kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (1), a zejména na čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 uvedeného nařízení,

Oddíl sdělení klíčových informací, který se týká totožnosti tvůrce produktu s investiční složkou a jeho příslušného orgánu, zahrnuje veškeré tyto informace:

Informace v oddílu uvedeném v prvním pododstavci zahrnují rovněž upozornění týkající se srozumitelnosti uvedené v čl. 8 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1286/2014, pokud produkt s investiční složkou splňuje jednu z následujících podmínek:

1. Informace týkající se druhu produktu s investiční složkou v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ popisují právní formu produktu.

2. Informace uvádějící cíle produktu s investiční složkou a prostředky k dosažení těchto cílů v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ jsou shrnuty stručně, jasně a srozumitelně. Uvedené informace identifikují hlavní faktory, na kterých závisí návratnost, aktiva z podkladových investic či referenční hodnoty, a jak je návratnost určena, stejně jako vztah mezi návratností produktu s investiční složkou a aktiv z podkladových investic či referenčních hodnot. Tyto informace odrážejí vztah mezi doporučenou dobou držení a profilem rizik a výnosů daného produktu s investiční složkou.

Pokud je počet aktiv či referenčních hodnot uvedených v prvním pododstavci takový, že není možné poskytnout konkrétní odkazy v rámci sdělení klíčových informací ke všem z nich, identifikují se pouze segmenty trhu či druhy nástrojů ve vztahu k aktivům z podkladových investic či referenčním hodnotám.

3. Popis typu retailového investora, jemuž má být produkt s investiční složkou nabízen, v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ zahrnuje informace o cílových retailových investorech identifikovaných tvůrcem produktu s investiční složkou, zejména v závislosti na potřebách, vlastnostech a cílech toho typu zákazníka, pro kterého je produkt s investiční složkou vhodný. Toto rozhodnutí je založeno na schopnosti retailových investorů nést investiční ztráty a jejich preference, pokud jde o investiční horizont, jejich teoretické znalosti a dřívější zkušenosti s produkty s investiční složkou, finančními trhy, jakož i potřebami, vlastnostmi a cíli potenciálních koncových zákazníků.

4. Údaje o pojistných plněních v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ zahrnují obecný přehled, zejména základní rysy pojistné smlouvy, definici všech zahrnutých pojistných plnění s vysvětlivkou, že hodnota těchto plnění je uvedena v oddílu nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“, a zahrnují informace odrážející typické biometrické vlastnosti cílových retailových investorů ukazující celkové pojistné, pojistné biometrického rizika, které tvoří součást celkového pojistného, a buď dopad pojistného biometrického rizika na návratnost investice na konci doporučené doby držení, nebo dopad nákladové části pojistného biometrického rizika zohledněné v opakovaných nákladech v tabulce nazvané „Náklady v čase“, přičemž příslušný dopad je vypočítán v souladu s přílohou VII. V případě, že je pojistné placeno formou jednorázové částky, zahrnují údaje výši investic. V případě, že je pojistné placeno pravidelně, měly by informace zahrnovat počet pravidelných plateb, odhad průměrného pojistného biometrického rizika jako procento z ročního pojistného a odhad průměrné výše investic.

Údaje uvedené v prvním pododstavci rovněž zahrnují vysvětlení dopadu plateb pojistného, což odpovídá odhadované hodnotě pojistných plnění, na návratnost investice pro retailového investora.

5. Informace týkající se doby trvání produktu s investiční složkou v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ zahrnují:

1. V oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ tvůrce produktu s investiční složkou použije metodiku pro prezentaci rizika, jak je uvedeno v příloze II, zahrne technické aspekty pro prezentaci souhrnného ukazatele rizik, jak je uvedeno v příloze III, a postupuje v souladu s technickými pokyny, formáty a metodikou pro prezentaci scénářů výkonnosti, jak jsou uvedeny v přílohách IV a V.

2. Do oddílu sdělení klíčových informací nazvaného „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ tvůrce produktu s investiční složkou zahrne:

3. Tvůrci produktu s investiční složkou zahrnou čtyři příslušné scénáře výkonnosti, jak je uvedeno v příloze V v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“. Tyto čtyři scénáře výkonnosti představují stresový, nepříznivý scénář, umírněný scénář a příznivý scénář.

4. Pro pojistné produkty s investiční složkou je v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ zahrnut dodatečný scénář výkonnosti odrážející pojistné plnění, které příjemce obdrží v případě, že dojde k události kryté pojištěním.

5. Pokud jsou produkty s investiční složkou futures, kupní a prodejní opce obchodované na regulovaném trhu nebo trhu třetí země, který je rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (9), jsou scénáře výkonnosti zahrnuty formou grafů struktury vyplácení, jak je uvedeno v příloze V oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“.

Oddíl „Co se stane, když [název tvůrce produktu s investiční složkou] není schopen uskutečnit výplatu?“

Tvůrci produktů s investiční složkou zahrnou do oddílu sdělení klíčových informací nazvaného „Co se stane, když [název tvůrce produktu s investiční složkou] není schopen uskutečnit výplatu?“ tyto informace:

1. Tvůrci produktů s investiční složkou použijí v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“:

2. V tabulce „Náklady v čase“ v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném„S jakými náklady je investice spojena?“ specifikují tvůrci produktů s investiční složkou souhrnný ukazatel nákladů celkových souhrnných nákladů produktu s investiční složkou jako jediný údaj vyjádřený peněžně a procentně pro různá časová období uvedená v příloze VI.

3. V tabulce „Skladba nákladů“ v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“ upřesní tvůrci produktů s investiční složkou:

4. Tvůrci produktů s investiční složkou vloží popis každého z různých nákladů obsažených v tabulce „Skladba nákladů“ v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“ s upřesněním, kde a jak se mohou tyto náklady lišit od skutečných nákladů, které mohou retailovému investorovi vzniknout nebo které mohou záviset na rozhodnutí retailového investora týkajícím se využití či nevyužití určitých možností.

Oddíl „Jak dlouho bych měl investici držet? Mohu si peníze vybrat předčasně?“

Tvůrci produktů s investiční složkou zahrnou do oddílu sdělení klíčových informací nazvaného „Jak dlouho bych měl investici držet? Mohu si peníze vybrat předčasně?“:

Tvůrci produktů s investiční složkou poskytnou v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jakým způsobem mohu podat stížnost?“ v souhrnné podobě tyto informace:

1. Tvůrci produktů s investiční složkou uvedou v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jiné relevantní informace“ jakékoli další informační dokumenty, které mohou být poskytnuty, a zda jsou tyto další informační dokumenty zpřístupněny ze zákona, nebo pouze na žádost retailového investora.

2. Informace zahrnuté v oddílu sdělení klíčových informací nazvaném „Jiné relevantní informace“ mohou být poskytnuty v souhrnné podobě s odkazem na internetovou stránku, kde jsou zpřístupněny další podrobnosti jiné než dokumenty uvedené v odstavci 1.

Tvůrci produktů s investiční složkou prezentují sdělení klíčových informací pomocí šablony uvedené v příloze I. Šablona je vyplněna v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení v přenesené pravomoci a v nařízení (EU) č. 1286/2014.

V případě, že produkt s investiční složkou nabízí řadu možností podkladových investic a informace týkající se těchto možností podkladových investic nemohou být poskytnuty v rámci jediného, stručného a samostatného sdělení klíčových informací, vytvoří tvůrci produktů s investiční složkou některé z těchto sdělení:

Oddíl „O jaký produkt se jedná?“ v obecném sdělení klíčových informací

Odchylně od čl. 2 odst. 2 a 3 upřesní tvůrci produktů s investiční složkou v oddílu nazvaném „O jaký produkt se jedná?“:

Oddíl „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“ v obecném sdělení klíčových informací

1. Odchylně od čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 upřesní tvůrci produktů s investiční složkou v oddílu nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl dosáhnout?“:

2. Pokud tvůrci produktů s investiční složkou používají sdělení klíčových informací v souladu s čl. 14 odst. 2, pro účely upřesnění tříd rizik uvedených v odst. 1 písm. a) použijí u SKIPCP nebo jiných fondů než SKIPCP jako u možnosti podkladových investic syntetický ukazatel rizik a výnosů podle článku 8 nařízení (EU) č. 583/2010.

Oddíl „S jakými náklady je investice spojena?“ v obecném sdělení klíčových informací

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. b) upřesní tvůrci produktů s investiční složkou v oddílu nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“:

2. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a odchylně od bodů 12 až 20 přílohy VI, pokud tvůrci produktů s investiční složkou používají sdělení klíčových informací v souladu s čl. 14 odst. 2, mohou vůči stávajícím SKIPCP nebo jiným fondům než SKIPCP uplatňovat metodiku stanovenou v bodě 21 přílohy VI.

3. Pokud tvůrci produktů s investiční složkou používají sdělení klíčových informací v souladu s čl. 14 odst. 2, přičemž SKIPCP nebo jiné fondy než SKIPCP jsou jedinou možností podkladových investic, odchylně od článku 5 mohou tvůrci produktů s investiční složkou stanovit rozsah poplatků za produkt s investiční složkou v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 583/2010.

1. Ve vztahu ke konkrétním informacím uvedeným v článcích 11, 12 a 13 zahrnou tvůrci produktů s investiční složkou pro každou z možností podkladových investic veškeré tyto informace:

2. Odchylně od odstavce 1 mohou tvůrci produktů s investiční složkou použít sdělení klíčových informací vypracované v souladu s články 78 až 81 směrnice 2009/65/ES pro poskytnutí konkrétních informací pro účely článků 11 až 13 tohoto nařízení v přenesené pravomoci, je-li alespoň jednou z možností podkladových investic uvedených v odstavci 1 SKIPCP nebo jiné fondy než SKIPCP uvedené v článku 32 nařízení (EU) č. 1286/2014.

1. Tvůrci produktů s investiční složkou podrobí informace obsažené ve sdělení klíčových informací kontrole pokaždé, když dojde ke změně, která významně ovlivňuje nebo pravděpodobně významně ovlivní informace obsažené ve sdělení klíčových informací, nejméně však každých dvanáct měsíců ode dne počátečního uveřejnění sdělení klíčových informací.

2. Kontrola uvedená v odstavci 1 ověří, zda informace obsažené ve sdělení klíčových informací jsou nadále přesné, pravdivé, jasné a neuvádějící v omyl. Zejména ověří:

3. Pro účely odstavce 1 tvůrci produktů s investiční složkou zavedou a po celou dobu životnosti produktu s investiční složkou udržují vhodné postupy, k nimž budou mít i nadále přístup retailoví investoři a které zajistí, že mohou bez zbytečného prodlení identifikovat jakékoli okolnosti, které by mohly vést ke změně, která ovlivní nebo by mohla ovlivnit přesnost, pravdivost či jasnost informací obsažených ve sdělení klíčových informací.

1. Tvůrci produktů s investiční složkou neprodleně upraví sdělení klíčových informací, pokud se na základě kontroly podle článku 15 dospěje k závěru, že je třeba provést změny ve sdělení klíčových informací.

2. Tvůrci produktů s investiční složkou zajistí aktualizaci veškerých oddílů sdělení klíčových informací ovlivněných těmito změnami.

3. Tvůrce produktu s investiční složkou uveřejní upravené sdělení klíčových informací na svých internetových stránkách.

1. Osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, poskytne sdělení klíčových informací v dostatečném předstihu, aby retailovým investorům poskytla dostatek času pro zvážení sdělení předtím, než se pro ně jakákoli smlouva nebo nabídka týkající se daného produktu s investiční složkou stane závaznou, a to bez ohledu na to, zda je retailovému investorovi poskytnuta doba na rozmyšlenou, nebo ne.

2. Pro účely odstavce 1 osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává, posoudí čas potřebný ke zvážení sdělení klíčových informací pro každého retailového investora, s přihlédnutím k těmto faktorům:

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek (Úř. věst. L 176, 10.7.2010, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

PŘÍLOHA II

METODIKA PREZENTACE RIZIK

ČÁST 1

Posouzení tržních rizik

Určení míry tržního rizika (MRM)

Není-li uvedeno jinak, tržní riziko je vyjádřeno jako roční volatilita, která odpovídá výši hodnoty v riziku (VaR) na hladině spolehlivosti 97,5 % po doporučenou dobu držení. VaR je procentní podíl investované částky, který je vrácen retailovému investorovi.

Produktu s investiční složkou se přidělí třída MRM podle této tabulky:

Třída MRM	Volatilita ekvivalentní VaR (VEV)
1	< 0,5 %
2	0,5 %–5,0 %
3	5,0 %–12,0 %
4	12 %–20,0 %
5	20 %–30,0 %
6	30 %–80,0 %
7	> 80 %

Stanovení kategorií produktu s investiční složkou pro účely posouzení tržních rizik

Produkty s investiční složkou jsou pro účely určení tržního rizika rozděleny do čtyř kategorií.

Kategorie 1 zahrnuje:

a)	produkty s investiční složkou, u kterých by investoři mohli utrpět ztrátu přesahující výši jejich investice;

b)	produkty s investiční složkou, které spadají do jedné z kategorií uvedených v položkách bodů 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (1);

c)	produkty s investiční složkou nebo podkladové investice produktů s investiční složkou, které jsou oceňovány méně často než jednou měsíčně nebo které nemají vhodný srovnávací nebo zástupný ukazatel či jejichž vhodný srovnávací nebo zástupný ukazatel je oceňován méně často než jednou měsíčně.

Kategorie 2 zahrnuje produkty s investiční složkou, které jsou vystaveny expozici cen podkladových investic bez využití pákového efektu, buď přímo, nebo synteticky, nebo expozici s využitím pákového efektu vůči podkladovým investicím, které vyplácí konstantní násobek cen těchto podkladových investic, kde jsou pro produkt s investiční složkou dostupné nejméně 2 roky historických denních cen nebo 4 roky historických týdenních cen či 5 let měsíčních cen nebo kde jsou dostupné stávající vhodné srovnávací ukazatele či zástupné ukazatele za předpokladu, že dotyčné srovnávací ukazatele nebo zástupné ukazatele splňují tatáž kritéria pro délku a četnost historie cen.

