(1)

Vztahy mezi Unií a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Jordánsko dne 24. listopadu 1997 podepsalo s Unií Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), která vstoupila v platnost dne 1. května 2002. Na základě dohody o přidružení Unie a Jordánsko během přechodného období 12 let postupně vytvořily oblast volného obchodu. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a o změně Dohody o přidružení mezi ES a Jordánskem, jakož i o nahrazení příloh I, II, III a IV a protokolů č. 1 a 2 k uvedené dohodě (3). V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což obnáší rozšířené oblasti spolupráce. V prosinci 2009 byl parafován Protokol mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů použitelný na spory v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími s jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (4), který následně vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci dohody o přidružení, priorit partnerství mezi EU a Jordánskem a jednotného rámce podpory přijatého pro období 2017–2020.

(2)

Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a o obecním zřízení. Kromě toho byla přijata legislativní zlepšení, pokud jde o nezávislost soudnictví a práva žen.

(3)

Na jordánské hospodářství významně dopadly dlouhotrvající konflikty v regionu, zejména v sousedním Iráku a Sýrii. Tyto regionální nepokoje znamenaly značné ztráty vnějších příjmů a nadměrné zatížení veřejných financí. Negativní dopady pocítil cestovní ruch i příliv přímých zahraničních investic a obchodní cesty zůstaly na dlouhou dobu zablokovány. Kromě toho byly na několik let přerušeny dodávky zemního plynu z Egypta, což vedlo k tomu, že bylo zapotřebí získat energii z alternativních zdrojů za vyšší cenu. Jordánské hospodářství bylo navíc zasaženo velkým přílivem syrských uprchlíků, který zvýšil tlak na fiskální pozici, veřejné služby a infrastrukturu Jordánska.

(4)

V srpnu 2016 se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodly na druhém ekonomickém ozdravném programu, který podpořila rozšířená finanční facilita na období tří let ve výši 723 milionů USD a který následoval po tříleté dohodě o pohotovostním úvěru ve výši 2 000 milionů USD v letech 2012 až 2015. V květnu 2019 byl program rozšířené finanční facility prodloužen do března 2020.

(5)

V prosinci 2016 přijala Unie druhý program makrofinanční pomoci (5) (MFA-II) formou úvěrů v hodnotě 200 milionů EUR, a to v reakci na žádost Jordánska z března 2016 a po dokončení prvního programu makrofinanční pomoci v hodnotě 180 milionů EUR, který byl proveden v roce 2015. MFA-II byl přijat v návaznosti na závazek vyjádřený na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu („Supporting Syria and the region“) konané v Londýně dne 4. února 2016, na které Unie přislíbila finanční podporu ve výši 2 390 milionů EUR na období 2016–2017 pro země, které byly nejvíce postiženy uprchlickou krizí, včetně Jordánska. Memorandum o porozumění, v němž jsou stanoveny hospodářské podmínky týkající se MFA-II, vstoupilo v platnost dne 19. září 2017. Po provedení dohodnutých hospodářských opatření byla dne 17. října 2017 uvolněna první splátka MFA-II a dne 21. června 2019 splátka druhá.

(6)

Rozhodnutí (EU) 2016/2371 zahrnovalo společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, v němž se Komise vzhledem k fiskálním problémům a mimořádným okolnostem, kterým Jordánsko čelí v důsledku přijetí velkého počtu Syřanů (1,3 milionu podle jordánských orgánů), zavázala, že v případě potřeby předloží nový návrh na prodloužení a navýšení makrofinanční pomoci Jordánsku poté, co bude úspěšně uzavřena MFA-II, a za předpokladu, že budou splněny obvyklé podmínky pro tento druh pomoci, včetně aktualizovaného posouzení potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů ze strany Komise.

(7)

V letech 2017 až 2019 bylo jordánské hospodářství i nadále zatěžováno dlouhotrvající nestabilitou v regionu, vysokou mírou expozice vůči výkyvům cen ropy a globálním nárůstem výpůjčních nákladů na rozvíjejících se trzích. V důsledku toho se hospodářský růst opět zpomalil, výrazně vzrostla nezaměstnanost, poklesly daňové příjmy a vznikly nové fiskální potřeby a potřeby financování z vnějších zdrojů.

(8)

V této obtížné situaci Unie a mezinárodní společenství opětovně při různých příležitostech potvrdily svůj závazek podpořit Jordánsko, zejména na bruselské konferenci na podporu budoucnosti Sýrie a okolního regionu v dubnu 2017, na zasedání Rady přidružení EU-Jordánsko v červenci 2017 a na druhé bruselské konferenci na podporu budoucnosti Sýrie a okolního regionu v dubnu 2018. Na konferenci „London Initiative“, která se konala v únoru 2019, a na třetí bruselské konferenci, která se konala v březnu 2019, mezinárodní a regionální společenství dárců včetně Unie znovu potvrdilo, že hodlá Jordánsko podpořit v jeho úsilí o zachování makroekonomické stability a zlepšení vyhlídek na růst.

(9)

Od vypuknutí krize v Sýrii v roce 2011 přidělila Unie Jordánsku v rámci různých nástrojů více než 2 100 milionů EUR, včetně 380 milionů EUR v rámci obou programů makrofinanční pomoci, s cílem pomoci zemi zabezpečit hospodářskou stabilitu, zachovat politickou a hospodářskou reformu a řešit humanitární, rozvojové a bezpečnostní potřeby Jordánska. Evropská investiční banka navíc Jordánsku poskytla přibližně 486 milionů EUR ve formě půjček na projekty.

(10)

Vzhledem k nezměněné obtížné hospodářské situaci a výhledu Jordánsko v červenci 2019 požádalo o další makrofinanční pomoc ze strany Unie.

(11)

Po úspěšném dokončení druhého přezkumu programu MMF dne 6. května 2019 zahájily MMF a Jordánsko jednání o následném programu MMF na období po březnu 2020, kdy se očekává, že bude ukončeno ujednání v rámci rozšířené finanční facility.

(12)

Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(13)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, pokud jde o bezprostřední zajištění financování z vnějších zdrojů a měla by podpořit provádění hospodářského programu, jehož součástí jsou důrazná a okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(14)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska přetrvává zbytkový deficit financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu jeho hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu financování Jordánska z vnějších zdrojů, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj.

(16)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(17)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, s opatřeními, která byla přijata v rámci těchto oblastí, a s dalšími příslušnými politikami Unie.

(18)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(19)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(20)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a ESVČ by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování specifických cílů makrofinanční pomoci pravidelně sledovat.

(21)

Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho by smlouva o úvěru, jež má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány, měla obsahovat ustanovení zmocňující Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k provádění šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (6) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (7) a zmocňující Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení.

(22)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu.

(23)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(24)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly sledovat provádění tohoto rozhodnutí.

(25)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

(26)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle nařízení (EU) č. 182/2011 by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup stanovení v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou poskytuje Unie Jordánsku, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,