(1)

V březnu 2007 v návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 260/2007 (2) (dále jen „konečné nařízení“) konečné antidumpingové clo z dovozu některých wolframových elektrod, v současnosti kódů KN ex 8101 99 10 a ex 8515 90 80 (kódy TARIC 8101991010 a 8515908010), pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Konečným nařízením bylo uloženo antidumpingové clo, jehož sazba činí 17,0 % až 41,0 % z dovozu od spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a 63,5 % z dovozu od všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR.

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Rada rozhodla prováděcím nařízením (EU) č. 508/2013 (3) platné antidumpingové clo zachovat.

(4)

Dne 2. září 2017 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (4) oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření uložených na dovoz wolframových elektrod pocházejících z ČLR.

(5)

Dne 27. února 2018 dva výrobci v Unii (Gesellschaft für Wolfram Industrie mbH a Plansee SE) (dále jen „žadatelé“), představující 100 % celkové výroby wolframových elektrod v Evropské unii (dále jen „Unie“), podali žádost o přezkum (dále jen „žádost“) podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (5) (dále jen „základní nařízení“).

(6)

Žadatelé svou žádost odůvodnili tím, že pokud opatření pozbudou platnosti, dumping a újma působená výrobnímu odvětví Unie pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví.

(7)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 31. května 2018 zveřejnila oznámení o zahájení tohoto přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(9)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé dovozce a uživatele wolframových elektrod v Unii, orgány v ČLR a známé výrobce v ČLR a vyzvala je ke spolupráci.

(11)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádné vyjádření k zahájení šetření ani žádost o slyšení nebyly obdrženy.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala dovozce, aby se přihlásili a poskytli konkrétní informace, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.

(14)

Ze 46 oslovených dovozců, kteří nebyli ve spojení, se přihlásilo pět společností. Dvě z těchto společností však nedovážely wolframové elektrody pocházející z ČLR v období přezkumného šetření a tři další tvrdily, že jsou uživateli, a nikoli dovozci; pouze jedna z těchto společností vyjádřila zájem být zúčastněnou stranou. Další dovozce se přihlásil v pozdější fázi šetření a byl mu přiznán status zúčastněné strany. Z těchto důvodů nebyl proveden žádný výběr vzorku dovozců.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala Misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo kontaktovala případné další výrobce v ČLR, kteří by mohli mít zájem zúčastnit se šetření.

(16)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři výrobci v ČLR. Vzhledem k nízkému počtu spolupracujících výrobců Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala všechny čínské výrobce, kteří poskytli vyplněné formuláře pro výběr vzorku, aby vyplnili dotazník.

(17)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala uživatele, aby se přihlásili a spolupracovali. Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, přihlásili se tři uživatelé, z nichž však pouze jeden měl zájem být zaregistrován jako zúčastněná strana.

(18)

Komise zaslala dotazníky dvěma uvedeným výrobcům v Unii, třem uvedeným výrobcům v ČLR, kteří se přihlásili v souvislosti s výběrem vzorku, a vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“). Odpovědi na dotazníky přišly pouze od dvou uvedených výrobců v Unii a jedné čínské společnosti, Shaanxi Yuheng Tungsten & Molybdenum Industrial Co., Ltd. Tato společnost bývala výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu a je popsán v 32. bodě odůvodnění, avšak v současné době jeho výrobu pozastavila a zabývá se pouze obchodní činností.

(19)

Proto čínská vláda ani čínští výrobci (7) výrobku, který je předmětem přezkumu, bez ohledu na to, zda vyváželi, či nikoli, nespolupracovali. Komise výrobce informovala o důsledcích nedostatečné spolupráce; při šetření však nespolupracoval žádný výrobce.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(22)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení přezkumu, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Příslušné informace poskytli dva čínští výrobci.

(23)

Aby Komise získala informace, jež považuje za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě, jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění. Čínská vláda neposkytla žádnou odpověď.

(24)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ve lhůtě 37 dnů od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy, pokud jde o vhodnost uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Čínská vláda ani výrobci v ČLR neposkytli v tomto ohledu žádná podání nebo další důkazy.

(25)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, by mohlo být nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(26)

Dne 8. listopadu 2018 Komise zveřejnila první poznámku ke spisu (dále jen „poznámka ze dne 8. listopadu 2018“), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež by Komise mohla použít k určení běžné hodnoty. V poznámce ze dne 8. listopadu 2018 je uveden seznam všech výrobních faktorů, např. materiály, energie a pracovní síla, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho útvary Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určily v dané fázi jako potenciální reprezentativní země Brazílii, Mexiko, Rusko a Turecko. V poznámce ze dne 8. listopadu 2018 byl dále uveden záměr použít mezinárodní referenční hodnoty u nákladů na hlavní surovinu.

(27)

Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost se do deseti dnů vyjádřit. Komise obdržela vyjádření od dvou uvedených výrobců v Unii. Výrobní odvětví Unie zejména uvedlo, že náklady v Turecku poskytují lepší základ než náklady v Mexiku, Brazílii nebo Rusku.

(28)

Vyjádřením dvou uvedených výrobců v Unii se Komise zabývala ve druhé poznámce ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 6. března 2019 (dále jen „poznámka ze dne 6. března 2019“). V poznámce ze dne 6. března 2019 bylo Turecko na základě informací, které byly v dané fázi k dispozici, určeno jako nejvhodnější reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. V poznámce ze dne 6. března 2019 se dále uvádí, že pokud jde o náklady na práci a náklady na elektřinu, má Komise v úmyslu použít údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem. Kromě toho je v ní uvedeno, že na základě dostupných informací se zdá, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se mimo ČLR a Unii nevyrábí. Proto Komise uvedla, že u nákladů na výrobní režii, u správních, prodejních a režijních nákladů a u zisku hodlá použít veřejně dostupné údaje od dvou uvedených spolupracujících výrobců v Unii. Pokud jde o čistou cenu suroviny (oxid wolframový obsažený v parawolframanu amonném), použije se mezinárodní referenční hodnota v Platts Metals Week, kterou zveřejňuje Národní informační centrum pro nerosty Americké geologické služby.

(29)

Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost se do deseti dnů vyjádřit, žádné vyjádření však nebylo zasláno.

(30)

Komise dne 6. dubna 2019 zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto poskytnutým informacím vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(31)

Jedna ze stran se vyjádřila a poukázala na skutečnosti, které jsou v tomto nařízení již náležitě objasněny. Nebyla obdržena žádná žádost o slyšení.

