(1)

V dopise ze dne 24. června 2014 zaslala Komise Lucembursku žádost o informace o jeho postupu ve věci daňových rozhodnutí týkajících se společnosti Amazon. V tomto dopise požádala Komise Lucembursko o potvrzení, že společnost Amazon je povinna platit v Lucembursku daně, a o upřesnění rozsahu činností skupiny Amazon, na které se v rámci daňového režimu pro duševní vlastnictví vztahuje snížení daně. Kromě toho požádala Komise o všechna stále platná daňová rozhodnutí určená skupině Amazon. V e-mailu ze dne 18. července 2014 požádalo Lucembursko o prodloužení lhůty pro odpověď na dopis Komise ze dne 24. června 2014, načež byla lhůta prodloužena (2).

(2)

Dne 4. srpna 2014 předalo Lucembursko svou odpověď na žádost Komise ze dne 24. června 2014, k níž přiložilo mimo jiné dopis ze dne 6. listopadu 2003 od Administration des contributions directes (správa přímých daní, dále jen „lucemburská daňová správa“) adresovaný společnosti Amazon.com, Inc. (dále jen „sporné daňové rozhodnutí“), dopis ze dne 23. října 2003 od společnosti Amazon.com, Inc. a dopis ze dne 31. října 2003 vypracovaný [poradcem 1] (*1) jménem společnosti Amazon.com, Inc., který byl adresován lucemburské daňové správě a v němž byla vznesena žádost o rozhodnutí (společně dále jen „žádost o rozhodnutí“), a roční finanční zprávy společností Amazon EU Société à responsabilité limitée (dále jen „LuxOpCo“) (3), Amazon Europe Holding Technologies SCS (dále jen „LuxSCS“) (4), Amazon Services Europe Société à responsabilité limitée (dále jen „ASE“), Amazon Media EU Société à responsabilité limitée (dále jen „AMEU“) a dalších subjektů skupiny Amazon Luxembourg group.

(3)

V souvislosti se sporným daňovým rozhodnutím přijala Komise dne 7. října 2014 rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v souladu s čl. 108 odst. 2 SFEU z toho důvodu, že sporné daňové rozhodnutí vyvolávalo vážné pochybnosti o slučitelnosti tohoto opatření s vnitřním trhem (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (5). V tomto rozhodnutí bylo Lucembursko požádáno o doplňující informace o sporném daňovém rozhodnutí (6). V dopisech ze dne 3. a 5. listopadu 2014 požádalo Lucembursko o prodloužení lhůty na odpověď na rozhodnutí o zahájení řízení.

(4)

V dopise ze dne 21. listopadu 2014 předložilo Lucembursko své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Součástí tohoto podání byla mimo jiné zpráva o stanovování převodních cen, kterou vypracoval [poradce 2] jménem společnosti Amazon (dále jen „zpráva o převodních cenách“) a která nebyla Komisi předtím předložena.

(5)

Dne 6. února 2015 bylo rozhodnutí o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (7). Zúčastněné strany byly vyzvány k podání připomínek k tomuto rozhodnutí.

(6)

V dopise ze dne 13. února 2015 zaslala Komise Lucembursku další žádost o informace. V tomto dopise ho též požádala o povolení, aby mohla kontaktovat společnost Amazon přímo a získat tak požadované informace, pokud Lucembursko dané informace nemělo k dispozici. Dne 24. února 2015 požádalo Lucembursko o prodloužení lhůty pro odpověď na žádost Komise o informace.

(7)

V dopise ze dne 5. března 2015 předložila společnost Amazon své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení předložily i tyto třetí strany: Oxfam dne 14. ledna 2015, Bundesarbeitskammer dne 4. února 2015, Fedil dne 27. února 2015, Booksellers Association (dále jen „BA“) dne 3. března 2015, le Syndicat de la librairie française (dále jen „SLF“) dne 4. března 2015, European and International Booksellers Federation (dále jen „EIBF“) dne 4. března 2015, ATOZ S.A. dne 5. března 2015, Computer and Communications Industry Association (dále jen „CCIA“) dne 5. března 2015 a European Policy Information Center (dále jen „EPICENTER“) dne 5. března 2015. Kromě toho Federation of European Publishers (dále jen „FEP“) dne 5. března 2015 a le Syndicat des Distributeurs de Loisirs Culturels („SDLC“) dne 5. března 2015 vyslovily svou podporu postoji EIBF.

(8)

Dne 12. března 2015 proběhla telefonická konference mezi Komisí a Lucemburskem, v níž Lucembursko Komisi ujistilo, že úplnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 13. února 2015 bude schopno poskytnout do 17. března 2015.

(9)

V dopise ze dne 17. března 2015 odpovědělo Lucembursko částečně na žádost Komise o informace ze dne 13. února 2015. Vysvětlilo dále, že chybějící informace, především informace týkající se některých smluvních vztahů mezi subjekty Amazon v Lucembursku a třetími stranami, nemá k dispozici.

(10)

Dne 19. března 2015 předala Komise Lucembursku připomínky třetích stran k rozhodnutí o zahájení řízení.

(11)

V e-mailu ze dne 19. března 2015 předložila společnost Amazon změněnou a přeformulovanou dohodu o rozdělení nákladů (dále jen „dohoda o rozdělení nákladů“), kterou uzavřely společnost LuxSCS a dva subjekty skupiny Amazon ve Spojených státech amerických dne 1. ledna 2005 a která byla znovu změněna a přeformulována dne 2. července 2009 (s účinností od 5. ledna 2009) a změněna s účinností od 1. ledna 2014 (8).

(12)

Při e-mailových výměnách ze dne 18., 19. a 20. března 2015 dala Komise Lucembursku najevo, že jeho odpověď ze dne 17. března 2015 na její žádost o informace ze dne 13. února 2015 nebyla úplná a že vyvolala další otázky, které je třeba vyjasnit.

(13)

Dne 20. března 2015 souhlasilo Lucembursko s tím, aby Komise adresovala své otázky přímo společnosti Amazon. Dne 26. března 2015 informovala Komise Lucembursko, že v souladu s článkem 6a nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (9) shledala formální vyšetřovací řízení ohledně sporného daňového rozhodnutí doposud neúčinným. Na tomto základě a se souhlasem Lucemburska (10) zaslala Komise v souladu s čl. 6a odst. 6 nařízení (ES) č. 659/1999 dne 26. března 2015 společnosti Amazon žádost (dále jen „žádost MIT“) o poskytnutí všech smluv, které společnost Amazon uzavřela od roku 2000 a podle nichž byla její práva duševního vlastnictví (dále jen „duševní vlastnictví“) poskytnuta na základě licence nebo byla zpřístupněna jiným způsobem (dále jen „smlouvy o duševním vlastnictví“) stejně jako veškeré dohody a smlouvy o rozdělení nákladů a/nebo nákupu podílů uzavřené mezi společností LuxSCS a dalšími subjekty skupiny Amazon. Společnost Amazon byla též požádána o informace o činnostech společnosti LuxSCS, účetní závěrky dceřiných společností společnosti Amazon se sídlem mimo území Lucemburska a o vysvětlení nebo odsouhlasení některých finančních údajů. Nakonec byla požádána též o informace o posledních změnách právní struktury skupiny Amazon v Lucembursku.

(14)

V dopise ze dne 20. dubna 2015 požádalo Lucembursko Komisi o vysvětlení účelu jednání uskutečněného s organizacemi Oxfam a Eurodad, o němž Lucembursko nebylo informováno. Předložilo též žádost, aby rozhodnutí o zaslání žádosti MIT nebylo zveřejněno.

(15)

V dopise ze dne 4. května 2015 Lucembursko částečně odpovědělo na žádost Komise o informace ze dne 26. března 2015. Společnost Amazon též potvrdila, že její struktura v Lucembursku se v roce 2014 změnila a že na základě toho Lucembursko vydalo nové rozhodnutí, vysvětlila však, že změna je pro účely vyšetřování Komise irelevantní.

(16)

Dne 8. května 2015 proběhlo jednání Komise, Lucemburska a společnosti Amazon. V dopise ze dne 12. června 2015 předložila společnost Amazon na základě tohoto jednání další připomínky. Předložila též seznam smluv o duševním vlastnictví, které označila jako „smlouvy M.com“, podle nichž zpřístupnila duševní práva týkající se technologie její platformy nespřízněným třetím stranám.

(17)

V dopise ze dne 13. května 2015 předložilo Lucembursko své poznámky k připomínkám třetích stran k rozhodnutí o zahájení řízení.

(18)

V dopise ze dne 3. července 2015 připomněla Komise společnosti Amazon, že jí ještě neposkytla některé zbývající informace, zejména informace o smlouvách o duševním vlastnictví, a požádala o doplňující informace.

(19)

V dopise ze dne 10. července 2015 (opětovně předloženém dne 23. července 2015) předložilo Lucembursko prohlášení týkající se nemožnosti zpětného uplatňování konečného záporného rozhodnutí Komise.

(20)

V dopisech ze dne 24. a 31. července 2015 poskytla společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise ze dne 3. července 2015, včetně informací o smlouvách M.com. Na základě těchto odpovědí pokládala žádost o informace týkající se smluv o duševním vlastnictví za plně uspokojenou, jelikož podle ní nebyly žádné další smlouvy o duševním vlastnictví, které uzavřela, srovnatelné s licenční smlouvou o duševním vlastnictví uzavřenou mezi společnostmi LuxSCS a LuxOpCo dne 30. dubna 2006 (dále jen „licenční smlouva“) (11). Požádala též o prodloužení lhůty na předložení ostatních informací požadovaných Komisí.

(21)

V dopise ze dne 31. července 2015 připomněla Komise společnosti Amazon, že jí má poskytnout veškeré požadované informace, zejména úplné informace o všech smlouvách o duševním vlastnictví, které společnost uzavřela od roku 2000. Požádala ji též o poskytnutí nového rozhodnutí, které pro ni Lucembursko vydalo v roce 2014 a na které se Lucembursko odvolávalo ve svém dopise ze dne 4. srpna 2014 a společnost Amazon ve svém dopise ze dne 4. května 2015.

(22)

V dopise ze dne 21. srpna 2015 odpověděla společnost Amazon na žádost Komise, neposkytla jí však informace o zbývajících smlouvách o duševním vlastnictví.

(23)

Dne 8. září 2015 se konalo jednání Komise a společnosti Amazon, o němž bylo Lucembursko informováno. Po tomto jednání připomněla Komise společnosti Amazon e-mailem ze dne 8. září 2015 nevyřízenou žádost o informace týkající se smluv o duševním vlastnictví.

(24)

V e-mailu ze dne 14. září 2015 vysvětlila společnost Amazon, že neexistují žádné další smlouvy, podle nichž bylo nebo bude spřízněným či nespřízněným stranám zpřístupněno stejné duševní vlastnictví jako v případě licenční smlouvy. Současně informovala společnost Amazon Komisi, že připravuje seznam smluv o duševním vlastnictví uvnitř skupiny bez ohledu na to, zda souvisejí s EU nebo duševním vlastnictvím, na které se vztahuje licenční smlouva uzavřená mezi společnostmi LuxSCS a LuxOpCo. Tento seznam byl Komisi předložen dne 17. září 2015.

(25)

V e-mailu ze dne 23. září 2015 předložila společnost Amazon seznam smluv, jimiž bylo duševní vlastnictví získáno na základě licence od třetích stran nebo na základě licence poskytnuto třetím stranám.

(26)

V e-mailu ze dne 29. září 2015 připomněla Komise společnosti Amazon, že jí má dle jejích žádostí ze dne 26. března a 3. července 2015 předložit smlouvy o duševním vlastnictví na základě seznamů, které společnost Amazon poskytla dne 17. a 23. září 2015. Komise požádala společnost Amazon navíc o další informace týkající se zpráv o rozdělení nákladů a o informace o zákaznících společnosti LuxOpCo na jednotlivých webových stránkách.

(27)

Společnost Amazon poskytla informace v e-mailech ze dne 30. září a 1., 2., 12., 13., 20. a 27. října 2015.

(28)

Dne 28. října 2015 proběhlo jednání Komise, Lucemburska a společnosti Amazon.

(29)

V e-mailu ze dne 20. listopadu 2015 připomněla Komise společnosti Amazon rozsah své žádosti o informace ze dne 26. března 2015 týkající se interních a externích smluv společnosti Amazon o duševním vlastnictví a požádala ji o doplňující informace.

(30)

Během jednání dne 27. listopadu 2015 poskytla společnost, která požádala o to, aby její název nebyl zveřejněn (dále jen „společnost X“), Komisi v souvislosti s jejím vyšetřováním informace o trhu. Při konferenčním hovoru dne 15. ledna 2016 poskytla společnost X doplňující informace o elektronickém obchodování v Evropě. V e-mailu ze dne 25. ledna 2016 týkajícím se zápisu z konferenčního hovoru poskytla společnost X doplňující informace.

(31)

Dne 30. listopadu 2016 předložila společnost Amazon doplňující informace.

(32)

V e-mailu ze dne 1. prosince 2015 požádala společnost Amazon o prodloužení lhůty pro odpověď na žádost Komise o informace ze dne 20. listopadu 2015.

(33)

Dne 4. prosince 2015 předložila společnost Amazon informace, o které Komise požádala ve svém e-mailu ze dne 20. listopadu 2015, a požádala o prodloužení lhůty na zbývající odpovědi.

(34)

V dopisech ze dne 10. a 28. prosince 2015 předložilo Lucembursko své poznámky na základě jednání ze dne 28. října 2015.

(35)

V e-mailu ze dne 11. prosince 2015 připomněla Komise společnosti Amazon, že má odpovědět na zbývající otázky v její žádosti o informace ze dne 20. listopadu 2015, a poslala jí další žádost o informace s doplňujícími otázkami.

(36)

Dne 18. prosince 2015 poskytla společnost Amazon další odpovědi na žádost Komise o informace ze dne 20. listopadu 2015.

(37)

V e-mailu ze dne 18. prosince 2015 vyzvala Komise Lucembursko, aby předložilo své poznámky a připomínky k informacím, které společnost Amazon předložila Komisi až do této fáze vyšetřování.

(38)

Ve dnech 12. a 15. ledna 2016 předložila společnost Amazon částečné odpovědi na žádost Komise o informace ze dne 11. prosince 2015 a požádala o prodloužení lhůty na informace, které ještě nebyly poskytnuty.

(39)

Dne 18. ledna 2016 předložila společnost Amazon další informace.

(40)

V e-mailu ze dne 19. ledna 2016 informovala Komise společnost Amazon o tom, že stále chybí některé odpovědi na otázky z předchozích žádostí o informace. Komise kromě toho požádala o vyjasnění a další informace.

(41)

V dopise ze dne 22. ledna 2016 společnost Amazon částečně odpověděla na žádost Komise o informace ze dne 19. prosince 2015. Dne 28. ledna 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 11. prosince 2015. V dopisech ze dne 5., 15., 19. a 24. února 2016 předložila společnost Amazon částečné odpovědi na žádost Komise o informace ze dne 19. ledna 2016.

(42)

Dne 26. února 2016 poslala Komise společnosti Amazon připomenutí, v němž ji požádala o odpověď na nezodpovězené otázky ohledně žádostí o informace ze dne 20. listopadu 2015, 11. a 18. prosince 2015 a 19. ledna 2016.

(43)

Dne 4. a 21. března 2016 předložila společnost Amazon částečné odpovědi na žádost Komise o informace ze dne 11. prosince 2015.

(44)

V e-mailu ze dne 11. března 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 26. února 2016.

(45)

V e-mailu ze dne 22. března 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 19. ledna 2016 a 26. února 2016.

(46)

V e-mailu ze dne 8. března 2016 souhlasila společnost Amazon s tím, že se zřekne nároků na zachování mlčenlivosti vznesených vůči Lucembursku v dopise ze dne 22. ledna 2016 v souvislosti s některými předloženými informacemi, a zavázala se k tomu, že bude tyto informace sdílet s Lucemburskem.

(47)

Dne 14. března 2016 potvrdila společnost Amazon, že své poslední podání Komisi sdílela s Lucemburskem.

(48)

Dne 1. dubna 2016 požádala Komise společnost X o souhlas s tím, že některé informace o trhu, které jí tato společnost poskytne, bude sdílet s Lucemburskem. Dne 5. dubna 2016 společnost X tento souhlas poskytla.

(49)

Dne 8. dubna 2016 se Komise dotázala společnosti Amazon na informace, které Amazon sdílela až do této fáze vyšetřování s Lucemburskem. Komise též informovala společnost Amazon o tom, že stále postrádá některé informace ze své žádosti o informace ze dne 11. února 2015. Komise navíc adresovala společnosti Amazon žádost o další vyjasnění a informace.

(50)

V e-mailu ze dne 11. dubna 2016 potvrdila společnost Amazon, jaké informace sdílela s Lucemburskem.

(51)

V dopise ze dne 18. dubna 2016 se dotázala Komise Lucemburska na to, jaké informace s ním společnost Amazon sdílela, a vyzvala Lucembursko o předložení svých připomínek k těmto podáním. Komise dále připomněla svůj e-mail ze dne 18. prosince 2015, jímž vyzvala Lucembursko, aby poskytlo připomínky k podáním společnosti Amazon. A konečně Komise sdílela informace o trhu tak, jak se dohodla se společností X, s Lucemburskem, a požádala ho o připomínky.

(52)

Dne 22. dubna 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 8. dubna 2016 a požádala o prodloužení lhůty na zbývající odpovědi.

