(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (5) Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek tohoto cenového závazku jasně vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který je z praktických administrativních důvodů koordinován CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (6) Komise přijala uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (7) Komise změnila nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčené výrobky“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 Rada uložila rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčených výrobků do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je uveden seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně společností:

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) Komise přijala návrh vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčené výrobky, na něž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/866 (10) Komise odvolala přijetí závazku tří vyvážejících výrobců.

(8)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/1403 (11) Komise odvolala přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/2018 (12) Komise odvolala přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců.

(10)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (13) dne 5. prosince 2015.

(11)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (14) dne 5. prosince 2015.

(12)

Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum antidumpingových a vyrovnávacích opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (15) dne 5. prosince 2015.

(13)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/115 (16) Komise odvolala přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(14)

Konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/185 (17) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(15)

Konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/184 (18) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(16)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1045 (19) Komise odvolala přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(17)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1382 (20) Komise odvolala přijetí závazku dalších pěti vyvážejících výrobců.

(18)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1402 (21) Komise odvolala přijetí závazku dalších tří vyvážejících výrobců.

(19)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1998 (22) Komise odvolala přijetí závazku dalších pěti vyvážejících výrobců.

(20)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/2146 (23) Komise odvolala přijetí závazku dalších dvou vyvážejících výrobců.

(21)

Na základě přezkumů před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu uvedených v 10. až 12. bodě odůvodnění Komise prováděcími nařízeními (EU) 2017/366 (24) a (EU) 2017/367 (25) opatření zachovala.

(22)

Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum podoby opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (26) dne 3. března 2017.

(23)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/454 (27) Komise odvolala přijetí závazku čtyř vyvážejících výrobců.

(24)

Prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/615 (28) Komise přijala návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal plnění závazku.

(25)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/941 (29) Komise odvolala přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců.

(26)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích souvisejícího ročního objemu dovozu do Unie (dále jen „roční objem“) stanoveného v závazku. Minimální dovozní cena je stanovena na základě peněžního ekvivalentu. Jestliže se platební podmínky liší od základu peněžního ekvivalentu, při porovnání souladu s minimální dovozní cenou se na fakturovanou hodnotu uplatňuje určitý odpočet.

(27)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam zejména zahrnuje uzavírání dohod o vyrovnání s odběrateli, uvádění zavádějících údajů ohledně původu dotčeného výrobku nebo identity vývozce. Porušením je i účast v systému obchodování, který s sebou nese riziko obcházení opatření. Seznam také uvádí, že porušením je i vydání obchodní faktury, jak je definována v závazku, u níž podkladová finanční transakce není v souladu s její nominální hodnotou.

(28)

Vyvážející výrobci se dále zavázali, že kromě výrobku, na nějž se vztahuje závazek, nebudou prodávat žádný jiný výrobek, který vyrobili nebo s kterým obchodují, nad hodnotu daného malého procentního limitu celkové prodejní hodnoty výrobku, na nějž se vztahuje závazek, stejným odběratelům, kterým prodávají výrobek, na nějž se vztahuje závazek (dále jen „limit paralelního prodeje“).

(29)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost poskytovat Komisi každého čtvrt roku podrobné informace o veškerém jejich prodeji na vývoz do Unie (dále jen „čtvrtletní zprávy“). Podávání zpráv rovněž zahrnuje podávání zpráv o dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v Unii prostřednictvím dovozce ve spojení, který je uveden v závazku. Tyto zprávy Komisi umožňují monitorovat, zda je cena, kterou dovozce ve spojení uplatňuje při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli, v souladu s minimální dovozní cenou. Uvádět se musí také prodej týmž odběratelům týkající se jiných výrobků, než je výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Tyto údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách musí být úplné a správné a nahlášené transakce by měly být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(30)

Vyvážející výrobce je odpovědný za porušení způsobené kteroukoli z jeho stran ve spojení bez ohledu na to, zda jsou uvedeny v závazku.