(32)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to wolframové svářecí elektrody, včetně wolframových tyčí a prutů pro svářecí elektrody, obsahující nejméně 94 % hmotnostních wolframu, jiné než získané prostým slinováním, též upravené do stanovené délky, v současnosti kódů KN ex 8101 99 10 a ex 8515 90 80 (kódy TARIC 8101991010 a 8515908010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá při svařování a v obdobných procesech, včetně obloukového svařování v ochranné atmosféře mezi wolframovými elektrodami a svařování a řezání plazmovým obloukem. Uvedené procesy se realizují v mnoha průmyslových odvětvích, např. ve stavebnictví, při stavbě lodí, v automobilovém, námořním, chemickém a jaderném průmyslu, leteckém a kosmickém průmyslu a při stavbě ropovodů a plynovodů. Na základě fyzikálních a chemických vlastností a zastupitelnosti různých typů výrobku z hlediska uživatele se má za to, že pro účely tohoto řízení představují všechny wolframové elektrody jediný výrobek.

(34)

Žádná zúčastněná strana se k obdobnému výrobku nevyjádřila. Proto, jak bylo zjištěno při původním šetření, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích ČLR a výrobek vyráběný a prodávaný výrobci z Unie v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu z ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(36)

Jak je uvedeno v 18. a 19. bodě odůvodnění, žádný čínský výrobce při šetření nespolupracoval. Čínští výrobci nepředložili odpovědi na dotazník ani žádné údaje o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a čínští výrobci nevyjádřili k důkazům ve spise k dané věci, včetně příslušné zprávy. Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(37)

Komise vyrozuměla čínské orgány a oba čínské výrobce, kteří se přihlásili do výběru vzorku, o použití článku 18 základního nařízení a dala jim možnost se vyjádřit. Nebylo předloženo žádné vyjádření, které by mohlo změnit použití článku 18 základního nařízení.

(38)

Proto v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela níže uvedená zjištění ohledně pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména z informací uvedených v žádosti, v podáních zúčastněných stran a ze statistik dostupných v databázi podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení a v dalších veřejných zdrojích uvedených v příslušném případě níže.

(39)

Statistické údaje z databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z ČLR do Unie dovezeno 45 000–50 000 kg wolframových elektrod, což představuje 40–50 % celkové spotřeby v Unii. Komise tedy dospěla k závěru, že skutečný dovoz v období přezkumného šetření byl reprezentativní, a proto zkoumala, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(40)

Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení se „běžná hodnota obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(41)

Avšak podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnotu“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(42)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení jsou podstatná zkreslení „taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(43)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k případnému vlivu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s dotčeným výrobkem v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho mohou být při posuzování různých prvků tohoto výčtu použity stejné skutkové okolnosti. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Celkové posouzení existence zkreslení může také zohlednit obecné souvislosti a situaci v zemi vývozu, zejména pokud základní prvky hospodářského a správního uspořádání země vývozu svěřují vládě podstatné pravomoci zasahovat do tržních sil, což tudíž poukazuje na skutečnost, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(44)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(45)

Zúčastněné strany byly v době zahájení přezkumného šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Komise se v této souvislosti opírá o zprávu (8) prokazující existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v klíčových výrobních faktorech (např. půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i v konkrétních odvětvích (např. výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla vložena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumného šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(46)

Žadatel v žádosti zmiňuje zkreslení v odvětví wolframu uvedená ve zprávě, konkrétněji:

(47)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů uvedených ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, které vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, zejména z čínských právních předpisů, zveřejněných oficiálních čínských politických dokumentů, zpráv zveřejněných mezinárodními organizacemi a ze studií/článků akademických pracovníků, jež jsou konkrétně uvedeny ve zprávě. Tato analýza se týkala zkoumání významných zásahů státu v hospodářství obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(48)

Jak je uvedeno v 18. a 19. bodě odůvodnění, čínská vláda ani čínští výrobci se nevyjádřili ani nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci, včetně zprávy, a další důkazy, které poskytli žadatelé, ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(49)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (9). Celkové uspořádání čínského hospodářství proto nejen umožňuje státu významně do něj zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (10).

(50)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž úlohy Komunistické strany Číny a státu jsou navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistický systém je základním systémem Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (11) To dokládá kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato kontrola je čínskému systému vlastní a překonává stav obvyklý v jiných zemích, kde vláda vykonává širokou makroekonomickou kontrolu v mezích, v nichž volně působí tržní síly.

(51)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (12). Intervenční hospodářské nástroje používané čínskými orgány jsou rozmanité, zahrnují systém průmyslového plánování, finanční systém a rovněž regulační prostředí.

(52)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány také stanoví nástroje na podporu příslušných typů průmyslu/odvětví, jakož i časový rámec, ve kterém je zapotřebí těchto cílů dosáhnout. Některé plány obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci těchto plánů se vybírají jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty jako (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s vládními prioritami a těm jsou pak stanoveny konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Závazná povaha plánů a skutečnost, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy uplatňují systém plánů a odpovídajícím způsobem používají jim svěřené pravomoci, nutí hospodářské subjekty řídit se prioritami stanovenými v plánech (viz také oddíl 3.3.1.5 níže) (13).

(53)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.3.1.8) (14). Totéž platí pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. I když mají menší význam než banky, jsou tyto části finančního sektoru institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (15).

(54)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla zadávání veřejných zakázek jsou běžně používána k dosažení jiných politických cílů než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (16). Podobně i v oblasti investic si čínská vláda udržuje významnou kontrolu nad zaměřením a velikostí státních i soukromých investic a vliv na ně. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (17).

(55)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takové významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení efektivního přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (18).

(56)

V ČLR představují podstatnou součást hospodářství podniky, které jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány, jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny.

(57)

Pokud jde o státní vlastnictví, přetrvává v odvětví wolframu vysoká míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Vzhledem k tomu, že licence na těžbu wolframu jsou většinou poskytovány státem vlastněným podnikům, je mnoho významných společností v oblasti těžby wolframu vlastněných státem (19).

(58)

Pokud jde o ovládání státem, vláda a Komunistická strana Číny zachovávají struktury, jež zajišťují jejich trvalý vliv nad podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé podniky realizovaly, ale nárokuje si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. Mezi prvky, které poukazují na ovládání podniků v odvětví wolframu státem, patří těžební licence a omezení investic a vývozu (20). Dále existuje velký počet podrobných cílů a kvót stanovených v 13. pětiletém plánu pro odvětví neželezných kovů (dále jen „13. pětiletka pro neželezné kovy“) (21).

