6.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 63/15

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 48,3 % do 71,9 % pro jednotlivě vyjmenované společnosti, se sazbou zbytkového cla ve výši 71,9 %.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných antidumpingových opatření uložených na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(4)

Žádost podalo odvětví Evropské unie vyrábějící bezešvé duté profily z nerezavějící oceli (dále jen „ESTA“ nebo „žadatel“) představující více než 50 % celkové výroby bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v Unii.

(5)

Žádost byla zdůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 10. prosince 2016 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Dne 17. února 2017 bylo zahájeno šetření zaměřené na obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR dovozem zasílaným z Indie (5). Toto šetření nevedlo k rozšíření opatření na dovoz z Indie (6).

(8)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu vyzvala zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v přezkumném šetření kontaktovaly. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, uživatele a dovozce, vyvážející výrobce v Čínské lidové republice a čínské orgány a vyzvala je, aby spolupracovali.

(9)

Komise rovněž uvedla, že zamýšlí jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“), ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, použít Spojené státy americké (dále jen „USA“). Proto Komise o zahájení informovala výrobce v USA a vyzvala je k účasti.

(10)

Kromě toho Komise zaslala všem známým výrobcům bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v Korejské republice, na Ukrajině, v Indii, Japonsku, Norsku a Turecku dopisy s žádostí o spolupráci na přezkumu.

(11)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Na žádost společnosti Zhejiang Jiuli Hi-Tech Metals Co. Ltd proběhlo dne 14. prosince 2017 a dne 19. ledna 2018 slyšení za přítomnosti úředníka pro slyšení. Dne 30. ledna 2018 byla obdržena žádost o třetí slyšení, kterou úředník pro slyšení přijal. Toto slyšení se konalo dne 5. února 2018.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se ve stanovených lhůtách vyjádřily. Vzorek byl vybrán na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku během období přezkumného šetření v Unii se současným zajištěním zeměpisného rozložení. Vzorek tvořily největší společnosti (se sídlem ve Švédsku, Francii a Španělsku) ze tří největších skupin výrobců v Unii.

(14)

Jeden z žadatelů, Tubacex Group, doporučil Komisi zařadit do vzorku jeho druhého největšího výrobce (se sídlem v Rakousku) místo jeho největšího výrobce se sídlem ve Španělsku. Tento návrh byl vznesen proto, že některé typy výrobku tohoto výrobce se z dotčené země během období přezkumného šetření nedovážely.

(15)

Avšak vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 17 základního nařízení vybírá Komise vzorek podle největšího objemu výroby a prodeje, a jelikož dotčené typy výrobku byly zahrnuty v definici obdobného výrobku, bylo rozhodnuto tento požadavek nepřijmout. Komise se dále domnívala, že původně vybraný vzorek byl zcela reprezentativní a v dostatečné míře zahrnoval typy výrobku, jak je vysvětleno v 13. bodě odůvodnění.

(16)

Ohledně výběru prozatímního vzorku výrobců v Unii nebyly předloženy žádné další připomínky, a vzorek byl proto potvrzen jako konečný.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(18)

Během výběru vzorku předložili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace, a proto se výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, nepovažoval za nutný.

(19)

Formuláře pro výběr vzorku vyplnilo deset vyvážejících výrobců. Komise nejprve vybrala do vzorku dva z nich na základě objemu jejich vývozu do Unie a výrobní kapacity. Poté, co jeden z výrobců zařazených do vzorku odstoupil, určila Komise nový vzorek, přičemž nahradila vyvážejícího výrobce, který odstoupil, dalším vyvážejícím výrobcem v pořadí, takže vzorek se opět skládal ze dvou vyvážejících výrobců na základě objemu jejich vývozu do Unie a výrobní kapacity.

(20)

Komise zaslala dotazníky uvedeným dvěma vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, známým výrobcům v možných srovnatelných zemích, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a všem známým dovozcům a uživatelům působícím na trhu Unie. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, čtyř výrobců ve srovnatelné zemi a tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Odpovědi na dotazník poskytl pouze jeden z dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří jsou uvedeni v 18. bodě odůvodnění. Odpovědi na dotazník však poskytlo dalších pět dovozců, kteří nejsou ve spojení (čtyři z nich působí rovněž jako uživatelé).

(21)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro posouzení toho, zda by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(23)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě zamýšlí zachovat antidumpingová opatření v platnosti. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím předložit své připomínky.

(25)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a v příslušných případech zohlednila.

(26)

Dotčeným výrobkem jsou bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli (jiné než s připojeným příslušenstvím, vhodné pro vedení plynů nebo kapalin, pro použití v civilních letadlech) (dále jen „dotčený výrobek“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), v současnosti kódů KN 7304 11 00, 7304 22 00, 7304 24 00, ex 7304 41 00, 7304 49 10, ex 7304 49 93, ex 7304 49 95, ex 7304 49 99 a ex 7304 90 00 (kódy TARIC 7304410090, 7304499390, 7304499590, 7304499990 a 7304900091).

(27)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti i stejná základní použití:

(28)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že definice výrobku nesprávně zahrnovala zvláštní výrobky pro jaderné a vojenské použití a že uvedené výrobky měly být vyloučeny z šetření nebo případně měl být zahájen přezkum definice výrobku, aby z ní byly uvedené výrobky vyloučeny.

(30)

Komise poukázala na to, že definice výrobku zůstala stejná jako v původním šetření v souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení. Definice výrobku zahrnovala širokou škálu typů výrobku, které mají stejné nebo podobné základní technické a fyzikální vlastnosti. Podle judikatury (7) se pro určení toho, zda jsou výrobky obdobné do té míry, že jsou součástí stejného výrobku, musí zejména ověřit, zda mají stejné technické a fyzikální vlastnosti, stejné základní konečné využití a stejný poměr mezi cenou a kvalitou. V tomto ohledu by se měla též posoudit zaměnitelnost těchto výrobků a konkurence mezi nimi. Šetření ukázalo, že všechny typy výrobku jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli za použití výrobních postupů potřebných pro výrobu bezešvých trubek, tedy za použití podobných strojů, u kterých mohou výrobci podle poptávky přecházet z jedné varianty výrobku na jinou. Proto, ačkoli nejsou všechny různé typy výrobku navzájem přímo zaměnitelné, výrobci se ucházejí o zakázky, které zahrnují širokou škálu typů výrobku. Navíc jsou tyto typy výrobku s použitím podobných výrobních metod vyráběny a prodávány jak výrobním odvětvím Unie, tak čínskými vyvážejícími výrobci. Proto neexistoval žádný důvod domnívat se, že výrobky pro jaderné a vojenské použití nebyly součástí definice výrobku.

(31)

Případný přezkum definice výrobku by představoval samostatné šetření, a proto by nespadal do působnosti tohoto šetření. Kromě toho sám čínský vyvážející výrobce nevyvinul žádnou iniciativu pro zahájení takového přezkumu definice výrobku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(32)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(33)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se vyjádřily k jejímu záměru použít USA jako třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. Komise rovněž uvedla jako možnou srovnatelnou zemi Indii, a to vzhledem k vysokému počtu výrobců a rozsáhlému objemu vývozu do Unie. Další možné srovnatelné země uvedené v oznámení o zahájení přezkumu byly Japonsko, Korejská republika, Norsko, Turecko a Ukrajina.

(34)

Žádosti o spolupráci byly zaslány známým výrobcům v Indii, Japonsku, Korejské republice, Norsku, Turecku, na Ukrajině a v USA. V zemích, ve kterých nebyli známi žádní výrobci, byly o informace o výrobcích požádány vnitrostátní orgány. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od jednoho vyvážejícího výrobce v Indii a od tří vyvážejících výrobců v USA.

(35)

Pokud jde o volbu mezi Indií a USA, Komise zvolila Indii, a to z těchto důvodů: v Indii působí více než 20 známých domácích výrobců, a ceny na indickém trhu jsou proto výsledkem skutečné hospodářské soutěže. Indický výrobce použil stejnou výrobní metodu, kterou převážně využívá čínské výrobní odvětví, a jeho sortiment výrobků byl srovnatelnější s čínským vývozem než sortiment výrobků USA. Navíc v původním šetření nebyly USA výslovně vybrány, protože, jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které bylo přijato na základě původního šetření (8), výrobci v USA jsou závislí na dovozu základních surovin a hotových výrobků od svých mateřských společností v EU a v USA udržují omezenou výrobní činnost především s cílem reagovat na objednávky na zakázku či objednávky, které jsou kritické z hlediska času. Výrobci v USA mají vysoké náklady na zpracování, což je odrazem jejich zvláštních výrobních podmínek, a tyto náklady se promítají do vysokých cen na domácím trhu v USA.

(36)

Indický výrobce poskytl odpověď na dotazník a veškeré další požadované informace. Z důvodů uvedených v 45. bodě odůvodnění byly poskytnuté údaje považovány za správné.

(37)

Výrobní odvětví Unie uvedlo, že jako srovnatelná země by měly být vybrány USA. Tvrdilo, že rozsáhlý čínský vývoz do Indie zkreslil ceny na domácím trhu v Indii, která proto není jako srovnatelná země vhodná.

(38)

Komise uvedla, že údajné zkreslení indických cen na domácím trhu není doloženo. Komise rovněž uvedla, že v každém případě používal indický výrobce převážně suroviny produkované v dané zemi a že jeho domácí prodej byl ziskový. Proto nic nenasvědčuje tomu, že by údajné zkreslení způsobilo, že ceny indického výrobce na domácím trhu byly neobvykle nízké.

