|
10.7.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 174/5 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/968
ze dne 30. dubna 2018
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud jde o posuzování rizik souvisejících s invazními nepůvodními druhy
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (1), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Komise přijala v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1143/2014 seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“), jenž má být pravidelně aktualizován. Předpokladem pro zařazení nového druhu na unijní seznam je, že bylo provedeno posouzení rizik podle článku 5 uvedeného nařízení (dále jen „posouzení rizik“). Čl. 5 odst. 1 písm. a) až h) nařízení (EU) č. 1143/2014 stanoví společné prvky, jež mají být při posouzení rizik zváženy (dále jen „společné prvky“). |
|
(2) |
Podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 1143/2014 mohou členské státy předkládat žádosti o zařazení invazních nepůvodních druhů na unijní seznam. Tyto žádosti musí doprovázet posouzení rizik. Již existuje několik metod a protokolů pro provádění posouzení rizik, které se používají a jsou dodržovány v rámci vědecké obce v oblasti biologických invazí. Měla by být uznána hodnota a vědecká hodnověrnost těchto metod a protokolů. V zájmu účinného využívání stávajících znalostí by měly být uznány každá metoda nebo protokol, které zahrnují společné prvky pro vypracování posouzení rizik. Aby se však zajistilo, že jsou všechna rozhodnutí o zařazení druhu na seznam založena na posuzování rizik podobně vysoké kvality a hodnověrnosti, a s cílem poskytnout posuzovatelům rizik vodítko, jak zajistit, aby společné prvky byly patřičně zváženy, je nezbytné stanovit podrobný popis společných prvků, jakož i metodiky, jež má být při posuzování rizik uplatňována a kterou by se stávající metody a protokoly měly řídit. |
|
(3) |
Aby posuzování rizik pomohlo podpořit rozhodování na úrovni Unie, mělo by být relevantní pro Unii jako celek kromě nejvzdálenějších regionů (dále jen „oblast posouzení rizik“). |
|
(4) |
Aby posuzování rizik poskytovalo důvěryhodnou vědeckou základnu a spolehlivé důkazy pro podporu rozhodování, měly by všechny informace v něm obsažené, včetně těch souvisejících se schopností druhu usídlit se a šířit v prostředí podle čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1143/2014, být podporovány nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky. Tento aspekt by měl být řešen v metodice, jež má být na posuzování rizik uplatňována. |
|
(5) |
Invazní nepůvodní druhy jsou vážnou hrozbou pro životní prostředí, ale všechny druhy nejsou stejně důkladně prostudovány. V případech, kdy druh není v oblasti posouzení rizik přítomen nebo je přítomen v pouze nízkých počtech, nemusí být o daném druhu žádné znalosti nebo o něm mohou být znalosti neúplné. Do doby, než jsou získány plné znalosti, druh již může být do oblasti posouzení rizik zavlečen či v ní vysazen nebo se v ní šířit. Posuzování rizik by proto mělo být schopno zohlednit takový nedostatek znalostí a informací a řešit vysoký stupeň nejistoty ohledně důsledků zavlékání či vysazování nebo šíření příslušného druhu. |
|
(6) |
Aby posuzování rizik poskytovalo solidní základ na podporu rozhodování, mělo by podléhat přísné kontrole kvality, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Uplatňování společných prvků
Podrobný popis uplatňování společných prvků stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až h) nařízení (EU) č. 1143/2014 (dále jen „společné prvky“) je uveden v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Metodika uplatňovaná při posuzování rizik
1. Posuzování rizik zahrnuje společné prvky upřesněné v příloze tohoto nařízení a je v souladu s metodikou stanovenou v tomto článku. Posuzování rizik může být založeno na libovolném protokolu nebo metodě za předpokladu, že jsou splněny všechny požadavky stanovené v tomto nařízení a v nařízení (EU) č. 1143/2014.
