(1)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 214/2013 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“). Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 26,1 % (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 215/2013 (3) rovněž uložila vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny. Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 13,7 % do 44,7 %.

(3)

Výše kombinovaných cel se pohybuje v rozmezí od 13,7 % do 58,3 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření (4) obdržela Komise dne 13. prosince 2017 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Žádost podal Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“) jménem výrobců představujících více než 70 % celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii (dále jen „žadatel“). Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti konečných antidumpingových opatření pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Komise dne 14. března 2018 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. března 2018 (6) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti konečných vyrovnávací opatření v souvislosti s dotčeným výrobkem pocházejícím z Číny podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (7).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise navíc oficiálně vyrozuměla tyto strany: žadatele, známé výrobce v Unii a jejich příslušná sdružení, známé vyvážející výrobce v Číně, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, známé uživatele v Unii, kteří nejsou ve spojení a o nichž je známo, že se jich řízení týká, a orgány země vývozu.

(9)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Před zahájením přezkumu poskytlo 21 výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu spolupracovat s Komisí. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 28 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a 27 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(12)

V žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti bylo uvedeno devět dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. Žádný z nich se nepřihlásil.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(14)

Formuláře pro výběr vzorku vyplnili dva vyvážející výrobci, avšak žádný z nich nevyráběl výrobky z oceli s organickým povlakem, jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení. Třetí vyvážející výrobce se přihlásil šest týdnů po uplynutí lhůty pro odpovědi uvedené ve formuláři pro výběr vzorku. Tomuto vyvážejícímu výrobci byl udělen status zúčastněné strany, avšak byl považován za nespolupracujícího, protože nikdy neodpověděl na formulář pro výběr vzorku ani se nepokusil odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(15)

Vyvážející výrobci v Číně tedy nespolupracovali.

(16)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli a čínské vládě. Odpovědi na dotazníky zaslali tří výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(17)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(18)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(19)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení řízení, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Titíž dva vyvážející výrobci, kteří zaslali odpovědi pro výběr vzorku, předložili rovněž informace požadované v příloze III. Jelikož nevyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly obdrženy žádné odpovědi související s výrobkem, který je předmětem přezkumu.

(20)

S cílem získat informace, jež považuje Komise za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. Od čínské vlády nepřišla žádná odpověď.

(21)

Komise v oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ve lhůtě 37 dnů od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy, pokud jde o vhodnost uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády ani od vyvážejících dovozců nebyla v tomto ohledu obdržena žádná podání nebo další důkazy.

(22)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(23)

Dne 13. dubna 2018 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu (dále jen „poznámka ze dne 13. dubna 2018“) (8), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež Komise může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. V této poznámce Komise uvedla seznam všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a pracovní síla používané vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále určila šest možných reprezentativních zemí: Argentinu, Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Jihoafrickou republiku.

(24)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Připomínky obdržela Komise pouze od žadatele. Ani orgány dotčené země, ani žádný z vyvážejících výrobců připomínky nepředložili.

(25)

Obdrženými připomínkami žadatele k poznámce ze dne 13. dubna 2018 se Komise zabývala ve druhé poznámce ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 3. července 2018 (dále jen „poznámka ze dne 3. července 2018“) (9). Komise rovněž stanovila seznam činitelů výroby a dospěla k závěru, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi Mexiko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Připomínky obdržela Komise pouze od žadatele. Těmito připomínkami se zabývá toto nařízení.

(26)

Komise dne 22. února 2019 zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá uložit antidumpingová cla („poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím předložit své připomínky.

(27)

Žádná ze stran nepředložila stanovisko k poskytnutí konečných informací.

(28)

Dotčený výrobek, jehož se tento přezkum před pozbytím platnosti týká, je stejný jako při původním šetření, tedy určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků, jejichž podklad má kovový povlak z chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00, ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210708011, 7210708091, 7212408001, 7212408021, 7212408091, 7225990011, 7225990091, 7226997011 a 7226997091) a pocházející z Číny (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“, nebo „ocel s organickým povlakem“).

(29)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává nanesením organického povlaku na ploché válcované výrobky z oceli. Organický povlak poskytuje ocelovým výrobkům ochranu a estetické a funkční vlastnosti.

(30)

Ocel s organickým povlakem se používá hlavně v odvětví stavebnictví a k dalšímu zpracování na výrobky používané ve stavebnictví. Mezi další použití patří výroba domácích spotřebičů.

(31)

Žádná zúčastněná strana se k obdobnému výrobku nevyjádřila. A tedy, jak bylo zjištěno při původním šetření, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích Číny a reprezentativní země Mexika a výrobek vyráběný a prodávaný výrobci z Unie v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(33)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spise k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (10) (dále jen „zpráva“) a k dalším důkazům předloženým žadatelem, jež prokazují, že tyto ceny a náklady byly ovlivněny významnými vládními zásahy. Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(34)

O uplatnění čl. 18 odst. 1 základního nařízení informovala Komise čínské orgány a třetího vyvážejícího výrobce uvedeného ve 14. bodě odůvodnění a poskytla jim možnost se k tomu vyjádřit. Komise žádné připomínky neobdržela.

(35)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, v podáních zúčastněných stran a ve statistikách dostupných v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(36)

Ze statistických údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 vyplývá, že za období přezkumného šetření byl z ČLR do Unie dovezen malý objem oceli s organickým povlakem, který dosáhl 6 338 tun a představoval 0,1 % celkové spotřeby v Unii. Ocel s organickým povlakem se však dovážela do 16 členských států a dovoz byl rozprostřen na celé období přezkumného šetření. Komise tedy dospěla k závěru, že skutečný dovoz v období přezkumného šetření byl reprezentativní, a proto zkoumala, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(37)

Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(38)

Avšak v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(39)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení definuje podstatná zkreslení jako „taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(40)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(41)

Zúčastněné strany byly v době zahájení přezkumného šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Komise v této souvislosti vyhotovila zprávu prokazující existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových činitelích výroby (jako je půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla vložena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumného šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(42)

Žadatel v odstavci 71 a příloze 18 žádosti odkázal na dokument ministerstva obchodu USA (11). Podle ministerstva obchodu USA je ocelářský průmysl zařazen mezi „základní pilíře průmyslu“, ve kterých si stát musí „zachovávat poměrně silné kontrolní pravomoci“. Dokument ministerstva obchodu USA obsahuje odkaz na dokument Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu („dokument SASAC“ (12)), který dělí hospodářská odvětví do tří kategorií a příslušných podkategorií podle toho, jaká míra státní kontroly je v nich považována za nezbytnou, a sice: 1) strategická odvětví, jež „mají vliv na celostátní bezpečnost a jsou životní mízou hospodářství“ a ve kterých si musí stát „zachovávat absolutní kontrolní pravomoci“; 2) „základní pilíře průmyslu“, ve kterých si musí stát „zachovávat poměrně silné kontrolní pravomoci“, nebo 3) ostatní odvětví, ve kterých si musí stát „zachovávat vliv“. Dokument SASAC rovněž vytyčuje obecný cíl disponovat do roku 2010 skupinou důležitých páteřních podniků s poměrně silným vlivem a hybnou silou pro rozvoj průmyslu, což zahrnuje vytvoření pevného základu pro to, aby se důležité páteřní podniky v oblasti petrochemie, telekomunikací, elektrické energie, lodní dopravy a stavebnictví rozvíjely a staly se vedoucími podniky v celosvětovém měřítku a aby se důležité páteřní podniky v odvětvích automobilového průmyslu, strojírenství a IT staly vedoucími podniky v celosvětovém měřítku.

(43)

Pokud jde o náklady na ocel válcovanou za tepla a ocel válcovanou za studena nezbytné pro proces opakovaného válcování, žadatel se odvolal na předchozí nařízení EU o zavedení vyrovnávacího cla (13), v nichž Komise stanovila, že ploché výrobky z oceli válcované za studena i za tepla jsou subvencovány. To podle žadatele vedlo k uměle nízkým pořizovacím nákladům na konečné výrobky. Žadatel dále citoval ze zprávy expertní skupiny ThinkDesk (14) a tvrdil, že tato zpráva rovněž poskytla důkazy o tom, že mnohým čínským výrobcům bylo umožněno nabízet ploché za studena válcované výrobky z oceli na čínském trhu za zkreslené ceny.

(44)

Žadatel rovněž uvedl, že na základě údajů, jež poskytla společnost Global Platts (15), jsou současné čínské domácí ceny oceli válcované za tepla a za studena dosud nižší než mezinárodní ceny.

(45)

Pokud jde o zinek a převahu státem vlastněných podniků v těžebním průmyslu, kromě důkazů uvedených ve zprávě žadatel rovněž poskytl důkazy o tom, že v současnosti je v Číně zavedena 30 % vývozní daň na zinek (viz body 87–89 a příloha 18 žádosti).

