(1)

Aby se zjednodušilo využívání financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a snížila se administrativní zátěž i riziko chyb, je vhodné stanovit paušální sazbu pro úhradu nákladů jednomu či více příjemcům u operací podporovaných v rámci technické pomoci, aniž by bylo nutné sazbu odůvodňovat. Patří sem případy, kdy operace technické pomoci provádí řídicí orgán nebo platební agentura či jiný subjekt.

(2)

Výše paušální sazby vychází ze stropů a skutečného přídělu na technickou pomoc v programech, jakož i z údajů o čerpání v minulých programových obdobích. Použití metody úhrady paušální sazbou nemá na finanční příděl na technickou pomoc v přijatých programech vliv. Lze ji rovněž použít u programů podporovaných z více než jednoho fondu, i když priorita technická pomoc dostává podporu z jiného fondu, než je fond poskytující podporu pro jiné priority než technickou pomoc v rámci téhož programu.

(3)

Aby se navíc usnadnilo finanční řízení ve stávajících režimech programování, mělo by být v případě EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a rovněž v případě ENRF stanoveno, že základem pro uplatnění této sazby jsou způsobilé výdaje v rámci jiných prioritních os než je prioritní osa na technickou pomoc v programu, v němž je použita tato metoda úhrady paušální sazbou. Tuto paušální sazbu tudíž nelze použít, zahrnuje-li program výhradně technickou pomoc. U výše uvedených fondů se navíc nepožaduje, aby byl program v případě použití této metody úhrady paušální sazbou změněn.

(4)

Je nutno upřesnit, že základem pro použití paušální sazby jsou způsobilé výdaje, u nichž řídicí orgán nebo příslušný kontrolní subjekt dokončil řídicí kontroly nebo v případě EZFRV příslušné správní kontroly.

(5)

Aby nevzniklo riziko dvojího financování v případech, kdy členské státy využijí této možnosti, mělo by se financování paušální sazbou použít pouze na výdaje, které byly předmětem řídicí kontroly po vstupu tohoto nařízení v platnost, a poté až do konce období způsobilosti. Z téhož důvodu by se u EZFRV mělo financování paušální sazbou použít pouze na výdaje, které byly předmětem správních kontrol od začátku zemědělského rozpočtového roku, jak je stanoven v článku 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2), počínaje 16. říjnem 2019 nebo od začátku jakéhokoliv následujícího zemědělského rozpočtového roku a poté až do konce období způsobilosti. V zájmu zajištění řádného finančního řízení musí členské státy zajistit, aby částky uhrazené v podobě financování paušální sazbou byly vypočteny na základě výdajů na projekty netechnické pomoci, které jsou legální a správné.

(6)

Mechanismus financování paušální sazbou lze použít pouze v účetních obdobích, která ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost ještě nebyla uzavřena. Aby bylo možné ve smyslu článků 9 a 47 nařízení (EU) č. 1306/2013 provádět kontroly základu pro výpočet financování paušální sazbou, lze mechanismus financování paušální sazbou v případě EZFRV použít pouze na výdaje vzniklé od začátku zemědělského rozpočtového roku počínaje 16. říjnem 2019 nebo od začátku jakéhokoliv následujícího zemědělského rozpočtového roku.

(7)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením, aby je bylo možné využít včas ve stávajícím účetním období a v případě EZFRV v zemědělském rozpočtovém roce počínaje 16. říjnem 2019, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,