SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1153

ze dne 20. června 2019

o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Usnadnění používání finančních informací je nezbytné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů.

(2)

Za účelem zvýšení bezpečnosti, zlepšení stíhání finanční trestné činnosti, boje proti praní peněz a předcházení daňovým trestným činům v členských státech a v celé Unii je nezbytné zlepšit přístup k informacím pro finanční zpravodajské jednotky a orgány veřejné moci odpovědné za prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, aby se zlepšila jejich schopnost vést finanční vyšetřování a vzájemná spolupráce.

(3)	Podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) si mají Unie a členské státy pomáhat. Měly by se také zavázat k loajální a efektivní spolupráci.

(4)

Komise se ve svém sdělení ze dne 2. února 2016 o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu zavázala k prozkoumání možnosti přijmout zvláštní samostatný právní nástroj, jenž by rozšířil přístup orgánů členských států do centralizovaných registrů bankovních a platebních účtů, včetně orgánů příslušných pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, daňových orgánů a orgánů pověřených bojem proti korupci. Uvedený akční plán rovněž vyzval ke zmapování překážek, jež znesnadňují přístup k těmto informacím a jejich výměnu a využívání, a k operativní spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

(5)	Boj proti závažné trestné činnosti, včetně finančních podvodů a praní peněz, zůstává prioritou Unie.

(6)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (3) požaduje, aby členské státy zřídily centralizované registry bankovních účtů nebo systémy vyhledávání dat, jež umožní včasnou identifikaci osob, které mají bankovní či platební účty nebo bezpečnostní schránky.

(7)

Podle směrnice (EU) 2015/849 mají mít k informacím uchovávaným v těchto centralizovaných registrech bankovních účtů přímý přístup finanční zpravodajské jednotky a tyto informace jsou dostupné i pro vnitrostátní orgány příslušné pro prevenci praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.

(8)

Okamžitý a přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů je často zcela nezbytný pro úspěšné trestní vyšetřování i pro včasnou identifikaci, vysledování a zmrazení souvisejícího majetku za účelem jeho konfiskace. Přímý přístup představuje nejrychlejší typ přístupu k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů. Z tohoto důvodu by tato směrnice měla stanovit pravidla, jimiž se uděluje přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů pro určené orgány členských států příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů. Pokud členský stát poskytuje přístup k informacím o bankovních účtech prostřednictvím centrálních elektronických systémů vyhledávání dat, měl by zajistit, aby orgán provozující tyto systémy předával výsledky vyhledávání určeným příslušným orgánům neprodleně a v jejich původní podobě. Tato směrnice by se neměla dotýkat kanálů pro výměnu informací mezi příslušnými orgány nebo jejich pravomocí získávat informace od povinných osob podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Jakýkoli přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech vnitrostátními orgány pro jiné účely než pro účely této směrnice nebo s ohledem na jiné trestné činy než ty, na něž se vztahuje tato směrnice, nespadá do oblasti působnosti této směrnice.

(9)

Vzhledem k tomu, že v každém členském státě působí mnoho různých orgánů nebo subjektů, jež jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, a za účelem zajištění proporcionálního přístupu k finančním a dalším informacím v souladu s touto směrnicí by po členských státech mělo být vyžadováno, aby určily, které orgány nebo subjekty mají mít právo na přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů a které mají možnost požadovat informace od finančních zpravodajských jednotek pro účely této směrnice. Členské státy by při provádění této směrnice měly zohledňovat povahu, organizační status, úkoly a pravomoci těchto orgánů a subjektů, jak je stanoveno v jejich vnitrostátním právu, včetně stávajících mechanismů pro ochranu finančních systémů proti praní peněz a financování terorismu.

(10)

Úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti by měly patřit mezi určené příslušné orgány a mít přímý přístup k informacím uchovávaným v centralizovaných registrech bankovních účtů při prevenci, odhalování či vyšetřování konkrétního závažného trestného činu nebo při účasti na konkrétním vyšetřování trestného činu, včetně identifikace, sledování a zmrazování majetku.

(11)

Daňové orgány a agentury pro boj proti korupci by v rozsahu, v němž jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů v souladu s vnitrostátním právem, také měly patřit mezi orgány, které mohou být určeny pro účely této směrnice. Správní vyšetřování, které nevede finanční zpravodajská jednotka v souvislosti s prevencí a odhalováním praní peněz a financování terorismu a účinným bojem proti nim, by nemělo spadat do oblasti působnosti této směrnice.

(12)

Pachatelé trestných činů, zejména zločinecké skupiny a teroristé, často působí v různých členských státech a i jejich majetek, včetně bankovních účtů, se často nachází v jiných členských státech. Vzhledem k přeshraničnímu rozměru závažných trestných činů, včetně terorismu, a souvisejících finančních aktivit je často nezbytné, aby příslušné orgány při trestním vyšetřování v jednom členském státě měly přístup k informacím o bankovních účtech vedených v jiných členských státech.