(31)

Vyvážející výrobci se dále zavázali konzultovat Komisi ve věci jakýchkoli obtíží či otázek technického či jiného rázu, které mohou během plnění závazku vyvstat.

(32)

Závazek rovněž stanoví, že Komise může kdykoli v průběhu uplatňování závazku jeho přijetí odvolat, jestliže se ukáže, že není proveditelné jej monitorovat a vymáhat.

(33)

Ze závazku rovněž vyplývá, že vyvážející výrobci mají povinnost Komisi včas oznámit, že zamýšlejí stanovit stranu v Unii, se kterou budou ve spojení.

(34)

Aby bylo zaručeno dodržování závazku, vyvážející výrobci se rovněž zavázali, že umožní inspekce ve svých prostorách za účelem ověření přesnosti a úplnosti údajů uváděných ve čtvrtletních zprávách předkládaných Komisi a že poskytnou veškeré informace, které bude Komise pokládat za nezbytné.

(35)

V závazku je dále stanoveno, že jej Komise přijímá na základě důvěry a že jakákoli činnost, jež by poškodila vztah s Komisí založený na důvěře, by měla být důvodem k jeho odvolání.

(36)

Komise v rámci monitorování dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem, které předložili dva vyvážející výrobci BLD Solar a Topray Solar. Komise mimoto u těchto vyvážejících výrobců také provedla inspekce na místě. Zjištění uvedená v 37. až 48. bodě odůvodnění se zabývají problémy, které se objevily u společností BLD Solar a Topray Solar a z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě těchto dvou vyvážejících výrobců odvolat přijetí závazku.

(37)

V době inspekce na místě, která proběhla v prosinci 2016, z účetnictví společnosti BLD Solar vyplynulo, že jejich čtyři největší odběratelé, kteří údajně nejsou ve spojení, této společnosti stále nezaplatili značné částky splatné za moduly, které od ní nakoupili. Kupříkladu jeden odběratel nezaplatil po dobu více než jeden rok od posledního nákupu. Splatný zůstatek činil více než 8 % celkového prodeje společnosti BLD Solar tomuto odběrateli. Takové neuhrazené platby představují „neomezený úvěr“, který je výhodný pro odběratele. Nejsou povoleny, neboť u těchto transakcí nelze ověřit soulad s minimální dovozní cenou, jak se uvádí ve 26. bodě odůvodnění. Společnost BLD Solar vystavila dva dny před inspekcí na místě velký počet výzev k úhradě, v nichž údajně žádala o uhrazení neuhrazených plateb. Žádná z těchto výzev k úhradě nebyla v účetnictví zanesena. Společnost BLD Solar navíc v rozporu se závazky uvedenými ve 31. bodě odůvodnění nekonzultovala tuto otázku s Komisí.

(38)

Společnost BLD Solar zaplatila významnou částku jednomu ze čtyř odběratelů uvedených ve 37. bodě odůvodnění. Tato výhoda představuje dohodu o vyrovnání. Platba navíc nebyla oznámena. Komise dopady této výhody analyzovala a dospěla k závěru, že společnost BLD Solar porušila svoji povinnost neuzavírat dohody o vyrovnání, jak se uvádí ve 27. bodě odůvodnění. Navíc tím, že tuto výhodu neoznámila, porušila zároveň oznamovací povinnost uvedenou ve 29. bodě odůvodnění.

(39)

Podle veřejně dostupných informací měla společnost BLD Solar kancelář v Unii na téže adrese jako jeden z jejích odběratelů uvedených ve 37. bodě odůvodnění. Společnost BLD Solar tvrdila, že se jedná o nerealizovanou obchodní spolupráci. Další z jejích čtyř odběratelů uvedených ve 37. bodě odůvodnění zveřejnil internetové stránky, které jsou téměř totožné s internetovými stránkami společnosti BLD Solar, včetně stejných jazykových chyb.

