9.12.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 327/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2225
ze dne 30. listopadu 2017,
kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, pokud jde o používání Systému vstupu/výstupu (EES)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (3) stanoví podmínky, kritéria a podrobná pravidla pro překračování vnějších hranic členských států. |
(2) |
Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (4) je vytvořit centralizovaný systém pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie za účelem krátkodobého pobytu. |
(3) |
Aby bylo možné provádět kontroly státních příslušníků třetích zemí podle nařízení (EU) 2016/399, které zahrnují ověření totožnosti nebo zjištění totožnosti státního příslušníka třetí země včetně ověření, zda daný státní příslušník třetí země nepřekročil maximální délku oprávněného pobytu na území členských států, měli by příslušníci pohraniční stráže používat všechny dostupné informace, včetně údajů ze Systému vstupu/výstupu zřízeného nařízením (EU) 2017/2226 („dále jen „systém EES“), je-li to požadováno. Údaje uložené v systému EES by se rovněž měly použít k ověření, zda státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli víza pro jeden nebo dva vstupy, dodrželi maximální počet oprávněných vstupů. |
(4) |
V některých případech musí státní příslušník třetí země poskytnout biometrické údaje pro účely hraničních kontrol. Podmínky vstupu pro státní příslušníky třetích zemí by proto měly být pozměněny zahrnutím povinnosti poskytnout tyto biometrické údaje. Pokud státní příslušník třetí země odmítne poskytnout biometrické údaje pro vytvoření svého individuálního souboru nebo pro provedení hraničních kontrol, měl by mu být odepřen vstup. |
(5) |
K zajištění plné efektivnosti systému EES musí být vstupní a výstupní kontroly na hranicích, na nichž je systém EES provozován, prováděny harmonizovaným způsobem. |
(6) |
Zřízení systému EES vyžaduje úpravu postupů pro kontroly osob překračujících hranice, na nichž je systém EES provozován. Cílem systému EES je zejména zrušit při vstupu a výstupu opatřování cestovních dokladů státních příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu otiskem razítka a nahradit tento postup elektronickým zaznamenáváním vstupu a výstupu přímo v systému EES. Kromě toho je třeba při postupech tvořících hraniční kontroly zohlednit interoperabilitu mezi systémem EES a Vízovým informačním systémem (VIS) zřízeným rozhodnutím Rady 2004/512/ES (5). Systém EES také otevírá možnost používat při překračování hranic za účelem krátkodobého pobytu nové technologie. Tyto úpravy postupů hraničních kontrol by měly nabýt účinnosti v členských státech, které systém EES provozují, ke dni jeho zprovoznění stanovenému v souladu s nařízením (EU) 2017/2226. |
(7) |
Po dobu šesti měsíců po zprovoznění systému EES by příslušníci pohraniční stráže měli brát v úvahu pobyty státních příslušníků třetích zemí na území členských států, které se uskutečnily v průběhu šesti měsíců předcházejících vstupu nebo výstupu, a to tak, že budou kromě údajů o vstupu/výstupu zaznamenaných v systému EES kontrolovat otisky razítek v cestovních dokladech. Toto opatření by mělo umožnit požadovaná ověření v případech, kdy bylo osobě během šesti měsíců před zprovozněním systému EES uděleno oprávnění ke krátkodobému pobytu na území členských států. Kromě toho je třeba stanovit zvláštní ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří vstoupili na území členských států a před zprovozněním systému EES toto území dosud neopustili. V těchto případech by měl být v systému EES při výstupu státního příslušníka třetí země z území členských států zaznamenán rovněž poslední vstup. |
(8) |
Vzhledem k rozdílné situaci v jednotlivých členských státech a na různých hraničních přechodech členských států, pokud jde o počet státních příslušníků třetích zemí překračujících hranice, by členské státy měly mít možnost rozhodnout, zda a do jaké míry budou používat technologie, jako jsou samoobslužné systémy, elektronické brány a systémy automatizované hraniční kontroly. Při používání těchto technologií by vstupní a výstupní kontroly na vnějších hranicích měly být prováděny harmonizovaným způsobem a měla by být zajištěna náležitá úroveň bezpečnosti. |
(9) |