(46)

Žadatel dále tvrdil, že existují podstatná zkreslení v údajích o chemických složkách, což na druhé straně vede k podstatným zkreslením v údajích o nátěrech a jiných chemických výrobcích pro povrchovou úpravu používaných při výrobě oceli s organickým povlakem. Vycházel přitom z důkazů uvedených ve zprávě (kapitola 16 – Chemický průmysl). Zpráva zejména na základě údajů Čínského sdružení pro řízení chemických podniků poukázala na to, že největší chemické společnosti (v roce 2015, na základě výnosů z prodeje) v Číně jsou státem vlastněné podniky, včetně osmi z první desítky největších chemických podniků (16). Žadatel dále odkázal na zprávu KPMG poskytnutou v příloze 18 žádosti, která prokázala na to, že 10 nejvýznamnějších čínských chemických společnosti je ve vlastnictví státu.

(47)

Pokud jde o elektrickou energii, žadatel kromě údajů uvedených ve zprávě tvrdil, že výrobcům oceli s organickým povlakem jsou poskytovány preferenční sazby za elektřinu (17) a že společnost Chongquing Wanda Steel Strip údajně využívá sazbu za elektřinu nižší, než je obecně platná sazba pro velké průmyslové podniky (18). Žadatel předložil veřejně dostupné informace, podle nichž skupina podniků Shougang Group a společnost Inner Mongolia Baotou Steel Union využívaly subvencí na cenu elektřiny (19).

(48)

Pokud jde o preferenční úvěry a jinou finanční podporu, žadatel kromě údajů uvedených ve zprávě poukázal na nedávnou tiskovou zprávu, ve které se uvádí, že v důsledku vývoje právních předpisů v roce 2017 byla dále posílena kontrola čínské vlády nad místními bankami (20). Žadatel rovněž citoval ze zjištění ministerstva obchodu USA, že toto odvětví „nadále trpí zásadními zkresleními z hlediska oceňování rizik a alokace zdrojů. Z analýzy dynamiky úrokových sazeb […] navíc vyplývá, že úrokové sazby jsou stále úzce spjaté s“referenčními sazbami„zveřejňovanými vládou, a nejsou tak dosud určovány trhem. Mírná rozpočtová omezení, stanovení cen neodpovídajících obvyklým tržním podmínkám, implicitní vládní záruky a politické směrnice vlády přímo či nepřímo zkreslují oficiální bankovní sektor, mezibankovní trh, trh dluhopisů i“stínové bankovnictví„. Tato zkreslení lze přímo spojit s vládním vlastnictvím a kontrolou a s všudypřítomnou, rušivou úlohou státu ve finančním systému Číny“ (21).

(49)

Žadatel připomněl, že Komise při svých předchozích šetřeních zjistila, že velkým výrobcům oceli s organickým povlakem byly poskytovány subvence ve formě preferenčních úvěrů, kapitalizace dluhů, účastí na základním kapitálu a osvobození od povinnosti vyplácet dividendy čínské vládě jako hlavnímu akcionáři (22). Žadatel mimoto označil řadu dalších výrobců oceli s organickým povlakem, kteří využívali preferenčních úvěrů, na základě jejich výročních zpráv (23).

(50)

Žadatel rovněž citoval ze zprávy vypracované skupinou ThinkDesk, jež označila nejméně šest výrobců oceli s organickým povlakem, kteří v letech 2016–2017 využívali vládních podpůrných opatření ve formě snižování páky a kapitalizace dluhů v čínském ocelářském průmyslu. Tato opatření označila skupina ThinkDesk za subvence (24).

(51)

Žádost označila řadu údajných dalších zkreslení ve formě daňové podpory a nízkých standardů ochrany životního prostředí v Číně, na něž se poukazovalo již ve zprávě. Žadatel zejména poukázal na minulá zjištění Komise ohledně různých programů osvobození od přímých daní a jejich snížení, které uměle snižují zdanitelný příjem ocelářských společností, programů týkajících se nepřímých daní (DPH) a dovozního cla a různých (ad hoc) grantových programů (25). Žadatel dále tvrdil, že tyto programy jsou dnes stále aktivní a dostupné.

(52)

Pokud jde o standardy ochrany životního prostředí, žadatel citoval ze zprávy OECD, která je poskytnuta v příloze 18 žádosti (26) a která údajně prokazuje, že čínská vláda poskytuje výrobcům oceli nepřímou podporu tím, že nevymáhá základní normy ochrany životního prostředí, na rozdíl od výrobců v Unii, kteří podléhají mnohem přísnějším normám ochrany životního prostředí, zejména vzhledem k nedávnému vývoji, kdy nařízení REACH zakázalo pokračující používání chromanů ve fázi předzpracování při výrobě oceli s organickým povlakem (o čemž se pojednává také v bodech 12–16 žádosti).

(53)

Komise bude zkoumat, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učiní na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza bude zahrnovat zkoumání významných vládních zásahů v ekonomice obecně, ale také konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Jak je uvedeno v 16. až 20. bodě odůvodnění, ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nevznesli připomínky a nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(54)

Samotný základ čínského hospodářského systému, totiž koncepce takzvané „socialistické tržní ekonomiky“, je v rozporu s pojmem volného působení tržních sil. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněná ekonomika se považuje za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit její upevňování a růst“. (27) Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje vládě výrazně zasahovat do ekonomiky, ale vláda je k takovým zásahům výslovně zmocněna. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (28).

(55)

V souladu s příslušnými čínskými právními předpisy je kromě toho socialistická tržní ekonomika rozvíjena pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž úlohy komunistické strany a státu jsou navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „Socialistický systém je základním systémem Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní:„Určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (29) To dokresluje nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad ekonomickým systémem v Číně. Tato kontrola je čínskému systému vlastní a daleko překonává stav obvyklý v jiných zemích, kde vláda vykonává širokou makroekonomickou kontrolu v mezích, v nichž působí síly volného trhu.

(56)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. (30) Intervenční ekonomické nástroje používané čínskými orgány jsou rozmanité, zahrnují systém hospodářského plánování, finanční systém, jakož i různé aspekty regulačního prostředí.

(57)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou obvykle dosti podrobné, zatímco celostátní plány zpravidla stanoví poněkud obecnější cíle. Plány také stanoví soubor nástrojů na podporu příslušných průmyslových odvětví, jakož i časový rámec, ve kterém je zapotřebí těchto cílů dosáhnout. Některé plány dosud obsahují konkrétní cíle pro výstupy, ačkoli toto byl charakteristický rys předchozích plánovacích cyklů. V rámci těchto plánů jsou vybírána jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty jako (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s vládními prioritami a těm jsou pak stanoveny konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje systém plánování. Není to způsobeno pouze formálně závaznou povahou plánů. Rozhodující je, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy uplatňují systém plánů a odpovídajícím způsobem používají jim svěřené pravomoci, čímž nutí hospodářské subjekty řídit se prioritami stanovenými v plánech (viz také oddíl 3.2.2.5 níže). (31)

(58)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.2.8 níže). (32) Totéž platí pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. I když mají menší význam než banky, jsou tyto části finančního sektoru institucionálně a operačně uspořádány takovým způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny. (33)

(59)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla zadávání veřejných zakázek jsou pravidelně používána k dosažení jiných politických cílů než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není přesně definována, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci, (34) Podobně i v oblasti investic si čínská vláda udržuje významnou kontrolu a vliv nad zaměřením a velikostí státních i soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího průmyslu. (35)

(60)

Souhrnně řečeno je čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

(61)

V tomto kontextu státních zásahů a dominance státního vlastnictví v čínském hospodářském modelu představují státem vlastněné podniky podstatnou součást čínské ekonomiky. Vláda a Komunistická strana Číny zachovávají struktury, jež zajišťují jejich trvalý vliv nad státem vlastněnými podniky. Státní strana nejen aktivně stanoví obecné ekonomické strategie jednotlivých státem vlastněných podniků a dohlíží na jejich provádění, ale osobuje si také právo podílet se na operativním rozhodování státem vlastněných podniků. To se obvykle provádí prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.2.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (37). Výměnou za to zaujímají státem vlastněné podniky zvláštní postavení v rámci čínského hospodářství, což jim přináší řadu ekonomických výhod, zejména zaštítění před hospodářskou soutěží a zvýhodněný přístup k příslušným vstupům včetně financí (38).

(62)

Konkrétně v ocelářství přetrvává vysoká míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominální rozdělení mezi řadou státem vlastněných podniků a soukromými společnostmi je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi 10 největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (39). Zároveň, zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, je cílem čínské vlády do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby železa a oceli přibližně do deseti velkých podniků (40). Taková konsolidace může zahrnovat nucené fúze ziskových soukromých společností se státem vlastněnými podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (41).

