3.9.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 297/44


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 18. června 2019

k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu Itálie v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období 2021–2030

(2019/C 297/12)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Itálie předložila svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 8. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise italský návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Itálii pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Itálii (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Ve svém konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu by Itálie měla vycházet z pozitivních propojení mezi plánovanými politikami a opatřeními, na která upozornil návrh plánu, a měla by se dále zabývat náročnějšími propojeními, zejména mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu. Více podrobností je třeba k následujícím otázkám: i) následky postupného vyřazení uhelných elektráren a očekávaný vývoj role zemního plynu ve skladbě zdrojů energie, ii) jak dosáhnout značného rozšíření obnovitelných zdrojů energie, iii) dopady italského kapacitního mechanismu na ceny pro spotřebitele energie a iv) očekávaný vývoj dotací na fosilní paliva. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí rovněž podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospělo zvýraznění oblastí konkurenčních výhod i možných problémů odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, včetně nasazení technologií pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností. Přínosné by byly měřitelné cíle pro budoucnost definované na uvedeném základě, spolu s politikami a opatřeními pro jejich dosažení, s označením vhodných vazeb na podnikatelskou a průmyslovou politiku. Konečnému integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by také mohlo prospět další rozpracování úspor emisí skleníkových plynů dosažených z činností spojených s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Itálii vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Itálie v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

DOPORUČUJE ITÁLII:

1.

Podpořit vítanou úroveň ambicí v podobě italského 30 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 jakožto příspěvek k dosažení cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030, a to podrobnými a kvantifikovanými politikami a opatřeními v souladu s povinnostmi stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8), aby bylo možné tohoto příspěvku dosáhnout včas a nákladově efektivně. Zvýšit míru ambicí pro obnovitelné zdroje v odvětví vytápění a chlazení za účelem dosažení orientačního cíle uvedeného v článku 23 směrnice (EU) 2018/2001. Předložit opatření za účelem dosažení cíle pro dopravu uvedeného v článku 25 směrnice 2018/2001. Snížit složitost a regulační nejistotu a uvést další podrobnosti o rámcích umožňujících samospotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje v souladu s články 21 a 22 směrnice (EU) 2018/2001.

2.

Pokud jde o energetickou účinnost, zajistit, aby hlavní nástroje politiky popsané v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v období let 2021–2030 stále zajišťovaly náležité úspory. Plánované aktualizace a zlepšení stávajících režimů podpory adekvátně zohlednit v konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a v následujících zprávách o pokroku. Výrazně je rozšířit, aby bylo možné dosáhnout uvedených cílů v oblasti úspor energie. Vzhledem k jejich značnému nevyužitému potenciálu pokračovat v posilování opatření v oblasti energetické účinnosti u budov (nových i stávajících veřejných i soukromých budov) a v dopravě.

3.

Specifikovat opatření na podporu cílů v oblasti energetické bezpečnosti, pokud jde o diverzifikaci a snížení energetické závislosti, včetně opatření zajišťujících flexibilitu. Při posuzování přiměřenosti zdrojů v odvětví elektrické energie zohlednit regionální kontext a skutečný potenciál propojovacího vedení a kapacity pro výrobu energie v sousedních zemích. Vyjasnit, do jaké míry je rozvoj očekávaný v odvětví zemního plynu slučitelný s oznámenými cíli ohledně snižování emisí uhlíku a zamýšleným postupným vyřazením uhelných elektráren.

4.

Stanovit jasné cíle, milníky a časové harmonogramy pro dosažení zamýšlených reforem na trzích s energií, zejména na velkoobchodních trzích se zemním plynem a ve fungování maloobchodních trhů s elektřinou i zemním plynem.

5.

Objasnit vnitrostátní cíle a cíle financování, pokud jde o výzkum, inovace a konkurenceschopnost, jež se vztahují specificky k energetické unii a jichž má být dosaženo od roku 2021 do roku 2030, aby byly ihned měřitelné a vhodné pro účely podpory dosahování cílů v ostatních rozměrech integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Podpořit uvedené cíle specifickými a adekvátními politikami a opatřeními včetně těch, jež mají být vypracovány ve spolupráci s ostatními členskými státy, jako je Evropský strategický plán pro energetické technologie.

6.

Za účelem dokončení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu vést konzultace se sousedními zeměmi a v rámci skupiny na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy (CESEC). Dále zkoumat přeshraniční potenciál a makroregionální aspekty koordinované politiky v oblasti energetiky a klimatu, zejména v jadranském regionu za účelem snížení jeho uhlíkové stopy a provádění ekosystémového přístupu, a dále využívat potenciál hlubší spolupráce ve Středomoří.

7.

Uvést opatření a plány přijaté k postupnému zrušení dotací v energetice, zejména na fosilní paliva.

8.

Doplnit analýzu interakcí s politikou týkající se kvality ovzduší a emisí do ovzduší, včetně kvantitativní perspektivy.

9.

Lépe integrovat aspekty spravedlivé transformace, zejména uvedením více podrobností o dovednostních a sociálních dopadech a dopadech na zaměstnanost a na distribuci příjmů u plánovaných cílů, politik a opatření, mimo jiné pro uhlíkově náročné a průmyslové regiony. Doplnit opatření řešící otázky energetické chudoby zahrnutím specifických měřitelných cílů a podrobností o finančních zdrojích pro provedení popsaných politik, jak požaduje nařízení (EU) 2018/1999.

V Bruselu dne 18. června 2019.

Za Komisi

Miguel ARIAS CAÑETE

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(2)  SWD(2019) 264.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(4)  SWD(2019) 1011 final.

(5)  COM(2019) 512 final, 5. června 2019.

(6)  SWD(2019) 264.

(7)  SWD(2019) 264.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).