20.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 257/1

V návaznosti na jednací řád Soudního dvora (1) připomíná tento text základní charakteristiky řízení o předběžné otázce a skutečnosti, které musí vzít vnitrostátní soudy v úvahu, než se obrátí na Soudní dvůr, a současně těmto soudům poskytuje některé praktické informace k formě a obsahu žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Vzhledem k tomu, že tato žádost má být poté, co bude přeložena, doručena všem zúčastněným uvedeným v článku 23 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie a že rozhodnutí Soudního dvora, kterým se končí řízení, má být zveřejněno ve všech úředních jazycích Evropské unie, je třeba věnovat velkou pozornost úpravě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a obzvláště ochraně osobních údajů fyzických osob, kterých se tato žádost týká.

DOPORUČENÍ

pro vnitrostátní soudy o zahájení řízení o předběžné otázce

(2018/C 257/01)

Úvod

1.

 Řízení o předběžné otázce, které je upraveno v čl. 19 odst. 3 písm. b) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), je základním mechanismem práva Evropské unie. Jeho cílem je poskytnout soudům členských států prostředek, který jim umožní předložit Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rámci řízení o předběžné otázce otázky ohledně výkladu unijního práva nebo platnosti aktů přijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, a zajistit tak jednotný výklad a aplikaci tohoto práva v rámci Unie.

2.

 Řízení o předběžné otázce spočívá na úzké spolupráci mezi Soudním dvorem a soudy členských států. K zajištění plné účinnosti tohoto řízení se jeví nezbytným připomenout základní znaky tohoto řízení a podat určitá upřesnění ohledně ustanovení jednacího řádu, pokud jde zejména o autora a dosah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, jakož i formu a obsah této žádosti. Tato upřesnění, jež se vztahují na všechny žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (I), jsou doplněna ustanoveními vztahujícími se na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které musí být projednány v obzvláště rychlém řízení (II), a přílohou shrnující podstatné náležitosti každé žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

I.   Ustanovení vztahující se na všechny žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Autor žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

3.

 Pravomoc Soudního dvora k rozhodování o žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce ohledně výkladu nebo platnosti unijního práva je vykonávána výlučně na základě podnětu vnitrostátních soudů bez ohledu na to, zda účastníci původního řízení vyjádřili přání obrátit se na Soudní dvůr. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní soud, jemuž byl spor předložen, nese odpovědnost za soudní rozhodnutí, jež má být vydáno, je pouze na tomto soudu, aby s ohledem na konkrétní okolnosti věci posoudil jak nezbytnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru.

4.

 Pojem soudního orgánu je Soudním dvorem vykládán jako autonomní pojem unijního práva a Soudní dvůr v tomto ohledu přihlíží k souboru faktorů, například zda je orgán, který se na něj obrátil, zřízen zákonem, zda se jedná o stálý orgán, zda má obligatorní jurisdikci, zda má řízení před ním kontradiktorní povahu, zda aplikuje právní normy a zda je nezávislý.

5.

 Soudy členských států mohou Soudnímu dvoru položit otázku týkající se výkladu nebo platnosti unijního práva, považují-li rozhodnutí Soudního dvora o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku (viz čl. 267 druhý pododstavec SFEU). Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se může ukázat jako zvláště užitečná zejména tehdy, pokud u vnitrostátního soudu vyvstane nová otázka výkladu mající obecný význam pro jednotnou aplikaci unijního práva nebo se nejeví, že stávající judikatura poskytuje nezbytné objasnění v novém právním a skutkovém rámci.

6.

 Vyvstane-li otázka při jednání před soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen se obrátit na Soudní dvůr se žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce (viz čl. 267 třetí pododstavec SFEU), ledaže již v dané oblasti existuje ustálená judikatura nebo o správném způsobu výkladu dotyčné právní normy nelze rozumně pochybovat.

7.

 Z ustálené judikatury mimoto vyplývá, že i když mají vnitrostátní soudy možnost odmítnout důvody týkající se neplatnosti, které jsou před nimi uplatňovány vůči aktu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, možnost prohlásit takový akt za neplatný naproti tomu spadá do výlučné pravomoci Soudního dvora. Soud členského státu se tudíž musí obrátit na Soudní dvůr, pokud má o platnosti takového aktu pochybnosti, s uvedením důvodů, pro které se domnívá, že je tento akt neplatný.

Předmět a dosah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

8.

