(1)

Začátkem roku 2012 zahájilo Dánsko dialog s Komisí, aby jednalo o problémech, jimž v té době čelila banka Vestjysk A/S (dále jen „banka Vestjysk“ nebo „banka“).

(2)

Dne 25. dubna 2012 Komise přijala rozhodnutí ve věci SA.34423 (dále jen „rozhodnutí o podpoře na záchranu“), (2) ve kterém se konstatuje, že tři opatření ve prospěch banky Vestjysk a Aarhus Lokalbank (kterou dne 30. března 2012 získala do svého vlastnictví banka Vestjysk prostřednictvím fúze) představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a že jsou dočasně slučitelná s vnitřním trhem z důvodů finanční stability. Uvedená opatření byla proto schválena na dobu šesti měsíců nebo – pokud by Dánsko do šesti měsíců od data rozhodnutí předložilo důkladný plán restrukturalizace – až do doby, kdy Komise přijme konečné rozhodnutí o tomto plánu restrukturalizace.

(3)

Dne 18. dubna 2012 předložilo Dánsko předběžnou verzi plánu restrukturalizace banky Vestjysk, která obsahovala návrh souboru závazků jako výchozí bod pro jednání o plánu restrukturalizace.

(4)

V období od dubna 2012 do prosince 2015 Komise a Dánsko projednaly plán restrukturalizace, který byl několikrát aktualizován, prostřednictvím řady zasedání, telefonních konferencí a písemné korespondence. V období od srpna 2013 do dubna 2014 se Dánsko pokusilo prodat svůj majetkový podíl v bance. V důsledku toho byla jednání o plánu restrukturalizace během té doby pozastavena. Pokus byl neúspěšný kvůli nedostatku uchazečů, kteří by měli o podíl zájem.

(5)

Dopisem ze dne 4. prosince 2015 Komise Dánsku oznámila, že se ve věci uvedené podpory rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(6)

Dne 7. ledna 2016 obdržela Komise připomínky Dánska k rozhodnutí o zahájení řízení.

(7)

V dubnu 2016 zahájilo Dánsko nový otevřený, bezpodmínečný a transparentní proces prodeje s cílem prodat své majetkové podíly v bance.

(8)

Dne 17. června 2016 bylo rozhodnutí o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek. Od zúčastněných stran žádné připomínky neobdržela.

(9)

Poté, co v rámci procesu prodeje nebyla podána žádná nabídka na koupi banky, oznámilo Dánsko dne 23. listopadu 2016 Komisi, že dánská banka Nykredit vyjádřila zájem vytvořit konsorcium nebankovních investorů s cílem banku získat a rekapitalizovat. Tato transakce v kombinaci s dalším úsilím o restrukturalizaci by podle názoru Dánska obnovila dlouhodobou životaschopnost banky.

(10)

V období od 23. listopadu 2016 do začátku června 2017 Komise a Dánsko projednaly nový plán restrukturalizace prostřednictvím řady zasedání, telefonních konferencí a písemné korespondence.

(11)

Dne 14. června 2017 Dánsko předložilo konečnou verzi nového plánu restrukturalizace, jakož i podepsanou dohodu s konsorciem soukromých investorů o nabytí akcií banky. Konsorcium investorů následně zahájilo veřejnou nabídku na převzetí zbývajících akcií banky (držených soukromými osobami) s datem uzavření 18. července 2017.

(12)

Dopisem ze dne 12. června 2017 Dánsko vyjádřilo svůj souhlas s tím, že se vzdá svých práv vyplývajících z článku 342 Smlouvy ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1 (4) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině.

(13)

Banka Vestjysk, založená v roce 1874, je dánským úřadem pro finanční dohled (dále jen „DFSA“) klasifikována jako nesystémově významná finanční instituce a v současné době je 15. největší bankou v Dánsku s tržním podílem menším než 0,3 %. Podle nejnovějších dostupných údajů (ze dne 31. března 2017) má banka celkovou bilanční sumu 19,5 miliardy DKK (2,6 miliardy EUR), vklady ve výši 14 miliard DKK (1,9 miliardy EUR), celkové úvěry ve výši 12,4 miliardy DKK (1,7 miliardy EUR), 15 poboček a 438 zaměstnanců (v přepočtu na plné pracovní úvazky).

(14)

Většinovým akcionářem banky je dánský stát, který v bance Vestjysk ovládá 81,47 % akciového kapitálu a hlasovacích práv. Banka Vestjysk je kótovaná na kodaňské burze cenných papírů.

(15)

Obchodní model banky kombinuje místní retailové půjčky se značnou úvěrovou angažovaností v odvětví zemědělství a v sektoru obchodních nemovitostí. Banka působí převážně v dánském regionu Jutsko.

(16)

V roce 2012 získala banka Vestjysk státní podporu, aby se spojila s Aarhus Lokalbank, další dánskou oblastní bankou působící v regionu Jutsko. Na konci roku 2011 měla banka Vestjysk celkovou bilanční sumu ve výši 29,2 miliardy DKK (3,9 miliardy EUR) a Aarhus Lokalbank ve výši 4,4 miliardy DKK (600 milionů EUR).

(17)

V roce 2009 obdržely banky Vestjysk i Aarhus Lokalbank podporu v rámci dánského rekapitalizačního systému. Podpora byla bankám poskytnuta ve formě hybridního kapitálu ve výši 1 438 milionů DKK (5), respektive 177,8 milionu DKK (6), což je celkem 1 615,8 milionu DKK (přibližně 216 milionů EUR) a odpovídá to 6,2 % rizikově vážených aktiv (RVA). V důsledku toho byl dánský stát většinovým akcionářem v obou bankách (s podílem 53,1 % v bance Vestjysk a 45,2 % v Aarhus Lokalbank) již před fúzí (7).