Kategorie 3 zahrnuje produkty s investiční složkou, jejichž hodnoty odrážejí ceny podkladových investic, ale nikoli jako konstantní násobek cen dotyčných podkladových investic, kde jsou dostupné nejméně 2 roky denních cen podkladových aktiv, 4 roky týdenních cen či 5 let měsíčních cen nebo stávající vhodné srovnávací ukazatele či zástupné ukazatele za předpokladu, že dotyčné srovnávací ukazatele nebo zástupné ukazatele splňují tatáž kritéria pro délku a četnost historie cen.

Kategorie 4 zahrnuje produkty s investiční složkou, jejichž hodnoty závisí částečně na faktorech, které nelze sledovat na trhu, včetně pojistných investičních produktů, které retailovým investorům rozdělují část zisků tvůrce produktu s investiční složkou.

Používání vhodných srovnávacích ukazatelů nebo zástupných ukazatelů pro upřesnění kategorií produktů s investiční složkou

Použije-li tvůrce produktu s investiční složkou vhodné srovnávací ukazatele, jsou tyto srovnávací ukazatele nebo zástupné ukazatele reprezentativní pro aktiva nebo expozice, jež určují výkonnost produktu s investiční složkou. Tvůrce produktu s investiční složkou použití takových srovnávacích ukazatelů nebo zástupných ukazatelů zdokumentuje.

Určení třídy MRM pro produkty s investiční složkou kategorie 1

Třídou MRM pro produkty s investiční složkou kategorie 1 je 7, s výjimkou produktů s investiční složkou uvedených v bodě 4 písm. c) této přílohy, jejichž třídou MRM je 6.

Určení třídy MRM pro produkty s investiční složkou kategorie 2

VaR se vypočítá z momentů zjištěné distribuce výnosů z ceny produktu s investiční složkou nebo jeho srovnávacího či zástupného ukazatele během posledních 5 let. Minimální četnost sledování je jednou měsíčně. Jsou-li ceny dostupné každodenně, četnost je denní. Jsou-li ceny dostupné jednou týdně, četnost bude týdenní. Jsou-li ceny dostupné jednou za dva měsíce, četnost je dvouměsíční.

10.

Nejsou-li dostupné údaje o denních cenách za období 5 let, lze použít kratší období. Pro denní sledování ceny produktu s investiční složkou nebo jeho srovnávacího nebo zástupného ukazatele se zjišťují výnosy za nejméně 2 roky. Pro týdenní sledování ceny produktu s investiční složkou se zjišťují údaje za nejméně 4 roky. Pro měsíční sledování ceny produktu s investiční složkou se zjišťují údaje za období nejméně 5 let.

11.

Výnos za každé období je definován jako přirozený logaritmus poměru ceny při uzavření trhu na konci běžného období k ceně při uzavření trhu na konci předchozího období.

12.

Míra VaR v oblasti výnosu je dána Cornish-Fisherovou expanzí takto:

Formula

kde N je počet obchodovacích období v doporučené době držení a σ, μ1, μ2 jsou v daném pořadí volatilita, šikmost a špičatost měřené od distribuce výnosu. Volatilita, šikmost a špičatost jsou vypočteny z měřených momentů distribuce výnosů v souladu s tímto:

—	nulový moment, M0 , je počet sledování v období podle bodu 10 této přílohy,

—	první moment, M1 , je střední hodnota všech sledovaných výnosů ve vzorku,

—

momenty druhý, M2 , třetí, M3, a čtvrtý, M4 , jsou definovány standardním způsobem:

—

Formula ,

—

Formula ,

—

Formula ,

kde ri je výnos měřený v i-tém období v historii výnosů.

—	volatilita, σ, je dána výrazem .

—	šikmost, μ1, se rovná M3/σ3.

—	špičatost, μ2, se rovná M4/σ4 – 3.

13.

Hodnota VEV je dána:

Formula

kde T je délka doporučené doby držení v rocích.

14.

Pro produkty s investiční složkou, jež jsou řízeny podle investičních politik nebo strategií, které sledují určité cíle v oblasti výnosu tím, že se prostřednictvím pružného investování podílí na různých třídách finančních aktiv (např. jak na akciových trzích, tak na trzích s pevným výnosem), se hodnota VEV, která se použije, určí takto:

pokud v průběhu období uvedeného v bodě 10 této přílohy nedošlo k žádné úpravě investiční politiky, hodnota VEV, která se použije, je nejvyšší z níže uvedených hodnot VEV

i)	hodnota VEV vypočtená podle bodů 9 až 13 této přílohy;

ii)	hodnota VEV výnosů pro-forma souboru aktiv, která je v souladu s referenčním umístěním aktiv fondu v době výpočtu;

iii)	hodnota VEV, která je v souladu s případným omezením rizik fondu.

b)	byla-li investiční politika v průběhu období uvedeného v bodě 10 této přílohy upravena, hodnota VEV, která se použije, je nejvyšší z hodnot VEV uvedených v písm. a) bodech ii) a iii).

15.

Produktu s investiční složkou se přidělí třída MRM, jak je stanoveno v bodě 2 této přílohy, v závislosti na hodnotě VEV. V případě produktu s investiční složkou, pro který jsou pouze měsíční údaje o ceně, se třída MRM přidělená podle bodu 2 této přílohy zvýší o jednu další třídu.

Určení třídy MRM pro produkty s investiční složkou kategorie 3

16.

VaR v oblasti ceny se vypočítá z distribuce hodnot produktu s investiční složkou na konci doporučené doby držení. Distribuce se získá simulací ceny nebo cen, které určují hodnotu produktu s investiční složkou, na konci doporučené doby držení. VaR bude hodnota produktu s investiční složkou na hladině spolehlivosti 97,5 % na konci doporučené době držení diskontovaná k současnému datu pomocí očekávaného bezrizikového diskontního faktoru od současného data do konce doporučené doby držení.

17.

Hodnota VEV je dána:

Formula

kde T je délka doporučené doby držení v rocích. Pouze je-li produkt umořen nebo zrušen na konci doporučené doby držení podle simulace, použije se při výpočtu doba do umoření nebo zrušení v rocích.

18.

Produktu s investiční složkou se přidělí třída MRM, jak je stanoveno v bodě 2 této přílohy, v závislosti na VEV. V případě produktu s investiční složkou, pro který jsou pouze měsíční údaje o ceně, se třída MRM přidělená podle bodu 2 této přílohy zvýší o jednu další třídu.

19.

Minimální počet simulací je 10 000.

20.

Simulace je založena na bootstrapu (metodě postupného výpočtu) očekávané distribuce cen nebo cenových úrovní podkladových smluv produktu s investiční složkou ze zjištěné distribuce výnosů pro tyto smlouvy s náhradou.

21.

Pro účely simulace uvedené v bodech 16 až 20 této přílohy existují dva typy ukazatelů pozorovatelných na trhu, které mohou přispívat k hodnotě produktu s investiční složkou: spotové ceny (nebo cenové úrovně) a křivky.

22.

Tvůrce produktu s investiční složkou pro každou simulaci spotové ceny (nebo úrovně):

a)	vypočítá výnos pro každé sledované období za posledních 5 let nebo za roky uvedené v bodě 6 této přílohy dělením logaritmu ceny na konci každého období cenou na konci předchozího období;

b)	náhodně vybere jedno sledované období, které odpovídá výnosu pro všechny podkladové smlouvy pro každé simulované období během doporučené doby držení (stejné sledované období lze v téže simulaci použít více než jednou);

vypočítá výnos pro každou smlouvu sečtením výnosů za zvolená období a opravou tohoto výnosu, aby se zajistilo, že očekávaný výnos vyjádřený ze simulované distribuce výnosů je rizikově neutrálním očekáváním výnosu za doporučenou dobu držení. Konečná hodnota výnosu je dána:

kde:

—	druhý výraz opravuje dopad střední hodnoty sledovaných výnosů,

—	třetí výraz opravuje dopad rozptylu sledovaných výnosů,

—

poslední výraz opravuje quanto dopad, pokud se měna realizace liší od měny aktiva. Výrazy přispívající k opravě jsou tyto:

—	ρ je korelace mezi cenou aktiva a příslušným směnným kurzem měřená za doporučenou dobu držení;

—	σ je měřená volatilita aktiva;

—	σccy je měřená volatilita směnného kurzu.

d)	vypočítá cenu každé podkladové smlouvy pomocí exponenciálu výnosu.

23.

Pro křivky bude provedena analýza hlavních komponent (PCA), aby se zajistilo, že výsledkem simulace pohybů každého bodu na křivce za dlouhé období je konzistentní křivka.

Analýza hlavních komponent se provádí:

i)	shromážděním historických záznamů bodů splatnosti, které definují křivku pro každé obchodovací období za posledních 5 let nebo za roky uvedené v bodě 6 této přílohy;

ii)	zajištěním, že každý bod splatnosti je kladný; existuje-li záporný bod splatnosti, všechny body splatnosti se posunou o minimální celé číslo nebo procentní podíl, aby se zajistily kladné hodnoty všech bodů splatnosti;

iii)	výpočtem výnosu za každé období pro každý bod splatnosti pomocí přirozeného logaritmu poměru mezi cenou/úrovní na konci každého sledovaného období a cenou/úrovní na konci předchozího období;

iv)	opravou výnosů zjištěných v každém bodě splatnosti tak, aby výsledný soubor výnosů v každém bodě splatnosti měl nulovou střední hodnotu;

v)	výpočtem kovariační matice mezi různými dobami do splatnosti sečtením nad výnosy;

vi)	výpočtem vlastních vektorů a vlastních hodnot kovariační matice;

vii)	výběrem vlastních vektorů, které odpovídají třem největším vlastním hodnotám;

viii)

vypracováním matice se 3 sloupci, jejíž první sloupec obsahuje vlastní vektor s největší vlastní hodnotou, střední sloupec vlastní vektor s druhou největší vlastní hodnotou a poslední sloupec vlastní vektor se třetí největší vlastní hodnotou;

ix)	promítnutím výnosů na 3 základní vlastní vektory vypočtené v předchozím kroku vynásobením matice výnosů N × M získané v bodě iv) maticí vlastních vektorů M × 3 získanou v bodě viii);

x)	výpočtem matice výnosů, jež má být použita v simulaci, vynásobením výsledků v bodě ix) transpozicí matice vlastních vektorů získané v bodě viii). To je soubor hodnot, které mají být v simulaci použity.

Simulace křivky se provádí takto:

i)	časový krok simulace je jedno období. Pro každé období sledování během doporučené doby držení se namátkově vybere řádek vypočtené matice výnosů. Výnos pro každý bod splatnosti, T, je součet zvolených řádků sloupce odpovídajícího bodu splatnosti T;

ii)

simulovaná sazba pro každý bod splatnosti T je aktuální sazba v bodě splatnosti T:

—	vynásobená exponenciálem simulovaného výnosu,

—	upravená o veškeré posuny použité, aby se zajistila kladná hodnota všech bodů splatnosti, a

—	upravená tak, aby očekávaná střední hodnota odpovídala stávajícím očekáváním sazby v bodě splatnosti T na konci doporučené doby držení.

24.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 3, které se vyznačují bezpodmínečnou ochranou kapitálu, může tvůrce produktu s investiční složkou předpokládat, že VaR na hladině spolehlivosti 97,5 % se rovná úrovni bezpodmínečné ochrany kapitálu v doporučené době držení diskontované k současnému datu pomocí očekávaného bezrizikového diskontního faktoru.

Určení třídy MRM pro produkty s investiční složkou kategorie 4

25.

Závisí-li výkonnost produktu s investiční složkou na faktoru nebo faktorech, které nelze sledovat na trhu nebo které jsou do určité míry pod kontrolou tvůrce produktu s investiční složkou, nebo je-li tomu tak pro složku produktu s investiční složkou, tvůrce produktu s investiční složkou se při zohlednění tohoto faktoru nebo faktorů řídí metodou v tomto oddílu.

26.

Určí se různé složky produktu s investiční složkou, které přispívají k výkonnosti tohoto produktu, aby se s těmi složkami, jež nejsou zcela nebo zčásti závislé na faktoru nebo faktorech, které nelze sledovat na trhu, zacházelo podle příslušných metod stanovených v této příloze pro produkty s investiční složkou kategorií 1, 2 nebo 3. Pro každou z těchto složek se vypočítá VEV.

27.

Složka produktu s investiční složkou, jež zcela nebo zčásti závisí na faktoru nebo faktorech, které nelze sledovat na trhu, se řídí spolehlivými a všeobecně uznávanými průmyslovými a regulačními normami pro určování příslušných očekávání, pokud jde o budoucí příspěvek těchto faktorů a nejistotu, která může ohledně tohoto příspěvku existovat. Není-li složka zcela závislá na faktoru, který nelze sledovat na trhu, použije se ke zohlednění tržních faktorů metodika bootstrap, jak je stanoveno pro produkty s investiční složkou kategorie 3. VEV pro složku produktu s investiční složkou bude výsledkem kombinace metodiky bootstrap a spolehlivých a všeobecně uznávaných průmyslových a regulačních norem pro určování příslušných očekávání, pokud jde o budoucí příspěvek těch faktorů, které nelze sledovat na trhu.

28.

VEV každé složky produktu s investiční složkou bude vážena proporcionálně, aby se dospělo k celkové VEV produktu s investiční složkou. Při vážení složek se zohlední vlastnosti produktu. Budou případně zváženy algoritmy produktu, které snižují tržní riziko, jakož i zvláštnosti složky s podílem na zisku.