(40)

Komise rovněž zjistila, že společnost BLD Solar účtovala prodej dvěma dovozcům na společném zákaznickém účtu. Ve svých čtvrtletních zprávách Komisi však společnost BLD Solar tyto odběratele uváděla jako rozdílné subjekty, což zpochybňuje správnost daných zpráv podle 29. bodu odůvodnění. Společnost BLD Solar zároveň poskytla rozporné vysvětlení, pokud jde o obchodní vztah s jedním z těchto odběratelů, který je ve spojení s čínským vyvážejícím výrobcem, na něhož se závazek nevztahuje.

(41)

Komise analyzovala zjištění uvedená ve 39. a 40. bodě odůvodnění a dospěla k závěru, že narušují vztah s Komisí založený na důvěře.

(42)

Komise mimoto dospěla k závěru, že podle zjištění uvedených ve 37. a 38. bodě odůvodnění společnost BLD Solar porušila podmínky závazku popsané ve 26., 27., 29. a 31. bodě odůvodnění.

(43)

Společnost Topray Solar prodávala kromě modulů také velké množství tzv. spotřebních výrobků, jako jsou solární fontány a přenosné solární panely. Na tyto výrobky se závazek nevztahuje. U těchto výrobků by neměla být vystavena závazková faktura. Společnost Topray Solar však tyto výrobky jednostranně vymezila jako výrobek, na nějž se vztahuje závazek, a stejným odběratelům vystavovala faktury související se závazkem, které zahrnovaly: výrobky, na které se závazek vztahuje, i výrobky, na které se závazek nevztahuje. Hodnota výrobku, na nějž se závazek nevztahuje, navíc přesahovala limit paralelního prodeje stejným odběratelům. Společnost Topray Solar mimoto v rozporu se závazky uvedenými ve 31. bodě odůvodnění neprovedla konzultaci s Komisí.

(44)

Kromě prodeje uvedeného ve 43. bodě odůvodnění prodávala společnost Topray Solar stejným odběratelům další výrobky, na něž se nevztahuje závazek (např. solární regulátory), aniž by tento prodej oznámila Komisi. Tento prodej dále zvýšil přesažení limitu paralelního prodeje uvedené ve 43. bodě odůvodnění a představuje porušení oznamovacích povinností uvedených ve 29. bodě odůvodnění.

(45)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že existuje vysoké riziko křížové kompenzace minimální dovozní ceny, zejména pak pokud se prodávají stejným odběratelům výrobky, na něž se vztahuje závazek, i výrobky, na něž se závazek nevztahuje, při překročení limitu paralelního prodeje. Komise dospěla k závěru, že kvůli zjištěnému obchodnímu toku není monitorování závazku společnosti Topray Solar proveditelné.

(46)

Společnost Topray Solar rovněž prodávala významné množství výrobků, na něž se nevztahuje závazek (např. solární regulátory), svému dovozci ve spojení v Unii. Nemohla přitom prokázat, že tyto výrobky nebyly v konečném důsledku prodány odběrateli, který paralelně nakoupil moduly. Komise analyzovala dopad tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že existuje vysoké riziko křížové kompenzace, pokud dovozce ve spojení společnosti Topray Solar může prodávat výrobky, na které se nevztahuje závazek, stejným odběratelům, kteří od společnosti Topray Solar paralelně nakupují moduly. Kvůli takovému obchodnímu toku není monitorování závazku společnosti Topray Solar proveditelné. Společnost Topray Solar také neoznámila tyto transakce Komisi, a tím porušila povinnosti popsané ve 29. bodě odůvodnění.

(47)

Komise rovněž zjistila, že společnost Topray Solar účtovala prodej dvěma dovozcům na společném zákaznickém účtu. Ve svých čtvrtletních zprávách Komisi však společnost Topray Solar tyto odběratele uváděla jako rozdílné subjekty, což zpochybňuje správnost daných zpráv podle 29. bodu odůvodnění.