(18)

Dne 28. února 2012 Dánsko informovalo Komisi, že banky Vestjysk a Aarhus Lokalbank se chystají sloučit, protože každá z nich čelí zvýšenému riziku, že se stane bankou v problémech. Spojení obou bank mělo za cíl vypořádat se s finančními problémy bank vytvořením jednoho nástupnického subjektu, banky Vestjysk, a posílit její postavení jako oblastní banky.

(19)

Za účelem provedení fúze Dánsko oznámilo Komisi následující opatření týkající se banky Vestjysk:

(20)

Dne 25. dubna 2012 Komise dočasně schválila opatření č. 1, 3 a 4 jako podporu na záchranu banky, a to na dobu šesti měsíců nebo – pokud by Dánsko do šesti měsíců od data rozhodnutí předložilo důkladný plán restrukturalizace – až do doby, kdy Komise přijme konečné rozhodnutí o tomto plánu restrukturalizace. Opatření č. 2 bylo financováno výhradně soukromými investory a v důsledku toho bylo zjištěno, že nepředstavuje státní podporu.

(21)

Dne 28. června 2012 obdržela banka Vestjysk konečnou závaznou nabídku od dánské společnosti pro finanční stabilitu (8) v souvislosti s opatřením č. 4, což vedlo k omezení jednotlivých státních záruk za závazky na částku 6,8 miliardy DKK (914 milionů EUR).

(22)

Hrubý výnos z opatření č. 1 činil 318,7 milionu DKK (čistý výnos 300 milionů DKK) a účast státu činila 166 milionů DKK (22 milionů EUR). Opatření č. 3 vedlo ke snížení kapitálových požadavků o 0,60 % snížením RVA banky.

(23)

Konečná výše podpory vyplývající z provedení tří opatření popsaných v rozhodnutí o podpoře na záchranu činila 7 293,7 milionu DKK (979 milionů EUR).

(24)

Dne 18. dubna 2012 předložilo Dánsko předběžnou verzi plánu restrukturalizace banky Vestjysk na samostatném základě, která obsahovala návrh souboru podmínek pro možné závazky. Po tomto podání následovala řada aktualizací a pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo zajistit dodatečná opatření k obnovení dlouhodobé životaschopnosti banky, jelikož ta nedokázala dosáhnout plánované ziskovosti.

(25)

V srpnu 2013 Dánsko oznámilo Komisi, že hodlá banku Vestjysk prodat, a jednání o restrukturalizaci banky na samostatném základě byla tudíž pozastavena.

(26)

V dubnu 2014 Dánsko oznámilo Komisi, že prodej banky byl zrušen, protože žádný z potenciálních kupujících nepředložil nabídku. Jednání o restrukturalizaci banky na samostatném základě byla proto obnovena. Tato jednání však nepřinesla konečný a robustní plán restrukturalizace, který by mohl zajistit obnovu životaschopnosti banky, a Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy.

(27)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 4. prosince 2015 se Komise dotazovala, zda

(28)

Ve své odpovědi Dánsko potvrdilo, že akceptuje, že opatření č. 4 je státní podporou, ale také zopakovalo svůj postoj, který předložilo v době přijetí rozhodnutí o podpoře na záchranu a který vyjadřuje pochybnost, že opatření č. 1 a 3 představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Konkrétně Dánsko uvádí toto:

(29)

Dánsko uvedlo, že banka Vestjysk je zranitelnou bankou. Podle názoru Dánska se banka blíží konci fáze restrukturalizace a je na cestě ke vstupu do fáze stabilizace.

(30)

Dánsko ve svém podání navíc tvrdí, že banka má pevný základ, který umožňuje pokračovat v tvorbě zisku z jejích klíčových činností, ale vzhledem k nízké rezervě na zajištění solventnosti je banka zranitelná vnějšími makroekonomickými faktory, zejména těmi, jež ovlivňují zemědělský sektor, a to v důsledku velké úvěrové angažovanosti v tomto segmentu.

(31)

Dánsko se domnívá, že banka aktivně usilovala o omezení svého obchodního působení tím, že snížila svou celkovou bilanční sumu a hrubý objem úvěrů a zaměřila svou činnost na svůj rozhodující region tvořený určitými částmi Jutska. Banka navíc výrazně snížila počet svých poboček a zaměstnanců na plný úvazek a rovněž snížila své provozní náklady.

(32)

Kromě toho od poloviny roku 2012 splnila řadu behaviorálních opatření a pravidel správy a řízení společností, které Dánsko předložilo v souvislosti s návrhem plánu restrukturalizace uvedeným ve 24. bodě odůvodnění, aby se omezilo narušení hospodářské soutěže.

(33)

Dánsko proto konstatuje, že již přijaté kroky byly více než přiměřené k omezení narušení hospodářské soutěže způsobeného opatřením státní podpory.

(34)

Dánsko uvádí, že sdílení nákladů bylo během restrukturalizace prováděno správně. Dánsko obdrželo slevu na sazbě pro upisování, která zajistila přiměřenou odměnu za jeho účast při navýšení kapitálu, jakož i provizi za jednotlivou záruku na základě rizika, která značně převyšuje požadavky uvedené ve sdělení o prodloužení z roku 2011 (10).

(35)

Pokud jde o jedno z řady opatření v oblasti řízení závazků provedených od roku 2012, kdy byla za zpětný odkup podřízeného kapitálu zaplacena cena vyšší než teoretická maximální cena, Dánsko uvádí, že výše takového překročení ve prospěch věřitele (a nikoli banky) činila 2 % jistiny, což odpovídá částce 800 000 NOK (přibližně 108 000 EUR). V důsledku toho banka zaplatila Dánsku odpovídající částku, čímž kompenzovala veškeré nepřiměřené sdílení nákladů, které tato poměrně malá částka mohla způsobit. Částka byla zcela uhrazena na začátku roku 2014.