(13)

Informace, jež příslušné orgány získají z národních centralizovaných registrů bankovních účtů, si mohou vyměňovat s příslušnými orgány nacházejícími se v jiném členském státě v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2006/960/SVV (4), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU (5) a platnými předpisy na ochranu údajů.

(14)

Směrnice (EU) 2015/849 významně posílila právní rámec Unie, jímž se řídí činnost a spolupráce finančních zpravodajských jednotek, včetně posouzení možnosti zřídit mechanismus koordinace a podpory Komisí. Právní status finančních zpravodajských jednotek se v jednotlivých členských státech liší, může se jednat o jednotky se statusem administrativním či donucovacím až po hybridní. Mezi pravomoci finančních zpravodajských jednotek patří právo na přístup k finančním a správním informacím a informacím v oblasti prosazování práva, které potřebují k prevenci a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a k boji proti nim. Přesto právo Unie nestanoví konkrétní nástroje a mechanismy, jež by finanční zpravodajské jednotky měly mít k dispozici, aby měly přístup k těmto informacím a mohly plnit své úkoly. Jelikož jsou členské státy plně odpovědné za zřízení a stanovení organizační struktury finančních zpravodajských jednotek, liší se rozsah přístupu různých jednotek k regulačním databázím, což vede k nedostatečné výměně informací mezi donucovacími orgány nebo státními zastupitelstvími a finančními zpravodajskými jednotkami.

(15)

Za účelem zvýšení právní jistoty a operativní účinnosti by tato směrnice měla stanovit pravidla pro posílení možností finančních zpravodajských jednotek v oblasti sdílení finančních informací a finančních analýz o všech závažných trestných činech s určenými příslušnými orgány jejich členského státu. Konkrétněji by finanční zpravodajské jednotky měly být povinny spolupracovat s určenými příslušnými orgány svých členských států a být schopny včas odpovídat na odůvodněné žádosti o finanční informace nebo finanční analýzy podané těmito určenými příslušnými orgány, pokud jsou tyto finanční informace či finanční analýzy v konkrétním případě nezbytné a pokud jsou takové žádosti motivovány obavami týkajícími se prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, s výhradou výjimek stanovených v čl. 32 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Uvedený požadavek by neměl bránit autonomii finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849. Zejména v případech, kdy požadované informace pocházejí od finanční zpravodajské jednotky jiného členského státu, by měly být splněny veškerá omezení a podmínky uložené touto finanční zpravodajskou jednotkou pro použití dotčených informací. Jakékoli použití nad rámec původně schválených účelů by mělo podléhat předchozímu souhlasu dané finanční zpravodajské jednotky. Finanční zpravodajské jednotky by měly náležitě vysvětlit jakékoli odmítnutí odpovědi na žádost o informace nebo analýzy. Touto směrnicí by neměla být dotčena operativní nezávislost a autonomie finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849, včetně autonomie finančních zpravodajských jednotek ve věci šíření informací z vlastního podnětu pro účely této směrnice.

(16)

Tato směrnice by dále měla stanovit jasně vymezený právní rámec, jenž by finančním zpravodajským jednotkám umožnil vyžadovat potřebné údaje uchovávané určenými příslušnými orgány v jejich členském státě, aby tyto jednotky mohly účinně předcházet praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu, odhalovat je a bojovat proti nim.

(17)	Finanční zpravodajské jednotky by měly usilovat o výměnu finančních informací nebo finančních analýz neprodleně ve výjimečných a naléhavých případech, pokud tyto údaje nebo analýzy souvisejí s terorismem nebo organizovanou trestnou činností s vazbami na terorismus.

(18)

Tato výměna by neměla omezovat aktivní úlohu finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849 při sdělování jejich analýz dalším finančním zpravodajským jednotkám v případech, kdy taková analýza odhaluje skutečnosti, jednání či podezření související s praním peněz a financováním terorismu, na kterých mají tyto další finanční zpravodajské jednotky přímý zájem. Finanční analýza zahrnuje operativní analýzu, která se zabývá jednotlivými případy a konkrétními cíli nebo vhodně vybranými informacemi, v závislosti na charakteru a rozsahu obdržených informací a předpokládaném využití těchto informací po jejich sdělení, jakož i strategickou analýzu soustřeďující se na trendy a mechanismy v oblasti praní peněz a financování terorismu. Touto směrnicí by však neměl být dotčen organizační status a role svěřená finančním zpravodajským jednotkám podle vnitrostátního práva jednotlivých členských států.

(19)

Vzhledem k citlivosti finančních údajů, jež by měly finanční zpravodajské jednotky analyzovat, a nezbytným zárukám ochrany údajů by tato směrnice měla konkrétně stanovit druh a rozsah informací, které mohou být vyměňovány mezi finančními zpravodajskými jednotkami a s určenými příslušnými orgány a mezi určenými příslušnými orgány různých členských států navzájem. Tato směrnice by neměla přinést žádné změny stávajících schválených metod shromažďování údajů. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, že rozšíří rozsah finančních informací a informací o bankovních účtech, jež si mohou vyměňovat finanční zpravodajské jednotky a určené příslušné orgány. Členské státy by rovněž měly mít možnost usnadnit přístup určených příslušných orgánů k finančním informacím a informacím o bankovních účtech za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů s výjimkou závažných trestných činů. Tato směrnice by se neměla odchylovat od platných předpisů na ochranu údajů.