Je rovněž třeba definovat úkoly a úlohy příslušníků pohraniční stráže při používání těchto technologií. V tomto ohledu by se mělo zajistit, že výsledky hraničních kontrol prováděných automatizovanými prostředky budou příslušníkům pohraniční stráže k dispozici, aby mohli přijímat odpovídající rozhodnutí. Kromě toho je třeba na používání samoobslužných systémů, elektronických bran a systémů automatizované hraniční kontroly cestujícími dohlížet, aby se zabránilo podvodnému chování a zneužívání těchto zařízení. Dále by příslušníci pohraniční stráže měli při vykonávání zmíněného dohledu věnovat zvláštní pozornost nezletilým osobám a měli by být schopni identifikovat osoby, které potřebují ochranu. |
(10) |
Členské státy by měly mít rovněž možnost zřídit dobrovolné vnitrostátní programy pro usnadnění postupů, aby mohli státní příslušníci třetích zemí, kteří prošli předběžným posouzením, požívat při vstupu výjimky z některých prvků důkladných kontrol. Pokud budou tyto vnitrostátní programy pro usnadnění postupů používány, měly by být zřízeny harmonizovaným způsobem a měla by být zajištěna náležitá úroveň bezpečnosti. |
(11) |
Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (6). |
(12) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž provedení změn stávajících pravidel nařízení (EU) 2016/399, může být dosaženo pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanoveného cíle. |
(13) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
(14) |
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (7); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
(15) |
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (8); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
(16) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10). |
(17) |
Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, (11) která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (12). |
(18) |
Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (14). |
(19) |
Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, měla by se ustanovení nařízení (EU) 2016/399 týkající se systému EES použít pouze v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226. Z toho důvodu je třeba pro členské státy, které ke dni zprovoznění systému EES nesplňují podmínky podle čl. 66 odst. 2 uvedeného nařízení, stanovit konkrétní přechodná ustanovení o opatřování dokladů otiskem razítka až do jejich připojení k systému EES. Tato přechodná ustanovení by měla zajistit, že opatřování cestovních dokladů otiskem razítka bude mít stejný účinek jako údaje o vstupu/výstupu v systému EES. |
(20) |
Členské státy, které ke dni zprovoznění systému EES nesplňují podmínky stanovené v čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, by měly pokračovat v systematickém opatřování cestovních dokladů příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu otiskem razítka. Tyto členské státy by měly provádět kontrolu vstupních a výstupních razítek v cestovním dokladu dotyčného státního příslušníka třetí země, aby se porovnáním data vstupu a výstupu ověřilo, zda daná osoba nepřekročila maximální délku oprávněného pobytu na území dotčeného členského státu. Opatřování cestovních dokladů otiskem razítka a provádění kontroly razítek by mělo pokračovat až do připojení dotčeného členského státu k systému EES, jak je uvedeno v čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226. |
(21) |
Nařízení (EU) 2016/399 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(22) |
Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (15) a dne 21. září 2016 vydal stanovisko, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2016/399 se mění takto:
1) |
V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:
|
2) |
Článek 6 se mění takto:
|
3) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 6a Státní příslušníci třetích zemí, jejichž údaje mají být vloženy do systému EES 1. V souladu s články 16, 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2017/2226 se do systému EES vkládají údaje o vstupu a výstupu těchto kategorií osob:
2. Údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí, jimž byl v souladu s článkem 14 tohoto nařízení odepřen vstup za účelem krátkodobého pobytu, se v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2017/2226 vkládají do systému EES. 3. Do systému EES se nevkládají údaje o těchto kategoriích osob:
|
4) |
Článek 8 se mění takto:
|
5) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 8a Používání samoobslužných systémů za účelem předběžného zanesení údajů do systému EES 1. Osobám, jejichž překročení hranic podléhá registraci v systému EES v souladu s článkem 6a, může být za účelem předběžného zanesení údajů uvedených v odst. 4 písm. a) tohoto článku do systému EES povoleno použití samoobslužných systémů, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