2. Posuzování rizik se vztahuje na území Unie kromě nejvzdálenějších regionů (dále jen „oblast posouzení rizik“).
3. Posuzování rizik vychází z nejspolehlivějších dostupných vědeckých informací včetně nejnovějších výsledků mezinárodního výzkumu podporovaných odkazy na odborně recenzované vědecké publikace. V případech, kdy nejsou k dispozici žádné odborně recenzované vědecké publikace nebo jsou informace poskytované takovými publikacemi nedostatečné, nebo pro doplnění shromážděných informací, mohou vědecké poznatky zahrnovat rovněž jiné publikace, odborné posudky, informace shromážděné orgány členských států, úřední oznámení a informace z databází včetně informací shromážděných prostřednictvím vědeckých iniciativ občanů. Všechny zdroje musí být uznány a opatřeny odkazy.
4. Použitá metoda nebo protokol umožní, aby došlo k dokončení posouzení rizik, i pokud o určitém druhu neexistují žádné informace, nebo jsou-li informace o druhu nedostatečné. Existuje-li takový nedostatek informací, posouzení rizik výslovně konstatuje tuto skutečnost, aby žádná otázka v posouzení rizik nezůstala nezodpovězená.
5. Každá odpověď poskytnutá v posouzení rizik zahrne posouzení úrovně nejistoty nebo spolehlivosti spojené s danou odpovědí, jež odráží možnost, že informace potřebná pro danou odpověď není dostupná nebo je nedostatečná, či skutečnost, že dostupné důkazy jsou rozporuplné. Posouzení úrovně nejistoty nebo spolehlivosti spojené s odpovědí vychází ze zdokumentované metody nebo protokolu. Posouzení rizik zahrnuje odkaz na danou zdokumentovanou metodu nebo protokol.
6. Posouzení rizik obsahuje ve srozumitelné a jednotné formě souhrn svých různých součástí, jakož i celkový závěr.
7. Proces kontroly kvality je nedílnou součástí posouzení rizik a zahrnuje přezkum posouzení rizik nejméně dvěma vzájemnými hodnotiteli. Posouzení rizik obsahuje popis procesu kontroly kvality.
8. Autor (autoři) posouzení rizik a vzájemní hodnotitelé jsou nezávislí a mají příslušnou vědeckou odbornost.
9. Autor (autoři) posouzení rizik a vzájemní hodnotitelé nejsou přidruženi ke stejné instituci.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. dubna 2018.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
PŘÍLOHA
Podrobný popis společných prvků
|
Společné prvky |
Podrobný popis |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. a) – popis druhu s jeho taxonomickou identifikací, historií, přirozeným a potenciálním areálem |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. b) – popis obvyklých způsobů a dynamiky jeho rozmnožování a šíření včetně posouzení toho, zda existují nezbytné environmentální podmínky pro jeho rozmnožování a šíření |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. c) – popis potenciálních způsobů, jimiž by mohlo dojít k zavlečení nebo vysazení druhu a jeho šíření, a to jak záměrně, tak nezáměrně, případně včetně komodit, s nimiž je druh zpravidla spojován |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. d) – důkladné posouzení rizika, že bude druh za stávajících podmínek a předvídatelných podmínek v důsledku změny klimatu zavlečen do příslušných biogeografických oblastí nebo v nich vysazen, že se v nich usadí a rozšíří |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. e) – popis stávajícího rozšíření druhu včetně toho, zda se tento druh již vyskytuje v Unii nebo v sousedních zemích, a prognóza jeho pravděpodobného budoucího výskytu |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. f) – popis nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby včetně dopadu na původní druhy, chráněné lokality, ohrožená stanoviště, jakož i na lidské zdraví, na bezpečnost a na hospodářství včetně posouzení potenciálu budoucího dopadu s ohledem na dostupné vědecké poznatky |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. g) – posouzení potenciální výše nákladů na náhradu způsobené škody; |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 písm. h) – popis známých způsobů využití druhu a sociálních a hospodářských přínosů plynoucích z těchto způsobů využití. |
|
(1) UNEP/CBD/SBSTTA/18/9/Add.1. - Odkazy na klasifikaci způsobů šíření/zavlečení vypracovanou Úmluvou o biologické rozmanitosti se považují za odkazy na poslední znění této klasifikace.
(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).