(59)

Analýza ohledně strategického dohledu a pokynů státu v tomto odvětví je uvedena v oddíle 3.3.1.4 a 3.3.1.5 níže. Vzhledem k vysoké míře ovládání a zásahů státu do odvětví wolframu, jak je popsáno níže, nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci wolframu, kteří jsou v soukromém vlastnictví.

(60)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že trh s wolframovými elektrodami v ČLR je významnou měrou zásobován podniky, které jsou ovládány čínskou vládou, jsou pod jejím strategickým dohledem nebo se řídí jejími pokyny.

(61)

Čínský stát může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím své přítomnosti ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státem vlastněných podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (22), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát ovlivňovat podnikatelská rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých. Podle čínského práva obchodních společností má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (23)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek zřejmě nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejméně od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky na kontrolu podnikatelských rozhodnutí ve státem vlastněných podnicích jako věc politického principu. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (24). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (25). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, včetně odvětví wolframu. Proto je jisté, že uvedená pravidla se vztahují rovněž na výrobce wolframových elektrod a na dodavatele vstupů.

(62)

Konkrétně v odvětví wolframu (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu) existují úzké vazby mezi rozhodovacími procesy v podnicích působících v tomto odvětví a státem, zejména Komunistickou stranou Číny. Výrobci wolframu jsou organizováni v Čínském sdružení odvětví wolframu, které je součástí Čínského sdružení odvětví neželezných kovů. Posledně jmenované sdružení se jasně řídí vládní politikou a vybízí zaměstnance a své členy, aby mimo jiné předávali a naplňovali ducha Dvou zasedání (liang chuej) (26). Čínské sdružení odvětví wolframu provádí vládní politiky, jejichž důsledkem jsou zkreslení nákladů a cen na čínském trhu. V roce 2016 oznámilo osm velkých výrobců v ČLR plány omezit výrobu wolframových koncentrátů, Čínské sdružení odvětví wolframu požádalo své členy o omezení výroby a čínská Správa státních hmotných rezerv uspořádala tendry na nákup wolframových koncentrátů. Vzhledem k tomu, že ČLR vyrábí více než 80 % světového výstupu wolframu, mají tato opatření dopad na čínské i světové ceny wolframu. Zadruhé je většina kvót na těžbu wolframu rozdělena mezi šest velkých státem vlastněných podniků: China Minmetals, Aluminium Corporation of China, China Northern Rare Earth Group High-Tech, Xiamen Tungsten, China Southern Rare Earth Group, Guangdong Rare Earth Industry Group (27). Přítomnost státu v odvětví wolframu je v Číně tedy vykonávána přímo ve státem vlastněných podnicích, ale také prostřednictvím Čínského sdružení odvětví wolframu.

(63)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8) i při dodávání surovin a vstupů (28).

(64)

Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že přítomnost státu ve firmách v odvětví wolframu i ve finančním sektoru a jiných odvětvích vstupů ve spojení s rámcem popsaným v oddíle 3.3.1.3 a v následujících oddílech umožňuje, aby čínská vláda ovlivňovala ceny a náklady.

(65)

Zaměření čínského hospodářství je ve značné míře určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství, přičemž cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou jako strategická nebo jinak politicky důležitá, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami (29).

(66)

Čínská vláda odvětví wolframu důkladně ovládá a reguluje. To je potvrzeno v 13. pětiletce pro neželezné kovy a 13. pětiletce pro nerostné zdroje, ale také v právních předpisech upravujících těžbu a zpracování, vývoz a investice v odvětví wolframu.

(67)

V 13. pětiletce pro nerostné zdroje se wolfram uvádí jako jeden z 24 strategických nerostů, které jsou „klíčovými prvky, pokud jde o makrokontrolu nerostných zdrojů, dohled nad nimi a jejich řízení“ (30). Plán kromě toho omezuje celkový objem těžby wolframové rudy na 120 000 tun ročně (31) a jeho záměrem je stabilizovat rozsah těžby a konsolidovat základny zdrojů wolframu na jihu provincií Ťiang-si a Chu-nan (Čchen-čou). Dalším cílem plánu je, aby středně velké doly tvořily více než 12 % všech dolů, a hodlá zajistit koncentraci podniků a rozvoj velkých a středních dolů, které jsou konkurenceschopné na trhu (32).

(68)

V 13. pětiletce pro neželezné kovy se stanoví cíl „zkvalitnit výrobní omezení a mechanismy ochrany hodnoty vztahující se na wolfram atd. [a] přiměřeně uzpůsobit a kontrolovat ukazatele kontroly objemu těžby wolframu“ (33).

(69)

Kromě toho je wolfram součástí seznamu produktů, na které se vztahují vývozní cla (34), licenční požadavky na vývoz (35) a státní obchodování (36). To spolu s přísnými kontrolami výrobních kvót a značnými rezervami Správy státních hmotných rezerv (37) umožňuje čínské vládě, aby ovládala zásobování wolframem v Číně.

(70)

Považuje se proto za prokázané, že čínská vláda uplatňuje veřejné politiky, které ovlivňují volné působení tržních sil v souvislosti s výrobou wolframu a wolframových svářecích elektrod. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(71)

Komise dále konstatuje, že ačkoli nebylo zapotřebí provést analýzu, pokud jde o suroviny používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, aby bylo prokázáno, že veřejné politiky mají dopad na volné působení tržních sil v odvětví wolframových elektrod, zjistila, že hlavní surovina, parawolframan amonný, podléhá v Číně vývozním licencím (38).

(72)

V seznamu omezení vývozu průmyslových surovin, který vydala OECD, jsou vývozní licence klasifikovány jako druh omezení vývozu (39). Vývozní licence poskytují vládě možnost kontrolovat vývozce a množství vyváženého zboží (40), a tak jí umožňují výrazně omezit vývoz zadržováním produktů na domácím trhu. To zase může vést k větší nabídce, která nemusí nutně souviset se zvýšenou poptávkou, což může způsobovat stlačení domácích cen. To může poukazovat na zkreslení v podobě nepřímého subvencování domácího výrobního odvětví, které jako vstup využívá komoditu, jež je předmětem omezení (41). Zavedené vývozní licence týkající se parawolframanu amonného jako takové vytvářejí doplňkovou pobídku pro čínské odvětví, aby vyrábělo a vyváželo za nižší ceny, neboť navazující odvětví má přístup k levnějším surovinám k výrobě dotčeného výrobku. To má vliv na konkurenční vztah mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem, protože čínské odvětví je schopno vyrábět a vyvážet výrobek, který je předmětem přezkumu, za cenu, která kvůli vývozním licencím nevyplývá z volného působení tržních sil.

