PŘÍLOHA

PROJEKTY NA PODPORU POSÍLENÍ BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI A OCHRANY V LATINSKÉ AMERICE V SOULADU S PROVÁDĚNÍM REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ Č. 1540 (2004) O NEŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ A JEJICH NOSIČŮ

1.   Úvod a cíle

1.1.   Úvod

Úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC) vstoupila v platnost v roce 1975 a byla ratifikována všemi zeměmi v Latinské Americe a Karibiku s výjimkou jedné země (Haiti). Po více než čtyřiceti letech však mnoho z těchto zemí nemá vnitrostátní právní a regulační rámec potřebný k úplnému provedení BTWC. Tato úmluva mimo jiné stanoví některé normy biologické bezpečnosti pro snížení bakteriologických a jiných biologických hrozeb, které mohou vést k poškození života na Zemi.

V rámci dalšího boje proti těmto hrozbám přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 1540 (2004). Tato rezoluce vyžaduje po všech státech, aby přijaly a uplatňovaly účinná opatření pro zavedení vnitrostátních kontrol s cílem zamezit šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů. Podle normativního odstavce 3a uvedené rezoluce zahrnují tato opatření zavedení vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem vypracování a zachovávání patřičných účinných opatření, jejichž cílem je zajistit evidenci tohoto zboží a zabezpečit je během výroby, užití, skladování či přepravy.

Výbor rezoluce č. 1540 (2004) provádí každých pět let komplexní přezkum úsilí, které členské státy v zájmu plnění závazků podle rezoluce č. 1540 (2004) vynakládají. Konečný dokument o komplexním přezkumu z roku 2016 dospěl k některým důležitým závěrům. Zaprvé se v dokumentu uvádí, že ačkoli státy dosáhly určitého pokroku při zabezpečování a ochraně citlivých materiálů, nedostatky v těchto oblastech přetrvávají. Zadruhé výbor uvedl, že úsilí v oblasti evidence a zabezpečení materiálů souvisejících s biologickými zbraněmi a jejich zabezpečení zaostává za úsilím věnovaným zabezpečení materiálů souvisejících s jadernými a chemickými zbraněmi. Zatřetí výbor konstatoval, že od roku 2011 nedošlo ke zvýšení míry provádění opatření, která jsou požadována v rezoluci č. 1540 (2004). V důsledku toho výbor dospěl k závěru, že státy by měly urychleně podniknout kroky k přijetí opatření s cílem zajistit evidenci materiálů souvisejících s biologickými zbraněmi a zabezpečit je.

Jakýkoli incident zahrnující vypuštění a potenciální šíření patogenního biologického činitele, ať už subjektem, který má v úmyslu poškodit cílovou populaci, nebo přirozeně se vyskytujícími prostředky, může způsobit v regionu Organizace amerických států (OAS) významnou lidskou, hospodářskou a politickou újmu. S ohledem na tuto potenciální hrozbu OAS usiluje o zvýšení informovanosti a kapacity, pokud jde o biologickou bezpečnost a ochranu na americkém kontinentu. Meziamerický výbor pro boj proti terorismu (CICTE/OAS) například od roku 2009 vedl prostřednictvím svého sekretariátu (dále jen „sekretariát“) několik vnitrostátních cvičení v oblasti řešení krizí zaměřených na biologické incidenty, jejichž cílem bylo zvýšit informovanost o hrozbách pro biologickou bezpečnost a sdružit úředníky a zástupce z agentur a organizací s cílem naučit se koordinovat jejich reakce na biologické incidenty. Kromě toho řada členských států OAS výslovně požádala sekretariát o pomoc při vypracování nebo aktualizaci vnitrostátních plánů reakce na biologické mimořádné události.

I když toto a další úsilí zaměřené na zlepšení připravenosti a schopností reakce na biologické incidenty přineslo významné výsledky, angažovanost mnohých členských států OAS a jejich investice investic v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany jsou nadále nedostatečné. Důsledkem jsou chybějící potřebné infrastruktury, kapacity a právní rámce pro účinné odhalování biologických incidentů a reakci na ně. Velké a nepřiměřené ztráty na životech na americkém kontinentu v důsledku celosvětového propuknutí chřipky H1N1 v roce 2009 poukazují na výše uvedené slabiny a zdůrazňují potřebu většího zaměření se na biologickou bezpečnost a ochranu. Má se například za to, že na americkém kontinentu zemřelo v důsledku prasečí chřipky H1N1 v roce 2009 více lidí než ve zbytku světa.