 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se musí týkat výkladu nebo platnosti unijního práva, a nikoli výkladu vnitrostátních právních norem nebo skutkových otázek vznesených v rámci sporu v původním řízení.

9.

 Soudní dvůr může rozhodovat o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce pouze tehdy, pokud na věc v původním řízení dopadá unijní právo. V tomto ohledu je nezbytné, aby předkládající soud vylíčil všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti, které ho vedou k závěru, že by se v projednávané věci mohla použít ustanovení unijního práva.

10.

 Pokud jde o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu Listiny základních práv Evropské unie, je třeba připomenout, že podle čl. 51 odst. 1 této Listiny jsou její ustanovení určena členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie. Případy tohoto uplatnění mohou být zajisté různorodé, je však nutné, aby ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce bylo jasně a jednoznačně patrné, že se ve věci v původním řízení použije jiná norma unijního práva, než je Listina. Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr nemá pravomoc rozhodovat o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce tehdy, když daná právní situace nespadá do působnosti unijního práva, ustanovení Listiny případně uplatňovaná předkládajícím soudem sama o sobě nemohou tuto pravomoc založit.

11.

 Konečně, Soudní dvůr sice za účelem vydání rozhodnutí nutně přihlíží k právnímu a skutkovému rámci sporu v původním řízení, jak jej vymezil předkládající soud v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, sám však na tento spor unijní právo neuplatňuje. Při rozhodování o výkladu nebo platnosti unijního práva je Soudní dvůr veden snahou poskytnout odpověď užitečnou pro řešení sporu v původním řízení, je však věcí předkládajícího soudu, aby z této odpovědi vyvodil konkrétní důsledky, a to případně tím způsobem, že danou vnitrostátní normu, která byla shledána neslučitelnou s unijním právem, nepoužije.

Vhodný okamžik k podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

12.

 Vnitrostátní soud může předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, jakmile zjistí, že rozhodnutí o výkladu nebo platnosti unijního práva je nezbytné k tomu, aby mohl vydat svůj rozsudek. Právě vnitrostátní soud totiž může nejlépe posoudit, v jaké fázi řízení je takovouto žádost třeba podat.

13.

 Nicméně vzhledem k tomu, že tato žádost bude základem pro řízení, které proběhne před Soudním dvorem, a že posledně zmíněný soud musí mít možnost disponovat všemi poznatky, které mu umožní ověřit, zda má pravomoc odpovědět na položené otázky, a pokud tomu tak je, podat na tyto otázky užitečnou odpověď, je nezbytné, aby rozhodnutí předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce bylo přijato ve fázi řízení, kdy je předkládající soud schopen s dostatečnou přesností vymezit právní a skutkový rámec věci v původním řízení a právní otázky, které pokládá. V zájmu řádného výkonu spravedlnosti se rovněž může jevit žádoucí, aby byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložena po kontradiktorním projednání věci.

Forma a obsah žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

14.

 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce může mít jakoukoli formu, kterou vnitrostátní právo připouští pro případ překážek postupu řízení, je však třeba mít na zřeteli, že tato žádost je základem pro řízení před Soudním dvorem a je doručována všem zúčastněným uvedeným v článku 23 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „statut“), a zejména všem členským státům, aby mohly případně předložit vyjádření. Tomu odpovídající nutnost překládat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce do všech úředních jazyků Evropské unie vyžaduje, aby byla předkládajícím soudem sepsána jednoduše, jasně a přesně, bez nadbytečných skutečností. Zkušenost ukazuje, že přibližně deset stran často stačí k náležitému vylíčení právního a skutkového rámce žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

15.

 Obsah každé žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je stanoven v článku 94 jednacího řádu Soudního dvora a shrnut v příloze tohoto dokumentu. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce obsahuje kromě znění předběžných otázek položených Soudnímu dvoru:

—

stručné vylíčení předmětu sporu, jakož i rozhodných skutečností tak, jak byly zjištěny předkládajícím soudem, nebo alespoň vylíčení skutkových okolností, na kterých jsou předběžné otázky založeny;

—

znění vnitrostátních předpisů, jejichž použití přichází v projednávané věci v úvahu, a případně příslušnou vnitrostátní judikaturu, a

—

uvedení důvodů, na základě kterých má předkládající soud pochybnosti o výkladu nebo platnosti určitých ustanovení práva Unie, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení.

Chybí-li jeden nebo více z výše uvedených prvků, může být Soudní dvůr nucen rozhodnout, že nemá pravomoc k podání odpovědi na předběžné otázky, nebo žádost o rozhodnutí o předběžné otázce jako nepřípustnou odmítnout.