(20)

V souladu s konkrétními pravomocemi a úkoly Agentury pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (6), stanovenými v uvedeném nařízení, poskytuje Europol podporu při přeshraničním vyšetřování aktivit nadnárodních zločineckých organizací v oblasti praní peněz členskými státy. V tomto ohledu by Europol měl členským státům oznamovat jakékoli informace a vazby mezi trestnými činy, jež se těchto členských států týkají. Podle uvedeného nařízení představují národní jednotky Europolu styčné body mezi Europolem a orgány členských států, jež jsou příslušné k vyšetřování trestných činů. Aby mohl Europol získat informace nezbytné k plnění svých úkolů, měl by každý členský stát umožnit své finanční zpravodajské jednotce, aby odpovídala na žádosti o finanční informace a finanční analýzy podané Europolem prostřednictvím národních jednotek Europolu tohoto členského státu nebo případně prostřednictvím přímých kontaktů. Členské státy by dále měly zajistit, aby jejich národní jednotka Europolu a případně jejich určené příslušné orgány byly oprávněny odpovídat na žádosti Europolu o informace týkající se bankovních účtů. Žádosti podané Europolem by měly být řádně odůvodněny. Měly by být podávány na základě konkrétního případu, v rámci povinností Europolu a s cílem plnění jeho úkolů. Neměla by být ohrožena operační nezávislost a autonomie finančních zpravodajských jednotek a tyto jednotky by měly i nadále samy rozhodovat o tom, zda poskytnou požadované informace či analýzy. V zájmu zajištění rychlé a účinné spolupráce by finanční zpravodajské jednotky měly odpovídat na žádosti Europolu včas. V souladu s nařízením (EU) 2016/794 by Europol měl pokračovat ve stávající praxi poskytovat členským státům zpětnou vazbu o použití informací či analýz získaných na základě této směrnice.

(21)

Tato směrnice by rovněž měla zohlednit skutečnost, že v souladu s článkem 43 nařízení Rady (EU) 2017/1939 (7) jsou evropští pověření žalobci Úřadu evropského veřejného žalobce případně oprávněni získat veškeré relevantní informace uložené v národních databázích pro vyšetřování trestných činů a databázích donucovacích orgánů, jakož i v dalších příslušných rejstřících orgánů veřejné moci, včetně centralizovaných registrů bankovních účtů a systémů vyhledávání dat, za stejných podmínek, jaké se v podobných případech uplatňují podle vnitrostátního práva.

(22)	Aby se posílila spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, měla by Komise provést v blízké budoucnosti posouzení dopadu s cílem vyhodnotit možnost a vhodnost vytvoření mechanismu pro spolupráci a podporu, jakým by mohla být například finanční zpravodajská jednotka EU.

(23)

K dosažení přiměřené rovnováhy mezi účinností a vysokou úrovní ochrany údajů by členské státy měly být povinny zajistit, aby zpracovávání citlivých finančních informací, které by mohly odhalit citlivé informace týkající se rasového či etnického původu osoby, její politické názory, náboženské či filozofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, či informace týkající se zdravotního stavu, sexuálního života či sexuální orientace, bylo povoleno pouze osobám se zvláštním oprávněním a v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů.

(24)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady, které jsou uznány v článku 6 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, zákaz diskriminace, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, zásadu zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a základní práva a zásady stanovené v mezinárodním právu a mezinárodních dohodách, jichž jsou Unie nebo všechny členské státy smluvní stranou, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v ústavách členských států, v rámci jejich příslušných oblastí působnosti.

(25)

Je nutné zajistit, že zpracovávání osobních údajů podle této směrnice plně dodržuje právo na ochranu osobních údajů. Jakékoli takové zpracování se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (9) v rámci jejich příslušných oblastí působnosti. Pro přístup úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti k centralizovaným registrům bankovních účtů a systémům vyhledávání dat se použije směrnice (EU) 2016/680, přičemž čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady 2007/845/SVV (10) se nepoužije. Pokud jde o Europol, použije se nařízení (EU) 2016/794. Tato směrnice by měla stanovit konkrétní dodatečné záruky a podmínky pro zajištění ochrany osobních údajů s ohledem na mechanismy pro zajištění řádného zpracovávání citlivých údajů a záznamů žádostí o informace.

(26)	Jakékoli osobní údaje získané podle této směrnice by měly být v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů zpracovávány příslušnými orgány, pouze pokud je to nezbytné a přiměřené pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání závažných trestných činů.