(73)

Celkově tedy Komise zjistila, že čínská vláda uplatňuje veřejné politiky, které ovlivňují volné působení tržních sil rovněž v případě hlavní suroviny parawolframanu amonného používaného pro výrobu wolframových elektrod.

(74)

Podle informací ve spisu se čínský systém v oblasti úpadku jeví jako nedostatečný, pokud jde o plnění jeho vlastních hlavních cílů, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské právo týkající se úpadku formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále silnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (42).

(75)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (43). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tato ustanovení však běžně nejsou dodržována a určití kupující získávají půdu zdarma nebo pod tržními sazbami (44). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (45).

(76)

Čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví podle všeho řádně nefungují, což má za následek zkreslení při zachovávání insolventních firem při životě a v souvislosti s poskytováním a nabýváním půdy v ČLR. Tyto právní předpisy se rovněž vztahují na odvětví wolframu, včetně vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(77)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví wolframu existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkající se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(78)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (46). Podle vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (47). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a dostávají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (48). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(79)

Na odvětví wolframu, včetně wolframových elektrod, se rovněž vztahuje popsaný čínský pracovněprávní systém. Odvětví wolframu je tedy zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(80)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že v odvětví wolframu jsou mzdové náklady zkresleny, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(81)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu je v ČLR předmětem různých zkreslení.

(82)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (49), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou i banky nadále připoutány ke státu nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (vedoucí pracovníci velkých státem vlastněných finančních institucí jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (50) a – stejně jako v případě nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně realizují veřejné politiky stanovené vládou. Přitom banky plní výslovně stanovený právní závazek vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a podle pokynů průmyslových politik státu (51). K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (52).

(83)

Sice případně mohou existovat různé právní nástroje zmiňující potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat bonitu dlužníka, avšak z příslušných důkazů vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu (53). Zjištění, která vyplynula z předcházejících šetření na ochranu obchodu, vedla ke stejnému závěru (54).

(84)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (55).

(85)

Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(86)

Zadruhé, úvěrové náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratností investovaných prostředků. Jako příklad lze uvést nedávný růst zadluženosti podniků ve státním sektoru nehledě na prudký pokles ziskovosti, což nasvědčuje tomu, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(87)

Zatřetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivňovány zkresleními způsobenými vládou. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho roste, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvyšuje navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(88)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost přidělování kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho v posledních letech prudce vzrostly nesplácené úvěry. V situaci, kdy se zvyšuje objem rizikových dluhů, rozhodla čínská vláda, že zabrání platební neschopnosti podniků. Problémy nedobytných pohledávek jsou proto řešeny refinancováním dluhu, což vede k vytvoření takzvaných „zombie“ společností, nebo převedením vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizace dluhů), aniž by byl celkový problém zadlužení odstraněn nebo byly řešeny jeho příčiny.

(89)

I přes nedávné kroky přijaté za účelem liberalizace trhu je systém podnikových dluhů v ČLR zásadně ovlivňován podstatnými systémovými problémy a zkresleními, jež vyplývají z trvající všudypřítomné úlohy státu na kapitálových trzích.

(90)

V sektoru wolframu poskytují 13. pětiletka pro neželezné kovy a 13. pětiletka pro nerostné zdroje řadu podpůrných opatření a subvencí na podporu příslušných odvětví, včetně odvětví wolframu (56). Vzhledem k tomu, že je odvětví wolframu zařazeno na seznam odvětví podporovaných státem v 13. pětiletce pro neželezné kovy a v 13. pětiletce pro nerostné zdroje, a též proto, že banky vytvářejí své úvěrové politiky v souladu s těmito pětiletkami (viz 53. bod odůvodnění), mají vyvážející výrobci i jejich dodavatelé přístup k preferenčnímu financování, jak je popsáno v tomto oddíle (57).

(91)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobci wolframových elektrod mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

(92)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na odvětví wolframu celkově nebo na odvětví wolframových svářecích elektrod. Z důkazů, které jsou k dispozici, naopak vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.3.1.1 až 3.3.1.5, jakož i v části I zprávy jsou platné v celé zemi a ve všech odvětvích hospodářství. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.3.1.6 až 3.3.1.8 výše a v části II zprávy.

(93)

Pro výrobu wolframových svářecích elektrod je klíčovým vstupem parawolframan amonný. Když výrobci wolframových svářecích elektrod tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které za ně platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru / přidělování kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(94)

V důsledku toho nelze použít nejen domácí prodejní ceny wolframových svářecích elektrod, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s přidělováním kapitálu, půdy, pracovní sily, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(95)

Analýza popsaná v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, jež zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR v jejím hospodářství celkově, jakož i v odvětví wolframu (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), prokázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, jelikož jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a výrobců v ČLR Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(96)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak bude uvedeno v následujícím oddíle. Komise připomněla, že žádný výrobce v ČLR při šetření nespolupracoval a že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady nejsou zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(97)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(98)

Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, v poznámce ze dne 8. listopadu 2018 Komise informovala zúčastněné strany o tom, že určila čtyři možné reprezentativní země: Brazílii, Mexiko, Rusko a Turecko a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly další země.

(99)

Pokud jde o reprezentativní zemi, Komise v návaznosti na poznámku ze dne 8. listopadu 2018 obdržela podání od výrobního odvětví Unie.

(100)

Výrobní odvětví Unie uvedlo, že náklady v Turecku poskytují lepší základ než náklady v Mexiku, Brazílii nebo Rusku. Je tomu tak proto, že náklady v těchto třech zemích jsou z různých důvodů zkreslené, včetně vysoké inflace a státní ochrany.

(101)

Výrobní odvětví Unie zpochybnilo zejména vhodnost Ruska, a tvrdilo, že ceny energií jsou silně zkreslené. Tuto skutečnost podepřelo odkazem na nedávná zjištění Komise v souvislosti s případem dusičnanu amonného (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1703). Vzhledem k tomu, že, jak je vysvětleno v 108. bodě odůvodnění, Komise zvolila pro toto šetření jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, protože zjistila, že Turecko má mezi potenciálními reprezentativními zeměmi nejpodrobnější statistické údaje o nákladech na práci, nebylo nutné toto tvrzení řešit a přezkoumat v rámci tohoto řízení existenci zkreslení v oblasti energií v Rusku.