(39)

Čínští vyvážející výrobci tvrdili, že oddíl 15 protokolu o přistoupení ČLR k WTO pozbyl po 11. prosinci 2016 platnosti, a metodika srovnatelné země proto již není odůvodněná.

(40)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 7 použitelného základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě údajů ze srovnatelné země. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(41)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnil jeden čínský vyvážející výrobce výběr Indie jako srovnatelné země a tvrdil, že poskytnuté konečné informace volbu Indie dostatečně neodůvodňují. Zaprvé tvrdil, že Indie není vhodnou srovnatelnou zemí, jelikož sortiment indických výrobků není dostatečně srovnatelný s vývozem čínského vyvážejícího výrobce do Unie. Zadruhé tvrdil, že jelikož u indického výrobce nebyla provedena žádná inspekce na místě, Komise nemohla zaručit, že do indického domácího prodeje nebyly zahrnuty žádné zvláštní výrobky pro vojenské a jaderné použití. Zatřetí tvrdil, že ceny železné rudy v Indii byly zkresleny, a sice podle předběžných zjištění Komise v antidumpingovém šetření týkajícím se odlitků z Číny (9). V důsledku tohoto údajného zkreslení jsou běžné hodnoty použité při výpočtu dumpingu považovány za nadhodnocené. Začtvrté uvedl, že indické běžné hodnoty byly mimořádně vysoké, což dokládá i skutečnost, že španělské prodejní ceny v Unii byly v průměru nižší než indické průměrné ceny. Argumentoval, že kdyby bylo jako srovnatelná země použito Španělsko, dumpingové rozpětí by bylo negativní.

(42)

Komise poznamenala, že důvody pro výběr Indie jako srovnatelné země byly podrobně uvedeny v 35. bodě odůvodnění a že žádný z těchto důvodů čínský vyvážející výrobce nezpochybnil. Čínský vyvážející výrobce rovněž netvrdil, že měla být zvolena jiná srovnatelná země. Pokud jde o konkrétní tvrzení, první argument týkající se srovnatelnosti sortimentu výrobků byl zamítnut, protože Indie měla ze všech dostupných potenciálních srovnatelných zemí nejvyšší počet srovnatelných typů výrobku ve srovnání s čínským vývozem do Unie jako celku, jak bylo vysvětleno v 35. bodě odůvodnění. Konkrétní míra srovnatelnosti s daným čínským vyvážejícím výrobcem nemůže zneplatnit volbu Indie jako srovnatelné země, jelikož posouzení bylo provedeno na úrovni celé země. Zadruhé Komise zdůraznila, že (jak je vysvětleno v 30. bodě odůvodnění) výrobky pro jaderné a vojenské použití jsou součástí definice výrobku, a proto tento argument nemůže zneplatnit volbu Indie jako srovnatelné země. Zvláštní otázka správného srovnání mezi různými typy výrobku je projednána níže v 60. a 66. bodě odůvodnění. Zatřetí tvrzení, že údajné zkreslení cen železné rudy mělo dopad na běžnou hodnotu, nebylo doloženo. V každém případě nebyla železná ruda použita jako přímá surovina pro dotčený výrobek ani nebyl předložen žádný důkaz jakéhokoliv nepřímého účinku na indické domácí ceny. Kromě toho tvrzení, že došlo ke zkreslení cen železné rudy, bylo v šetření Komise, na něž čínský vyvážející výrobce odkazuje, naopak odmítnuto. Domněnka týkající se zkreslení cen železné rudy byla proto zamítnuta. Začtvrté skutečnost, že volba jiné srovnatelné země by byla výhodnější pro konkrétního čínského vyvážejícího výrobce, není platným základem pro volbu nebo zamítnutí srovnatelné země. Kromě toho bylo srovnání se Španělskem předložené čínským vyvážejícím výrobcem založeno na průměrných cenách širokých kategorií výrobků a nezohlednilo konkrétní typy výrobku. Proto tyto údaje neprokazují, že by indické ceny byly mimořádně vysoké. Tento argument byl proto zamítnut. V každém případě by nebylo možné zvolit Španělsko samo o sobě jako srovnatelnou zemi, protože se jedná o členský stát Unie. Komise konstatovala, že kdyby byla jako srovnatelná země zvolena celá Unie, nezměnil by se tím závěr, že dumping přetrvával. Důvodem je to, že čínské ceny se prokazatelně podbízely cenám Unie, jak je vysvětleno ve 126. bodě odůvodnění.

(43)

Komise proto dospěla k závěru, že žádné z těchto tvrzení nezneplatňuje volbu Indie jako srovnatelné země, a potvrdila, že Indie je vhodnou srovnatelnou zemí.

(44)

Po poskytnutí doplňujícího vysvětlení čínský vyvážející výrobce zopakoval svou námitku proti použití Indie jako srovnatelné země a proti použití metody srovnatelné země obecně. Kromě svých dřívějších tvrzení rovněž argumentoval, že absence inspekce na místě u indického výrobce zneplatnila volbu Indie jako srovnatelné země.

(45)

Komise uvedla, že inspekce na místě nebyla podmínkou pro volbu srovnatelné země a že může být relevantní pouze při posuzování správnosti informací poskytnutých indickým výrobcem. Po pečlivém posouzení dospěla Komise k závěru, že údaje poskytnuté indickým výrobcem byly soudržné a úplné a že indický výrobce v minulosti poskytoval správné údaje pro účely šetření Komise. Indické údaje byly proto považovány za přesný základ i přesto, že inspekce na místě nebyla provedena. Ostatní tvrzení byla zamítnuta již ve 40., 42. a 43. bodě odůvodnění, a proto nemění zjištění Komise.

(46)

Po dodatečném vysvětlení uvedeném v 53. bodě odůvodnění tvrdil čínský vyvážející výrobce, že Unie byla vybrána jako další srovnatelná země, avšak zúčastněné strany neměly možnost se k tomuto výběru vyjádřit.

(47)

Komise objasnila, že srovnatelnou zemí byla Indie a že neexistovala žádná další srovnatelná země. Jak je vysvětleno v 51. a 53. bodě odůvodnění, informace z odpovědí na dotazník od ostatních výrobců byly použity k určení běžných hodnot pouze v případech, kdy to bylo nutné z důvodu neexistence prodeje kategorie výrobků „Pažnice a trubky používané při vrtné těžbě ropy a plynu“ ve srovnatelné zemi Indii.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku indickým výrobcem nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu z ČLR do Unie, a zejména zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie.

(49)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu ve srovnatelné zemi, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie vyvážejícími výrobci v ČLR. Komise zkoumala, zda byl domácí prodej u každého z těchto typů výrobku ve srovnatelné zemi reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(50)

Bylo zjištěno, že domácí prodej se uskutečnil v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Z analýzy vyplynulo, že indický domácí prodej byl ziskový a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota pro každý typ výrobku byla proto založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážená průměrná cena jednotlivých typů výrobku u veškerého domácího prodeje uskutečněného během období přezkumného šetření.

(51)

U vyvážených typů výrobku bez odpovídajícího domácího prodeje ve srovnatelné zemi byla běžná hodnota určena na základě ceny nejpodobnějšího typu výrobku na domácím trhu ve srovnatelné zemi. Aby se zohlednily rozdíly mezi typy výrobku, bylo při určení běžné hodnoty přihlédnuto k vlastnostem daného typu výrobku, jak jsou vymezeny kontrolním číslem výrobku: kategorie výrobku, vnější průměr, tloušťka stěny, jakostní třída oceli, testování, zakončení profilu, konečná úprava a délka. Tyto vlastnosti se odrazily v koeficientech, které byly uplatněny na indickou cenu nejpodobnějšího typu výrobku na domácím trhu. V případě potřeby byly k určení i) koeficientů a ii) základu pro běžné hodnoty kategorie výrobků „Pažnice a trubky používané při vrtné těžbě ropy a plynu“ použity informace dostupné v odpovědích na dotazník od ostatních výrobců. Pokud jde o dvě vlastnosti (testování a zakončení profilu), nebyl použit žádný koeficient úpravy směrem nahoru, a výsledkem proto bylo určení konzervativnější běžné hodnoty.

(52)

Po poskytnutí konečných informací poukázal jeden čínský vyvážející výrobce na to, že sortiment výrobků indického výrobce nezahrnoval všechny kategorie výrobků, jakostní třídy oceli a průměry, které byly zahrnuty do vývozu z Číny do Unie. Tvrdil proto, že určení běžné hodnoty na základě indického domácího prodeje bylo nesprávné.

(53)

Komise objasnila, že pokud nedošlo na domácím trhu v Indii k žádnému prodeji přímo odpovídajícího typu výrobku, byly místo toho použity údaje z odpovědí na dotazník od ostatních výrobců. Vzhledem k tomu, že neexistoval domácí prodej kategorií výrobků, jakostních tříd oceli a průměrů uvedených čínským vyvážejícím výrobcem, vycházela Komise při určení běžné hodnoty uvedených typů výrobku z nejpodobnějších typů výrobku podle odpovědí výrobců v Unii na dotazník. Tyto konkrétní typy výrobku byly sděleny zmíněnému čínskému vyvážejícímu výrobci a spadaly výhradně do kategorie „Pažnice a trubky používané při vrtné těžbě ropy a plynu“.