2. Samoobslužný systém v souladu s odstavcem 1 tohoto článku ověří u dané osoby existenci předchozí registrace v systému EES a v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 ověří totožnost státního příslušníka třetí země. 3. V souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226 provádí samoobslužný systém zjištění totožnosti v souladu s článkem 27 uvedeného nařízení. Kromě toho se v souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2226 při zjišťování totožnosti v systému EES:
4. Pokud údaje týkající se dané osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku nejsou zaznamenány v systému EES podle odstavců 2 a 3:
5. Pokud činnosti podle odstavců 2 a 3 ukazují, že údaje o dané osobě uvedené v odstavci 1 jsou zaznamenány v systému EES, samoobslužný systém zhodnotí, zda je třeba některé údaje uvedené v odst. 4 písm. a) aktualizovat. 6. Pokud zhodnocení uvedené v odstavci 5 ukáže, že pro danou osobu uvedenou v odstavci 1 je v systému EES registrován individuální soubor, ale že její údaje je třeba aktualizovat, daná osoba:
7. Samoobslužné systémy se provozují pod dohledem příslušníka pohraniční stráže, který je odpovědný za odhalování jakéhokoliv nevhodného, podvodného nebo nestandardního používání samoobslužného systému. Článek 8b Používání samoobslužných systémů a elektronických bran za účelem překročení hranic osobami, jejichž překročení hranic podléhá registraci v systému EES 1. Osobám, jejichž překročení hranic podléhá registraci v systému EES v souladu s článkem 6a, může být za účelem provedení hraničních kontrol povoleno použití samoobslužného systému, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
2. Jsou-li podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku splněny, lze hraniční kontroly při vstupu stanovené v čl. 8 odst. 2 a v čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) a hraniční kontroly při výstupu stanovené v čl. 8 odst. 2 a v čl. 8 odst. 3 písm. g) a h) provést prostřednictvím samoobslužného systému. Pokud jsou hraniční kontroly při výstupu prováděny prostřednictvím systému automatizované hraniční kontroly, zahrnuje kontroly stanovené v čl. 8 odst. 3 písm. h). Pokud je dané osobě povolena účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů zavedeném členským státem podle článku 8d, mohou hraniční kontroly prováděné prostřednictvím samoobslužného systému při vstupu upustit od přezkoumání aspektů uvedených v čl. 8 odst. 3 písm. a) bodech iv) a v) při překračování vnějších hranic tohoto členského státu nebo vnějších hranic členského státu, který uzavřel dohodu s členským státem, jenž povolil účast v souladu s čl. 8d odst. 9. 3. Výsledky hraničních kontrol provedených prostřednictvím samoobslužného systému musí být při vstupu a výstupu k dispozici příslušníku pohraniční stráže. Tento příslušník pohraniční stráže výsledky hraničních kontrol monitoruje a při zohlednění těchto výsledků povolí vstup nebo výstup, nebo danou osobu předá jinému příslušníku pohraniční stráže, který provede další kontroly. 4. Daná osoba musí být předána jinému příslušníku pohraniční stráže podle odstavce 3 v kterémkoliv z těchto případů:
5. Kromě případů uvedených v odstavci 4 může příslušník pohraniční stáže, který dohlíží na překračování hranic, rozhodnout o předání osob používajících samoobslužný systém příslušníku pohraniční stráže také na základě jiných důvodů. 6. Osobám, jejichž překročení hranic podléhá registraci v systému EES v souladu s čl. 6a odst. 1 a které za účelem provedení hraničních kontrol použily samoobslužný systém, může být povoleno použití elektronické brány. Pokud se použije elektronická brána, odpovídající registrace záznamu o vstupu/výstupu a propojení tohoto záznamu s odpovídajícím individuálním souborem podle článku 14 nařízení (EU) 2017/2226 se provede v okamžiku překročení hranic prostřednictvím elektronické brány. Pokud jsou elektronická brána a samoobslužný systém fyzicky odděleny, provede se ověření totožnosti uživatele u elektronické brány, aby se zajistilo, že osoba používající elektronickou bránu odpovídá osobě, která použila samoobslužný systém. Ověření se provádí na základě alespoň jednoho biometrického identifikátoru. 