(36)

Na žádost Komise provedl dánský úřad pro dohled nad finančním trhem v březnu 2016 zátěžový test banky. Zátěžový test byl proveden bez prodlení a v souladu s normami Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „EBA“). Test ukázal, že v případě zátěže by mohlo dojít k nesplnění individuálního požadavku na solventnost banky Vestjysk.

(37)

V květnu 2016 Dánsko informovalo Komisi, že se svým finančním poradcem (SEB) provádí proces, jehož účelem je prodej banky. Zpočátku se předpokládalo, že tento proces skončí koncem léta 2016, ale nakonec trval až do konce podzimu roku 2016 (viz též 52. bod odůvodnění). Jednání o plánu restrukturalizace byla během tohoto procesu pozastavena, protože obsah takového plánu by musel vzít v úvahu záměry, které mohl mít možný kupec banky. V tomto ohledu je nutno poznamenat, že Dánsko zvažovalo prodat banku buď jiné bance (která by ji možná začlenila do svých vlastních operací), nebo finančnímu investorovi (který by ji možná ponechal jako samostatný subjekt). Plán restrukturalizace měl proto záviset rovněž na typu kupujícího.

(38)

Dne 23. listopadu 2016 oznámilo Dánsko Komisi, že dánská banka Nykredit vyjádřila zájem vytvořit konsorcium nebankovních investorů, které by banku získalo a rekapitalizovalo.

(39)

Po několika výměnách stanovisek, které probíhaly od listopadu 2016, Dánsko dne 29. dubna 2017 Komisi oznámilo, že banka Nykredit obdržela od řady investorů dostatek pevných závazků k provedení nového plánu restrukturalizace. Dne 14. června 2017 Dánsko předložilo Komisi neodvolatelný závazek podepsaný Dánskema konsorciem soukromých investorů ohledně prodeje majetkového podílu dánského státu v bance Vestjysk, pokud se neobjeví žádná výhodnější nabídka, kterou by mohli před 18. červencem 2017 předložit další potenciální kupující.

(40)

Nový plán restrukturalizace vypracovala banka Nykredit ve spolupráci s bankou Vestjysk a Dánsko jej předložilo Komisi (dále jen „plán banky Nykredit“). Jeho cílem je řešit kapitálové potřeby a dlouhodobou životaschopnost banky. Hlavní prvky plánu banky Nykredit jsou tyto:

(41)

Obchodní plán banky, který určuje snížení nákladů uvedené v písm. e) 40. bodu odůvodnění, obsahuje mimo jiné následující odhady pro roky 2017, 2018 a 2019:

Tabulka 1

Obchodní plán na období 2017–2019 a skutečné údaje za roky 2012 a 2016

(42)

Dne 12. června 2017 byly navrhované transakce popsané v písm. a) až d) 40. bodu odůvodnění oznámeny trhu a akcionářům banky. Téhož dne dánský stát oznámil, že podmínečně akceptoval dobrovolnou nabídku konsorcia na jeho 81,47 % majetkový podíl v bance. Třetí osoby mají nadále možnost předložit finančně výhodnější nabídku (viz rovněž 57. bod odůvodnění) před uplynutím nabídky konsorcia (tzn. před 18. červencem 2017). Formální dokument nabídky s podrobnějšími údaji o každém prvku návrhu a časovým plánem byl předložen všem akcionářům banky dne 19. června 2017. Předpokládá se, že emise akcií a refinancování vedlejšího kapitálu tier 1 budou dokončeny na podzim roku 2017.

(43)

Dne 13. června 2017 na žádost Komise Dánsko dopisem uvedlo, že navrhovaná transakce neobsahuje žádná nová opatření (např. záruky), která by mohla zahrnovat jakoukoli státní podporu, a předložila Komisi dohodu s konsorciem. Téhož dne DFSA dopisem v odpovědi na dotaz Komise potvrdil, že politika úvěrového rizika banky Vestjysk je v souladu s osvědčenými postupy podobných bank. DFSA zejména dospěl k závěru, a to na základě svého průběžného dohledu nad bankou včetně přezkoumání způsobů řízení úvěrového rizika banky při čtyřech kontrolách od roku 2012, že politika úvěrového rizika banky Vestjysk je v souladu s dánským exekutivním nařízením o řízení a kontrole bank (13).

(44)

Aby Dánsko podpořilo obnovení životaschopnosti banky a dále omezilo potenciální narušení hospodářské soutěže, poskytlo řadu závazků, které jsou shrnuty v bodech a) až j) (plné znění závazků je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí):

(45)

Komise musí určit, zda se jedná o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, který stanoví, že jakákoli podpora poskytnutá v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, je, pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy, neslučitelná s vnitřním trhem.

(46)

Aby se proto opatření považovalo za státní podporu, předpokládá se splnění těchto kumulativních podmínek: opatření musí být přičitatelné státu a musí být financováno členským státem nebo ze státních prostředků, musí poskytovat selektivní výhodu určitým podnikům nebo určitým odvětvím výroby a narušuje nebo může narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

(47)

Ve 47. až 67. bodě odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu a v 50. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise již zkoumaná opatření posoudila a dospěla k závěru, že opatření č. 1, 3 a 4 představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(48)

Dánsko během formálního vyšetřování nepředložilo žádné nové argumenty než ty, které uvedlo v roce 2012. Posouzení a závěry Komise uvedené v rozhodnutí o podpoře na záchranu, že opatření č. 1, 3 a 4 (jak je popsáno v 19. bodě odůvodnění rozhodnutí o podpoře na záchranu) představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, zůstávají proto beze změny.

(49)

Komise rovněž posoudila dokumenty předložené Dánskem, a zejména neodvolatelný závazek uvedený v 39. bodě odůvodnění, jež neobsahují žádnou zmínku o použití veřejných prostředků (jako jsou například kapitálová podpora nebo záruky poskytnuté státem) v souvislosti s prodejem akcií.