29.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 4, které se vyznačují bezpodmínečnou ochranou kapitálu, může tvůrce produktu s investiční složkou předpokládat, že VaR na hladině spolehlivosti 97,5 % se rovná úrovni bezpodmínečné ochrany kapitálu na konci doporučené doby držení diskontované k současnému datu pomocí očekávaného bezrizikového diskontního faktoru.

ČÁST 2

Metodika hodnocení úvěrových rizik

I. OBECNÉ POŽADAVKY

30.

Má se za to, že produkt s investiční složkou nebo jeho podkladové investice či expozice jsou spojeny s úvěrovým rizikem, pokud výnos produktu s investiční složkou nebo jeho podkladových investic či expozic závisí na úvěruschopnosti tvůrce nebo strany, která je přímo nebo nepřímo povinna provádět příslušné platby investorovi. Produkt s investiční složkou s třídou MRM 7 nemusí úvěrová rizika posuzovat.

31.

Pokud se subjekt přímo podílí na provedení platby retailovému investorovi za produkt s investiční složkou, posuzuje se úvěrové riziko pro subjekt, který je přímým dlužníkem.

32.

Jsou-li všechny platební povinnosti dlužníka nebo jednoho či několika nepřímých dlužníků nepodmíněně a neodvolatelně zaručeny jiným subjektem (ručitelem), lze použít hodnocení úvěrového rizika ručitele, pokud je příznivější než hodnocení úvěrového rizika příslušného dlužníka nebo dlužníků.

33.

Pro produkty s investiční složkou, které jsou vystaveny podkladovým investicím nebo postupům, včetně produktů s investiční složkou, jež samy o sobě představují úvěrové riziko nebo následně provádí podkladové investice, jež představují úvěrové riziko, se úvěrové riziko posuzuje v souvislosti s úvěrovým rizikem spojeným jak se samotným produktem s investiční složkou, tak s podkladovými investicemi nebo expozicemi (včetně expozic jiným produktům s investiční složkou) na základě přístupu se zohledněním a v případě potřeby uplatněním kaskádového hodnocení.

34.

Je-li úvěrové riziko spojeno výhradně s úrovní podkladových investic nebo expozic (včetně jiných produktů s investiční složkou), neposuzuje se úvěrové riziko na úrovni samotného produktu s investiční složkou, ale namísto toho na úrovni těchto podkladových investic nebo expozic, a to na základě přístupu se zohledněním. Je-li produktem s investiční složkou subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) nebo alternativní investiční fond (AIF), má se za to, že samotný SKIPCP nebo AIF nepředstavuje žádné úvěrové riziko, zatímco podkladové investice nebo expozice SKIPCP nebo AIF se v případě potřeby posuzují.

35.

Je-li produkt s investiční složkou vystaven mnoha podkladovým investicím, které představují expozici úvěrovému riziku, posuzuje se samostatně úvěrové riziko spojené s každou podkladovou investicí, která představuje 10 % nebo vyšší expozici celkových aktiv nebo hodnoty produktu s investiční složkou.

36.

Pro účely hodnocení úvěrového rizika se předpokládá, že podkladové investice do derivátů obchodovaných v obchodním systému nebo zúčtovaných OTC derivátů či expozice těmto nepřináší žádné úvěrové riziko. Má se za to, že nevzniká žádné úvěrové riziko, je-li expozice plně a vhodně zajištěna nebo pokud nezajištěné expozice, které představují úvěrové riziko, činí méně než 10 % celkových aktiv nebo hodnoty produktu s investiční složkou.

II. HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

Úvěrové hodnocení dlužníků

37.

Pokud je to možné, tvůrce produktu s investiční složkou stanoví ex ante jednu nebo několik externích ratingových agentur (ECAI) certifikovaných Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) nebo u něj registrovaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (2), na jejichž úvěrová hodnocení se bude pro účely hodnocení úvěrového rizika soustavně odkazovat. Je-li podle této politiky dostupných několik úvěrových hodnocení, použije se střední rating, v případě sudého počtu hodnocení implicitně nižší ze dvou středních hodnot.

38.

Úroveň úvěrového rizika produktu s investiční složkou každý příslušný dlužník se podle okolností posuzuje na základě:

a)	úvěrového hodnocení přiděleného produktu s investiční složkou externí ratingovou agenturou;

b)	úvěrového hodnocení přiděleného příslušnému dlužníkovi externí ratingovou agenturou;

c)	neexistuje-li úvěrové hodnocení podle písm. a) nebo b) nebo obou, na základě standardního úvěrového hodnocení, jak je stanoveno v bodě 43 této přílohy.

Přidělování úvěrových hodnocení stupňům úvěrové kvality

39.

Přidělování úvěrových hodnocení externích ratingových agentur objektivní stupnici úvěrové kvality bude založeno na prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/1800 (3).

40.

V případě úvěrových rizik posuzovaných na základě přístupu se zohledněním odpovídá přidělený stupeň úvěrové kvality váženému průměru stupňů úvěrové kvality každého příslušného dlužníka, pro kterého je třeba provést úvěrové hodnocení, v poměru k celkovým aktivům, která představují.

41.

V případě úvěrových rizik posuzovaných kaskádově se všechny expozice úvěrovému riziku posuzují samostatně, po vrstvách, a přidělený stupeň úvěrové kvality bude nejvyšší stupeň úvěrové kvality, přičemž se rozumí, že mezi stupněm úvěrové kvality nastaveným na 1 a stupněm úvěrové kvality nastaveným na 3 je vyšší stupeň 3.

42.

Stupeň úvěrové kvality podle bodu 38 této přílohy se upraví ke splatnosti nebo doporučené době držení produktu s investiční složkou podle níže uvedené tabulky, kromě případů, kdy bylo přiděleno úvěrové hodnocení, které odráží tuto splatnost nebo doporučenou dobu držení):

Stupeň úvěrové kvality podle bodu 38 této přílohy	Upravený stupeň úvěrové kvality v případě, že splatnost produktu s investiční složkou nebo jeho doporučená doba držení, pokud produkt s investiční složkou nemá splatnost, je až do jednoho roku	Upravený stupeň úvěrové kvality v případě, že splatnost produktu s investiční složkou nebo jeho doporučená doba držení, pokud produkt s investiční složkou nemá splatnost, se pohybuje v rozmezí od jednoho roku do dvanácti let	Upravený stupeň úvěrové kvality v případě, že splatnost produktu s investiční složkou nebo jeho doporučená doba držení, pokud produkt s investiční složkou nemá splatnost, přesahuje dvanáct let
0	0	0	0
1	1	1	1
2	1	2	2
3	2	3	3
4	3	4	5
5	4	5	6
6	6	6	6

43.

Nemá-li dlužník žádná externí úvěrová hodnocení, bude standardní úvěrové hodnocení uvedené v bodě 38 této přílohy:

a)	stupeň úvěrové kvality 3, je-li dlužník regulován jako úvěrová instituce nebo pojišťovna podle platného práva Unie nebo právního rámce, který je podle práva Unie považován za rovnocenný, a pokud rating členského státu, kde má dlužník bydliště, je stupeň úvěrové kvality 3;

b)	stupeň úvěrové kvality 5 pro každého jiného dlužníka.

III. MÍRA ÚVĚROVÉHO RIZIKA

44.

Produktu s investiční složkou se přidělí míra úvěrového rizika (CRM) na škále od 1 do 6 na základě mapovací tabulky stanovené v bodě 45 této přílohy a uplatněním faktorů snižujících úvěrové riziko podle bodů 46, 47, 48 a 49 této přílohy nebo případně faktorů zvyšujících úvěrové riziko podle bodů 50 a 51 této přílohy.

45.

Tabulka přiřazování stupňů úvěrové kvality k míře úvěrového rizika:

Upravený stupeň úvěrové kvality	Míra úvěrového rizika
0	1
1	1
2	2
3	3
4	4
5	5
6	6

46.

Míru úvěrového rizika lze přidělit jako 1, jsou-li aktiva produktu s investiční složkou nebo příslušné zajištění nebo aktiva zajišťující platební povinnost produktu s investiční složkou:

a)	vždy do splatnosti, která odpovídá platebním povinnostem produktu s investiční složkou vůči jeho investorům;

b)	držena třetí stranou na odděleném účtu za stejných podmínek a náležitostí jako ty stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (4) nebo ve směrnici 2014/91/EU (5) a

c)	nepřístupná za žádných okolností žádným jiným věřitelům tvůrce podle použitelného práva.

47.

Míru úvěrového rizika lze přidělit jako 2, jsou-li aktiva produktu s investiční složkou nebo příslušné zajištění nebo aktiva zajišťující platební povinnost produktu s investiční složkou:

a)	vždy do splatnosti, která odpovídá platebním povinnostem produktu s investiční složkou vůči jeho investorům;

b)	zjištěna a držena na účtech nebo v rejstřících založených na použitelných právních předpisech, včetně článků 275 a 276 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (6); a

c)	taková, že nároky retailových investorů mají prioritu nad nároky jiných věřitelů tvůrce produktu s investiční složkou nebo strany, která je přímo nebo nepřímo povinna provádět příslušné platby investorovi.

48.

Má-li být úvěrové riziko posouzeno na základě přístupu se zohledněním nebo kaskádově, mohou být při hodnocení úvěrových rizik v souvislosti s každým dlužníkem podkladového závazku použity i faktory snižování rizika podle bodů 46 a 47 této přílohy.

49.

Není-li produkt s investiční složkou schopen splňovat kritéria podle bodu 47 této přílohy, lze míru úvěrového rizika podle bodu 45 této přílohy snížit o jednu třídu, pokud nároky retailových investorů mají prioritu nad nároky běžných věřitelů, jak je stanoveno v článku 108 směrnice 2014/59/EU, tvůrců produktu s investiční složkou nebo strany, která je přímo nebo nepřímo povinna provádět příslušné platby investorovi, pokud dlužník podléhá příslušným obezřetnostním požadavkům ohledně zajištění náležitého souladu aktiv a pasiv.

50.

Míra úvěrového rizika podle bodu 45 této přílohy se zvýší o dvě třídy, je-li nárok retailového investora podřízen nárokům přednostních věřitelů.

51.

Míra úvěrového rizika podle bodu 45 této přílohy se zvýší o tři třídy, je-li produkt s investiční složkou součástí kapitálu dlužníka produktu s investiční složkou, jak je definováno v čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 575/2013 (7) nebo v článku 93 směrnice 2009/138/EU.

ČÁST 3

Agregace tržních a úvěrových rizik do souhrnného ukazatele rizik

52.

Celkový souhrnný ukazatel rizik (SRI) se přiděluje podle kombinace míry úvěrového rizika (CRM) a tříd míry tržního rizika (MRM) v souladu s touto tabulkou:

Třída MRM Třída CRM	MR1	MR2	MR3	MR4	MR5	MR6	MR7
CR1	1	2	3	4	5	6	7
CR2	1	2	3	4	5	6	7
CR3	3	3	3	4	5	6	7
CR4	5	5	5	5	5	6	7
CR5	5	5	5	5	5	6	7
CR6	6	6	6	6	6	6	7

Sledování údajů důležitých pro souhrnný ukazatel rizik

53.

Tvůrce produktu s investiční složkou sleduje tržní údaje významné pro výpočet třídy MRM, a pokud se třída MRM změní, tvůrce produktu s investiční složkou přiřadí odpovídající třídu MRM třídě MRM, které produkt s investiční složkou odpovídal pro většinu referenčních bodů za předchozí čtyři měsíce.

54.

Tvůrce produktu s investiční složkou sleduje také kritéria úvěrového rizika významná pro výpočet míry úvěrového rizika (CRM), a pokud by se podle těchto kritérií míra úvěrového rizika změnila na jinou třídu CRM, produkt s investiční složkou znovu přiřadí míru úvěrového rizika k příslušné třídě CRM.

55.

Po rozhodnutí tvůrce produktu s investiční složkou investiční politice a/nebo strategii produktu s investiční složkou se vždy provede přezkum třídy MRM. Za těchto okolností se jakékoli změny MRM chápou jako nové určení třídy MRM produktu s investiční složkou, a tudíž se provádí podle obecných pravidel pro určování třídy MRM pro kategorii produktu s investiční složkou.

ČÁST 4

Riziko likvidity

56.

Má se za to, že produkt s investiční složkou zahrnuje věcně významné riziko likvidity, je-li splněno kterékoli z těchto kritérií:

produkt s investiční složkou je přijat k obchodování na sekundárním trhu nebo má přístup k alternativnímu likviditnímu příslibu a neexistuje žádná závazná likvidita nabízená tvůrci trhu nebo tvůrcem produktu s investiční složkou, takže likvidita závisí pouze na dostupnosti kupujících a prodávajících na sekundárním trhu nebo alternativního likviditního příslibu s přihlédnutím k tomu, že pravidelné obchodování produktu v určitém okamžiku nezaručuje pravidelné obchodování stejného produktu v kterémkoli jiném okamžiku;

b)	průměrný profil likvidity podkladových investic je podstatně nižší než četnost pravidelných úhrad za produkt s investiční složkou, je-li – a do té míry, co je – likvidita nabízená produktem s investiční složkou podmíněna zpeněžením jeho podkladových aktiv;

c)	tvůrce produktu s investiční složkou odhaduje, že retailový investor může za konkrétních tržních podmínek čelit závažným obtížím z hlediska času nebo nákladů na snížení míry investic v průběhu existence produktu.

57.

