DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/624

ze dne 20. dubna 2018

o přeshraničním přístupu na trh pro subdodavatele a malé a střední podniky v odvětví obrany

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.   TERMINOLOGIE

Pro účely tohoto doporučení je „malý a střední podnik“ chápán tak, jak je definován v doporučení Komise 2003/361/ES (8), zatímco „zprostředkovatelskou společností“ se rozumí společnost větší než malé a střední podniky, která však není hlavním dodavatelem ve smlouvě o dodávce komplexních obranných systémů.

V textu tohoto doporučení zahrnují odkazy na „zadavatele“ jak zadavatele podle definice uvedené v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (9), tak i zadavatele podle definice uvedené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (10). Doporučení určená zadavatelům nebo subjektům se týkají zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti podle článku 2 směrnice 2009/81/ES.

2.   ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

2.1.   Dlouhodobé plány a priority

Členské státy by měly, pokud je to možné a vhodné, poskytovat včasné informace o svých budoucích dlouhodobých plánech souvisejících s vyzbrojováním (požadavky a priority v oblasti kvalifikace a výzkumu a technologie). Lze to provádět formou zveřejňování plánovacích dokumentů, pořádání cílených akcí otevřených pro podniky (hlavní dodavatele, malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti) z různých členských států a transparentního a nediskriminačního poskytování informací obrannému průmyslu, včetně Evropského sdružení leteckého a obranného průmyslu (ASD), vnitrostátních sdružení v odvětví obranného průmyslu (NDIA) a dalších obchodních organizací v oblasti obrany a bezpečnosti (např. klastrů), aby bylo zajištěno, že příslušné informace budou rozšiřovány v celé Unii. Je třeba dbát na to, aby toto opatření nijak nenarušovalo hospodářskou soutěž a neporušovalo zásady nediskriminace a transparentnosti.

2.2.   Dobrovolné zveřejnění a opatření na zajištění transparentnosti

Zadavatelé by měli v maximální možné míře používat před vyhlášením veřejné zakázky inzertní nástroje, jako jsou oznámení předběžných informací (11), a pořádat před plánovanými veřejnými zakázkami a konkrétními projekty cílené akce. Tyto akce by měly být zacíleny na podniky (hlavní dodavatele, malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti) z různých členských států. Příslušné informace mohou být šířeny napříč odvětvím obranného průmyslu, včetně Evropského sdružení leteckého a obranného průmyslu (ASD), vnitrostátních sdružení v odvětví obranného průmyslu (NDIA) a dalších obchodních organizací v oblasti obrany a bezpečnosti (např. skupiny). Při používání těchto nástrojů by zadavatelé měli dbát na dodržování zásad transparentnosti a nediskriminace a měli by upřesnit, že jde o předběžné plány na veřejné zakázky.

Zadavatelé by měli usilovat o co nejširší inzerování příležitostí účastnit se zadávacího řízení, a to i nad rámec požadavků platných právních předpisů. To znamená například co nejrozsáhlejší zveřejnění informací z oznámení o zahájení zadávacího řízení, jakmile je toto oznámení zasláno ke zveřejnění v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (Tender Electronic Daily (TED)), a zajištění mechanismu, s jehož pomocí si hospodářské subjekty, které mají zájem o budoucí výzvy, mohou vyžádat odběr informačních e-mailů o zveřejněných oznámeních.

Zadavatelé by měli pokud možno inzerovat příležitosti účastnit se zadávacích řízení na veřejné zakázky i pod prahové hodnoty uvedené v článcích 8 a 9 směrnice 2009/81/ES (12), a to formou dobrovolného zveřejnění na příslušných portálech a webových stránkách (nemusí jít o TED), a zasílat žádosti o informace nebo žádosti o cenovou nabídku potenciálním zájemcům v celé Unii. Je třeba dbát na to, aby tyto kroky nenarušovaly hospodářskou soutěž a neporušovaly zásady nediskriminace a transparentnosti. Dále by zadavatelé měli pořádat zjednodušená výběrová řízení na zakázky s nízkou hodnotou, i když to vnitrostátní předpisy formálně nevyžadují.