7. Pokud podmínky uvedené v odst. 1 písm. a), nebo b) nebo v obou písmenech tohoto článku nejsou splněny, část hraničních kontrol při vstupu podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) a část hraničních kontrol při výstupu podle čl. 8 odst. 3 písm. g) a h) lze provádět prostřednictvím samoobslužného systému. Příslušník pohraniční stráže může provést pouze ta ověření podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) a čl. 8 odst. 3 písm. g) a h), jež nemohla být provedena prostřednictvím samoobslužného systému. Dále musí příslušník pohraniční stráže ověřit, zda cestovní doklad použitý v samoobslužném systému odpovídá dokladu, který daná osoba příslušníku pohraniční stráže předkládá. 8. Samoobslužné systémy a elektronické brány se musí používat pod dohledem příslušníka pohraniční stráže, který je odpovědný za odhalování jakéhokoliv nevhodného, podvodného nebo nestandartního používání samoobslužného systému nebo elektronické brány. 9. Tímto článkem není dotčena možnost, aby členské státy umožnily při překračování hranic občanům Unie, občanům států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, občanům Švýcarska a státním příslušníkům třetích zemí, jejichž překročení hranic nepodléhá registraci v systému EES, používat samoobslužné systémy nebo elektronické brány. Článek 8c Normy pro systémy automatizované hraniční kontroly Systémy automatizované hraniční kontroly musí být pokud možno navrženy tak, aby je mohli využívat všichni, s výjimkou dětí mladších 12 let. Musí být rovněž navrženy tak, aby byla plně respektována lidská důstojnost, zejména s ohledem na zranitelné osoby. Jestliže se členské státy rozhodnou používat systémy automatizované hraniční kontroly, zajistí přítomnost dostatečného počtu zaměstnanců, kteří dotčeným osobám poskytnou při používání těchto systémů pomoc. Článek 8d Vnitrostátní programy pro usnadnění postupů 1. Každý členský stát může zavést dobrovolný program (dále jen „vnitrostátní program pro usnadnění postupů“), aby umožnil státním příslušníkům třetích zemí, nebo státním příslušníkům určité třetí země, kteří nepožívají právo na volný pohyb podle práva Unie, využít při překročení vnějších hranic členského státu usnadnění postupů podle odstavce 2. 2. Odchylně od ustanovení čl. 8 odst. 3 písm. a), pokud jde o státní příslušníky třetích zemí uvedené v odstavci 1 tohoto článku, kterým je povolena účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů, důkladné kontroly při vstupu nemusí v případě, že takový státní příslušník třetí země překračuje vnější hranice členského státu, zahrnovat posuzování aspektů uvedených v čl. 8 odst. 3 písm. a) bodech iv) a v). 3. Členský stát provádí předběžné posouzení státních příslušníků třetích zemí, kteří žádají o účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů, aby ověřil zejména to, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4. Předběžná posouzení těchto státních příslušníků třetích zemí provádějí příslušníci pohraniční stráže, vízové orgány vymezené v čl. 4 bodě 3 nařízení (ES) č. 767/2008 nebo imigrační orgány vymezené v čl. 3 odst. 1 bodě 4 nařízení (EU) 2017/2226. 4. Orgány uvedené v odstavci 3 povolí účast osoby ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
5. První účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů se povoluje na dobu nejvýše jednoho roku. Účast může být prodloužena nejvýše o dalších pět let nebo do skončení doby platnosti cestovního dokladu či uděleného víza pro více vstupů, dlouhodobého víza a povolení k pobytu podle toho, která doba je kratší. Pokud je účast prodloužena, členský stát každý rok opětovně posoudí situaci každého státního příslušníka třetí země, kterému je povolena účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů, aby se na základě aktualizovaných informací zajistilo, že tento státní příslušník třetí země nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 4. Toto nové posouzení může proběhnout v okamžiku, kdy jsou prováděny hraniční kontroly. 6. Důkladné kontroly při vstupu podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) a důkladné kontroly při výstupu podle čl. 8 odst. 3 písm. g) zahrnují rovněž ověření toho, že účast daného státního příslušníka třetí země ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů je platná. Příslušníci pohraniční stráže mohou provést ověření státního příslušníka třetí země, který využívá vnitrostátního programu pro usnadnění postupů, při vstupu podle čl. 8 odst. 3 písm. a) a b) a při výstupu podle čl. 8 odst. 3 písm. g) bez elektronického porovnání biometrických údajů, avšak na základě porovnání zobrazení obličeje zaznamenaného v elektronickém nosiči dat (čipu) a v individuálním souboru státního příslušníka třetí země v systému EES s obličejem tohoto státního příslušníka třetí země. Úplné ověření se provádí namátkově a na základě analýzy rizik. 