Nedostatečné zapojení vlád v tomto regionu v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany je důsledkem kombinace faktorů, mezi něž patří nedostatečné povědomí tvůrců politik o hrozbě rozsáhlého biologického incidentu a souvisejících potenciálních nákladech; priority související s bezpečností, které soutěží o omezené zdroje, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni; a výzvy, jež jsou neoddělitelně spojené s rozvojem integrované vnitrostátní připravenosti a schopnosti reakce na biologické incidenty. Tyto výzvy zdůrazňují potřebu koordinované reakce na biologické incidenty v regionu OAS. Do této reakce by se mělo zapojit více aktérů na vnitrostátní a místní úrovni, včetně ministerstev (zdravotnictví, zemědělství, bezpečnosti, spravedlnosti, obrany, zpravodajství, dopravy, zahraničních věcí, mezinárodního obchodu, hospodářství, vědy a technologie a dalších), donucovacích orgánů a dalších složek rychlé reakce, subjektů soukromého sektoru (zejména průmysl a akademická obec) a občanské společnosti.

1.2.   Cíle

Cílem výboru CICTE je prostřednictvím tohoto tříletého projektu, v souladu s rezolucí č. 1540 (2004), zlepšit biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích, zejména zavedením a prosazováním účinných opatření, která mají zabránit šíření biologických zbraní a jejich nosičů.

Technická pomoc a spolupráce s členskými státy, které podporují celkový cíl tohoto projektu, budou založeny na těchto hlavních cílech:

—	zpřísnění norem v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích,

—	posílení právních a regulačních rámců pro biologickou bezpečnost a ochranu a jejich harmonizace se stávajícími mezinárodními normami,

—	posílení spolupráce, zejména prostřednictvím vzájemných hodnocení podle rezoluce č. 1540 (2004),

—	usnadnění nepřetržité odborné přípravy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

2.   Výběr prováděcí agentury a koordinace s dalšími příslušnými iniciativami zaměřenými na financování

2.1.   Prováděcí agentura – Organizace amerických států (OAS)

OAS od roku 2005 aktivně podporuje úsilí členských států o nešíření zbraní na americkém kontinentu. V roce 2010 byl sekretariát výboru CICTE pověřen vypracováním programu na pomoc při provádění rezoluce č. 1540 (2004). V důsledku toho bylo vytvořeno strategické partnerství mezi Úřadem OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), skupinou odborníků výboru rezoluce č. 1540 a sekretariátem CICTE/OAS za účelem provádění pilotního projektu technické pomoci a budování kapacit na americkém kontinentu, jehož cílem je usnadnit úsilí členských států zaměřené na provádění různých oblastí, na něž se vztahuje rezoluce č. 1540 (2004).

Jedním z hlavních cílů CICTE/OAS je spolupracovat se zeměmi, jejichž vlády se v rámci úsilí v oblasti nešíření zbraní plně podílejí na fyzické ochraně a evidenci chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů (CBRN). Dalším cílem je pomoci přijímajícím státům provádět rezoluci č. 1540 (2004) stanovením konkrétních potřeb a výzev s cílem přizpůsobit legislativní pomoc a specializované činnosti v oblasti budování kapacit, jež jsou zaměřeny na posílení preventivního rámce členských států proti používání materiálů CBRN nestátními subjekty.

Regionální rámec, který poskytuje OAS, představuje komparativní výhodu vzhledem k nadnárodní povaze hrozeb, které nezbytně vyžadují spolupráci mezi sousedními zeměmi za účelem řešení těchto výzev. Regionální přístup výboru CICTE k těmto otázkám zajistí soudržnost, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí a aby se maximalizovala účinnost. OAS jakožto hlavní regionální organizace na americkém kontinentu je v tomto ohledu v jedinečné pozici na celé polokouli, aby prokázala svou účinnost díky své stávající síti vnitrostátních kontaktních míst, svému rozsáhlému působení v celém regionu a své schopnosti pracovat v terénu s navrhovanými přijímajícími zeměmi.

