(1)

Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (dále jen „dohoda o WTO“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1995.

(2)

V čl. II odst. 2 dohody o WTO se stanoví, že dohody a související právní nástroje, zahrnuté do příloh 1, 2 a 3 dohody o WTO (dále jen „mnohostranné obchodní dohody“) tvoří nedílnou součást Dohody o WTO a jsou závazné pro všechny členy“.

(3)

Podle čl. IX odst. 3 dohody o WTO může za výjimečných okolností Konference ministrů rozhodnout o zproštění člena některého ze závazků, které mu jsou uloženy dohodou o WTO nebo některou z mnohostranných obchodních dohod.

(4)

V čl. IX odst. 3 a 4 dohody o WTO jsou stanoveny postupy pro poskytování výjimek týkajících se mnohostranných obchodních dohod uvedených v přílohách 1 A, 1B nebo 1C dohody o WTO a příloh těchto dohod.

(5)

Podle čl. IV odst. 1 dohody o WTO je Konference ministrů oprávněna přijímat rozhodnutí ve všech otázkách vztahujících se ke všem mnohostranným obchodním dohodám.

(6)

Podle čl. IV odst. 2 dohody o WTO vykonává v období mezi zasedáními Konference ministrů WTO její funkce Generální rada. Podle čl. IX odst. 1 dohody o WTO přijímá WTO obvykle rozhodnutí konsenzuálně.

(7)

Dne 15. června 1999 členové WTO udělili zproštění závazků podle čl. I odst. 1 Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (GATT 1994) v nezbytném rozsahu, aby bylo možné rozvojovým členským zemím poskytovat do 30. června 2009 preferenční sazební zacházení pro produkty z nejméně rozvinutých zemí, které jako takové označila Organizace spojených národů, aniž by se tyto celní sazby musely rozšířit na obdobné produkty. Dne 27. května 2009 rozšířili členové WTO tuto výjimku na období od 1. července 2009 do 30. června 2019.

(8)

Podle čl. IX odst. 3 a 4 Dohody o WTO předložily Chile, Čína, Indie, Thajsko a Turecko (dále jen „spolupředkladatelé“) žádost, aby Generální rada přijala rozhodnutí o prodloužení stávající výjimky WTO umožňující rozvojovým členským zemím poskytovat od 1. července 2019 do 30. června 2029 preferenční sazební zacházení pro produkty z nejméně rozvinutých zemí.

(9)

Spolupředkladatelé žádost odůvodnili obzvláštní zranitelností nejméně rozvinutých zemí a specifickými strukturálními obtížemi, s nimiž se tyto země potýkají v globální ekonomice, jakož i tím, že je důležité zlepšit jejich účinné zapojení do mnohostranného obchodního systému díky poskytnutí smysluplného přístupu na trh, který podpoří diverzifikaci jejich výrobní a vývozní základny.

(10)

Prodloužení výjimky by nemělo nepříznivý vliv ani na ekonomiku Unie, ani na její obchodní vztahy se zeměmi využívajícími tuto výjimku. Unie navíc poskytuje nejméně rozvinutým zemím bezcelní a bezkvótový přístup na trh v rámci režimu „Vše kromě zbraní“ a podporuje ostatní členy WTO, kteří nejméně rozvinutým zemím rovněž poskytují obchodní preference.

(11)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat v Generální radě WTO na podporu žádosti spolupředkladatelů o prodloužení výjimky umožňující rozvojovým členským zemím poskytovat od 1. července 2019 do 30. června 2029 preferenční sazební zacházení produktům z nejméně rozvinutých zemí v souladu s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, jelikož prodloužení výjimky bude pro členy WTO závazné,