(63)

Při vysoké míře vládních zásahů v ocelářském průmyslu a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům oceli bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejnoprávní, tak soukromé podniky v ocelářství totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2.5 níže.

(64)

Státní kontrola a státní zásahy týkající se oceli s organickým povlakem nejsou z popsaného obecného rámce vyloučeny. Mnozí z významných výrobců oceli s organickým povlakem jsou ve vlastnictví státu. Dostupné důkazy tak nasvědčují tomu, že výrobci oceli s organickým povlakem v ČLR jsou ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem či se řídí jejími pokyny, a tedy nepůsobí v souladu s tržními zásadami. (42)

(65)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státem vlastněných podniků a jiných nástrojů je čínský stát s to zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státem vlastněných podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (43), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých. Podle čínského zákona o obchodních společnostech má být v každé společnosti založena organizace komunistické strany a společnost má pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejméně od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky na kontrolu podnikatelských rozhodnutí ve státem vlastněných podnicích jako věc politického principu. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň. (44) Podle zpráv existovaly v roce 2017 stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby měly organizace Komunistické strany Číny konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci příslušných společností, v nichž působí (45). Tato pravidla platí v čínském hospodářství obecně, a to i pro výrobce oceli s organickým povlakem a jejich dodavatele.

(66)

Konkrétně v ocelářství (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů hlavních vstupů) je ve vlastnictví státu mnoho významných výrobců oceli (včetně výrobců oceli s organickým povlakem), Někteří jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (46) jako příklad úspěchů dosažených ve 12. pětiletém plánu (například Baosteel, Anshan Iron and Steel, Wuhan Iron and Steel atd.). Veřejné dokumenty státem vlastněného výrobce oceli s organickým povlakem někdy zdůrazňují spojení s čínským státem. Například společnost Baoshan Iron & Steel (neboli Baosteel) v pololetní zprávě z roku 2016 uvedla, že „společnost se zavázala ke splnění regionálního 13. pětiletého plánu a dosáhla široké shody s místní správou ohledně sdílení zdrojů, propojení městských průmyslových závodů a vytváření ekologického životního prostředí“. (47) Při nedávném antisubvenčním šetření týkajícím se určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Číny (48) Komise zjistila, že tři ze čtyř skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly státem vlastněné podniky. Ve všech třech skupinách předsedové správní rady nebo prezident působili také jako tajemníci stranického výboru organizace Komunistické strany Číny v rámci skupiny.

(67)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8 níže), jakož i při dodávání surovin a vstupů. (49) Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků v ocelářství a jiných odvětvích (např. v sektoru finančnictví a odvětvích dodávajících vstupy), tak umožňuje čínské vládě zasahovat v oblasti cen a nákladů.

(68)

Zaměření čínské ekonomiky je ve značné míře určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují doslova všechna odvětví hospodářství, přičemž cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Celkově systém plánování v Číně vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou jako strategická nebo jinak politicky důležitá, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami. (50)

(69)

Ocelářský průmysl včetně výroby oceli s organickým povlakem jako špičkového ocelového výrobku považuje čínská vláda za klíčové odvětví (51). To je potvrzeno v četných plánech, směrnicích a jiných dokumentech se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (52). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (53).

(70)

13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (54) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (55). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (56).

(71)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (57) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu železa a oceli mezi podporovanými odvětvími. Katalog zejména vybízí k„vývoji a aplikaci technologií pro výkonnější, vysoce kvalitní a modernizované ocelové výrobky včetně automobilových plechů s vysokou pevnosti nejméně 600 MPa, vysoce výkonných ocelových potrubí pro přepravu ropy a plynu, širokých a silných desek s vysokou pevností pro nádoby, oceli pro námořní inženýrství, desek se střední pevností nejméně 420 MPa pro budovy, mosty a jiné konstrukce, oceli pro vysokorychlostní a těžké nákladní železnice, křemíkové oceli s nízkou ztrátou železa a vysokou magnetickou indukcí, ocelí odolných proti korozi a opotřebení, legovaných nerezových ocelí s nízkou spotřebou zdrojů (moderní feritické nerezové oceli, duplexní nerezové oceli a dusíkové nerezové oceli), speciálních ocelových tyčí a válcovaných drátů pro vysoce výkonné základní části (vysoce výkonné převody, šrouby se stupněm 12,9 nebo vyšším, vysoce pevné pružiny a ložiska s dlouhou životností) a vysoce kvalitních speciálních kovaných materiálů (mj. nástrojová ocel a formová ocel, nerezová ocel a ocel pro strojní zařízení)“. Platnost katalogu potvrdilo nedávné antisubvenční šetření týkající se plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Číny (58).

(72)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin (59), investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (60). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(73)

Stručně řečeno, čínská vláda má zavedena opatření, kterými přiměje subjekty k plnění cílů veřejných politik zaměřených na podporu podporovaných odvětví, včetně výroby oceli s organickým povlakem jako špičkového ocelového výrobku a surovin používaných k jeho výrobě. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(74)

Čínský úpadkový systém není podle všeho adekvátní pro řešení jeho hlavních cílů, jako je spravedlivé řešení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost ekonomiky této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což ve skutečnosti působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Navíc úloha státu v insolvenčním řízení je nadále silná a aktivní a stát má často přímý vliv na výsledek řízení (61).

(75)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (62). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tato ustanovení však běžně nejsou dodržována a určití kupující získávají půdu zdarma nebo pod tržními sazbami. (63) Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (64).

(76)

Čínské právní předpisy upravující úpadky a vlastnictví podle všeho řádně nefungují, což má za následek zkreslení při zachovávání insolventních firem při životě a v souvislosti s poskytováním a nabýváním půdy v ČLR. Tyto úvahy opírající se o důkazy, které jsou k dispozici, lze podle všeho v plném rozsahu uplatnit také v ocelářství, a konkrétněji v souvislosti s ocelí s organickým povlakem. Komise zejména zjistila, že výrobci oceli s organickým povlakem (65), jakož i výrobci suroviny pro její výrobu, za tepla válcované oceli (66), využívali poskytnutí práva k užívání pozemků za cenu nižší než obvyklou.

(77)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (67). Podle vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé. (68) Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a dostávají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu. (69) Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(78)

Nebyly předloženy žádné důkazy v tom ohledu, že by ocelářství včetně výroby oceli s organickým povlakem, popsanému čínskému systému pracovního práva nepodléhalo. Odvětví výroby oceli s organickým povlakem je tak ovlivněno zkreslením mzdových nákladů, a to přímo (při výrobě dotčeného výrobku), i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům pocházejícím od společností, na které se vztahuje stejný systém práce v Číně).

(79)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu je v Číně předmětem různých zkreslení.

(80)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením bank ve vlastnictví státu (70), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou i banky nadále připoutány ke státu nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (71) a opět – stejně jako v případě nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně realizují veřejné politiky stanovené vládou. Přitom banky plní výslovně stanovené právní závazky, kdy musí vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu (72). K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (73).

(81)

Uznává se, že různá právní ustanovení odkazují na potřebu respektovat běžné bankovní chování a pravidla obezřetnosti, jako je potřeba zkoumat bonitu žadatele o úvěr, avšak převažující důkazy včetně zjištění získaných při šetřeních v oblasti ochrany obchodu naznačují, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů až druhořadou roli.

(82)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou jakési implicitní záruky ze strany vlády. Odhady jednoznačně naznačují, že čínské úvěrové ratingy systematicky odpovídají nižším mezinárodním ratingům.

(83)

K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (74). Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým formám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(84)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratností investovaných prostředků. Jako příklad lze uvést nedávný růst zadluženosti podniků ve státním sektoru nehledě na prudký pokles ziskovosti, což nasvědčuje tomu, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(85)

Zatřetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivňovány zkresleními způsobenými vládou. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil nehledě na zhoršující se hospodářské podmínky. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(86)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho v posledních letech prudce vzrostly nesplácené úvěry. Tváří v tvář situaci, kdy se zvyšuje riziko zadlužení, rozhodla čínská vláda, že se vyhne platební neschopnosti podniků. Problémy nedobytných pohledávek byly následně vyřešeny refinancováním dluhu, což vedlo k vytvoření takzvaných „zombie“ společností, nebo převedením vlastnictví dluhů (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizace dluhů), aniž by byl celkový problém zadlužení nutně odstraněn nebo byly řešeny jeho příčiny.

(87)

I přes nedávné kroky přijaté za účelem liberalizace trhu je systém podnikových dluhů v Číně zásadně ovlivňován podstatnými systémovými problémy a zkresleními, jež vyplývají z trvající všudypřítomné úlohy státu na kapitálových trzích.