Produkt s investiční složkou se považuje za nelikvidní, ať už smluvně či nikoli, je-li splněno kterékoli z těchto kritérií:

produkt s investiční složkou není přijat k obchodování na sekundárním trhu a tvůrce produktu s investiční složkou ani třetí strana nepodporuje žádný alternativní likviditní příslib nebo alternativní likviditní příslib podléhá závažným omezujícím podmínkám – včetně značných pokut za předčasné ukončení nebo diskrečních cen vyplacení – nebo neexistují ujednání týkající se likvidity;

produkt s investiční složkou nabízí možné předčasné ukončení nebo možnosti vyplacení před příslušnou splatností, ale ty podléhají závažným omezujícím podmínkám – včetně značných pokut za předčasné ukončení nebo diskrečních cen vyplacení – nebo předchozímu souhlasu a volnosti rozhodování tvůrce produktu s investiční složkou;

c)	produkt s investiční složkou nenabízí možné předčasné ukončení ani možnosti vyplacení před příslušnou splatností.

58.

Ve všech ostatních případech se produkt s investiční složkou považuje za likvidní.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1800 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 275, 12.10.2016, s. 19).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

PŘÍLOHA IV

SCÉNÁŘE VÝKONNOSTI

Počet scénářů

Čtyři scénáře výkonnosti podle tohoto nařízení, které znázorňují škálu možných výnosů, jsou tyto:

a)	příznivý scénář.

b)	umírněný scénář;

c)	nepříznivý scénář;

d)	stresový scénář.

Stresový scénář stanoví závažné nepříznivé dopady produktu, které nebyly pokryty v nepříznivém scénáři uvedeném v bodě 1 písm. c) této přílohy. Tento stresový scénář uvádí dílčí období, pokud by tato období byla uvedena pro scénáře výkonnosti podle bodu 1 písm. a) až c) této přílohy.

Dodatečný scénář pro pojistné produkty s investiční složkou je založen na umírněném scénáři uvedeném v bodě 1 písm. b), je-li výkonnost významná pro návratnost investice.

Výpočet hodnot scénáře pro doporučenou dobu držení

Hodnoty scénáře pro různé scénáře výkonnosti se vypočítají podobným způsobem jako míra tržního rizika. Hodnoty scénářů se vypočítají pro doporučenou dobu držení.

Nepříznivý scénář je hodnota produktu s investiční složkou ve výši desátého percentilu.

Umírněný scénář je hodnota produktu s investiční složkou ve výši padesátého percentilu.

Příznivý scénář je hodnota produktu s investiční složkou ve výši devadesátého percentilu.

Stresový scénář je hodnota produktu s investiční složkou, jež je výsledkem metodiky nastíněné v bodech 10 a 11 této přílohy pro produkty s investiční složkou kategorie 2 a v bodech 12 a 13 této přílohy pro produkty s investiční složkou kategorie 3.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 2 jsou očekávanými hodnotami na konci doporučené doby držení:

(a)	Nepříznivý scénář:

(b)	Umírněný scénář:

(c)	Příznivý scénář: kde N je počet obchodovacích období v doporučené době držení a kde jsou ostatní výrazy definovány v bodě 12 přílohy II.

10.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 2 sestává stresový scénář z těchto kroků:

určení dílčího intervalu o délce w, který odpovídá těmto intervalům:

	1 rok	> 1 rok
Denní ceny	21	63
Týdenní ceny	8	16
Měsíční ceny	6	12

b)	pro každý dílčí interval o délce w určení historických logaritmicko-normálních výnosů rt, kde t = t0, t1, t2, …, tN;

c)	změření volatility podle níže uvedeného vzorce, na jehož počátku ti = t0 s postupným dosazováním do ti = tN – w kde Mw je počet sledování v dílčím intervalu a je střední hodnotou všech historických logaritmicko-normálních výnosů v odpovídajícím dílčím intervalu;

d)	odvození hodnoty, která odpovídá 99. percentilu pro 1 rok a 90. percentilu na ostatní doby držení. Tato hodnota je stresovou volatilitou .

11.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 2 jsou u stresového scénáře očekávanými hodnotami na konci doporučené doby držení:

Formula

kde zα je řádně zvolenou hodnotou produktu s investiční složkou v extrémním percentilu, který odpovídá 1 % pro 1 rok a 5 % na ostatní doby držení.

12.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 3 se provedou tyto úpravy výpočtu příznivých, umírněných a nepříznivých scénářů výkonnosti:

a)	očekávaný výnos pro každé aktivum nebo aktiva je výnos zaznamenaný za dané období určené podle bodu 6 přílohy II;

b)	očekávaná výkonnost se vypočítá na konci doporučené doby držení bez diskontování očekávané výkonnosti pomocí očekávaného bezrizikového diskontního faktoru.

13.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 3 se provedou tyto úpravy výpočtu stresového scénáře:

a)	odvození stresové volatility na základě metodiky vymezené v bodě 10 této přílohy;

b)	přepočet historických výnosů rt na základě níže uvedeného vzorce;

c)	použití bootstrapu u na základě popisu v bodě 22 přílohy II;

d)	výpočet výnosu pro každou smlouvu sečtením výnosů za zvolená období a opravou těchto výnosů, aby se zajistilo, že očekávaný výnos změřený na základě simulované distribuce odpovídá níže uvedenému: kde E*[rbootstrapped] je nová simulovaná střední hodnota.

14.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 3 je stresovým scénářem hodnota produktu s investiční složkou v extrémním percentilu zα vymezeném v bodě 11 této přílohy v případě simulované distribuce stanovené v bodě 13 této přílohy.

15.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 4 se použije metoda podle bodu 27 přílohy II pro ty faktory, které nelze sledovat na trhu, kombinovaná v nezbytné míře s metodou pro produkty s investiční složkou kategorie 3. Příslušné metody pro produkty s investiční složkou kategorie 2 stanovené v bodech 9 až 11 této přílohy a příslušné metody pro produkty s investiční složkou kategorie 3 stanovené v bodech 12 až 14 této přílohy se použijí pro příslušné složky produktu s investiční složkou, pokud produkt s investiční složkou kombinuje různé složky. Scénáře výkonnosti jsou váženým průměrem příslušných složek. Ve výpočtech výkonnosti se zohlední vlastnosti produktu a kapitálové záruky.

16.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 1 definované v bodě 4 písm. a) přílohy II a produkty s investiční složkou kategorie 1 definované v bodě 4 písm. b) přílohy II, jež nejsou futures, kupní opce a prodejní opce obchodované na regulovaném trhu nebo na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 600/2014, se scénáře výkonnosti vypočítají v souladu s body 12 až 14 této přílohy.

17.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 1, které jsou futures, kupní opce a prodejní opce obchodované na regulovaném trhu nebo na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 600/2014, se scénáře výkonnosti zobrazí ve formě grafů struktury vyplácení. Zahrne se graf ukazující výkonnost všech scénářů pro různé úrovně podkladové hodnoty. Vodorovná osa grafu ukazuje různé možné ceny podkladové hodnoty a svislá osa ukazuje zisk nebo ztrátu při různých cenách podkladové hodnoty. Pro každou cenu podkladové hodnoty ukazuje graf výsledný zisk nebo ztrátu a při které ceně podkladové hodnoty se zisk nebo ztráta rovná nule.

18.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 1 definované v bodě 4 písm. c) přílohy II se poskytne přiměřený a konzervativní nejlepší odhad očekávaných hodnot pro scénáře výkonnosti stanovené v bodě 1 písm. a) až c) této přílohy na konci doporučené doby držení.

Zvolené a zobrazené scénáře jsou v souladu s ostatními informacemi obsaženými ve sdělení klíčových informací, včetně celkového rizikového profilu pro produkt s investiční složkou, a doplňují je. Tvůrce produktu s investiční složkou zajistí soulad scénářů s vnitřními závěry řízení produktů, včetně – mimo jiné – jakéhokoli stresového testování provedeného pro produkt s investiční složkou jeho tvůrcem a údajů a analýzy použité pro získání dalších informací obsažených ve sdělení klíčových informací.

Scénáře se zvolí tak, aby poskytovaly vyváženou prezentaci možných výsledků produktu za příznivých i nepříznivých podmínek, ale zobrazí se pouze scénáře, které lze důvodně očekávat. Scénáře nejsou voleny tak, aby nepatřičně zdůrazňovaly příznivé výsledky na úkor nepříznivých.

Výpočet očekávaných hodnot pro dílčí doby držení

19.

Pro produkty s investiční složkou s doporučenou dobou držení mezi 1 a 3 roky se výkonnost uvede ve 2 různých dobách držení: na konci prvního roku a na konci doporučené doby držení.

20.

Pro produkty s investiční složkou s doporučenou dobou držení 3 roky nebo více se výkonnost uvede ve 3 dobách držení: na konci prvního roku, po polovině doporučené doby držení zaokrouhlené směrem nahoru do nejbližšího konce roku a na konci doporučené doby držení.

21.

Pro produkty s investiční složkou s doporučenou dobou držení 1 rok nebo méně se neuvádí žádné scénáře výkonnosti pro dílčí doby držení.

22.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 2 se hodnoty, jež mají být uvedeny pro dílčí období, vypočítají pomocí vzorců v bodech 9 až 11 této přílohy, přičemž N je definováno jako počet obchodovacích období od počátečního data do konce dílčího období.

23.

Pro produkty s investiční složkou kategorií 1 a 4 odhaduje hodnoty, jež mají být uvedeny pro dílčí období, tvůrce produktu způsobem, který je v souladu s odhadem na konci doporučené doby držení. Za tímto účelem musí metoda použitá k odhadu hodnoty produktu s investiční složkou na počátku každého dílčího období přinášet stejnou hodnotu pro celou doporučenou dobu držení jako podle metody předepsané v daném pořadí v bodech 16 a 15 této přílohy.

24.

Pro produkty s investiční složkou kategorie 3 vybere tvůrce pro vypracování příznivých, umírněných, nepříznivých a stresových scénářů v dílčím období před koncem doporučené doby držení tři podkladové simulace uvedené v bodech 16 až 24 přílohy II používané pro výpočet MRM a jednu podkladovou simulaci uvedenou v bodě 13 této přílohy pouze na základě podkladových úrovní a takovým způsobem, aby simulovaná hodnota produktů s investiční složkou pro dané dílčí období mohla být v souladu s příslušným scénářem.

Pro vypracování příznivých, umírněných, nepříznivých a stresových scénářů v dílčím období pro produkt s investiční složkou kategorie 3 s jedním podkladem, o němž je známo, že jeho hodnota je rostoucí funkcí jeho podkladové úrovně, vybere tvůrce tři podkladové simulace uvedené v bodech 16 až 24 přílohy II používané pro výpočet MRM a jednu podkladovou simulaci uvedenou v bodě 13 této přílohy, které v daném pořadí vedou k 90. percentilu úrovně podkladu pro příznivý scénář, 50. percentilu úrovně podkladu pro umírněný scénář, 10. percentilu úrovně podkladu pro nepříznivý scénář a k úrovni percentilu, která pro stresový scénář odpovídá 1 % pro 1 rok a 5 % na ostatní doby držení.

Pro vypracování příznivých, umírněných, nepříznivých a stresových scénářů v dílčím období pro produkt s investiční složkou kategorie 3 s jedním podkladem, o němž je známo, že jeho hodnota je klesající funkcí jeho podkladové úrovně, vybere tvůrce tři podkladové simulace uvedené v bodech 16 až 24 přílohy II používané pro výpočet MRM a jednu podkladovou simulaci uvedenou v bodě 13 této přílohy, které v daném pořadí vedou k 90. percentilu úrovně podkladu pro nepříznivý scénář, 50. percentilu úrovně podkladu pro umírněný scénář, 10. percentilu úrovně podkladu pro příznivý scénář a k úrovni percentilu, která pro stresový scénář odpovídá 1 % pro 1 rok a 5 % na ostatní doby držení.

Pro vypracování příznivých, umírněných, nepříznivých a stresových scénářů v dílčím období pro produkt s investiční složkou kategorie 3, který není uveden v bodech a) a b), vybere tvůrce podkladové hodnoty v souladu s úrovněmi 90., 50., 10. percentilu produktu s investiční složkou a úrovní percentilu, která pro stresový scénář odpovídá u produktu s investiční složkou 1 % pro 1 rok a 5 % na ostatní doby držení, a tyto hodnoty tvůrce použije jako iniciační hodnoty (seed values) pro simulaci s cílem určit hodnotu produktu s investiční složkou.

25.

26.

Pro příznivé, umírněné a nepříznivé scénáře v dílčích obdobích je odhad distribuce použité k odečtu hodnoty produktu s investiční složkou při různých percentilech v souladu se sledovaným výnosem a volatilitou všech tržních nástrojů, které určují hodnotu produktu s investiční složkou, zaznamenanou za posledních 5 let. Pro stresový scénář v dílčích obdobích je odhad distribuce použité k odečtu hodnoty produktu s investiční složkou při různých percentilech v souladu se simulovanou distribucí všech tržních nástrojů, které určují hodnotu produktu s investiční složkou, jak je stanoveno v bodech 11 a 13.

27.

Nepříznivý scénář je odhad hodnoty produktu s investiční složkou na počátku dílčího období v souladu s 10. percentilem.

28.

Umírněný scénář je odhad hodnoty produktu s investiční složkou na počátku dílčího období v souladu s 50. percentilem.

29.

Příznivý scénář je odhad hodnoty produktu s investiční složkou na počátku dílčího období v souladu s 90. percentilem.

30.

Stresový scénář je odhadem hodnoty produktu s investiční složkou na počátku dílčího období v souladu s úrovní percentilu, která odpovídá 1 % pro 1 rok a 5 % na ostatní doby držení simulované distribuce podle bodu 13.

Obecné požadavky

31.

Výkonnost produktu s investiční složkou se pro prezentovaný scénář a dobu držení vypočítá očištěná od všech příslušných nákladů v souladu s přílohou VI.

32.

Výkonnost se uvádí v peněžních jednotkách. Použité částky jsou v souladu s částkami uvedenými v bodě 90 přílohy VI.

33.

Výkonnost se uvede také v procentním podílu jako průměr roční návratnosti investice. Tento údaj se vypočítá uvažováním čisté výkonnosti jako čitatele a částky počáteční investice nebo zaplacené ceny jako jmenovatele.

