DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/464

ze dne 19. března 2018

o monitorování kovů a jodu v mořských řasách, halofytech a produktech na bázi mořských řas

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro arsen, kadmium a olovo jsou podle nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (1) stanoveny maximální limity v různých potravinách. V současnosti však nejsou stanoveny žádné maximální limity pro tyto látky v mořských řasách a halofytech, kromě maximálních limitů stanovených podle uvedeného nařízení pro doplňky stravy složené výhradně nebo zejména z mořských řas nebo produktů získávaných z mořských řas.

(2)	Pro rtuť je v současné době podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (2) stanoven maximální limit reziduí (MLR) pro řasy a prokaryotické organismy na standardní úrovni 0,01 mg/kg.

(3)

V roce 2006 stanovil Vědecký výbor pro potraviny horní limit pro příjem jodu na 600 μg na den pro dospělé osoby a 200 μg na den pro děti ve věku od 1 do 3 let (3). Uvedl, že konzumace produktů z řas bohatých na jod, zejména sušených produktů, může vést k nebezpečnému nadměrnému příjmu jodu, pokud tyto produkty obsahují více než 20 mg jodu na kg sušiny a exponovaná populace žije v oblasti s endemickým nedostatkem jodu.

(4)	Dostupné údaje o výskytu ukazují, že mořské řasy obsahují značné koncentrace arsenu, kadmia, jodu, olova a rtuti. Jelikož halofyty také rostou v mořském prostředí, lze důvodně předpokládat, že budou absorbovat tyto látky podobným způsobem, a tedy i jejich kontaminace bude podobná.

(5)

Mořské řasy a halofyty přispívají čím dál významněji ke vzorcům spotřeby některých spotřebitelů v EU. Proto je nutné posoudit, zda by příspěvek arsenu, kadmia, jodu, olova a rtuti z mořských řas a halofytů k celkové expozici těmto látkám vyžadoval stanovit maximální limity pro arsen, kadmium a olovo pro tyto komodity nebo změnu MLR pro rtuť u řas a prokaryotických organismů nebo jakékoli opatření týkající se expozice jodu z těchto produktů.

(6)

Pro potravinářské přídatné látky na bázi mořských řas jsou specifikace stanoveny v přílohách nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (4). U některých z těchto přídatných látek doporučil úřad EFSA, aby byly revidovány limity pro nečistoty v podobě toxických prvků, a tím se zajistilo, že používání těchto přídatných látek nebude představovat významný zdroj expozice uvedeným toxickým prvkům, zejména v případě kojenců a malých dětí (5). Proto by měla být posouzena expozice arzenu, kadmiu, jodu, olovu a rtuti v potravinářských přídatných látkách na bázi mořských řas a řas.

(7)

Pro arsen, olovo, kadmium a rtuť v krmivech jsou maximální obsahy stanoveny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (6). Jelikož se některé druhy mořských řas používají jako krmivo, měl by se rovněž zkoumat obsah kovů v těchto druzích, a to jak z důvodu zdraví zvířat, tak s ohledem na přenos těchto kovů do potravin živočišného původu.

(8)	Na podporu posouzení dietární expozice by měly být shromážděny údaje o výskytu pro arsen, kadmium, jod, olovo a rtuť v různých druzích mořských řas, halofytech a produktech na bázi mořských řas,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členské státy by měly ve spolupráci s provozovateli potravinářských a krmivářských podniků provést v letech 2018, 2019 a 2020 monitorování přítomnosti arsenu, kadmia, jodu, olova a rtuti v mořských řasách, halofytech a produktech na bázi mořských řas. Aby bylo možné provést správný odhad expozice, mělo by uvedené monitorování zahrnovat jedlé halofyty včetně druhů Salicorna europaea a Tetragonia tetragonoides a velké množství druhů mořských řas, s ohledem na stravovací návyky a použití v krmivech, včetně druhů Ecklonia bicyclis, chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus), Palmaria palmata, Hizikia fusiforme, puchratka kadeřavá (Chondrus crispus), čepelatka prstnatá (Laminaria digitata), Laminaria japonica/Saccharina japonica, Porphyra a Pyropia spp., Ascophyllum nodosum, Ulva sp., Himanthalia elongata, Fucus serratus, Codium sp., Sacharina latissima, Undaria pinnatifida a čepelatka jedlá (Alaria esculenta). Měly by být rovněž shromažďovány údaje o výskytu u potravinářských přídatných látek na bázi mořských řas, včetně látek E400, E401, E403, E404, E405, E406, E407, E407a a E160a(iv).

2.	Pro účely monitorování potravin by měly být dodržovány postupy odběru vzorků stanovené v nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (7), aby se zajistilo, že vzorky budou reprezentativní pro vzorkovanou šarži.

3.	Pro účely monitorování krmiv by měla být dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (8).

4.	Analýzy by měly být prováděny v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (9) s využitím analytické metody, která průkazně vede ke spolehlivým výsledkům.

5.	Analýza rtuti by se měla pokud možno provádět stanovením obsahu methylrtuti a celkové rtuti a analýza arsenu by se měla provádět stanovením obsahu anorganického a celkového arsenu a pokud možno i dalších relevantních forem arsenu.

Měly by se podávat zprávy o druzích a číslech přídatných látek a o tom, zda byly analyzovány čerstvé, sušené nebo zpracované produkty. Je-li to možné, měly by být na etiketě konečného výrobku uvedeny rovněž informace o původu produktů (volně rostoucí nebo pěstované), datu a místě sběru, části mořské řasy, která byla analyzována, a případné další informace.

7.	Údaje o monitorování spolu s příslušnými informacemi by měly být pravidelně poskytovány úřadu EFSA v elektronickém formátu předkládání zpráv, který stanovil úřad EFSA, pro účely jejich kompilace do jedné databáze.

V Bruselu dne 19. března 2018.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) C. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(3) „Tolerable upper intake levels for vitamins and minerals“ – Vědecký výbor pro potraviny – Vědecká komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie. Únor 2006 http://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/efsa_rep/blobserver_assets/ndatolerableuil.pdf

(4) Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (Úř. věst. L 83, 22.3.2012, s. 1).

(5) Re-evaluation of agar (E406) as a food additive. EFSA Journal 2016; 14(12): 4645.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).

(7) Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro kontrolu obsahu stopových prvků a kontaminujících látek z výroby v potravinách (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29).

(8) Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).