2.3.   Kvalita informací

Zadavatelé by měli poskytovat trhu smysluplné a přesné stručné informace (např. popis zakázky v oznámení o zahájení zadávacího řízení zveřejněném v TED). Podniky tak mohou sledovat a identifikovat příležitosti a činit informovaná rozhodnutí, zda mají zájem předložit nabídku.

Pokud je to možné, měli by poskytovat zdarma překlad těchto informací do angličtiny nebo některého z dalších jazyků běžně používaných při obchodování s obrannými materiály, a to buď na webových stránkách zadavatele, nebo pro zveřejnění v TED.

2.4.   Rozdělení na části

Zadavatelé by měli zvážit možnost rozdělení zakázek na části. Mohli by také zvažovat zadávací řízení na samostatné části a požadovat, aby společnosti, které tyto části úspěšně vysoutěží, spolupracovaly s hospodářským subjektem, jemuž byla zadána zakázka na koordinaci celého projektu (generální dodavatel).

2.5.   Příprava a provedení řízení

Podle článku 33 směrnice 2009/81/ES jsou zadavatelé povinni při stanovení lhůt pro doručení žádostí o účast a nabídek zohlednit zejména složitost zakázky a čas nutný pro vypracování nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené tímto článkem. Zadavatelé by měli pokud možno poskytovat více času na předložení nabídek, než je požadováno podle pravidel tohoto článku. Tato prodloužená lhůta poskytne průmyslu, zejména malým a středním podnikům, více času na rozhodnutí, zda se řízení zúčastní, na přípravu a předložení nabídky a na provedení potřebných opatření na vytvoření konsorcia nebo zorganizování subdodávek.

Elektronické zadávání zakázek, zejména předkládání nabídek elektronickými prostředky, pomáhá řízení zjednodušit a snižuje byrokracii a administrativní náklady. Může to snížit překážky v přístupu na trh (náklady na předložení nabídky), zejména pro menší firmy s omezenými administrativními zdroji. Pokud je to možné s ohledem na předmět zakázky, zejména na nutnost chránit utajované informace, měli by zadavatelé využívat elektronické zadávání zakázek.

V oznámení o zahájení zadávacího řízení by zadavatelé měli důsledně upozorňovat potenciální uchazeče na možnost využití kapacity dalších stran, včetně subdodavatelů (13) nebo členů stejného konsorcia či skupiny (14), aby tak splnili kritéria vhodnosti v souladu s čl. 41 odst. 2 a 3 a čl. 42 odst. 2 a 3 směrnice 2009/81/ES.

Zadavatelé by se měli snažit zmírnit administrativní zátěž vyplývající ze zadávacího řízení. Měli by například v maximální možné míře omezit pořádání četných jednání a požadovat pouze ty informace nebo dokumentaci, které jsou potřebné pro dané řízení.

2.6.   Kvalitativní výběr

Zadavatelé by měli stanovovat přiměřená kritéria pro výběr a neměli by zadávat takové požadavky, které nejsou nezbytně nutné. Pokud jde o technické a odborné kapacity, měli by stanovit taková kritéria výběru, která jim umožní zjistit, zda má uchazeč potřebnou kapacitu pro danou zakázku, a neměli by posuzovat jeho všeobecnou kapacitu. Pokud jde o ekonomickou a finanční způsobilost, neměl by požadovaný minimální roční obrat přesahovat dvojnásobek odhadované hodnoty zakázky.