(53)

V dopise ze dne 2. května 2016 (opětovně předloženém dne 10. května 2016) potvrdilo Lucembursko přijetí informací, které společnost Amazon předložila až do této fáze vyšetřování, a předložilo své poznámky k jejím podáním. Pokud jde o informace o trhu od společnosti X, informovalo Lucembursko Komisi, že informace sdílelo se společností Amazon, jelikož ta je kompetentnější se k nim vyjádřit.

(54)

V e-mailu ze dne 2. května 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď a potvrdila chybějící odpovědi na otázky položené v žádosti Komise o informace ze dne 8. dubna 2016, jak bylo uvedeno v dopise ze dne 22. dubna 2016.

(55)

V e-mailu ze dne 17. května 2016 Komise objasnila rozsah informací, o které předtím společnost Amazon požádala, a připomněla, že některé informace z jejích žádostí o informace ze dne 11. prosince 2015 a 8. dubna 2016 stále chybí.

(56)

V e-mailu ze dne 24. května 2016 předložila společnost Amazon odpověď na e-mail Komise ze dne 17. května 2016.

(57)

Dne 26. května 2016 proběhlo jednání Komise, Lucemburska a společnosti Amazon. V jeho průběhu a v návrhu jeho zápisu vznesla Komise další otázky adresované společnosti Amazon. Společnost Amazon odpověděla na tyto otázky v dopise ze dne 20. června 2016.

(58)

V dopise ze dne 21. června 2016 předložila společnost Amazon své připomínky k informacím o trhu od společnosti X. Požádala též o přístup k úplnému podání společnosti X a o zveřejnění její identity.

(59)

Dne 7. července 2016 poskytla Komise společnosti Amazon své připomínky ke změněnému zápisu z jednání ze dne 26. května 2016. Komise kromě toho požádala společnost Amazon o další informace.

(60)

V e-mailu ze dne 22. července 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 7. července 2016. Ve své odpovědi informovala Komisi o dokumentech týkajících se ochranných opatření, které se používají v řízeních u daňových soudů USA. Navrhla tudíž, že předloží upravené dokumenty, jelikož ty má k dispozici.

(61)

V e-mailu ze dne 27. července 2016 připomněla Komise společnosti Amazon, že jí stále chybí informace, o které požádala dne 7. července 2016, a souhlasila s tím, že jí budou prozatím doručeny dokumenty z řízení u daňového soudu USA v upraveném znění. Komise kromě toho požádala společnost Amazon o další vyjasnění a informace.

(62)

Dne 29. července 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 7. července 2016 a požádala o prodloužení lhůty na zbývající otázky. V dopise ze dne 12. srpna 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 7. července 2016 a 27. července 2016.

(63)

V e-mailu ze dne 19. srpna 2016 požádala Komise společnost Amazon o dalším vyjasnění a informace týkající se jejích odpovědí na žádost o informace ze dne 7. července 2016.

(64)

V e-mailu ze dne 19. srpna 2016 a opět v dopise ze dne 22. srpna 2016 zaslala Komise společnosti Amazon žádost o informace, v níž žádala o veškeré upravené dokumenty z řízení u daňového soudu USA.

(65)

Dne 26. srpna 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 7. července 2016 a požádala o prodloužení lhůty na doplnění své odpovědi.

(66)

V e-mailu ze dne 30. srpna 2016 informovala společnost Amazon Komisi o své úspěšné žádosti o přístup k dokumentům používaným v řízeních u daňového soudu USA a oznámila nadcházející podání dokumentů v jejich neupraveném znění.

(67)

Dne 9. září 2016 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 19. srpna 2016.

(68)

Dne 30. září 2016 předložila společnost Amazon v souladu s žádostí Komise ze dne 22. srpna 2016 dokumenty v jejich neupraveném znění vypracované při řízení u daňového soudu USA.

(69)

V e-mailech ze dne 7. a 19. prosince 2016 požádala Komise společnost Amazon o doplňující informace týkající se řízení u daňového soudu USA. Svou odpověď předložila společnost Amazon dne 20. prosince 2016.

(70)

Dne 21. prosince 2016 zaslala Komise společnosti Amazon žádost o informace, na kterou společnost Amazon poskytla částečnou odpověď dne 20. ledna 2017. V e-mailu ze dne 2. února 2017 poslala Komise společnosti Amazon další vyjasnění týkající se její žádosti o informace ze dne 21. prosince 2017. Dne 6., 8. a 27. února a 6. března 2017 předala společnost Amazon Komisi další informace a částečné odpovědi. V e-mailu ze dne 13. března 2017 připomněla Komise společnosti Amazon, že jí ještě nepředložila všechny informace.

(71)

Dne 14. března 2017 zaslala Komise společnosti Amazon žádost o informace.

(72)

V e-mailu ze dne 24. března 2017 předložila společnost Amazon Komisi stanovisko daňového soudu USA ze dne 23. března 2017.

(73)

V e-mailu ze dne 27. března 2017 požádala Komise společnost Amazon o další informace týkající se stanoviska daňového soudu USA.

(74)

Ve své odpovědi ze dne 28. března 2017 požádala společnost Amazon Komisi o více času na odpověď z důvodu probíhajícího řízení po skončení soudního řízení v USA.

(75)

V e-mailu ze dne 4. dubna 2017 předložila společnost Amazon částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 14. března 2017.

(76)

V e-mailu ze dne 7. dubna 2017 informovala Komise Lucembursko a společnost Amazon, že musela zamítnout žádost společnosti Amazon o udělení plného přístupu k podáním společnosti X.

(77)

Dne 11. dubna 2017 předložila společnost Amazon další částečnou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 14. března 2017 a požádala o prodloužení lhůty na zbývající části své odpovědi.

(78)

V e-mailu ze dne 12. dubna 2017 předložila společnost Amazon Komisi částečnou odpověď.

(79)

Dne 17. dubna 2017 předložila společnost Amazon další informace týkající se postupu po skončení soudního řízení v USA.

(80)

Dne 18. května 2017 zaslala společnost Amazon další částečnou odpověď, a doplnila tak svou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 14. března 2017.

(81)

V e-mailu ze dne 19. května 2017 zaslala Komise společnosti Amazon žádost o informace.

(82)

Dne 29. května 2017 předložila společnost Amazon Komisi další informace.

(83)

V e-mailu ze dne 7. června 2017 odeslala společnost Amazon svou odpověď na žádost Komise o informace ze dne 19. května 2017.

(84)

V e-mailu ze dne 14. června 2017 požádala Komise společnost Amazon o potvrzení, že všechny informace, které jí tato společnost poskytla v letech 2016 a 2017, sdílela i s Lucemburskem, a vyzvala Lucembursko o předložení jeho poznámek k informacím, které společnost Amazon poskytla Komisi až do této fáze vyšetřování. Dne 19. června 2017 potvrdila společnost Amazon, že všechny informace předané v letech 2016 a 2017 Komisi sdílela s Lucemburskem. V e-mailu ze dne 21. června 2017 Lucembursko potvrdilo, že obdrželo všechny dokumenty, které společnost Amazon předala v letech 2016 a 2017 Komisi, a že nemá žádné další připomínky ohledně podání společnosti Amazon Komisi v letech 2016 a 2017 kromě podání ze dne 30. září 2016 a 20. ledna 2017.

(85)

Dne 22. června 2017 proběhlo jednání Komise, Lucemburska a společnosti Amazon.

(86)

Dne 6. července 2017 předložilo Lucembursko své připomínky k podáním společnosti Amazon ze dne 30. září 2016 a 20. ledna 2017.

(87)

Dne 6. července 2017 zaslala Komise společnosti Amazon žádost o informace, na kterou společnost Amazon odpověděla dne 10. a 27. července a 4. a 7. srpna 2017.

(88)

V e-mailu ze dne 9. srpna 2017 zaslala Komise společnosti Amazon žádost o informace. Svou odpověď předložila společnost Amazon dne 7. září 2017.

(89)

Dne 12. září 2017 potvrdilo Lucembursko e-mailem, že nemá žádné další připomínky k podáním společnosti Amazon ze dne 10. a 27. července, 4. a 7. srpna a 7. září 2017.

(90)

Skupinu Amazon tvoří společnost Amazon.com, Inc. a všechny společnosti přímo nebo nepřímo ovládané společností Amazon.com, Inc. (dále společně jen „Amazon“ nebo „skupina Amazon“). Společnost Amazon má sídlo v Seattlu ve státě Washington ve Spojených státech amerických.

(91)

Společnost Amazon provozuje maloobchodní prodej a služby.

(92)

Maloobchodní prodej společnosti Amazon spočívá v prodeji celé řady zboží zákazníkům prostřednictvím jejích internetových stránek, například knih, DVD, videí, elektronického spotřebního zboží, počítačů, kuchyňského vybavení a domácích potřeb, nářadí, hardwaru, mobilních telefonů apod., a obsahu, např. digitální hudby, elektronických knih, her apod., které společnost Amazon nakupuje od dodavatelů za účelem dalšího prodeje (12). Společnost Amazon vyřizuje objednávky zákazníků několika způsoby, a sice prostřednictvím severoamerických a mezinárodních distribučních center a sítí, společných a externích distribučních mechanismů v některých zemích a prostřednictvím digitálních dodávek (13).

(93)

Služby společnosti Amazon zahrnují její činnosti v programech třetích stran (dále jen „programy třetích prodejců“), např. Marketplace a Merchants@Amazon, jejichž prostřednictvím umožňuje jiným (menším) podnikům a jednotlivcům (Marketplace) a středním a velkým maloobchodníkům (Merchants@Amazon) nabízet jejich výrobky k prodeji na internetových stránkách společnosti Amazon. Výrobky třetích obchodníků jsou zařazeny na internetové stránky společnosti Amazon. Zúčastněné podniky a jednotlivci za to platí společnosti Amazon (14) poplatky. Tyto třetí podniky a prodejci se rovněž mohou rozhodnout, že společnosti Amazon pošlou své zásoby, které společnost Amazon uloží ve svých distribučních centrech (15), uvede na všech svých internetových stránkách a vezme, zabalí a dodá na adresy klientů (dále jen „plnění společností Amazon“) (16).

(94)

Společnost Amazon též vytváří zisk prostřednictvím dalších marketingových a propagačních služeb, jako je on-line reklama a smlouvy o kreditních kartách s její značkou. Dříve nabízela své služby, funkce a technologie elektronického obchodování pro internetové stránky jiných podniků prodávající její výrobky pod značkou Amazon a URL v rámci svého programu „Merchant.com“. V rámci svého programu „Syndicated Stores“ nabízela dříve své služby, funkce a technologie elektronického obchodování pro internetové stránky jiných podniků prodávající její výrobky pod jiným obchodním názvem a URL (17). Oba programy už skončily (18).

(95)

A konečně, společnost Amazon též vyrábí a prodává hardwarové výrobky, jako jsou zařízení Amazon Kindle, Amazon Fire a Amazon Echo.

(96)

Společnost Amazon provozuje třináct celosvětových internetových stránek, včetně www.amazon.com a šesti evropských internetových stránek: www.amazon.de, www.amazon.co.uk, www.amazon.fr, www.amazon.it a www.amazon.es (dále jen „internetové stránky v EU“) a www.amazon.nl (19). Činnosti společnosti Amazon jsou uspořádány do tří segmentů: Severní Amerika, mezinárodní segment a webové služby Amazon (dále jen „AWS“) (20)).

(97)

Prodej segmentu Severní Amerika tvoří v první řadě maloobchodní prodej spotřebních výrobků (též třetími prodejci) a předplatného na webových stránkách zaměřených na Severní Ameriku, jako jsou www.amazon.com, www.amazon.ca, a www.amazon.com.mx. Tento segment zahrnuje též exportní prodej z těchto webových stránek.

(98)

Prodej mezinárodního segmentu tvoří v první řadě maloobchodní prodej spotřebních výrobků (též třetími prodejci) a předplatného na mezinárodních webových stránkách, jako jsou www.amazon.com.au, www.amazon.com.br, www.amazon.cn, www.amazon.in, www.amazon.co.jp, webové stránky v EU a www.amazon.nl. Tento segment zahrnuje i exportní prodej z těchto mezinárodních webových stránek (včetně exportního prodeje z těchto stránek zákazníkům v USA, Mexiku a Kanadě), ale vylučuje exportní prodej ze severoamerických webových stránek společnosti.

(99)

Segment AWS tvoří celosvětový prodej počítačů, úložišť, databází a dalších nabídek služeb pro začínající firmy, podniky, vládní úřady a akademické instituce. Prostřednictvím tohoto segmentu poskytuje společnost Amazon přístup k technologické infrastruktuře různým typům podniků.

(100)

V roce 2016 dosáhla společnost Amazon celosvětových čistých tržeb ve výši přibližně 136 mld. USD a čistého příjmu ve výši 2,37 mld. USD. Celosvětově pochází 91 % jejích výnosů z jejího maloobchodního prodeje. 59 % čistých tržeb pochází ze segmentu Severní Amerika, 32 % z mezinárodního segmentu a 9 % ze segmentu AWS. V roce 2016 měla společnost Amazon 314 400 zaměstnanců na plný a částečný pracovní úvazek (21).

(101)

Před květnem 2016 provozovala společnost Amazon své evropské webové stránky prostřednictvím své 100 % dceřiné americké společnosti Amazon.com, Inc.: Amazon.com International Sales, Inc. (dále jen „AIS“). Společnost AIS fungovala jako komitent pro maloobchodní prodej na evropských webových stránkách společnosti Amazon (v té době: www.amazon.de, www.amazon.co.uk a www.amazon.fr), zatímco jiná americká společnost ze skupiny, Amazon International Marketplace, Inc. (dále jen „AIM“), fungovala jako komitent pro služby na těchto webových stránkách. Společnost AIM byla naopak jediným akcionářem společnosti ASE, založené v roce 2003, která působila jako komisionář v souvislosti se službami na evropských webových stránkách. A konečně, subjekty plně vlastněné společností Amazon a založené ve Spojeném království, Německu a Francii (dále jen „místní sesterské společnosti v EU“) (22) vykonávaly některé služby v souvislosti s evropskými webovými stránkami, např. služby v oblasti doporučení zákazníků (23).

(102)

V květnu 2006 nabyla účinnosti restrukturalizace evropských činností společnosti Amazon popsaná v žádosti o rozhodnutí (dále jen „restrukturalizace z roku 2006“). V průběhu účetních období od 1. května 2006 do 30. června 2014 (dále jen „příslušné období“) byla zavedena struktura vyjádřená na obrázku 1. V červenci 2014 restrukturalizovala společnost Amazon své evropské činnosti (dále jen „restrukturalizace v roce 2014“). Restrukturalizace v roce 2014 a evropské činnosti společnosti Amazon vykonávané po restrukturalizaci v roce 2014 do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí nespadají.

Obrázek 1

Struktura evropských subjektů společnosti Amazon v letech 2006–2014

Rozdělení nákladů na výzkum a vývoj

Poplatek

Poplatek

Servisní poplatek

Amazon.de

Amazon.fr

Amazon.co.uk

Amazon Media Europe AMEU

Amazon Services Europe ASE

LuxOpCo

LuxSCS

Místní sesterské společnosti v EU

LUX

USA

Amazon US

(103)

LuxSCS je lucemburská komanditní společnost (Société en Commandite Simple). Ačkoli se vlastnická struktura během příslušného období změnila, partnery společnosti LuxSCS byly vždy společnosti se sídlem v USA (24). Při založení v roce 2004 byly partnery společnosti LuxSCS společnosti Amazon Europe Holding, Inc. (komplementář), Amazon.com International Sales, Inc. a Amazon.com International Marketplace, Inc. V květnu nahradily společnost Amazon.com International Marketplace, Inc. coby partneři společnosti LuxSCS společnosti ACI Holdings, Inc. a Amazon.com, Inc. Od září 2009 byly partnery ve společnosti LuxSCS (25) společnosti Amazon Europe Holding, Inc. (komplementář), Amazon.com International Sales, Inc. a Amazon.com, Inc.

(104)

Během příslušného období se očekávalo, že společnost LuxSCS bude fungovat výhradně jako holdingová společnost s nehmotnými aktivy pro evropské činnosti společnosti Amazon, za které jako hlavní provozovatel (26) odpovídala společnost LuxOpCo. Jak společnost Amazon popsala v dopise ze dne 20. dubna 2006 pro lucemburskou daňovou správu, byly činnosti společnosti LuxSCS omezeny na „pouhý holding“ s nehmotnými aktivy a akciemi společnosti LuxOpCo. „Omezený počet právních smluv“ uzavřených společností LuxSCS byl počet „nezbytný pro fungování lucemburské struktury“. Společnost LuxSCS dostávala pouze pasivní příjmy (poplatky a úroky) od svých dceřiných společností (27). Společnost LuxSCS poskytovala též mezipodnikové úvěry společnosti LuxOpCo a dalším společnostem ve skupině (28). Společnost LuxSCS nebyla v příslušném období nikde fyzicky přítomná ani neměla žádné zaměstnance.

(105)

V roce 2005 uzavřela společnost LuxSCS smlouvy o licenci a převodu pro již existující duševní vlastnictví (dále jen „smlouva o nákupu podílů“) se společností Amazon Technologies, Inc. (dále jen „ATI“) (29) a dohodu o rozdělení nákladů tak, jak byly uzavřeny se dvěma subjekty skupiny Amazon se sídlem v USA: A9.com, Inc. (dále jen „A9“) a ATI (30). Společnost LuxSCS též uzavřela smlouvu o převodu a licenci pro duševní vlastnictví se společností Amazon.co.uk Ltd., Amazon.fr SARL a Amazon.de GmbH, na základě které obdržela ochranné známky a práva duševního vlastnictví na evropské webové stránky, které až do 30. dubna 2006 (31) vlastnily tyto místní sesterské společnosti v EU.