(102)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, Komise konstatuje, že všechny země uvedené v 98. bodě odůvodnění jsou podle Světové banky (60) na stejné úrovni příjmů, a to na úrovni „vyšších středních příjmů“, a jsou proto v tomto ohledu stejně vhodné jako země reprezentativní.

(103)

V poznámce ze dne 6. března 2019 Komise informovala zúčastněné strany, že na základě dostupných informací je výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběn pouze v ČLR a v Unii. V tomto ohledu nebylo obdrženo žádné vyjádření.

(104)

Vzhledem k tomu, že je k dispozici více než jedna možná reprezentativní země, vzala Komise s ohledem na čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážku základního nařízení v úvahu dostupnost příslušných veřejných údajů v uvedené reprezentativní zemi.

(105)

Komise zohlednila význam výrobních faktorů wolframových elektrod. Kromě nejvýznamnější suroviny, parawolframanu amonného, která představuje většinu nákladů na konečný výrobek, byly druhým a třetím nejvýznamnějším faktorem práce a elektřina. Komise proto porovnala uvedené čtyři potenciální reprezentativní země ohledně kvality informací o nákladech na práci a nákladech na elektřinu.

(106)

Na základě dostupných informací Komise určila, že nejpodrobnějšími statistickými údaji o nákladech na práci mezi potenciálními reprezentativními zeměmi disponuje Turecko. Turecký statistický úřad pro každou ekonomickou činnost zveřejňuje podrobné náklady na práci. Proto jsou konkrétní náklady na práci v odvětví výroby základních kovů veřejně dostupné. Obdobně byly dostupné též podrobné údaje o cenách elektřiny týkající se průmyslových uživatelů.

(107)

S ohledem na informace poskytnuté výrobním odvětvím Unie a na dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi navrhla Komise v poznámce ze dne 6. března 2019 použít jako reprezentativní zemi Turecko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k návrhu vyjádřily. Nebylo obdrženo žádné vyjádření.

(108)

Vzhledem k výše uvedené analýze a k údajům obsaženým ve spisu Komise použila údaje z Turecka pro stanovení odpovídajících nákladů na práci a elektřinu ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(109)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je stanoveno, že „běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny a referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(110)

V poznámce ze dne 8. listopadu 2018 Komise uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se za účelem stanovení hodnoty hlavního výrobního faktoru nemohla opřít o údaje o dovozu pocházející z vhodných reprezentativních zemí. Důvodem je extrémní nejednotnost dovozních cen u kódu HS, který se vztahuje na hlavní surovinu (parawolframan amonný), ale i na jiné produkty ve čtyřech potenciálních reprezentativních zemích. Ke stanovení nezkreslených nákladů na hlavní surovinu byla místo toho použita mezinárodní referenční hodnota zveřejněná Národním informačním centrem pro nerosty Americké geologické služby.

(111)

Komise jako zdroj údajů o nákladech na práci a nákladech na elektřinu použila informace, které poskytl Turecký statistický úřad.

(112)

V poznámce ze dne 8. listopadu 2018 se Komise pokusila o sestavení počátečního seznamu výrobních faktorů a zdrojů, které by měly být použity u všech výrobních faktorů, jako je surovina, energie a pracovní síla, používaných každým spolupracujícím výrobcem při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(113)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských výrobců Komise za účelem určení výrobních faktorů používaných při výrobě vycházela z informací od žadatelů a dvou respondentů, kteří vyplnili přílohu III oznámení o zahájení přezkumu.

(114)

Komise ohledně konkrétních výrobních faktorů neobdržela žádné vyjádření.

(115)

S ohledem na veškeré informace předložené žadatelem byly určeny následující výrobní faktory a případně související položky celního sazebníku:

Tabulka 1

Výrobní faktory

(116)

Hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je parawolframan amonný. V poznámce ze dne 6. března 2019 Komise uvedla, že hodlá použít mezinárodní referenční hodnotu v Platts Metals Week, kterou zveřejňuje Národní informační centrum pro nerosty Americké geologické služby (61) ve svých měsíčních přehledech týkajících se nerostů.

(117)

Než se parawolframan amonný použije jako surovina pro výrobu wolframových elektrod, musí se zpracovat na wolframový kovový prášek.

(118)

Vzhledem k tomu, že mezinárodní referenční hodnota udává cenu parawolframanu amonného na základě obsahu oxidů wolframu a rovněž je nutné připočítat náklady na zpracování, byly referenční údaje upraveny s použitím faktoru 1,26 plus částky 0,767 EUR na kilogram zpracované suroviny. S těmito náklady na zpracování, které navrhlo výrobní odvětví Unie, byly obeznámeny zúčastněné strany a Komise k tomu neobdržela žádné vyjádření.

(119)

Pokud jde o náklady na práci, Komise v poznámce ze dne 6. března 2019 uvedla, že hodlá použít údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem. Komise zejména uvedla, že hodlá použít hodinové náklady na práci ve výrobním odvětví pro ekonomickou činnost C.24 (výroba základních kovů) podle klasifikace NACE Rev. 2 (62) za rok 2016, což jsou nejnovější dostupné statistické údaje (63). Dále uvedla, že příslušné hodnoty budou náležitě upraveny o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (64), který zveřejňuje Turecký statistický úřad. Jelikož neobdržela žádné vyjádření, Komise uvedený přístup použila.

(120)

Co se týče nákladů na elektřinu, Komise v poznámce ze dne 6. března 2019 uvedla, že hodlá použít průměrnou jednotkovou cenu elektřiny pro průmyslové uživatele, která je uvedena v tiskové zprávě Tureckého statistického úřadu. Jelikož neobdržela žádné vyjádření, Komise uvedený přístup použila.

(121)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů.

(122)

V poznámce ze dne 8. listopadu 2018 Komise určila pouze dva výrobce wolframových elektrod mimo ČLR, což byli uvedení spolupracující výrobci v Unii. Jelikož v této věci neobdržela žádné vyjádření, použila Komise údaje o nákladech na výrobní režii, správních, prodejních a režijních nákladech a zisku od těchto dvou výrobců. Vzhledem k tomu, že pouze jeden z uvedených dvou výrobců v Unii zveřejnil svou účetní závěrku, která byla snadno dostupná v databázi Orbis (65), byly použité údaje omezeny jen na jednoho výrobce.

(123)

Za účelem stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a správních, prodejních a režijních nákladů Komise použila část výrobních nákladů, které ve struktuře nákladů spolupracujícího výrobce v Unii představují náklady na výrobní režii a správní, prodejní a režijní náklady.