16.

 V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce musí předkládající soud uvést konkrétní odkazy na vnitrostátní ustanovení použitelná na skutkový stav věci v původním řízení a s přesností určit ustanovení unijního práva, o jejichž výklad je žádáno nebo jejichž platnost je zpochybňována. Žádost případně obsahuje stručné shrnutí relevantních argumentů účastníků původního řízení. V této souvislosti je vhodné připomenout, že se překládá pouze žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, a nikoli její případné přílohy.

17.

 Předkládající soud rovněž může uvést stručně svůj názor na odpověď, která má být poskytnuta na položené předběžné otázky. Takový názor může být pro Soudní dvůr užitečný, zejména má-li o žádosti rozhodnout v rámci zrychleného nebo naléhavého řízení.

18.

 Konečně, předběžné otázky položené Soudnímu dvoru musí být obsaženy v samostatné a jasně odlišené části předkládacího rozhodnutí, nejlépe na jeho začátku nebo na jeho konci. Musí být samy o sobě srozumitelné, aniž je nutné přihlížet k odůvodnění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

19.

 K usnadnění četby žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je zásadní, aby byla Soudnímu dvoru předložena ve strojopisné podobě a stránky a odstavce předkládacího rozhodnutí byly očíslovány.

20.

 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce musí být datována a podepsána a následně zaslána kanceláři Soudního dvora elektronicky (DDP-GreffeCour@curia.europa.eu), nebo poštou (Greffe de la Cour de justice, Rue du Fort Niedergrünewald, L-2925 Luxembourg, Luxembourg). Pokud je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podána elektronicky, musí, je-li to možné, s ní být zaslán elektronicky její text v editovatelném formátu (textový procesor jako je „Word“, „OpenOffice“ nebo „LibreOffice“) za účelem usnadnění vyřizování žádosti Soudním dvorem a zejména jejího překladu do všech úředních jazyků Evropské unie.

21.

 K žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce musí být připojeny všechny dokumenty, které jsou relevantní a užitečné pro vyřízení věci Soudním dvorem, a zejména přesné kontaktní údaje účastníků původního řízení a jejich případných zástupců, jakož i spis ve věci v původním řízení nebo jeho kopie. Tento spis (nebo jeho kopie) – které lze doručit elektronicky, nebo poštou – budou uschovány v kanceláři Soudního dvora po celou dobu řízení, kde do něj budou zúčastnění uvedení v článku 23 statutu moci nahlédnout, neuvede-li předkládající soud jinak.

22.

 Za účelem zajištění optimální ochrany osobních údajů v rámci vyřizování věci Soudním dvorem, doručování žádosti zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a pozdějšího zveřejnění rozhodnutí, jímž se ukončuje řízení, ve všech úředních jazycích Unie, je třeba, aby předkládající soud, který jako jediný je plně obeznámen se spisem předloženým Soudnímu dvoru, v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce sám poskytl fyzickým osobám zmíněným v žádosti nebo dotčeným sporem v původním řízení anonymitu a odstranil údaje, které by mohly umožnit jejich identifikaci. Z důvodu rostoucího využívání nových informačních technologií, a zejména používání vyhledávačů totiž anonymizace provedená po podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, a tím spíše po jejím doručení zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a zveřejnění sdělení o dané věci v Úředním věstníku Evropské unie, ztrácí do značné míry praktický účinek.

Vzájemný vztah mezi řízením o předběžné otázce a vnitrostátním řízením

23.

 Podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce má za následek přerušení vnitrostátního řízení do doby, než Soudní dvůr rozhodne, třebaže má předkládající soud i nadále pravomoc vydávat předběžná opatření, zvláště v případě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se posouzení platnosti.

24.

 Ačkoli řízení o předběžné otázce před Soudním dvorem v zásadě pokračuje, dokud příslušná žádost nebyla vzata zpět, je třeba mít na zřeteli úlohu Soudního dvora v rámci řízení o předběžné otázce, kterou je přispívat k účinnému výkonu spravedlnosti v členských státech, a nikoli poskytovat poradní stanoviska k obecným či hypotetickým otázkám. Vzhledem k tomu, že řízení o předběžné otázce předpokládá, že před předkládajícím soudem skutečně probíhá spor, přísluší předkládajícímu soudu, aby Soudní dvůr uvědomil o veškerých procesních skutečnostech, jež by mohly mít dopad na postup řízení před Soudním dvorem, zejména o jakémkoli zpětvzetí návrhu, smírném řešení sporu nebo námitkách či překážkách, které by mohly vést k zastavení řízení. Předkládající soud též musí Soudní dvůr informovat o případném přijetí rozhodnutí, jež bylo vydáno v rámci žaloby podané proti předkládacímu rozhodnutí, a o následcích tohoto rozhodnutí pro žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

25.