(106)

Prostřednictvím smlouvy o nákupu podílů a dohody o rozdělení nákladů získala společnost LuxSCS právo využívat některá duševní práva společnosti Amazon a díla od nich odvozená (dále jen „nehmotná aktiva“) (32) a poskytovat je na základě podlicence tak, jak byla držena a dále rozvíjena společnostmi A9, ATI a samotnou společností LuxSCS (33). Společnost LuxSCS získala tato práva na využívání nehmotných aktiv pro účely provozování evropských webových stránek a pro jakýkoli jiný účel na území Evropy (34). Společnost LuxSCS za to musí provádět úhrady podílů (upřesněné v tabulce 11) a platby za svůj roční podíl nákladů souvisejících s programem rozvoje dohody o rozdělení nákladů (upřesněný v tabulce 12) (35). Podle dohody o rozdělení nákladů musela společnost LuxSCS vynaložit maximální úsilí na to, aby předešla porušování nehmotných aktiv, jež získala od společností A9 a ATI na základě licence (36). Dále, jak je upřesněno ve změněné a přeformulované dohodě o rozdělení nákladů z roku 2009, se měla společnost LuxSCS ujmout funkcí a rizik stanovených v příloze B dohody o rozdělení nákladů (37).

(107)

Podle dohody o rozdělení nákladů tvořila nehmotná aktiva i) „veškerá práva duševního vlastnictví v celém světě“, vlastněná nebo jinak držená společnostmi ATI a LuxSCS, jakož i určitá práva duševního vlastnictví držená společností A9 (38), ii) veškeré takové duševní vlastnictví poskytnuté na základě licence, převedené na tyto strany nebo jim postoupené, a iii) díla z nich odvozená postoupená kterékoli ze stran podle dohody o rozdělení nákladů. Nehmotná aktiva v zásadě zahrnují tři kategorie duševního vlastnictví, které je dále označováno jako i) „technologie“ (39), ii) „údaje o zákaznících“ (40) a iii) „ochranné známky“ (41). Nehmotné vlastnictví nezahrnuje názvy internetových domén (42).

(108)

V příslušném období byla společnost LuxOpCo dceřinou společností společnosti LuxSCS, která byla jejím jediným vlastníkem (43). V rámci restrukturalizace v roce 2006 se očekávalo, že převezme role společností ASI a AIM (44). Očekávalo se též, že bude dále rozvíjet a vylepšovat softwarový obchodní model, který je základem maloobchodního prodeje a služeb společnosti Amazon v Evropě (45). Podle očekávání fungovala společnost LuxOpCo v tomto období jako ústředí skupiny Amazon v Evropě a hlavní provozovatel on-line maloobchodního prodeje a služeb společnosti Amazon v Evropě realizovaných prostřednictvím webových stránek v EU (46). Společnost LuxOpCo měla také řídit strategické rozhodování týkající se maloobchodního prodeje a služeb realizovaných prostřednictvím webových stránek v EU společně s řízením klíčových fyzických součástí maloobchodního prodeje (47). Očekávalo se od ní, že stanoví strategie a pokyny týkající se toho, které výrobky by měly být prezentovány a prodávány na webových stránkách EU, cenové a prodejní strategie pro prodávané výrobky a nabízené služby a určité propagační akce na webových stránkách a reklamní programy nabízené na webových stránkách v EU. Měla být též odpovědná za strategická rozhodnutí týkající se výběru třetích obchodníků a kategorií výrobků a za marketing vůči třetím stranám. A konečně, měla řídit všechny aspekty vyřizování objednávek (48).

(109)

V příslušném období zaznamenala společnost LuxOpCo výnosy ve svém účetnictví jak z prodeje výrobků, tak ze služeb v oblasti vyřizování objednávek. Od prodejců v různých jurisdikcích kupovala zboží k dalšímu prodeji, které pak posílala koncovým zákazníkům, kteří nakupovali na webových stránkách v EU. Byla hlavním prodejcem (49) zásob společnosti Amazon na webových stránkách v EU, měla zákonný nárok na zásoby a nesla riziko ztráty v tomto ohledu (50). Společnost LuxOpCo byla též odpovědná za zboží, které přímo do distribučních center posílaly třetí podniky a jednotlivci (51).

(110)

Společnost LuxOpCo vykonávala též funkce finanční správy (52) a vlastnila (přímo nebo nepřímo) akcie společností ASE, AMEU a místních sesterských společností v EU, které poskytovaly různé služby ve skupině na podporu její činnosti.

(111)

Během příslušného období vytvořily společnosti ASE a AMEU, obě se sídlem v Lucembursku, pro účely lucemburských daní se společností LuxOpCo daňovou jednotku, v níž LuxOpCo působila jako mateřská společnost jednotky (53). Podle lucemburského daňového práva se tudíž s těmito tuzemskými společnostmi nezacházelo jako se samostatnými subjekty, ale platily daně na konsolidovaném základě, tj. jako kdyby byly jeden plátce daní (54).

(112)

Po restrukturalizaci v roce 2006 se očekávalo, že společnost ASE bude dále jednat jako poskytovatel služeb pro společnost LuxOpCo (55). Během příslušného období provozovala činnost třetích prodejců společnosti Amazon v EU, tzv. Marketplace. Marketplace (tržiště) nabízí malým podnikům a prodejcům možnost nabízet své zboží prostřednictvím webových stránek v EU. Povolovalo jim též posílat společnosti Amazon jejich zásoby, které byly skladovány v jejích distribučních centrech a které společnost Amazon vyzvedávala, balila a dodávala kamkoli v Evropě. Během příslušného období provozovala společnost AMEU digitální obchody společnosti Amazon v EU (v jejich rámci jsou například prodávány MP3 nosiče a elektronické knihy).

(113)

V letech 2013 činil konsolidovaný čistý obrat společnosti LuxOpCo 13 612 449 784 EUR a v roce 2014 dosáhl výše 15 463 362 589 EUR. Během účetního období 2013 zaměstnávala společnost LuxOpCo v průměru 523 zaměstnanců na plný úvazek, společnost ASE 63 zaměstnanců na plný úvazek a AMEU 5 zaměstnanců na plný úvazek. Zaměstnanci společností LuxOpCo, ASE a AMEU vykonávali strategické vedoucí pozice, které řídí a koordinují evropské činnosti společnosti Amazon jako celek (56).

(114)

Po restrukturalizaci v roce 2006 se očekávalo, že místní sesterské společnosti v EU budou společnosti LuxOpCo i nadále poskytovat stejné služby ohledně webových stránek v EU, jaké předtím poskytovaly společnosti AIS a AIM (57). V souladu s tím poskytovaly místní sesterské společnosti v EU v příslušném období v souvislosti s webovými stránkami v EU služby v oblasti doporučení zákazníků tím, že vykonávaly služby pro zákazníky a obchodníky, podpůrné služby (např. marketingovou podporu, podporu lokalizace a přizpůsobování, výzkum a vývoj (dále jen „podpora výzkumu a vývoje“), jakož i služby plnění (58). Místní sesterské společnosti v EU rozvíjely místní obsah, který se měl používat na webových stránkách v EU, a podporovaly správu zboží pro internetové obchody tak, jak požadovala společnost LuxOpCo. Zákaznická podpora spočívala v poskytování předprodejních a poprodejních zákaznických služeb prostřednictvím e-mailu, telefonu, chatu nebo jiných komunikačních prostředků tak, jak požadovala společnost LuxOpCo, aby byly splněny požadavky zákazníků. Podpůrné služby zahrnovaly obecnou a administrativní podporu. A konečně, místní sesterské společnosti v EU podporovaly též nabízení provozovatelů jiných místních webových stránek s cílem propagovat webové stránky v EU u jejich zákazníků (tzv. partnerský program).

(115)

Služby poskytované místními sesterskými společnostmi v EU společnosti LuxOpCo byly poskytovány v souladu se „servisními smlouvami“, které každá ze sesterských společností uzavřela dne 1. května 2006 (59) se společností LuxOpCo. Místní sesterské společnosti v EU jednaly při poskytování těchto služeb společnosti LuxOpCo svým vlastním jménem, ale nepřijímaly žádná rizika spojená s prodejem nebo zásobami (60). Podle servisních smluv byly místní sesterské společnosti EU odměňovány společností LuxOpCo na základě přirážky k nákladům (61), odrážející roli těchto sesterských společností vůči společnosti LuxOpCo (62). V praxi byly náklady vzniklé místním sesterským společnostem v EU při výkonu služeb poskytovaných společnosti LuxOpCo fakturovány společnosti LuxOpCo s další přirážkou pohybující se od 3 % do 8 %. V roce 2013 zaznamenaly místní sesterské společnosti v EU následující obrat: Amazon.co.uk Ltd: [400–500] mil. GBP; Amazon Logistik GmbH: [100–200] mil. EUR; Amazon.de GmbH: [90–100] mil. EUR; Amazon.fr Logistique SAS: [100–200] mil. EUR; a Amazon.fr SARL: [50–60] mil. EUR.

(116)

S účinností ode dne 30. dubna 2006 uzavřela společnost LuxOpCo licenční smlouvu se společností LuxSCS. Podle této smlouvy získala společnost LuxOpCo neodvolatelně výhradní právo vyvíjet, vylepšovat a využívat nehmotná aktiva pro účely provozování webových stránek v EU a pro jakýkoli jiný účel na zeměpisném území (63) evropské země (64) na oplátku za poplatky (dále jen „licenční poplatek“) (65). Jakékoli duševní vlastnictví vytvořené nebo dále rozvíjené společností LuxopCo na základě nebo v důsledku přístupu k nehmotným aktivům (66) je převedeno na společnost LuxSCS (67). Společnost LuxOpCo musela jednat ze svého vlastního popudu a riskovat, aby chránila a udržovala nehmotná aktiva (68). Licenční smlouva též zajišťovala podnikové služby, které měla společnost LuxOpCo poskytovat ve prospěch společnosti LuxSCS bez jakékoli zvláštní odměny pro LuxOpCo (69). Ta dále souhlasila s tím, že převezme veškerá rizika spojená s veškerými činnostmi, které má vykonávat podle licenční smlouvy (70). Získala-li jakékoli duševní vlastnictví, které se mělo používat ke stejnému účelu jako nehmotná aktiva od třetích osob, musela jej poskytnout společnosti LuxSCS formou licence bez poplatků (71).

(117)

Společnosti LuxOpCo, ASE, AMEU a místní sesterské společnosti v EU používaly nehmotný majetek k výkonu svých obchodních činností (72).

(118)

Podle licenční smlouvy měla společnost LuxOpCo právo poskytnout sesterským společnostem podlicenci na nehmotná aktiva (73). Ke dni 30. dubna 2006 uzavřela společnost LuxOpCo se společností ASE i společností AMEU „licenční smlouvu na duševní vlastnictví“, na jejímž základě získaly obě tyto společnosti neodvolatelně nevýhradní licence na nehmotná aktiva. Obě tyto smlouvy odrážely do velmi velké míry licenční smlouvu, kterou uzavřely společnosti LuxOpCo a LuxSCS. Podle těchto smluv byly poplatky, jež měly platit společnosti ASE a AMEU společnosti LuxOpCo, stanoveny naprosto stejným způsobem jako poplatky, které měla platit společnost LuxOpCo společnosti LuxSCS podle licenční smlouvy.

(119)

Podle servisních smluv byly místní sesterské společnosti v EU oprávněny používat nehmotná aktiva i další nehmotný majetek a ochranné známky vlastněné nebo jinak držené společností LuxOpCo v míře nezbytné k poskytování jejich služeb pro společnost LuxOpCo. Veškerý goodwill vyplývající z takového výhradního používání přinášel prospěch společnosti LuxOpCo (74). Veškerá práva duševního vlastnictví a odvozená díla vytvořená nebo získaná místními sesterskými společnostmi v EU během poskytování těchto služeb zůstala majetkem společnosti LUxOpCo (75).

(120)

Licenční smlouva byla platná po dobu života všech nehmotných aktiv poskytnutých na základě licence (76) a mohla být ukončena pouze v případě změny kontroly či podstatného břemena (77) nebo v případě, že se jedné ze smluvních stran nepodařilo napravit neplnění podle této smlouvy (78). V souladu s tím neměla společnost LuxSCS žádnou možnost vypovědět licenční smlouvu jednostranně. Licenční smlouva byla změněna v lednu 2010 s účinností od 1. ledna 2009 (79). Tato změna se týkala definice „provozního zisku v EU“ používaného pro účely výpočtu licenčního poplatku (80).

(121)

Sporné daňové rozhodnutí je dopis o jedné větě ze dne 6. listopadu 2003, který lucemburská daňová správa zaslala společnosti Amazon.com, Inc. a který obsahuje toto:

„Poté, co jsem se seznámil s dopisem ze dne 31. října 2003, který mi zaslal [poradce 1], stejně jako s Vaším dopisem ze dne 23. října 2003 a poté, co jsem si prostudoval vaše postavení ohledně lucemburského daňového zacházení s ohledem na Vaše budoucí činnosti, Vám s potěšením oznamuji, že mohu obsah těchto dvou dopisů schválit.“

(122)

Po zpoždění při provádění restrukturalizace evropských činností společnosti Amazon požádala tato společnost v dopise ze dne 5. prosince 2004 lucemburskou daňovou správu o potvrzení pokračující platnosti sporného daňového rozhodnutí; lucemburská daňová správa potvrdila platnost tohoto rozhodnutí v dopise ze dne 23. prosince 2004 (81). Sporné daňové rozhodnutí, původně s platností na pět let, bylo v roce 2010 prodlouženo a uplatňovalo se účinně do června 2014 (82).

(123)

Ve svém dopise ze dne 31. října 2003 lucemburské daňové správě (dále jen „dopis společnosti Amazon ze dne 31. října 2003“) požádala společnost Amazon o potvrzení daňového zacházení se společností LuxSCS, partnery se sídlem v USA a dividendami, které společnost LuxOpCo obdržela v rámci této struktury. Tento dopis vysvětluje, že společnost LuxSCS, jako Société en Commandite Simple, není považována za samostatný daňový subjekt oddělený od svých partnerů, a v důsledku toho se na ni nevztahuje daň z příjmu právnických osob ani daň z majetku v Lucembursku.

(124)

Bez ohledu na daňovou transparentnost společnosti LuxSCS by společnost LuxSCS nebo partneři se sídlem v USA i přesto mohli odvádět daně v Lucembursku, pokud by se mělo za to, že jejich činnosti jsou vykonávány prostřednictvím stálé provozovny v Lucembursku. Dopis proto dále vysvětluje, že se nelze domnívat, že společnost LuxSCS a její partneři jsou fyzicky přítomni v Lucembursku (kanceláře, zaměstnanci atd.), proto by se v případě neexistence stálého místa podnikání nepředpokládalo, že společnost LuxSCS je samostatným daňovým subjektem odděleným od svých partnerů a že vykonává obchodní činnost v Lucembursku (83). Existence stálé provozovny v Lucembursku by nemohla být předpokládána ani v případě partnerů společnosti.

(125)

Ve svém dopise ze dne 23. října 2003 lucemburské daňové správně (dále jen „dopis společnosti Amazon ze dne 23. října 2003“) požádala společnost Amazon o daňové rozhodnutí potvrzující daňové zacházení se společností LuxOpCo pro účely lucemburské daně z příjmu právnických osob (84). Tento dopis vysvětluje předpokládanou obchodní strukturu společnosti Amazon v Evropě a žádá potvrzení, že výsledkem ujednání o převodních cenách pro licenční smlouvu v ní popsaném je „patřičný a přijatelný zisk“ společnosti LuxOpCo „s ohledem na politiku převodních cen a článek 56 a čl. 164 odst. 3 LITL“.

(126)

Uvedený dopis odkazuje na „ekonomickou analýzu“ k němu přiloženou, která stanoví „funkce a rizika, která měla společnost LuxOpCo přijmout, jakož i povahu a rozsah nehmotných aktiv, která mají být předmětem licence na nehmotná aktiva“ uzavřené mezi společnostmi LuxSCS a LuxOpCo. Na základě této analýzy bylo navrženo ujednání o převodních cenách, podle kterého byla stanovena výše ročních poplatků (uváděných v dopise jako „licenční poplatek“), které by společnost LuxOpCo musela platit společnosti LuxSCS za používání nehmotných aktiv.

(127)

V souladu s tímto ujednáním by se roční poplatek rovnal procentnímu podílu ze všech výnosů (dále jen „sazba poplatků“), které společnost LuxOpCo obdržela v souvislosti se svým provozováním webových stránek v EU. Jak bylo dále stanoveno v uvedeném dopise, vypočítal by se licenční poplatek a sazba poplatků pomocí následující metody (85):

(128)

Pro účely výpočtu sazby poplatků se uplatňují následující definice (86):

(129)

V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení předložilo Lucembursko zprávu o převodních cenách (87). Lucembursko tvrdí, že zpráva o převodních cenách je „ekonomickou analýzou“, na kterou se odkazuje v dopise společnosti Amazon ze dne 23. října 2003. Zpráva o převodních cenách byla vypracována na základě Pokynů k převodním cenám pro nadnárodní podniky a daňové správy vypracovaných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „pokyny OECD k převodním cenám“) (88).