(50)

Prodej úvěrové instituce, která obdržela podporu, může znamenat státní podporu kupujícím, pokud se prodej neuskuteční prostřednictvím otevřeného, nediskriminačního a bezpodmínečného nabídkového řízení, při kterém se majetek prodá uchazeči s nejvyšší nabídkou (14). Z tohoto důvodu musí Komise posoudit (15), zda: a) je proces prodeje otevřený, bezpodmínečný a nediskriminační; b) prodej probíhá za tržních podmínek; c) úvěrová instituce nebo vláda, v závislosti na zvolené struktuře, maximalizuje prodejní cenu.

(51)

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 se Dánsko snažilo prodat svůj podíl v bance Vestjysk. Dánsko rovněž zkoumalo, zda by bylo možno najít kupujícího, který by převzal činnosti banky v regionu města Aarhus. Přes počáteční zájem několika dánských bank (16) se transakci nepodařilo dokončit, a to hlavně proto, že potenciální kupující – na základě své vlastní hloubkové prověrky aktiv banky – předpokládali další významné snížení hodnoty po akvizici.

(52)

Ve druhém čtvrtletí roku 2016 zahájilo Dánsko druhý proces prodeje poté, co se na ně obrátil dánský finanční investor […]. Návrh tohoto investora […] (viz rovněž 55. bod odůvodnění) byl však podmíněn exkluzivitou. Dánsko se proto rozhodlo poskytnout nejprve příležitost k podání nabídky všem ostatním potenciálním kupujícím (17). Dánsko si najalo odborného investičního poradce, SEB, aby tento proces řídil. Tento proces proběhl ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2016. Žádný z kontaktovaných potenciálních kupujících (18) nakonec kvůli předpokládaným dalším významným snížením hodnoty nabídku nepředložil. Investor […], který pak měl de facto exkluzivitu, zahájil svou hloubkovou prověrku v říjnu 2016, ale tento proces ukončil v listopadu roku 2016, aniž by předložil nabídku.

(53)

Jak v roce 2013, tak v roce 2016 byl proces prodeje koncipován takto:

(54)

V rámci obou procesů prodeje byla kontaktována banka Nykredit. V roce 2013 zpočátku projevila v rámci konsorcia zájem o banku jako celek, ale konsorcium nebylo schopno předložit nabídku. Následně měla banka Nykredit zájem získat část banky (v regionu města Aarhus), ale po provedení hloubkové prověrky nabídku nepředložila. Ve druhém čtvrtletí roku 2016 vyjádřila banka Nykredit zájem postavit se do čela konsorcia, ale nakonec se tohoto procesu neúčastnila. Nicméně v říjnu 2016 banka Nykredit skutečně předložila předběžné úvahy o rámci pro rekapitalizaci banky Vestjysk. V listopadu 2016 byla poté banka Nykredit najata bankou Vestjysk, aby prozkoumala možnosti získat kapitál od externích investorů. Výsledkem této snahy byl plán banky Nykredit, nabídka konsorcia a transakce popsané ve 40. bodě odůvodnění.

(55)

Konsorcium nabídlo, že odkoupí celý 81,47 % akciový podíl státu za cenu 1 DKK za akcii. Když byla nabídka dne 12. června 2017 oznámena, cena na kodaňské burze za jednu akcii banky činila 14,90 DKK (20). Jelikož však nebyly v rámci těchto dvou otevřených procesů prodeje předloženy žádné jiné nabídky, lze se domnívat, že cena nabízená konsorciem je maximální cenou, kterou bylo možno v současné situaci dosáhnout. Tento závěr je rovněž potvrzen posouzením alternativního návrhu (viz rovněž 52. bod odůvodnění), který byl neformálně testován subjektem […] v únoru 2016. Tento investor původně zvažoval získání kontroly nad bankou Vestjysk zakoupením nově vydaných akcií za cenu 1 DKK za akcii a uvedený návrh potvrdil v září 2016 (21). Tento alternativní návrh se však neuskutečnil, neboť […] od něho nakonec ustoupil poté, co v říjnu 2016 zahájil hloubkovou prověrku. To představuje další měřítko (také 1 DKK za akcii) umožňující konstatovat, že návrh konsorcia skutečně maximalizuje prodejní cenu a že transakce bude probíhat za tržních podmínek.

(56)

Dánsko také předložilo posudek o přiměřenosti transakční ceny, který na jeho žádost vypracoval nezávislý odborník. Posudek o přiměřenosti transakční ceny konstatuje, že nabídková cena 1 DKK za akcii je v tomto okamžiku nejlepší možnou tržní cenou, kterou lze získat. Aby dospěl k tomuto závěru, zohlednil dotyčný odborník mimo jiné údaje získané prostřednictvím dvou předchozích procesů prodeje, současnou kapitálovou situaci banky a nejistotu ohledně případu státní podpory, jehož šetření v té době probíhalo.

(57)

A konečně, podle dohody s konsorciem má dánský stát možnost přijmout výhodnější konkurenční nabídku (22) od třetí osoby jednající v dobré víře. Taková konkurenční nabídka však musí reálně umožnit vypořádat se s dosavadními problémy ohledně státní podpory, musí vést ke splacení vedlejšího kapitálu tier 1 financovaného státem a nesmí znamenat další státní podporu. Jinými slovy, konkurenční nabídka musí být přinejmenším rovnocenná nabídce konsorcia, pokud jde o obnovení solventnosti a ziskovosti banky. Pokud bude podána konkurenční nabídka, má konsorcium možnost svoji nabídku upravit podle ní. V důsledku toho má každá strana, která je ochotna investovat do banky za vyšší cenu, možnost tak učinit. Právní akt umožňující ministerstvu financí prodat majetkový podíl konsorciu zmiňuje možnost konkurenčních nabídek s atraktivnější cenou během nabídkového období a tato možnost byla také veřejně známa (23). Komise se domnívá, že toto představuje další ujištění, že Dánsko vynaložilo veškeré úsilí, aby maximalizovalo prodejní cenu a poskytlo všem zúčastněným stranám možnost předložit nabídku. Vzhledem k neúspěšnosti předchozích pokusů o prodej banky se však zdá být velmi nepravděpodobné, že bude předložena konkurenční nabídka.