Obecněji pak CICTE/OAS úzce spolupracuje s vládami řady členských států OAS a dosáhl významných výsledků v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. CICTE/OAS například pomáhá členským státům různými způsoby, jako je:

—	vypracování národních akčních plánů na základě rezoluce č. 1540 (2004) a posilování právních a regulačních rámců,

—	budování kapacit pro prevenci a potírání obchodu s jaderným, radiologickým, chemickým a biologickým materiálem a pašování takového materiálu,

—	podpora výměny účinných postupů používáním metodiky vzájemného hodnocení a

—	usnadnění koordinace na politické úrovni s cílem určit oblasti regionální a subregionální spolupráce.

2.2.   Koordinace s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti financování

CICTE/OAS obecně koordinuje svou činnost s dalšími agenturami a organizacemi, které dostávají finanční prostředky od stejných i různých dárcovských vlád a mezinárodních orgánů. V případě organizací, které dostávají podporu z Evropské unie za práci spojenou s činnostmi navrhovanými v rámci tohoto projektu, jsou pro projekt přímo relevantní Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), Výbor rezoluce č. 1540 (2004) a jeho skupina odborníků a útvar na podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních (BTWC-ISU), přičemž je třeba poznamenat, že CICTE/OAS s nimi již úzce spolupracuje. Koordinaci s těmito orgány bude provádět řídící tým, který sídlí v ústředí OAS, aby se zajistilo, že veškeré úsilí se bude doplňovat, zabránilo se zdvojování činností a bylo zajištěno, že projektové činnosti budou v souladu se závazky podle rezoluce č. 1540 (2004) a BTWC.

V této souvislosti je CICTE/OAS přesvědčen, že projekt je jednoznačně v souladu s rozhodnutím Evropské rady z roku 2019 na podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních mimo Evropskou unii (dále jen „rozhodnutí“). Navrhovaný projekt by dále podpořil uvedené rozhodnutí, a to tím, že by pomohl snížit hrozbu šíření biologických a toxinových zbraní v regionu. Projekt by přitom zohlednil rychlý pokrok v oblasti věd o živé přírodě s cílem zajistit, aby právní a regulační rámce vlád pro boj proti těmto hrozbám splňovaly stávající mezinárodní normy. V důsledku by pak projekt pomohl zajistit, aby členské státy OAS byly dobře připraveny rychle reagovat na případné hrozby.

Pokud jde o rozvoj politik, CICTE/OAS bude v této oblasti nadále působit prostřednictvím svých pravidelných zasedání a prostřednictvím Výboru pro bezpečnost polokoule ve stálé radě OAS.

Hlavním cílem tohoto návrhu je zlepšit biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích prostřednictvím zvyšováním informovanosti a budováním kapacit mezi příslušnými odvětvími v souladu s rezolucí č. 1540 (2004), včetně prosazování účinných vnitrostátních opatření, které mají zabránit šíření biologických zbraní a jejich nosičů. Toto úsilí se zaměří na vědecké pracovníky zabývající se živou přírodou v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany ve veřejném i soukromém sektoru, jakož i na tvůrce politik a zákonodárce. Tyto činnosti zahrnují školení pro vědecké pracovníky zabývající se živou přírodou v přijímajících zemích, jakož i rozvoj on-line kurzů odborné přípravy s cílem oslovit ještě více příjemců v tomto regionu. CICTE/OAS bude tyto činnosti provádět v koordinaci s našimi strategickými partnery, a jak je uvedeno v oddíle věnovaném metodice, pro účely vysoce specializované odborné přípravy a úkolů může OAS rovněž krátkodobě najmout pracovníky (odborníky, školitele a výzkumné pracovníky), kteří poskytnou podporu, a bude spolupracovat se svými partnery v těchto oblastech (včetně BTWC-ISU, UNODA, OIE a Evropské unie) a s akademickou obcí s cílem zajistit, aby personál splňoval veškeré technické požadavky, pokud možno i na základě seznamů vedených těmito organizacemi.

3.   Popis projektu

3.1.   Popis

Cílem našeho návrhu je zlepšit biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích v souladu s rezolucí č. 1540 (2004) a dále zvýšit schopnost přijímajících států účinně předvídat rozsáhlé incidenty obnášející biologický činitel, ať už jde o incidenty způsobené člověkem nebo přirozeně, a reagovat na ně. Projekt by rovněž sloužil ke zlepšení meziagenturní a mezinárodní spolupráce a sdílení informací mezi členskými státy OAS s cílem připravit se na biologické incidenty a reagovat na ně. Projekt dále usiluje o řešení legislativních nedostatků, které v současnosti existují v některých cílových zemích, a doplňuje úsilí o provádění BTWC.

Do projektu se společně zapojí až osm příslušných vnitrostátních orgánů z členských států OAS, vhodných zástupců soukromého sektoru a občanské společnosti a kvalifikovaných mezinárodních odborníků, aby se prozkoumaly kroky, které lze podniknout pro zajištění lepších schopností v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v těchto státech a obecněji v regionu OAS. V rámci projektu bude uplatněn přístup s dvojím zaměřením, který zahrnuje jak vnitrostátní, tak subregionální činnosti. Projekt bude usilovat o využití předchozích zkušeností sekretariátu v této oblasti na americkém kontinentu, jakož i zavedené sítě kontaktů a partnerů (zejména ve veřejném sektoru). Úsilí na vnitrostátní úrovni se zaměří na spolupráci s jednotlivými členskými státy OAS s cílem posílit vnitrostátní kapacity, vypracovat právní a správní předpisy a rozvíjet akční plány pro jednotlivé země na posílení operačních schopností.

Na regionální úrovni se činnosti v oblasti budování kapacit zaměří na podporu výměny informací a osvědčených postupů, jakož i na vymezení strukturálních, hmotných a funkčních parametrů z regionálního přístupu.

Kromě toho bude projekt usilovat o využití procesu „vzájemného hodnocení“, který byl vypracován v posledních letech, v rámci něhož se státy dobrovolně dohodnou, že budou spolupracovat za účelem vzájemného posuzování svých silných a slabých stránek při provádění závazků podle rezoluce č. 1540 a určí účinné postupy a oblasti pro pokračující dvoustrannou spolupráci. V návaznosti na nedávná úspěšná vzájemná hodnocení v souvislosti s rezolucí č. 1540 (2004) mezi Chile a Kolumbií (2017), Dominikánskou republikou a Panamou (2019) a nejnověji mezi Paraguayí a Uruguayí (2019) navrhujeme, aby pro tyto tři skupiny zemí byla poskytnuta zvláštní následná pomoc a spolupráce. Při této příležitosti bychom se snažili navázat na úzké dvoustranné vazby vytvořené mezi těmito státy během procesu vzájemného hodnocení a dále je podporovat v projeveném odhodlání pokračovat ve spolupráci podle rezoluce č. 1540 (2004) nad rámec počátečního vzájemného hodnocení. Rovněž navrhujeme podpořit další vzájemná hodnocení v tomto regionu, a to s výrazným zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu pro země, které tato cvičení dosud nevykonaly, jako je Mexiko a případně i další partneři v tomto regionu. V neposlední řadě bychom se snažili přezkoumat stávající procesy vzájemného hodnocení s cílem podpořit a posílit pokračující spolupráci mezi zeměmi, prosazovat osvědčené postupy a propagovat praxi zveřejňování technických dokumentů (kromě závěrečných zpráv předložených státy), aby tak byl zachycen pokrok dosažený na uvedených fórech.

3.2.   Metodika

3.2.1.   Organizační struktura

Tento projekt bude provádět CICTE/OAS v koordinaci s členskými státy OAS a s jejich podporou. Řídící tým CICTE/OAS pro projekt se bude skládat ze tří zaměstnanců a asistenta administrativní/finanční podpory na ústředí OAS ve Washingtonu DC v koordinaci s externími smluvními zaměstnanci v závislosti na specifických činnostech, které mají být provedeny, a pod obecným dohledem a vedením výkonného tajemníka CICTE.

Externí smluvní personál bude zahrnovat odborníka na právní otázky, který bude vykonávat část projektu týkající se legislativní pomoci. Pro účely vysoce specializované odborné přípravy a úkolů může OAS rovněž krátkodobě najmout pracovníky (odborníky, školitele a výzkumné pracovníky) z jiných technicky zaměřených partnerských organizací, kteří poskytnou podporu, včetně BTWC-ISU, UNODA, OIE a Evropské unie.

Řídící tým programu CICTE/OAS bude zpočátku spolupracovat přímo s vnitrostátními orgány členských států, které již dříve požádaly o podporu v rámci rezoluce č. 1540 (2004). V některých případech má OAS k dispozici stávající dohody o spolupráci na pomoc členským státům v oblastech provádění rezoluce č. 1540, které budou základem pro technickou pomoc.

3.2.2.   Technický přístup

Žádosti o legislativní a technickou pomoc s cílem posílit právní předpisy týkající se biologické bezpečnosti a ochrany budou vyžadovat prvotní posouzení a analýzu stávajících právních a správních předpisů, které provede právní odborník v koordinaci s řídícím týmem projektu a příslušnými orgány v přijímajících zemích prostřednictvím legislativních a technických misí pomoci za účelem určení konkrétních nedostatků a priorit jednotlivých zemí. Na základě tohoto posouzení by mezi zvláštní opatření týkající se legislativních a regulačních zlepšení v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, jež si vyžadují přednostní provádění a budou přímo podporována v rámci tohoto projektu, mohly patřit:

—	analýza stávajících právních a správních předpisů v přijímajících zemích za účelem zjištění konkrétních nedostatků,

—	vypracování a přijetí seznamu pro kontrolu vývozu,

—	vypracování a přijetí národního akčního plánu pro reakci na biologické hrozby,

—	vypracování vnitrostátních pokynů na ochranu biologických činitelů před náhodným nebo záměrným šířením, a pro účely jejich řádného a bezpečného skladování a přepravy, včetně jejich vnitřní bezpečnosti.

Činnosti na podporu a posílení regionální spolupráce by zahrnovaly:

—	rozvoj následných činností v oblasti budování kapacit a spolupráce pro země v regionu, které prováděly vzájemná hodnocení v souvislosti s prováděním rezoluce č. 1540 (2004),

—	další vzájemná hodnocení s výrazným zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu,

—	vypracování a zveřejnění technických dokumentů o činnostech souvisejících se vzájemným hodnocením.

Pokud jde o složku týkající se zvyšování informovanosti, vzdělávání a odborné přípravy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v rámci tohoto návrhu, jež má být prováděna souběžně se složkou týkající se technické a legislativní pomoci a regionální spolupráce, bude v každé z přijímajících zemí uspořádán kurz odborné přípravy. Tyto kurzy odborné přípravy budou koordinovány řídícím týmem CICTE/OAS a prováděny mezinárodními odborníky. Budou sloužit k budování kapacit a vytvoření skupiny školitelů z různých vědeckých institucí přijímajících zemí, kteří budou schopni šířit znalosti o zásadách biologické bezpečnosti a ochrany, osvědčených laboratorních postupech, technikách a metodách řízení biologických rizik v laboratořích a výzkumných ústavech.

CICTE/OAS bude spolupracovat s akademickými a výzkumnými pracovníky s cílem vytvořit on-line kurz, který přispěje ke zlepšení stávajících zdrojů pro další šíření znalostí a zvyšování povědomí o biologické bezpečnosti, biologické ochraně a bioetice mezi akademickými pracovníky, učiteli, studenty a výzkumnými pracovníky v oblasti věd o živé přírodě a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

Kromě toho budou politici, poslanci a zástupci průmyslu v průběhu misí zaměřených na technickou a legislativní pomoc provádět informační a osvětové kampaně o biologické bezpečnosti, biologické ochraně, rezoluci č. 1540 (2004) a provádění BTWC, jakož i činnosti na regionální a subregionální úrovni uvedené v návrhu.

3.2.3.   Hledisko rovnosti žen a mužů

CICTE/OAS plní prostřednictvím svého programu týkajícího se rezoluce č. 1540 (2004) důležitou úlohu, pokud jde o podporu členských států při budování kapacit za účelem provádění rezoluce č. 1540 (2004) a boje proti šíření zbraní, jakož i při prosazování genderové rovnosti. Všechny tyto výsledky přispívají k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a doplňují úsilí členských států OAS o provádění příslušných nástrojů v oblastech režimu celosvětového odzbrojení a nešíření zbraní.

CICTE/OAS zajistí genderovou rovnost v procesu přijímání pracovníků s cílem pomoci přijímajícím zemím projektu a povzbudí přijímající země, aby smysluplně zapojily ženy do všech fázích projektu. Vždy je vyvíjeno zvláštní úsilí o začlenění hlediska rovnosti žen a mužů a o to, aby ženy byly v centru projednávaných témat.

3.2.4.   Vnější koordinace

Kromě koordinace a spolupráce s vnitrostátními orgány celého regionu bude OAS při provádění projektu koordinovat činnosti s dalšími institucemi a organizacemi a bude s nimi spolupracovat. Níže uvedené subjekty mohou být schopny poskytnout podporu v konkrétních otázkách a pomoci propagovat iniciativu v tomto regionu:

—	Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), včetně útvaru pro podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních,

—	Výbor Rady bezpečnosti zřízený podle rezoluce č. 1540 (2004) a jeho skupina odborníků,

—	Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE),

—	Světová zdravotnická organizace (WHO), včetně Panamerické zdravotnické organizace (PAHO),

—

organizace občanské společnosti, akademická obec a organizace ze soukromého sektoru, jejichž cíle jsou v souladu s cíli tohoto návrhu, včetně Sangia National Laboratory; Sucommisión de Bioseguridad y Bioscustodia de la Asociación Argentina de Microbiología; James Martin Center (CNS); Asociación Latinoamericana de Biocontención y Biocustodia.

3.3.   Cíle a činnosti projektu

Cíl 1: Zpřísnění norem v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích.

Podpůrné činnosti

—	Činnost 1.1: Provádět mise zaměřené na technickou pomoc v jednotlivých zemích prostřednictvím agentur, které se zabývají problematikou biologické bezpečnosti a ochrany, za účelem posouzení potřeb a vypracování hodnotící zprávy.

—	Činnost 1.2: Na základě potřeb a zdrojů usnadnit odbornou přípravu v jedné nebo v obou těchto oblastech: přijetí seznamu pro kontrolu vývozu nebo přijetí národního akčního plánu pro reakci na biologické hrozby. Předložit hodnotící zprávu.

—	Činnost 1.3: Vypracovat vnitrostátní pokyny na ochranu biologických činitelů před náhodným nebo záměrným šířením, jakož i vnitrostátní pokyny upravující jejich řádné a bezpečné skladování a přepravu, včetně jejich vnitřní bezpečnosti.

Očekávané výsledky

—	Vypracování hodnotící zprávy s doporučením pro jednotlivé země a pro agenturu.

—	Vytvoření seznamu pro kontrol vývozu podle potřeb jednotlivých zemí.

—	Hodnotící zpráva za každou zemi věnovaná národnímu akčního plánu, a pokyny týkající se biologických hrozeb, náhodných událostí, bezpečného skladování a přepravy.

Cíl 2: Právní a regulační rámce pro biologickou bezpečnost a ochranu, které byly posíleny a harmonizovány se stávajícími mezinárodními normami.

Podpůrné činnosti

—	Činnost 2.1: Přezkoumat stávající právní a regulační rámce v každé přijímající zemi s cílem určit nedostatky a prioritní oblasti potřeby.

—	Činnost 2.2: V případě potřeby poskytnout legislativní pomoc, včetně vypracování právních a správních předpisů za účelem provádění seznamů pro kontrolu vývozu nebo národních akčních plánů.

—	Činnost 2.3: Sestavit a zveřejnit dokument obsahující pokyny pro osvědčené laboratorní postupy, techniky a metody řízení biologických rizik v laboratořích a výzkumných ústavech a šířit jej za účelem zvyšování povědomí o osvědčených postupech mezi příslušnými zúčastněnými stranami.

Očekávané výsledky

—	Alespoň jeden případ mise legislativní pomoci pro každou zemi za účelem poskytnutí podpory pro vypracování seznamu pro kontrolu vývozu nebo národních akčních plánů nebo návrhů příslušných právních a správních předpisů.

—	Zveřejnění osvědčených laboratorních postupů s různými složkami: akademická složka, techniky a různé metody.

Cíl 3: Posílení spolupráce, zejména prostřednictvím vzájemných hodnocení podle rezoluce č. 1540.

Podpůrné činnosti

—	Činnost 3.1: Usnadnit provádění až tří dalších vzájemných hodnocení s výrazným zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu.

—	Činnost 3.2: Uskutečnit tři dvoustranné pracovní semináře za účelem monitorování činností, které již byly v tomto regionu realizovány v souvislosti s prováděním rezoluce č. 1540.

—	Činnost 3.3: Vypracovat a zveřejnit technické dokumenty o činnostech souvisejících se vzájemným hodnocením.

—	Činnost 3.4: Uspořádat regionální konferenci o biologické bezpečnosti a ochraně, mimo jiné s cílem posílit koordinaci a podpořit sdílení informací.

—	Činnost 3.5: Uspořádat regionální konferenci o stavu provádění rezoluce č. 1540 (2004) na americkém kontinentu.

Očekávané výsledky

—	Usnadnění vzájemného hodnocení pro šest přijímajících zemí.

—	Vypracování a zveřejnění návazné zprávy o vzájemném přezkumu pro Chile/Kolumbii, Dominikánskou republiku/Panamu a Paraguay/Uruguay.

—	Posílení koordinace mezi agenturami, které se zabývají biologickou bezpečností nebo biologickou ochranou v přijímajících zemích.

Cíl 4: Usnadnění nepřetržité odborné přípravy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

Podpůrné činnosti

—	Činnost 4.1: Vytvořit v každé přijímající zemi síť školitelů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

—	Činnost 4.2: Navrhnout a rozvíjet školicí modul pro vědecké pracovníky s cílem snížit riziko možného zneužití materiálů a vybavení během jejich výzkumu.

—	Činnost 4.3: Spolupracovat s příslušnými vnitrostátními institucemi poskytujícími odbornou přípravu s cílem podpořit začlenění modulů nebo materiálů týkajících se biologické bezpečnosti a ochrany do akademických vzdělávacích programů, včetně provádění rezoluce č. 1540 (2004) a BTWC.

—	Činnost 4.4: Organizovat a provádět až osm školení v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany (jedno školení pro každou přijímající zemi).

Očekávané výsledky

—	Vytvoření sítě školitelů a specialistů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v každé zemi.

—	Vytvoření otevřených on-line kurzů a uskutečnění šesti kurzů.

—	Vyškolení vědců z agentur působících v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích.

4.   Příjemci

Přímými příjemci cílů 1 až 4 jsou v každé přijímající zemi vnitrostátní instituce a orgány odpovědné za biologickou bezpečnost a ochranu (až osm států v závislosti na obdržených finančních prostředcích: Argentina, Chile, Kolumbie, Dominikánská republika, Mexiko, Panama, Paraguay a Uruguay). Vytvořením on-line kurzu a zahrnutím těchto témat do univerzitních vzdělávacích programů bude dosaženo ještě širší škály příjemců.

5.   Zviditelnění Evropské unie

CICTE/OAS zajistí, aby v rámci všech projektových činností byla různými prostředky uznána finanční podpora, již Unie tomuto projektu poskytuje. Podpora Unie bude vyzdvižena prostřednictvím tiskových zpráv, sociálních médií a rozhovorů ve zpravodajských médiích ohledně vysoce viditelných akcí. Na veškerém vybavení, vytištěných materiálech či počítačovém softwaru, které se darují přijímacím zemím, bude uvedena informace, že byly financovány Unií. V kontextu jasné strategie budování značky bude na všech pokrývkách hlavy, oděvech či pracovních uniformách personálu provádějícího projekt zobrazeno logo či vlajka EU. Informace o podpoře Unie budou řádně zveřejněny a zviditelněny na internetových stránkách OAS i v publikacích souvisejících s podporovaným projektem a programy.

6.   Trvání

Předpokládaný časový rámec provádění projektu je stanoven na 36 měsíců.

7.   Obecná struktura

Technické provádění projektu bude realizovat CICTE/OAS prostřednictvím svého stávajícího programu pro rezoluci č. 1540 (2004).

8.   Partneři

CICTE/OAS bude projekt realizovat ve spolupráci s vnitrostátními orgány v přijímajících zemích a ve spolupráci se strategickými partnery.

9.   Podávání zpráv

Čtvrtletně budou předkládány popisné zprávy o pokroku a finančním stavu, aby bylo možné projekt náležitě a včas sledovat a hodnotit, přičemž CICTE/OAS bude udržovat úzkou komunikaci s dárcem.