(124)

Přesněji řečeno, Komise nejprve vyjádřila skutečné náklady na výrobní režii a správní, prodejní a režijní náklady spolupracujícího výrobce v Unii jako procentní podíl celkových skutečných výrobních nákladů. Poté použila stejný procentní podíl na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů, aby získala nezkreslenou hodnotu nákladů na výrobní režii a správních, prodejních a režijních nákladů.

(125)

U zisku Komise použila finanční údaje od stejného výrobce v Unii. Přesněji řečeno, Komise použila číselné údaje o zisku uvedené v auditované účetní závěrce společnosti za období od 1. března 2017 do 28. února 2018.

(126)

V důsledku toho byly k nezkresleným výrobním nákladům přidány tyto položky:

(127)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(128)

Zaprvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, použila Komise stejný poměr surovin, práce a spotřeby energie jako výrobce v Unii, který vykazuje největší objem výroby v Unii. Použité údaje se týkaly výroby nejběžněji používané elektrody WL15 o průměru 2,4 × 175 mm.

(129)

Komise následně vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku, které jsou uvedeny v tabulce 1, a doplnila náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady a zisk, jak je popsáno v 126. bodě odůvodnění.

(130)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(131)

Jelikož žádní čínští výrobci nespolupracovali, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni, a nikoli zvlášť pro každého výrobce.

(132)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena stanovena na základě dovozní ceny CIF, která byla získána v databázi podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(133)

Pokud to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(134)

Běžná hodnota byla upravena směrem nahoru o 17 % vývozní DPH, neboť na vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, se nevztahuje sleva z vývozní DPH, a byla rovněž provedena úprava vývozní ceny směrem dolů, pokud jde o mezinárodní a vnitrostátní dopravu a pojištění.

(135)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, Komise porovnala běžnou hodnotu obdobného výrobku s vývozní cenou na úrovni cen ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(136)

Na tomto základě zjistila Komise dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením, na úrovni 55 %.

(137)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(138)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie a zkreslení v oblasti surovin.

(139)

V důsledku nespolupráce výrobců z ČLR bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti a na informacích z dalších dostupných zdrojů, jako je databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení a informace získané od zúčastněných stran během šetření.

(140)

V důsledku nespolupráce výrobců z ČLR vycházejí následující závěry z informací uvedených v žádosti o přezkum, informací, které poskytlo výrobní odvětví Unie v průběhu šetření, a z informací, které poskytla společnost Shaanxi Yuheng Tungsten & Molybdenum Industrial Co., Ltd.

(141)

Žádost o přezkum odhadla čínskou výrobní kapacitu wolframových elektrod na 2 000 000 až 4 000 000 kg za rok. Kapacita stanovená během předchozího šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti činila 1 600 000 a její využití dosahovalo 63 %, což mělo za následek nevyužití kapacity v rozsahu přibližně 600 000 kg, tj. téměř více než pětinásobku celkové spotřeby v Unii.

(142)

Dva výrobci, kteří v současném šetření odpověděli ve fázi výběru vzorku, uvedli 17 % volné kapacity. Pokud se tento poměr použije na nejnižší odhad výrobní kapacity v ČLR, její volná kapacita představuje mnohem více, než je celková spotřeba obdobného výrobku v Unii.

(143)

V důsledku toho lze dospět k závěru, že v ČLR existuje značná volná kapacita, která by mohla být přesměrována do Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by trhy ve třetích zemích či domácí trh dokázaly tak velkou nevyužitou kapacitu absorbovat.

(144)

Čínští výrobci prokázali trvalý zájem o trh Unie a podařilo se jim zvýšit jejich podíl na trhu na 40–50 %. Unie je díky své silné průmyslové základně rovněž velkým trhem, na který soustavně připadá více než 10 % celkové odhadované čínské výroby.

(145)

Jak ukazují tabulky 4 a 9, ceny výrobců v Unii jsou stanoveny výrazně nad dovozními cenami. Existence významného dovozu z ČLR do Unie navzdory zavedenému antidumpingovému clu potvrzuje vysokou atraktivitu trhu Unie.

(146)

Jak je uvedeno v 71. až 73. bodě odůvodnění a jak je vysvětleno v oddíle 12.4.1 zprávy, hospodářská situace společností závisí rovněž na podmínkách dodávek surovin (68). Jsou-li tedy zavedena vládní opatření, která upřednostňují domácí spotřebu surovin před přidělováním surovin na základě mezinárodní nabídky a poptávky, kloní se podmínky hospodářské soutěže ve prospěch domácího navazujícího odvětví.

(147)

Wolframové elektrody se vyrábějí pouze v ČLR a v Unii. Čínská lidová republika uplatňuje vývozní omezení na hlavní surovinu, která se z velké části nachází pouze v ČLR. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie, velké instalované volné kapacitě v ČLR a přetrvávajícímu významnému dumpingu Komise dospěla k závěru, že v případě zrušení opatření je pravděpodobnost přetrvání dumpingu vysoká.

(148)

Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek dva známí výrobci v Unii. Oba výrobci při šetření plně spolupracovali. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(149)

Komise posoudila újmu na základě trendů v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivity a růstu a trendů týkajících se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti opatřit si kapitál a investice, zásob, návratnosti investic a mezd.

(150)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dvě společnosti, budou údaje o výrobním odvětví Unie uvedeny v rozmezích, aby byly chráněny důvěrné informace podle článku 19 základního nařízení.

(151)

V zájmu ochrany důvěrných informací od výrobního odvětví Unie se rovněž dovoz z ČLR získaný z databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení uvede v rozmezích, neboť jeho zveřejnění by poskytlo podrobnosti, které umožňují přesně zjistit údaje o výrobě a prodeji výrobního odvětví Unie.

(152)

Celková výroba v Unii se během období přezkumného šetření pohybovala v rozmezí 35–40 tun, což je méně než při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(153)

Komise stanovila spotřebu v Unii propojením statistických údajů o dovozu na úrovni kódů TARIC s využitím informací shromážděných na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení a údajů o objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii.

(154)

Spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(155)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila o 14 %. Analýza po jednotlivých letech ukazuje téměř postupné snižování během celého období do roku 2017 a poté mírné zvýšení o 3 % mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření.