(27)

Aby bylo dodržováno právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí a minimalizován dopad přístupu k informacím obsaženým v centralizovaných registrech bankovních účtů a systémech vyhledávání dat, je dále nezbytné stanovit podmínky pro omezení tohoto přístupu. Zejména by členské státy měly zajistit, že se na přístup příslušných orgánů k osobním údajům pro účely této směrnice vztahují přiměřená opatření a politiky ochrany osobních údajů. K informacím obsahujícím osobní údaje, jež lze získat z centralizovaných registrů bankovních účtů nebo prostřednictvím postupu ověřování, by měli mít přístup pouze oprávnění pracovníci. Pracovníci oprávnění k přístupu k těmto citlivým údajům by měli být náležitě proškoleni, pokud jde o bezpečnostní postupy při výměně údajů a nakládání s nimi.

(28)	Předávání finančních údajů třetím zemím a mezinárodním partnerům by pro účely této směrnice mělo být povoleno výhradně za podmínek stanovených v kapitole V nařízení (EU) 2016/679 nebo v kapitole V směrnice (EU) 2016/680.

(29)

Komise by měla podat zprávu o provádění této směrnice tři roky po dni pro její provedení ve vnitrostátním právu a poté každé tři roky. Podle interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by Komise rovněž měla provést hodnocení této směrnice na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních sledovacích opatření za účelem posouzení skutečných účinků této směrnice a potřeby dalších kroků.

(30)

Cílem této směrnice je zajistit, že budou přijata opatření, jež občanům Unie poskytnou vyšší úroveň bezpečnosti předcházením trestné činnosti a bojem proti ní v souladu s článkem 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Vzhledem ke svému nadnárodnímu charakteru vyžadují hrozby teroristických útoků a dalších trestných činů ucelený celoevropský přístup. Pachatelé trestných činů by mohli zneužívat nedostatečně účinné využívání informací o bankovních účtech a finančních informací a mít z této skutečnosti prospěch, což by mohlo mít důsledky v jiném členském státě.

(31)

Jelikož cíle této směrnice, totiž usnadnit přístup finančních zpravodajských jednotek a orgánů veřejné správy příslušných k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, posílit jejich schopnost vést finanční vyšetřování a zlepšit spolupráci mezi nimi, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu či účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřesahuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice, pokud jde o povolení prozatímního provádění nebo uzavření dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Evropského hospodářského prostoru, v záležitostech spadajících do působnosti kapitoly II této směrnice, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(33)	Rozhodnutí 2000/642/SVV by mělo být zrušeno, protože jeho předmět je upraven jinými akty Unie, a není tudíž nadále potřeba.

(34)	V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámily Spojené království a Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.

(35)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(36)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13) a vydal stanovisko dne 10. září 2018,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1. Tato směrnice stanoví opatření, která mají usnadnit přístup příslušných orgánů k finančním informacím a informacím o bankovních účtech a jejich využívání těmito orgány za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů. Stanoví rovněž opatření, která mají usnadnit přístup finančních zpravodajských jednotek k informacím v oblasti prosazování práva za účelem prevence praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a boje proti nim, a opatření ke zjednodušení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

2. Touto směrnicí nejsou dotčeny:

a)	směrnice (EU) 2015/849 a související ustanovení ve vnitrostátním právu, včetně těch, která upravují organizační postavení finančních zpravodajských jednotek stanovené ve vnitrostátním právu, jakož i jejich operační nezávislost a autonomii;

b)	kanály pro výměnu informací mezi příslušnými orgány ani pravomoci příslušných orgánů podle práva Unie nebo vnitrostátního práva získávat informace od povinných osob;

c)	nařízení (EU) 2016/794;

d)	závazky vyplývající z nástrojů Unie v oblasti vzájemné právní pomoci nebo vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech a z rámcového rozhodnutí 2006/960/SVV.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)	„centralizovanými registry bankovních účtů“ centralizované automatizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, zřízené v souladu s čl. 32a odst. 1 směrnice (EU) 2015/849;

2)	„úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“ vnitrostátní úřady zřízené nebo určené každým členským státem podle rozhodnutí 2007/845/SVV;

3)	„finanční zpravodajskou jednotkou“ finanční zpravodajská jednotka zřízená podle článku 32 směrnice (EU) 2015/849;

4)	„povinnými osobami“ subjekty stanovené v čl. 2 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849;

„finančními informacemi“ jakýkoliv druh informací nebo údajů, jako jsou údaje o finančních aktivech, pohybech finančních prostředků nebo finančně-obchodních vztazích, které již jsou v držení finančních zpravodajských jednotek, za účelem prevence a odhalování praní peněz a financování terorismu a účinného boje proti nim;

„informacemi v oblasti prosazování práva“:

i)	jakýkoliv druh informací nebo údajů, které již jsou v držení příslušných orgánů v souvislosti s prevencí, odhalováním, vyšetřováním nebo stíháním trestných činů, nebo

ii)	jakýkoli druh informací nebo údajů, které jsou v souvislosti s prevencí, odhalováním, vyšetřováním nebo stíháním trestných činů v držení orgánů veřejné moci nebo soukromých subjektů a které jsou dostupné příslušným orgánům bez přijetí donucovacích opatření podle vnitrostátního práva.