 V zájmu řádného a smysluplného průběhu řízení o předběžné otázce před Soudním dvorem však musí být výše uvedené informace Soudnímu dvoru oznámeny v co nejkratší době. Vnitrostátní soudy je mimoto třeba upozornit na to, že zpětvzetí žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce může mít dopad na vyřizování podobných věcí (nebo sérií věcí) předkládajícím soudem. Závisí-li výsledek několika věcí projednávaných předkládajícím soudem na odpovědi, kterou Soudní dvůr podá na otázky položené předkládajícím soudem, je vhodné, aby posledně zmíněný soud v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce tyto věci spojil, a tím Soudnímu dvoru umožnil odpovědět na položené otázky navzdory případnému zpětvzetí jedné nebo několika věcí.

Náklady řízení a právní pomoc

26.

 Řízení o předběžné otázce před Soudním dvorem je bezplatné a Soudní dvůr nerozhoduje o nákladech řízení účastníků sporu probíhajícího před předkládajícím soudem; o tom rozhoduje předkládající soud.

27.

 V případě nedostatku prostředků některého z účastníků původního řízení může Soudní dvůr poskytnout tomuto účastníku řízení právní pomoc k úhradě výdajů, zejména výdajů na zastoupení, které mu vzniknou před Soudním dvorem. Tuto pomoc však lze poskytnout pouze v případě, že dotyčnému účastníku řízení dosud nebyla poskytnuta pomoc podle vnitrostátního práva nebo jestliže se tato pomoc nevztahuje na výdaje vynaložené před Soudním dvorem nebo se na ně vztahuje jen částečně.

Komunikace mezi Soudním dvorem a vnitrostátním soudem

28.

 Kancelář Soudního dvora zůstane po celou dobu řízení v kontaktu s předkládajícím soudem, kterému předá kopie všech procesních písemností, a případně i žádosti o upřesnění nebo vysvětlení, jež považuje za nezbytné k podání užitečné odpovědi na otázky položené předkládajícím soudem.

29.

 Na konci řízení předá kancelář rozhodnutí Soudního dvora předkládajícímu soudu, který by měl Soudní dvůr informovat o důsledcích, jež z tohoto rozhodnutí vyvodil ve věci v původním řízení, a zaslat mu své konečné rozhodnutí ve věci v původním řízení.

II.   Ustanovení vztahující se na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyžadující zvláště rychlé projednání

30.

 Za podmínek stanovených v článku 23a statutu a v článcích 105 až 114 jednacího řádu může být žádost o rozhodnutí o předběžné otázce za jistých okolností projednána ve zrychleném nebo naléhavém řízení. O zahájení těchto řízení rozhoduje Soudní dvůr na základě řádně odůvodněné žádosti předkládajícího soudu, jež uvádí právní a skutkové okolnosti odůvodňující použití tohoto (těchto) řízení, nebo výjimečně i bez návrhu, je-li patrné, že to vyžaduje povaha nebo zvláštní okolnosti věci.

Podmínky pro použití zrychleného a naléhavého řízení

31.

 Podle článku 105 jednacího řádu může být předběžná otázka projednána ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení tohoto jednacího řádu, pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že toto řízení klade velké nároky na všechny, kdo se na něm podílejí, zejména na všechny členské státy, které se mají písemně nebo ústně vyjádřit ve lhůtách, které jsou mnohem kratší než lhůty řádné, musí být použití tohoto řízení požadováno jen za zvláštních okolností, jež odůvodňují rychlé rozhodnutí Soudního dvora o položených otázkách. Podle ustálené judikatury nepředstavuje velké množství osob nebo právních situací, jež mohou být potenciálně dotčeny rozhodnutím, které předkládající soud vydá poté, co Soudnímu dvoru položil předběžnou otázku, jako takové výjimečnou okolnost, jež by odůvodňovala projednání věci ve zrychleném řízení.

32.