Pro ty produkty s investiční složkou, pro které neexistuje žádná počáteční investice ani zaplacená cena jako futures nebo swapy, se procentní podíl vypočítá uvažováním nominální hodnoty smlouvy a přidá se poznámka pod čarou za účelem vysvětlení tohoto výpočtu.

34.

Pro pojistný produkt s investiční složkou se kromě výše uvedených metod, včetně podle bodu 15, při výpočtu scénářů výkonnosti pro investici uplatní toto:

a)	zohlední se budoucí podíl na zisku;

b)	předpoklady o budoucím podílu na zisku jsou v souladu s předpokladem o ročním výnosu podkladových aktiv;

předpoklady o tom, jak budou budoucí zisky rozděleny mezi tvůrce produktu s investiční složkou a retailového investora, a jiné předpoklady o rozdělení budoucích zisků, jsou realistické a v souladu se současnou obchodní praxí a obchodní strategií tvůrce produktu s investiční složkou. Pokud existují přiměřené doklady o tom, že subjekt změní své postupy nebo strategie, předpoklady o rozdělení budoucích zisků jsou v souladu se změněnými postupy nebo strategiemi. Pro poskytovatele životního pojištění spadající do působnosti směrnice 2009/138/ES jsou tyto předpoklady v souladu s předpoklady budoucích opatření vedení použitých k oceňování technických rezerv v rozvaze podle směrnice Solventnost II;

d)	pokud se složka výkonnosti týká podílu na zisku, který je splatný podle uvážení, předpokládá se tato složka pouze v příznivých scénářích výkonnosti;

e)	scénáře výkonnosti se vypočítají na základě částek investice stanovených v bodě 32 této přílohy.

PŘÍLOHA VI

METODIKA PRO VÝPOČET NÁKLADŮ

ČÁST 1

Seznam nákladů

I. SEZNAM NÁKLADŮ INVESTIČNÍCH FONDŮ (AIF A SKIPCP)

Náklady, které mají být zveřejněny

Jednorázové náklady

Jednorázovými náklady jsou náklady na vstup nebo výstup, které jsou buď:

a)	placeny přímo retailovým investorem; nebo

b)	sraženy z platby, kterou retailový investor obdržel nebo má obdržet.

Jednorázové náklady jsou náklady retailového investora, jež nejsou odečítány z aktiv AIF nebo SKIPCP.

Jednorázové náklady zahrnují mimo jiné tyto typy předem zaplacených počátečních nákladů, které se zohlední ve výši nákladů, která má být zveřejněna ve sdělení klíčových informací:

a)	poplatek za distribuci do té míry, do jaké je správcovské společnosti částka známá. Není-li skutečná částka správcovské společnosti známá, uvedou se maximální možné známé distribuční náklady pro konkrétní produkt s investiční složkou;

b)	náklady na zřízení (část placená předem)

c)	marketingové náklady (část placená předem);

d)	členský příspěvek včetně daní.

Opakované náklady

Opakované náklady jsou platby odečítané z aktiv AIF nebo SKIPCP a představují toto:

a)	výdaje nezbytně vynaložené při jejich činnostech;

b)	veškeré platby stranám spojeným s AIF nebo SKIPCP nebo těm, které jim poskytují služby, včetně odměn;

c)	transakční náklady.

Opakované náklady zahrnují mimo jiné tyto typy nákladů, které jsou odečítané z aktiv AIF nebo SKIPCP a zohlední se ve výši nákladů, která má být zveřejněna ve sdělení klíčových informací:

všechny platby níže uvedeným osobám, včetně jakékoli osoby, kterou pověřily jakoukoli funkcí:

i)	správcovská společnost fondu;

ii)	členové správní rady fondu, jde-li o investiční společnost;

iii)	depozitář;

iv)	uschovatel (uschovatelé);

v)	jakýkoli investiční poradce;

všechny platby kterékoli osobě, která poskytuje externě zajišťované služby komukoli z výše uvedených, včetně:

i)	poskytovatelů oceňování a účetních služeb pro fond;

ii)	poskytovatelů služeb pro akcionáře, jako jsou zmocněnec a makléři-prodejci, kteří jsou vlastníky záznamů akcií fondu a poskytují podúčetní služby skutečným vlastníkům těchto akcií;

iii)	poskytovatelů služeb správy zajištění;

iv)	poskytovatelů makléřských služeb;

v)	prostředníků půjčujících cenné papíry;

vi)	poskytovatelů správy majetku a podobných služeb;

c)	registrační poplatky, poplatky za kotaci, regulační poplatky a podobné poplatky, včetně poplatků za vydání schválení;

d)	dotované poplatky za zvláštní ošetření zisků a ztrát;

e)	odměny za audit;

f)	platby právním a odborným poradcům;

veškeré náklady na distribuci nebo marketing, do té míry, do jaké je správcovské společnosti částka známa. Není-li skutečná částka správcovské společnosti známá, uvedou se maximální možné známé distribuční náklady pro konkrétní produkt s investiční složkou; b) náklady na zřízení (část placená předem);

h)	náklady na financování související s půjčováním (poskytované spřízněnými stranami);

i)	náklady na kapitálovou záruku poskytovanou jako ručitelem třetí osobou;

j)	platby třetím osobám na pokrytí nákladů nezbytně vynaložených v souvislosti s nabytím nebo pozbytím jakéhokoli aktiva v portfoliu fondu (včetně transakčních nákladů uvedených v bodech 7 až 23 této přílohy);

k)	hodnota zboží nebo služeb, které správcovská společnost nebo jakákoli osoba ve spojení obdržela výměnou za zadávání pokynů k vydání nebo odkupu;

investuje-li fond svá aktiva do SKIPCP nebo AIF, jeho souhrnný ukazatel nákladů zohlední poplatky vynaložené v SKIPCP nebo AIF. Do výpočtu se zahrne toto:

i)	je-li podkladem SKIPCP nebo AIF, použije se jeho nejnovější dostupný údaj souhrnného ukazatele nákladů; může to být údaj zveřejněný SKIPCP nebo AIF nebo jeho provozovatelem či správcovskou společností nebo údaj vypočtený spolehlivou třetí stranou jako zdrojem, je-li aktuálnější než zveřejněný údaj;

ii)	souhrnný ukazatel nákladů lze snížit, pokud je zaveden jakýkoli mechanismus, aby investující fond obdržel od podkladového AIF nebo SKIPCP srážku nebo retrocesi na poplatky (a pokud se již neodráží ve výsledovce fondu);

iii)	pokud k nabytí nebo pozbytí jednotek nedochází za střední cenu SKIPCP nebo AIF, zohlední se hodnota rozdílu mezi cenou transakce a střední cenou jako transakční náklady, není-li to zahrnuto do souhrnného ukazatele nákladů;

investuje-li fond do jiného produktu s investiční složkou než SKIPCP nebo AIF, jeho souhrnný ukazatel nákladů zohlední poplatky vynaložené na podkladový produkt s investiční složkou. Do výpočtu se zahrne toto:

i)	nejnovější dostupný souhrnný ukazatel nákladů podkladového produktu s investiční složkou;

ii)	souhrnný ukazatel nákladů lze snížit, pokud je zaveden jakýkoli mechanismus, aby investující fond obdržel od podkladového produktu s investiční složkou srážku nebo retrocesi na poplatky (a pokud se již neodráží ve výsledovce fondu);

iii)	pokud k nabytí nebo pozbytí jednotek nedochází za střední cenu podkladového produktu s investiční složkou, zohlední se hodnota rozdílu mezi cenou transakce a střední cenou jako transakční náklady, není-li to zahrnuto do souhrnného ukazatele nákladů;

investuje-li fond do jiného investičního produktu nežli do produktu s investiční složkou, jeho souhrnný ukazatel nákladů zohlední poplatky vynaložené na podkladový investiční produkt. Tvůrce produktu s investiční složkou buď použije jakékoli zveřejněné informace, které představují přiměřenou náhradu za souhrnný ukazatel nákladů, nebo provede nejlepší odhad jeho maximální úrovně založený na přezkumu současného prospektu a nejnovější zveřejněné zprávy a výkazů investičního produktu;

o)	provozní náklady (nebo jakákoli odměna) podle ujednání o sdílení poplatků se třetí stranou v rozsahu, ve kterém již nebyly zahrnuty do jiného typu nákladů uvedeného výše;

p)	zisky z postupů účinné správy portfolia, nejsou-li vloženy do portfolia;

q)	implicitní náklady vynaložené strukturovanými fondy uvedenými v oddílu II této přílohy a zejména v bodech 36 až 46 této přílohy;

r)	dividendy obsluhované akciemi drženými v portfoliu fondů, pokud se dividendy nevloží do fondu.

Vedlejší náklady

V částce, která má být zveřejněna, se zohlední tyto typy vedlejších nákladů:

a)	s výkonností související poplatek splatný správcovské společnosti nebo jakémukoli investičnímu poradci, včetně výkonnostních poplatků uvedených v bodě 24 této přílohy;

b)	odměny za zhodnocení kapitálu uvedené v bodě 25 této přílohy;

Výpočet konkrétních typů nákladů investičních fondů

Transakční náklady

Transakční náklady se počítají v průměrném ročním objemu na základě průměru transakčních nákladů vynaložených produktem s investiční složkou za předchozí tři roky. Pokud produkt s investiční složkou vyvíjí činnost po dobu kratší než tři roky, transakční náklady se vypočítají pomocí metodiky stanovené v bodě 21 této přílohy.

Souhrnné transakční náklady pro produkt s investiční složkou se vypočítají jako součet transakčních nákladů vypočtených v souladu s body 9 až 23 této přílohy v základní měně produktu s investiční složkou pro všechny jednotlivé transakce provedené produktem s investiční složkou za určené období. Tato suma se převede na procentní podíl vydělením průměrnými čistými aktivy produktu s investiční složkou za stejné období.

Při výpočtu transakčních nákladů vynaložených produktem s investiční složkou za předchozí tři roky se musí skutečné transakční náklady vypočítat pomocí metodiky popsané v bodech 12 až 18 této přílohy pro investice do těchto nástrojů:

a)	převoditelné cenné papíry, jak jsou vymezeny v článku 2 směrnice Komise 2007/16/ES (1);

b)	jiné nástroje, pro které existují četné příležitosti k prodeji, vypovězení nebo jinému druhu realizace za ceny, které jsou veřejně známy účastníkům trhu a které jsou buď tržními cenami, nebo cenami, které zpřístupňují či validují na emitentovi nezávislé oceňovací systémy.

10.

Pro investice do jiných nástrojů nebo aktiv se musí používat odhady transakčních nákladů pomocí metodiky popsané níže v bodech 19 až 20 této přílohy.

Zacházení s mechanismy proti rozmělnění

11.

Má-li produkt s investiční složkou cenový mechanismus, který kompenzuje dopad rozmělnění transakcemi v samotném produktu s investiční složkou, lze výši přínosu plynoucího průběžným držitelům produktu s investiční složkou z mechanismů proti rozmělnění odečíst od transakčních nákladů vynaložených v produktu s investiční složkou pomocí této metodiky:

a)	peněžní částka jakékoli dávky proti rozmělnění nebo jiné platby v souvislosti s transakcí v samotném produktu s investiční složkou, která je vyplacena do produktu s investiční složkou, může být odečtena od celkových transakčních nákladů;

přínos produktu s investiční složkou z vydávání jednotek (nebo jiného umožnění investic do produktu s investiční složkou) za jinou cenu než střední cenu nebo z rušení jednotek (či jiného umožnění vyplácení fondů z produktu s investiční složkou) za jinou cenu než střední cenu za předpokladu, že produkt s investiční složkou sám přínos obdrží, lze odečíst od celkových transakčních nákladů a vypočítá se takto:

i)	rozdíl mezi cenou vydaných jednotek a střední cenou vynásobený čistým počtem vydaných jednotek;

ii)	rozdíl mezi cenou zrušených jednotek a střední cenou vynásobený čistým počtem zrušených jednotek.

Skutečné transakční náklady

12.

Skutečné transakční náklady pro každou transakci se vypočítají na tomto základě:

a)	pro každý nákup uskutečněný produktem s investiční složkou se cena nástroje v době, kdy je příkaz k nákupu předán jiné osobě k provedení („vstupní cena“ nákupu), odečte od čisté realizované ceny provedení transakce. Výsledná hodnota se vynásobí počtem zakoupených jednotek;

b)	pro každý prodej uskutečněný produktem s investiční složkou se čistá realizovaná cena provedení transakce odečte od ceny nástroje v době, kdy je příkaz k prodeji předán jiné osobě k provedení („vstupní cena“ prodeje). Výsledná hodnota se vynásobí počtem prodaných jednotek.

13.

Čistá realizovaná cena provedení se určí jako cena, za kterou je transakce provedena, včetně všech poplatků, provizí, daní a jiných plateb (jako např. dávky proti rozmělnění) spojených přímo nebo nepřímo s transakcí, jsou-li tyto platby prováděny z aktiv produktu s investiční složkou.

14.

Vstupní cena se určí jako střední tržní cena investice v době, kdy je příkaz k transakci předán jiné osobě. Pro příkazy, které jsou uskutečněny v den, jenž není dnem, kdy byl příkaz původně předán jiné osobě, se vstupní cena určí jako otevírací cena investice v den transakce nebo – není-li otevírací cena dostupná – předchozí uzavírací cena. Není-li v době, kdy je příkaz k transakci předán jiné osobě, cena dostupná (například kvůli příkazu zahájenému mimo otevírací doby trhu nebo na přepážkových trzích, kde neexistuje žádná transparentnost cen během dne), určí se vstupní cena jako otevírací cena v den transakce nebo – není-li otevírací cena dostupná – předchozí uzavírací cena. Je-li příkaz proveden, aniž by byl předán jiné osobě, určí se vstupní cena jako střední tržní cena investice v době, kdy byla transakce provedena.