Takové informace mohou mimo jiné zahrnovat výpisy z rejstříku trestů, informace o vyšetřování, informace o zmrazení či zabavení majetku nebo o dalších vyšetřovacích či předběžných opatřeních a informace o odsuzujících rozsudcích a o konfiskacích;

„informacemi o bankovních účtech“ následující informace o bankovních a platebních účtech a o bezpečnostních schránkách obsažené v centralizovaných registrech bankovních účtů:

v případě klienta, který je majitelem účtu, a jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících ve vnitrostátním právu čl. 13 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2015/849, nebo jedinečným identifikačním číslem;

ii)	v případě skutečného majitele klienta, který je majitelem účtu: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících ve vnitrostátním právu čl. 13 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/849, nebo jedinečným identifikačním číslem;

iii)	v případě bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum otevření a uzavření účtu;

iv)	v případě bezpečnostní schránky: jméno nájemce doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících ve vnitrostátním právu čl. 13 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849, nebo jedinečným identifikačním číslem a dobou trvání nájmu;

8)	„praním peněz“ jednání definované v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 (14);

9)	„souvisejícími predikativními trestnými činy“ trestné činy uvedené v čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/1673;

10)	„financováním terorismu“ jednání definované v článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (15);

11)	„finanční analýzou“ výsledky operativní a strategické analýzy, která již byla provedena finančními zpravodajskými jednotkami za účelem plnění jejich úkolů podle směrnice (EU) 2015/849;

12)	„závažnými trestnými činy“ formy trestné činnosti uvedené v příloze I nařízení (EU) 2016/794.

Článek 3

Určení příslušných orgánů

1. Každý členský stát určí ze svých orgánů příslušných k prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů příslušné orgány oprávněné k přístupu do svého vnitrostátního centralizovaného registru bankovních účtů. Mezi tyto příslušné orgány patří přinejmenším úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

2. Každý členský stát určí ze svých orgánů příslušných k prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů příslušné orgány, jež mohou požadovat a získávat finanční informace nebo finanční analýzy od finanční zpravodajské jednotky.

3. Každý členský stát oznámí Komisi příslušné orgány, které určil v souladu s odstavci 1 a 2, do 2. prosince 2021, jakož i jakoukoli případnou změnu. Komise zveřejní tato oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

KAPITOLA II

PŘÍSTUP PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ K INFORMACÍM O BANKOVNÍCH ÚČTECH

Článek 4

Přístup příslušných orgánů k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich

1. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány určené podle čl. 3 odst. 1 měly pravomoc pro přístup k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich, a to přímo a okamžitě, pokud to je nezbytné pro plnění jejich úkolů pro účely prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažného trestného činu nebo podpory trestního vyšetřování závažného trestného činu, včetně zjišťování, sledování a zmrazení majetku v souvislosti s tímto vyšetřováním. Přístup a vyhledávání jsou považovány za přímé a okamžité mimo jiné v případě, kdy vnitrostátní orgány provozující centralizované registry bankovních účtů rychle předají informace o bankovních účtech prostřednictvím automatizovaného mechanismu příslušným orgánům za předpokladu, že s požadovanými údaji či informacemi, které mají být poskytnuty, nemůže manipulovat žádný zprostředkovatelský subjekt.

2. K dodatečným informacím, které členské státy považují za nezbytné a uvádějí je v centralizovaných registrech bankovních účtů podle čl. 32a odst. 4 směrnice (EU) 2015/849, nemají podle této směrnice příslušné orgány přístup ani v nich nemohou vyhledávat.

Článek 5

Podmínky přístupu a vyhledávání ze strany příslušných orgánů

1. Přístup k informacím o bankovních účtech mají a vyhledávání v těchto informacích v souladu s článkem 4 provádějí na základě konkrétního případu pracovníci daného příslušného orgánu, kteří byli k plnění těchto úkolů zvláště určeni a oprávněni.

2. Členské státy zajistí, aby pracovníci určených příslušných orgánů dodržovali přísné profesní normy v oblasti důvěrnosti a ochrany údajů a byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní.

3. Členské státy zajistí, aby byla zavedena technická a organizační opatření zajišťující bezpečnost údajů podle přísných technologických norem pro účely výkonu pravomoci pro přístup k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich podle článku 4 příslušnými orgány.

Článek 6

Sledování přístupu a vyhledávání ze strany příslušných orgánů

1. Členské státy stanoví, že orgány provozující centralizované registry bankovních účtů zajistí uchovávání protokolů pokaždé, využijí-li určené příslušné orgány přístup k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich. Tyto protokoly obsahují zejména:

a)	odkaz na vnitrostátní spis;

b)	datum a čas dotazu nebo vyhledávání;

c)	druh údajů použitých k zadání dotazu nebo vyhledávání;

d)	jedinečné identifikační údaje výsledků;

e)	název určeného příslušného orgánu nahlížejícího do registru;

f)	jedinečné identifikační údaje pracovníka, který zadal dotaz nebo provedl vyhledávání, a případně pracovníka, který dotaz nebo vyhledávání nařídil, a v co nejširší možné míře jedinečné identifikační údaje příjemce výsledků dotazu nebo vyhledávání.