Rovněž požadavky na zabezpečení dodávek a bezpečnost informací jako nepovinné důvody pro vyloučení, kritéria pro výběr nebo podmínky pro smluvní plnění by měly být přiměřené a měly by být v souladu s potřebami příslušné veřejné zakázky. Pokud jsou uplatňovány tyto požadavky, je třeba dbát zejména na jejich omezení na míru nezbytnou pro dosažení konkrétního sledovaného cíle a zajistit, aby nedocházelo k nepřiměřenému omezování hospodářské soutěže. Členské státy by měly zajistit, aby v případě, že je požadována bezpečnostní prověrka a zadavatelé posuzují uchazeče, jejichž bezpečnostní prověrka byla vydána jiným členským státem, byly učiněny vhodné a včasné kroky pro posouzení s ohledem na článek 22 směrnice 2009/81/ES, zda je tato bezpečnostní prověrka rovnocenná prověrce vydávané podle vnitrostátního práva zadavatele (15). Členské státy by se měly snažit zajistit, aby jejich podniky orientované na obranu mohly věrohodně splnit požadavky jiných členských států na zabezpečení dodávek a bezpečnost informací.

Článek 38 směrnice 2009/81/ES vyžaduje ověření vhodnosti zájemců v souladu s kritérii a pomocí důkazních prostředků stanovených zadavateli v souladu se směrnicí. Mezi tyto důkazní prostředky mohou patřit osvědčení. Zadavatelé však nejsou povinni požadovat, aby byly osvědčení a jiné písemné doklady předkládány současně s nabídkami. Pro usnadnění účasti v zadávacích řízeních by zadavatelé měli zvážit, zda přijmou jako předběžný doklad v době, kdy jsou předkládány nabídky, vlastní prohlášení:

požadovat předložení příslušných dokladů a osvědčení až ve fázi přidělení zakázky, tj. před podepsáním smlouvy, ale po vyhodnocení a výběru vítězného uchazeče. V této souvislosti by měly členské státy zvážit, zda hospodářským subjektům umožní předkládat nebo opakovaně použít vlastní prohlášení ve formě standardizovaného vlastního prohlášení (jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, které je známo z obecné právní úpravy veřejných zakázek, článek 59 směrnice 2014/24/EU), které může být v případě potřeby doplněno informacemi neuvedenými ve zmíněném jednotném osvědčení.

Zadavatelům nic nebrání, aby požadovali další informace, včetně některých nebo všech dokladů, pokud budou mít v některém okamžiku řízení jakékoliv pochybnosti, a zajistili tak jeho řádný průběh. Toto může být zvláště potřebné, pokud se zadavatel rozhodne omezit počet uchazečů, kteří mají být vyzváni k účasti v zadávacím řízení, nebo pokud se rozhodne konat soutěžní dialog (čl. 38 odst. 3 směrnice 2009/81/ES). Při požadování informací nebo dokladů by měli zadavatelé vždy zajistit dodržení zásady nediskriminace.

Zadavatelé by neměli požadovat, aby uchazeči předkládali doklady, které již zadavatelé mají nebo které mohou snadno získat přímým přístupem do vnitrostátní databáze v kterémkoliv členském státě, jež je přístupná zdarma.

Kdykoliv je to možné, měli zadavatelé by využít možnost poskytnout uchazečům, kteří zatím nemají bezpečnostní prověrku (jestliže je tato prověrka požadována), dodatečnou lhůtu na její získání (čl. 42 odst. 1 písm. j) třetí pododstavec směrnice 2009/81/ES). V zásadě platí, že zadavatelé by měli vždy využít možnost požádat hospodářské subjekty o předložení chybějících dokladů a osvědčení týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr nebo tyto doklady a osvědčení objasnit, pokud jsou nejasné (článek 45 směrnice 2009/81/ES).

Členské státy by měly usnadnit přeshraniční používání dokumentace a osvědčení. Zejména by měly zajistit, aby byly informace o osvědčeních a jiné formy písemných dokladů pro zadávací řízení podle směrnice 2009/81/ES uloženy v úložišti e-Certis (16) a pravidelně aktualizovány. Při provádění řízení podle směrnice 2009/81/ES by zadavatelé měli využívat on-line úložiště e-Certis.