(58)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že proces prodeje majetkového podílu Dánska v bance Vestjysk je otevřený, nediskriminační a bezpodmínečný, což vedlo k maximalizaci prodejní ceny pro dánský stát. Navzdory několika příležitostem (v letech 2013 a 2016) skutečně nebyla předložena žádná nabídka, která by vedla k vyšší prodejní ceně a umožnila státu zcela se zbavit svého majetkového podílu v bance. Jelikož Komise nemá důvod se domnívat, že by nabídka a zaplacená cena neodrážely tržní cenu banky, lze konstatovat, že soukromý nabyvatel majetkového podílu státu v bance Vestjysk není příjemcem opatření podpory, a tudíž nedostává podporu.

(59)

Konstatuje se tedy, že jediným příjemcem podpory je banka Vestjysk.

(60)

Celkově, jak je uvedeno ve 49. a 59. bodě odůvodnění, se konstatuje, že toto rozhodnutí by mělo pouze posoudit slučitelnost opatření z roku 2012 ve prospěch subjektu Vestjysk.

(61)

Čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy dává Komisi pravomoc rozhodnout, že je podpora slučitelná s vnitřním trhem, pokud je jejím cílem „přispět k nápravě vážného narušení hospodářství členského státu“. Komise uznala, že světová finanční krize může být příčinou vážné poruchy v hospodářství členského státu a že opatření, která podporují banky, mají potenciál takovou poruchu napravit. To bylo postupně podrobně popsáno a rozvinuto v sedmi sděleních ke krizi (24).

(62)

V souladu s obecnou právní zásadou tempus regit actum, která stanoví, že právní norma nesmí být retroaktivní, a v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie se musí slučitelnost opatření státní podpory posuzovat podle právních předpisů platných v době jeho provedení. Bod 90 sdělení o bankovnictví z roku 2013 dále stanoví, že oznámení, jež Komise zaevidovala před 1. srpnem 2013, budou přezkoumána podle kritérií, která platila v okamžiku podání daného oznámení.

(63)

Opatření byla oznámena dne 13. dubna 2012. Proto by tato opatření měla být posuzována podle nového plánu restrukturalizace s ohledem na sdělení o restrukturalizaci, sdělení o bankovnictví z roku 2008 a sdělení o prodloužení z let 2010 a 2011.

(64)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise zaujala předběžný názor, že repo obchod uskutečněný dne 13. června 2013 nebyl v souladu se záměrem sdělení o restrukturalizaci zajistit přiměřené sdílení nákladů (25). Tato transakce byla provedena za průměrnou cenu ve výši 62 % jistiny, tzn. o 2 procentní body nad tržní cenou, která činila 50 % plus prémii ve výši 10 %. Banka Vestjysk tedy zaplatila držitelům podřízených dluhových nástrojů navíc částku odpovídající 2 % jistiny (neboli 800 000 NOK, což je přibližně 108 000 EUR).

(65)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení Dánsko uvedlo, že provedený přeplatek banka dánskému státu vrátila počátkem roku 2014, čímž bylo vykompenzováno případné nepřiměřené sdílení nákladů, které by tato poměrně malá částka způsobila.

(66)

Komise poznamenává, že vrácení přeplatku státu, které banka provedla, nemůže jako takové napravit nedostatečné sdílení nákladů. Přeplatek se týká finančních vztahů mezi bankou a věřiteli (v souvislosti se sdílením nákladů), a nikoli finančních vztahů mezi bankou a státem (které určují výši státní podpory). Nicméně tato okolnost společně s řadou dalších okolností tohoto případu umožňují Komisi dospět k závěru, že sdílení nákladů bylo přiměřené. Tyto další okolnosti se zejména týkají skutečnosti, že navýšení ceny bylo minimální (pouze 108 000 EUR) a že 60 % prahová hodnota nebyla jako taková stanovena ve sdělení o restrukturalizaci, které je formulováno poměrně pružně, (26) nýbrž v dokumentu útvarů Komise (27).

(67)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že pochybnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně dodržování požadavků na sdílení nákladů jsou zcela vyloučeny.

(68)

Banka omezila své obchodní působení tím, že dále zmenšila svou síť poboček o další tři pobočky ve srovnání s tím, co Dánsko předložilo ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení, čímž došlo k celkovému snížení od poskytnutí podpory na záchranu na devět poboček (banka měla 24 poboček v roce 2012, 18 poboček v roce 2015 a 15 poboček od konce roku 2016, což představuje celkové snížení od roku 2012 o 37,5 %). Takové zmenšení sítě poboček spolu s charakteristikami dánského bankovního sektoru ovlivňuje schopnost banky uzavírat nové obchody a získávat nové vklady, čímž přispívá k omezení narušení hospodářské soutěže.

(69)

Plán banky Nykredit rovněž vykazuje větší snížení počtu zaměstnanců banky (snížení o [30–40] % do roku 2017 a snížení o [35–45] % do roku 2018), než bylo plánováno v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení (snížení o [20–30] % do roku 2017). Toto větší snížení vyplývá ze snahy banky o další snížení nákladů a ze zvýšení efektivity, které vyplývá ze zmenšení sítě poboček.