 To platí tím spíše pro naléhavé řízení o předběžné otázce podle článku 107 jednacího řádu. Toto řízení, které se použije pouze v oblastech upravených v hlavě V části třetí SFEU, o prostoru svobody, bezpečnosti a práva, totiž klade ještě větší nároky na ty, kdo se na něm podílejí, neboť omezuje počet účastníků, kteří jsou oprávněni předložit písemné vyjádření, a v případě mimořádné naléhavosti umožňuje zcela upustit od písemné části řízení před Soudním dvorem. Použití tohoto řízení proto musí být požadováno pouze tehdy, pokud je naprosto nezbytné, aby Soudní dvůr o předběžných otázkách položených předkládajícím soudem rozhodl velmi rychle.

33.

 Není zde sice možné takové okolnosti taxativně uvést zejména z důvodu rozmanitosti a neustálého vývoje pravidel unijního práva upravujících prostor svobody, bezpečnosti a práva, avšak vnitrostátní soud může uvažovat o podání žádosti o použití naléhavého řízení o předběžné otázce například v případě uvedeném v čl. 267 čtvrtém pododstavci SFEU, který se týká osoby zadržené nebo zbavené svobody, pokud je odpověď na vznesenou otázku rozhodující pro posouzení právního postavení uvedené osoby, nebo v případě sporu o rodičovskou zodpovědnost nebo o svěření nezletilých dětí do výchovy, pokud příslušnost soudu, který věc projednává na základě unijního práva, závisí na odpovědi na předběžnou otázku.

Žádost o použití zrychleného nebo naléhavého řízení

34.

 Aby mohl Soudní dvůr rychle rozhodnout, zda je třeba zahájit zrychlené nebo naléhavé řízení o předběžné otázce, musí být v žádosti přesně vylíčeny právní i skutkové okolnosti svědčící o naléhavosti, a zejména rizika spojená s projednáním žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce v řádném řízení o předběžné otázce. Předkládající soud rovněž musí pokud možno uvést stručně svůj názor na to, jak by měly být položené předběžné otázky zodpovězeny. Tím se totiž usnadní zaujetí stanoviska účastníků původního řízení a ostatních zúčastněných v řízení, a přispěje se tak k rychlému průběhu řízení.

35.

 Žádost o použití zrychleného nebo naléhavého řízení musí být každopádně podána v jednoznačné podobě, která umožní kanceláři Soudního dvora okamžitě zjistit, že spis vyžaduje zvláštní postup. Za tímto účelem by měl předkládající soud upřesnit, které z těchto dvou řízení je v projednávané věci požadováno, a ve své žádosti uvést příslušný článek jednacího řádu (článek 105 týkající se zrychleného řízení, nebo článek 107 týkající se naléhavého řízení). Příslušný článek jednacího řádu musí být uveden na jasně patrném místě předkládacího rozhodnutí (např. v záhlaví nebo v samostatném soudním aktu). Průvodní dopis předkládajícího soudu může případně na žádost o použití zrychleného nebo naléhavého řízení účelně poukázat.

36.

 Pokud jde o vlastní předkládací rozhodnutí, jeho stručnost je v naléhavé situaci o to důležitější, že přispívá k rychlosti řízení.

Komunikace mezi Soudním dvorem, předkládajícím soudem a účastníky původního řízení

37.

 Soud, který podá žádost o použití zrychleného nebo naléhavého řízení, by měl tuto žádost a předkládací rozhodnutí – spolu s jeho textem v editovatelném formátu (textový procesor jako je „Word“, „OpenOffice“ nebo „LibreOffice“) – zaslat elektronickou poštou (DDP-GreffeCour@curia.europa.eu).

38.

 Za účelem usnadnění následné komunikace jak s předkládajícím soudem, tak s účastníky původního řízení by měl předkládající soud uvést rovněž elektronickou adresu, popřípadě číslo faxu soudu, které bude moci Soudní dvůr používat, jakož i elektronické adresy, popřípadě čísla faxu zástupců dotčených účastníků řízení.

(1)  Úř. věst. L 265, 29.9.2012, s. 1.

PŘÍLOHA

Podstatné náležitosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

1.   Předkládající soud

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce musí obsahovat přesné označení předkládajícího soudu, popřípadě senátu či soudního kolegia, které podávají žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, a uvést úplné kontaktní údaje tohoto soudu s cílem usnadnit následnou komunikaci mezi předkládajícím soudem a Soudním dvorem.