(88)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by ocelářství včetně výroby oceli s organickým povlakem bylo z výše popsaných vládních zásahů ve finančním systému vyjmuto. Naopak, ve zprávě expertní skupiny ThinkDesk poskytnuté žadatelem se uvádělo, že mnozí čínští výrobci oceli s organickým povlakem využívali finančních operací neodpovídajících tržním podmínkám. Komise rovněž zjistila, že výrobci oceli s organickým povlakem (75), jakož i výrobci suroviny pro její výrobu, oceli válcované za tepla (76), využívali preferenčních úvěrů představujících subvence. Významné vládní zásahy v oblasti finančního systému proto vedou k tomu, že jsou narušovány tržní podmínky na všech úrovních.

(89)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na ocelářství celkově nebo na odvětví výroby oceli s organickým povlakem zvlášť. Z důkazů, které jsou k dispozici, naopak vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.2.1 až 3.2.2.5, jakož i v části A zprávy jsou platné v celé zemi a ve všech odvětvích hospodářství. Totéž platí o popisu činitelů výroby uvedeném v oddílech 3.2.2.6 až 3.2.2.8 výše a v části B zprávy.

(90)

K výrobě oceli s organickým povlakem je zapotřebí celá řada vstupů. Ve spisu nejsou žádné důkazy o tom, že tyto vstupy nepocházejí z Číny. Když výrobci oceli s organickým povlakem tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(91)

V důsledku toho nelze použít nejen domácí prodejní ceny oceli s organickým povlakem, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné vládní zásahy, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Vládní zásahy popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní sily, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyroben v Číně díky společnému působení řady činitelů výroby, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupech použitých v těchto vstupech a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(92)

Analýza popsaná v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9, jež zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny v jejím hospodářství celkově, jakož i v ocelářství (včetně dotčeného výrobku), prokázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, jelikož jsou ovlivněny významnými vládními zásahy ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(93)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výlučně na základě výrobních a prodejních nákladů odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních a prodejních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak bude uvedeno v následujícím oddíle. Komise připomněla, že žádný vyvážející výrobce nespolupracoval v šetření a že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady by nebyly zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(94)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(95)

Jak bylo vysvětleno v 24. až 25. bodě odůvodnění, v poznámce ze dne 13. dubna 2018 Komise informovala zúčastněné strany o tom, že určila šest možných reprezentativních zemí: Argentinu, Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Jihoafrickou republiku a Thajsko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k nim vyjádřily a aby navrhly další země.

(96)

Argentina, Kolumbie, Malajsie, Mexiko, Jihoafrická republika a Thajsko považuje Světová banka za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu (dále jen „HND“).

(97)

Žadatel tvrdil, že členství Mexika v organizaci NAFTA je začleňuje do Severoamerické zóny volného obchodu s úrovní hospodářského rozvoje, která je mnohem vyšší než úroveň ČLR, což může mít vliv na náklady v Mexiku. Komise provedla analýzu vhodnosti možných reprezentativních zemí na základě databáze Světové banky s údaji o HNP. Uvedená databáze řadí Mexiko mezi země s vyššími středními příjmy, tudíž s úrovní rozvoje srovnatelnou s úrovní ČLR. Tato kategorie zemí zahrnuje země s HND na osobu v rozmezí od 3 896 USD do12 055 USD v roce 2017, tj. v roce, za který jsou k dispozici nejnovější obchodní údaje. Toto zařazení se týká každé jednotlivé země, a nikoli skupin zemí náležejících do oblastí volného obchodu, celních unií atd. Komise měla za to, že všech šest možných reprezentativních zemí, jež určila, je, pokud jde o hospodářský rozvoj, srovnatelných s ČLR. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(98)

V poznámce ze dne 13. dubna 2018 Komise sdělila, že je známo, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, se uskutečňuje v Argentině, Kolumbii, Malajsii, Mexiku, Jihoafrické republice a Thajsku.

(99)

Komise zjistila, že u tří z těchto zemí, totiž Argentiny, Kolumbie a Thajska, je třeba ještě dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje od výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(100)

U Kolumbie a Thajska nebyly zjištěny žádné veřejně dostupné finanční údaje od výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu. Pokud jde o Argentinu, zjištěné veřejně dostupné finanční údaje se týkaly skupiny Ternium, která vyráběla výrobek, který je předmětem přezkumu, v této zemi. Z dostupných finančních údajů o této skupině však nebylo jasné, která část údajů se týkala činností skupiny v Argentině, jelikož skupina vykazovala své údaje týkající se Argentiny spolu s jinými zeměmi, jako je Bolívie, Chile, Paraguay a Uruguay. Data proto nebyla dostatečně přesná, aby mohla být použita jako vhodné referenční hodnoty.

(101)

Ve svých připomínkách k poznámce ze dne 13. dubna 2018 žadatel zopakoval tvrzení obsažené v žádosti, že nejvhodnější reprezentativní zemí by byla Jihoafrická republika. Tam existovali dva výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu. U jednoho výrobce, a sice společnosti Safal Steel (Pty) Ltd., nebyly finanční údaje veřejně přístupné. U druhého výrobce, a sice společnosti ArcelorMittal South Africa, byly finanční údaje dostupné, avšak tato společnost byla během období šetření, ale i během celého posuzovaného období ve ztrátě. V důsledku toho její volba nebyla vhodná, neboť finanční údaje ztrátové společnosti by postrádaly prvek zisku, který má být nahrazen. Protože Komise nenalezla v Jihoafrické republice žádné jiné výrobce výrobku, který je předmětem šetření, s veřejně dostupnými finančními údaji, nepovažovala tuto zemi za vhodnou jako reprezentativní zemi.

(102)

Žadatel ve svých připomínkách k poznámce z 3. července 2018 tvrdil, že Komise zamítla Jihoafrickou republiku jako reprezentativní zemi nesprávně, protože skutečnost, že výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, byl jeden rok ve ztrátě, nemůže být při výběru reprezentativní země rozhodujícím faktorem.

(103)

Jelikož Komise měla dostatečnou nabídku pro výběr reprezentativní země, rozhodla se vybrat zemi, kde lze o určité společnosti získat z veřejně dostupných údajů v této zemi přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) posledním pododstavcem základního nařízení.

(104)

Skutečnost, že společnost ArcelorMittal South Africa byla ve ztrátě, byla proto rozhodujícím faktorem při posouzení Komise ohledně výběru reprezentativní země a žadatelovo tvrzení bylo zamítnuto.

(105)

Pokud jde o Malajsii, byly veřejně dostupné finanční údaje o společnosti CSC Steel Holdings Berhad, dceřiné společnosti tchajwanské společnosti China Steel Corporation. Společnost CSC Steel Holdings Berhad vyráběla výrobek, který je předmětem přezkumu, a během období přezkumného šetření byla zisková.

(106)

Žadatel tvrdil, že vycházení z veřejně dostupných údajů pocházejících od společností v zahraničním vlastnictví může vést k nespolehlivým údajům. Komise měla za to, že analýzu spolehlivosti veřejně dostupných údajů je třeba provést v každém jednotlivém případě. V daném případě Komise neměla k dispozici ani jí nebyly žadatelem předloženy žádné důkazy, které by opravňovaly k přehlížení finančních údajů společnosti SCS Steel Holdings Berhard. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(107)

V případě Mexika nalezla Komise veřejně dostupné údaje o skupině Ternium, zejména v její výroční zprávě za rok 2017. Tato skupina je výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Mexiku a na Mexiko připadá více než 55 % jejího konsolidovaného prodeje, který je vykazován odděleně od jiných zeměpisných oblastí. Skupina Ternium byla kromě toho během období přezkumného šetření zisková.

(108)

Komise byla proto toho názoru, že konečný výběr reprezentativní země byl mezi Malajsií a Mexikem.

(109)

Žadatel ve svých připomínkách poukázal na praxi Spojených států používat koš společností „působících v kovovýrobě“, například výrobců hliníku. Komise však pokud možno dávala přednost veřejně dostupným údajům společností skutečně vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu. Pouze v případě, kdy taková výroba neexistuje nebo jiné faktory činí nevhodným použití společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu, v jakékoli zemi s obdobnou úrovní hospodářského vývoje, bude Komise uvažovat o jiných vhodných alternativách. V daném případě to nebylo nutné, protože existují skuteční výrobci oceli s organickým povlakem s veřejně dostupnými údaji. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(110)

Poté co Komise zjistila, že existují dvě možné země vhodné pro to, aby byly vybrány jako reprezentativní, Mexiko a Malajsie, posoudila jejich úroveň sociální a environmentální ochrany s cílem zvolit upřednostňovanou zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení.

(111)

Komise zjistila, že Malajsie zaostává v dodržování příslušných mezinárodních pracovních norem a ratifikaci úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení. Malajsie zejména neratifikovala tři z osmi hlavních úmluv MOP (o svobodě sdružování, o odstranění nucené práce a o zákazu diskriminace). Malajsie dále podepsala, ale neratifikovala jednu z důležitých dohod o životním prostředí (79).