(48)

V rozporu s požadavkem uvedeným ve 33. bodě odůvodnění výše společnost Topray Solar Komisi také neoznámila nabytí dvou společností ve spojení v Unii. Menší prodejní transakce ve prospěch jedné z těchto společností byla navíc oznámena jako prodej dovozci, který není ve spojení, což je v rozporu s povinnostmi uvedenými ve 29. bodě odůvodnění.

(49)

Závazek stanoví, že jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě je Komise povinna posoudit dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(50)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany společností BLD Solar a Topray Solar na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(51)

Odpovědnost za porušení nesou pouze dotčení vyvážející výrobci; monitorování neodhalilo žádné systematické porušování ze strany velkého počtu vyvážejících výrobců nebo CCCME.

(52)

Komise proto dospěla k závěru, že celkové fungování závazku není ohroženo a že neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

(53)

Zúčastněné strany měly příležitost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení. Komise obdržela připomínky od sdružení zastupujícího výrobce solárních modulů a článků v Unii.

(54)

Sdružení požádalo Komisi, aby odvolala přijetí závazku od těchto dvou vyvážejících výrobců se zpětnou účinností, protože se domnívá, že toto porušování vážně a opakovaně poškodilo výrobní odvětví Unie a narušilo trh Unie.

(55)

Komise zkoumala, zda existují důvody pro to, aby jednotlivé závazkové faktury vydané těmito dvěma vyvážejícími výrobci prohlásila za neplatné v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013.

(56)

Pokud jde o společnost BLD Solar, Komise nebyla schopna vyvodit, zda existovala přímá spojitost mezi obchodními praktikami popsanými ve 36. až 41. bodě odůvodnění a jednotlivými závazkovými fakturami. Domnívá se proto, že není vhodné závazkové faktury prohlásit za neplatné.

(57)

Pokud jde o společnost Topray Solar, Komise posoudila případy, v nichž byly stejnému odběrateli prodávány výrobky, na něž se vztahoval závazek, společně s výrobky, na něž se závazek nevztahoval, a v nichž byly závazkové faktury vydány pro prodej výrobků, na něž se závazek nevztahoval. Komise vzala v úvahu skutečnost, že kvůli tomu, že v těchto případech vydala závazkové faktury, mohla společnost Topray Solar tajit přesažení limitu paralelního prodeje. Komise proto dospěla k názoru, že existuje přímá spojitost mezi obchodními praktikami, které představují porušení závazku, a mezi vydáním zmíněných jednotlivých závazkových faktur.

(58)

Prodejní transakce společnosti Topray Solar zmiňované v 57. bodě odůvodnění jsou spojeny s následujícími závazkovými fakturami:

(59)

Komise sdělila společnosti Topray Solar a dotčeným dovozcům, jak je uvádí Topray Solar ve svých pravidelných zprávách, důvody pro prohlášení faktur za neplatné a jejich seznam. Vzhledem k řádnému odůvodnění Komise udělila jak společnosti Topray Solar, tak několika dovozcům jisté prodloužení lhůty, pokud jde o předložení jejich připomínek.

(60)

Společnost Topray Solar předložila obecná tvrzení o tom, že chybně uvedla solární výrobky, na něž se nevztahuje závazek, a že taková chyba by sama o sobě neměla zapříčinit prohlášení závazkových faktur za neplatné. Kromě toho zaslala ujištění, že neměla v úmyslu porušit závazek. Dále společnost Topray Solar tvrdila, že se dopustila mylného úsudku ohledně solárních výrobků, na něž se nevztahuje závazek.

(61)

Jak je uvedeno ve 29. a 31. bodě odůvodnění, vývozce je v souladu s ustanoveními závazku povinen vystavit závazkové faktury. Jakékoli obtíže či otázky ohledně provádění musí být konzultovány s Komisí. V tomto ohledu Komise odkazuje na souhrnné pokyny, které byly vydány, pokud jde o pojem „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“. Komise navíc mimo jiné o této problematice pořádala několik vzdělávacích seminářů. A konečně, posouzení, zda by měla být závazková faktura prohlášena za neplatnou, se zakládá pouze na věcných důkazech.