2.7.   Školení v oblasti zadávání veřejných zakázek a budování kapacit

Členské státy by měly pořádat školení pro úředníky provádějící zadávací řízení, poskytnout jim příležitosti pro sdílení zkušeností a poradenské materiály. Měly by zajistit specializované školení, při němž by byly zdůrazněny specifické charakteristiky malých a středních podniků a jejich inherentní provozní omezení (finanční toky, lidské zdroje, řízení práv duševního vlastnictví atd.).

Členské státy by měly rovněž pořádat školení a vypracovat informační materiály pro dodavatele, poskytovatele služeb a zhotovitele. Tyto materiály by měly být všeobecně dostupné (nebo alespoň dostupné všem podnikům, které mají zájem o veřejné zakázky v oblasti obrany). Zvláště prospěšné by to bylo pro malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti.

3.   PRŮMYSLOVÁ POLITIKA

3.1.   Financování

Lokální a regionální řídící orgány členských států by měly podporovat malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti, které působí nebo by mohly působit v dodavatelských řetězcích v odvětví obrany. Členské státy mohou zvyšovat informovanost řídících orgánů a potenciálních příjemců (jako jsou malé a střední podniky, zprostředkovatelské společnosti, výzkumné ústavy nebo akademická sféra) o využití evropských strukturálních a investičních fondů v oblasti obrany. Doporučuje se, aby využívaly speciální poradenské materiály, které Evropská komise v této oblasti v současné době připravuje (17).

Členské státy by měly zvážit otevření stávajících vnitrostátních nástrojů financování pro malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti v oblasti obrany, pokud k tomu doposud nedošlo.

Členské státy by měly zvážit i další druhy možné podpory pro malé a střední podniky, například cílené vládní záruky pro malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti účastnící se přeshraničních evropských projektů inovační povahy v oblasti obrany. Tyto záruky by mohly částečně nebo plně krýt podnikatelské riziko menších společností účastnících se takovýchto projektů nebo podnikatelské riziko bank, které tyto projekty financují (18).

Členské státy by měly informovat malé a střední podniky a poskytovat jim poradenství o možnostech financování na vnitrostátní i evropské úrovni a využívat k tomu fóra, platformy a další nástroje v odvětví obrany nebo v jiných hospodářských odvětvích.

Členským státům se doporučuje, aby navrhly inteligentní investiční projekty pro budoucí požadavky na zkoušení a hodnocení. Tím by se měly vytvořit nástroje na zkoušení a hodnocení pro malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti, což jim pomůže certifikovat jejich výrobky a těžit z jejich příspěvku v oblasti evropské obranné kvalifikace a certifikace.

3.2.   Databáze

Členské státy by měly usilovat o zmapování nebo revizi své vnitrostátní průmyslové základny v oblasti obrany a podporovat šíření informací o kapacitách svého průmyslu. Šlo by například o vytváření nových databází nebo příspěvky do stávajících databází od takových subjektů, jako jsou vnitrostátní sdružení v odvětví obranného průmyslu.

Členským státům se doporučuje, aby podporovaly opatření na zlepšení stávajících databází a projektů o společnostech v oblasti obrany, jejich schopnostech a dostupných programech financování a příležitostech. Mělo by to zahrnovat zejména propojení stávajících vnitrostátních databází, adresářů vnitrostátních sdružení v odvětví obranného průmyslu a dalších existujících relevantních zdrojů (např. seznamů členů klastrů v oblasti obrany). Tyto nástroje by mohly zahrnovat také informace o technologických možnostech společností. V další fázi by tyto databáze mohly umožnit, aby malé a střední podniky a zprostředkovatelské společnosti propojily své popisy s informacemi členských států o budoucích programech nebo se zveřejněnými oznámeními o zahájení zadávacího řízení. Hlavní dodavatelé by tak mohli okamžitě přidružit popis malých a středních podniků ke konkrétnímu druhu projektu nebo podnikatelské příležitosti.