2.   Účastníci původního řízení a jejich zástupci

Po označení předkládajícího soudu následuje označení účastníků původního řízení, popřípadě osob, které je zastupují před soudem. Je-li to nezbytné k ochraně osobních údajů, provede předkládající soud anonymizaci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a odstraní za tím účelem jména fyzických osob zmíněných v žádosti nebo dotčených sporem v původním řízení, jakož i všechny údaje umožňující jejich identifikaci.

Předkládající soud zašle Soudnímu dvoru obě verze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, má-li je k dispozici, a sice jmenovitou verzi této žádosti, obsahující jména a úplné údaje účastníků původního sporu, a anonymizovanou verzi žádosti. Posledně uvedená verze bude po překladu do všech úředních jazyků Unie doručena všem zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu a bude sloužit jako základ pro šíření a následná zveřejnění v souvislosti s danou věcí.

3.   Předmět sporu v původním řízení a rozhodné skutečnosti

Předkládající soud musí stručně popsat předmět sporu v původním řízení a rozhodné skutečnosti, jak byly zjištěny nebo uznány tímto soudem.

4.   Relevantní právní předpisy

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce musí přesně uvádět vnitrostátní předpisy použitelné na skutkový stav věci v původním řízení, případně včetně příslušných judikátů, jakož i ustanovení unijního práva, o jejichž výklad je žádáno nebo jejichž platnost je zpochybňována. Tyto údaje musí být úplné a zahrnovat název dotyčných předpisů a přesné odkazy na ně, jakož i odkazy na jejich vyhlášení. Citace vnitrostátní či evropské judikatury by pokud možno měly obsahovat též číslo ECLI („European Case Law Identifier“) předmětného rozhodnutí.

5.   Odůvodnění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Soudní dvůr může rozhodovat o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce pouze tehdy, pokud je ve věci v původním řízení aplikovatelné unijní právo. Předkládající soud musí tedy uvést důvody, na základě kterých má pochybnosti o výkladu nebo platnosti ustanovení práva Unie, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení. Považuje-li to předkládající soud za užitečné k porozumění věci, může zde uvést argumenty uplatněné účastníky řízení v tomto ohledu.

6.   Předběžné otázky

Předkládající soud jasně a zřetelně uvede předběžné otázky, které pokládá Soudnímu dvoru. Tyto otázky musí být samy o sobě srozumitelné, aniž je nutné přihlížet k odůvodnění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

Předkládající soud též pokud možno stručně uvede svůj názor na to, jak by měly být položené předběžné otázky zodpovězeny.

7.   Případná nezbytnost zvláštního postupu

Konečně, má-li předkládající soud za to, že žádost, kterou předkládá Soudnímu dvoru, vyžaduje zvláštní postup, a to pokud jde jak o nezbytnost zachovat anonymitu osob dotčených sporem v původním řízení, tak o případnou rychlost projednání žádosti Soudním dvorem, musí být důvody svědčící ve prospěch takovéhoto postupu podrobně uvedeny v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, případně v průvodním dopise k této žádosti.

Formální úprava žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce musí být prezentovány tak, aby bylo Soudnímu dvoru usnadněno jejich následné elektronické zpracování, zejména skenováním a optickým rozpoznáváním znaků. Za tím účelem:

—

žádosti jsou sepsány ve strojopisné podobě na bílém nelinkovaném papíře formátu A4,

—

text je napsán běžným typem písma (jako například Times New Roman, Courier nebo Arial) o velikosti minimálně 12 bodů v textu a minimálně 10 bodů u případných poznámek pod čarou, s proložením řádků 1,5 a s horizontálními a vertikálními okraji minimálně 2,5 cm (tj. nahoře, dole, vlevo a vpravo) a

—

všechny stránky a odstavce žádosti jsou očíslovány ve vzestupném nepřetržitém pořadí.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce musí být datována a podepsána. Spolu se spisem ve věci v původním řízení je zaslána Soudnímu dvoru elektronicky (DDP-GreffeCour@curia.europa.eu), nebo doporučenou poštovní zásilkou adresovanou kanceláři Soudního dvora (Greffe de la Cour de justice, Rue du Fort Niedergrünewald, L-2925 Luxembourg, Luxembourg). Je-li žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podána elektronicky, musí s ní být zaslán elektronicky text této žádosti v editovatelném formátu (textový procesor jako je „Word“, „OpenOffice“ nebo „LibreOffice“).

V případě žádosti o použití zrychleného nebo naléhavého řízení se doporučuje zaslat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce a její editovatelnou verzi elektronicky.