7.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/1

(1)

Unie je založena na společných hodnotách a obecných zásadách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, stanovených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Podle článku 3 uvedené smlouvy je cílem Unie zastávat a podporovat své hodnoty.

(2)

Unie inspirovaná těmito hodnotami dokázala spojit země, společenství a lidi v jedinečném politickém projektu, který Evropě zajistil nejdelší období míru, jež v konečném důsledku přispělo k sociální stabilitě a hospodářské prosperitě. Skutečnost, že členské státy přijaly hodnoty stanovené ve Smlouvě, vytváří společný základ, z nějž vyplývá specifický charakter evropského způsobu života a identity a díky němuž má Unie svoje místo na světové scéně.

(3)

Unie a její členské státy čelí mnoha výzvám, jako je populismus, xenofobie, nacionalismus rozdělující společnost, diskriminace, šíření falešných zpráv a dezinformací, jakož i výzvě, kterou představuje radikalizace vedoucí k násilnému extremismu. Tyto jevy by mohly představovat závažnou hrozbu pro základy našich demokracií, narušit důvěru v právní stát a demokratické instituce a bránit pocitu sounáležitosti v rámci našich evropských společností a mezi nimi.

(4)

Nedostatek informovanosti o vzniku, důvodech vytvoření a základním fungování EU přispívá k dezinformacím a brání vytváření informovaných názorů na její činnost. Povědomí o rozmanitosti Unie a jejích členských států podporuje vzájemný respekt, porozumění a spolupráci v rámci členských států a mezi nimi.

(5)

Rozhodující úlohu při prosazování společných hodnot hraje vzdělávání ve všech formách a na všech úrovních, již od raného věku. Pomáhá zajistit sociální začlenění tím, že všem dětem poskytuje spravedlivou šanci a rovné příležitosti k dosažení úspěchu. Umožňuje jim stát se aktivními občany s kritickým přístupem a zlepšuje chápání evropské identity.

(6)

Na zasedání v rámci agendy lídrů, které se konalo v listopadu 2017 v Göteborgu, jednali evropští vedoucí představitelé o důležitosti vzdělávání a kultury pro budoucnost Evropy. Jako příspěvek k této rozpravě prezentovala Komise svou vizi evropského prostoru vzdělávání a navrhla řadu iniciativ ve svém sdělení s názvem „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury (1)“, v němž se uvádí, že „posilování naší evropské identity zůstává stále naším základním úkolem a vzdělávání a kultura představují to nejlepší řešení pro jeho splnění“.

(7)

V návaznosti na zasedání vedoucích představitelů v Göteborgu Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 zdůraznila, že vzdělávání a kultura mají zásadní význam při budování inkluzivních a soudržných společností a k udržení naší konkurenceschopnosti (2).

(8)

Jeden z cílů strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (3), a to podpora rovnosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství, byl stanoven s ohledem na zásadu, že vzdělávání by mělo podporovat mezikulturní kompetence, demokratické hodnoty a respektování základních práv, předcházet všem formám diskriminace a rasismu a bojovat proti nim a připravit děti, mladé lidi i dospělé tak, aby byli schopni pozitivně komunikovat se svými vrstevníky pocházejícími z různých prostředí.

(9)

V pařížském prohlášení, které dne 17. března 2015 přijali evropští ministři školství, se členské státy zavázaly podporovat společné hodnoty a posilovat kritické myšlení a mediální gramotnost, inkluzivní vzdělávání a mezikulturní dialog. Reakce na celounijní veřejnou konzultaci (4) jasně ukazují, že inkluzivní vzdělávání by se mělo podporovat. Pouze 16 % respondentů se domnívá, že vzdělávání již tohoto cíle dosahuje; 95 % respondentů pak zastává názor, že vzdělávání by mělo mladým lidem pomoci pochopit význam společných hodnot a že Unie by měla být členským státům nápomocna při plnění tohoto úkolu (98 %).

(10)

Průzkum Eurydice z roku 2017 týkající se výchovy k občanství na školách v Evropě ukazuje, že tato výchova je v současné době středem pozornosti v řadě evropských zemí. Téměř polovina zemí však stále ještě nemá vypracované žádné politiky, pokud jde o začlenění výchovy k občanství do počátečního vzdělávání učitelů. Proto je třeba učitele podporovat a posilovat jejich postavení prostřednictvím opatření, která jim pomohou při vytváření kultury a prostředí otevřeného vzdělávání a při zacházení s různými studijními skupinami, aby mohli vyučovat občanské kompetence, předávat sdílené dědictví Evropy, prosazovat společné hodnoty a být vzorem pro účastníky vzdělávání.

(11)

V několika členských státech je nadále akutním problémem radikalizace vedoucí k násilnému extremismu. Nedílnou součástí řešení tohoto problému je prosazování společných hodnot jako prostředku pro dosažení sociální soudržnosti a integrace, mimo jiné i prostřednictvím politik v oblasti vzdělávání. Aby podpořila členské státy v jejich úsilí, zřídila Evropská komise v červenci 2017 skupinu na vysoké úrovni zabývající se radikalizací (5), která má identifikovat podpůrná opatření, a to i ve vzdělávání.