7. Orgány uvedené v odstavci 3 okamžitě zruší účast ve vnitrostátním programu pro usnadnění postupů povolenou státnímu příslušníkovi třetí země, pokud se ukáže, že podmínky pro povolení účasti v uvedeném programu nebyly splněny, nebo přestaly být splňovány. 8. Při ověřování podle odstavce 3, zda žadatel splňuje podmínky stanovené v odstavci 4, se zejména posoudí, zda žadatel představuje riziko nedovoleného přistěhovalectví nebo riziko pro bezpečnost jakéhokoliv z členských států a zda zamýšlí opustit území členských států během oprávněného pobytu. Prostředky pro obživu na dobu předpokládaných pobytů se posuzují podle délky a účelu předpokládaného pobytu nebo pobytů a na základě porovnání s průměrnými cenami za stravu a ubytování v dotčených členských státech stanovenými pro levné ubytování, a to na základě referenčních částek stanovených členskými státy v souladu s čl. 39 odst. 1 písm. c). Za důkaz dostatečných prostředků pro obživu lze považovat též doklad o převzetí finančních nákladů nebo o ubytování v soukromí. Posouzení žádosti se zakládá zejména na pravosti a spolehlivosti předložených dokladů a na pravdivosti a spolehlivosti prohlášení učiněných žadatelem. Pokud má členský stát odpovědný za posuzování žádosti pochybnosti o žadateli, jeho prohlášeních nebo předložených podpůrných dokladech, může před vydáním rozhodnutí o žádosti konzultovat jiné členské státy. 9. Dva nebo více členských států, které zřídily vlastní vnitrostátní program pro usnadnění postupů podle tohoto článku, mohou mezi sebou uzavřít dohodu s cílem zajistit, aby osoby využívající jejich vnitrostátní programy pro usnadnění postupů mohly využívat usnadnění postupů uznaná jiným vnitrostátním programem pro usnadnění postupů. Kopie dohody se předá Komisi ve lhůtě jednoho měsíce ode dne uzavření dohody. 10. Členské státy při zřizování vnitrostátního programu pro usnadnění postupů zajistí, aby jejich systém, v němž se tento program provozuje, splňoval standardy zabezpečení údajů stanovené v článku 43 nařízení (EU) 2017/2226. Členské státy provedou náležité posouzení rizik týkajících se zabezpečení informací a jednoznačně vymezí odpovědnost za zabezpečení všech kroků celého procesu. 11. Do konce třetího roku uplatňování tohoto článku předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnocení jeho provádění. Na základě uvedeného hodnocení může Evropský parlament nebo Rada vyzvat Komisi, aby navrhla vytvoření unijního programu pro často cestující státní příslušníky třetích zemí, kteří prošli předběžným posouzením.“ |
6) |
Článek 9 se mění takto:
|
7) |
V článku 10 se vkládají nové odstavce, které znějí: „3a. Pokud se členské státy rozhodnou používat elektronické brány, samoobslužné systémy nebo systémy automatizované hraniční kontroly, označí příslušné pruhy tabulemi podle části D přílohy III. 3b. Pokud se členské státy rozhodnou zavést vnitrostátní program pro usnadnění postupů podle článku 8d, mohou rozhodnout, že použijí zvláštní pruhy pro státní příslušníky třetích zemí, kteří tento program využívají. K označení příslušných pruhů použijí tabule stanovené v části E přílohy III.“ |
8) |
Článek 11 se nahrazuje tímto: „Článek 11 Opatřování cestovních dokladů otiskem razítka 1. Pokud to vnitrostátní právo výslovně vyžaduje, může členský stát při vstupu a výstupu opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza vydaného tímtéž členským státem. 2. Cestovní doklad státního příslušníka třetí země, který je držitelem dokladu k usnadnění průjezdu po železnici vydaného v souladu s nařízením (ES) č. 693/2003 se opatřuje otiskem razítka při vstupu a výstupu. Dále se cestovní doklad státního příslušníka třetí země, který je držitelem dokladu k usnadnění průjezdu vydaného v souladu s nařízením (ES) č. 693/2003 a který použije ke svému průjezdu vlak a nevystoupí na území členského státu, opatřuje otiskem razítka při vstupu a výstupu. 3. Cestovní doklady státních příslušníků třetí země, kteří na základě krátkodobého národního víza pro jeden nebo dva vstupy vstupují na území členského státu, jenž dosud schengenské acquis neuplatňuje v plném rozsahu, ale provozuje systém EES, anebo z jeho území vystupuje, se při vstupu i výstupu opatřují otiskem razítka. 4. Praktická opatření týkající se opatřování cestovních dokladů otiskem razítka jsou uvedena v příloze IV.“ |
9) |
Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Domněnka týkající se splnění podmínek délky krátkodobého pobytu 1. Aniž je dotčen článek 12a, pokud nebyl pro státního příslušníka třetí země pobývajícího na území členského státu vytvořen individuální soubor v systému EES, nebo pokud záznam o vstupu/výstupu tohoto státního příslušníka třetí země neobsahuje po dni uplynutí doby oprávněného pobytu údaj o datu výstupu, mohou se příslušné vnitrostátní orgány domnívat, že tento státní příslušník třetí země nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky týkající se délky oprávněného pobytu na území členských států. 2. Domněnka uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na státního příslušníka třetí země, který může jakýmkoli způsobem předložit věrohodné důkazy, že požívá právo na volný pohyb podle práva Unie nebo že je držitelem povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza. V příslušných případech se použije článek 35 nařízení (EU) 2017/2226. 3. Domněnku uvedenou v odstavci 1 lze vyvrátit, pokud státní příslušník třetí země jakýmkoli způsobem předloží věrohodné důkazy, například v podobě jízdenky či letenky nebo svědectví o své přítomnosti mimo území členských států nebo v podobě důkazu o dni uplynutí doby dřívějšího povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza, o tom, že podmínky týkající se délky krátkodobého pobytu dodržel. V případě vyvrácení domněnky příslušné orgány podle potřeby vytvoří individuální soubor v systému EES nebo uvedou v systému EES datum a místo překročení vnější hranice některého z členských států nebo vnitřní hranice členského státu, který dosud neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, ale provozuje systém EES, v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2017/2226. 4. Není-li domněnka uvedená v odstavci 1 vyvrácena, může být státní příslušník třetí země, který pobývá na území členských států, navrácen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES. (*7) Státní příslušník třetí země požívající právo na volný pohyb podle práva Unie může být navrácen pouze v souladu se směrnicí 2004/38/ES. |
10) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 12a Přechodné období a přechodná opatření 1. Po dobu 180 dnů po zprovoznění systému EES, s cílem ověřit při vstupu a výstupu, zda osoby s oprávněním ke krátkodobému pobytu nepřekročily maximální délku oprávněného pobytu a případně ověřit při vstupu, zda osoby nepřekročily počet oprávněných vstupů stanovený krátkodobým vízem pro jeden nebo dva vstupy, zohlední příslušníci pohraniční stráže pobyty na území členských států uskutečněné v průběhu období 180 dnů předcházejících vstupu nebo výstupu, a to tak, že kromě údajů o vstupu/výstupu zaznamenaných v systému EES zkontrolují otisky razítek v cestovních dokladech. 2. V případě, že daná osoba vstoupila na území členských států a před zprovozněním systému EES a toto území opouští po jeho zprovoznění, vytvoří se při výstupu v systému EES v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 individuální soubor a do záznamu o vstupu/výstupu se vloží datum příslušného vstupu. Použití tohoto odstavce není omezeno na dobu 180 dnů po zprovoznění systému EES, jak je uvedeno v odstavci 1. V případě neshody mezi datem na otisku vstupního razítka a údaji zaznamenanými v systému EES má přednost datum na otisku vstupního razítka.“ |
11) |
Článek 14 se mění takto:
|
12) |
V čl. 20 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
13) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 42a Přechodná opatření pro členské státy, které dosud neprovozují systém EES 1. Cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí překračujících hranice členských států uvedených v čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226 se při vstupu a výstupu systematicky opatřují otiskem razítka. Cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí uvedených v čl. 6a odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení překračujících hranice členských států uvedených v čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226 se při vstupu a výstupu opatřují otiskem razítka. Tato povinnost opatřovat doklady otiskem razítka platí i v případě zmírnění hraničních kontrol podle článku 9 tohoto nařízení. 2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se otiskem razítka neopatřují cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí uvedených v čl. 6a odst. 3 písm. a), b), a f), čl. 6a odst. 3 písm. g) bodech i), ii), iii) a vii) a čl. 6a odst. 3 písm. j). 3. Ustanovení tohoto nařízení, která se týkají údajů o vstupu/výstupu zaznamenaných v systému EES a absence těchto údajů v systému EES, zejména čl. 8 odst. 3 písm. a) bod iiia), čl. 8 odst. 3 písm. g) bod iv), čl. 8d odst. 4 písm. d) a článek 12, se použijí obdobně pro otisky razítka při vstupu a výstupu. 4. Pokud není domněnka týkající se splnění podmínek délky pobytu v souladu s čl. 12 odst. 2 vyvrácena, je státní příslušník třetí země nacházející na území členského státu, který dosud neprovozuje EES, oprávněn, aby v jeho cestovním dokladu bylo zaneseno datum a místo překročení vnější hranice či vnitřní hranice tohoto členského státu. Státnímu příslušníkovi třetí země může být rovněž dán formulář, který je v příloze VIII. 5. Použijí se ustanovení o opatřování cestovních dokladů otiskem razítka uvedená v příloze IV. 6. Členské státy uvedené v čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226 opatří otiskem razítka cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí, jimž byl na jejich hranici odepřen vstup za účelem krátkodobého pobytu. Toto opatření cestovního dokladu otiskem razítka se provede v souladu s podmínkami stanovenými v příloze V části A bodě 1 písm. d). 7. Povinnost opatřovat doklady otiskem razítka podle odstavců 1 až 6 platí až do dne zprovoznění systému EES v dotčeném členském státě.“ |
14) |
Přílohy III, IV, V a VII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Toto nařízení se použije ode dne zprovoznění systému EES, jak stanovila Komise v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2017/2226.
3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, se toto nařízení vztahuje na členské státy uvedené v čl. 66 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226, které dosud systém EES neprovozují, a to ode dne jejich připojení k systému EES podle čl. 66 odst. 3 uvedeného nařízení. Až do jejich připojení k systému EES se na tyto členské státy vztahují přechodná ustanovení týkající se opatřování cestovních dokladů otiskem razítka stanovená v článku 42a nařízení (EU) 2016/399.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne 30. listopadu 2017.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
M. MAASIKAS
(1) Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 66.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2017.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(4) Nařízení (EU) 2017/2226 Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, a stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (viz strana 20 v tomto čísle Uředního věstníku).
(5) Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
(7) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).
(8) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(9) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(10) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(11) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(12) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(13) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(14) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(*1) Nařízení (EU) 2017/2226 Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států Evropské unie, a stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).“
(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).“
(*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (Úř. věst. L 157, 27.5.2014, s. 1).
(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).
(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 1).
(*6) Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).“
(*7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).“
PŘÍLOHA
Přílohy nařízení (EU) 2016/399 se mění takto:
1) |
V příloze III se doplňují nové části, které znějí: „ČÁST D Část D1: Pruhy automatizované hraniční kontroly pro občany EU/EHP/Švýcarska V případě Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu nejsou hvězdy požadovány. Část D2: Pruhy automatizované hraniční kontroly pro státní příslušníky třetích zemí Část D3: Pruhy automatizované hraniční kontroly pro všechny pasy Část E: Pruhy pro registrované cestující .“ |
2) |
Příloha IV se mění takto:
|
3) |
Příloha V se mění takto:
|
4. |
Bod 1 přílohy VII se nahrazuje tímto:
|