3.3.   Klastry

Členské státy by měly podporovat rozvoj konkurenceschopných regionálních klastrů excelence na světové úrovni v oblasti obrany a podporovat je, aby spolupracovaly napříč regiony a členskými státy. V klastrech by měly být podněcovány i další zvláštní formy spolupráce, a to podporou aktivního zapojení technologických center a vědeckých parků, „živých laboratoří“, poskytovatelů financování nebo účelových projektových skupin, aby se tak podpořila technologická spolupráce mezi různými odvětvími a zvýšily růstové příležitosti pro malé a střední podniky v oblasti obrany.

Členské státy by měly podporovat domácí klastry v tom, aby usilovaly o zapojení do evropských strategických klastrových partnerství (19) podporovaných v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME). Účel těchto partnerství je dvojí: umožnit firmám přístup na trhy mimo EU a podpořit investice do inteligentní specializace v rámci Unie. Členské státy by měly také podporovat to, aby se klastry snažily zapojit do spolupráce v Unii v rámci příslušných výzev programu Horizont 2020 (20).

Komise vyzývá členské státy, aby se při přípravě a realizaci politik a opatření na podporu (regionálních) klastrů zaměřovaly na odvětví obrany. Za tímto účelem mohou využívat stávající nástroje a sítě na úrovni Unie, jako je Evropská síť regionů podílejících se na obraně (21). Měly by také široce podporovat Evropskou platformu spolupráce mezi klastry (ECCP) (22) jako nástroj, který může pomoci spojit jejich klastry s více než 500 klastrovými organizacemi, a iniciovat tak spolupráci v rámci Evropy i mimo ni ve prospěch jejich členských malých a středních podniků.

3.4.   Inovace, výzkum a technologie

Členské státy by měly poskytovat zvláštní podporu malým a středním podnikům s inovačními koncepcemi a technologiemi, které mohou mít uplatnění v oblasti obrany. Kromě toho by měly specializované sítě národních kontaktních míst poskytovat informace o pravidlech účasti ve výzkumných projektech a o udílení výzkumných grantů. Měly by také pořádat zprostředkovatelské akce a služby.

Členské státy by se měly snažit navrhnout výzkumné projekty, které budou vstřícné k malým a středním podnikům. Kromě toho by měly jejich výzkumné ústavy v oblasti obrany zkoumat, nakolik je možné malé a střední podniky do jejich projektů zapojit.

Členské státy by měly zajistit, aby byly u zadavatelů veřejných zakázek v oblasti obrany dostupné informace o řízení práv duševního vlastnictví (např. v podobě kontaktních údajů příslušných institucí nebo v příručkách dostupných v prostorách těchto orgánů).

Členské státy by měly podporovat otevřenou referenční architekturu pro modulární obranné systémy, což malým a středním podnikům umožní navrhovat a komercializovat dílčí systémy a komponenty nezávisle a konkurenceschopně.

3.5.   Dovednosti

Členské státy by měly mít přehled o vnitrostátní situaci, pokud jde o dovednosti potřebné v jejich obranném průmyslu.

Členské státy by měly využívat nedávno přijatou novou agendu dovedností pro Evropu a příležitosti, které otevírá na úrovni Unie i na vnitrostátních a regionálních úrovních, za účelem řešení jejich nedostatků v oblasti dovedností (23).

Členské státy by měly povzbuzovat spolupráci mezi průmyslem, vzdělávacími institucemi a dalšími relevantními organizacemi za účelem sladění aktivit, aby uspokojivěji propojily nabídku a poptávku, a podporovat využívání nástrojů EU při dosahování těchto cílů. Členské státy by měly zvážit využití evropských strukturálních a investičních fondů (24) (ESI fondy), zejména Evropského sociálního fondu (ESF) (25), na řešení nedostatků v oblasti dovedností.

3.6.   Kapacita malých a středních podniků

Členské státy by měly šířit informace o přeshraničních úspěšných projektech, aby tak malé a střední podniky a subdodavatele povzbudily k podávání nabídek přes hranice. Měly by také podporovat pořádání přeshraničních konferencí dodavatelů (akce B2B a přímá setkání s hlavními dodavateli), aby malé a střední podniky lépe pochopily požadavky hlavních dodavatelů, způsob práce a požadované průmyslové kompetence a schopnosti, a poskytovat platformy a příležitosti pro přeshraniční kontakty mezi malými a středními podniky.