(70)

V době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení (viz 98. bod odůvodnění uvedeného rozhodnutí) byla Komise informována pouze o zmenšení sítě poboček o [10–20] % (z 24 poboček na [18–22]) a snížení počtu zaměstnanců o [20–30] %. Vzhledem k velké podpoře, kterou banka obdržela, se Komise dotázala, zda plánovaná snížení počtu poboček a počtu zaměstnanců mezi lety 2012 a 2017 dostatečně omezí narušení hospodářské soutěže. S ohledem na nové cíle snižování se Komise domnívá, že banka vynaložila významné další úsilí o ještě větší omezení svého obchodního působení a zvýšení své účinnosti. Tabulka 2 ukazuje skutečnou situaci v letech 2012 a 2016, návrhy známé v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení a současné plány na nadcházející roky.

Tabulka 2

Snižování počtu poboček a pracovníků a vývoj poměru nákladů a výnosů

(71)

Banka Vestjysk nedokázala rozšířit své podnikání, protože vzhledem ke svým špatným výkonům obdržela podporu na záchranu. Bilanční suma banky se posledních pět let snižuje, přičemž celkově došlo ke snížení o 39,5 % z 32 865 milionů DKK na konci roku 2012 na 19 895 milionů DKK na konci roku 2016. Stejný trend lze pozorovat i v objemu úvěrů, které banka poskytuje: hrubý objem úvěrů se ve stejném období snížil přibližně o 36 %, hrubý objem úvěrů pro zemědělství klesl asi o 26 %, zatímco hrubý objem úvěrů pro odvětví stavebnictví a nemovitostí klesl o 48 %, respektive o 44 %.

(72)

Rizikově vážená aktiva (RVA) se rovněž snížila z 25 600 milionů DKK na konci roku 2012 na 16 081 milionů DKK na konci roku 2016 (– 37 %), zatímco ve stejném období počet pracovníků banky klesl z 621 na 459 plných pracovních úvazků (– 26 %).

(73)

Všechny údaje uvedené v 71. a 72. bodě odůvodnění naznačují, že obchodní působení banky již bylo za posledních pět let sníženo, částečně z nutnosti. Výše podpory obdržené v roce 2012 však byla ve vztahu k RVA banky významná (8,1 %), a proto je nutno uvažovat o konkrétních opatřeních k řešení narušení hospodářské soutěže. Zároveň je nutno uznat, že do konce roku 2017 banka snížila počet svých zaměstnanců o téměř [30–40] % a do konce roku 2016 snížila počet svých poboček o 37,5 %.

(74)

Vedle opatření zavedených před přijetím tohoto rozhodnutí Dánsko nabídlo závazky (viz 44. bod odůvodnění), jejichž cílem bylo dále omezit narušení hospodářské soutěže během období restrukturalizace.

(75)

Za prvé, maximální bilanční suma banky pro rok 2017 je stanovena na úrovni roku 2016, pro rok 2018 na 20 300 milionů DKK a (případně) pro rok 2019 na 21 000 milionů DKK. Tyto limity výslovně omezují možnost banky získávat během období restrukturalizace nové vklady a poskytovat nové úvěry. Schopnost banky získávat podíly na trhu na úkor svých konkurentů je tedy omezena způsobem, který zajišťuje omezení narušení hospodářské soutěže.

(76)

Kromě toho banka nebude poskytovat nové úvěry mimo Dánsko a může poskytovat pouze úvěry mimo region Jutska, pokud zákazník poskytne vlastní financování ve výši nejméně [35–45] % a úvěr bude zajištěn. Tento závazek účinně inhibuje potenciál banky rozšiřovat své podnikání mimo svůj hlavní region, kde má rovněž svůj historický základ, což také chrání subjekty na trhu před možným agresivním chováním banky.

(77)

A konečně, banka podléhá zákazu akvizice. Akvizice jsou standardním způsobem, jakým může subjekt na trhu rozšiřovat svou činnost o nové aktivity, produkty nebo oblasti podnikání. Z tohoto důvodu zákaz získání jakéhokoli majetkového podílu v jakémkoli podniku jednoznačně omezuje růstový potenciál banky. Banka také nesmí využívat opatření podpory k reklamním účelům, což rovněž chrání konkurenty.

(78)

Jak je vysvětleno v 68. až 70. bodě odůvodnění a shrnuto v tabulce 2, banka vynaložila významné dodatečné úsilí (ve srovnání s tím, co bylo plánováno v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení), aby dále omezila své obchodní působení, stala se jen malým místním subjektem a zvýšila svou efektivitu. Tímto způsobem bude do konce roku 2017 dosaženo dostatečného omezení rizika narušení hospodářské soutěže. Nicméně prostřednictvím závazků Dánska přijala banka rovněž podstatná dodatečná opatření k omezení narušení hospodářské soutěže během zbývající části období restrukturalizace, které skončí nejpozději na konci roku 2019. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že pochybnosti uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně narušení hospodářské soutěže jsou dostatečně vyřešeny.

(79)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti, zda návrh plánu restrukturalizace předložený v té době představuje dostatečný základ k zajištění životaschopnosti banky během období restrukturalizace. Komise zejména zpochybnila některé z předpokladů, na nichž spočívá plán restrukturalizace, a domnívala se, že stále existují značné nejistoty. Komise se rovněž dotazovala, zda je kapitálová pozice banky dostatečně silná, aby banka vydržela další znehodnocování.

(80)

Dne 1. ledna 2017 měla banka celkový ukazatel kapitálové přiměřenosti 13,1 %. V důsledku postupného zavedení požadavku na vytvoření bezpečnostního kapitálového polštáře se však celkový kapitálový požadavek banky zvýšil na 13,8 %, což vedlo ke kapitálovému schodku ve výši zhruba 0,7 %, tj. 116 milionů DKK (přibližně 15,6 milionu EUR). Pokud by se nepodniklo žádné opatření, banka by i nadále měla k 1. lednu 2018 kapitálový schodek (i když menší) (jmenovitě 0,4 % z jejího celkového kapitálu, neboli 63 milionů DKK). Po emisi akcií a refinancování svých podřízených kapitálových nástrojů banka již nebude mít kapitálový schodek. Zejména se očekává, že dne 1. ledna 2018 bude mít banka přebytek kapitálu ve výši zhruba 667 milionů DKK (přibližně 90 milionů EUR), neboli rezervu, která o 4,3 % převyšuje celkový požadovaný ukazatel její kapitálové přiměřenosti. Dánsko se navíc zavázalo (viz 44. bod odůvodnění), že banka bude udržovat určitou částku kapitálu navíc oproti tomu, co požadují příslušné předpisy.