(54)

V návaznosti na uvedená doplňující vysvětlení tvrdil čínský vyvážející výrobce, že nejpodobnější typy výrobku v této kategorii výrobků „Pažnice a trubky používané při vrtné těžbě ropy a plynu“ vybrala Komise tak, že dumpingová rozpětí byla nadhodnocena. Zadruhé tvrdil, že Komise měla zveřejnit, které konkrétní údaje výrobce v Unii byly použity. Zatřetí tvrdil, že doplňující vysvětlení neobjasňují, zda údaje od výrobního odvětví Unie byly použity pro určení všech vyvážených typů výrobku v této kategorii výrobků, nebo pouze některých z nich. Kromě toho požadoval, aby žádný výrobek konkrétní jakostní třídy oceli (13 % Cr) nebyl při výpočtu dumpingu zohledněn, jelikož vývoz této jakostní třídy oceli představoval další prodej výrobků, které nevyrábí samotný čínský vyvážející výrobce.

(55)

Komise objasnila, že nejpodobnější typy výrobku byly vybrány na základě počtu odpovídajících vlastností, jak bylo vysvětleno v 60. bodě odůvodnění. O nejpodobnějším typu výrobku použitém pro každý vyvážený typ výrobku byl čínský vyvážející výrobce informován. Zadruhé, čínský vyvážející výrobce neposkytl na podporu svého tvrzení žádné argumenty. Zatřetí bylo v doplňujícím vysvětlení poskytnutém čínskému vyvážejícímu výrobci potvrzeno, že nedošlo k žádnému indickému domácímu prodeji konkrétní kategorie výrobku, jakostní třídy oceli a průměru, na které čínský vyvážející výrobce upozornil. Z tohoto důvodu byly pro veškerý prodej uvedených typů výrobku použity údaje od ostatních výrobců. Rozmezí běžných hodnot, které bylo poskytnuto čínskému vyvážejícímu výrobci, se vztahovalo na všechny nejpodobnější typy výrobku v této kategorii výrobků. Navíc měla Komise zákonnou povinnost určit běžnou hodnotu pro veškerý vývoz do Unie, a proto nebylo možné vyloučit tuto kategorii výrobků z výpočtu dumpingu. V každém případě, i kdyby nebyl vývoz této kategorie výrobků při výpočtu dumpingu zohledněn, nezměnilo by to závěr, že dumping pokračoval i v období přezkumného šetření. Uvedená tvrzení proto byla zamítnuta.

(56)

Vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny prvnímu nezávislému odběrateli.

(57)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení, byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(58)

Jelikož při srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl zjištěn dumping, dospělo se k závěru, že použití úprav na uvedené vývozní ceny, které byly vyjádřeny na základě ceny FOB, by nemělo vliv na zjištění, že došlo k dumpingu, neboť snížení vývozních cen prostřednictvím dalších úprav směrem dolů by pouze zvýšilo dumpingové rozpětí.

(59)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že srovnání cen mohlo být zkresleno, neboť indický prodej mohl zahrnovat vysoce kvalitní výrobky pro jaderné a vojenské použití, které byly srovnávány s běžnými čínskými výrobky. Kritizoval strukturu kódového čísla výrobku (PCN) a tvrdil, že PCN náležitým způsobem tyto rozdíly neodráží, což vede k nespravedlivému srovnání. Požádal Komisi, aby všem stranám znovu zaslala dotazníky s revidovanou strukturou PCN. Tatáž tvrzení zopakoval i v případě prodeje v Unii (viz 125. bod odůvodnění).

(60)

Komise vzala v úvahu rozdíly mezi různými typy výrobku a zajistila spravedlivé srovnání. Každému typu výrobku vyrobenému a prodanému čínskými vyvážejícími výrobci, výrobcem ve srovnatelné zemi a výrobním odvětvím Unie bylo přiřazeno jedinečné kontrolní číslo výrobku (product control number, „PCN“). Číslo PCN záviselo na hlavních vlastnostech výrobku, jimiž jsou v tomto případě kategorie výrobku, vnější průměr, tloušťka stěny, jakostní třída oceli, testování, zakončení profilu, konečná úprava a délka. Struktura PCN proto podrobně zohlednila specifikace každého typu výrobku, což umožnilo spravedlivé srovnání. Nebylo tedy nutné změnit strukturu PCN a vydávat nové dotazníky. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, výrobky pro jaderné nebo vojenské použití byly součástí definice výrobku, a neexistoval proto žádný základ pro jejich vyloučení. Nic nenasvědčovalo tomu, že jakékoli indické výrobky pro jaderné nebo vojenské použití byly neoprávněně srovnány s čínským vývozem. Typy výrobku, na které upozornil čínský vyvážející výrobce a u nichž mohlo údajně dojít k nejasnosti, pokud jde o jakostní třídy oceli použité pro standardní trubky na rozdíl od trubek pro jaderné použití, čínský vyvážející výrobce ve skutečnosti nevyvážel. Vzhledem k tomu, že zkreslení srovnání na tomto základě nebylo možné, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(61)

Na tomto základě se vážené průměrné dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, u zmíněných dvou výrobců zařazených do vzorku pohybovalo v rozmezí [25 % až 35 %]. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(62)

Po poskytnutí konečných informací požádal jeden čínský vyvážející výrobce zaprvé o objasnění výpočtu jeho dumpingového rozpětí, a zejména toho, jak byla čísla PCN výrobce ve srovnatelné zemi a koeficienty použity pro výpočet běžných hodnot. Zadruhé žádal o více informací o indických domácích cenách, přičemž tvrdil, že zveřejněné rozmezí běžných hodnot a dumpingových rozpětí mu neumožnilo ověřit přesnost výpočtů, a tvrdil, že vyšší hodnoty byly výsledkem zkreslených zjištění. Zatřetí požádal i o další vysvětlení ohledně typů výrobku prodávaných na indickém domácím trhu, a zejména ohledně způsobu, jakým Komise zajistila, že zvláštní výrobky pro vojenské a jaderné použití nebyly nespravedlivě srovnány s čínským vývozem do Unie.

(63)

V návaznosti na odpověď Komise přednesl čínský vyvážející výrobce dodatečné žádosti a tvrzení. Začtvrté žádal o úplný seznam PCN výrobního odvětví Unie a výrobců v USA, kde by měly být určeny koeficienty. Zapáté tvrdil, že odpovědi na dotazník od výrobců v USA by se neměly použít k určení koeficientů, jelikož USA nebyly považovány za vhodnou srovnatelnou zemi, a to z důvodů vysvětlených ve 35. bodě odůvodnění, a tvrdil, že koeficienty založené na cenách v USA mohou být nadhodnocené. Zašesté tvrdil, že jedna z jeho vývozních transakcí byla chybně zařazena do výpočtu jeho vývozní ceny. Zasedmé tvrdil, že Komise měla poskytnout více informací o běžných hodnotách a dumpingových rozpětích pro každé PCN, a nikoli pro rozmezí. Zaosmé tvrdil, že vyvážené typy výrobku, u kterých neexistoval odpovídající prodej na domácím trhu ve srovnatelné zemi, měly být z výpočtu vyloučeny a měly být označeny za nedumpingové výrobky, aby se zabránilo „presumpci viny“. Čínský vyvážející výrobce rovněž požádal o prodloužení lhůty pro připomínky k poskytnutí informací.

(64)

Komise zaprvé poskytla tomuto čínskému vyvážejícímu výrobci seznam čísel PCN, která byla základem pro určení běžné hodnoty, včetně seznamu čísel PCN, která přímo odpovídala jeho vývozu do Unie, a v případě, že žádná přímo odpovídající PCN neexistovala, poskytla informace o tom, která PCN byla základem pro určení běžné hodnoty s použitím koeficientů. Seznam PCN ukázal, že indický domácí prodej, který byl použit pro určení běžné hodnoty, nezahrnoval zvláštní jakostní třídy oceli typicky používané pro jaderné a vojenské použití. Komise rovněž poskytla podrobný seznam všech použitých koeficientů.

(65)

Zadruhé poskytla Komise tomuto čínskému vyvážejícímu výrobci rozmezí běžných hodnot a dumpingových rozpětí pro každý z vyvážených typů výrobku. Podrobné údaje výrobce nebylo možné poskytnout bez zpřístupnění jeho důvěrných údajů, a proto byly údaje uvedeny ve formě rozmezí. V reakci na konkrétní obavy týkající se nejvyššího dumpingového rozpětí Komise uvedla, že nejvyšší i nejnižší dumpingové rozpětí se týkala pouze omezeného množství (méně než 7 % vývozu), a proto nebyla dostatečná k odstranění celkového dumpingového rozpětí čínského vyvážejícího výrobce. Proto, i kdyby se k těmto hodnotám nepřihlédlo, nezměnil by se závěr, že během období přezkumného šetření dumping přetrvával.

(66)

Zatřetí, pokud jde o spravedlivé srovnání typů výrobku, Komise objasnila, že určení dumpingového rozpětí pro každý typ výrobku vyvážený čínským vyvážejícím výrobcem bylo založeno na srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty téhož typu výrobku, nebo, v případě neexistence odpovídajícího typu výrobku, nejpodobnějšího typu výrobku, na nějž se použily koeficienty odrážející vlastnosti vymezené PCN. Z toho vyplývá, že vývozní ceny běžných typů výrobku nebyly srovnávány se zvláštními typy výrobku. Konkrétně to znamená, že srovnatelný indický domácí prodej nezahrnoval zvláštní jakostní třídy oceli typicky používané pro zvláštní vojenské či jaderné výrobky. Komise proto dospěla k závěru, že neexistuje žádné riziko nespravedlivého srovnání, jak tvrdil čínský vyvážející výrobce. V každém případě, přestože má Komise zákonnou povinnost určit běžnou hodnotu pro každý typ výrobku vyvážený do Unie, byl zjištěn dumping, i když byly zohledněny pouze přímo odpovídající typy výrobku. Tím je prokázáno, že výběr nejpodobnějších typů výrobku nebo stanovení koeficientů nebyly důvodem pro celkové zjištění dumpingu.