(112)

Naproti tomu Mexiko má vyšší úroveň dodržování pracovních norem MOP, neboť ratifikovalo všechny hlavní úmluvy kromě Úmluvy o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat. Kromě toho podepsalo a ratifikovalo všechny důležité úmluvy o životním prostředí.

(113)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Mexiko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Mexiko má zejména významnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní sadu dostupných údajů o všech činitelích výroby, výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku. Mexiko má navíc vyšší úroveň sociální a environmentální ochrany.

(114)

V poznámce ze dne 3. července 2018 Komise informovala zúčastněné země, že pro početní zjištění běžné hodnoty použije v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) čtvrtým pododstavcem prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Ternium S.A. Mexico. Komise dále použije od stejné společnosti hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do činitelů výroby uvedených výše.

(115)

Žadatel ve svých připomínkách k poznámce ze dne 3. července 2018 tvrdil, že je vhodnější použít nekonsolidované údaje společnosti ArcelorMittal South Africa (místní společnosti), a nikoli konsolidované skupiny Ternium (globální skupiny), z nichž výroba v Mexiku představuje více než 55 % konsolidovaného prodeje. Toto tvrzení bylo založeno na zjištění, že nekonsolidované údaje představovaly výsledky místní společnosti, a nikoli skupiny s globální působností, a jako takové údajně lépe odrážejí fixní výrobní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi. Jelikož však nemohly být použity údaje od společnosti ArcelorMittal South Africa, neboť tato společnost je ve ztrátě, nemělo toto tvrzení žádné opodstatnění, a bylo proto zamítnuto.

(116)

Ve svých připomínkách k poznámce ze dne 3. července 2018 žadatel rovněž tvrdil, že ačkoliv je Mexiko vhodnou reprezentativní zemí, je společnost Ternium S.A. Mexico částí mezinárodní společnosti, skupiny Ternium, jejíž finanční údaje odrážejí operace v zemích s rozdílnou úrovní hospodářského rozvoje.

(117)

Bez ohledu na skutečnost, že skupina Ternium je mezinárodní společností, dospěla Komise k závěru, že veřejně dostupné údaje o společnosti Ternium S.A. Mexico dostatečně konkrétně vypovídaly o výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, v Mexiku, a proto Komise toto tvrzení zamítla. S ohledem na analýzu uvedenou v oddíle 3.2.3 se Komise rozhodla použít finanční údaje od společnosti Ternium S.A. Mexico, které jsou k dispozici za rok 2017, a zohledňují tak období přezkumného šetření.

(118)

V poznámce ze dne 3. července 2018 Komise konstatovala, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije databázi Global Trade Atlas pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu činitelů výroby. Komise použila zprávu Doing Business 2018 pro zjištění nákladů na elektrickou energii, dále vnitrostátní statistiky týkající se zemního plynu, daňový zákoník federálního distriktu pro náklady na spotřebu vody a finanční údaje od společnosti Ternium S.A. Mexico pro zjištění prodejních, režijních a správních nákladů, zisku a nákladů na výrobní režii.

(119)

Jak bylo již uvedeno v 23. bodě odůvodnění, Komise se v poznámce ze dne 13. dubna 2018 snažila sestavit počáteční seznam činitelů výroby a zdrojů, které měly být použity u všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(120)

Kvůli neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla Komise nucena vycházet z údajů předložených žadatelem, aby mohla určit činitele výroby používané při výrobě oceli s organickým povlakem. Na základě informací veřejně dostupných na webových stránkách čínských výrobců oceli s organickým povlakem jsou ovšem jejich výrobní proces a používané materiály podle všeho shodné s údaji, které poskytl žadatel.

(121)

Za výchozí bod výrobního procesu byl zvolen substrát nebo základní svitek, jelikož výrobní proces žadatele začínal od tohoto základu. Na základě informací získaných v původním šetření jako nejlepší dostupné údaje Komise navíc zjistila, že také vyvážející výrobci začínali výrobu oceli s organickým povlakem na základě substrátu. Při původním šetření ovšem nespolupracovali žádní integrovaní výrobci.

(122)

Vzhledem k neexistenci spolupráce Komise nedisponovala podrobnějšími kódy celního sazebníku než šestimístnými kódy HS, které poskytl žadatel. Tyto kódy HS se plně shodovaly s kódy mexického celního sazebníku.

(123)

S ohledem na veškeré informace předložené žadatelem byly určeny následující činitele výroby a případně kódy HS:

Tabulka 1

(124)

Žadatel potvrdil, že žárově pozinkované ocelové svitky se převážně používají jako substrát pro nejreprezentativnější druh výrobku, který je předmětem přezkumu. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců a připomínek od zúčastněných stran proto Komise neshromažďovala údaje o jiných možných substrátech, jako jsou ocelové svitky válcované za tepla nebo ocelové svitky válcované za studena.

(125)

Pokud jde o kovový povlak, žadatel potvrdil, že převládá použití zinkového povlaku. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících vývozců a připomínek od zúčastněných stran proto Komise nepovažovala za nutné shromažďovat údaje o kovovém povlaku prostřednictvím hliníku.

(126)

Je třeba poznamenat, že žárově pozinkované ocelové svitky již obsahují kovový povlak prostřednictvím zinku nebo zinkových slitin. Údaje o použití kovového povlaku byly shromážděny pouze za tím účelem, aby umožnily úpravy ve výpočtu běžné hodnoty na základě různého objemu zinku nebo zinkových slitin použitých k nanesení kovového povlaku na různé druhy výrobků.

(127)

Záznamy žadatele neumožňují určit spotřebu pomocných látek na jednotku výrobku, který je předmětem přezkumu. Žadatel považoval pomocné látky za výrobní režii. Vzhledem k neexistenci těchto informací Komise proto nemohla určit poměry využití a nezkreslené hodnoty pro použité pomocné látky. Komise však zjistila, že všechny pomocné látky dohromady tvořily nevýznamný podíl nákladů výroby na tunu hotového výrobku. Aby bylo možné náležitě zohlednit tyto náklady ve výpočtu početně zjištěné běžné hodnoty, zvýšila Komise nezkreslené výrobní náklady (povlakové materiály, pracovní síla, energie a voda) z Mexika o určité procento rovnající se podílu pomocných látek na výrobních nákladech poskytnutých žadatelem. Komise měla za to, že tato metoda přiměřeně zohlednila podíl pomocných látek na celkových výrobních nákladech v rámci početně zjištěné běžné hodnoty.

(128)

Žadatel neinformoval o žádném použití zkapalněného ropného plynu, vodíku nebo dusíku. Tyto původně určené činitele výroby proto pro početné zjištění běžné hodnoty nebyly použity.

(129)

Žadatel dále informoval, že by měl být zohledněn šrot vzniklý v procesu výroby oceli s organickým povlakem. Aby bylo možné tak učinit, bylo zapotřebí určit povahu šrotu a odpovídající kód HS. V tomto případě byl určen šrot z pozinkované oceli (viz tabulka v 123. bodě odůvodnění).

(130)

U všech materiálů Komise vzhledem k neexistenci informací o mexickém trhu vycházela z dovozních cen. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Komise rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 92. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že v tomto případě není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR vzhledem k existenci podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b). Na základě dostupných údajů a při neexistenci vyvrácení ze strany zúčastněných stran měla Komise za to, že stejná zkreslení ovlivňovala i vývozní ceny. Po vyloučení ČLR zůstal dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a činil 94 % až 100 % celkového objemu dovezeného do Mexika.

(131)

Aby bylo možné stanovit nezkreslené ceny materiálů dodaných ke vstupu do továrny vyvážejícího vývozce, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážka, uplatnila Komise na dovozní cenu dovozní clo Mexika jako reprezentativní země a přičetla náklady na vnitrostátní dopravu. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících vývozců Komise vycházela z informací o nákladech na vnitrostátní dopravu, které poskytl žadatel.

(132)

Statistiky MOP poskytly informace o měsíčních mzdách ve výrobním sektoru a o délce týdenní pracovní doby v Mexiku v období přezkumného šetření. Žadatel tvrdil, že dostupné údaje pro Jihoafrickou republiku by měly být upraveny o inflaci pomocí indexu spotřebitelských cen nebo indexů mzdových nákladů ve výrobním odvětví, které zveřejňuje South African Reserve Bank. Jelikož však Komise rozhodla, že jako vhodnou reprezentativní zemi použije Mexiko, pro které jsou tyto údaje k dispozici, stalo se toto tvrzení bezpředmětným.

(133)

Cena elektřiny byla snadno dostupná ve zprávě Doing Business 2018. Tato zpráva určila cenu za kWh v Mexiku za použití standardizované metodiky.

(134)

Alternativně Komise zvažovala použít sazby za elektřinu zveřejňované výrobci a distributory elektrické energie v Mexiku. Dominantním dodavatelem elektrické energie v Mexiku je státem vlastněná společnost CFE (Comisión Federal de Electricidad).

(135)

Žadatel tvrdil, že náklady na elektřinu uvedené ve zprávě Doing Business 2018 se zdají být v porovnání s většinou zemí uměle snížené, a navrhl proto použít sazby platné v oblasti, kde byl výrobek, který je předmětem přezkumu, vyroben s ohledem na možné úpravy o zdroj dodávek, zvláštní poplatky a DPH.

(136)

Žadatel neposkytl dostatečné důkazy prokazující, že takové úpravy o DPH, zvláštní poplatky a zdroje dodávek jsou skutečně nutné a použitelné na čínské vyvážející vývozce. Komise proto toto tvrzení zamítla a rozhodla, že použije nejkomplexnější a jednoznačné údaje ze zprávy Doing Business 2018.

(137)

Cena zemního plynu v Mexiku je dostupná ve statistické databázi, kterou spravuje Komise pro energetickou regulaci (Comisión Reguladora de Energía). Poskytnuté údaje jsou za měsíce červenec až prosinec 2017.

(138)

Žadatel tvrdil, že v případě Jihoafrické republiky by bylo možné použít dovozní ceny za tunu zkapalněného zemního plynu (kód HS 2711 11) získané z databáze GTA a následně je převést na cenu za gigajoule. Jelikož Komise rozhodla, že jako reprezentativní zemi použije Mexiko, pro které jsou tyto údaje k dispozici, toto tvrzení zamítla.

(139)

Kromě činitelů výroby označených v poznámce ze dne 13. dubna 2018 žadatel informoval Komisi, že při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, se používá stlačený vzduch. Tento stlačený vzduch se nakupuje ve formě zkapalněného vzduchu.

(140)

Komise určila, že vhodný kód HS pro zkapalněný vzduch je 2853 90. Tento kód HS však zahrnuje i řadu jiných chemických látek. Z vnitrostátního celního sazebníku Mexika vyplývá, že žádná další, podrobnější klasifikace neexistuje. Údaje získané z databáze GTA by proto obsahovaly dovoz jiných anorganických sloučenin (včetně destilované vody nebo vodivostní vody a vody podobné čistoty) a amalgamy, jiné než amalgamy vzácných kovů.

(141)

Z důvodů popsaných v předchozím bodě odůvodnění Komise považovala použití databáze GTA za nevhodné. Je třeba poznamenat, že na stlačený vzduch připadá nevýznamná část výrobních nákladů na tunu hotového výrobku. Aby bylo možné náležitě zohlednit tyto náklady ve výpočtu nezkreslené běžné hodnoty, zvýšila Komise nezkreslené výrobní náklady (povlakové materiály, pracovní síla, energie a voda) o určité procento rovnající se podílu stlačeného vzduchu na výrobních nákladech poskytnutých žadatelem. Komise měla za to, že tato metoda přiměřeně odrážela podíl stlačeného vzduchu na celkových výrobních nákladech v rámci početně zjištěné běžné hodnoty.

(142)

O výši poplatků za vodu se v Mexiku rozhoduje na obecní úrovni. CONAGUA (Comisión Nacional del Agua), což je vládní orgán pro regulaci vody v Mexiku, mimoto zveřejňuje statistiky o vodě v Mexiku, které rovněž poskytují přehled cen vody pro průmyslové použití ve vybraných obcích. Nejnovější vydání je však z roku 2016 a obsahuje údaje za rok 2015.

(143)

Aby bylo možné použít ceny platné během období přezkumného šetření, Komise proto použila poplatky za vodu v Mexico City. Tyto ceny jsou snadno dostupné v daňovém zákoníku distriktu hlavního města ve znění z prosince 2016 a byly platné od 1. ledna 2017.

(144)

Aby určila početně zjištěnou běžnou hodnotu, Komise postupovala v následujících dvou krocích.

(145)

Zaprvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců Komise poté vynásobila faktory použití pro materiály, pracovní sílu, energii a vodu zaznamenané na úrovni výrobního procesu žadatele nezkreslenými náklady na jednotku zaznamenanými v reprezentativní zemi, Mexiku. U těch činitelů výroby, pro které žadatel neposkytl přesné faktory použití (zejména pomocné látky a stlačený vzduch), Komise mimoto uplatnila na nezkreslené přímé výrobní náklady určité procento rovnající se podílu těchto činitelů výroby na výrobních nákladech, který uvedl žadatel.

(146)

Zadruhé, na výrobní náklady určené výše uplatnila Komise výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Ternium S.A. Mexico. Tyto údaje byly zjištěny na základě výroční zprávy společnosti Ternium S.A. Mexico za rok 2017 a byly vyjádřeny v procentech takto:

(147)

výrobní režie (80) ve výši 14,12 % uplatněná na výrobní náklady (zahrnující spotřebu materiálů, práce, energie a vody);

(148)

prodejní, režijní a správní náklady (81) ve výši 12,56 % uplatněné na součet výrobních nákladů a výrobní režie;

(149)

zisk (82) ve výši 15,09 % uplatněný na součet výrobních nákladů, výrobní režie a prodejních, režijních a správních nákladů.

(150)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro každý druh výrobku na základě ceny ze závodu s souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce nespolupracoval, byla běžná hodnota určena na celostátním základě, a nikoli pro každého vývozce a výrobce zvlášť.

(151)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu.

(152)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou na základě ceny ze závodu.

(153)

Na tomto základě činil vážený průměr dumpingového rozpětí, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, 134 %.

(154)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(155)

Jak bylo uvedeno výše, bylo zjištěno, že dovoz oceli s organickým povlakem z ČLR během období přezkumného šetření byl dumpingový, avšak úroveň dovozu byla poměrně omezená. V zájmu úplnosti Komise rovněž zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: vývozní kapacita a rezervní kapacita v ČLR, cenová politika vyvážejících výrobců v ČLR na jiných trzích, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(156)

V období přezkumného šetření objem dovozu oceli s organickým povlakem z ČLR do Unie, ačkoli byl, jak bylo konstatováno v 36. bodě odůvodnění, považován za reprezentativní, byl docela malý (zhruba 0,1 % celkové spotřeby v Unii). Komise se proto rozhodla analyzovat také údaje týkající se prodeje oceli s organickým povlakem z ČLR do třetích zemí s cílem potvrdit zjištění o přetrvávání dumpingu. Výpočty týkající se dumpingu byly provedeny s použitím cen prodeje do třetích zemí založených na čínských vývozních statistikách.

(157)

Běžná hodnota pro posouzení dumpingu z ČLR do třetích zemí byla určena v souladu s 37. až 150. bodem odůvodnění.

(158)

Jelikož neexistovala spolupráce ze strany čínských výrobců, byla vývozní cena do třetích zemí založena na údajích z čínské vývozní databáze, které poskytl žadatel. Od těchto údajů uvedených v databázi v cenách FOB Komise odečetla náklady spojené s manipulací v přístavu a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně, odhadnuté žadatelem, a vypočítala vývozní cenu vyjádřenou jako cena ze závodu.

(159)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu s vývozní cenou do jiných zemí než Unie vyjádřenou jako cena ze závodu.

(160)

Z výše uvedeného srovnání vyplynulo celostátní dumpingové rozpětí pro vývoz do všech třetích zemí (kromě Unie) ve výši 118 %, přičemž celostátní dumpingové rozpětí pro vývoz na pět nejdůležitějších vývozních trhů (Indie, Filipíny, Ruská federace, Jižní Korea a Vietnam) se pohybovala od 112 % do 160 %. To dále potvrdilo, že dumpingové rozpětí určené pro vývoz do Unie bylo, nehledě na velmi malý objem prodeje, přiměřené.

(161)

Kvůli nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(162)

Výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle údajů Čínského sdružení železa a oceli (CISA) výrobní kapacita oceli s barevnou povrchovou úpravou v roce 2013 činila 40 milionů tun. Při objemu výroby na úrovni 7,5 milionu tun dosáhlo využití kapacity jen přibližně 20 %. Pokud by opatření byla zrušena, čínští výrobci by měli volnou kapacitu odhadovanou na 32,5 milionu tun, tedy dostatečnou na to, aby dumpingovou ocelí s organickým povlakem zaplavili trh Unie, kde spotřeba činí 4,5 milionu tun.

(163)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě oceli s organickým povlakem na vývoz na trh Unie.

(164)

Opatření na ochranu obchodu před čínským vývozem oceli s organickým povlakem jsou zavedena v Indii, Malajsii, Pákistánu, Turecku a Vietnamu, což dokládá stejný druh cenové politiky, jaký byl zaznamenán u čínského vývozu do Unie.

(165)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(166)

Během období přezkumného šetření byly prodejní ceny Unie o 194–338 EUR za tunu oceli s organickým povlakem (neboli o 28–59 %) vyšší než ceny CIF čínského vývozu na pět hlavních vývozních trhů, jak bylo popsáno v 160. bodě odůvodnění. Byly také o 211–226 EUR za tunu oceli s organickým povlakem (neboli o 31–33 %) vyšší než průměrná cena CIF čínského vývozu do všech třetích zemí (kromě Unie). Čínský vývoz na pět nejdůležitějších vývozních trhů v období přezkumného šetření představoval 48 % spotřeby v Unii.

(167)

A tedy, pokud by byla opatření zrušena, mohli by čínští vyvážející výrobci potenciálně přesměrovat vývoz podstatného objemu oceli s organickým povlakem ze třetích zemí na trh Unie.

(168)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise rovněž dospěla k závěru, že bez ohledu na to, zda během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, je velmi pravděpodobné, že bude dumping obnoven v případě, že opatření pozbydou platnosti.

(169)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Nehledě na nízký objem dovozu odpovídají zjištěná dumpingová rozpětí těm rozpětím, která byla zaznamenána při zkoumání čínského vývozu do třetích zemí. S ohledem na prvky zkoumané v oddílech 3.3.2 až 3.3.4 dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by vyváželi značné množství oceli s organickým povlakem do Unie za dumpingové ceny. Existují tak důkazy o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu.

(170)

Alternativně Komise každopádně také zjistila, že existují důkazy, že v případě, že opatření pozbydou platnosti, bude dumping pravděpodobně obnoven. Volná kapacita v ČLR byla v období přezkumného šetření v porovnání se spotřebou v Unii velmi významná. Jiné trhy mimoto měly vůči dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR zavedena antidumpingová opatření. Tato cenová politika čínských vývozů na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost přetrvání dumpingového vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti. Atraktivita trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a ceny, a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli antidumpingovým opatřením stále uzavřené, tedy naznačují, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz a volná kapacita by byly pravděpodobně přesměrovány na trh Unie. Komise proto dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by mělo za následek zvýšení dovozu oceli s organickým povlakem z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(171)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání a v každém případě k obnovení dumpingu.

(172)

Během období přezkumného šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem více než 20 známých výrobců v Unii, někteří z nich byli navzájem ve spojení. Několik z těchto výrobců patřilo k ocelářským skupinám.

(173)

Na základě odpovědí na dotazník, jež zaslali výrobci v Unii zařazení do vzorku, a údajů předložených žadatelem byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na 4 752 003 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(174)

Šetření zjistilo, že část výrobního odvětví Unie používá svou výrobu pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování. V zájmu získání co nejúplnějšího obrazu o situaci ve výrobním odvětví Unie byly shromážděny a analyzovány údaje o veškeré činnosti související s ocelí s organickým povlakem.

(175)

Stejně jako v původním šetření (68. a 69. bod jeho odůvodnění) se mělo za to, že ekonomické ukazatele jako výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu určenou pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu. Ukazatele jako objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny se však zaměřují na situaci převládající na volném trhu (a jsou z nich tedy vyloučeny činnosti zaměřené na závislý prodej a vlastní spotřebu). Ukazatele újmy byly tedy upraveny o známé použití pro vlastní spotřebu a o prodej v rámci výrobního odvětví Unie, a použití pro vlastní spotřebu a prodej byly analyzovány zvlášť.

(176)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozních statistik na úrovni kódů TARIC, jež používají informace shromážděné na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení, a ii) údajů o objemu prodeje výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících se závislým prodejem a vlastní spotřebou) v Unii předložených žadatelem. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, byly porovnávány a v případě potřeby aktualizovány v důsledku inspekcí na místě provedených v jejich prostorách.

(177)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

(178)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 18 %.

(179)

Komise stanovila objem dovozu a ceny na základě statistik dovozu na úrovni kódů TARIC s využitím informací shromážděných na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(180)

Dovoz z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 3

(181)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z ČLR malý. Čínský podíl na trhu v posuzovaném období mírně kolísal a v období přezkumného šetření činil 0,1 %.

(182)

Dovoz od zavedení prozatímních antidumpingových opatření v září 2012 zůstával na nízké úrovni. Lze předpokládat, že tato nízká úroveň je výsledkem platných antidumpingových opatření.

(183)

Cena dovozu z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 4

(184)

Během posuzovaného období se ceny čínského dovozu zvýšily o 87 %. Lze důvodně předpokládat, že tento trend je přinejmenším částečně důsledkem rostoucích cen surovin.

(185)

Průměrné ceny prodeje spolupracujících výrobců v Unii pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, byly porovnány s průměrnými cenami dovozu z Číny. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců nebylo možné provést spolehlivá srovnání podle druhů výrobku a pro stanovení průměrné čínské vývozní ceny byly použity dovozní statistiky výrobku, který je předmětem přezkumu, jako celku. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, v tomto přezkumu před pozbytím platnosti byly použity odhady výše úpravy o náklady po dovozu.

(186)

Z porovnání provedeného na základě této metody vyplynulo, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, se během období přezkumného šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 27,8 % (tj. úroveň velmi podobná podbízení, které bylo zjištěno při původním šetření).

(187)

Analýza čínských cen vývozu na ostatní třetí trhy navíc prokázala, že Čína prodávala na některých svých hlavních vývozních trzích za ceny podobné cenám vývozu do Unie, nebo někdy dokonce za ceny nižší, což tudíž podporuje závěr, že se stávající úroveň čínských cen podbízí prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(188)

V tabulce 5 je zobrazen vývoj dovozu ze třetích zemí během posuzovaného období do Unie, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu.

Tabulka 5

(189)

Objem dovozu ze třetích zemí za posuzované období vzrostl a jeho podíl na trhu dosáhl 14,8 %. Většina z tohoto dovozu pocházela z Indie a Koreje, po nich následovaly Turecko a Tchaj-wan.

(190)

Průměrná cena dovozu ze třetích zemí byla celkově vyšší než průměrné ceny, za které přicházel do Unie dovoz z Číny. V závislosti na konkrétním roce byla průměrná cena dovozu ze třetích zemí buď vyšší, nebo nižší než průměrné prodejní ceny výrobců Unie v Unii.

(191)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(192)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, růst, velikost dumpingového rozpětí a zotavení z dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení bylo založeno na informacích poskytnutých žadatelem, porovnaných s ověřenými odpověďmi na dotazník výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(193)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, mzdy) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekce na místě.

(194)

Vzhledem k tomu, že jednu ze tří společností zařazených do vzorku žadatel nezastupuje, jsou v souladu s článkem 19 základního nařízení údaje v tabulkách 9 až 14 uvedeny v rozpětích, aby byla zachována důvěrnost citlivých obchodních informací.

(195)

V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:

Tabulka 6

(196)

V posuzovaném období se mírně zvýšily objem výroby (+8 %) a výrobní kapacity (+5 %), zatímco využití kapacity se zvýšilo o 2 % a dosáhlo 89 %.

(197)

Prodej výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících s vlastní spotřebou) v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 7

(198)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 14 %.

(199)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl na 84,9 %.

(200)

Úroveň zaměstnanosti a produktivita ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

(201)

Zaměstnanost i produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období vzrostly. Tato zvýšení jsou odrazem celkového růstu objemu výroby a prodeje.

(202)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo využít růstu na trhu Unie, i když zařízení, jež byla více postižena nižším využitím kapacity zaznamenaným během původního šetření, jsou dosud ve fázi obnovy. Výrobní odvětví Unie si po celé posuzované období udržovalo významný podíl na trhu.

(203)

V období přezkumného šetření pokračoval dumping na značné úrovni, jak bylo vysvětleno v oddíle 3 výše. Je třeba poznamenat, že čínští výrobci se ve značné míře podbízeli prodejním cenám výrobního odvětví Unie a že výrobní odvětví Unie se dosud nachází v nestabilní situaci.

(204)

Jelikož objem dumpingového dovozu z Číny byl mnohem nižší než v období původního šetření, dospěla Komise k závěru, že dopad velikosti dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie byl méně výrazný než při původním šetření.

(205)

Zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

(206)

Zásoby výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšily. Tento ukazatel však pro posouzení ekonomické situace výrobců v Unii není považován za příliš relevantní. Ocel s organickým povlakem se většinou vyrábí na objednávku. Zásoby v každém případě představovaly během období přezkumného šetření pouze asi 2 % celkového prodeje.

(207)

Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

(208)

V období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit své prodejní ceny o 11 %. Po poklesu cen v období 2014–2015 a poté v období 2015–2016 ceny v období 2016–2017 opět rostly. Tyto poklesy i tento růst úzce souvisí se změnami cen surovin.

(209)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů.

(210)

V průběhu posuzovaného období přestalo výrobní odvětví Unie vykazovat ztráty. Zlepšení ziskovosti jednoznačně souviselo s tím, že výrobní odvětví Unie dokázalo v letech po zavedení původních opatření zvýšit svůj prodej a objem výroby, jakož i prodejní ceny. Ziskovost však zůstávala nižší než cílový zisk, který byl v původním šetření považován za přiměřený a udržitelný (tj. 6,7 %).

Tabulka 12

(211)

Vývoj peněžního toku během posuzovaného období odráží hlavně vývoj celkové ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(212)

Výrobní odvětví Unie, vysoce kapitálově náročné, v posuzovaném období provádělo pravidelné investice zaměřené na optimalizaci a modernizaci stávajících výrobních strojů. Významné investice rovněž byly činěny s cílem vyhovět právním požadavkům na ochranu životního prostředí a zvýšení bezpečnosti. V závislosti na jednotlivých společnostech byly prováděny investice zaměřené na snížení nákladů, optimalizaci spotřeby energie a/nebo také na reorganizaci zařízení, jež byla negativně postižena nižším využitím kapacity zaznamenaném v období původního šetření.

(213)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnosti investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti.

(214)

Schopnost opatřit si investice se od uložení opatření zlepšila.

(215)

Průměrná výše mezd se v posuzovaném období poněkud zvýšila, ale méně než jednotkové výrobní náklady.

(216)

Z analýzy újmy je patrné, že se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zlepšila. Uložení konečných antidumpingových opatření v březnu 2013 umožnilo výrobnímu odvětví Unie se pomalu, ale vytrvale zotavovat ze škodlivých účinků dumpingu. O tom, že opatření výrobnímu odvětví Unie významně prospěla, svědčí mimo jiné růst objemu výroby a prodeje v Unii, kladný peněžní tok a návratnost investic, prodejní ceny celkově vyšší než jednotkové výrobní náklady, minimální růst mzdových nákladů a výrazně zlepšená ziskovost.

(217)

Avšak i když se výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo z minulé újmy a zdá se, že je na správné cestě k dalšímu zlepšení svého stavu v dlouhodobé perspektivě, nachází se stále v nestabilní situaci v důsledku omezené ziskovosti, která dosud nedosahuje cílového zisku.

(218)

Jak bylo uvedeno v oddíle 4.6 výše, výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo z minulé újmy způsobené čínským dumpingovým dovozem. Tento oddíl bude nicméně zkoumat, zda se nejistá situace výrobního odvětví Unie bude dále zhoršovat a povede k obnovení podstatné újmy, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(219)

Pokud by opatření byla zrušena, lze očekávat, že objem dovozu z Číny prudce vzroste. Připomíná se, že dovoz v období původního šetření činil více než 702 000 tun, zatímco v období přezkumného šetření činil 6 338 tun.

(220)

Nadbytečná kapacita výroby oceli v Číně je jednoznačně prokázána (83). Žadatel předložil údaje z databáze Plantfacts, z nichž vyplývá, že kapacita výroby oceli s organickým povlakem v Číně činí 7 milionů tun (tj. více než čtyřnásobek zjevné spotřeby oceli s organickým povlakem v Číně). To vypadá jako střízlivý odhad. Žadatel rovněž poskytl podrobné informace z roku 2013, podle nichž Čínské sdružení železa a oceli zveřejnilo údaj, že kapacita výroby oceli s barevnou povrchovou úpravou byla v uvedeném roce téměř 40 milionů tun.

(221)

Ačkoli objem čínského vývozu do Unie po uložení původních opatření prudce klesl, čínští výrobci vyrábějí významný objem výrobku, který je předmětem přezkumu, a více než 80 % z něj vyvážejí. Podle údajů zveřejněných Světovým sdružením výrobců oceli (World Steel Association) vyráběla Čína v letech 2013–2014 více než 8 milionů tun oceli s organickým povlakem za rok. Jedna ze společností podporujících stížnost poskytla údaje z bulletinu China Metallurgical Newsletter, který vydávají Čínský výzkumný ústav pro informace a standardizaci v metalurgii a Rada pro metalurgii Čínské rady pro rozvoj mezinárodního obchodu, z nichž vyplývá, že v letech 2015–2017 vyrobila Čína přibližně 8 milionů tun oceli s organickým povlakem za rok. Podle stejného podání tohoto žadatele se odhaduje, že v období 2015–2017 se čínská zjevná spotřeba oceli s organickým povlakem pohybovala v rozmezí 1–1,8 milionu tun za rok.

(222)

Jakkoli však jsou vývozní trhy pro čínský průmysl tak důležité, čelí Čína v přístupu na ně čím dál větším obtížím. V letech 2016–2018 země jako Indie, Malajsie, Vietnam, Pákistán nebo Turecko uložily opatření na ochranu obchodu, jež se dotýkají oceli s organickým povlakem pocházející z Číny. Pokud jde o USA, od ledna 2018 podléhá ocel (včetně oceli s organickým povlakem) z mnoha zemí původu včetně Číny clu v sazbě 25 % (84).

(223)

Unie je po asijských trzích a trzích Severní a Střední Ameriky největším trhem oceli s organickým povlakem.

(224)

Z čínské databáze vyplývá, že Čína v nedávné minulosti vyvážela významné objemy do zemí mimo Unii za nízké ceny. V roce 2017 byly čínské ceny FOB do Unie o 10,5 % vyšší než například ceny dovozu do Koreje, hlavního vývozního trhu pro tento výrobek. Během období přezkumného šetření byl objem vyvážený do zemí mimo Unii vyšší než celková výroba výrobního odvětví Unie a než zjevná spotřeba v Unii. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska cen, otevřenosti (na tento výrobek se nevztahuje žádné clo) a zvýšené zjevné spotřeby se má za to, že pokud by opatření byla ukončena, čínští vývozci by pravděpodobně znovu nasměrovali významné objemy oceli s organickým povlakem na lukrativnější trh Unie. Skutečnost, že Unie nedávno přijala ve vztahu k některým výrobkům z oceli ochranná opatření, na tomto závěru nic nemění. Objem dovozu je v rámci celních kvót stanoven na úrovních, jež Číně umožňují vyvážet významné množství oceli s organickým povlakem.

(225)

Kromě toho, jak bylo popsáno v oddíle 4.3.2, se ceny čínského dovozu na trh Unie v období přezkumného šetření výrazně podbízely cenám výrobců v Unii, zejména pokud se odečte vliv antidumpingového cla.

(226)

Na trhu s výrobky z oceli s organickým povlakem existuje velká cenová konkurence, jelikož se hospodářská soutěž uskutečňuje hlavně na základě cen. Potenciální tlak na ceny výrobního odvětví Unie dále prohlubuje to, že čínský prodej se, jak je uvedeno v žádosti, obvykle uskutečňuje v poměrně velkých množstvích. Jestliže se budou levné a dumpingové dovážené výrobky prodávat na trhu Unie ve významných množstvích, výrobci v Unii ztratí velké objemy prodeje. Schopnost opatřit si kapitál a investovat by mohla být narušena, pokud se ziskovost výrobců v Unii dále sníží nebo bude záporná.

(227)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení opatření týkajících se dovozu z Číny by mělo pravděpodobně za následek obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(228)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozců a dalších uživatelů na straně druhé.

(229)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(230)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům o pravděpodobnosti pokračování dumpingu a obnovení újmy bylo možno dospět k závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto konkrétním případě opatření zachovávat.

(231)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila, pokud jde o nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále využívat jeho potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(232)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(233)

Jak bylo uvedeno v 12. bodě odůvodnění výše, bylo v tomto šetření kontaktováno devět známých dovozců, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z nich se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(234)

Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(235)

V rámci stávajícího šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly opak, a lze proto potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozců a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(236)

V rámci tohoto šetření bylo kontaktováno na šedesát známých uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z uživatelů se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(237)

Připomíná se, že v původním šetření předložilo odpovědi na dotazník deset uživatelů. Tehdy bylo zjištěno, že případný dopad uložení opatření na uživatele by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(238)

V rámci stávajícího šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření by je jakkoli negativně ovlivňovala. Žadatel ve skutečnosti předložil důkazy o tom, že klíčoví uživatelé v období přezkumu zaznamenali zlepšení ziskovosti. Podle údajů uvedených v žádosti nemají platná opatření citelný dopad na uživatele, protože ocel v organickém povlaku představuje zanedbatelnou část nákladů na navazující výrobky (např. 0,42 EUR z nákladů na výrobu pračky nebo 0,4 % investic do prázdné tovární budovy).

(239)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(240)

Komise proto vyvozuje závěr, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR.

(241)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny zachována.

(242)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění této individuální antidumpingové celní sazby. Taková žádost musí být zaslána Komisi (85). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, oznámení o změně názvu by mělo být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(243)

Podle článku 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (86) se v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(244)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,