2. Pověřenci pro ochranu osobních údajů z centralizovaných registrů bankovních účtů pravidelně kontrolují protokoly. Protokoly se na požádání zpřístupní příslušnému dozorovému úřadu zřízenému podle článku 41 směrnice (EU) 2016/680.

3. Protokoly se použijí pouze pro dohled nad ochranou údajů, včetně kontroly přípustnosti žádosti a zákonnosti zpracování údajů, a pro zaručení bezpečnosti údajů. Jsou chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymažou se pět let po svém vytvoření, pokud nejsou potřebné pro zahájená kontrolní řízení.

4. Členské státy zajistí, aby orgány provozující centralizované registry bankovních účtů přijaly vhodná opatření k tomu, aby pracovníci byli informováni o platném unijním a vnitrostátním právu, včetně platných předpisů na ochranu údajů. Tato opatření zahrnují i specializované programy odborné přípravy.

KAPITOLA III

VÝMĚNA INFORMACÍ MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY A FINANČNÍMI ZPRAVODAJSKÝMI JEDNOTKAMI A MEZI FINANČNÍMI ZPRAVODAJSKÝMI JEDNOTKAMI NAVZÁJEM

Článek 7

Žádosti o informace podané příslušnými orgány finanční zpravodajské jednotce

1. Každý členský stát za podmínky dodržení vnitrostátních procesních záruk zajistí, aby jeho národní finanční zpravodajská jednotka byla povinna spolupracovat s jeho určenými příslušnými orgány uvedenými v čl. 3 odst. 2 a byla schopna včas odpovídat na odůvodněné žádosti o finanční informace nebo finanční analýzy podané těmito určenými příslušnými orgány, pokud jsou tyto finanční informace či finanční analýzy nezbytné v konkrétních případech, a pokud je žádost motivována obavami týkajícími se prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů.

2. Pokud existují objektivní důvody předpokládat, že by poskytnutí takových informací mělo nepříznivý dopad na probíhající vyšetřování nebo analýzy, nebo pokud by ve výjimečných případech poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům fyzické nebo právnické osoby nebo irelevantní s ohledem na účely, pro něž se o ně žádalo, není finanční zpravodajská jednotka povinna žádosti o informace vyhovět.

3. Jakékoli použití nad rámec původně schválených účelů podléhá předchozímu souhlasu dané finanční zpravodajské jednotky. Finanční zpravodajská jednotka náležitě vysvětlí jakékoli odmítnutí odpovědi na žádost podle odstavce 1.

4. O provedení předání informací rozhoduje finanční zpravodajská jednotka.

5. Určené příslušné orgány mohou zpracovat finanční informace a finanční analýzy obdržené od finanční zpravodajské jednotky pro konkrétní účely prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání závažných trestných činů, jež jsou jiné než účely, pro něž jsou osobní údaje shromažďovány v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2016/680.

Článek 8

Žádosti o informace podané finanční zpravodajskou jednotkou příslušným orgánům

Za podmínky dodržení vnitrostátních procesních záruk a kromě přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím podle čl. 32 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 každý členský stát zajistí, aby jeho určené příslušné orgány byly povinny odpovídat včas na žádosti o informace v oblasti prosazování práva podané v jednotlivých případech národní finanční zpravodajskou jednotkou, pokud jsou tyto informace nezbytné k prevenci a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu a boji proti nim.

Článek 9

Výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami různých členských států

1. Členské státy zajistí, aby ve výjimečných a naléhavých případech jejich finanční zpravodajské jednotky byly oprávněny k výměně finančních informací nebo finančních analýz, které mohou být důležité pro zpracování nebo analýzu informací souvisejících s terorismem nebo organizovanou trestnou činností s vazbami na terorismus.

2. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky v případech uvedených v odstavci 1 a s výhradou svých provozních omezení usilovaly o rychlou výměnu takových informací.

Článek 10

Výměna informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech

1. Za podmínky dodržení vnitrostátních procesních záruk každý členský stát zajistí, aby si jeho příslušné orgány určené podle čl. 3 odst. 2 mohly na žádost a v jednotlivých případech vyměňovat finanční informace nebo finanční analýzy získané od finanční zpravodajské jednotky svého členského státu s určeným příslušným orgánem v jiném členském státě, pokud jsou tyto finanční informace či finanční analýzy nezbytné k prevenci a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a boji proti nim.

Každý členský stát zajistí, aby jeho určené příslušné orgány používaly finanční informace či finanční analýzy vyměněné podle tohoto článku pouze k účelu, k němuž byly vyžádány či poskytnuty.