(67)

Začtvrté poskytla Komise kromě podrobného seznamu koeficientů i další vysvětlení ohledně způsobu, jakým se koeficienty použily k určení běžných hodnot na základě nejpodobnějšího typu výrobku v případě typů výrobku, pro něž neexistuje přímo odpovídající typ výrobku ve srovnatelné zemi. Úplný seznam PCN v USA a v Unii a výpočty koeficientů nebylo možné poskytnout, protože jejich zpřístupnění by vyžadovalo prozradit citlivé obchodní informace o výrobcích v USA a v Unii.

(68)

Zapáté Komise objasnila, že koeficienty byly stanoveny jako procentní podíl, který odráží relativní rozdíly mezi typy výrobku, a nikoli absolutní úrovně cen v USA. Tvrzení, že absolutní úroveň cen v USA nadhodnotila určení běžné hodnoty, bylo proto zamítnuto.

(69)

Zašesté Komise uvedla, že zmíněná vývozní transakce představovala pouze malý objem (méně než 3 % vývozu), a proto i v případě, že by tato transakce byla odstraněna, nezměnil by se závěr, že během období přezkumného šetření dumping přetrvával.

(70)

Zasedmé, jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění, Komise poskytla pro každé vyvážené číslo PCN rozmezí běžné hodnoty a dumpingového rozpětí. Podrobné údaje výrobce nebylo možné poskytnout bez zpřístupnění jeho důvěrných údajů, a proto byly údaje uvedeny ve formě rozmezí.

(71)

Zaosmé Komise poukázala na to, že bylo nutné stanovit běžnou hodnotu a určit dumping pro každý vyvážený typ výrobku. Neexistovala žádná „presumpce viny“, jelikož dumping byl zjištěn pouze v případě, že vývozní cena byla nižší než běžná hodnota, a jakékoli záporné výše dumpingu byly plně zohledněny při výpočtu celkového dumpingového rozpětí.

(72)

Kromě toho bylo umožněno prodloužení lhůty pro reakce na nová vysvětlení uvedená v 64. až 70. bodě odůvodnění, jež byla poskytnuta čínskému vyvážejícímu výrobci.

(73)

Po dodatečných vysvětleních čínský vyvážející výrobce nadále zpochybňoval konkrétní aspekty srovnání a určení dumpingu a zopakoval některá svá dřívější tvrzení.

(74)

Zaprvé tvrdil, že měly být provedeny úpravy cen ve srovnatelné zemi na základě úspor z rozsahu, obchodní úrovně, nižší produktivity, prodejních nákladů, výnosu, ziskovosti a nákladů na suroviny. Zadruhé tvrdil, že podaná vysvětlení stále neumožňují pochopit, jak byly určeny běžné hodnoty. Za třetí zopakoval svou žádost o údaje týkající se nákladů u každého PCN v případě výrobců v USA a v Unii nebo přinejmenším jejich rozmezí. Kromě toho požádal o informace o zdroji každého koeficientu a o poskytnutí údajů o vlastnostech výrobků. Začtvrté tvrdil, že koeficienty byly zkresleny přítomností jaderných nebo vojenských výrobků v USA a v Unii. Zapáté tvrdil, že koeficienty použité Komisí byly nesprávné. Předložil alternativní koeficienty, jejichž použití údajně prokazuje, že při jeho vývozu do Unie nedošlo k dumpingu. Žádal, aby Komise případně provedla úpravy koeficientů na základě použité výrobní metody, souvisejících nákupů nebo typu použité suroviny. Zašesté uvedl, že i kdyby byly zohledněny pouze přímo odpovídající typy výrobku, zjištění dumpingu nevzalo v úvahu obecně nižší ceny v Indii, úpravy cen ve srovnatelné zemi, o které žádal, a zvláštní situaci výrobce ve srovnatelné zemi.

(75)

Komise tato dodatečná tvrzení podrobně zkoumala.

(76)

Zaprvé, jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění, domácí ceny v Indii byly výsledkem skutečné hospodářské soutěže, a byly proto považovány za spolehlivé. Tvrzeními týkajícími se zkreslení indických domácích cen se již zabýval 42. bod odůvodnění. Nové žádosti o úpravy indických domácích cen čínský vyvážející výrobce neodůvodnil, a proto byly odmítnuty.

(77)

Zadruhé poskytla Komise podrobné doplňující informace o koeficientech, jejich zdrojích a metodě výpočtu, jak je vysvětleno v 64. až 71. bodě odůvodnění, a poté zodpověděla řadu technických otázek týkajících se metody výpočtu (10). Jak je uvedeno v 83. bodě odůvodnění, Komise uvedla rovněž příklad toho, jak byl koeficient vypočítán z údajů o nákladech. V uvedeném příkladu byly skutečné údaje o nákladech vyjádřeny v rozmezích, aby byla chráněna jejich důvěrnost podle článku 19 základního nařízení. Proto byl učiněn závěr, že čínský vyvážející výrobce obdržel dostatečné informace, které umožňují sledovat metodu určení běžných hodnot.

(78)

Zatřetí žádost o přístup k dodatečným údajům týkajícím se výrobců v USA a v Unii již byla zamítnuta z důvodů vysvětlených v 67. bodě odůvodnění. Poskytnutím zdroje každého koeficientu by byly odhaleny informace o typech výrobku, které každý výrobce vyrábí. Poskytnutí všech údajů ve formě rozmezí by vzhledem k velkému množství údajů o nákladech jednotlivých společností (přes 2 000 řádků a přes 50 sloupců) bylo rovněž nepřiměřeně zatěžující. Kromě toho je třeba poznamenat, že požadované údaje se týkaly výše nákladů u každého PCN. Výše nákladů sama o sobě neměla žádný vliv na určení běžných hodnot, protože koeficienty byly použity jako poměr (procentní podíl), nikoli jako absolutní hodnoty. Jinými slovy, výše nákladů podle PCN neměla žádný vliv na výsledek. Stupeň přesnosti nezbytný pro výpočet koeficientů by navíc nebylo možné smysluplně vyjádřit s použitím rozmezí. Je tomu tak proto, že výsledkem křížového vynásobení hodnot vyjádřených v rozmezích by bylo takové výsledné rozmezí, které je příliš široké a postrádá smysl. Základní údaje o nákladech tedy nebyly z těchto důvodů zveřejněny, ale výsledné skutečné koeficienty byly zveřejněny v plném rozsahu. Indické domácí prodejní ceny byly navíc poskytnuty ve formě rozmezí. Důvodem je, že na rozdíl od údajů o nákladech použitých pro určení koeficientů určily indické ceny základ běžné hodnoty. Je proto oprávněné poskytnout čínskému vyvážejícímu výrobci přístup k ověření uvedených údajů.

(79)

Začtvrté, jak je vysvětleno ve 30. bodě odůvodnění, vojenské a jaderné typy výrobku byly součástí definice výrobku a neexistoval žádný základ pro nové vymezení definice výrobku. Vlastnosti výrobků byly zohledněny ve struktuře PCN, která zajistila spravedlivé srovnání typů výrobku, a to z důvodů vysvětlených v 60. a 66. bodě odůvodnění. Neexistoval žádný důkaz o skutečném zkreslení. Neexistoval ani žádný náznak toho, že by jakékoliv údajné zkreslení bylo dostačující k tomu, aby změnilo celkové zjištění v tom smyslu, že dumping přetrvával i v období přezkumného šetření. Tvrzení ohledně jaderných a vojenských typů výrobku byla proto zamítnuta.

(80)

Zapáté byly s ohledem na připomínky přezkoumány a upraveny koeficienty použité pro vnější průměr a jakostní třídu oceli. Revidované koeficienty, jakož i výsledné změny individuálních dumpingových rozpětí byly zveřejněny. Tyto změny sice snížily dumpingové rozpětí jednoho čínského vyvážejícího výrobce, ale nebyly dostatečné k tomu, aby změnily celkové zjištění o tom, že dumping přetrvával i v období přezkumného šetření. Alternativní koeficienty předložené čínským vyvážejícím výrobcem naopak nebyly přijaty, protože byly založeny na standardních cenících výrobce v Unii z období mimo období přezkumného šetření. Spolehlivější základ pro určení běžné hodnoty představovaly skutečné údaje o konkrétních společnostech z období přezkumného šetření. Žádosti o úpravu koeficientů podle výrobní metody, typu suroviny a souvisejících nákupů byly nepodložené a nekonkrétní, neboť žádný z prvků uvedených čínským vyvážejícím výrobcem neměl vliv na určení koeficientů, a proto byly tyto žádosti zamítnuty.

(81)

Zašesté nebyly požadované úpravy podložené a nic nenasvědčovalo tomu, že by byly dostatečně významné, aby zvrátily zjištění dumpingu. Obecná úroveň cen indického vývozu do Unie nebyla relevantní, jelikož běžná hodnota byla určena na základě cen na domácím trhu, nikoli vývozních cen, a v každém případě bylo srovnání jednotlivých PCN přesnější než srovnání průměrných cen, a sice kvůli širokému sortimentu typů výrobku a podstatným cenovým rozdílům mezi nimi, které se nemusí projevit při vyjádření v průměrných cenách. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(82)

Ve velmi pozdní fázi šetření požádal jeden čínský vyvážející výrobce o druhé slyšení s úředníkem pro slyšení a tvrdil, že jeho práva na obhajobu byla porušena, jelikož měl za to, že mu nebylo poskytnuto dostatečné vysvětlení metodiky, kterou Komise použila pro určení dumpingu, konkrétně jak byly stanoveny koeficienty a jak byly použity ke stanovení běžných hodnot. Požádal rovněž, aby se této schůzky zúčastnily i ostatní zúčastněné strany, tj. výrobci v Unii, výrobce ze srovnatelné země Indie a spolupracující výrobci v USA. Žádná z těchto zúčastněných stran však pozvání nepřijala.