(130)

Oddíl 3 zprávy o převodních cenách poskytuje funkční analýzu společností LuxSCS a LuxOpCo.

(131)

Podle této funkční analýzy budou hlavní činnosti společnosti LuxSCS omezeny na činnosti holdingové společnosti s nehmotnými aktivy a účastníka v probíhajícím vývoji nehmotných aktiv prostřednictvím dohody o rozdělení nákladů (89). Společnost LuxSCS též poskytne nehmotná aktiva společnosti LuxOpCo na základě licence, s výhradou licenční smlouvy, a bude dostávat poplatky podle této smlouvy.

(132)

Pokud jde o společnost LuxOpCo, vysvětluje zpráva o převodních cenách, že „[p]prostřednictvím svých řídících zaměstnanců na plný pracovní úvazek bude společnost LuxOpCo řídit strategické rozhodování související s maloobchodním prodejem a službami na webových stránkách v EU a bude též řídit klíčové fyzické součásti maloobchodního prodeje“ (90). Podle dopisu společnosti Amazon ze dne 23. října 2003 se očekávalo, že společnost LuxOpCo bude mít „celkem nejméně 25 až 30 zaměstnanců na plný pracovní úvazek, včetně určitého klíčového celoevropského vedení s odpovědností za strategické rozhodování v souvislosti s webovými stránkami v EU“ (91), přičemž zbývající zaměstnanci na plný pracovní úvazek (přibližně dvacet) budou působit v takových oblastech, jako je marketing, technologie a závazky.

(133)

Zpráva o převodních cenách dále vysvětluje, že „[p]o restrukturalizaci se předpokládá, že se hlavní činnosti společnosti LuxOpCo zaměří na využívání softwarové platformy společnosti Amazon ve snaze trvale rozvíjet a zlepšovat softwarový obchodní model, který je základem maloobchodního prodeje a služeb nabízených na webových stránkách v EU. […] (*2) V rámci tohoto úsilí bude vedení společnosti LuxopCo pracovat na identifikaci příležitostí ke zlepšení a zdokonalení maloobchodního prodeje a služeb využíváním nových a vylepšených funkcí platformy a funkčnosti tak, jak jsou vyvíjeny. Jako maloobchodník i poskytovatel služeb se společnost LuxOpCo bude snažit poskytovat zákazníkům optimální zážitek ve všech oblastech včetně plnění, platby, zpracování, prodejních rozhodnutí a monitorování výkonnosti třetích prodejců […] (92).“

(134)

Ve své roli maloobchodníka se od společnosti LuxOpCo očekávalo, že bude přijímat prodejní a cenová rozhodnutí a že bude řídit všechny aspekty procesu vyřizování objednávek (93). Jako poskytovatel služeb by společnost LuxOpCo byla též „odpovědná za strategická rozhodnutí týkající se výběru třetích obchodníků a kategorií výrobků a za marketing vůči třetím obchodníkům (94)“. Pro účely provozování webových stránek v EU měla společnost LuxOpCo používat nehmotná aktiva, která získala na základě licence od společnosti LuxSCS. Očekávalo se, že společnost LuxOpCo bude mít právní titul ke všem zásobám (95). Přijala by všechna rizika spojená s držením zásob a prodejem výrobků prostřednictvím webových stránek v EU (96). Podle dopisu společnosti Amazon ze dne 23. října 2003 měla společnost LuxOpCo vlastnit a používat servery ke zpracování transakcí umístěné v Lucembursku, s jejichž pomocí by zpracovávala transakce se zákazníky a třetími prodejci a schvalovala jejich platby, včetně plateb třetím obchodníkům (97).

(135)

Společnost LuxOpCo měla uzavřít smlouvu se společností ASE, která by jednala jako komisionář v souvislosti se službami svým vlastním jménem, ale ve prospěch společnosti LuxOpCo, ve spojení s programy třetích prodejců společnosti Amazon v Evropě. Služby společnosti ASE by v první řadě tvořily některé služby v oblasti zpracování objednávek spojené se segmentem služeb.

(136)

Místní sesterské společnosti v EU se sídlem v Německu, Francii a Spojeném království měly poskytovat různé služby v souvislosti s webovými stránkami v EU, včetně určitých služeb v oblasti doporučení zákazníků a zákaznické podpory, marketingu a plnění (98).

(137)

Podle prognóz vedení společnosti Amazon předložených pro účely zprávy o převodních cenách se očekávalo, že společnost LuxOpCo zvýší v průběhu svých činností své výnosy z přibližně 3,2 mld. EUR v roce 2005 na přibližně 8,3 mld. EUR v roce 2010 a vzniknou jí následující náklady: předpokládalo se, že náklady na zboží jako procentní podíl z výnosů budou v průměru činit přibližně 77,5 %, což povede k hrubému rozpětí asi 22,5 %. Po restrukturalizaci v roce 2006 měla společnost LuxOpCo přijmout průběžné náklady spojené s řízením a provozem platformy společnosti Amazon v Evropě, včetně výdajů spojených se zpracováním plateb a výběrem, výdajů spojených s nedobytnými pohledávkami, některých výdajů na podporu systému, jakož i náklady na platy řídících, technologických a jiných zaměstnanců působících v oblasti podpory činností platformy společnosti Amazon v regionu (99). Předpoklady, z nichž vycházela prognóza vedení, nebyly ve zprávě o převodních cenách ani uvedeny, ani přezkoumány (100).

(138)

Oddíl 5 zprávy o převodních cenách se zabývá výběrem nejvhodnější metody pro stanovení převodních cen za účelem určení obvyklého tržního charakteru sazby poplatků.

(139)

S cílem určit odměnu přičitatelnou společnosti LuxOpCo a výši poplatků, které má podle licenční smlouvy společnost LuxOpCo platit společnosti LuxSCS, navrhuje zpráva o převodních cenách alternativní mechanismy stanovení převodních cen: jeden opírající se o metodu srovnatelné nekontrolované ceny (dále jen „metoda CUP“) a druhý, jehož základem je metoda rozdělení zbytkového zisku (101).

(140)

Oddíl 6.1 zprávy o převodních cenách počítá obvyklé tržní rozmezí licenčních poplatků na základě metody CUP.

(141)

V první řadě byla hledání provedena u srovnatelných transakcí ve vlastní interní databázi licenčních smluv společnosti Amazon a externí agentura byla pověřena vyhledáním licenčních smluv, které se vztahují na nehmotná aktiva podobná nehmotným aktivům společnosti Amazon. Transakce identifikované při vyhledávání nebyly pokládány za dostatečně srovnatelné, a byly tudíž pro účely analýzy CUP odmítnuty.

(142)

Dále zpráva o převodních cenách označila jako relevantní následující smlouvy, které společnost Amazon uzavřela od roku 2000 s třetími maloobchodníky a na jejichž základě zpřístupnila těmto maloobchodníkům svou technologickou platformu: smlouva o strategickém spojenectví mezi společnostmi Rocket.zeta, Inc., Amazon.com, Inc., target.direct LLC a Target Corporation (dále jen „smlouva Target“) (102), smlouva o strategickém spojenectví mezi společnostmi Rock-Bound, Inc. a ToysRUs.com LLC (dále jen „smlouva ToysRUs“), smlouva o zařazování výrobků do nabídky mezi společnostmi Amazon.com Payments, Inc. a Circuit City Stores, Inc. (dále jen „smlouva Circuit City“); smlouva o hostingu v záložních střediscích uzavřená mezi společnostmi Frontier.zeta, Inc. a Borders Online LLC (dále jen „smlouva Borders“) a smlouva o hostingu v záložních střediscích uzavřená mezi společnostmi Amazon.com International Sales, Inc. a Waterstone's Bookseller Ltd. (dále jen „smlouva Waterstones“). Společnost Amazon tyto smlouvy označuje jako „smlouvy M.com“. Po přezkumu těchto smluv došla zpráva o převodních cenách k závěru, že smlouva [A] poskytuje srovnatelný mechanismus do té míry, že zbývající smlouvy „nezahrnovaly poskytování technologické platformy pro elektronické obchodování“ (103).

(143)

Podle smlouvy [A] souhlasila společnost Amazon s vytvořením, vývojem, provozováním a udržováním nové webové stránky a obchodu společnosti [A] na svých webových stránkách, které měly nahradit stávající webovou stránku společnosti [A] pro elektronické obchodování. Funkce, které se měly stát součástí webové stránky společnosti [A], by v zásadě odpovídaly funkcím, které webové stránky společnosti Amazon obsahují všeobecně. Za to měla společnost [A] zaplatit společnosti Amazon kompenzaci sestávající mimo jiné ze zřizovacích poplatků (104), základních poplatků (105) a provize z prodeje (106).

(144)

Aby tato kompenzace byla srovnatelná s licenčním poplatkem (ve zprávě o převodních cenách uváděném jako „sazba poplatků“), byly zřizovací poplatky amortizovány a rozděleny do každého ze čtyř období uvedeného ve smlouvě a společně s ročním základním poplatkem byly převedeny na procentní podíl tržeb (pohybující se od 3,4 % do 7,2 %. Jelikož provize zahrnutá do smlouvy [A] činila 4 % až 5 % tržeb, první závěr zprávy o převodních cenách byl ten, že naznačená sazba poplatků ve smlouvě [A] se pohybovala v rozmezí od 8,4 % do 11,7 % tržeb. Společnost [A] se však též zavázala k tomu, že bude společnosti Amazon platit určité poplatky, aby jí vykompenzovala nadměrnou objednací kapacitu i nadměrnou úroveň zásob. Tyto poplatky, zmíněné ve smlouvě, byly převedeny též na procentní podíl tržeb pohybující se od 1,2 % do 0,7 %. Podle prvních propočtů se obvyklé tržní rozpětí sazby poplatků tudíž pohybovalo mezi 9,6 % a 12,6 % tržeb.

(145)

A konečně, jelikož na základě smlouvy [A] nezískala společnost [A] přístup k údajům o zákaznících společnosti Amazon, obsahovala zpráva o převodních cenách úpravu pro vyrovnání CUP se skutečností, že společnost LuxSCS poskytla společnosti LuxOpCo přístup k údajům o zákaznících společnosti Amazon. V souladu s tím byla pomocí informací dostupných ve smlouvě [B] navržena úprava směrem vzhůru ve výši 1 %, jejímž výsledkem bylo obvyklé tržní rozmezí sazby poplatků od 10,6 % do 13,6 % tržeb společnosti LuxOpCo.

(146)

Oddíl 6.2 zprávy o převodních cenách vypočítává obvyklé tržní rozmezí licenčního poplatku (ve zprávě o převodních cenách uváděném jako „sazba poplatků“) na základě metody rozdělení zbytkového zisku. Při použití této metody odhadovala zpráva o převodních cenách návratnost spojenou v případě společnosti LuxOpCo s „rutinními funkcemi v její roli coby společnosti působící v Evropě“ (107) na základě přirážky k nákladům, které jí mají vzniknout (108).

(147)

Aby bylo určeno obvyklé tržní rozmezí této přirážky, provedla zpráva o převodních cenách hledání, jehož cílem byla identifikace srovnatelných společností obecně označených jako společnosti podílející se na řízení a provozování softwarové obchodní činnosti. Výsledkem vyhledávání srovnatelných společností v databázi Amadeus (109) pomocí kritérií vyhledávání týkajících se zeměpisného regionu (110), vyhledávání klíčových slov v popisech podniků (111) a průmyslové klasifikace vyhledávání v kombinaci s ručním vyhledáváním bylo sedm společností, které byly pokládány za srovnatelné se společností Amazon (112).

(148)

Na tomto základě definovala zpráva o převodních cenách „čisté náklady plus přirážku“ jako ukazatel výše zisku pro testování obvyklé tržní odměny přičitatelné předpokládaným funkcím společnosti LuxOpCo, která byla definována jako provozní příjem vydělený součtem nákladů na zboží a provozních výdajů (113). Na základě údajů týkajících se sedmi srovnatelných ukazatelů bylo představeno následující tříleté průměrné mezikvartilové rozpětí (1999–2001): dolní kvartil činil 2,3 %, medián 4,2 % a horní kvartil 6,7 %. Tabulka s výsledky naznačuje, že údaje jsou procentními podíly čistých tržeb (114).

(149)

V důsledku toho byla zvolena přirážka [4–6] %, která byla následně použita na provozní výdaje společnosti LuxOpCo s cílem určit „příslušnou obvyklou návratnost přičitatelnou funkcím společnosti LuxOpCo“ (115). Tato návratnost byla následně odečtena od provozního zisku společnosti LuxOpCo. Výsledný rozdíl mezi touto návratností a zaznamenaným ziskem společnosti LuxOpCo, tzv. zbytkový zisk, byl podle zprávy o převodních cenách v plné míře přičitatelný používání nehmotných aktiv, na něž poskytla licenci společnost LuxSCS.

(150)

A konečně, zpráva o převodních cenách vydělila každý z předpokládaných ročních zbytkových zisků předpokládanými čistými tržbami společnosti LuxOpCo, čímž získala představu o sazbě poplatků. Z toho zpráva vyvodila, že „sazba poplatků v rozmezí 10,1 až 12,3 procenta čistých výnosů účtovaná společností LuxSCS společnosti LuxOpCo by byla v souladu s obvyklým tržním standardem podle pokynů OECD“ (116).

(151)

Výpočty provedené ve zprávě o převodních cenách jsou shrnuty a znázorněny v tabulce 1 (117). Pro vysvětlení těchto výpočtů přidala Komise sloupce 1 a 3:

Tabulka 1

Výpočet ve zprávě o převodních cenách, srov. s. 32 zprávy (sloupce 1 a 3 přidala Komise)

(152)

Zpráva o převodních cenách, shrnující analýzy stanovení převodních cen licenční smlouvy pomocí metody CUP a metody rozdělení zbytkového zisku, obsahovala názor, že výsledky se sbližují, a naznačila, že obvyklé tržní rozpětí sazby poplatků placených podle této smlouvy společností LuxOpCo společnosti LuxSCS činí 10,1 % až 12,3 % tržeb společnosti LuxOpCo.

(153)

Zpráva o převodních cenách následně vyvodila, že „zatímco je rozumné vyvodit, že sazba poplatků vybraná z rozmezí sazeb poplatků, které vyplynulo z obou těchto metod, by byla v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, menší rozdíly mohou být v přesných budoucích nehmotných aktivech převedených podle smlouvy [A], které by představovaly mírné rozdíly ve výsledcích podle těchto dvou metod. […] je rozumné vyvodit […], že analýza rozdělení zbytkového zisku s nižší pravděpodobností přinese neobjektivní odhady a na základě toho ji lze pokládat za spolehlivější posouzení obvyklé tržní sazby poplatků.“ (118)

(154)

Sporným daňovým rozhodnutím potvrdila lucemburská daňová správa obsah dopisů společnosti Amazon ze dne 23. a 31. října 2003. Zejména uznala, že ujednání o převodních cenách pro účely určení výše ročních poplatků, které má společnost LuxOpCo platit společnosti LuxSCS podle licenční smlouvy, jež naopak určila roční zdanitelné příjmy společnosti LuxOpCo v Lucembursku, je v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek. Toto ujednání je shrnuto na obrázku 2:

Obrázek 2

Struktura evropských subjektů společnosti Amazon v letech 2006–2014, včetně ujednání o poplatcích

Tržby v EU fakturované a zaznamenávané v Lucembursku

Zdanitelný zisk společnosti LuxOpCo schválený ve sporném rozhodnutí

Zaznamenaný zisk navíc ke zdanitelnému zisku schválenému ve sporném rozhodnutí platí LuxOpCo společnosti LuxSCS formou poplatku

0,45 % z tržeb

[4-6] % z provoz. výd

0,55 % z tržeb

Amazon.com, Inc.

USA

LUX

LuxSCS

Poplatek

Amazon EU Sàrl LuxOpCo

Dceřiné společnosti v EU

Amazon.co.uk

Amazon.fr

Amazon.de

(155)

Na základě sporného daňového rozhodnutí určila společnost LuxOpCo během příslušného období svou povinnost odvádět v Lucembursku roční daň z příjmu právnických osob pro účely podání ročního daňového přiznání. Společnost LuxSCS a její partneři se sídlem v USA se o sporné daňové rozhodnutí opírali i v tom, že potvrzuje, že ani společnost LuxSCS, ani její partneři nemusí platit lucemburskou daň z příjmu právnických osob, místní obchodní daň nebo v případě jejích partnerů daň z podílu ve společnosti LuxSCS (119).

(156)

Tabulka 2 ukazuje důsledky sporného daňového rozhodnutí pro výpočet zdanitelného základu společnosti LuxOpCo v Lucembursku a výše platby poplatků (licenčního poplatku) společnosti LuxSCS od roku 2006. Komise připomíná, že společnost LuxOpCo působí jako mateřská společnost daňové jednotky, kterou tvoří společnosti ASE a AMEU, a že se v souladu s tím s těmito společnostmi zachází pro účely lucemburské daně jako s jediným plátcem daně. Proto byla tabulka 2 vypracována na konsolidovaném základě a následující části tohoto rozhodnutí nerozlišují od sebe společnosti LuxOpCo, ASE a AMEU.