(156)

Objem dovozu z ČLR do Unie stanovila Komise na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení a podíl tohoto dovozu na trhu stanovila srovnáním tohoto objemu dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(157)

Podíl na trhu a dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(158)

V souladu s poklesem spotřeby v Unii se objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu a pochází z ČLR, během posuzovaného období snížil o 3 % a v období přezkumného šetření se udržel na úrovni 45 000–50 000 kg (viz tabulka 3). Navzdory tomuto poklesu podíl čínských vývozců na trhu vzrostl o 12 % téměř na polovinu celkového trhu Unie.

(159)

Z hlediska analýzy újmy je důležité poznamenat, že dovoz z ČLR nadále vstupoval do Unie se zaplacenými cly během celého posuzovaného období.

(160)

Komise použila ceny dovozu z ČLR uvedené v databázi podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(161)

Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu z ČLR (v EUR za tunu)

(162)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se v roce 2015 zvýšily o 8 %, v letech 2016 a 2017 se nejdříve snížily a poté zůstaly na stejné úrovni a nakonec se v období přezkumného šetření zvýšily téměř na úroveň roku 2014.

(163)

Průměrná cena dovozu z ČLR zůstala během posuzovaného období výrazně nižší než průměrná prodejní cena i než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 9.

(164)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise tak, že srovnala vážené průměrné prodejní ceny uvedených dvou výrobců v Unii účtované na trhu Unie odběratelům, kteří s nimi nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu, s údaji z databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení, které se týkají dovozních cen výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR, na úrovni cen CIF, upravenými na cenu franko.

(165)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl z průměrné ceny uvedených dvou výrobců v Unii během období přezkumného šetření.

(166)

Srovnání u dovozu z ČLR ukázalo průměrné cenové podbízení více než 50 % na trhu Unie během období přezkumného šetření, a to navzdory existenci antidumpingového cla, které mělo napravit konkurenční rozdíly mezi oběma výrobky.

(167)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí jsou uvedeny v tabulce 5. Trendy týkající se objemu a cen vycházejí z údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

Tabulka 5

Dovoz z třetích zemí s výjimkou ČLR

(168)

Objem dovozu z jiných třetích zemí poklesl v posuzovaném období o 25 %.

(169)

Podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu poklesl ve stejném období o 13 %.

(170)

Průměrné ceny dovozu z třetích zemí s výjimkou ČLR se v posuzovaném období zvýšily o 11 %, ale zůstaly výrazně pod úrovní cen výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 10.

(171)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyrábí pouze v ČLR a v Unii. Proto dovoz z jiných třetích zemí s největší pravděpodobností pochází z ČLR.

(172)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(173)

Pokud jde o stanovení újmy, Komise použila k určení ukazatelů újmy údaje jediných dvou výrobců v Unii.

(174)

Ukazatele újmy jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí, překonání účinků dřívějšího dumpingu, průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady na práci, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(175)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(176)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se za posuzované období snížil o 6 % v návaznosti na pokles spotřeby v Unii. V roce 2016 došlo k významnému poklesu o 12 %, ale v následujícím roce výroba vzrostla o 6 % a během období přezkumného šetření zůstala na stejné úrovni.

(177)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období stabilní.

(178)

Využití kapacity v posuzovaném období kolísalo. Nejdříve mezi lety 2014 a 2015 vzrostlo o 1 %, ale v roce 2016 kleslo o 13 % a poté v roce 2017 vzrostlo o 6 % a na této úrovni zůstalo. Celkově byla míra využití kapacity na nízké úrovni a v posuzovaném období se snížila o 6 %.

(179)

Výroba a využití kapacity výrobního odvětví Unie se snížily o 6 % v důsledku poklesu spotřeby v Unii o 14 %, ale rovněž se snížil dovoz z ČLR a třetích zemí, a to o 3 % a 25 %.

(180)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(181)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období poklesl o 4 %. K tomuto poklesu došlo v důsledku snížení spotřeby v Unii.

(182)

Výrobnímu odvětví Unie se v období 2014 až 2017 podařilo zvýšit podíl na trhu o 18 %, ale v období přezkumného šetření ztratilo 7 %. Během posuzovaného období se jeho podíl na trhu zvětšil celkem o 11 %.

(183)

V průběhu posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 6 %, spotřeba v Unii poklesla o 14 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie poklesl o 4 %. Snížení objemu prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období by mělo být vnímáno v kontextu klesající spotřeby ve stejném období. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zvětšil o 11 %.

(184)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(185)

Během posuzovaného období se i přes snížení výroby zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie zvýšila o 6 %. To mělo vliv na produktivitu výrobců v Unii, která během posuzovaného období poklesla o 11 %.

(186)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, a jejich výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(187)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří s ním nejsou ve spojení, kolísala, ale v posuzovaném období celkově klesla o 3 %, zatímco jeho výrobní náklady ve stejném období zůstaly relativně stabilní, přičemž v roce 2015 mírně vzrostly o 1 % a v roce 2016 se snížily o 10 %.

(188)

Průměrné náklady na práci se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady na práci na jednoho zaměstnance

(189)

Průměrné náklady na práci na jednoho pracovníka ve výrobní odvětví Unie v posuzovaném období kolísaly, avšak celkově mírně vzrostly o 1 %.

(190)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(191)

Konečný stav zásob během posuzovaného období kolísal. Celkově se za toto období snížil o 19 %.

(192)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří s ním nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(193)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(194)

Ziskovost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období kolísala. Přestože se v letech 2015, 2016 a 2017 zvýšila, v období přezkumného šetření se propadla zpět na ztrátovou úroveň.

(195)

Čistý peněžní tok, tedy schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost, se v posuzovaném období snížil o 411 %. V letech 2015, 2016 a 2017 byl sice stabilní, ale poté se v období přezkumného šetření prudce snížil.

(196)

Roční investice výrobního odvětví Unie do obdobného výrobku během posuzovaného období kolísaly, avšak celkově se zvýšily o 63 %.

(197)

Návratnost investic výrobního odvětví Unie, tedy zisk jako procento čisté účetní hodnoty aktiv, během posuzovaného období vzrostla o 104 %, avšak v období přezkumného šetření setrvávala na velmi nízké úrovni.

(198)

Šetření ukázalo, že se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila.

(199)

Díky zavedeným opatřením a na klesajícím trhu dokázalo výrobní odvětví Unie zvýšit svůj podíl na trhu o 11 % i přes pokles cen.