(81)

Banka také přezkoumala svou strategii a dále sníží provozní náklady (viz také tabulka 1). Banka zejména snížila počet poboček z 24 v roce 2012 na pouhých 15 na konci roku 2016. V době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení měla banka v plánu pouze snížit počet poboček na [18–22]. Během téhož období snížila banka počet svých pracovníků z 621 plných pracovních úvazků na [460–490] plných pracovních úvazků (snížení o [20–30] %). Do konce roku 2017 se tento počet dále sníží na [374–425] plných pracovních úvazků (snížení o [30–40] %) a cílem je do konce roku 2018 dosáhnout [340–390] plných pracovních úvazků (snížení o téměř [30–40] %). Plán restrukturalizace banky v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení předpokládal počet zaměstnanců na konci roku 2017 přibližně [460–490] plných pracovních úvazků (což odpovídá snížení pouze o [20–30] % oproti konci roku 2012). Tato významná dodatečná opatření ke snížení nákladů se odrážejí v poměru nákladů a výnosů banky, který klesl z 55,3 % v roce 2012 na 50,3 % v roce 2016. Očekává se, že tento poměr dále klesne na [45–55] % na konci roku 2017 a dokonce na [40–50] % do konce roku 2018. V době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení měla banka stále v plánu dosáhnout v roce 2017 [50–60]% poměru nákladů k výnosům. Je tedy zřejmé, že banka vynaložila významné dodatečné úsilí ke snížení nákladů ve srovnání s úsilím plánovaným v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení. Toto dodatečné úsilí přispěje k ziskovosti banky, a tím k její životaschopnosti. Zvláštní cíle v oblasti provozních nákladů stanovené v závazcích pomohou zajistit, aby banka realizovala zbývající snížení nákladů, jak se předpokládalo pro zajištění její životaschopnosti.

(82)

Banka rovněž hodlá dále snížit úrokové náklady (které již klesly ze 727 milionů DKK v roce 2012 na 185 milionů DKK v roce 2016) o [35–50] % do konce roku 2017 a dokonce o [45–60] % do konce roku 2018. Toto významné snížení by bylo především způsobeno nahrazením dobíhajících termínovaných vkladůs průměrnou úrokovou sazbou [0–5] % s novými vklady se sazbou pouze [0–5] %. Očekává se, že dalších úspor úrokových nákladů bude dosaženo prostřednictvím refinancování podřízené kapitálové základny banky v rámci plánu restrukturalizace (viz 40. bod odůvodnění). Banka předložila důkazy, které dokládají, že tyto úspory jsou dosažitelné a budou mít také pozitivní dopad na ziskovost a životaschopnost banky. Banka také může snadno snížit svoji úrokovou sazbu z vkladů, aniž by narušila své financování, jelikož má výrazný přebytek vkladů (28). Navzdory výraznému snížení výnosnosti vkladů banka nepředpokládá podstatné snížení svého přebytku vkladů, protože se očekává, že pokles objemu vkladů bude nižší než pokles objemu úvěrů.

(83)

Klíčovým faktorem pro životaschopnost a ziskovost banky bude její míra znehodnocení v příštích několika letech. Banka v současné době očekává, že se její rezervy na ztráty z úvěrů sníží ze 416 milionů DKK v roce 2016 na [200–300] milionů DKK v roce 2017 a na [200–300] milionů DKK v roce 2018. Hlavním důvodem významného poklesu výše rozpočtovaných rezerv je očekávání banky, že její zemědělské portfolio, na které v posledních letech připadala největší část znehodnocení (29), si povede lépe. Toto očekávání vychází z předpokladu, že ceny klíčových zemědělských produktů (například mléka a vepřového masa) se po poklesu v letech 2015–2016 zvýší a že se tento trend v následujících letech neobrátí. Vlastní odhady Komise (30) naznačují, že zemědělské ceny se po propadu v letech 2015–2016 skutečně zotavily, ale po roce 2017 zůstanou víceméně neměnné. Banka také očekává mírný pokles znehodnocení u sektoru nemovitostí, zatímco u ostatních sektorů se očekává mírný nárůst.

(84)

Celkově lze konstatovat, že pokud se předpoklady banky splní, její ziskovost se během několika málo let výrazně zlepší. Zejména její návratnost vlastního kapitálu po zdanění (31) se zvýší z 5,4 % v roce 2016 na [7–11] % v roce 2017 a [7–11] % v roce 2018 (viz také tabulka 1). Toto významné zvýšení ziskovosti banky bude způsobeno hlavně snížením nákladů a ztrát z úvěrů. Klíčové příjmy banky (zejména výnosy z úroků a poplatků) zůstanou víceméně neměnné (viz tabulka 1). Komise se domnívá, že plánovaného snížení úrokových nákladů a personálních a administrativních nákladů lze za normálních okolností dosáhnout v časovém rámci předpokládaném bankou.

(85)

Pokud jde o snížení rezerv na ztráty z úvěrů, Komise je toho názoru, že prognózy banky vycházejí z optimistických předpokladů. Komise s uspokojením konstatuje, že po několika kontrolách DFSA banka uvedla svou politiku úvěrového rizika do souladu s osvědčenými postupy podobných bank, jak DFSA sdělil Komisi (viz 43. bod odůvodnění).

(86)

Komise bere na vědomí, že banka při jednáních s bankou Nykredit akceptovala hloubkovou prověrku provedenou společností Deloitte na konci roku 2016, která vedla k dalšímu snížení účetní hodnoty o přibližně [50–150] milionů DKK (32). To by mělo snížit nejistotu ohledně toho, zda bude i nadále potřeba tvořit rezervy.