Každý členský stát zajistí, aby předání finančních informací či finančních analýz, které jeho určené příslušné orgány získaly od finanční zpravodajské jednotky tohoto členského státu, jakémukoli jinému orgánu, agentuře či útvaru nebo jejich použití nad rámec původně schválených účelů bylo vždy podmíněno předchozím souhlasem finanční zpravodajské jednotky, která dané informace poskytuje.

2. Členské státy zajistí, aby žádost podaná podle tohoto článku a odpověď na tuto žádost byly předávány prostřednictvím zvláštní zabezpečené elektronické komunikace, která zaručuje vysokou míru bezpečnosti údajů.

KAPITOLA IV

VÝMĚNA INFORMACÍ S EUROPOLEM

Článek 11

Poskytování informací o bankovních účtech Europolu

Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušné orgány byly oprávněny prostřednictvím národní jednotky Europolu nebo, povolil-li to daný členský stát, prostřednictvím přímých kontaktů s Europolem, odpovídat na řádně odůvodněné žádosti týkající se informací o bankovních účtech, které v jednotlivých případech, v rozsahu svých povinností a za účelem plnění svých úkolů podává Europol. Použije se čl. 7 odst. 6 a 7 nařízení (EU) 2016/794.

Článek 12

Výměna informací mezi Europolem a finančními zpravodajskými jednotkami

1. Každý členský stát zajistí, aby jeho finanční zpravodajská jednotka byla oprávněna odpovídat na řádně odůvodněné žádosti podané Europolem prostřednictvím národní jednotky Europolu, nebo, povolil-li to daný členský stát, prostřednictvím přímých kontaktů mezi touto finanční zpravodajskou jednotkou a Europolem. Tyto žádosti se musí týkat finančních informací a finančních analýz a podává je v jednotlivých případech Europol v rozsahu svých povinností a v rámci plnění svých úkolů.

2. Ustanovení čl. 32 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849 a čl. 7 odst. 6 a 7 nařízení (EU) 2016/794 se použijí na výměny uskutečněné podle tohoto článku.

3. Členské státy zajistí, aby jakékoliv nevyřízení žádosti bylo náležitě vysvětleno.

Článek 13

Podrobná ustanovení o výměně informací

1. Členské státy zajistí, aby výměna informací podle článků 11 a 12 této směrnice proběhla elektronicky v souladu s nařízením (EU) 2016/794 prostřednictvím:

a)	aplikace SIENA nebo jejího nástupce v jazyce užívaném pro aplikaci SIENA, nebo

b)	případně prostřednictvím sítě FIU.NET či jejího nástupce.

2. Členské státy zajistí, aby výměna informací podle článku 12 proběhla včas a žádosti Europolu o informace byly vyřízeny stejně, jako kdyby pocházely od jiné finanční zpravodajské jednotky.

Článek 14

Požadavky na ochranu údajů

1. Zpracování osobních údajů týkajících se informací o bankovních účtech, finančních informací a finančních analýz uvedených v článcích 11 a 12 této směrnice provádějí v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2016/794 pouze pracovníci Europolu, kteří byli k plnění těchto úkolů zvláště určeni a oprávněni.

2. Europol uvědomí pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovaného v souladu s článkem 41 nařízení (EU) 2016/794 o každé výměně informací podle článků 11, 12 a 13 této směrnice.

KAPITOLA V

DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 15

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje pouze na určené příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky v souvislosti s výměnou informací podle kapitoly III a na výměnu finančních informací a finančních analýz, do níž jsou zapojeny národní jednotky Europolu podle kapitoly IV.

Článek 16

Zpracování citlivých osobních údajů

1. Zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu osoby, jejích politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborových organizacích, nebo údajů o zdravotním stavu, sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby, je povoleno pouze za podmínky dodržení náležitých záruk pro práva a svobody subjektu údajů v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů.

2. Přístup k údajům uvedeným v odstavci 1 mohou mít a tyto údaje pod vedením pověřence pro ochranu osobních údajů mohou zpracovávat pouze zvláště vyškolení a správcem zvláště oprávnění zaměstnanci.

Článek 17

Záznamy o žádostech o informace

Členské státy zajistí uchovávání záznamů o žádostech o informace podaných podle této směrnice. Tyto záznamy obsahují přinejmenším tyto informace:

a)	název (jméno) a kontaktní údaje organizace a pracovníka požadujících informace a pokud možno příjemce výsledků dotazu nebo vyhledávání;

b)	odkaz na vnitrostátní případ, v souvislosti s nímž se žádá o informace;

c)	předmět žádosti a

d)	jakákoli opatření přijatá v návaznosti na takové žádosti.

Záznamy se uchovávají po dobu pěti let od jejich vytvoření a používají se pouze za účelem ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Dotčené orgány poskytnou všechny dostupné záznamy na požádání vnitrostátnímu dozorovému úřadu.