15.

Není-li informace o čase, kdy je příkaz k transakci předán jiné osobě, dostupná (nebo není dostupná s dostatečnou přesností) nebo není-li dostupná informace o ceně v dané době, je povoleno použít jako vstupní cenu otevírací cenu investic v den transakce nebo – není-li otevírací cena dostupná – předchozí uzavírací cenu. Při výpočtu transakčních nákladů pomocí údajů vzniklých před 31. prosincem 2017 mohou být ceny během dne považovány za nedostupné.

16.

Náklady spojené s transakcemi provedenými produkty s investiční složkou a týkajícími se finančních nástrojů, které spadají do jedné z kategorií uvedených v položkách 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/EU, se vypočítají takto:

a)	pro nástroje, které jsou standardizované a pro které existuje pravidelné obchodování se samotným nástrojem (například indexové futures hlavního akciového indexu), se transakční náklady vypočítávají s odkazem na nástroj samotný. Vstupní cena se určí jako střední cena nástroje;

pro lineární nástroje, které jsou přizpůsobeny a u kterých neexistuje žádná transparentnost cen ani pravidelné obchodování s nástrojem samotným, se transakční náklady vypočítají s odkazem na podkladové aktivum (aktiva). Vstupní cena se vypočítá na základě ceny (cen) podkladových aktiv pomocí vhodných vah, pokud existuje více než jedno podkladové aktivum. Jsou-li náklady na provádění transakcí s nástrojem podstatně vyšší než náklady na provádění transakcí s podkladovým aktivem, musí se to odrážet ve výpočtu transakčních nákladů;

c)	pro nelineární nástroje je povoleno počítat transakční náklady jako rozdíl mezi cenou zaplacenou nebo obdrženou za nástroje a reálnou hodnotou nástroje na základě popsaném v bodech 36 až 46 této přílohy.

17.

Při výpočtu nákladů spojených s cizí měnou musí vstupní cena odrážet přiměřený odhad konsolidované ceny a nesmí jít prostě o cenu dostupnou od jediné protistrany nebo platformy měnové směny, ani když existuje dohoda podnikat všechny devizové transakce s jedinou protistranou.

18.

Při výpočtu nákladů spojených s příkazy, jež jsou prvotně zadány na aukci, se vstupní cena vypočítá jako střední cena bezprostředně před aukcí.

Transakční náklady pro jiná aktiva

19.

Při odhadu transakčních nákladů pro aktiva jiná než aktiva uvedená v bodě 9 této přílohy se použije metodika v bodě 12 této přílohy a vstupní cena se vypočítá takto:

pro prodej:

i)	vstupní cena se vypočítá jako cena z předchozího nezávislého oceňování aktiva upravená, kde je to vhodné, o pohyby trhu pomocí příslušného srovnávacího ukazatele;

ii)	není-li cena z předchozího nezávislého oceňování dostupná, musí se transakční náklady odhadnout na základě rozdílu mezi cenou transakce a posouzením reálné hodnoty aktiva před prodejem;

pro nákup:

i)	vstupní cena se vypočítá jako cena z předchozího nezávislého oceňování aktiva upravená, kde je to vhodné, o pohyby trhu pomocí příslušného srovnávacího ukazatele, je-li taková cena dostupná;

ii)	není-li cena z předchozího nezávislého oceňování dostupná, musí se transakční náklady odhadnout na základě rozdílu mezi cenou transakce a posouzením reálné hodnoty aktiva před nákupem.

20.

Odhad transakčních nákladů nesmí být nižší než částka skutečných identifikovatelných nákladů přímo spojených s transakcí.

Transakční náklady pro nové produkty s investiční složkou

21.

Pro produkty s investiční složkou, které vyvíjí činnost méně než 3 roky a které investují převážně do aktiv uvedených v bodě 9 této přílohy, lze transakční náklady vypočítat buď vynásobením odhadu obratu portfolia v každé třídě aktiv s náklady vypočítanými podle metodiky uvedené v bodě c), nebo jako průměr skutečných transakčních nákladů vynaložených v průběhu období působení a standardizovaného odhadu na tomto základě:

a)	pro nejvyšší násobek šesti měsíců, po které produkt s investiční složkou vyvíjí činnost, se transakční náklady vypočítají na základě popsaném v bodech 12 až 18 této přílohy;

b)	pro zbývající období až do tří let se transakční náklady odhadují vynásobením odhadu obratu portfolia v každé třídě aktiv podle metodiky uvedené v bodě c);

metodika, jež má být použita, se liší v závislosti na třídě aktiv a určí se takto:

Pro třídy aktiv uvedené v tabulce níže se transakční náklady vypočítají jako průměr odhadovaných nákladů transakce (na základě rozpětí mezi nabídkou a poptávkou dělených dvěma) pro příslušnou třídu aktiv za běžných tržních podmínek.

Pro odhad nákladů se pro každou třídu aktiv určí jeden nebo několik referenčních indexů. Poté se shromáždí průměrná rozpětí mezi nabídkou a poptávkou podkladových indexů. Shromážděné údaje se týkají uzavíracího rozpětí mezi nabídkou a poptávkou desátého obchodního dne každého měsíce v průběhu posledního roku.

Shromážděná rozpětí mezi nabídkou a poptávkou se pak vydělí dvěma, aby se získaly odhadované náklady transakce pro každý bod v čase. Průměr těchto hodnot jsou odhadované náklady transakce v každé třídě aktiv za běžných tržních podmínek.

Třídy aktiv
Vládní dluhopisy	Vládní dluhopisy a podobné nástroje, rozvinutý trh, rating AAA-A
Vládní dluhopisy	Vládní dluhopisy a podobné nástroje, rozvinutý trh, různý rating nižší než A
Vládní dluhopisy, rozvíjející se trhy (tvrdá a měkká měna)	Vládní dluhopisy, rozvíjející se trhy (tvrdá a měkká měna)
Podnikové dluhopisy s investičním stupněm	Podnikové dluhopisy s investičním stupněm
Jiné podnikové dluhopisy	Podnikové dluhopisy s vysokým výnosem

ii)

Pro třídy aktiv uvedené v tabulce níže se transakční náklady (včetně explicitních nákladů a implicitních nákladů) odhadují buď pomocí srovnatelných informací, nebo sečtením odhadů explicitních nákladů s odhady poloviny rozpětí mezi nabídkou a poptávkou pomocí metodiky popsané v bodě i).

Třídy aktiv
Likvidita	Nástroje peněžního trhu (v zájmu jasnosti nejsou zahrnuty fondy peněžního trhu)
Akcie, rozvinuté trhy	Akcie s vysokou tržní kapitalizací (rozvinuté trhy)
	Akcie se střední tržní kapitalizací (rozvinuté trhy)
	Akcie s malou tržní kapitalizací (rozvinuté trhy)
Akcie, rozvíjející se trhy	Akcie s vysokou tržní kapitalizací (rozvíjející se trhy)
	Akcie se střední tržní kapitalizací (rozvíjející se trhy)
	Akcie s malou tržní kapitalizací (rozvíjející se trhy)
Kotované deriváty	Kotované deriváty

iii)

Pro třídy aktiv uvedené v tabulce níže jsou transakční náklady průměrem sledovaných nákladů transakce (na základě rozpětí mezi nabídkou a poptávkou dělených dvěma) v této třídě aktiv za běžných tržních podmínek.

Při zjišťování sledovaných nákladů transakce lze zohlednit výsledky panelového šetření. Třídy aktiv

Třídy aktiv
Mimoburzovní transakce (OTC)	OTC exotické opce
	OTC vanilkové opce
	OTC úrokové swapy, obchodovatelné vkladní listy a podobné
	OTC swapy a podobné nástroje (mimo úrokových swapů, swapů úvěrového selhání a podobných)
	OTC FX forwardy, rozvinuté trhy
	OTC FX forwardy, rozvíjející se trhy

22.

Odhady obratu portfolia pro produkt s investiční složkou, který vyvíjí činnost po méně než jeden rok, se musí provádět soustavně na základě investiční politiky zveřejněné v nabídkových dokumentech. Odhady obratu portfolia pro produkt s investiční složkou, který vyvíjí činnost po více než jeden rok, musí být v souladu se skutečným obratem portfolia.

23.

Pro produkty s investiční složkou, které vyvíjí činnost po méně než tři roky a které investují převážně do aktiv jiných než aktiv uvedených v bodě 9 této přílohy, odhaduje tvůrce produktu s investiční složkou transakční náklady na základě metody oceňování reálnou hodnotou pomocí srovnatelných aktiv.

Poplatky za výkonnost

24.

Poplatky za výkonnost se počítají pomocí těchto kroků:

a)	spočítejte poplatky na základě historických údajů za posledních 5 let. Průměrné roční výkonnostní poplatky se počítají v procentním podílu,

není-li úplná historie výkonnostních poplatků dostupná, protože třída fondu/akcie je nová nebo se náležitosti fondu změnily v důsledku zavedení výkonnostního poplatku nebo změny jednoho z jeho parametrů, výše uvedená metoda se upraví podle těchto kroků:

i)	vezměte příslušnou dostupnou historii výkonnostních poplatků třídy fondu/akcie;

ii)

pro všechny roky, pro které údaje nejsou dostupné, odhadněte výnos třídy fondu/akcie a v případě relativního modelu výkonnostního poplatku zohledněte historickou řadu srovnávacích ukazatelů/minimálních úrovní;

pro nové fondy se jejich výnos odhaduje pomocí výnosu srovnatelného fondu nebo skupiny protějšků. Odhadovaný výnos zahrnuje všechny náklady účtované novému fondu. Proto je nutné upravit výnosy skupin protějšků připočtením průměrných příslušných nákladů účtovaných podle pravidel nového fondu. V případě nové třídy s odlišnou strukturou poplatků se například výnosy této nové třídy upraví s přihlédnutím k nákladům stávající třídy;

iii)	spočítejte poplatky od začátku období vzorku, jak požaduje písmeno a), do data dostupnosti skutečných údajů o výkonnostním poplatku fondu, přičemž použijte příslušný algoritmus na výše uvedenou historickou řadu;

iv)	zřetězte obě řady výkonnostních poplatků do jedné řady pro celé období vzorku, jak požaduje písmeno a);

v)	spočítejte výkonnostní poplatky pomocí metodiky uvedené v písmenu a) (průměr ročních výkonnostních poplatků).

Odměny za zhodnocení kapitálu

25.

Odměny za zhodnocení kapitálu se počítají pomocí těchto kroků:

a)	spočítejte poplatky na základě historických údajů za posledních 5 let. Průměrné roční odměny za zhodnocení kapitálu se počítají v procentním podílu;

není-li úplná historie odměn za zhodnocení kapitálu dostupná, protože třída fondu/akcie je nová nebo se náležitosti fondu změnily v důsledku zavedení odměn za zhodnocení kapitálu nebo změny jednoho z jejich parametrů, výše uvedená metoda se upraví podle těchto kroků:

vezměte příslušnou dostupnou historii odměn za zhodnocení kapitálu třídy fondu/akcie;

—	pro všechny roky, pro které nejsou údaje dostupné, odhadněte výnos třídy fondu/akcie,

—

pro nové fondy se jejich výnos odhaduje pomocí výnosu srovnatelného fondu nebo skupiny protějšků. Odhadovaný výnos zahrnuje všechny náklady účtované novému fondu. Proto je nutné upravit výnosy skupiny protějšků připočtením průměrných příslušných nákladů účtovaných podle pravidel nového fondu. V případě nové třídy s odlišnou strukturou poplatků se například výnosy této nové třídy upraví s přihlédnutím k nákladům stávající třídy;

ii)	spočítejte odměny za zhodnocení kapitálu od začátku období vzorku, jak požaduje písmeno a), do data dostupnosti skutečných údajů o odměnách za zhodnocení kapitálu fondu, přičemž použijte příslušný algoritmus na výše uvedenou historickou řadu;

iii)	zřetězte obě řady odměn za zhodnocení kapitálu do jedné řady pro celé období vzorku, jak požaduje písmeno a);

iv)	spočítejte odměny za zhodnocení kapitálu pomocí metodiky uvedené v písmenu a) (průměr ročních odměn za zhodnocení kapitálu).

26.

Pokud po celou investici nejsou čerpány žádné odměny za zhodnocení kapitálu, musí uvedení nulových odměn za zhodnocení kapitálu v tabulce skladby nákladů doprovázet upozornění za účelem objasnění, že se následně po ukončení investice uskuteční platba x % konečného výnosu.

II. SEZNAM NÁKLADŮ STRUKTUROVANÝCH RETAILOVÝCH INVESTIČNÍCH PRODUKTŮ JINÝCH NEŽ INVESTIČNÍ FONDY

Náklady, které mají být zveřejněny

Jednorázové náklady

27.

Jednorázovými náklady jsou náklady na vstup a výstup, které zahrnují počáteční poplatky, provize nebo jakékoli jiné částky placené přímo retailovým investorem nebo odečítané z platby, kterou retailový investor obdržel nebo má obdržet.

28.

Jednorázové náklady nese strukturovaný retailový investiční produkt jiný než investiční fond, ať už představují výdaje nezbytně vynaložené na jeho fungování nebo odměnu kterékoli straně s ním spojené nebo poskytující mu služby.

Jednorázové náklady na vstup a vstupní poplatky

29.

Jednorázové náklady na vstup a vstupní poplatky zahrnují mimo jiné tyto typy, které se zohlední ve výši nákladů, která má být zveřejněna pro strukturované retailové investiční produkty jiné než investiční fondy:

a)	provize z prodeje;

b)	náklady na strukturování, včetně nákladů na tvorbu trhu (rozpětí) a nákladů na vypořádání;

c)	náklady na zajištění (aby se zajistilo, že tvůrce produktu s investiční složkou je schopen reprodukovat výkonnost derivátové složky strukturovaného produktu – tyto náklady zahrnují transakční náklady);

d)	právní poplatky;

e)	náklady na kapitálovou záruku;

f)	implicitní pojistné hrazené emitentovi.