(87)

Nicméně snížení očekávaných ztrát z úvěrů bude velmi záviset na makroekonomických podmínkách, a zejména na výkonnosti zemědělského sektoru. Vzhledem k rozsahu úvěrové angažovanosti banky v sektoru zemědělství a k velkému dopadu, který měly rezervy na ztráty z úvěrů na ziskovost banky v minulosti, provedla Komise analýzu citlivosti, podle níž jsou rezervy na ztráty z úvěrů upraveny na obezřetnější úroveň. V uvedené analýze jsou rezervy na ztráty z úvěrů stanoveny o 20 % vyšší než příslušné rozpočtované částky na roky 2017 a 2018. Podle revidovaného předpokladu klesne návratnost vlastního kapitálu banky v roce 2017 o [0–5] % a v roce 2018 o [0–5] %, ale přitom zůstane na takové úrovni ziskovosti, aby banka byla v případě potřeby schopna získat další kapitál z tržních zdrojů. Komfortní kapitálová rezerva banky (viz 80. bod odůvodnění) by však postačovala k pokrytí dalších ztrát z úvěrů nebo jiných nepříznivých faktorů a k zachování solventnosti banky. Proto se zdá, že je jen velmi omezená pravděpodobnost, že bude banka v příštích několika letech potřebovat nový kapitál nebo státní podporu.

(88)

Dokonce i v případě scénáře předpokládajícího větší zátěž, který vypracoval DFSA, by banka měla po kapitálové injekci soukromých investorů i nadále dostatečně vysokou kapitálovou rezervu. Scénář DFSA předpokládá mimo jiné nižší výnosy z úroků, vyšší odpisy a další znehodnocení aktiv v celkové výši [400–600] milionů DKK v porovnání s předpokládaným vývojem v letech 2018 a 2019. Ačkoli by se banka v uvedených dvou letech stala ztrátovou, její ukazatele kapitálové přiměřenosti by pohodlně zůstaly nad požadavky příslušných předpisů. Jinými slovy, skutečná míra znehodnocení by mohla být dokonce vyšší, aniž by tím v příštích několika letech vznikl pro banku problém se solventností. V důsledku toho je pravděpodobné, že ani v případě scénáře předpokládajícího větší zátěž nebude banka potřebovat nový kapitál nebo vyžadovat novou státní podporu, aby zajistila svoji solventnost.

(89)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že předpokládaná návratnost vlastního kapitálu banky pro rok 2017 by byla dostatečná k obnovení životaschopnosti banky. Banka by tudíž splnila požadavek stanovený v bodě 15 sdělení o restrukturalizaci, tedy že restrukturalizace by neměla trvat déle než pět let. Vzhledem k zranitelnosti banky makroekonomickými šoky (zejména v odvětví zemědělství) a ke skutečnosti, že banka samotná se hodlá dále restrukturalizovat, považuje Komise za vhodné a obezřetné přijmout závazky Dánska, které budou dobíhat až do konce roku 2018 (a které lze v případě potřeby prodloužit o jeden rok).

(90)

Komise poznamenává, že závazky předložené Dánskem (viz 44. bod odůvodnění) poskytují dodatečnou záruku ohledně dlouhodobé životaschopnosti banky. Zejména jde o to, že pokud by banka do roku 2018 nedosáhla [7–11]% návratnosti vlastního kapitálu, období restrukturalizace se prodlouží o jeden rok a budou přijata další opatření, aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost banky. Konkrétněji, pokud dojde k takovému prodloužení období restrukturalizace, bude banka povinna ocenit (přecenit) vztah s každým klientem (s některými omezenými výjimkami) takovým způsobem, aby dosáhla předem definovaných cílů ziskovosti na jednoho klienta (33). Tímto způsobem banka posílí své výnosy v případě, že její návratnost vlastního kapitálu nedosáhne v roce 2018 stanoveného cíle [7–11] %. Jelikož se banka již zavázala k významným opatřením ke snížení nákladů, ačkoli výši ztrát z úvěrů nemá plně pod kontrolou (ty totiž závisí na makroekonomických podmínkách), zdá se, že toto opatření je dostatečné ke zvýšení ziskovosti banky, jestliže to bude nezbytné. Komise se proto domnívá, že uvedené závazky poskytují další ujištění ohledně dlouhodobé životaschopnosti banky.

(91)

Z těchto důvodů již Komise nadále nemá pochybnosti o přiměřenosti dlouhodobé životaschopnosti banky. Zejména bude mít banka po navýšení kapitálu komfortní rezervu převyšující kapitálové požadavky stanovené příslušnými předpisy a bude schopna absorbovat další znehodnocení, pokud by k nim došlo, aniž by došlo k nedodržení těchto požadavků. Navíc dodatečné úspory nákladů (snížení úrokových nákladů a provozních nákladů) přispějí ke zlepšení ziskovosti banky. Celkově se v důsledku všech kroků předpokládaných v opatřeních plánu restrukturalizace ziskovost banky dostatečně zvýší, aby mohla banka získat další kapitál na trhu, pokud to bude nezbytné. A konečně, výše uvedené závazky zajistí, že budou provedena zbývající opatření ke snížení nákladů, že budou zachovány dostatečné kapitálové rezervy a že dojde ke zvýšení příjmů, pokud ziskovost banky nedosáhne stanoveného cíle, tedy [7–11]% návratnosti vlastního kapitálu. Komise se proto domnívá, že nejnovější plán restrukturalizace banky představuje dostatečný základ k zajištění životaschopnosti banky a řeší pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení.

(92)

Na základě výše uvedeného posouzení byly pochybnosti Komise vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení rozptýleny. Podpora poskytnutá v tomto případu by proto měla být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy,