25.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 110/17 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/649
ze dne 24. dubna 2019,
kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o transmastné kyseliny, jiné než transmastné kyseliny přirozeně se vyskytující v tucích živočišného původu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s nařízením (ES) č. 1925/2006 může Komise z vlastního podnětu rozhodnout o zařazení látky jiné než vitaminy nebo minerální látky anebo složky obsahující takovou látku do přílohy III uvedeného nařízení, jež obsahuje seznam látek, jejichž používání v potravinách je zakázáno, omezeno nebo podléhá přezkumu Unie, pokud je tato látka spojena s možným nebezpečím pro spotřebitele, jak stanoví čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení. |
(2) |
Dne 4. prosince 2009 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vědecké stanovisko (2), jež dospělo k závěru, že příjem transmastných kyselin v rámci výživově vhodného stravování by měl být co nejnižší. |
(3) |
Dne 3. prosince 2015 přijala Komise zprávu o transmastných kyselinách v potravinách a v celkové stravě obyvatel Unie (3). Zpráva připomněla, že ischemická choroba srdeční je hlavní příčinou úmrtí v Unii a vysoký příjem transmastných kyselin vážně zvyšuje riziko srdečních chorob více než jakákoli jiná živina na jednu kalorii. |
(4) |
Zpráva dospěla k závěru, že nejúčinnějším opatřením z hlediska veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů a soudržnosti vnitřního trhu by bylo stanovit pro průmyslově vyráběné transmastné kyseliny v potravinách legislativní omezení. |
(5) |
Dne 30. dubna 2018 Komise požádala úřad, aby shrnul výsledky vědeckého poradenství, které již poskytl ohledně účinků transmastných kyselin na zdraví, zejména pokud jde o výživová a zdravotní tvrzení, dietární referenční hodnoty a potravinářské přídatné látky, a aby Komisi informoval o tom, jakou souvislost má toto vědecké poradenství se stávajícími cíli a doporučeními ohledně příjmu transmastných kyselin k udržení dobrého zdravotního stavu. |
(6) |
Dne 19. června 2018 úřad předložil své závěry ve formě vědecké a technické pomoci. Na základě přezkumu dostupných vědeckých důkazů dospěl k závěru (4), že podle nejnovějších vnitrostátních i mezinárodních doporučení by dietární příjem transmastných kyselin měl být co nejnižší. |
(7) |
Dne 15. května 2018 vyzvala Světová zdravotnická organizace k odstranění průmyslově vyráběných transmastných kyselin z globální nabídky potravin (5). |
(8) |
Transmastné kyseliny jsou látky jiné než vitaminy a minerální látky, u nichž byly zjištěny škodlivé účinky na zdraví. Látka by proto měla být zařazena do části B přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 a její přidávání do potravin nebo její použití při výrobě potravin by mělo být povoleno pouze za podmínek stanovených v uvedené příloze, s ohledem na aktuální stav vědeckých a technických poznatků. |
(9) |
Na termíny „tuky“, „transmastné kyseliny“ a „maloobchod“ uvedené v části B přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 by se měly použít příslušné definice stanovené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (6) a v čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (7). |
(10) |
V zájmu snazšího použití tohoto nařízení je nezbytné vyžadovat, aby provozovatelé potravinářských podniků, kteří dodávají potraviny jiným provozovatelům potravinářských podniků, s výjimkou maloobchodníků, jim poskytovali informace o množství transmastných kyselin jiných než transmastných kyselin přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu, pokud toto množství přesahuje 2 g na 100 g tuku. |
(11) |
Aby se provozovatelé potravinářských podniků mohli přizpůsobit novým požadavkům, jež plynou z tohoto nařízení, měla by být přijata odpovídající přechodná opatření. |
(12) |
Nařízení (ES) č. 1925/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Obsah transmastných kyselin, jiných než transmastných kyselin přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu, v potravinách určených pro konečného spotřebitele a v potravinách určených pro maloobchod nesmí překročit 2 g na 100 g tuku.
Článek 2
Provozovatelé potravinářských podniků, kteří dodávají jiným provozovatelům potravinářských podniků potraviny neurčené pro konečné spotřebitele ani pro maloobchod, musí zajistit, aby provozovatelé potravinářských podniků, kterým jsou potraviny dodávány, měli informace o množství transmastných kyselin, jiných než transmastných kyselin přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu, pokud toto množství přesahuje 2 g na 100 g tuku.
Článek 3
Příloha III část B nařízení (ES) č. 1925/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Potraviny nevyhovující požadavkům tohoto nařízení se mohou uvádět na trh do 1. dubna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. dubna 2019.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.
(2) Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie (NDA) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA); Scientific Opinion on Dietary Reference Values for fats, including saturated fatty acids, polyunsaturated fatty acids, monounsaturated fatty acids, trans fatty acids, and cholesterol. EFSA Journal 2010; 8(3):1461.
(3) COM(2015) 619 final ze dne 3.12.2015.
(4) EFSA, 2018. Scientific and technical assistance on trans fatty acids. EFSA supporting publication 2018:EN-1433. 16 s. doi:10.2903/sp.efsa.2018.EN-1433.
(5) REPLACE – an Action package to eliminate industrially-produced trans fatty acids, ref. WHO/NMH/NHD/18.4, květen 2018.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
PŘÍLOHA
V části B přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 se doplňuje nová tabulka, která zní:
„ČÁST B
Látky podléhající omezení
Látka podléhající omezení |
Podmínky použití |
Dodatečné požadavky |
Transmastné kyseliny jiné než transmastné kyseliny přirozeně se vyskytující v tucích živočišného původu |
Maximálně 2 g na 100 g tuku v potravinách určených pro konečného spotřebitele a v potravinách určených pro maloobchod |
Provozovatelé potravinářských podniků, kteří dodávají jiným provozovatelům potravinářských podniků potraviny neurčené pro konečné spotřebitele ani pro maloobchod, musí zajistit, aby provozovatelé potravinářských podniků, kterým jsou potraviny dodávány, měli informace o množství transmastných kyselin, jiných než transmastných kyselin přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu, pokud toto množství přesahuje 2 g na 100 g tuku.“ |