Tabulka 2

Výpočet zdanitelného základu a plateb poplatků společnosti LuxOpCo v letech 2006–2013

(157)

Podle výpočtu licenčního poplatku pro společnost LuxSCS (120) jsou nákladovou základnou používanou k určení zdanitelného základu společnosti LuxOpCo pro účely lucemburské daně její provozní výdaje a náklady, které vznikly místním sesterským společnostem v EU a které následně uhradila společnost LuxOpCo (v tabulce 2 specifikována jako „LuxOpCo – mezipodnikově“). Náklady na prodané zboží a některé další náklady, označené jako „výdaje vyloučené z přirážky (vedení a RSU)“ v tabulce 2, jsou vyloučeny z výpočtu zdanitelného zisku společnosti LuxOpCo. Druhá uvedená kategorie výdajů zahrnuje následující náklady: i) od roku 2008 poplatky sesterských společností společnosti Amazon.com, Inc. za podpůrné služby (121), které nebyly předpokládány v době sporného daňového rozhodnutí; ii) počínaje rokem 2010 účtovala společnost Amazon.com, Inc. společnosti LuxOpCo za akcie poskytnuté jako vyrovnání formou akcií pro zaměstnance společnosti LuxOpCo a zaměstnance některých z jejích přímých a nepřímých evropských dceřiných společností (122). Společnost Amazon tvrdí, že tyto poplatky nezměnily funkce a rizika společnosti LuxOpCo.

(158)

Výsledkem použití [4–6]% přirážky k součtu provozních výdajů společnosti LuxOpCo a mezipodnikových výdajů je odhadovaná celková návratnost skupiny daňové jednotky. Tento výsledek je následně testován na základě kritérií horní a dolní meze (0,55 % resp. 0,45 % výnosů). V případech, kdy byla odhadovaná celková návratnost vyšší než 0,55 % výnosů (jako v letech 2006, 2007, 2011, 2012 a 2013), bylo použití horní meze rozhodující pro posouzení zdanitelných příjmů společnosti LuxOpCo v Lucembursku, uvedených v tabulce 2 jako „Lucemburský konsolidovaný zisk – podle horní/dolní meze a návratnosti“.

(159)

A konečně, aby mohl být stanoven licenční poplatek splatný společnosti LuxSCS, odečítá se lucemburský konsolidovaný zisk (v žádosti o rozhodnutí označený jako návratnost společnosti LuxOpCo) od provozního zisku (v žádosti o rozhodnutí označený jako „provozní zisk v EU“).

(160)

V průběhu vyšetřování poskytla společnost Amazon informace o evropském on-line maloobchodním trhu, o svém obchodním modelu obecně a zejména o svých evropských činnostech, dále o smlouvách o licencích na duševní vlastnictví, které uzavřela s nespřízněnými subjekty, a o své nové podnikové a daňové struktuře v Lucemburku s účinností od června 2014. Tyto informace jsou doplněním toho, co již bylo představeno v oddílech 2.1 a 2.2.

(161)

Evropský on-line maloobchodní trh byl předmětem zprávy, kterou na základě pověření společností Amazon vypracoval [poradce 3], poradenská společnost, a která obsahuje analýzu ekonomických trendů odvětví elektronického obchodování v Evropě (dále jen „zpráva [poradce 3]“) (123). Zpráva [poradce 3] popisuje „on-line maloobchod“ jako on-line prodej fyzického zboží maloobchodníky prodávajícími on-line, tj. provozovateli, kteří nakupují zboží, skladují ho ve svých skladech a prodávají ho on-line (124).

(162)

Podle této zprávy se činnosti maloobchodníků prodávajících on-line podobají více činnostem fyzických maloobchodníků než činnostem poskytovatelů digitálních služeb (125). Hlavní rozdíl mezi fyzickými maloobchodníky a maloobchodníky prodávajícími on-line spočívá v kanálu, který využívají k distribuci produktů (126). Studie též naznačuje, že maloobchodníci prodávající on-line jsou ze strukturálního hlediska méně ziskoví než poskytovatelé digitálních služeb, jelikož maloobchodníci prodávající on-line mají zásadně proměnlivou nákladovou základnu. Struktura nákladů poskytovatelů digitálních služeb je stálejší než struktura nákladů maloobchodníků a umožňuje úspory z rozsahu a vyšší marže, jakmile společnost dosáhne kritické velikosti (127). V případě maloobchodníků, ať už fyzických nebo prodávajících on-line, je dopad úspor z rozsahu na ziskovost omezený, neboť valná většina nákladů je proměnlivá. Změny v nákladech na prodané zboží, slevy a logistické náklady, které představují velkou část celkových nákladů, jsou výrazně spojeny s objemy obchodu (128). Tento faktor způsobuje společně s intenzivní hospodářskou soutěží, která je pro odvětví on-line maloobchodu charakteristická, záporné průměrné EBIT marže na evropském on-line maloobchodním trhu. V období 2006–2013 činil poměr průměrné EBIT marže a tržeb -0,5 %.

(163)

Analýza dynamiky trhu v pěti nejlidnatějších zemích v Evropě, uvedená ve zprávě [poradce 3], (129) poukazuje na to, že „segment on-line maloobchodu zažil v letech 2006 až 2013 výrazný růst a probíhala v něm intenzivní hospodářská soutěž.“ (130) Zejména „[i]ntenzita hospodářské soutěže si vyžádala značné investice maloobchodníků prodávajících on-line, aby zachovali růst v tomto segmentu trhu a udrželi krok s konkurencí, a tak se marže dostaly pod tlak, ne-li do záporných čísel. Maloobchodníci prodávající on-line byli ochotni obětovat krátkodobou ziskovost v naději, že uskutečněné investice přinesou v dlouhodobém horizontu zisk“ (131). Ve zprávě se závěrem uvádí, že pro úspěch na evropských konkurenčních maloobchodních trzích je nezbytné zohlednit konkrétní místní charakteristiky těchto trhů (132).

(164)

Podle společnosti Amazon (133) jsou klíčovými hnacími silami její maloobchodní činnosti výběr (nabídky výrobků/zboží (134)), cena a pohodlí (snadné používání, rychlé a spolehlivé vyřízení, správně načasovaný zákaznický servis, funkčně bohatě vybavený a směrodatný obsah, jakož i bezpečné prostředí pro transakce) (135), přičemž výběr je na prvním místě, následuje cena a poté pohodlí (136). Tyto tři klíčové hnací síly označuje společnost Amazon jako „tři pilíře“ (137) a jedná se o tradiční maloobchodní cíle (138). Podle společnosti Amazon je realizace těchto tří pilířů rozhodující a vyžaduje jedinečnost a inovace v nabídce výrobků, technologiích, linii podnikání, geografii atd. (139) v závislosti hlavně na lidském zásahu. Tyto tři pilíře se musí přizpůsobit každému místnímu trhu, na němž společnost Amazon působí (140).

(165)

Výběr: Podle společnosti Amazon je výběr jednou z klíčových hnacích sil jejího úspěchu. Zaměstnanci společnosti Amazon ho definují jako postup, při němž je zákazníkům nabízeno všechno, co si mohou chtít koupit, což vyžaduje zjištění toho, jaký mají zákazníci vkus a nákupní preference na daném trhu, nábor příslušných dodavatelů a zajištění dostupnosti výrobků na skladě (141). Podle společnosti Amazon existuje těsná vzájemná souvislost mezi výběrem a výnosem (142). Společnost Amazon usiluje o co nejširší možný výběr a soustavný růst počtu nabízených výrobků (143). Svůj výběr nepřetržitě rozšiřuje, protože platí, že čím širší výběr je, tím lepší je zkušenost zákazníků (144).

(166)

Jelikož preference jsou místní a preference v oblasti kategorií a prodejců se liší podle geografie (145), je výběr také místní, jelikož vkus a kultura jsou z místního hlediska různé (146). To lze pozorovat na srovnání nejprodávanějších výrobků společnosti Amazon, které jsou v každé zemi jiné (147). Cílem a hlavní odpovědností na úrovni země je vybudovat podnikání, které bude zaměřené především na fyzický maloobchod, a vytvořit relevantní výběr pro zákazníka (148). Tvorba takového relevantního výběru probíhá prostřednictvím osobního jednání (lidí s lidmi) (149).

(167)

V rámci společnosti Amazon se výběr vytváří třemi způsoby: i) akvizicí společností, ii) partnerstvími s dodavateli a iii) programy pro třetí strany, např. Marketplace. Například společnost Amazon začala v USA obchodovat s nářadím tím, že získala již existující společnost prodávající nářadí, aby měla přístup ke stávajícím odběratelským vztahům a k výběru, o který chtěla společnost rozšířit svůj maloobchod (150). Partnerství s dodavateli vyžaduje specifické tržní know-how a budování důvěry s dodavateli (151). Jakmile je s dodavatelem navázáno partnerství, musí místní manažeři prodeje tento vztah udržovat a musí při tom dodržovat podmínky dodavatelů a znát místní trh. Marketplace společnosti Amazon nabízí jiným maloobchodníkům k využití svou platformu pro elektronické obchodování, i když jsou jejími přímými konkurenty. Vytvořila technický zákaznický servis (dále jen „zákaznický servis“), který je kontaktním místem pro technické otázky prodávajících na platformě Marketplace poté, co vstoupí na webové stránky společnosti Amazon. Vyvinula též svou technologii, aby se potenciální prodejci mohli na Marketplace přihlašovat sami, a do období let 2010–2012 význam samoobslužného přihlašování na její platformu Marketplace vzrostl (152).

(168)

Cena: Podle společnosti Amazon je druhou nejdůležitější obchodní hnací silou cena. Společnost Amazon se snaží udržet ceny co nejníže (153). Zatímco do roku 2009 používala převážně manuální tvorbu cen (154), od tohoto roku jsou ceny stanovovány podle algoritmu pro tvorbu cen.

(169)

Pohodlí: Podle společnosti Amazon je třetí obchodní hnací silou pohodlí. Pohodlí sestává z několika cílů zaměřených na umožňování a zlepšování zkušeností zákazníků, např. i) pomoc zákazníkům nalézt to, co hledají, a současně zajistit úplné informace o výrobcích pro zákazníka a ii) co nejrychlejší a nejpřesnější dodávky koupených výrobků (155).

(170)

Navíc k výběru, ceně a pohodlí je klíčovou hnací silou ke zvýšení návštěvnosti webových stránek společnosti Amazon a zvýšení maloobchodních tržeb její on-line marketingová činnost (156).

(171)

Před rokem 2003 spolupracovala společnost Amazon s mezinárodními reklamními agenturami, které její marketingovou činnost podporovaly. To se změnilo v roce 2003, kdy začala s vlastní on-line marketingovou činností. Jedním z jejích hlavních marketingových nástrojů je její „partnerský program“ (157), který je klíčovou iniciativou podporující návštěvnost (158). Partnerský program vytvořila proto, aby uzavřela marketingovou činnost s tzv. „partnerskými webovými stránkami“, které propagují ji nebo její výrobky a návštěvníky internetu přesměrovávají na její webové stránky (159).

(172)

Jakmile byla vyvinuta technologie pro partnerský program, musela proběhnout její integrace s místními partnerskými webovými stránkami v jednotlivých zemích. V důsledku toho lze partnerský program provádět pouze na místní úrovni (160). Z tohoto důvodu byl tým společnosti Amazon pro partnerský program rozdělen na „softwarový tým“ a „náborový tým“ (tj. tým pro rozvoj podnikání). Zatímco softwarový tým sídlil pouze v Seattlu, náborové týmy byly rozesety po jednotlivých zemích, kde společnost Amazon provozovala webovou stránku (161), např. v Německu, Spojeném království a Japonsku (162).

(173)

Výběr nejrelevantnějších místních partnerských webových stránek (webových stránek, které dělají reklamu výrobkům společnosti Amazon) pro partnerský program, které by následně zvýšily návštěvnost webových stránek společnosti Amazon, vyžaduje know-how místního trhu (163). Z tohoto důvodu vytvářejí síť partnerských webových stránek místní týmy Amazon. Součástí toho je nábor místních webových stránek (včetně webových stránek v EU), stanovení partnerského poplatku a kontrola případů podvodu. Tento proces začíná u velkých hráčů, jako je Google, a pokračuje až k specializovaným webovým stránkám s malým počtem návštěvníků. Všechny smlouvy jsou sjednávány místně, protože pro účely optimalizace vyhledávačů, dokonce i u globálních webových stránek, jako je Google, je nutné zohlednit místní podmínky (164).

(174)

Společnost Amazon se popisuje jako technologická společnost, která „k maloobchodu přistupuje jako k inženýrskému problému“ (165). Technologie je tudíž důležitou součástí činnosti společnosti Amazon. Díky ní může poskytovat konkurenceschopné ceny, konkrétním spotřebitelům nabízet cílené návrhy výrobků, zpracovávat platby, řídit zásoby a zasílat výrobky zákazníkům. Technologie je nezbytná i jako podpora rozsahu činnosti, jelikož obchodní strategie společnosti Amazon se opírá o neustálou expanzi (166).

(175)

Technologie společnosti Amazon není statická, ale je neustále rozvíjena a vylepšována. Pokud by společnost Amazon svou technologii neaktualizovala a neudržovala, nebyla by schopna poskytovat „komplexní zkušenosti s elektronickým obchodováním, které posilují její obchodní úspěch“ (167). Navíc pro udržení a zlepšení stávající technologie tým Amazonu vyvíjí software, který podporuje nové funkce přidané v průběhu let (168). Jak uvedla společnost Amazon, je to zásadní pro její obchodní činnost, neboť „[…] neustálý vývoj softwaru a inovace jsou nepostradatelné pro to, aby se zabránilo zastarání technologie společnosti Amazon a neúspěchu jejích obchodních operací“ (169). Amazon se snaží být ve svých operacích spolehlivý, dostupný, rychlý a flexibilní (170).

(176)

Společnost se opírá o softwarovou i hardwarovou technologii (171). Základem její softwarové infrastruktury je tzv. architektura orientovaná na služby“, což je v zásadě soubor funkcí („služeb“) v softwaru, které jsou schopny spolu komunikovat. Jednotlivé služby architektury společnosti Amazon orientované na služby pracují společně na tom, aby poskytovaly různé typy maloobchodní funkčnosti, a to jak v interních procesech, tak vůči zákazníkům (172). To zajišťuje mimo jiné snadnější údržbu jednotlivých komponent softwaru a vyšší míru inovací.

(177)

Hlavní součásti softwarové technologie společnosti Amazon jsou popsány níže:

(178)

Ve svých podáních ze dne 18. prosince 2015 a 15. ledna 2016 představila společnost Amazon přehled organizační struktury společnosti LuxOpCo na konci roku 2013 s popisem jejích oddělení.

(179)

Organizační struktura společnosti LuxOpCo je znázorněna v organigramu na obrázku 3. Počet zaměstnanců (FTE (173)) pracujících v každém z týmů LuxOpCo je uveden v závorkách. Například tým pro lokalizaci a překlady, který byl následně převeden do [jiné společnosti Amazon] a přejmenován na tým pro vývoj softwaru a překlady, který na konci roku 2013 zaměstnával [60–70] zaměstnanců FTE.

Obrázek 3

Organizační struktura společnosti LuxOpCo ke konci roku 2013

(…)

(180)

Podle lucemburské personální politiky, která je součástí Příručky politik a postupů EU (174), musí mít všechny pozice s celounijní odpovědností, tj. za více než dvě evropské země, sídlo v Lucembursku, zejména pozice nad určitou úrovní pracovního zařazení. Podle toho musí mít každý z lucemburských provozních subjektů (LuxOpCo, ASE a AMEU) ředitele zaměstnané v Lucembursku a nesmí mít ředitele zaměstnané na jiném místě v Evropě nebo v USA. Zaměstnanci sídlící v Lucembursku odpovědní za maloobchod, činnosti, partnery a funkce ústředí, jako je právo, finance, účetnictví, daně, finance, lidské zdroje, vztahy s veřejností, musí být zaměstnanci společnosti LuxOpCo. Společnost ASE zaměstnává viceprezidenta evropského prodeje a všechny zaměstnance věnující se platformě Marketplace, Merchants@ a podnikům Enterprise Solutions (např. manažeři technického zákaznického servisu, manažer pro vztahy s partnery pro podnik Enterprise Solutions). Manažer pro vztahy s partnery pro Enterprise Solutions je pozice pro celou EU se sídlem v Lucembursku. Manažeři technického zákaznického servisu s celounijními povinnostmi sídlí v Lucembursku, zatímco manažeři technického zákaznického servisu, kteří se věnují obchodníkům v jednotlivých zemích, sídlí v dané zemi.

(181)

Výše uvedená politika se odráží v rozložení pozic a osob vykonávajících danou práci mezi evropskými subjekty společnosti Amazon, což ilustruje seznam jejích zaměstnanců od roku 1997 (175). Její zaměstnanci vykonávající role ředitele nebo viceprezidenta s celounijními povinnostmi jsou zaměstnáni ve společnosti LuxOpCo […] nebo ASE […], zatímco zaměstnanci s prací na nižší úrovni nebo odpovědní pouze za jednu zemi jsou zaměstnáni v místních sesterských společnostech v EU.