Jednorázové náklady na výstup a výstupní poplatky

30.

Jednorázové náklady na výstup a výstupní poplatky zahrnují mimo jiné tyto typy, které se zohlední ve výši nákladů, která má být zveřejněna pro strukturované retailové investiční produkty jiné než investiční fondy:

a)	procentuální poplatky;

rozpětí mezi nabídkovou a střední cenou pro prodej produktu a jakékoli příslušné explicitní náklady nebo pokuty za předčasné ukončení. Odhad rozpětí mezi nabídkovou a střední cenou se provede v souvislosti s dostupností sekundárního trhu, podle tržních podmínek a typu produktu. Za situace, kdy je tvůrce produktu s investiční složkou (nebo spřízněná třetí strana) jedinou dostupnou protistranou pro koupi produktu na sekundárním trhu, odhadne náklady na výstup, jež se připočtou k reálné hodnotě produktu podle jeho vnitřních politik;

náklady spojené s rozdílovou smlouvou (CFD) jako:

i)	provize účtované poskytovatelům rozdílové smlouvy – obecná provize nebo provize pro každý obchod – tj. při otevření a uzavření smlouvy;

ii)	obchodování na základě rozdílové smlouvy jako rozpětí mezi nabídkou a poptávkou, náklady na denní a noční financování, poplatky za vedení účtu a daně, které již nejsou zahrnuty do reálné hodnoty.

Opakované náklady

31.

Opakované náklady jsou platby pravidelně odečítané od všech plateb splatných retailovému investorovi nebo od investované částky.

32.

Opakované náklady zahrnují všechny typy nákladů, které nese produkt s investiční složkou jiný než investiční fond, ať už představují výdaje nezbytně vynaložené na jeho fungování, nebo odměnu kterékoli straně s ním spojené nebo poskytující mu služby.

33.

Seznam níže zahrnuje některé, ne však všechny, typy opakovaných poplatků, které – jsou-li odečítány nebo účtovány samostatně – se zohlední v částce, která má být zveřejněna:

a)	náklady související s kupónovými platbami;

b)	náklady podkladu, pokud existuje.

Náklady strukturovaných retailových investičních produktů podle bodu 17 přílohy IV

34.

Jednorázové náklady na výstup a výstupní poplatky jsou směnárenské poplatky, poplatky za clearing a poplatky za vypořádání, jsou-li známy.

35.

Opakované náklady jsou náklady na zajištění hrazené za běžných tržních podmínek i krizových podmínek na trhu.

Výpočet implicitních nákladů strukturovaných retailových investičních produktů jiných než investiční fondy

36.

Pro účely výpočtu implicitních nákladů zahrnutých do strukturovaných retailových investičních produktů se tvůrce produktu s investiční složkou odkáže na emisní cenu a po upisovacím období na cenu dostupnou pro nákup produktu na sekundárním trhu.

37.

Rozdíl mezi cenou a reálnou hodnotou produktu je zvažován jako odhad celkových nákladů na vstup zahrnutých v ceně. Není-li tvůrce produktu s investiční složkou schopen rozlišit příslušné implicitní náklady, které mají být zveřejněny, jak je uvedeno v bodě 29 této přílohy, pomocí rozdílu mezi cenou a reálnou hodnotou, spolupracuje s emitenty různých složek produktu nebo s příslušným orgánem za účelem shromáždit příslušné informace o těchto nákladech.

38.

Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v rámci řádné transakce na hlavním (nebo nejvýhodnějším) trhu ke dni ocenění za obvyklých tržních podmínek (tj. výstupní cena), bez ohledu na to, zda je přímo pozorovatelná, nebo odhadnuta za použití jiné techniky oceňování.

39.

Politika reálné hodnoty, kterou se řídí měření reálné hodnoty, stanoví řadu pravidel, včetně v těchto oblastech:

řízení;

b)	metodika výpočtu reálné hodnoty.

40.

Pravidla uvedená v bodě 39 této přílohy se zaměří na vymezení postupu oceňování, který:

a)	je v souvislosti s reálnou hodnotou v souladu s příslušnými účetními standardy;

zajistí, aby vnitřní modely oceňování pro strukturované retailové investiční produkty byly v souladu s metodikami, modelováním a standardy používanými tvůrcem produktu s investiční složkou k ocenění svého vlastního portfolia za předpokladu, že produkt je k dispozici pro prodej nebo držený pro obchodování;

c)	odpovídá míře složitosti produktu a typu podkladu;

d)	zohledňuje úvěrové riziko emitenta a nejistotu ohledně podkladu;

e)	stanoví parametry pro určení aktivního trhu, aby se zabránilo riziku stanovování nepřiměřených cen, jež by mohlo v krajních případech vést ke značně nepřesným odhadům;

f)	maximalizuje používání relevantních pozorovatelných tržních vstupů a minimalizuje používání nepozorovatelných vstupů.

41.

Reálná hodnota strukturovaného produktu se určí na základě

a)	tržních cen, jsou-li dostupné nebo účinně zformovány;

b)	vnitřních modelů oceňování, které používají jako vstupní tržní hodnoty, jež jsou nepřímo spojeny s produktem, odvozených z produktů s podobnými charakteristikami (srovnatelný přístup);

c)	vnitřních modelů oceňování založených na vstupech, jež nejsou přímo odvozeny z tržních údajů, pro které musí být formulovány odhady a předpoklady (přístup oceňovaní pomocí modelu).

42.

Nelze-li reálnou hodnotou odvodit z tržních cen, vypočítá se pomocí postupu oceňování, který je schopen řádně reprezentovat různé faktory, jež ovlivňují strukturu vyplacení produktu, při maximálním využívání tržních údajů.

43.

Postup oceňování uvedený v bodě 42 této přílohy podle složitosti produktu zváží:

a)	používání nedávných tržních transakcí za obvyklých podmínek mezi znalými, profesionálními protistranami;

b)	odkaz na aktuální tržní cenu jiného nástroje, který je v podstatě stejný;

c)	používání modelu vhodně diskontovaného peněžního toku, v němž je pravděpodobnost každého peněžního toku určována pomocí náležitého modelu vývoje ceny aktiv.

44.

V případě upisovaných produktů se reálná hodnota vypočítá ke dni, kdy jsou určeny náležitosti produktu. Toto datum oceňování bude blízko začátku upisovacího období. Existují-li dlouhá nabídková období nebo vysoká volatilita trhu, definuje se kritérium pro aktualizaci informací o nákladech.

45.

Používají-li se předběžné podmínky, vypočítají se náklady pomocí minimálních podmínek produktu.

46.

Používají-li se variabilní upisovací ceny, definuje se postup, jak zahrnout a zveřejnit účinek proměnlivé upisovací ceny na náklady.

III. SEZNAM NÁKLADŮ POJISTNÝCH PRODUKTŮ S INVESTIČNÍ SLOŽKOU

Náklady, které mají být zveřejněny

Jednorázové náklady

47.

Jednorázovými náklady jsou náklady na vstup a výstup, které zahrnují počáteční poplatky, provize nebo jakékoli jiné částky placené přímo retailovým investorem nebo odečítané od první platby či od omezeného počtu plateb, které má retailový investor obdržet, nebo od platby při splacení či ukončení produktu.

48.

Jednorázové náklady nese pojistný produkt s investiční složkou, ať už představují výdaje nezbytně vynaložené na jeho fungování, nebo odměnu kterékoli straně s ním spojené nebo poskytující mu služby.

49.

Jednorázové náklady zahrnují mimo jiné tyto typy nákladů na vstup a vstupních poplatků, které se zohlední ve výši nákladů, která má být pro pojistné produkty s investiční složkou zveřejněna:

a)	náklady na strukturování nebo marketing;

b)	náklady na nabytí, distribuci a prodeje;

c)	náklady na zpracování/činnost (včetně nákladů na správu pojistného krytí);

d)	nákladová část pojistného na biometrické riziko uvedená v bodě 59 této přílohy;

e)	náklady na držení požadovaného kapitálu (část placená předem, která má být zveřejněna, je-li účtována).

Opakované náklady

50.

Opakované náklady jsou platby pravidelné odečítané ode všech plateb od retailového investora nebo od investované částky nebo částek, které podle mechanismu rozdělení zisků nejsou retailovému investorovi přiděleny.

51.

Opakované náklady zahrnují všechny typy nákladů, které nese pojistný produkt s investiční složkou, ať už představují výdaje nezbytně vynaložené na jeho fungování, nebo odměnu kterékoli straně s ním spojené nebo poskytující mu služby.

52.

Seznam níže zahrnuje některé, ne však všechny, typy opakovaných poplatků, které se zohlední v částce položky „Jiné průběžné náklady“ v tabulce 2 přílohy VII:

a)	náklady na strukturování nebo marketing;

b)	náklady na nabytí, distribuci a prodeje;

c)	náklady na zpracování/činnost (včetně nákladů na správu pojistného krytí);

d)	nákladová část pojistného na biometrické riziko uvedená v bodě 59 této přílohy;

e)	jiné správní náklady;

f)	náklady na držení kapitálu (opakující se část, která má být zveřejněna, je-li účtována).

g)	jakákoli částka implicitně účtovaná na investovanou částku, jako náklady vynaložené na správu investic pojišťovny (poplatky za vklad, náklady na nové investice atd.);

h)	platby třetím osobám na pokrytí nákladů nezbytně vynaložených v souvislosti s nabytím nebo pozbytím jakéhokoli aktiva vlastněného pojistným produktem s investiční složkou (včetně transakčních nákladů uvedených v bodech 7 až 23 této přílohy).

53.

Investuje-li pojistný produkt s investiční složkou část svých aktiv do SKIPCP nebo AIF, do produktu s investiční složkou jiného než SKIPCP nebo AIF nebo do investičního produktu jiného než produkt s investiční složkou, uplatní se v daném pořadí body 5 písm. l), 5 písm. m) a 5 písm. n) této přílohy.

Zveřejnění nákladů pojistného na biometrické riziko pojistných investičních produktů

Nákladová část pojistného na biometrické riziko

54.

Pojistné na biometrické riziko je pojistné placené přímo retailovým investorem nebo odečítané od částek připsaných na matematickou rezervu nebo od bonusu za účast pojistné smlouvy, jež jsou určeny ke krytí statistického rizika vypláceného plnění z pojistného krytí.

55.

Reálnou hodnotou pojistného na biometrické riziko je podle úrokových sazeb uvedených v bodě 71 písm. a) této přílohy očekávaná současná hodnota budoucích vyplácených plnění z pojistného krytí s přihlédnutím k tomuto:

a)	předpoklady vycházející z nejlepšího odhadu o těchto vyplácených plněních odvozené z jednotlivých rizikových profilů portfolia jednotlivých tvůrců;

b)	jiné výplaty související s pojistným krytím (rabaty na pojistné na biometrické riziko vrácené retailovým investorům, zvýšení vyplácených plnění, snížení budoucího pojistného, atd.), které plynou z mechanismů rozdělení zisků (právních a/nebo smluvních).

56.

Předpoklady vycházející z nejlepšího odhadu budoucích vyplácených plnění z pojistného krytí jsou nastaveny realistickým způsobem.

57.

Odhadovaná budoucí vyplácená plnění nezahrnují obezřetnostní marže ani náklady na správu pojistného krytí.

58.

Pro tvůrce spadající do působnosti směrnice 2009/138/ES jsou tyto předpoklady vycházející z nejlepšího odhadu v souladu s příslušnými předpoklady použitými pro výpočet technických rezerv v rozvaze podle směrnice Solventnost II.

59.

Nákladová část pojistného na biometrické riziko je rozdíl mezi pojistným na biometrické riziko účtovaným retailovému investorovi podle bodu 54 této přílohy a reálnou hodnotou pojistného na biometrické riziko podle bodu 55 této přílohy.

60.

Tvůrce produktu s investiční složkou může při výpočtu jednorázových nákladů nebo opakovaných nákladů zahrnout plné pojistné na biometrické riziko namísto nákladové části tohoto pojistného.

ČÁST 2

Souhrnné ukazatele nákladů a souhrnný dopad nákladů

I. SOUHRNNÉ UKAZATELE NÁKLADŮ

61.

Souhrnný ukazatel nákladů produktu s investiční složkou je snížení výnosu v důsledku celkových nákladů vypočtené v souladu s body 70 až 72 této přílohy.

62.

Pro výpočet souhrnného ukazatele nákladů jsou celkovými náklady náklady, které mají být zveřejněny, uvedené v bodě 72 této přílohy. To se pro investiční fondy rovná součtu nákladů uvedených v bodech 1 a 2 této přílohy plus součtu nákladů uvedených v bodech 4 a 6 této přílohy; pro strukturované retailové investiční produkty jiné než investiční fondy kromě produktů s investiční složkou uvedených v bodě 17 přílohy IV součtu nákladů uvedených v bodech 27 a 28 této přílohy plus součtu nákladů uvedených v bodech 31 a 32 této přílohy; pro produkty s investiční složkou uvedené v bodě 17 přílohy IV součtu nákladů uvedených v bodech 34 a 35 této přílohy; a pro pojistné produkty s investiční složkou součtu nákladů uvedených v bodech 47 a 48 plus součtu nákladů uvedených v bodech 50 a 51 této přílohy. Celkové náklady případně zahrnují také pokuty za předčasné ukončení.

Jednorázové náklady a jejich poměry

63.

Poměr nákladů na vstup a výstup produktu s investiční složkou je snížení ročního výnosu v důsledku nákladů na vstup a výstup vypočtený podle bodů 70 až 72 této přílohy.

64.