(62)

Proto se argumenty uvedené v 60. bodě odůvodnění zamítají.

(63)

Společnost Topray Solar také zpochybnila prohlášení faktur za neplatné. Tvrdila, že článek 8 a čl. 10 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a článek 13 a čl. 16 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení neobsahují zmocnění k prohlášení závazkových faktur za neplatné. Tvrdila, že Komise nemůže ukládat cla/nařizovat celním orgánům vybírání cel z dovozu propuštěného do volného oběhu před datem odvolání přijetí závazku v případě dovozů, které nebyly zaznamenány. Toto tvrzení vychází z poznatku, že Komise může rozhodnout o uložení prozatímních cel před odvoláním přijetí závazku. Podle čl. 8 odst. 10 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 10 základního antisubvenčního nařízení může být prozatímní clo uloženo v případě, že šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno. V tomto případě, kdy bylo vyšetřování ukončeno uložením konečných antidumpingových a vyrovnávacích cel, tomu tak nebylo. Zmocnění k prohlášení závazkových faktur za neplatné kromě toho vychází přímo z čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013. V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení v případě porušení nebo odvolání přijetí závazku Komisí automaticky uplatní konečné clo. Tvrzení se proto zamítá.

(64)

Kromě toho předložilo připomínky k prohlášení závazkových faktur za neplatné šest dovozců.

(65)

Dva dovozci uvedli, že se společností Topray Solar obchodovali v dobré víře a že nemohli být s to zjistit, že Topray Solar nedodržela závazek. První dovozce rovněž tvrdil, že výrobky, na něž se nevztahuje závazek, představují v porovnání se solárními moduly, které od Topray Solar nakoupil, malý zlomek. Kromě toho první dovozce uvedl, že prohlášení faktur za neplatné by mělo zničující dopad a že bude nést odpovědnost za okolnosti, nad nimiž nemá žádnou moc. Druhý dovozce tvrdil, že mezi ním a společností Topray Solar proběhla jen jedna obchodní transakce v srpnu 2013 a že o přijetí závazku v dané době nevěděl.

(66)

Komise připomíná, že dovozci by si měli být vědomi, že jako běžné obchodní riziko může k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu vzniknout celní dluh, jak je popsáno v 11. a 12. bodě odůvodnění, a to i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od kterého přímo nebo nepřímo nakupovali, Komisí přijat, jak se uvádí v rozhodnutí 2013/423/EU, kterým se přijímá závazek, a potvrzuje v prováděcím rozhodnutí 2013/707/EU. Komise rovněž konstatuje, že výrobek, na nějž se nevztahuje závazek a který byl zakoupen prvním dovozcem, nepředstavoval malý zlomek – dalece přesahoval limit paralelního prodeje. Komise navíc poukazuje na to, že rozhodnutí 2013/423/EU bylo zveřejněno před uzavřením obchodní transakce, kterou uvádí druhý vývozce. Komise rovněž konstatuje, že žádný z dovozců nezpochybnil, že závazkové faktury byly vydány na výrobky, na něž se závazek nevztahuje. Argumenty těchto dvou dovozců se proto zamítají.

(67)

Třetí dovozce předložil pouze příslušnou dokumentaci týkající se závazkové faktury, kterou Komise navrhuje prohlásit za neplatnou. Podobně jako dva dovozci zmiňovaní v 65. a 66. bodě odůvodnění tento dovozce nezpochybnil, že závazková faktura byla vydána na výrobek, na nějž se závazek nevztahuje. Komise tudíž potvrzuje své původní zjištění, že tato závazková faktura musí být prohlášena za neplatnou.

(68)

Čtvrtý dovozce uvedl, že ho nelze činit odpovědným za porušení způsobené společností Topray Solar a že závazková faktura byla vydána pro solární panely, na něž se závazek vztahuje. Kromě toho tento dovozce předložil obecné připomínky týkající se neexistence přiměřené lhůty pro podání. Pátý dovozce uvedl, že ceny solárních modulů zakoupených od společnosti Topray Solar značně převyšují údajnou minimální dovozní cenu a že dovezl stejné nebo nižší množství jiných výrobků (regulátorů) než solárních panelů.