Toho lze docílit například poskytováním grantů organizátorům akcí úměrně úrovni účasti malých a středních podniků a startupů. Tyto granty by měly vyváženě zahrnovat různá odvětví obrany. To by malým a středním podnikům mohlo pomoci účastnit se mezinárodních setkání B2B, obchodních cest do zahraničí a dalších mezinárodních akcí.

Členské státy by rovněž měly systematičtěji využívat stávající nástroje na úrovni Unie na podporu přeshraničních aktivit malých a středních podniků, zejména prostřednictvím vyhledávacích služeb poskytovaných například sítí Enterprise Europe Network (26).

(1)  Toto doporučení se zabývá otázkami přímo souvisejícími s přeshraniční účastí malých a středních podniků a středně velkých společností na zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, avšak neřeší problémy, které by na ně mohly mít významný, ale nepřímý vliv, zejména pokud jde o přesuny produktů pro obranné účely uvnitř EU a o standardizaci a certifikaci.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vznik Evropského obranného fondu (COM(2017) 295 final).

(3)  http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/20354/

(4)  Viz přehled činností Evropské obranné agentury v této oblasti: https://www.eda.europa.eu/procurement-biz/information/eda-market-industry-policies; https://www.eda.europa.eu/what-we-do/activities/activities-search/small-and-medium-sized-enterprises-(smes).

(5)  https://www.eda.europa.eu/

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(7)  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, jak je definováno prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16), na základě článku 59 směrnice 2014/24/EU.

(8)  Viz: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:124:0036:0041:en:PDF

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(11)  Ustanovení čl. 30 odst. 1 směrnice 2009/81/ES.

(12)  Odhadovaná hodnota zakázek a rámcových smluv vypočtená podle článku 9. Prahové hodnoty v článku 8 jsou aktualizovány dvakrát za rok; souhrnné informace o současných prahových hodnotách pro veřejné zakázky jsou uvedeny na: https://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement/rules-implementation/thresholds_cs

(13)  Viz čl. 1 bod 22 a článek 21 směrnice 2009/81/ES.

(14)  Viz čl. 1 bod 13 a čl. 5 odst. 2 směrnice 2009/81/ES.

(15)  V posledním pododstavci článku 22 směrnice 2009/81/ES se stanoví: „Členské státy uznávají bezpečnostní prověrky, jež pokládají za rovnocenné bezpečnostním prověrkám vystaveným v souladu s jejich vnitrostátním právem, mohou však samy provést a zohlednit další šetření, je-li to považováno za nezbytné.“ Viz také odstavec 12 Pokynů k bezpečnosti informací: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/15411/attachments/1/translations/en/renditions/native.

(16)  Viz: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/ecertis.

(17)  Např. brožura Komise z roku 2017 „Technologie dvojího užití v EU“. Viz: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=9255

(18)  Členské státy zavádějící program záruk by měly zajistit, aby tento program nepředstavoval státní podporu (v tomto smyslu viz sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk, Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52008XC0620%2802%29&from=CS) nebo oznámit toto opatření Komisi.

(19)  Evropská platforma spolupráce mezi klastry: https://www.clustercollaboration.eu/eu-cluster-partnerships

(20)  Všeobecné informace o programu Horizont 2020 viz: https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/what-horizon-2020.

(21)  Viz: https://www.endr.eu/

(22)  Viz: https://www.clustercollaboration.eu/

(23)  Zejména iniciativa Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností v rámci nové agendy dovedností pro Evropu, který se zabývá odvětvím obrany.

(24)  Viz: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders-0/european-structural-and-investment-funds_cs

(25)  Viz: http://ec.europa.eu/esf/home.jsp?langId=cs

(26)  Viz: http://een.ec.europa.eu/