(12)

Nejnovější výsledky průzkumu PISA a Monitoru vzdělávání a odborné přípravy (2017) poukazují na souvislost mezi nerovností v oblasti vzdělávání a socioekonomickým zázemím studentů. Údaje PISA ukazují, že u studentů z chudších domácností je třikrát vyšší pravděpodobnost horších výsledků než u jejich lépe ekonomicky situovaných spolužáků a že u studentů z rodin migrantů je dvakrát vyšší pravděpodobnost slabých výsledků než u jiných studentů. Aby se zamezilo marginalizaci mladých lidí, je nesmírně důležité disponovat inkluzivními a spravedlivými systémy vzdělávání, které podporují soudržné společnosti, kladou základy pro aktivní občanství a zvyšují zaměstnatelnost.

(13)

Z mezinárodní studie o občanské výchově a výchově k občanství z roku 2016, kterou provedla Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání, vyplývá, že národní a evropská identita mohou pozitivním způsobem existovat vedle sebe a že nejsou ve vzájemném rozporu. Ze studie rovněž vyplývá, že studenti s větší mírou občanských znalostí jsou také často studenti, kteří vyjadřují tolerantnější postoje.

(14)

Průzkumy Eurobarometr odhalují pozoruhodně nízkou úroveň vědomostí o Unii. Podle průzkumu veřejného mínění z roku 2014 má 44 % dotázaných za to, že mají omezené znalosti o fungování Unie, a v průzkumu z roku 2011 poměrná většina respondentů uvedla, že nemá o Evropské unii dostatek informací. Stejná studie rovněž ukázala, že třetina lidí nezná přesný počet členských států Unie. Průzkum Eurobarometr z roku 2017 ukázal, že 89 % mladých Evropanů souhlasí s tím, že by vlády jednotlivých států měly zlepšit vzdělávání ve školách, pokud jde o jejich práva a povinnosti jako občanů Unie. Z nejnovějšího průzkumu Eurobarometr pak vyplývá, že 35 % respondentů má za to, že pro budoucnost Evropy by byly velmi užitečné srovnatelné standardy vzdělávání.

(15)

V této souvislosti je nezbytné, aby členské státy zvýšily své úsilí v dalším plnění všech cílů pařížského prohlášení z roku 2015. Je obzvláště důležité pokračovat v prosazování společných hodnot coby prostředku k dosažení soudržnosti a inkluze, podporovat vytváření prostředí participativního učení na všech úrovních vzdělávání, zlepšovat odbornou přípravu pro učitele v oblasti občanství a rozmanitosti a zvyšovat mediální gramotnost a schopnost kritického myšlení všech účastníků vzdělávání.

(16)

Pro dosažení soudržnějších společností je třeba zajistit skutečně rovný přístup ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání pro všechny účastníky vzdělávání, včetně těch, kteří jsou z rodin migrantů, pocházejí ze znevýhodněného socioekonomického prostředí nebo mají zvláštní potřeby či postižení, a to v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Členské státy by při tomto úsilí mohly využívat existujících nástrojů Unie, zejména programu Erasmus+, evropských strukturálních a investičních fondů, programů Kreativní Evropa, Evropa pro občany a Práva, rovnost a občanství, Evropského sboru solidarity a programu Horizont 2020, jakož i pokynů a odborných poznatků Evropské agentury pro speciální a inkluzivní vzdělávání.

(17)

Program Erasmus+ ukazuje, že mobilita a přeshraniční kontakty jsou efektivním způsobem poznání evropské identity. Je důležité, aby příležitostí nabízených v rámci tohoto programu mohly stejným způsobem využívat všechny kategorie účastníků vzdělávání v celé Evropě, zejména pokud jde o školní výměnné pobyty mezi členskými státy. Vynikajícím nástrojem umožňujícím přímý kontakt mezi žáky je virtuální mobilita, především prostřednictvím sítě e-Twinning, která se bude v nadcházejících letech využívat ve větším rozsahu a v kombinaci s fyzickou mobilitou.

(18)

Cílem zavedení evropského rozměru výuky by mělo být pomoci účastníkům vzdělávání poznávat evropskou identitu v celé její rozmanitosti a posilovat evropský pozitivní a inkluzivní pocit sounáležitosti, a to jako doplnění jejich místních, regionálních a národních identit a tradic. Je to důležité i v zájmu lepšího porozumění Unii a jejím členským státům.

(19)

Toto doporučení plně dodržuje zásady subsidiarity a proporcionality. Obsahem tohoto doporučení nejsou dotčeny existující vnitrostátní iniciativy v těchto oblastech, zejména v oblasti vnitrostátní občanské výchovy,

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.