(1)

Nařízení (EU) č. 515/2014 přiděluje částku 791 000 000 EUR na vývoj systémů informačních technologií na podporu řízení migračních toků přes vnější hranice, s výhradou přijetí příslušných právních aktů Unie.

(2)

Článek 15 nařízení (EU) č. 515/2014 uděluje Komisi pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rozdělení částky uvedené v čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014 na vývoj systémů informačních technologií, pokud není rozdělení této částky stanoveno v příslušných legislativních aktech Unie.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (2) byl zřízen Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Systém ETIAS je ústřední složkou systémů informačních technologií uvedených v nařízení (EU) č. 515/2014.

(4)

Nařízení (EU) 2018/1240 nestanoví ani celkovou výši finančních prostředků, které mají být uvolněny z finančního krytí ve výši 791 000 000 EUR stanoveného v nařízení (EU) č. 515/2014 na pokrytí nákladů spojených s vývojem systému ETIAS, a ani jejich rozdělení podle druhu nákladů a příjemců. Je proto nezbytné v souladu s nařízením (EU) č. 515/2014 prostřednictvím aktu Komise v přenesené pravomoci toto přidělení a rovněž příslušné rozdělení mezi různé příjemce stanovit.

(5)

Nařízení (EU) č. 515/2014 stanoví v čl. 6 odst. 3a celkovou částku 96,5 milionu EUR, již mají členské státy obdržet na pokrytí nákladů spojených s vývojem systému ETIAS.

(6)

Z částky stanovené v čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014 by měl být na pokrytí nákladů spojených s vývojem systému ETIAS uvedených v čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1240 dán k dispozici celkový příděl ve výši 209 904 000 EUR.

(7)

Z tohoto celkového přídělu by měla být částka ve výši 100 873 000 EUR přidělena Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (3) (dále jen „agentura eu-LISA“). Z těchto prostředků by měla agentura eu-LISA pokrýt, jak je uvedeno v čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1240, náklady, které jí vzniknou v souvislosti s vývojem informačního systému ETIAS, zejména na zřízení ústředního systému, národního jednotného rozhraní v každém členském státě, zabezpečené komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem a národními jednotnými rozhraními, veřejné internetové stránky a aplikace pro mobilní zařízení, e-mailové služby, zabezpečeného uživatelského účtu, brány pro dopravce, internetové služby a softwaru umožňujícího ústřední jednotce ETIAS a národním jednotkám ETIAS zpracovávat žádosti.

(8)

Z tohoto celkového přídělu by měla být částka ve výši 12 531 000 EUR přidělena Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (4) (agentura Frontex). Z těchto prostředků by měla agentura Frontex pokrýt, jak je uvedeno v čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1240, náklady, které jí vzniknou v souvislosti se zřízením ústřední jednotky ETIAS, včetně přípravy kancelářských prostor, nákupu a instalace vybavení informačních technologií, které budou používat její pracovníci, a náboru a odborné přípravy pracovníků ústřední jednotky.

(9)

Z tohoto celkového přídělu by členským státům provádějícím systém ETIAS měla být přidělena celková částka ve výši 96 500 000 EUR. Z těchto prostředků by měly být hrazeny, jak je uvedeno v čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1240, náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s integrací stávajících vnitrostátních pohraničních infrastruktur a připojením k národnímu jednotnému rozhraní, s hostingem národního jednotného rozhraní a se zřízením národních jednotek ETIAS, včetně nákupu a instalace vybavení informačních technologií, které budou používat pracovníci, a náboru a odborné přípravy pracovníků. Vzhledem k tomu, že náklady jednotlivých členských států na uvedené činnosti jsou velmi podobné a nezávislé na velikosti země, délce vnějších hranic, počtu hraničních přechodů, počtu osob překračujících hranice atd., měla by být tato částka přidělena zúčastněným členským státům rovným dílem.

(10)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/1240 navazuje na schengenské acquis, se Dánsko rozhodlo, že v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, provede nařízení (EU) 2018/1240 ve svém vnitrostátním právu (5). Ve smyslu mezinárodního práva je proto pro Dánsko toto nařízení závazné.

(11)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (6); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(12)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (7); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(13)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (9).

(14)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (11).

(15)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přidružení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (13).

(16)

Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(17)

Vzhledem k nutnosti zahájit praktické provádění nařízení (EU) 2018/1240 bez dalšího odkladu, aby byl systém ETIAS tři roky od vstupu uvedeného nařízení v platnost plně funkční, jak bylo plánováno, a aby tak opatření stanovená v tomto nařízení mohla být urychleně uplatňována, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem odborníků ze všech členských států, kteří byli za tímto účelem konzultováni.

(19)

Nařízení (EU) č. 515/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem doplněno,