(182)

Výkazy zisků a ztrát a rozvahy společnosti LuxOpCo předložené v jejích účetních závěrkách za roky 2006–2013 jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3

Finanční informace společnosti LuxOpCo za období 2006–2013

(183)

Společnost LuxOpCo byla odpovědná za řízení hotovosti skupiny v Evropě (176). Částky dlužné sesterským společnostem zahrnují půjčku, kterou společnosti LuxOpCo poskytla v souladu se smlouvou o úvěrové facilitě společnost LuxSCS (177). Tuto smlouvou o úvěrové facitlitě popsala společnost Amazon jako „těsně navazující činnost“ (178). V letech 2006 až 2016 využívala společnost LuxOpCo finanční prostředky čerpané v rámci úvěrové facility na akvizice (např. [akvizice Q, R, S a T]) nebo k poskytnutí půjčky nebo zvýšení kapitálu svým dceřiným společnostem k financování jejich kapitálových výdajů ([příklady využití půjček dceřinými společnostmi společnosti LuxOpCo]) (179). Částka, kterou společnost LuxOpCo dlužila společnosti LuxSCS, vzrostla z 387 milionů EUR v roce 2006 na [2 000–2 500] milionů EUR v roce 2013 (180).

(184)

Podrobnosti o úpravách hodnot a rezervách v souvislosti s běžnými aktivy obsahuje tabulka 4.

Tabulka 4

Úpravy hodnot a rezervy v souvislosti s běžnými aktivy společnosti LuxOpCo

(185)

Společnost Amazon poskytla podrobný přehled hlavních složek obratu společnosti LuxOpCo, uvedený v tabulce 5.

Tabulka 5

Složky obratu společnosti LuxOpCo

(186)

Společnost Amazon poskytla podrobný rozpis provozních výdajů společnosti LuxOpCo, uvedený v tabulce 6.

Tabulka 6

Podrobný rozpis provozních výdajů společnosti LuxOpCo

(187)

Pokud jde o marketingové náklady, poskytla společnost Amazon další rozpis této kategorie výdajů společnosti LuxOpCo, který obsahuje tabulka 7.

Tabulka 7

Podrobný rozpis marketingových výdajů společnosti LuxOpCo

(188)

Společnost Amazon poskytla rozpis mezipodnikových nákladů, které jsou shrnuty v tabulce 8.

Tabulka 8

Rozpis mezipodnikových nákladů

(189)

Jak je vysvětleno v 114. a 115. bodě odůvodnění, místní sesterské společnosti v EU poskytují určité služby ve skupině společnosti LuxOpCo za odměnu, která zahrnuje jejich příslušné náklady a přirážku. Vedle některých odchylek v charakteristikách služeb, které mají poskytovat místní sesterské společnosti v EU, a přirážky uplatňované na příslušné náklady (181), jsou servisní smlouvy z velké části totožné (182).

(190)

Podle servisních smluv mají místní sesterské společnosti v EU v možné míře poskytovat společnosti LuxOpCo čas od času obecné služby, které požaduje. Tyto služby musí být poskytovány v souladu s normami služeb a pokyny, které stanovila společnost LuxOpCo (183). Navíc k obecným službám poskytuje pět místních sesterských společností v EU ve Francii, Německu a Spojeném království různé služby: Amazon.fr SARL (184) a Amazon.de GmbH (185) poskytují služby pro zákazníky a obchodníky, jakož i podpůrné služby, Amazon.fr Logistique SAS (186) a Amazon Logistik GmbH (187) poskytují služby plnění a Amazon.co.uk Ltd (188) poskytuje služby plnění, služby pro zákazníky a obchodníky, jakož i podpůrné služby. Tyto služby jsou poskytovány i na žádost společnosti LuxOpCo.

(191)

Místní sesterské společnosti v EU jednají jako nezávislí dodavatelé (189) a jsou odpovědné za udržování organizace kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou schopni plnit obchodní a technické požadavky služeb, jakož i udržovat nezbytná zařízení a vybavení používaná při plnění těchto služeb (190). Místní sesterské společnosti v EU nepřebírají odpovědnost za prodej ani za zásoby (191). Jak je vysvětleno v 108. a 109. bodě odůvodnění, přijímá společnost LuxOpCo strategická rozhodnutí týkající se prodeje zboží a tvorby cen (které jsou zásadní pro úspěch obchodů společnosti LuxOpCo (192)), eviduje tržby a náklady s tím spojené (viz tabulka 3) a vlastní a přijímá rizika spojená se zásobami.

(192)

Místní sesterské společnosti v EU dostávají za poskytované služby odlišnou přirážku ke svým příslušným nákladům. Přirážka je určena v servisních smlouvách v příloze 1 jako příslušná přirážka (193).

(193)

Rozvahy a výkazy zisků a ztrát společnosti LuxSCS za účetní období 2005–2013 obsahuje tabulka 9.

Tabulka 9

Rozvahy a výkaz zisků a ztrát společnosti LuxSCS

(194)

Tabulka 10 obsahuje rozpis jiných poplatků a jiných provozních poplatků účtovaných společnosti LuxSCS v příslušném období.

Tabulka 10

Jiné poplatky a jiné provozní poplatky účtované společnosti LuxSCS v období 2006–2013

(195)

Jak ilustruje tabulka 10, externí náklady vzniklé společnosti LuxSCS jsou především poplatky placené ve skupině podle smlouvy o nákupu podílů a dohody o rozdělení nákladů. Navíc k úhradám podílů, specifikovaných v tabulce 11, a platbám vztahujícím se k dohodě o rozdělení nákladů, specifikovaným v tabulce 12, byly společnosti LuxSCS účtovány následné úhrady podílů z důvodu několika akvizic duševního vlastnictví společností Amazon US, která toto duševní vlastnictví následně poskytla formou licence v rámci dohody o rozdělení nákladů společnosti LuxSCS. Tyto náklady, společně s úhradami podílů a platbami vztahujícími se k dohodě o rozdělení nákladů, jsou dále označovány jako „náklady vztahující se k podílům a dohodě o rozdělení nákladů“. Společnost LuxSCS též vznikly poplatky za mezipodnikový prodej zásob po restrukturalizaci evropské činnosti společnosti Amazon v roce 2006. A konečně, společnosti LuxSCS vznikly externí náklady na licence na domény, právní poplatky, účetní poplatky a bankovní poplatky (194).

(196)

Jak dále ukazuje tabulka 10, náklady společnosti LuxSCS nezahrnují žádné přeúčtování nákladů vzniklých společnosti LuxOpCo v souvislosti s vývojem, vylepšováním nebo správou nehmotných aktiv ani přeúčtované náklady společnosti LuxOpCo z důvodu provozování on-line maloobchodu nebo služeb, např. nedobytné pohledávky, odpisy zásob, marketingové náklady apod. Společnosti LuxSCS nevznikly ani žádné náklady související s odměnou pro jediného jednatele.

(197)

Za nehmotná aktiva získaná podle smlouvy o nákupu podílů souhlasila společnost LuxSCS s tím, že bude provádět roční úhrady podílů ve prospěch společnosti ATI. Společnost LuxSCS provedla ve zkoumaném období následující úhrady podílů ve prospěch společnosti ATI (viz tabulka 11 níže) (195):

Tabulka 11

Úhrady podílů

(198)

Společnost LuxSCS souhlasila s tím, že se za práva k nehmotným aktivům získaná podle smlouvy o rozdělení nákladů bude podílet na některých nákladech na výzkum a vývoj vzniklých v souvislosti s programem vývoje (196), tj. „náklady na vývoj“ (197) (což zahrnuje i „náklady subdodavatele na vývoj“) (198). Podle společnosti Amazon obsahují tyto náklady výdaje spojené s vývojem výrobků, technologií, plnění a marketingových nehmotných aktiv (199), jakož i přidělené režijní a administrativní náklady a výdaje na nákup duševního vlastnictví vzniklé společnostem A9 a ATI (200).

(199)

Podíl společnosti LuxSCS na nákladech na vývoj podle dohody o rozdělení nákladů byl určen podle podílu výnosů společnosti Amazon vzniklých v Evropě k celosvětovým výnosům globální skupiny v daném roce (201). Například v roce 2012 vytvořila společnost Amazon 28,6 % svých celosvětových výnosů v Evropě. Z tohoto důvodu bylo společnosti LuxSCS přiděleno 28,6 % nákladů na vývoj nehmotných aktiv vzniklých v roce 2012 (202).

(200)

Podle informací uvedených v ročních souhrnných zprávách o dohodě o rozdělení nákladů (203) nevznikly společnosti LuxSCS v příslušném období žádné náklady na vývoj přímo. Místo toho pouze přispívala finančně na vývoj nehmotných aktiv, na něž se vztahovala dohoda o rozdělení nákladů, prostřednictvím ročních plateb svých podílů na nákladech. Tabulka 12 ukazuje její finanční příspěvky k nákladům uskutečněným podle dohody o rozdělení nákladů (dále jen „platby vztahující se k dohodě o rozdělení nákladů“) (204).

Tabulka 12

Platby společnosti LuxSCS podle dohody o rozdělení nákladů

(201)

Roční souhrnné zprávy o dohodě o rozdělení nákladů (205) obsahují též náklady na vývoj vzniklé vývojovým centrům společnosti Amazon, která jsou rozmístěna po celém světě včetně Evropy. Tato vývojová centra provádějí smluvní vývoj pro společnosti A9 a ATI, za který jsou těmito společnostmi odměňovány ve výši nákladů +[5–10] % (206).

(202)

Dohoda o rozdělení nákladů vstoupila v platnost na dobu života nehmotných aktiv a mohla být změněna nebo ukončena pouze vzájemnou dohodou smluvních stran (207) v případě změny kontroly či podstatného břemena (208) nebo v případě, že se jedné ze smluvních stran nepodařilo napravit své neplnění podle dohody o rozdělení nákladů (209). V souladu s tím neměla společnost LuxSCS žádnou možnost vypovědět dohodu o rozdělení nákladů jednostranně.

(203)

Dohoda o rozdělení nákladů byla během příslušného období změněna dvakrát (210). První změna, podepsaná v červenci 2009 a účinná ode dne 5. ledna 2009, zaměřená na sladění dohody s požadavky nařízení Ministerstva financí USA na kvalifikované ujednání o rozdělení nákladů. V důsledku toho byl v této dohodě (211) upřesněn seznam funkcí a rizik, která musí smluvní strany dohody o rozdělení nákladů (212) přijmout. Tento seznam je uveden v tabulce 13.

Tabulka 13

Funkce a rizika společnosti LuxSCS v souvislosti s dohodou o rozdělení nákladů

(204)

Druhá změna, podepsaná v únoru 2014 a účinná ode dne 1. ledna 2014, změnila metodu určení podílu společnosti LuxSCS na nákladech na vývoj podle dohody o rozdělení nákladů. Na základě toho je procentní podíl společnosti LuxSCS na nákladech určován jako podíl hrubého zisku společnosti Amazon přičitatelný Evropě na hrubém zisku globální skupiny v daném roce.

(205)

Pokud jde o marketingová nehmotná aktiva, která společnost LuxOpCo používá v evropském maloobchodu společnosti Amazon, vysvětlila společnost Amazon, že „zahrnovala práva na místní evropská marketingová nehmotná aktiva společnosti Amazon a globální marketingová nehmotná aktiva. Společnosti LuxSCS vznikaly marketingové výdaje dvěma způsoby. Zaprvé, buď přímo, nebo nepřímo uhradila marketingové výdaje vzniklé společnostem působícím v Evropě. Zadruhé, platby podílů na nákladech zahrnovaly podíl na marketingových výdajích spojených s vývojem globálních marketingových nehmotných aktiv, které společnost LuxSCS byla oprávněna využívat v Evropě. S ohledem na první soubor marketingových nákladů nerozlišovala společnost LuxSCS mezi výdaji, které přinášely prospěch globálním marketingovým nehmotným aktivům, a výdaji, které přinášely prospěch pouze místním marketingovým nehmotným aktivům, jelikož všechny tyto výdaje měly vzniknout jí (215).

(206)

Avšak na žádost Komise o vyjasnění společnost Amazon objasnila, že „[ú]četní závěrky [společnosti LuxSCS] neobsahují položku, která přímo odráží úhradu marketingových výdajů. […] Úhrada marketingových výdajů se spíše provádí snížením poplatků placených společnosti LuxSCS, ale takové snížení není jinak přímo identifikovatelné v účetní závěrce“ (216).

(207)

V listopadu 2012 zaslala daňová správa Spojených států amerických (dále jen „daňový úřad“) společnosti Amazon v USA oznámení o daňovém nedoplatku (217) týkající se nedoplatku federálních daní z příjmu v USA za daňová období 2005 a 2006. Daňový úřad zejména zpochybnil hodnotu, v níž byla převedena již existující nehmotná aktiva, konkrétně úhrady podílů uskutečněné společností LuxSCS ve prospěch společnosti ATI a výši nákladů na výdaje uhrazenou společností SCS podle dohody o rozdělení nákladů (218). Následně byl zahájen soudní spor mezi společností Amazon a daňovým úřadem u daňového soudu USA (219). Vedle soudního řízení u daňového soudu USA si daňový úřad předvolal a pod přísahou vyslechl četné zaměstnance společnosti Amazon (220).

(208)

Ve svém daňovém přiznání v USA uvedla společnost Amazon konkrétně úhrady podílů přijaté od společnosti LuxSCS podle smlouvy o nákupu podílů s cílem získat právo na užívání již existujícího duševního vlastnictví (dále jen „nákup podílů“) ve výši zhruba 217 milionů USD a platby vztahující se k dohodě o rozdělení nákladů přijaté od společnosti LuxSCS podle dohody o rozdělení nákladů ve výši zhruba 116 milionů USD v roce 2005 a 77 milionů USD v roce 2006. Daňový úřad obě výše úhrad podílů a plateb vztahujících se k dohodě o rozdělení nákladů zpochybnil. Na základě znalecké zprávy z roku 2011 se daňový úřad domníval, že úhrady podílů v souvislosti s duševním vlastnictvím by měly správně činit 3,6 miliardy USD. Tuto částku upravil v průběhu soudního řízení na 3,468 miliardy USD. Odborník daňového úřadu použil metodu diskontovaného peněžního toku uplatněnou na očekávané peněžní toky z evropského podniku v této výši. Předpoklady, z nichž toto ocenění vycházelo, se výrazně odlišovaly od předpokladů společnosti Amazon. Odborníci daňového úřadu se zejména domnívali, že duševní vlastnictví společnosti Amazon má neomezenou životnost, zatímco společnost Amazon je pokládala za krátkodobé. Pokud jde o platby vztahující se k dohodě o rozdělení nákladů, měl daňový úřad za to, že 100 % nákladů zachycených v nákladovém středisku „Technologie a obsah“ mělo být zahrnuto do souhrnu nákladů rozdělovaných podle dohody o rozdělení nákladů.

(209)

Dne 23. března 2017 vydal daňový soud USA své stanovisko, v němž zamítl prakticky všechny opravy daňového úřadu. Zamítl zejména ocenění daňového úřadu a uznal, že životnost nehmotných aktiv společnosti Amazon je omezená. Shledal též, že daňový úřad nedodržel předpisy o dani z příjmu, které vyžadují, aby se ocenění duševního vlastnictví omezovalo na aktiva, která v době smlouvy o nákupu podílů již existují, a aby byly uplatňovány uznávané metody ocenění. Daňový soud přijal argumentaci společnosti Amazon, že náklady evidované na interní úrovni pod nákladovým střediskem „Technologie a obsah“ nejsou pouze náklady na vývoj. Jedná se místo toho o smíšené náklady, jelikož obsahují i podstatnou část nákladů nesouvisejících s činnostmi v oblasti vývoje duševního vlastnictví. Závěrem soud shledal, že úpravy úhrad podílů a plateb vztahujících se k dohodě o rozdělení nákladů požadované daňovým úřadem jsou svévolné a neodůvodněné a metody, které daňový úřad použil k určení těchto úprav, nejsou vhodné. Současně s určitými úpravami potvrdil, že metoda oceňování nákupu podílů a přičtení nákladů „Technologie a obsahu“ k souhrnu nákladů, které mají být rozděleny, používaná společností Amazon je vhodná (221).

(210)

V souvislosti s určením správných úhrad podílů daňový soud USA poznamenal, že se společnost Amazon a daňový úřad dohodly, že lze používat metodu srovnatelné nekontrolované transakce (CUT) (222) a že nejsrovnatelnější transakcí k poskytnutí licence na již existující duševní vlastnictví společnosti Amazon od společnosti Amazon US společnosti LuxSCS je smlouva M.com, kterou společnost Amazon uzavřela se společností [A]. Nicméně, daňový soud USA uznal, že podle smlouvy [A] poskytla společnost Amazon společnosti [A] celou řadu doplňkových služeb, které Amazon US společnosti LuxSCS neposkytla. Dále konstatoval, že stanovení cen ve smlouvě bylo nastaveno „holisticky“, aniž by za poskytování každé jednotlivé služby nebo duševní vlastnictví byla přisouzena konkrétní odměna. Tato metoda neumožňovala použít jako referenční hodnotu pro sazbu poplatků za duševní vlastnictví, které společnost Amazon US dala k dispozici společnosti LuxSCS, hlavní sazbu provize ze smlouvy [A]. Podrobný ekonomický přezkum smlouvy [A] byl k dispozici pouze u změny smlouvy [A] z července 2006. Z důvodu neúplného doložení smlouvy [A] bylo přezkoumáno zbývajících patnáct smluv M.com, společně s podkladovou podrobnou ekonomickou analýzou struktury poplatků, byla-li k dispozici, a výsledkem byla základní sazba poplatků za technologie ve výši [3–3,5] % z tržeb. Bylo dále zaznamenáno, že [popis vzájemné souvislosti mezi sazbou provize a objemem tržeb] (223), byla uplatněna úprava objemu směrem dolů a výsledkem byla sazba poplatků za technologie ve výši [3–3,5] %. Sazba poplatků za již existující marketingová nehmotná aktiva společnosti Amazon byla dále na základě srovnání se čtyřmi licenčními smlouvami s třetími stranami nespřízněnými se společností Amazon odhadnuta na [1–1,5] %. Obvyklá tržní úhrada podílů za informace o zákaznících byla odhadnuta na částku [100–200] milionů USD.

(211)

Pro lepší pochopení funkcí společnosti LuxSCS a jejích dceřiných společností v Evropě, pokud jde o vývoj, zdokonalování, správu a využívání nehmotných aktiv, požádala Komise o informace vyhotovené v souvislosti s řízením u daňového soudu USA ohledně plateb, které společnost LuxSCS uskutečnila v souladu se smlouvou o nákupu podílů a dohodou o rozdělení nákladů. Společnost Amazon předložila Komisi veškeré informace, které byly použity a vyhotoveny pro spor u daňového soudu USA.

(212)

Během příslušného období obdržela společnost LuxSCS v několika případech od sesterských společností a třetích stran duševní práva, která však nikdy nenabyla z vlastní iniciativy.

(213)

V některých případech došlo k akvizici společnosti vlastnící duševní vlastnictví nebo samotného duševního vlastnictví společností Amazon.com, Inc. a toto duševní vlastnictví převedla společnost Amazon.com, Inc. na Amazon Technologies, Inc. Takové duševní vlastnictví bylo začleněno do dohody o rozdělení nákladů, která zahrnovala veškeré duševní vlastnictví převedené nebo připsané společnosti ATI třetí stranou (224) a náklady na takové akvizice byly zahrnuty do souhrnu nákladů jako úhrady podílů (225). V důsledku toho nemá řada úhrad podílů provedených společností LuxSCS v souvislosti s duševním vlastnictvím oporu v konkrétní smlouvě, ale jedná se o platby uskutečněné s odvoláním na dohodu o rozdělení nákladů. Příklady zahrnují úhrady podílů v souvislosti s [akvizicí U a R] (226) a [akvizicí T].

(214)

V dalších případech nabyl společnost vlastnící duševní vlastnictví jiný subjekt Amazon a její duševní vlastnictví pak bylo převedeno na společnost ATI. To byl případ, kdy společnost LuxOpCo získala skupinu [akvizice Q], která vlastnila duševní vlastnictví tvořené nejen právy na digitální obsah, ale též určitou technologií. Technologická složka duševního vlastnictví [akvizice Q] byla prodána společnosti ATI, která ji pak za úhradu podílů od společnosti LuxSCS přidala k dohodě o rozdělení nákladů.

(215)

Zpočátku byly všechny úhrady podílů zahrnuty do výdajů daného finančního roku. V roce 2011 začala společnost LuxSCS některé akvizice kapitalizovat, a sice tak, že je zaevidovala jako nehmotné aktivum (např. [akvizice Q] (227), [akvizice T] (228) v roce 2011, [akvizice U] v roce 2012 (229)) nebo jako stálé aktivum (např. [akvizice V] (230) v roce 2013) (231).

(216)

Společnost Amazon potvrdila, že zaměstnanci skupiny Amazon, kteří se podíleli na vývoji a údržbě nehmotných aktiv, nejsou zaměstnáni společností LuxSCS ani subjekty, které se účastní na společnosti LuxSCS (232). Pro lepší pochopení činností společnosti LuxSCS požádala Komise společnost Amazon, aby jí poskytla písemná usnesení vedení společnosti LuxSCS, jakož i zápisy z jednání valné hromady této společnosti. Shrnutí písemných usnesení jediného jednatele společnosti LuxSCS (tj. Amazon Europe Holding, Inc.) a zápisy z jednání valné hromady partnerů společnosti LuxSCS v období 2004–2013 obsahuje tabulka 14.

Tabulka 14

Zápisy společnosti LuxSCS z období 2004–2013

(217)

Jak ukazuje tabulka 14, všechna písemná usnesení jediného jednatele a zápisy z valných hromad společnosti LuxSCS od jejího založení do roku 2013 naznačují, že se jediný jednatel a partneři společnosti LuxSCS v zásadě zabývali pouze tématy, která se týkala sledování jejich investic do jejich postavení partnerů v LuxSCS, např. změny akciového kapitálu, kapitálové vklady, poskytnutí půjček sesterským společnostem a další finanční rozhodnutí související se společností LuxSCS a jejími dceřinými společnostmi. Rozhodnutí odrážející se v písemných usneseních a zápisech se týkala i jmenování manažerů v dceřiných společnostech, jejich absolutoria a rezignací, změn stanov a schvalování účetních závěrek.

(218)

Ze 46 písemných usnesení a zápisů shrnutých v tabulce 14 se pouze následující čtyři týkala nehmotných aktiv.

(219)

Kromě smluv M.com vyjmenovaných v 142. bodě odůvodnění uzavřela společnost Amazon v letech 2004 až 2006 jedenáct dalších smluv M.com se společnostmi Bombay Company, DVF, Bebe, Marks & Spencer, Sears Canada, Hobby Hub, Benefit Cosmetic, Timex.com, Mothercare UK a Devanlay US (233).

(220)

Společnost Amazon vysvětlila, že partneři M.com nezískali přístup k její technologii jako takové. Svou technologii použila spíše k tomu, aby partnerům (234) poskytla služby v oblasti informačních technologií a elektronického obchodování. Jak vysvětlila, podle smluv M.com „společnost Amazon souhlasila s poskytnutím technologií elektronického obchodování, aby třetí strany mohly provozovat své vlastní maloobchodní webové stránky. Zákazníci M.com, např. [A], obdrželi pouze technologii a nepoužívali ani nedostali práva na ochranné známky společnosti Amazon, její názvy značek, informace o zákaznících ani žádný jiný její nehmotný majetek“ (235). Společnost Amazon dále vysvětlila, že místo tvorby ceny každého prvku nabídky společnosti Amazon jednotlivě, přistoupila k tvorbě cen v rámci smluv M.com jako k celku (236). Smlouvy M.com uzavřené až po sporném daňovém rozhodnutí obsahují ustanovení upřesňující, že každá smluvní strana obdrží pouze omezenou, nevýhradní licenci na duševní vlastnictví svého partnera a pouze pro účely plnění smlouvy.

(221)

Společnost Amazon zdůraznila, že existují důležité rozdíly mezi smlouvami M.com a licenční smlouvou mezi společnostmi LuxSCS a LuxOpCo, protože „podle smlouvy mezi společnostmi LuxOpCo a LuxSCS dostala společnost LuxOpCo plný přístup k údajům o zákaznících, což znamenalo miliony zákazníků. Žádný takový přístup k údajům není součástí ostatních smluv M.com. Za druhé, smlouva mezi společnostmi LuxSCS a LuxOpCo zahrnuje ochranné známky a domény, které nejsou součástí ostatních smluv M.com“ (237). Amazon vysvětlil, že nikdy neposkytuje licenční smlouvu na údaje klientů třetím stranám (238).

(222)

Smlouvy M.com, o nichž se zmiňuje zpráva o převodních cenách, jsou podrobněji popsány v 223. a 229. bodě odůvodnění.

(223)

Podle smlouvy [A] souhlasila společnost Amazon s vytvořením, rozvojem, provozováním a udržováním nové webové stránky společnosti [A] a obchodu společnosti [A] na svých webových stránkách, které měly nahradit stávající webovou stránku společnosti [A] pro elektronické obchodování. Společnost [A] určovala cenu výrobků nabízených k prodeji na její webové stránce i v obchodě a vystupovala jako hlavní prodejce (239). Společnost Amazon byla odpovědná za zasílání a zpracovávání balíků koncovým zákazníkům a poskytování zákaznických služeb. Společnosti [A] a Amazon si nevyměnily vlastnictví ani práva duševního vlastnictví, nebylo-li ve smlouvě výslovně uvedeno jinak. Práva na používání duševního vlastnictví společnosti Amazon tak, jak se pokládalo za nezbytné pro plnění povinností smluvních stran podle smlouvy, byla poskytována společností Amazon společnosti [A] na základě nevýhradní, omezené a nepřevoditelné licence (240). Společnost [A] poskytla společnosti Amazon podobné licence na využívání duševního vlastnictví [A] (241). Od data zahájení byly informace o zákaznících získané prostřednictvím obchodů obou webových stránek ve spoluvlastnictví smluvních stran. Údaje shromážděné smluvními stranami před datem zahájení zůstaly výhradním majetkem dané smluvní strany (242).

(224)

Podle sjednané struktury odměn měla společnost [A] platit zřizovací poplatek (15 milionů USD) a základní poplatky (pohybující se v letech 2001–2006 d 7 milionů USD do 35 milionů USD). Navíc měla platit proměnlivé poplatky za jednotku upřesněnou v tabulce 15 a další poplatky označované jako doplňkové (pohybující se od 0,05 USD do 13,75 USD za prodanou jednotku) v souvislosti se zabalením a nadměrností prodávaného zboží. A konečně, společnost [A] měla platit společnosti Amazon provizi ve výši procentního podílu z tržeb podrobně uvedených v tabulce 16.

Tabulka 15

Proměnlivé poplatky placené společností [A] (243)

Tabulka 16

Prodejní provize placené společností [A]

(225)

Za své výrobky, které byly na webové stránce společnosti [A] vystaveny k prodeji, měla společnost Amazon platit společnosti [A] poplatek za doporučení. Tento poplatek činil 5 % z tržeb v roce 2001 a 2002, 4,5 % z tržeb v roce 2003 a 4 % z tržeb v období let 2004 až 2006.

(226)

Počáteční pětileté období platnosti smlouvy [A] bylo následně prodlouženo až do 31. srpna 2011, když obchodní vztah společnosti Amazon se společností [A] skončil (244).

(227)

Smlouva [G] zahrnovala mimo jiné vývoj, hosting a udržování společně označené části webové stránky Amazon za účelem prodeje výrobků vybraných a poskytnutých společností [G]. Po zahájení činnosti společně označeného obchodu se společnost [G] zavázala, že ukončí provoz své webové stránky a veškeré návštěvy z ní přesměruje do společně označeného obchodu. Společnost Amazon určovala ceny výrobků prodávaných prostřednictvím společně označeného obchodu. Kupovala výrobky od společnosti [G] a prodávala je koncovým zákazníkům (245). Společnost [G] vlastnila všechny jednotky uskladněné v distribučních centrech společnosti Amazon a přijala riziko ztrát v souvislosti s těmito zásobami. Společnosti [G] a Amazon si nevyměnily vlastnictví ani práva duševního vlastnictví, nebylo-li ve smlouvě výslovně uvedeno jinak. Práva duševního vlastnictví tak, jak se pokládalo za nezbytné pro plnění povinností smluvních stran podle smlouvy, byla poskytována společností Amazon společnosti [G] a naopak na základě nevýhradní nepřevoditelné licence (246). Společnost [G] měla v prvním roce zaplatit (247) zřizovací poplatek ve výši 19,5 milionu USD, roční základní poplatek ve výši 70 milionů v roce 2004, poplatek za plnění od 1,7 USD do 4,5 USD za jednotku a provizi, která zpočátku činila 4 % z tržeb a postupně vzrostla během let na 6 %.

(228)

Podle smluv [H] a [B] souhlasila společnost Amazon s vytvořením nové webové stránky pro elektronické obchodování (zrcadlové webové stránky), která by nahradila stávající stránky společností [H], resp. [B]. Společnost Amazon byla odpovědná za vytvoření, hosting a udržování této webové stránky pro elektronické obchodování (248). Zavázala se též k tomu, že bude zajišťovat, aby informace dostupné na zrcadlových webových stránkách a výkonnost těchto stránek byly v zásadě rovnocenné s její webovou stránkou. Za to získala údaje o stávajících klientech společností [B] a [H], jakož i možnost uvádět své výrobky na zrcadlových webových stránkách. Společnost Amazon hradila těmto dvěma protistranám poplatky za doporučení ve výši od 5 % do 6 % hodnoty tržeb. Společnosti [H] a [B] jí poskytly všechny informace o zákaznících, které již měly, ještě před spuštěním zrcadlových stránek (249). Od tohoto data obě smluvní strany spoluvlastnily informace o zákaznících získané prostřednictvím zrcadlových webových stránek. Podle smluv poskytla každá smluvní strana druhé straně bezplatnou nevýhradní, nepřevoditelnou licenci na používání jejího duševního vlastnictví tak, jak bylo nezbytné k plnění závazků podle smlouvy (250).

(229)

Podle smlouvy [I] neposkytla společnost Amazon společnosti [I] platformu pro elektronické obchodování, ale souhlasila s tím, že výrobky společnosti [I] budou zařazeny k prodeji a začleněny do funkcí vyhledávání a procházení na webové stránce společnosti Amazon. Společnost [I] měla platit odměnu od 8 % do 9 % tržeb uskutečněných prostřednictvím webové stránky Amazon.

(230)

Společnost Amazon předložila všechny smlouvy o licenci na duševní vlastnictví, které od roku 2000 uzavřela s třetími stranami. Ani jedna z těchto smluv se netýkala převodu duševního vlastnictví srovnatelného s převodem podle licenční smlouvy. Předložené smlouvy nezahrnovaly žádný převod ochranné známky společnosti Amazon, její technologie pro elektronickou platformu ani databázi zákazníků. Týkaly se buď licence na registrovaný patent, nebo digitální obsah.

(231)

Podle stanoviska společnosti Amazon tyto smlouvy „nijak nesouvisejí s posouzením státní podpory ATC z roku 2003: [a)] Tyto smlouvy bylo možné používat pouze pro analýzu metody CUP, zatímco ATC z roku 2003 opřela svou analýzu oprávněně o rozdělení zbytkového zisku. [b)]V každém případě většina smluv uzavřených v období uplatňování ATC z roku 2003 (2006 až polovina roku 2014) nezahrnovala všechny složky duševního vlastnictví srovnatelné s duševním vlastnictvím, které bylo součástí licenční smlouvy mezi společnostmi LuxSCS a LuxOpCo („nehmotná aktiva“). [c)] Navíc jediné smlouvy, které mají podobné prvky jako smlouva mezi společnostmi LuxOpCo a LuxSCS, byly uzavřeny až po vydání ATC z roku 2003, v důsledku čehož jsou pro posouzení státní podpory ATC z roku 2003 bezvýznamné, protože v té době nebylo možné se o ně opřít při provádění analýzy převodních cen“ (251).

(232)

V květnu 2014 obdržela společnost Amazon od lucemburské daňové správy nové daňové rozhodnutí týkající se změn provedených v podnikové a daňové struktuře v Lucembursku. Podle nové podnikové struktury úloha společnosti LuxSCS […]. Zásadní změnou této struktury bylo vytvoření nové […] společnosti […], která byla vložena do stávající struktury mezi […].

(233)

Podle nové podnikové struktury již existující organizace platformy ve společnosti LuxOpCo[…] (252). V důsledku toho bylo [60–70] zaměstnanců, kteří původně pracovali v týmu pro lokalizaci a překlady společnosti LuxOpCo, zařazeno do týmu pro vývoj softwaru a překlady […] (253). Pokud jde o licenční smlouvu, […] nyní platí společnosti LuxSCS (254) poplatek za právo používání nehmotná aktiva pro účely provozování platformy elektronického obchodování v Evropě (255).

(234)

Hlavní činnost společnosti […] je […]. Hlavní službou, kterou […] poskytuje, je […]. Společnost […] též řídí […]. A konečně společnost […] poskytuje […] a je odpovědná za […]. Společnost […] naopak obdrží […] (256), […] (257) a […] poplatky (258) od […].

(235)

V žádosti o daňové rozhodnutí ze dne 14. května 2014 byl poplatek za zařazení výrobků do nabídky splatný společností LuxOpCo pokládán za velmi nízký v porovnání s průměrným poplatkem za zařazování výrobků do nabídky účtovaným třetím obchodníkům (259). To, proč byla společnost […] ochotna poskytnout společnosti LuxOpCo slevu z poplatku za zařazování výrobků do nabídky, bylo odůvodněno takto:

(236)

V rámci nové podnikové struktury zůstala úloha společnosti ASE beze změny. Bude i nadále provozovat a řídit evropskou činnost tržiště Marketplace. Místo placení poplatku společnosti LuxOpCo za všechna nehmotná aktiva poskytnutá formou sublicence nyní platí […] poplatek […].

(237)

Úloha místních sesterských společností v EU zůstala v rámci nové podnikové struktury beze změny.

(238)

Obvyklá pravidla zdanění právnických osob v Lucembursku obsahuje lucemburský zákon o dani z příjmu právnických osob (loi modifiée du 4. décembre 1967 concernant l'impôt sur le revenue, dále jen „zákon LIR“).

(239)

Čl. 18 odst. 1 zákona LIR stanoví metodu stanovení ročního zisku právnické osoby platící daně: „Zisk se určuje jako rozdíl mezi čistými aktivy na konci vykazovaného období a čistými aktivy na začátku vykazovaného období, navýšený o vybranou obchodní hotovost nebo jiná aktiva plátce daně pro osobní potřebu nebo jakékoli jiné účely, která nejsou v zájmu společnosti, a snížený o další vklady provedené během vykazovaného období.“

(240)

Článek 159 zákona LIR stanovuje, že společnosti-daňoví rezidenti odvádějí daň z celé výše svých zisků (262). Článek 160 zákona LIR stanovuje, že společnosti-nedaňoví rezidenti odvádějí daň ze svého zdrojového příjmu (263), který je definován v článku 156 zákona LIR (264). Od roku 2011 platí všechny společnosti, které mají daňovou povinnost v Lucembursku, daně ze svého zdanitelného zisku v běžné daňové sazbě 28,80 % (265).

(241)

Před vstupem článku 56a zákona LIR v platnost v lednu 2017 se mělo za to, že čl. 164 odst. 3 zákona LIR ztělesňuje v lucemburském právu zásadu obvyklých tržních podmínek (dále též v textu uváděnou jako „princip tržního odstupu“). Čl. 164 odst. 3 zákona LIR stanovuje: „Skrytá rozdělování zisku se zahrnují do zdanitelného příjmu. O skryté rozdělování zisku se jedná zejména v případech, kdy společník, člen nebo účastník získává od společnosti či sdružení přímo nebo nepřímo výhodu, již by za běžných okolností nezískal, pokud by neměl tento status.“ (266) Podle převládajícího výkladu čl. 164 odst. 3 zákona LIR, který existuje od roku 1967, transakce mezi společnostmi v rámci skupiny musí být zaplaceny stejným způsobem, jako kdyby se na nich dohodly nezávislé společnosti vyjednávající za podobných obvyklých tržních podmínek To potvrdilo vysvětlení Lucemburska v bodě 64 jeho připomínek k rozhodnutí o zahájení řízení: „Zásada obvyklých tržních podmínek pro plátce daně – právnické osoby se sídlem ve Velkovévodství lucemburském je stanovena v čl. 164 odst. 3 a článku 18 novelizovaného zákona ze dne 4. prosince 1967 o dani z příjmu (Loi concernant l'impôt sur le revenue – „LIR“), ačkoli výraz „zásada obvyklých tržních podmínek“ se v těchto článcích výslovně nepoužívá. Zcela jistě je to však tato zásada, co tvoří základ těchto ustanovení.“ Lucembursko dále vysvětlilo, že ani článek 18, ani čl. 164 odst. 3 zákona LIR nerozlišuje mezi mezinárodními a vnitrostátními transakcemi nebo mezi nadnárodními nebo tuzemskými skupinami. Z toho vyplývá, že lucemburská pravidla a postupy pro stanovování převodních cen odrážejí pokyny OECD pro převodní ceny, i když čl. 164 odst. 3 zákona LIR na tyto pokyny neodkazuje (267).

(242)

Tento dlouholetý výklad čl. 164 odst. 3 zákona LIR kodifikovala lucemburská daňová správa v několika oběžnících, zejména v oběžníku LIR č. 164/2 ze dne 28. ledna 2011 a č. 164/2a ze dne 8. dubna 2011 (dále jen „oběžníky“), které pojednávají o uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek na financování transakcí ve skupině. Kromě specifického pokynu k uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek na takové transakce obsahovaly oběžníky obecný popis zásady obvyklých tržních podmínek stanovené v pokynech OECD k převodním cenám, které byly provedeny v domácím právu. Konkrétně poskytly oběžníky následující obecný návod k poskytování služeb ve skupině: „Služba v rámci skupiny […] se poskytuje, pokud by za srovnatelných okolností byl nezávislý podnik ochoten zaplatit jinému nezávislému podniku za výkon této činnosti, nebo pokud by ji vykonal sám.“ (268) Oběžník též specifikoval, že zpravidla daňové rozhodnutí platí obvykle maximálně pět let, pokud se nezmění skutečnosti a okolnosti nebo pokud se nezmění právní předpisy, z nichž rozhodnutí vychází, nebo pokud nedojde ke změně jedné z klíčových charakteristik transakce.

(243)

Ke dni 1. ledna 2011 nový článek 56a zákona LIR výslovně formálně stvrzuje uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek v rámci lucemburského daňového práva. S účinností od téhož data byly výše uvedené oběžníky nahrazeny oběžníkem Circulaire du directeur des contributions LIR no 56/1 – 56bis/1 du 27 décembre 2016 .

(244)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) vypracovala několik nezávazných dokumentů s pokyny vztahujícími se k mezinárodnímu zdanění. Vzhledem k jejich nezávaznému charakteru jsou daňové správy členských zemí OECD, mezi něž patří i Lucembursko (269), jednoduše vybízeny, aby se rámcem OECD řídily (270). Nicméně rámec OECD slouží jako reference a má zjevný vliv na daňové postupy členských (a i nečlenských) zemí OECD. V řadě členských států OECD se tyto pokyny tvořící součást tohoto rámce staly navíc pravomocnými nebo slouží jako reference pro výklad vnitrostátních daňových právních předpisů. Komise tudíž zmiňuje rámec OECD v tomto rozhodnutí z důvodu, že zmíněný rámec je výsledkem diskusí mezi odborníky vedených v rámci OECD a přináší upřesnění ohledně technik, jak čelit společným výzvám, v oblasti mezinárodní zdanění.

(245)

Když nezávislé společnosti provádí mezi sebou transakci na trhu, určují podmínky této transakce, včetně cen převáděného zboží nebo poskytovaných služeb, zpravidla vnější tržní síly. Když společnosti, které jsou součástí nadnárodní skupiny společností, provádějí transakci se společnostmi z téže skupiny (dále jen „přidružené společnosti ze skupiny“), neurčují jejich obchodní a finanční vztahy vnější tržní síly, ale v některých případech může hrát vliv společný zájem minimalizovat daňové závazky skupiny.

(246)

Vzorová úmluva OECD o daních z příjmu a majetku (dále jen „vzorová úmluva OECD o daních“) (271), která představuje základ mnoha dvoustranných daňových úmluv, jejichž stranami jsou členské země OECD a rostoucí počet nečlenských zemí, obsahuje ustanovení o vhodném rozdělování zisku mezi společnosti v nadnárodní skupině společností. V tomto ohledu čl. 9 odst. 1 vzorové úmluvy OECD o daních stanoví: „Jsou-li dva [přidružené] podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány dohodnutými či uloženými podmínkami, které se liší od podmínek, na nichž by se dohodly dva nezávislé podniky, potom zisk, který by býval bez existence těchto podmínek vytvořil jeden z těchto podniků, ale nedosáhl ho kvůli těmto podmínkám, lze zahrnout do zisku tohoto podniku a zdanit jej příslušným způsobem.“ Toto ustanovení se pro účely mezinárodního zdaňování považuje za koncepční prohlášení ohledně „zásady obvyklých tržních podmínek“.

(247)

Podle zásady obvyklých tržních podmínek by vnitrostátní daňové správy měly uznávat pro transakce ve skupině pouze převodní ceny (272) mezi přidruženými společnostmi ze skupiny, pokud tyto ceny odrážejí to, co by bylo dohodnuto v nekontrolovaných transakcích, tj. transakcích mezi nezávislými společnostmi vyjednávajícími při srovnatelných okolnostech za obvyklých tržních podmínek na trhu. Jak je vysvětleno v pokynech OECD k převodním cenám: „Zásada obvyklých tržních podmínek je teoreticky rozumná, jelikož nabízí nejbližší přibližnou podobu dění na otevřeném trhu v případech, kdy probíhá převod zboží a služeb mezi přidruženými podniky. Ačkoli nemusí být její uplatnění v praxi vždy jasné, obecně vytváří patřičné úrovně příjmu mezi členy nadnárodních skupin podniků, přijatelné pro daňové správy. To odráží ekonomickou realitu konkrétních skutečností a okolností kontrolovaných plátců daně a jako referenční hodnotu přijímá běžné fungování trhu“ (273). To je podstata zásady obvyklých tržních podmínek. Členské země OECD tudíž souhlasily s tím, že pro daňové účely lze zisky přidružených společností upravit dle potřeby tak, aby zajišťovaly soulad se zásadou obvyklých tržních podmínek. Jinými slovy, členské země OECD se domnívají, že úprava převodních cen je vhodná, pokud se podmínky obchodních a finančních vztahů v transakci ve skupině liší od podmínek, které by očekávaly ve srovnatelných nekontrolovaných transakcích.

(248)

Snahou o úpravu zisků s odkazem na obchodní nebo finanční podmínky, které by byly získány ve srovnatelných nekontrolovaných transakcích, zajišťuje zásada obvyklých tržních podmínek preferovaný přístup OECD spočívající v zacházení s členy podnikové skupiny pro daňové účely spíše jako se samostatně působícími subjekty (dále jako „přístup samostatných subjektů“) než jako s neoddělitelnými částmi jediného sjednoceného podniku (274).

(249)

OECD poskytuje návod pro daňové správy a nadnárodní podniky ohledně uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek ve svých pokynech k převodním cenám, jejichž poslední změny byly zveřejněny v roce 2017 (dále jen „pokyny OECD k převodním cenám z roku 2017“) (275). Starší verze pokynů byly schváleny Radou OECD ze dne 22. července 2010 (dále jen „pokyny OECD k převodním cenám z roku 2010“) (276) a dne 13. července 1995 (dále jen „pokyny OECD k převodním cenám z roku 1995“) (277). Poslední revize a vysvětlení pokynů OECD k převodním cenám, stanovené v pokynech OECD k převodním cenám z roku 2017 (278), se opíraly o závěrečnou zprávu OECD o opatřeních 8–10, Zajišťování souladu mezi převodními cenami a vytvořenými hodnotami (dále jen „závěrečná zpráva BEPS o opatřeních 8–10“) (279), zveřejněnou v rámci jejího akčního plánu v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (dále jen „projekt BEPS“). Závěrečná zpráva BEPS o opatřeních 8–10 obsahuje revize a vysvětlení pokynů OECD k převodním cenám obecně a v souvislosti s nehmotnými aktivy (280), a zejména s dohodami o rozdělení nákladů (281).

(250)

Pokyny OECD k převodním cenám popisují pět metod určení ceny transakcí ve skupině podle zásady obvyklých tržních podmínek. i) metoda CUP; ii) metoda „náklady plus přirážka“; iii) metoda ceny při dalším prodeji; iv) transakční metoda čistého ziskového rozpětí (dále jen „metoda TNMM“) a v) transakční metoda rozdělení zisku. Obecně se nejvhodnější metoda stanovení převodních cen musí uplatňovat s ohledem na okolnosti případu (282). Avšak ve složitých případech, kde není průkazný žádný přístup, by flexibilní přístup umožnil použít společně důkazy získané za pomoci více než jedné metody (283). Nadnárodní skupiny podniků mají možnost uplatňovat metody, které v těchto pokynech k převodním cenám popsány nejsou, pokud jsou tyto ceny v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek (284).

(251)

Rozlišuje se mezi tradičními transakčními metodami (první tři metody) a tradičními ziskovými metodami (poslední dvě metody) (285). Tradiční transakční metody jsou pokládány za nejpřímější prostředky pro zjištění, zda jsou obchodní a finanční podmínky transakcí mezi přidruženými společnostmi v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek. Na základě toho pokyny OECD k převodním cenám jasně uvádějí, že tradiční transakční metody, např. metoda CUP, mají dostávat přednost před transakčními metodami, tj. TNMM a metodou rozdělení zisku (286).

(252)

Pro toto rozhodnutí jsou relevantní metoda CUP, TNMM a metoda rozdělení zisku, a jsou tudíž podrobněji popsány v 253. až 256. bodě odůvodnění.

(253)

Metoda CUP je označována jako přímá metoda stanovení převodních cen (287). Porovnává cenu a ostatní podmínky sjednané pro převod zboží nebo služeb v transakci ve skupině s cenou a ostatními podmínkami sjednanými pro převod zboží nebo služeb ve srovnatelných nekontrolovaných transakcích (tj. transakcích mezi nespřízněnými společnostmi) realizovaných za srovnatelných okolností (288).

(254)

Metoda TNMM a metoda rozdělení zisku jsou často popisovány jako „nepřímé metody“. Tyto metody oceňují transakce ve skupině tím, že určují, jaký by byl u konkrétní činnosti čistý zisk podle zásady obvyklých tržních podmínek (tj. provozní zisk). Postupují tak, že odhadnou čistý zisk, který by nezačleněná společnost vykonávající stejnou či podobnou činnost očekávala z této činnosti (289).

(255)

Metoda TNMM zkoumá poměr čistého zisku (290) k patřičnému základu (např. náklady, tržby, aktiva) (291), označovaný jako „ukazatel čistého zisku“ neboli „ukazatel výše zisku“ a související se zkoumanou transakcí ve skupině (nebo transakcemi, které je vhodné agregovat). Ukazatel čistého zisku by měl být stanoven na základě ukazatele čistého zisku, kterého nezávislé strany dosáhnou ve srovnatelných nekontrolovaných transakcích. Při uplatňování metody TNMM je nezbytné vybrat testovanou stranu kontrolované transakce, tj. stranu transakce, která je testována s ukazatelem výše zisku. Tento výběr musí být v souladu s provedenou funkční analýzou (včetně přijatého rizika a použitých aktiv) obou stran zkoumané transakce či transakcí ve skupině. Při uplatňování metody TNMM je testovaná strana zpravidla tou stranou, na kterou lze metodu uplatnit nejspolehlivěji a pro kterou lze najít nejspolehlivější srovnatelné body. Používání této metody je často spojováno s bodem 3.18 pokynů OECD k převodním cenám z roku 2010, podle nichž by „testovaná strana“ měla v zásadě být společností, která má méně komplexní funkci ve vztahu ke zkoumané transakci ve skupině (292). V souladu s tím je tato metoda považována za vhodnou k testování obvyklé tržní odměny té strany, která nepřispívá jedinečným a hodnotným způsobem ke zkoumané transakci či transakcím ve skupině (293).

(256)

Metoda rozdělení zisku je další „nepřímou metodou“ k přiblížení obvyklých tržních cen transakcí ve skupině. Tato metoda identifikuje kombinovaný zisk (nebo ztrátu), který má být rozdělen mezi přidružené společnosti, jež jsou stranami oceňovaných transakcí ve skupině, a poté tyto zisky rozděluje mezi ně na ekonomicky platném základě připomínajícím dělení zisků, které by byly očekávány a vyjádřeny v dohodě uzavřené na základě obvyklých tržních podmínek (294). Pokyny OECD popisují dva přístupy k rozdělení kombinovaných zisků mezi přidružené společnosti: analýzu přínosů a zbytkovou analýzu. Analýza přínosů rozděluje kombinované zisky na základě poměrné hodnoty funkcí vykonávaných (s přihlédnutím k používaným aktivům a podstupovaným rizikům) stranami, které jsou účastníky oceňovaných transakcí ve skupině. Zbytková analýza používá k dělení zisků dvoufázový přístup. V první fázi je každé společnosti přidělen základní (neboli běžný) zisk odpovídající funkcím, které vykonává, aktivům, která používá, a rizikům, která podstupuje, na základě srovnání tržní návratnosti dosažené v podobných transakcích nezávislými podniky. Jinými slovy, první fáze v zásadě odpovídá uplatňování metody TNMM. Ve druhé fázi je zbytkový zisk, který zůstal po uzavření první fáze, rozdělen mezi strany způsobem, který se blíží způsobu, jakým by nezávislé strany rozdělily tento zisk podle zásady obvyklých tržních podmínek. Metoda rozdělení zisku je obvykle pokládána za vhodnou, pokud obě strany transakce ve skupině vytvářejí jedinečné a hodnotné přínosy k této transakci, jelikož v takovém případě by nezávislé strany očekávaly rozdělení zisků z transakce v podílu k jejich příslušným přínosům (295).

(257)

Pokyny OECD k převodním cenám popisují jako přijatelný obvyklý tržní výsledek analýzy srovnání spíše rozpětí výsledků než jeden konkrétní výsledek (296). V praxi je to, co je označováno jako „rozpětí“, mezikvartilové rozpětí (297).

(258)

Pokyny OECD k převodním cenám však zdůrazňují, že to je pro určení nejvhodnějšího bodu v rozpětí možné pouze tam, kde rozpětí zahrnují výsledky s relativně stejnou a vysokou spolehlivostí, zatímco v případě vad srovnatelnosti může být vhodné použít měřítka středního trendu (např. medián, střední hodnotu nebo vážené průměry atd.) (298).

(259)

Kapitola VI pokynů OECD k převodním cenám poskytuje konkrétní vodítko k uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek na nehmotný majetek. Kapitola VI byla zařazena do pokynů OECD k převodním cenám z roku 1995 a naposledy byla aktualizována v pokynech OECD k převodním cenám z roku 2017 na základě závěrečné zprávy BEPS o opatřeních 8–10 (299).

(260)

Podle této kapitoly se musí při uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek na nehmotný majetek brát v potaz pohled převodce a nabyvatele daného majetku. Z pohledu převodce by měla být přezkoumána cena, za kterou by byl srovnatelný nezávislý podnik ochoten za srovnatelných okolností převést majetek. Z pohledu nabyvatele by mělo být přezkoumáno, zda by byl srovnatelný nezávislý podnik takovou cenu ochoten zaplatit (300).

(261)

Nezávislý nabyvatel by byl ochoten danou cenu zaplatit jen za předpokladu, že prospěch, který důvodně očekává od zabezpečení nehmotným majetkem, bude plně dostačující s ohledem na jiná realisticky dostupná řešení. Pro dosažení výsledku podle zásady obvyklých tržních podmínek je zásadní určit subjekt či subjekty podílející se na transakcích ve skupině ohledně nehmotného majetku, u kterého jsou oprávněny si ponechat (zčásti nebo zcela) zisky z něj vytvořené. Právní vlastnictví nehmotného majetku však není směrodatné při analýze toho, zda je odměna v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek (301).