypracování roční účetní závěrky týkající se aktiv ve vlastnictví společného rezervního fondu a její konsolidaci v roční účetní závěrce Unie.

4.   Finanční správce poskytne účetnímu při plnění tohoto požadavku na vyžádání veškeré informace a pomoc.

5.   Finanční správce zpracovává měsíční zprávy o riziku a výkonnosti.

6.   Finanční správce poskytne na žádost účetního, Evropského parlamentu nebo Rady a Evropského účetního dvora informace o situaci a výkonnosti společného rezervního fondu.