Pro výpočet poměru nákladů na vstup a výstup jsou náklady, které mají být zveřejněny, uvedené v bodě 72 této přílohy pro investiční fondy náklady na vstup a výstup podle bodů 1 a 2 této přílohy; pro produkty s investiční složkou jiné než investiční fondy kromě produktů s investiční složkou uvedených v bodě 17 přílohy IV podle bodů 27 a 28 této přílohy; pro produkty s investiční složkou uvedené v bodě 17 přílohy IV podle bodu 35; a pro pojistné produkty s investiční složkou podle bodů 47 a 48 této přílohy. Náklady na výstup případně zahrnují také pokuty za předčasné ukončení.

Poměry opakovaných nákladů, transakčních nákladů portfolia a nákladů na pojištění/jiných opakovaných nákladů

65.

Poměr transakčních nákladů portfolia, nákladů na pojištění a jiných opakovaných nákladů produktu s investiční složkou je snížení ročního výnosu v důsledku transakčních nákladů portfolia a jiných opakovaných nákladů vypočtené podle bodů 70 až 72 této přílohy.

66.

Pro výpočet poměru transakčních nákladů portfolia a poměru nákladů na pojištění platí toto:

pro výpočet transakce portfolia jsou pro investiční fondy náklady, které mají být zveřejněny, uvedené v bodě 72 transakční náklady portfolia podle bodů 7 až 23 této přílohy; pro strukturované retailové investiční produkty jiné než investiční fondy kromě produktů s investiční složkou uvedených v bodě 17 přílohy IV podle bodu 29 písm. c) této přílohy;

b)	pro výpočet poměru nákladů na pojištění jsou pro pojistné produkty s investiční složkou náklady, které mají být zveřejněny uvedené v bodě 72 této přílohy, náklady na pojištění podle bodů 59 a 60 této přílohy.

67.

Poměr jiných opakovaných nákladů je snížení ročního výnosu v důsledku jiných opakovaných nákladů, které se vypočte jako rozdíl mezi souhrnným ukazatelem nákladů podle bodu 61 této přílohy a součtem poměru jednorázových nákladů podle bodu 63 této přílohy plus poměru transakčních nákladů portfolia podle bodu 66 písm. a) plus poměru nákladů na pojištění podle bodu 66 písm. b) této přílohy plus poměrů vedlejších nákladů podle bodu 68 této přílohy.

Vedlejší náklady a poměry vedlejších nákladů (poměr výkonnostních poplatků a odměn za zhodnocení kapitálu)

68.

Pro výpočet poměru výkonnostních poplatků jsou pro investiční fondy náklady, které mají být zveřejněny uvedené v bodě 72, vedlejší náklady portfolia podle bodu 6 písm. a) této přílohy. Pro výpočet poměru odměn za zhodnocení kapitálu jsou pro investiční fondy náklady, které mají být zveřejněny uvedené v bodě 72 této přílohy, vedlejší náklady portfolia podle bodu 6 písm. b) této přílohy.

69.

„Průběžné náklady“, „výkonnostní poplatky“ a „odměny za zhodnocení kapitálu“ uvedené v příloze VII jsou v daném pořadí „opakované náklady“, „poměr výkonnostních poplatků“ a „poměr odměn za zhodnocení kapitálu“ uvedené v této příloze a v článku 5.

Výpočet souhrnného ukazatele nákladů

70.

Souhrnný ukazatel nákladů se vypočítá jako rozdíl mezi dvěma procentními podíly i a r, kde r je roční vnitřní míra návratnosti v souvislosti s hrubými platbami retailového investora a odhadovanými vyplácenými plněními retailovému investorovi v průběhu doporučené doby držení, a i je roční vnitřní míra návratnosti pro příslušný bezplatný scénář.

71.

Odhad budoucích vyplácených plnění podle bodu 70 této přílohy je založen na těchto předpokladech:

a)	kromě produktů s investiční složkou uvedených v bodě 17 přílohy IV se roční vnitřní míra návratnosti, tj. výkonnost, produktu s investiční složkou vypočítá pomocí metodiky a podkladové hypotézy použité k odhadu umírněného scénáře z oddílu scénářů výkonnosti sdělení klíčových informací;

b)	vyplácená plnění se odhadují za předpokladu, že všechny náklady zahrnuté do celkových nákladů podle bodu 62 této přílohy jsou odečteny;

c)	pro produkty s investiční složkou uvedené v bodě 17 přílohy IV a pro SKIPCP a jiné fondy než SKIPCP, u nichž tvůrci produktu s investiční složkou používají sdělení klíčových informací v souladu s čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, je výkonnost 3 %.

72.

Pro účely výpočtu bezplatného scénáře uvedeného v bodě 70 této přílohy platí toto:

pro výpočet i se buď sníží hrubé platby retailového investora z výpočtu r o náklady, které mají být zveřejněny, nebo se zvýší projektovaná vyplácená plnění retailovému investorovi z výpočtu r za předpokladu, že částky nákladů, které mají být zveřejněny, byly dále investovány. Potom je i v souvislosti s těmito upravenými platbami retailového investora a retailovému investorovi roční vnitřní míra návratnosti;

b)	lze-li náklady, které mají být zveřejněny, vyjádřit jako konstantní procentní podíl hodnoty aktiv, mohou být při výpočtu popsaném v bodě 72 písm. a) této přílohy zanedbány a namísto toho poté připočteny k procentnímu podílu roční vnitřní míry návratnosti i pro příslušný bezplatný scénář.

Specifické požadavky pro strukturované retailové investiční produkty jiné než investiční fondy

73.

Pro účely výpočtu bezplatného scénáře uvedeného v bodě 70 této přílohy pro strukturované retailové investiční produkty jiné než investiční fondy se sníží hrubé platby retailového investora z výpočtu r uvedeného v bodě 72 této přílohy o náklady, které mají být zveřejněny.

Specifické požadavky pro pojistné produkty s investiční složkou

74.

Pro účely výpočtů popsaných v bodech 70 až 72 této přílohy se předpokládá, že pro pojistné produkty s investiční složkou nedojde v průběhu doby držení k žádným platbám plynoucím z pojistného krytí. Znamená to, že výpočet souhrnného ukazatele nákladů je založen výhradně na odhadovaném poskytování vyplácených plnění.

75.

V míře, ve které opakované a jednorázové náklady spadají do explicitních nákladů, které jsou pevnou součástí výpočtu pojistného produktu, je výpočet opakovaných a jednorázových nákladů založen na těchto explicitních nákladech.

76.

Pro podíl na zisku pojistných produktů s investiční složkou platí toto:

a)	při výpočtu opakovaných nákladů a jednorázových nákladů pro pojistné produkty s investiční složkou se částky nerozdělené z výnosu investice pomocí mechanismů rozdělení zisků považují za náklady;

je-li část nákladů retailovým investorům vrácena pomocí samostatných bonusů na náklady, považuje se to za rabat na náklady, který snižuje odpočty nákladů za předpokladu:

i)	že bonusy na náklady jsou hlášeny samostatně od jiných součástí bonusu za účast a jsou určeny pro vrácení částí nákladů podle smluvních podmínek produktu;

ii)	že tvůrce produktu s investiční složkou může na základě řádných pojistně matematických metod odůvodnit, že očekávané budoucí bonusy na náklady jsou kryty očekávanými budoucími zisky, které vychází z obezřetných předpokladů ohledně budoucích nákladů.

Výpočet poměrů

Zásada proti dvojímu započítání

77.

Pokud se na jeden druh nákladů vztahují dva či více typů nákladů uvedených v této příloze, započítá se dotyčný druh nákladů při výpočtu ukazatelů (poměrů), které jsou na něm založeny, pouze jednou.

Jiné specifikace

78.

Poměry se vyjádří v procentech na dvě desetinná místa.

79.

Poměry se počítají alespoň jednou ročně.

80.

Poměry jsou založeny na nejnovějších výpočtech nákladů, které určil tvůrce produktu s investiční složkou. Aniž je dotčen bod 77 této přílohy, náklady se posuzují na základě „včetně všech daní“.

Pokud jde o investiční fondy, platí toto:

a)	pro každou třídu akcií se provádí samostatný výpočet, jsou-li však jednotky dvou nebo více tříd na stejné úrovni, může pro ně být proveden jeden výpočet;

b)	v případě rámcového fondu se pro účely této přílohy každá ustavující součást nebo podfond posuzuje samostatně, ale veškeré poplatky přiřaditelné fondu jako celku se rozdělí mezi všechny podfondy na základě, který je vůči všem investorům spravedlivý.

81.

Kromě prvního výpočtu pro nový produkt s investiční složkou a není-li stanoveno jinak, se poměry vypočítávají nejméně jednou rok, na základě ex post. Je-li považováno za nevhodné použít údaj ex post z důvodu podstatné změny, lze namísto toho použít odhad, dokud se nebudou dostupné spolehlivé údaje ex post, které odráží dopad podstatné změny.

82.

Údaje ex post jsou založené na posledních výpočtech nákladů, které tvůrce produktu s investiční složkou z přiměřených důvodů určil jako vhodné pro daný účel. Údaje mohou být založeny na nákladech stanovených ve výkazu operací produktu s investiční složkou zveřejněném v jeho poslední výroční nebo pololetní zprávě, je-li daný výkaz dostatečně aktuální. Není-li dostatečně aktuální, použije se namísto toho srovnatelný výpočet založený na nákladech účtovaných během novějšího dvanáctiměsíčního období.

83.

Informace o poměrech, jež byly příslušné v průběhu předchozích let/období, se zveřejní na místě uvedeném ve sdělení klíčových informací jako obecný zdroj dalších informací pro investory, kteří je požadují.

84.

Mají-li být zohledněny náklady přiřaditelné podkladovým fondům SKIPCP nebo AIF, platí toto:

a)	ukazatel nákladů každého podkladového SKIPCP nebo AIF bude úměrně rozdělen podle poměru čisté hodnoty aktiv produktu s investiční složkou, který daný SKIPCP nebo AIF představuje k příslušnému datu – což je datum, kdy jsou údaje produktu s investiční složkou odebrány;

b)	všechny tyto úměrně rozdělené údaje budou připočteny k údaji celkových nákladů investujícího produktu s investiční složkou samotného, takže budou představovat jediný celek.

Metodika výpočtu pro nové produkty s investiční složkou

85.

Metodika výpočtu pro nové produkty s investiční složkou Při výpočtu různých typů nákladů se místo údajů ex post použijí odhady. Tyto odhady se provedou tak, že se jako zástupné ukazatele přijmou buď srovnatelný produkt s investiční složkou, nebo skupina protějšků.

86.

Pro produkty s investiční složkou, které účtují paušální poplatek, se použije tento poplatek za předpokladu, že zahrnuje všechny náklady, jež mají být předloženy podle požadavků na zveřejňování nákladů produktů s investiční složkou.

87.

Pro produkty s investiční složkou, které pro částku, jež může být účtována, stanovily limit nebo maximum, se – za předpokladu, že zahrnuje všechny náklady, jež mají být předloženy podle požadavků na zveřejňování nákladů produktů s investiční složkou – namísto toho použije tento limit nebo maximum, pokud se tvůrce produktu s investiční složkou zaváže, že bude zveřejněný údaj dodržovat a pokryje jakékoli náklady, kvůli nimž by jinak byl tento údaj překročen.

88.

Pokud by podle názoru tvůrce produktu s investiční složkou vyjádření údaje na dvě desetinná místa pravděpodobně investorům naznačovalo nevěrohodnou míru přesnosti, bude dostatečné vyjádřit dotyčný údaj na jedno desetinné místo.

89.

Tvůrce produktu s investiční složkou zajistí, aby přesnost odhadovaného údaje byla průběžně přezkoumávána. Tvůrce produktu s investiční složkou určí, kdy bude vhodné začít používat údaje ex post spíše než odhad; v každém případě však nejpozději do 12 měsíců po datu, kdy byl produkt s investiční složkou poprvé nabízen k prodeji v kterémkoli členském státě, přezkoumá přesnost odhadu výpočtem údaje na základě ex-post.

II. SOUHRNNÝ DOPAD NÁKLADŮ

Společné požadavky na všechny typy produktů s investiční složkou

90.

Tabulka (tabulky) uvedené v článku 5 obsahují údaje o celkových nákladech vyjádřené peněžně i procentně pro případ, že retailový investor investuje v průběhu různých dob držení včetně doporučené doby držení v daném pořadí 10 000 EUR (pro všechny produkty s investiční složkou kromě pojistných produktů s investiční složkou a pravidelným pojistným) nebo 1 000 EUR ročně (pro pojistné produkty s investiční složkou a pravidelným pojistným). Vykazovanými dobami držení jsou doby držení uvedené v bodech 14 až 16 přílohy IV. Má-li se za to, že produkt nemá alternativní likviditní příslib podporovaný tvůrcem produktu s investiční složkou nebo třetí stranou nebo neexistují-li ujednání týkající se likvidity nebo pro produkty s investiční složkou uvedené v bodě 17 přílohy IV mohou být tyto údaje o nákladech uvedené pouze při splatnosti nebo na konci doporučené doby držení.

91.

Nejsou-li měnou produktu s investiční složkou eura, použije se částka podobné velikosti jako částky stanovené v bodě 90 této přílohy, která je beze zbytku dělitelná 1 000.

92.

Celkové náklady zahrnují jednorázové, opakované a vedlejší náklady a případně pokuty za předčasné ukončení.

93.

Pokuty za předčasné ukončení je třeba rozlišovat od jiných nákladů na výstup, které je nutné zaplatit v každém případě, a proto musí být do jednorázových nákladů vždy zahrnuty.

94.

Příslušnost pokut za předčasné ukončení závisí na době držení investice a přesném okamžiku, kdy je proveden odprodej produktu. Pokuty za předčasné ukončení nejsou příslušné, je-li investice držena po doporučenou dobu držení.

(1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic (Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 11).