(83)

Po skončení slyšení vydal úředník pro slyšení některá doporučení, aby Komise dále vysvětlila použitou metodiku a doplnila dodatečné informace a vysvětlení, která poskytla dříve v průběhu řízení. V důsledku toho Komise poskytla dodatečné informace omezené na prvky, které úředník pro slyšení označil za prvky, jež mohou být v rozporu s právy na obhajobu, a daného vyvážejícího výrobce vyzvala, aby se k těmto bodům vyjádřil. Obsah těchto doplňujících informací je uveden v 53., 77., 78. a 80. bodě odůvodnění. Výsledkem úpravy provedené v reakci na připomínky vyvážejícího výrobce bylo navíc nižší průměrné dumpingové rozpětí čínských vyvážejících výrobců: dumpingové rozpětí bylo sníženo na rozmezí [25 % až 35 %], jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění, tj. o něco nižší než rozmezí [30 % až 40 %], jež bylo původně vypočteno ve fázi poskytnutí konečných informací. Přesná úroveň dumpingového rozpětí neměla na vyvážející výrobce žádný dopad, jelikož úroveň opatření nebyla ovlivněna přezkumem před pozbytím platnosti, jak je uvedeno ve 195. bodě odůvodnění.

(84)

Komise poskytla čínským vyvážejícím výrobcům dostatek času na to, aby se vyjádřili k poskytnutým doplňujícím informacím.

(85)

Jeden čínský vyvážející výrobce se však ve svém podání neomezil pouze na připomínky k bodům uvedeným úředníkem pro slyšení, k nimž Komise poskytla další vysvětlení. Namísto toho znovu zpochybnil metodiku, kterou Komise použila, a napadl vysvětlení poskytnutá již v dřívějších fázích postupu, jak je uvedeno v 59. až 83. bodě odůvodnění. Kromě toho v pátek 26. ledna 2018 pozdě odpoledne, tj. těsně před skončením lhůty pro podání připomínek (pondělí 29. ledna 2018), předložil řadu nových dotazů a požadavků, které nevznesl dříve ani v průběhu řízení, ani před úředníkem pro slyšení, a tvrdil, že pokud na uvedené otázky nedostane odpověď a nebudou mu poskytnuty informace, budou tím porušena jeho práva na obhajobu.

(86)

V reakci na to Komise nejprve připomněla, že právní a procesní kroky a lhůty pro dokončení přezkumného šetření jí neumožňují přijmout další argumenty, požadavky a otázky předložené v pozdní fázi řízení, protože by se tím ohrozilo včasné dokončení šetření, zejména vzhledem k tomu, že byl poskytnut dostatečný prostor a čas na vyjádření dříve. To platí tím spíše v této věci, kdy byla metodika obšírně vysvětlena zúčastněným stranám během několika slyšení a v několika informačních dokumentech. Právě z těchto důvodů Komise ve svém vysvětlení po slyšení výslovně požádala čínského vyvážejícího výrobce, aby se ve svých připomínkách omezil pouze na konkrétní záležitosti, v nichž byla údajně porušena jeho práva na obhajobu před úředníkem pro slyšení a pro něž obdržel další vysvětlení. Čínský vyvážející výrobce neprokázal, jakým způsobem byla porušena jeho práva na obhajobu, ani nedoložil, jakým způsobem mohly uvedené záležitosti ovlivnit celková zjištění v rámci šetření.

(87)

Kromě toho, že zpochybnil metodiku pro určení běžné hodnoty, tvrdil čínský vyvážející výrobce i nadále, že jeho dumpingové rozpětí bylo nadhodnoceno srovnáním trubek pro vojenské a jaderné použití a trubek pro běžné použití. Nicméně, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění, žádné takové srovnání provedeno nebylo a pro tyto konkrétní typy výrobku nebyla určena žádná běžná hodnota.

(88)

Daný vyvážející výrobce kromě toho poprvé v této pozdní fázi řízení požadoval úpravu za účelem spravedlivého porovnání cen na základě tvrzení, že jeho produktivita byla 2,5krát vyšší než u indického výrobce ve srovnatelné zemi. Upozornil také na ziskové rozpětí výrobce v Indii a požádal o úpravu směrem dolů pro určení běžné hodnoty na základě toho, že prodej na domácím trhu v Indii v období přezkumného šetření byl ziskovější než cílový zisk stanovený pro výrobní odvětví Unie v původním šetření. Obě žádosti společně by představovaly snížení běžných hodnot o 28 %, čímž by došlo ke vzniku údajného záporného dumpingového rozpětí.

(89)

První tvrzení bylo předloženo ve fázi, kdy ověření již nebylo proveditelné. V každém případě, i kdyby bylo první tvrzení předloženo v dřívější fázi řízení, nebylo podpořeno důkazy, a proto nesplňovalo požadavky stanovené v čl. 6 odst. 8 základního nařízení. Druhé tvrzení bylo neodůvodněné, jelikož běžná hodnota byla stanovena na základě skutečných prodejních cen na domácím trhu výrobce ve srovnatelné zemi, jak je uvedeno v 48. až 51. bodě odůvodnění, a nebyla vypočtena na základě nákladů a zisků. Ziskovost domácího prodeje výrobce ve srovnatelné zemi byla zohledněna při stanovení toho, že domácí prodej se uskutečnil v běžném obchodním styku, jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění. Naproti tomu cílový zisk výrobního odvětví Unie odrážel zisk, kterého mohlo být dosaženo, kdyby dumpingový dovoz neexistoval. Domácí ziskovost a cílový zisk výrobního odvětví Unie jako takové nebylo možné srovnávat. Obě tvrzení proto byla zamítnuta. Jelikož byla zamítnuta úprava o 28 %, alternativní výpočet dumpingu čínského vyvážejícího výrobce, i kdyby byl jinak přijat, by nezměnil zjištění, že dumping přetrvával i v období přezkumného šetření.

(90)

Tentýž čínský vyvážející výrobce během slyšení, které se konalo dne 5. února 2018, opakovaně poukázal na rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve věci týkající se dovozu spojovacích prostředků z Číny (věc DS397). Tvrdil, že na základě uvedeného rozhodnutí měla Komise sdělit veškeré náklady, ceny a běžné hodnoty každého typu výrobku indického výrobce ve srovnatelné zemi, spolupracujících výrobců v USA a výrobního odvětví Unie, a uvedl, že v opačném případě by byla porušena jeho práva na obhajobu.

(91)

Komise však konstatovala, že zmíněným rozhodnutím bylo nařízeno zveřejňování informací o metodice určování běžné hodnoty pouze pro typy výrobku vyvážené čínským výrobcem, čímž je zajištěno plné pokrytí vývozu. Z rozhodnutí nevyplývá, že by vyvážejícímu výrobci měly být dány k dispozici důvěrné údaje o jednotlivých společnostech týkající se veškeré činnosti všech stran. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(92)

Tentýž čínský vyvážející výrobce během slyšení, které se konalo dne 5. února 2018, nadále tvrdil, že revidované koeficienty stanovené Komisí byly rovněž nesprávné. Zpochybnil revidované koeficienty pro jakostní třídy oceli a koeficienty pro nejmenší průměry. Tvrdil, že veškeré koeficienty stanovené na základě údajů od vyvážejících výrobců v USA měly být založeny na standardní kalkulaci. Předložil alternativní výpočet dumpingu s použitím alternativních koeficientů, z nějž vyplynul záporný dumping v důsledku úpravy o 28 %, jak je vysvětleno v 88. až 89. bodě odůvodnění.

(93)

Komise tyto alternativní koeficienty znovu odmítla, jelikož byly založeny na standardních cenících z jiného období, než bylo období přezkumného šetření, jak je vysvětleno v 80. bodě odůvodnění. Komise potvrdila, že v antidumpingových šetřeních by měly být povinně použity skutečné náklady, tj. standardní náklady upravené o rozdíly v množství a v cenách. Kromě toho byly revidované koeficienty obecně v souladu s alternativními koeficienty, které předložil čínský vyvážející výrobce. V každém případě platí, že samotné alternativní koeficienty, i kdyby byly přijaty, nebyly dostatečné k tomu, aby změnily zjištění, že dumping přetrvával i v období přezkumného šetření.

(94)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření zkoumala Komise pravděpodobnost přetrvání dumpingu, kdyby byla opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, cenová politika výrobců v ČLR vůči ostatním trhům a atraktivita trhu Unie.

(95)

Bylo zjištěno, že míra využití kapacity u dvou čínských výrobců zařazených do vzorku je v rozmezí [40 % až 60 %]. Dále bylo zjištěno, že volná kapacita u zmíněných dvou výrobců zařazených do vzorku je v rozmezí [40 000–50 000 tun]. To odpovídá [30 % až 50 %] spotřeby v Unii. Kromě toho bylo zjištěno, že existují plány na výstavbu další kapacity.

(96)

Celkovou kapacitu všech výrobců v ČLR odhadl žadatel na více než 1 milion tun. Na základě míry využití kapacity u výrobců zařazených do vzorku se tedy celková volná kapacita v ČLR odhaduje na přibližně 500 000 tun, což je více než čtyřnásobek spotřeby v Unii. I kdyby byla míra využití kapacity ostatních vyvážejících výrobců vyšší než u výrobců zařazených do vzorku, celková čínská volná kapacita by stále byla značná a přesahovala by celkovou spotřebu v Unii.