Článek 18

Omezení práv subjektů údajů

Členské státy mohou přijmout legislativní opatření, kterými zcela nebo zčásti omezí právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, které se jej týkají a jež jsou zpracovávány podle této směrnice v souladu s čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 nebo případně s čl. 15 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Sledování

1. Členské státy vyhodnocují účinnost svých systémů pro boj proti závažným trestným činům tím, že vedou komplexní statistiky.

2. Do 1. února 2020 vypracuje Komise podrobný program pro sledování výstupů, výsledků a dopadů této směrnice.

Tento program stanoví prostředky a intervaly shromažďování údajů a dalších potřebných důkazů. Specifikuje opatření, která mají být přijata Komisí a členskými státy při shromažďování a analýze údajů a dalších důkazů.

Členské státy poskytnou Komisi údaje a další důkazy potřebné pro sledování.

3. Statistiky podle odstavce 1 vždy obsahují tyto informace:

a)	počet vyhledávání provedených určenými příslušnými orgány v souladu s článkem 4;

b)	údaje o počtu žádostí podaných každým orgánem podle této směrnice, opatření přijatá v návaznosti na tyto žádosti, počet vyšetřovaných případů, počet stíhaných osob a počet osob odsouzených za závažné trestné činy, jsou-li tyto údaje k dispozici;

c)	časové údaje o době, v jaké daný orgán odpoví na žádost po jejím obdržení;

d)	jsou-li k dispozici, údaje vypovídající o nákladech na lidské nebo informační zdroje vyčleněné na domácí a přeshraniční žádosti podle této směrnice.

4. Členské státy zajistí vypracování a shromažďování statistik a každý rok předloží statistiky uvedené v odstavci 3 Komisi.

Článek 20

Vztah k jiným nástrojům

1. Tato směrnice nebrání členským státům v tom, aby ponechaly v platnosti nebo uzavíraly dvoustranné nebo mnohostranné dohody či vzájemná ujednání o výměně informací mezi příslušnými orgány, pokud jsou tyto dohody nebo ujednání slučitelné s právem Unie, a zejména s touto směrnicí.

2. Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti a závazky členských států nebo Unie plynoucí ze stávajících dvoustranných nebo mnohostranných dohod se třetími zeměmi.

3. Aniž je dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy v souladu s právem Unie, oznámí členské státy Komisi svůj záměr zahájit jednání o dohodách a uzavřít dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Evropského hospodářského prostoru, v záležitostech spadajících do působnosti kapitoly II této směrnice.

Pokud Komise do dvou měsíců od obdržení oznámení o záměru členského státu zahájit jednání uvedená v prvním pododstavci dospěje k závěru, že jednání by mohla ohrozit příslušné politiky Unie nebo vést k dohodě, která je neslučitelná s právem Unie, informuje o tom daný členský stát.

Členské státy Komisi pravidelně informují o všech takových jednáních a případně Komisi přizvou k účasti jako pozorovatele.

Členským státům se povoluje prozatímně provádět nebo uzavřít dohody uvedené v prvním pododstavci, pokud jsou slučitelné s právem Unie a nepoškozují-li cíl a účel příslušných politik Unie. Komise přijme příslušná rozhodnutí o povolení prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 22.

Článek 21

Hodnocení

1. Do 2. srpna 2024 a poté každé tři roky vypracuje Komise zprávu o provádění této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva se zveřejní.

2. Komise podle čl. 65 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849 posoudí překážky i příležitosti, jak posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami v Unii, včetně možnosti a vhodnosti vytvoření koordinačního a podpůrného mechanismu.

3. Do 2. srpna 2024 Komise vypracuje zprávu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě s cílem posoudit potřebu a přiměřenost rozšíření definice finančních informací na jakýkoliv druh informací nebo údajů, které jsou v držení orgánů veřejné moci nebo povinných osob a dostupné finančním zpravodajským jednotkám bez přijetí donucovacích opatření podle vnitrostátního práva, a případně předloží legislativní návrh.

4. Do 2. srpna 2024 Komise provede posouzení příležitostí a výzev spojených s rozšířením výměny finančních informací nebo finančních analýz mezi finančními zpravodajskými jednotkami v rámci Unie na jiné závažné trestné činy než terorismus nebo organizovanou trestnou činnost s vazbami na terorismus.

5. Nejdříve po 2. srpnu 2027 provede Komise hodnocení této směrnice a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva rovněž obsahuje hodnocení toho, jak jsou dodržována základní práva a zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie.

6. Pro účely odstavců 1 až 4 tohoto článku členské státy poskytnou Komisi nezbytné informace. Komise zohlední statistiky předložené členskými státy podle článku 19, přičemž může požádat členské státy a dozorové úřady o doplňující informace.

Článek 22

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 23

Provedení ve vnitrostátním právu

Členské státy uvedou v účinnost a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. srpna 2021. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 24

Zrušení rozhodnutí 2000/642/SVV

Rozhodnutí 2000/642/SVV se zrušuje s účinkem od 1. srpna 2021.

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 26

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 84.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(4) Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(7) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(10) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103).

(11) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji proti praní peněz prostředky trestního práva (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).