(200)

Objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie vykazoval stejný negativní trend jako spotřeba v Unii. Ziskovost se zlepšila, ale v období přezkumného šetření byla stále záporná. Peněžní tok se během období přezkumného šetření zhoršil a pohybuje se v záporných hodnotách. Během posuzovaného období se investice snížily. Návratnost investic se do jisté míry zlepšila, avšak v období přezkumného šetření se držela jen mírně nad nulovou hodnotou.

(201)

Ziskovost, peněžní tok a návratnost investic se na počátku posuzovaného období vyvíjely příznivě. V období přezkumného šetření se však výrobní odvětví Unie dostalo opět do ztráty.

(202)

Současně se dovoz z třetích zemí v posuzovaném období snížil jak z hlediska absolutních objemů, tak z hlediska podílu na trhu. Navzdory poklesu spotřeby v Unii se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil o 4 %, zatímco jeho cena se snížila. Přestože průměrné ceny dovozu z třetích zemí byly mírně vyšší než velmi nízké čínské ceny, nemohla Komise dospět k závěru o tom, zda tento dovoz skutečně pocházel z ČLR, jak je vysvětleno v 171. bodě odůvodnění. Průměrná jednotková cena dovozu z třetích zemí je pouze mírně vyšší než ceny, za které na trh Unie v období přezkumného šetření vstupoval dovoz z ČLR. Zhoršující se hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se tudíž časově shoduje s pokračující přítomností reprezentativních objemů dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie, přičemž tento dovoz se nadále značně podbízí vůči cenám výrobního odvětví Unie, a proto i nadále vyvíjí nespravedlivý konkurenční tlak na výrobní odvětví Unie, a to bez ohledu na to, zda dovoz z třetích zemí pochází skutečně z ČLR, či nikoli.

(203)

Komise po celkovém posouzení faktorů újmy dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie je nadále působena podstatná újma, neboť jeho hospodářská a finanční situace se nezlepšila a nezotavilo se z podstatné újmy, kterou Komise zjistila v původním šetření.

(204)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda by došlo k přetrvání podstatné újmy působené dumpingovým dovozem z ČLR, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(205)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy v případě, že by opatření vůči ČLR byla zrušena, Komise analyzovala i) volnou kapacitu dostupnou v ČLR, ii) atraktivitu trhu Unie a iii) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(206)

Jak je vysvětleno ve 140. až 143. bodě odůvodnění, v ČLR existuje významná volná kapacita týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu, jež výrazně převyšuje celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření.

(207)

Kromě toho Komise nezjistila žádné skutečnosti, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR nebo na trhu jiné třetí země v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v ČLR ani na trzích jiných třetích zemí nemůže dostupnou volnou kapacitu v ČLR absorbovat.

(208)

Jak je vysvětleno ve 144. až 145. bodě odůvodnění, trh Unie je pro vyvážející výrobce z ČLR atraktivním trhem. Podíl dovozu z ČLR na trhu v období původního šetření (2001–2005) činil 76,2 %, což ukazuje možnou úroveň dovozu z ČLR v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(209)

Dovoz z ČLR bez antidumpingového cla by v období přezkumného šetření představoval cenové podbízení o více než 60 % vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. To naznačuje pravděpodobnou cenovou hladinu dovozu z ČLR, pokud by opatření byla zrušena. Na tomto základě je pravděpodobné, že by se v případě zrušení opatření tlak na ceny na trhu Unie zvýšil, čímž by byla výrobnímu odvětví Unie způsobena další újma.

(210)

Na základě toho je pravděpodobné, že nezůstanou-li opatření v platnosti, vyvážející výrobci z ČLR zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a to s dumpingovými cenami, které by se značně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(211)

Trvalá přítomnost dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie a jeho politika nízkých cen znemožnily výrobnímu odvětví Unie plně těžit ze stávajících antidumpingových opatření a překonat účinky dřívějšího dumpingu působícího újmu. Kvůli přítomnosti tohoto dumpingového dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie promítnout své náklady do prodejních cen, což vedlo k značnému zhoršení jeho ziskovosti až na ztrátovou úroveň v období přezkumného šetření.

(212)

Pokud budou opatření zrušena, výrobní odvětví Unie nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z ČLR. Je vysoce pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, podíl ČLR na trhu by se rychle zvýšil. Další snížení objemu prodeje by vedlo k ještě nižší míře využití kapacity a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by spolu se zvýšeným tlakem na ceny, vzhledem k tomu, že cenové podbízení by za absence opatření přesáhlo 60 %, vedlo k dalšímu zhoršení již tak nejisté finanční situace výrobního odvětví Unie a nakonec k uzavření výrobních závodů a zániku daného odvětví ve všech zemích kromě ČLR.

(213)

Komise proto dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k přetrvání újmy působené dumpingovým dovozem z ČLR a že již tak nejistá situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně dále zhoršila.

(214)

Zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které by se značně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie. Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvání újmy.

(215)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku.

(216)

Komise při stanovení zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(217)

Na tomto základě Komise posuzovala, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

(218)

Šetření ukázalo, že v případě zrušení opatření se nestabilní situace výrobního odvětví Unie s velkou pravděpodobností dále významně zhorší. To by mohlo vést k jeho zániku a k monopolizaci trhu ze strany Číny.

(219)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření vůči ČLR by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

(220)

Jak je uvedeno ve 14. a 17. bodě odůvodnění, pouze jeden dovozce a jeden uživatel měli zájem být registrováni jako zúčastněné strany a ani jeden z nich se v tomto šetření nevyjádřil. Nízkou míru spolupráce ze strany dovozců a uživatelů, v souladu se zjištěními předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, lze vysvětlit malým dopadem výrobku, který je předmětem přezkumu, na jejich výrobní náklady. Zdá se, že uvedený výrobek je považován za komoditu a jeho cena a způsobilost zajistit zásobování všemi potřebnými druhy výrobku jedním dodavatelem jsou pro odběratele prvořadým kritériem. Vzhledem k zřejmě okrajovému dopadu výrobku, který je předmětem přezkumu, na náklady spojené s navazujícími výrobky se dospělo k závěru, že opatření nebudou mít na dovozce a uživatele nepříznivý dopad.

(221)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vyvodila, že neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie prodloužit platnost stávajících antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR.

(222)

Ze závěrů Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy a rovněž o zájmu Unie vyplývá, že antidumpingová opatření, která se vztahují na dovoz wolframových elektrod pocházejících z ČLR, by měla být zachována.

(223)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(224)

Případnou žádost o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba neprodleně zaslat Komisi (69) se všemi náležitými údaji. To se týká zejména údajů o každé změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, která souvisí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude toto nařízení poté odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(225)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (70), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(226)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,