(1)

V souladu s čl. 3 odst. 1 a přílohou I nařízení (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030. První návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu měly být předloženy do 31. prosince 2018.

(2)

Řecko předložilo svůj návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dne 25. ledna 2019. Předložení tohoto návrhu je základem a prvním krokem iterativního procesu mezi Komisí a členskými státy za účelem finalizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich následné implementace.

(3)

Podle nařízení (EU) 2018/1999 má Komise povinnost návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu posoudit. Komise řecký návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu komplexně posoudila, přičemž vzala v úvahu příslušné prvky nařízení (EU) 2018/1999. Toto posouzení (2) je zveřejněno spolu s tímto doporučením. Níže uvedená doporučení z uvedeného posouzení vycházejí.

(4)

Doporučení Komise se mohou zejména zaměřit na: i) úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků za účelem společného dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie pro rok 2030 v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, jakož i úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, ii) politiky a opatření týkající se cílů na úrovni členského státu a Unie a další politiky a opatření, které mohou mít přeshraniční přesah, iii) veškeré další politiky a opatření, jež mohou být vyžadovány v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, iv) interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními zahrnutými do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie a jejich konzistentnost.

(5)

Při vypracování svých doporučení Komise zohlednila, že na jedné straně musí sečíst určité kvantifikované plánované příspěvky všech členských států, aby bylo možné posoudit ambice na úrovni Unie, a na straně druhé musí být dotčenému členskému státu poskytnut dostatek času na to, aby doporučení Komise řádně zohlednil předtím, než finalizuje svůj integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

(6)

Doporučení Komise týkající se ambicí členských států ve věci obnovitelných zdrojů energie vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999, který je založen na objektivních kritériích.

(7)

Pokud jde o energetickou účinnost, vycházejí doporučení Komise z posouzení ambicí členského státu popsaných v návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu ve srovnání s kolektivní úrovní úsilí nutného k dosažení cílů Unie, přičemž jsou zohledněny poskytnuté informace o specifických vnitrostátních okolnostech, je-li to na místě. Konečné vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti by měly odrážet nákladově efektivní potenciál k úsporám energie a měla by je podporovat spolehlivá dlouhodobá strategie renovací budov a opatření přijatá k dosažení povinných úspor energie podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3). Členské státy by měly rovněž prokázat, že řádně zohlednily zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí zejména to, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, zabezpečení dodávek energie a řešení otázky energetické chudoby.

(8)

Nařízení o správě ukládá členským státům, aby poskytly obecný přehled investic, které jsou k dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zapotřebí, jakož i obecné posouzení zdrojů těchto investic. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly zajistit transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic.

(9)

Komise současně v rámci cyklu evropského semestru 2018–2019 klade silný důraz na investiční potřeby členských států v oblasti energetiky a klimatu. To se odráží ve zprávě o Řecku pro rok 2019 (4) a v doporučení Komise pro doporučení Rady pro Řecko (5) v rámci evropského semestru. Komise ve svém posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zohlednila nejnovější zjištění a doporučení, která vyplynula z evropského semestru. Doporučení Komise doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru zohlednily i jejich integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu.

(10)

Nařízení o správě dále od každého členského státu vyžaduje, aby ve svém návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jenž má být předložen do 31. prosince 2019, řádně zohlednil jakákoli doporučení Komise, a pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí neřídí, měl by pro to předložit odůvodnění a zveřejnit je.

(11)

Je-li to na místě, měly by členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v pozdějších aktualizacích vykazovat tytéž údaje, jaké vykazují Eurostatu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí. Využívání stejných zdrojových údajů a evropských statistik, jsou-li k dispozici, má rovněž zásadní význam pro výpočet výchozího scénáře pro účely modelování a odhadů. Využití evropských statistik umožní lepší porovnatelnost údajů a odhadů použitých v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

(12)

V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu mají být zahrnuty veškeré prvky přílohy I nařízení (EU) 2018/1999. V tomto kontextu by měly být posouzeny makroekonomické, a je-li to proveditelné, i zdravotní, environmentální, dovednostní a sociální dopady a dopady na zaměstnanost a oblast vzdělávání plánovaných politik a opatření. Do přípravy konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měla být zapojena veřejnost a další zúčastněné subjekty. Tyto a další prvky jsou podrobně popsány v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném spolu s tímto doporučením (6).

(13)

Ve svém konečném plánu by Řecko mělo vycházet z pozitivních propojení mezi plánovanými politikami a opatřeními, na která upozornil návrh plánu, a mělo by se dále zabývat náročnějšími propojeními. Jedním z takových propojení představují synergie v rámci rozměru snižování emisí uhlíku, například dopad započtených emisí a pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví u plánovaných politik v oblasti bioenergie. Jiné propojení představují synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ například tím, že se vysvětlí, jak energetická účinnost přispívá k nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství a zabezpečení dodávek energie. Energetická účinnost může být rovněž zvažována s ohledem na zmírnění energetické chudoby. Cíle v rámci rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti musí podporovat úsilí plánované pro ostatní rozměry energetické unie.

(14)

Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by také prospělo zahrnutí odvětví nízkouhlíkových technologií, včetně opatření pro dekarbonizaci průmyslových odvětví s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností, a komplexnější analýza aktuálního postavení tohoto odvětví na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů. Rovněž by mu mohlo prospět další rozpracování úspor emisí skleníkových plynů dosažených z činností spojených s oběhovým hospodářstvím.

(15)

Doporučení Komise pro Řecko vycházejí z posouzení návrhu integrovaného plánu Řecka v oblasti energetiky a klimatu, které je zveřejněno spolu s tímto doporučením (7),

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.