(97)

Žadatel odhadl celkovou domácí spotřebu v ČLR na 310 000 tun, a to na základě čínské domácí výroby, dovozu a vývozu. Vzhledem k tomu, že volná kapacita odpovídala více než 150 % odhadované čínské domácí spotřeby, považovalo se za nepravděpodobné, že by domácí spotřeba v ČLR mohla vzrůst o 150 % a absorbovat tuto velkou volnou kapacitu.

(98)

Proto se dospělo k závěru, že existuje velmi významná volná kapacita, která by mohla být přinejmenším zčásti přesměrována na trh Unie, kdyby opatření proti ČLR pozbyla platnosti.

(99)

Antidumpingová opatření uložená na dovoz dotčeného výrobku z ČLR byla v platnosti v Euroasijské hospodářské unii (Bělorusko, Kazachstán a Rusko) a na Ukrajině. Tato opatření prokázala existenci dumpingu ze strany čínského výrobního odvětví jako celku s ohledem na dotčený výrobek na jiných trzích.

(100)

Kromě toho bylo zjištěno, že čínský vývoz do všech třetích zemí se obecně uskutečňoval za nižší ceny než vývoz do Unie. Z čínských vývozních statistik vyplývá, že průměrné čínské vývozní ceny pro třetí země byly o 23 % nižší než vývozní ceny pro Unii.

(101)

Komise dospěla k závěru, že kdyby byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(102)

Velikost trhu Unie činila více než 100 000 tun a odhaduje se, že je po ČLR druhým největším trhem na světě, větším než trh USA. Proto byl trh Unie již svou velikostí pro čínské vývozce atraktivním trhem.

(103)

Zadruhé bylo zjištěno, že průměrné čínské vývozní ceny pro Unii jsou podstatně vyšší než průměrné čínské vývozní ceny pro jiné trhy, což je dalším důkazem atraktivity trhu Unie. Jak je uvedeno v 100. bodě odůvodnění, čínské vývozní ceny pro třetí země byly o 23 % nižší než vývozní ceny pro Unii.

(104)

Zatřetí, antidumpingová opatření platná na jiných trzích, jako je Rusko a Ukrajina, omezila dostupnost jiných trhů pro čínský vývoz. Proto je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by byl znovu přesměrován na trh Unie a pravděpodobně by dosáhl takového podílu na trhu, který se blíží podílu před uložením opatření, tj. 18 %.

(105)

Komise tedy dospěla k závěru, že kdyby opatření byla zrušena, trh Unie by byl pro vývoz z Číny pravděpodobně velmi atraktivní destinací.

(106)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Šetření také prokázalo, že volná kapacita v ČLR byla ve srovnání se spotřebou v Unii během období přezkumného šetření velmi významná. Kdyby opatření pozbyla platnosti, bude tato volná kapacita pravděpodobně přinejmenším zčásti přesměrována na trh Unie.

(107)

Kromě toho na ostatních trzích byla v platnosti antidumpingová opatření vztahující se na dovoz dotčeného výrobku z ČLR a čínské vývozní ceny pro jiné trhy byly nižší než ceny pro Unii. Tato cenová politika čínských vývozů na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost přetrvání dumpingového vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(108)

Atraktivita trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a ceny, a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli antidumpingovým opatřením stále uzavřené, tedy naznačují, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by byl pravděpodobně přesměrován na trh Unie.

(109)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by mělo za následek významný dumpingový dovoz z ČLR do Unie.

(110)

Obdobný výrobek vyrábělo během období přezkumného šetření 23 známých výrobců v Unii, přičemž někteří z nich byli vzájemně ve spojení. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(111)

Celková výroba v Unii v období přezkumného šetření byla stanovena přibližně na 117 000 tun, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem.

(112)

Společnosti zařazené do vzorku během šetření představují 54 % výroby v Unii a 55 % prodeje v Unii. Údaje ze vzorku se považují za reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie.

(113)

Komise určila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem, a ii) dovozu ze třetích zemí na základě údajů z databáze Eurostatu. Tato databáze poskytuje nejpřesnější údaje, jelikož kromě dovozu v běžném režimu zahrnovala rovněž dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(114)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(115)

Ačkoliv se spotřeba v Unii zvýšila v roce 2014 o 8 %, poté mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření klesla o 11 %. Tento pokles byl vyvolán především snížením investic v odvětví ropy a zemního plynu, které je jedním z hlavních uživatelských výrobních odvětví.

(116)

Objem dovozu určila Komise na základě údajů z databáze Eurostatu (na desetimístné úrovni). Z rozdělení zemí původu dovozu v databázi Eurostatu však jasně vyplynulo, že některé zahrnuté země nebyly výrobci bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli. Z toho důvodu byl dovoz z těchto zemí pro účely tohoto šetření vyloučen, protože zjevně nesouvisí s dotčeným výrobkem. Příslušné údaje byly poskytnuty k nahlédnutí zúčastněným stranám ve spisu. Údaje týkající se ČLR, Indie, Ukrajiny a dalších zemí vyrábějících bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli nebylo třeba opravovat.

(117)

Podíl dovozu na trhu byl určen na základě opravených údajů Eurostatu.

(118)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(119)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z ČLR malý. Celkový dovoz z ČLR zaujímal během celého posuzovaného období přibližně 2 % podíl na trhu. Pokud se nepřihlédne k aktivnímu zušlechťovacímu styku, činil jeho podíl na trhu v průběhu posuzovaného období asi 1 %. Objem dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku byl předmětem zpětného vývozu hotových výrobků, jako jsou výměníky tepla.

(120)

Dovoz zůstal na této nízké úrovni od uložení původních opatření v roce 2011, a proto lze předpokládat, že se jedná o výsledek platných antidumpingových opatření.

(121)

Úvodem je třeba poznamenat, že průměrné ceny dotčeného výrobku nemusí být reprezentativní pro každý typ výrobku, jelikož sortiment výrobků je široký a cenové rozdíly mezi nimi jsou podstatné. I přesto jsou tyto ceny uvedeny níže.

Tabulka 3

Průměrné dovozní ceny z ČLR

(122)

Průměrné ceny z ČLR v posuzovaném období poklesly o 13 %.

(123)

Spolupracující vyvážející výrobci uskutečnili 56 % dovozu z Číny a jejich podíl na trhu činil v období přezkumného šetření přibližně 1 %.

(124)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření posoudila Komise srovnáním vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu a odpovídajících vážených průměrných cen dovozu na úrovni CIF s dodáním na hranice Unie podle typu výrobku od výrobců zařazených do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie s příslušnou úpravou o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření.

(125)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že srovnání cen mohlo být zkresleno, neboť prodej v Unii zahrnoval vysoce kvalitní výrobky pro jaderné a vojenské použití, které byly srovnávány s běžnými čínskými výrobky. Kritizoval strukturu typů výrobku a tvrdil, že tyto rozdíly řádně nezohlednila. Systém typů výrobku však zajistil, že tyto zvláštní typy výrobku vyráběné výrobním odvětvím Unie nebyly srovnávány s typy výrobku dováženými čínskými vyvážejícími výrobci. Je tomu tak proto, že tyto zvláštní výrobky vyráběné výrobním odvětvím Unie by měly jiný kód jakostní třídy oceli.

(126)

Na základě výše uvedené metodiky se u dovozu jednalo o cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie v průměru ve výši 44 %. I kdyby se přičetla antidumpingová cla (tak tomu není u dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku), průměrná cena tohoto čínského dovozu by byla o 32 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(127)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že jedna jeho prodejní transakce byla nesprávně označena jako transakce aktivního zušlechťovacího styku, i když takovou transakcí nebyla. Jelikož daná transakce (jedna z celkem více než 100 transakcí) se týkala méně než 3 % jeho objemu prodeje do Unie, neměla žádný významný dopad na rozpětí uvedená ve 126. bodě odůvodnění.

(128)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období do Unie, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu. Poznámky o užitečnosti průměrných cen uvedené v 121. bodě odůvodnění platí i v tomto případě.

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(129)

Podíl dovozu z třetích zemí jiných, než je dotčená země, na trhu dosáhl v období přezkumného šetření 43,1 % celkové spotřeby v Unii. Největší podíl na trhu představoval dovoz z Indie (19 % celkové spotřeby v Unii). Další významný podíl dovozu v období přezkumného šetření pocházel z Ukrajiny (11,3 % podíl na trhu).

(130)

Průměrné ceny, za něž se tento dovoz na území Unie uskutečňoval, byly relativně nízké v porovnání s průměrnými cenami výrobního odvětví Unie. U dovozu z Indie byla průměrná jednotková prodejní cena v období přezkumného šetření zvláště nízká, a sice 4 519 EUR za tunu.

(131)

Dva čínští vyvážející výrobci vznesli připomínku, že průměrná dovozní cena indických výrobců byla nižší než čínské dovozní ceny. Jak je vysvětleno v 121. bodě odůvodnění, průměrné ceny nemusí nutně představovat spravedlivý nebo přiměřený základ pro srovnání cen. Analýzu cenového podbízení čínského dovozu (ve 126. bodě odůvodnění) provedla Komise podle jednotlivých typů. Pro účely šetření indického dovozu do Unie nebyly k dispozici žádné údaje pro jednotlivé typy.

(132)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(133)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů dodaných ESTA. Údaje se týkají všech známých výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(134)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, stav zásob, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(135)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(136)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(137)

Objem výroby se během posuzovaného období snížil o 20 %, přičemž k největšímu poklesu došlo v roce 2015.

