|
10.11.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 379/3 |
STANOVISKO KOMISE
ze dne 7. listopadu 2017
k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů, které vzniknou ze zařízení pro skladování radioaktivního odpadu Unterweser, jež se nachází v místě jaderné elektrárny Unterweser KKU ve spolkové zemi Dolní Sasko v Německu
(Pouze německé znění je závazné)
(2017/C 379/02)
Níže uvedené posouzení bylo vypracováno podle ustanovení Smlouvy o Euratomu, aniž jsou dotčena jakákoli další posouzení, která mají být provedena podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a povinnosti vyplývající z této smlouvy a ze sekundárního práva (1).
Dne 17. února 2017 obdržela Evropská komise podle článku 37 Smlouvy o Euratomu od německé vlády všeobecné údaje k plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů (2) ze zařízení pro skladování radioaktivního odpadu Unterweser.
Na základě těchto údajů a doplňujících informací vyžádaných Komisí dne 25. dubna 2017 a poskytnutých německými orgány dne 29. června 2017 a po poradě se skupinou odborníků vypracovala Komise toto stanovisko:
|
1. |
Vzdálenost mezi lokalitou a nejbližší hranicí s jiným členským státem, v tomto případě s Nizozemskem, je 90 km. |
|
2. |
Při běžném provozu zařízení pro skladování radioaktivního odpadu Unterweser nebudou do životního prostředí uvolňovány žádné plynné ani kapalné radioaktivní výpustě. Pro uvedené radioaktivní výpustě se tedy v případě tohoto zařízení nebude vyžadovat regulační povolení. Zařízení by proto nemělo způsobit expozici obyvatelstva v jiném členském státě, která by byla významná ze zdravotního hlediska, pokud jde o limity ozáření stanovené ve směrnicích o základních bezpečnostních standardech (3). |
|
3. |
V místě je přechodně skladován druhotný pevný radioaktivní odpad, který je následně přepravován do zařízení oprávněných ke zpracování nebo zneškodňování odpadů, jež se nacházejí na území Německa. |
|
4. |
Není pravděpodobné, že by případné neplánované uvolnění radioaktivních výpustí, ke kterému může dojít v důsledku havárií typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích, ohrozilo obyvatelstvo v jiném členském státě dávkami radioaktivity, které by byly ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o referenční úrovně stanovené ve směrnicích o základních bezpečnostních standardech. |
Komise tedy zastává stanovisko, že provedení plánu na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli podobě, které vzniknou ze zařízení pro skladování radioaktivního odpadu Unterweser, jež se nachází v místě jaderné elektrárny Unterweser KKU ve spolkové zemi Dolní Sasko v Německu, by za běžného provozu ani v případě havárie typu a rozsahu uvedeného ve všeobecných údajích nemělo vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu, které by bylo ze zdravotního hlediska významné, pokud jde o ustanovení uvedená ve směrnicích o základních bezpečnostních standardech.
V Bruselu dne 7. listopadu 2017.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je například třeba dále posoudit hlediska životního prostředí. Komise by ráda upozornila například na ustanovení směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění směrnice 2014/52/EU, směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, jakož i směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
(2) Zneškodňování radioaktivních odpadů ve smyslu bodu 1 doporučení Komise 2010/635/Euratom ze dne 11. října 2010 o použití článku 37 Smlouvy o Euratomu (Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 36).
(3) Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1), a směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1. 2014, s. 1), s účinkem od 6. února 2018.