9.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 36/8

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi přijmout plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na dobu maximálně tří let, kterou lze jednou prodloužit, na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 (2) stanovilo plán výmětů pro určité druhy pelagického rybolovu v severozápadních vodách s cílem usnadnit provádění povinnosti vykládky prostřednictvím určitých mechanismů flexibility.

(4)

Přímý zájem na řízení rybolovu v severozápadních vodách má Belgie, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království. Po konzultaci s Poradním sborem pro severozápadní vody a Poradním sborem pro pelagický rybolov tyto státy dne 31. května 2017 předložily Komisi společné doporučení.

(5)

V souladu s čl. 15 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou být pro druhy, u kterých vědecké podklady prokazují vysokou míru přežití, stanoveny z povinnosti vykládky všech úlovků výjimky („výjimky z důvodu vysoké míry přežití“).

(6)

Ve společném doporučení se navrhuje, aby se za určitých podmínek výjimka z důvodu vysoké míry přežití uplatnila v letech 2019 a 2020 u makrely obecné a sledě obecného odlovených v rybolovu košelkovými nevody zaměřeném na druhy nepodléhající kvótám v divizích ICES VIIe a VIIf. Důkazy poskytnuté členskými státy k odůvodnění této výjimky přezkoumal Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Došel k závěru, že důkaz na podporu navrhované výjimky byl podobný důkazu odůvodňujícímu jinou výjimku obsaženou v předchozím plánu výmětů a byl již výborem VTHVR posuzován dříve. Výjimky z povinnosti vykládky všech úlovků mohou být dále stanoveny v souladu s čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud je vědecky prokázáno, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout nebo že nakládání s nežádoucími úlovky je spojeno s nepřiměřenými náklady (výjimky „de minimis“).

(7)

Ve společném doporučení se navrhuje výjimka de minimis ve výši maximálně 6 % v roce 2018 a 5 % v letech 2019 a 2020 celkových ročních úlovků tresky modravé (Micromesistius poutassou) v rámci průmyslového pelagického rybolovu pomocí vlečných sítí zaměřujícím se na tyto druhy v divizích ICES Vb, VI a VII, při němž se tento druh zpracovává na palubě za účelem získání základu surimi. Dotčené členské státy poskytly důkazy, které prokazují, že zvýšení selektivity nelze dosáhnout a náklady na nakládání s nežádoucími úlovky jsou nepřiměřené. Výbor VTHVR navrhovanou výjimku přezkoumal a dospěl k závěru, že je dostatečně odůvodněná. Navrhovaná výjimka může tedy být do nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 zahrnuta.

(8)

Ve společném doporučení se navrhuje uplatnit výjimku de minimis maximálně 6 % v roce 2018 a 5 % v letech 2019 a 2020 celkových ročních úlovků tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v rybolovu zaměřeném na tento druh a používajícím pelagické vlečné párové sítě (PTM) v podoblasti ICES VII. Členské státy poskytly důkazy, které prokazují, že náklady na skladování a nakládání s nežádoucími úlovky na moři a na pevnině jsou nepřiměřené. Důkazy poskytnuté členskými státy VTHVR přezkoumal. VTHVR ve svém hodnocení poukázal na riziko odlovu nejkvalitnější části populace ryb. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle čl. 19a odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 850/1998 (3) se zákaz provádět výměty nevztahuje na úlovky druhů, které jsou vyňaty z povinnosti vykládky v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Navrhovaná výjimka může tedy být do nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 zahrnuta.

(9)

Ve společném doporučení se navrhuje uplatnit pro roky 2018, 2019 a 2020 výjimku de minimis až do maximální výše 1 % celkového ročního odlovu makrely obecné (Scomber scombrus), kranase obecného (Trachurus ssp.), sledě obecného (Clupea harengus) a tresky bezvousé (Merlangius Merlangus) v drobném pelagickém rybolovu prováděném plavidly o celkové délce až 25 metrů lovícími za použití pelagických vlečných sítí (OTM a PTM) a zaměřujícími se na rybolov makrely obecné, kranase obecného a sledě obecného v divizi ICES VIId. Vědecké důkazy, které poskytly členské státy na podporu navrhované výjimky, přezkoumal výbor VTHVR. VTHVR poznamenal, že výjimka de minimis může pro loďstva, jichž se týká, představovat pobídku, aby přizpůsobila své chování a pokračovala ve zkoumání způsobů, jak zlepšit selektivitu. Daná výjimka proto může být do nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 zahrnuta.

(10)

Období platnosti plánu výmětů by tedy mělo být prodlouženo do dne 31. prosince 2020.

(11)

Článek 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 stanoví výjimku na základě míry přežití pro úlovky makrely obecné a sledě obecného ulovené v rybolovu využívajícím košelkové nevody. Toto opatření bylo výborem VTHVR v roce 2014 vyhodnoceno kladně. Komise se domnívá, že důkazy, z nichž toto hodnocení vychází, budou platit po další tři roky. Je proto vhodné rozšířit uplatňování tohoto opatření do roku 2020.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 a jeho příloha by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(13)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související hospodářské činnosti a plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Jelikož platnost plánu výmětů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 vyprší dne 31. prosince 2017, toto nařízení by se mělo použít ode dne 1. ledna 2018,

1)

V článku 2 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky v letech 2019 a 2020 nevztahuje na úlovky makrely obecné a sledě obecného odlovené v rybolovu košelkovými nevody zaměřeném na pelagické druhy, na něž se nevztahují kvóty v divizích ICES VIIe a VIIf, pokud jsou obdobně splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku a v článku 4 tohoto nařízení.“

2)

V článku 3 se nadpis nahrazuje tímto: „Výjimky de minimis v letech 2015, 2016 a 2017“.

3)

Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Výjimky de minimis v letech 2018, 2019 a 2020

Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 lze jako výměty vyřadit následující množství:

4)

V článku 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se ode dne 1. ledna 2015 do dne 31. prosince 2020.“

5)

Příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.