(138)

Výrobní kapacita se během období přezkumného šetření mírně zvýšila, a to o 2 % během posuzovaného období. Tento nárůst byl způsoben investicemi do zařízení a vybavení, které vedly k mírnému zlepšení účinnosti.

(139)

Využití kapacity se během posuzovaného období snížilo. Pokles využití kapacity o 22 % odráží snížení objemu výroby v posuzovaném období.

(140)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(141)

Objem prodeje na trhu Unie se v období přezkumného šetření snížil na 57 295 tun, což představuje pokles o 11 % v průběhu posuzovaného období. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v tomtéž období snížil o 8 %, přičemž objem vývozu výrobního odvětví Unie se snížil o 22 %.

(142)

Jak je patrné z tabulky 6, výrobní odvětví Unie nerostlo, a jeho podíl na trhu se během posuzovaného období dokonce zmenšil.

(143)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(144)

V průběhu posuzovaného období se počet zaměstnanců snížil o 8 %. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, poklesla v průběhu posuzovaného období o 14 %.

(145)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 8

Zásoby

(146)

Konečný stav zásob se v období přezkumného šetření ve srovnáni s rokem 2013 snížil o 20 %. Ve srovnání s úrovní výroby zůstal konečný stav zásob v tomto období stabilní.

(147)

Jak je vysvětleno v oddíle 3, dumping během období přezkumného šetření přetrvával. Významný dumping ze strany čínských výrobců měl negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie, jelikož tyto ceny se významně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(148)

Během posuzovaného období však byl objem dumpingového dovozu z ČLR podstatně nižší než během období původního šetření. Na základě toho lze dospět k závěru, že dopad rozsahu dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie byl také méně výrazný.

(149)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(150)

V posuzovaném období klesly prodejní ceny v Unii o 10 %. Jednotkové výrobní náklady poklesly o 7 %, jelikož klesly ceny surovin, zejména ceny niklu. Zvýšení jednotkových nákladů v roce 2015 lze vysvětlit poklesem výroby a objemu prodeje v daném roce (tabulky 5 a 6).

(151)

Je třeba uvést, že průměrné ceny a průměrné jednotkové náklady uvedené výše zahrnují širokou škálu vysoce kvalitních výrobků prodávaných některým odvětvím, které nesoutěží s dovozem z Číny. Tyto výrobky proto nebyly použity při srovnání cen dovozu a prodeje výrobního odvětví Unie v Unii (viz 124. bod odůvodnění).

(152)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(153)

Průměrné náklady práce na zaměstnance vykazovaly v posuzovaném období poměrně stabilní vývoj. Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance snížily o 3 %.

(154)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic.

(155)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(156)

V posuzovaném období se zisk výrobního odvětví Unie snížil. V roce 2014 zaznamenalo výrobní odvětví nárůst o 23 % oproti roku 2013. Mezi lety 2014 a 2015 se zisk snížil o 88 % a v období přezkumného šetření se výrobní odvětví ocitlo na hranici rentability, když se zisky dále snížily na 0,3 %.

(157)

Čistý peněžní tok a návratnost investic se vyvíjely podobně jako ziskovost.

(158)

Investice společností zařazených do vzorku byly udržovány na stabilní úrovni po celé posuzované období. Investice byly určeny především na zlepšení efektivnosti stávajících výrobních linek a bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí.

(159)

Na počátku posuzovaného období byly určité hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie pozitivní a vykazovaly přesvědčivé známky zotavení z újmy zjištěné v původním šetření. Konkrétně dosáhlo výrobní odvětví Unie v letech 2013 a 2014 úrovní zisku vyšších než cílový zisk. Výrobní odvětví Unie bylo také schopno zásadně zlepšit úroveň výroby a využití kapacity a objem svého prodeje na vývoz.

(160)

Avšak od roku 2015 došlo k výraznému zhoršení většiny hospodářských ukazatelů. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo prudký pokles ziskovosti (na 0,3 % v období přezkumného šetření) a významné snížení úrovně výroby a využití kapacity, jakož i jednotkových prodejních cen a zaměstnanosti. Celkově se trend u téměř všech hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil.

(161)

Negativní trendy lze vysvětlit kumulativním účinkem řady faktorů, které společným působením ještě více zhoršily stav výrobního odvětví Unie, které se ještě nacházelo v nestabilní situaci: přetrvávající přítomnost čínského dumpingového dovozu, i když jen v omezeném objemu ve srovnání s původním šetřením, na úrovni, která představovala výrazné cenové podbízení vůči cenám výrobců v Unii, celosvětový významný pokles investic v odvětví ropy a zemního plynu, které je největším trhem pro dotčený výrobek, a nárůst levného dovozu ze třetích zemí (především z Indie, ale také z Ukrajiny), který vyvinul silný tlak na výrobní odvětví Unie směrem dolů, pokud jde o ceny a objem.

(162)

Po poskytnutí informací dva čínští vyvážející výrobci tvrdili, že mělo být uvedeno více podrobností o třech příčinných faktorech uvedených ve 161. bodě odůvodnění. Tyto faktory jsou však dostatečně vysvětleny a žádná ze zúčastněných stran nenaznačila, že by některé jiné faktory hrály významnou roli. Proto, pokud jde o úplnost, dospěla Komise k závěru, že její analýza byla přiměřená.

(163)

Závěr o tom, že dovoz z Číny měl podstatný dopad na situaci výrobního odvětví Unie, jak požaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení, vychází ve skutečnosti z výrazného cenového podbízení, jak je uvedeno v oddíle 4.3.2. Tvrzení, které vznesl po poskytnutí informací jeden vyvážející výrobce a které se týká toho, že podíl čínského dovozu na trhu dosáhl pouze 1 %, je nesprávné, jelikož při stanovení čínského podílu na trhu je třeba rovněž zohlednit prodej v Unii v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Je tomu tak proto, že dovoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku je součástí spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu, a konkuruje ostatnímu prodeji na trhu Unie, včetně prodeje výrobního odvětví Unie. V 115. bodě odůvodnění je dále vysvětleno, že k 3 % poklesu spotřeby došlo během posuzovaného období a že tento pokles byl způsoben zejména poklesem investic v odvětví ropy a zemního plynu, které je nejdůležitějším uživatelským odvětvím dotčeného výrobku od roku 2015. Nízkou poptávku ze strany tohoto uživatelského odvětví během poslední fáze posuzovaného období potvrdilo ESTA v nezpochybněném podání zpřístupněném všem zúčastněným stranám. Tento faktor, který působí pokles poptávky, měl tedy také vliv na situaci výrobního odvětví Unie v poslední fázi posuzovaného období. Nárůst dovozu z Indie a jiných třetích zemí byl navíc rozsáhle pojednán v oddíle 4.3.3 a tabulka 4 uvádí podrobnosti o rozsahu tohoto nárůstu, vývoji cen a zvýšení podílu na trhu. Zatímco průměrné indické dovozní ceny naznačují, že u tohoto dovozu docházelo k podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, nelze tento závěr učinit s jistotou, jelikož pro platná cenová srovnání by měly být použity přesnější údaje a měl by být zohledněn i relevantní další vývoj (viz 176.–180. bod odůvodnění). Komise v každém případě konstatuje, že čl. 11 odst. 2 základního nařízení nevyžaduje provést samostatnou analýzu příčinných souvislostí jakožto podmínku pro prodloužení platnosti cel v případě pravděpodobnosti obnovení dumpingu a přetrvání újmy, jak je stanovena v tomto nařízení. Na základě všech těchto prvků nelze dospět k závěru, že dovoz z Indie nebo z jiných třetích zemí je jediným faktorem, který způsoboval újmu výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření. Existence a význam tří uvedených faktorů vyplývají z posouzení informací ve spisu, které byly k dispozici všem zúčastněným stranám. Proto se tvrzení, že příčinná souvislost nebyla dostatečně zpřístupněna, zamítá.

(164)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo prospěch z původních opatření, neboť v průběhu posuzovaného období došlo k určitým zlepšením (zejména v letech 2013 a 2014) ve srovnání se situací v období původního šetření (2010). Výrobní odvětví Unie se však zotavuje pomalu a kvůli výše uvedeným faktorům se stále nachází v nestabilní a zranitelné situaci. Bylo tedy zjištěno, že v období přezkumného šetření utrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(165)

Jak je uvedeno ve 164. bodě odůvodnění, šetřením se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu. Komise tedy posuzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené čínským dumpingovým dovozem, kdyby opatření vůči ČLR v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení pozbyla platnosti.

(166)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie, pravděpodobné cenové úrovně čínského dovozu při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(167)

Komise zjistila, že v období přezkumného šetření se čínský dovoz na trh Unie uskutečňoval za dumpingové ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobců v Unii. Komise tedy dospěla k závěru (v 109. bodě odůvodnění), že kdyby opatření pozbyla platnosti, přetrvání dumpingu je pravděpodobné.

(168)

V 95.–98. bodě odůvodnění potvrdila Komise existenci značné volné kapacity v ČLR, která činí podle odhadů více než čtyřnásobek celkové spotřeby na trhu Unie. V tomto ohledu šetření rovněž potvrdilo (viz 102. bod odůvodnění), že trh Unie s bezešvými trubkami a dutými profily z nerezavějící oceli je, s výjimkou ČLR, největší trh na světě z hlediska úrovně spotřeby.

(169)

Kromě toho šetření ukázalo, že čínští vyvážející výrobci vyváželi za dumpingové ceny i při vývozu na jiné trhy. To vedlo k uložení antidumpingových opatření proti čínským vyvážejícím výrobcům v několika zemích, a tím se omezila dostupnost trhů pro čínský vývoz.

(170)

Komise proto dospěla k závěru, že kdyby opatření pozbyla platnosti, přinejmenším část velké dostupné volné kapacity v ČLR by pravděpodobně byla přesměrována na trh Unie.

(171)

Na základě prvků uvedených v oddíle 5.1 šetření potvrdilo, že v případě neexistence antidumpingových opatření by čínští vyvážející výrobci měli silnou motivaci k tomu, aby významně zvýšili svůj objem dovozu na trh Unie. Komise rovněž zjistila, že kdyby opatření pozbyla platnosti, přetrvání dumpingu je velmi pravděpodobné (106.–109. bod odůvodnění).

(172)

S cílem získat údaje o cenové úrovni čínského dovozu při neexistenci opatření provedla Komise posouzení těchto prvků: i) srovnání cen čínského dovozu do Unie bez antidumpingového cla (tj. dovozu uskutečněného v režimu aktivního zušlechťovacího styku) a cen výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření a ii) cenové politiky čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí (jež nemají zavedena antidumpingová opatření).

(173)

Toto srovnání cen ukázalo, že ceny čínského dovozu pro trh Unie bez antidumpingového cla byly v průměru o 44 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Kromě toho z analýzy vývozního chování čínských výrobců vyplynulo, že čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí se obecně uskutečňoval za ceny nepatrně nižší než vývoz do Unie. Komise proto potvrdila, že čínští vyvážející výrobci uplatňují na všech trzích jednotný model vývozu za velmi nízké ceny.

(174)

V důsledku výše uvedených skutečností je velmi pravděpodobné, že čínský dumpingový dovoz by vstoupil na trh Unie ve značném objemu za ceny, které se významně podbízejí cenám výrobců v Unii. To by mělo negativní dopad na výrobní odvětví Unie, jelikož tento dodatečný významný objem dovozu by stlačil prodejní ceny, kterých by mohlo dosáhnout výrobní odvětví Unie, snížil by se objem prodeje výrobního odvětví Unie a rovněž jeho využití kapacity, a v důsledku toho by vzrostly i jeho výrobní náklady. Očekávaný nárůst levného dumpingového dovozu by tedy způsobil další výrazné zhoršení finančních výsledků výrobního odvětví Unie, zejména jeho ziskovost.

(175)

Jeden čínský vyvážející výrobce zpochybnil domněnku, že čínský dovoz dotčeného výrobku by znovu vstoupil na trh Unie ve velkém objemu, a proto by zhoršil újmu působenou výrobnímu odvětví Unie, jelikož je třeba brát v úvahu stávající přítomnost velkého objemu dovozu z Indie. V této souvislosti daná strana uvedla, že indický dovoz nahradil čínský dovoz a že je nepravděpodobné, že by čínský dovoz znovu dosáhl tohoto objemu prodeje, jelikož indické ceny byly trvale nižší než čínské ceny. Zatímco čínské ceny pro trhy třetích zemí byly pouze mírně nižší než čínské ceny pro Unii, indické ceny pro Unii byly podstatně nižší než čínské ceny pro Unii.

(176)

V reakci na toto tvrzení by mělo být uvedeno několik argumentů.

(177)

Zaprvé je toto šetření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení omezeno na posouzení toho, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy působené cenami čínského dovozu dotčeného výrobku působícími újmu v případě, že daná cla budou odstraněna. Skutečnost, že čínský dovoz v současné době vstupuje na trh Unie v mnohem menším množství než před uložením opatření, ukazuje, že cla úspěšně obnovila nenarušené podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými vývozci dotčeného výrobku a výrobním odvětvím Unie. Skutečnost, že indický dovoz se podbízel dovozu z Číny, není v rozporu s povinností Komise omezit se na rámec tohoto šetření. Jak ukazuje judikatura Tribunálu, z čl. 11 odst. 2 základního nařízení vyplývá, že Komise má pouze potvrdit tvrzení, že existuje pravděpodobnost obnovení nebo přetrvání újmy působené dumpingovým čínským dovozem, kdyby opatření pozbyla platnosti (11). Jak je uvedeno ve 183. bodě odůvodnění, na základě posouzení, které Komise provedla v tomto nařízení, bylo prokázáno, že tato pravděpodobnost existuje.

(178)

Zadruhé je třeba připomenout, že, jak je uvedeno ve 121. bodě odůvodnění, je třeba zachovávat při použití průměrných cen v souvislosti s dotčeným výrobkem opatrnost, neboť existuje velké rozpětí cen za tunu, a srovnání cen by se mělo pokud možno provádět podle jednotlivých typů. Při stanovení pravděpodobnosti přetrvání újmy však Komise nesrovnávala čínské prodejní ceny a objem s indickými prodejními cenami a objemem, ale srovnávala je s objemem prodeje a cenami výrobního odvětví Unie. Komise ostatně netvrdí, že by čínský dovoz nahradil dovoz z Indie. Takový vývoj by sám o sobě nezhoršil újmu působenou výrobnímu odvětví Unie. Nicméně vzhledem k velkému rozpětí cenového podbízení stanovenému s ohledem na čínský dovoz (viz 173. bod odůvodnění) a značné dostupné volné kapacitě se má za to, že kdyby opatření byla zrušena, čínský dovoz by výrazně vzrostl a v důsledku toho by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu. Tento dovoz by tedy měl ničivý dopad na objem prodeje a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(179)

Zatřetí, pokud jde o srovnání čínských dovozních cen a indických dovozních cen, analýza údajů od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jasně ukazuje, že dovoz během posuzovaného období sestával ze specializovaných výrobků (například přesných trubek), nebo se tyto ceny vztahují k dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Kdyby byla opatření zrušena, je jasné, že by bylo k dispozici mnohem širší spektrum dovozu a zvýšil by se dovoz standardnějších typů výrobku (tj. výrobků vyráběných výrobním odvětvím Unie v největším objemu). Objem čínského dovozu se pravděpodobně zvýší bez ohledu na to, zda existuje konkurence ze strany Indie.

(180)

Tentýž čínský vyvážející výrobce rovněž použil údaje o průměrné ceně indického dovozu do Unie k vysvětlení toho, proč čínské vývozní ceny pro třetí země nepodporují zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy. Použití průměrných cen znamená, že ani tuto analýzu nemůže Komise přijmout. Při použití čínských údajů o vývozu do třetích zemí Komise vycházela ze smysluplného srovnání na základě jednotlivých typů výrobku.

(181)

Čínský vývozce odkázal na případ obcházení opatření ze strany Indie uvedený v 7. bodě odůvodnění. Toto tvrzení však opět nelze přijmout, jelikož přesné závěry lze vyvodit pouze ze srovnání cen provedeného na základě jednotlivých typů výrobku. Odkazy na průměrné dovozní ceny, i když jsou nízké, nejsou v kontextu stávajícího šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti významné.

(182)

Z výše uvedených důvodů proto Komise odmítá tvrzení, že neposkytla dostatečné vysvětlení ohledně přetrvání újmy.

(183)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(184)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zjištění zájmu Unie vyplynulo z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků a uživatelů. Jejich analýza umožňuje posoudit jakékoli nežádoucí negativní dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(185)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(186)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(187)

Ačkoli platná antidumpingová opatření bránila do značné míry dumpingovému dovozu ve vstupu na trh Unie, výrobní odvětví Unie se stále nachází v nestabilní situaci, což potvrzuje negativní vývoj některých ukazatelů újmy.

(188)

Kdyby opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by pravděpodobný příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčené země způsobil další újmu výrobnímu odvětví Unie. Tento příliv by pravděpodobně mimo jiné způsobil ztrátu podílu na trhu, pokles prodejních cen, nižší využití kapacity a celkově vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(189)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči ČLR je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(190)

V původním šetření bylo zjištěno, že uložení opatření by zřejmě nemělo závažný nepříznivý vliv na situaci dovozců a uživatelů v Unii. Šest dovozců (z nichž čtyři byli rovněž uživateli dotčeného výrobku) při tomto šetření spolupracovalo, jelikož poskytli odpovědi na dotazník, a pouze jeden z nich vyjádřil s opatřeními nesouhlas.

(191)

Šetřením se ukázalo, že většina dovozu se uskutečňovala v režimu aktivního zušlechťovacího styku (kdy není splatné žádné antidumpingové clo). Kromě toho tito dovozci často disponují velkými obchodními segmenty, které vůbec nezahrnují dotčený výrobek. Tito dovozci navíc vysvětlili, že mohou využít mnoho jiných zdrojů dodávek dotčeného výrobku. Kromě toho ze zkoumání nákladů uživatelů vyplynulo, že dotčený výrobek se na jejich celkových výrobních nákladech u hotových výrobků podílel méně než 10 % (v průměru).

(192)

Předchozí bod odůvodnění potvrzuje, že dovozci a uživatelé nebyli opatřeními podstatně zasaženi, a Komise proto dospěla k závěru, že zachování opatření by nemělo významný negativní vliv na dovozce a uživatele v Unii.

(193)

Jedna zúčastněná strana začala velkou část svých zdrojů dovozu odebírat od indických místo od čínských vyvážejících výrobců a tvrdila, že výrobní odvětví Unie nemělo z opatření prospěch. Jak je však vysvětleno v oddíle 4.5, z pohledu na celkovou situaci výrobního odvětví Unie vyplývá, že toto odvětví prokázalo svou schopnost využít opatření, tedy neexistence velkého objemu dovozu z ČLR, ve svůj prospěch.

(194)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že z hlediska zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(195)

Z dosažených závěrů, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání dumpingu a újmy, vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR, uložená prováděcím nařízením (EU) č. 1331/2011, měla být zachována.

(196)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (12) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(197)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,