(69)

Komise nejprve připomíná, že „výrobkem, na nějž se vztahuje závazek“, jsou jen ty solární panely, které jsou výslovně uvedené v 6. bodě odůvodnění. Minimální dovozní cena se nevztahuje na výrobky, na něž se nevztahuje závazek, zejména na solární panely, které nespadají pod definici v 6. bodě odůvodnění. Porovnávat prodejní cenu výrobku, na nějž se nevztahuje závazek, s údajnou minimální dovozní cenou postrádá smysl. Tyto výrobky nebyly předmětem šetření, jejich cena tedy nemůže být ověřena a porovnávána s údajnou minimální dovozní cenou. Společnost Topray Solar závazkové faktury na výrobky, na něž se závazek nevztahuje, vůbec neměla vystavit. Tím, že tyto závazkové faktury v rozporu se závazkem vydala, mohla společnost Topray Solar tajit přesažení limitu paralelního prodeje. Prodej regulátorů, který zmiňuje pátý dovozce, představuje ještě další dimenzi stávajícího porušení limitu paralelního prodeje uvedeného ve 44. bodě odůvodnění. Pokud jde o přiměřenou lhůtu pro podání připomínek, Komise připomíná, že i přes prodloužení lhůty udělené čtvrtému dovozci tento subjekt nepředložil žádné další připomínky k obsahu sdělení. Komise proto tyto argumenty odmítá.

(70)

Šestý dovozce tvrdil, že u jiných výrobků, na něž byly vystaveny závazkové faktury, šlo o solární panely zakoupené pro demonstrační účely.

(71)

Komise konstatuje, že část zboží ze závazkové faktury skutečně mohla být považována za vzorek a že dovozce mohl dodržovat příslušný celní postup pro vzorky za účelem uvolnit je do volného oběhu v Unii. V tomto případě tomu tak ale nebylo a dovozce nezpochybnil, že společnost Topray Solar vystavila závazkové faktury na výrobek, na nějž se závazek nevztahuje. Tento argument se proto zamítá.

(72)

Proto jsou tyto faktury v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 prohlášeny za neplatné. Částka odpovídající celnímu dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu, by měla být vnitrostátními celními orgány podle čl. 105 odst. 3 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (30) vybrána v okamžiku, kdy vstoupí v platnost odvolání závazku ve vztahu k vyvážejícímu výrobci. Vnitrostátní celní orgány příslušné k výběru cla budou příslušným způsobem informovány.

(73)

V této souvislosti Komise připomíná, že podle čl. 3 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 je dovoz osvobozen od cla pouze tehdy, pokud faktura uvádí cenu a případné rabaty pro výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, je clo splatné, i když Komise obchodní fakturu doprovázející dané zboží neprohlásila za neplatnou.

(74)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro BLD Solar a Topray Solar by mělo být odvoláno.

(75)

V důsledku toho se na základě čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společnostmi Topray Solar a BLD Solar automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013, a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(76)

Komise rovněž připomíná, že pokud celní orgány členských států mají informace o tom, že cena předložená na závazkové faktuře neodpovídá ceně skutečně zaplacené, měly by vyšetřit, zda byl porušen požadavek na zahrnutí jakýchkoli rabatů na závazkové faktury či zda nebyla dodržena minimální dovozní cena. Pokud celní orgány členského státu dospějí k závěru, že došlo k takovému porušení nebo že minimální dovozní cena nebyla dodržena, měly by v důsledku toho vybírat cla. Komise by s cílem usnadnit na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy práci celních orgánů členských států měla v takových situacích sdílet důvěrné znění a další informace o závazku výhradně pro účely vnitrostátního řízení.

(77)

V tabulce v příloze II tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž není přijetí závazku prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU dotčeno,