|
23.4.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 108/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/635
ze dne 22. dubna 2016,
kterým se mění příloha nařízení (ES) č. 2870/2000, pokud jde o některé referenční metody používané pro rozbor lihovin
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (1), a zejména na čl. 28 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 2870/2000 (2) uvádí seznam referenčních metod používaných pro rozbor lihovin a popisuje je. Některé metody uvedené v příloze uvedeného nařízení, mezi něž patří metody pro stanovení těkavých kyselin a celkového obsahu cukru v lihovinách, však ještě nebyly popsány. |
|
(2) |
Na metody pro stanovení těkavých kyselin a celkového obsahu cukru v některých lihovinách se zaměřily dvě mezinárodní validační studie, které byly provedeny v souladu s mezinárodně schválenými postupy, a výkonnostní parametry těchto metod byly shledány jako přijatelné. Studie byly uskutečněny jako součást výzkumného projektu Evropské komise začleněného do rámce IV Program norem, měření a pokusů (SMT). Popis uvedených metod by proto měl být zařazen do přílohy nařízení (ES) č. 2870/2000. |
|
(3) |
Nařízení (ES) č. 110/2008 stanoví požadavky pro některé kategorie lihovin, které mají stárnout v dřevěných nádobách, a stanoví, že jiné lihoviny mohou stárnutí prodělat. Rozbor hlavních sloučenin pocházejících ze dřeva může pomoci při posuzování, zda je vzorek v souladu s definicí odpovídající příslušné kategorii lihoviny. Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) uznala metodu rozboru ke stanovení těchto sloučenin ve svém usnesení OIV/OENO 382 A/2009. Uznání této metody vycházelo z údajů získaných z mezinárodní studie výkonnosti metod u různých lihovin, která byla provedena na základě mezinárodně dohodnutých postupů. Tato metoda a její popis by proto měly být přidány k referenčním metodám Unie používaným pro rozbor lihovin uvedeným v příloze nařízení (ES) č. 2870/2000. |
|
(4) |
Nařízení (ES) č. 2870/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro lihoviny, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 2870/2000 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. dubna 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 2870/2000 ze dne 19. prosince 2000, kterým se stanoví referenční metody Společenství používané pro rozbor lihovin (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 20).
PŘÍLOHA
Příloha nařízení (ES) č. 2870/2000 se mění takto:
|
1) |
Obsah se mění takto:
|
|
2) |
V kapitole III se doplňuje nová část, která zní: „III.3 STANOVENÍ TĚKAVÝCH KYSELIN V LIHOVINÁCH 1. Oblast použití Tato metoda byla validována mezilaboratorní studií pro rum, brandy, matolinové a ovocné destiláty s obsahem od 30 mg/l do 641 mg/l. 2. Odkazy na normy ISO 3696: 1987 Jakost vody pro analytické účely – Specifikace a zkušební metody 3. Definice 3.1. Obsah těkavých kyselin se vypočítá odečtením obsahu netěkavých kyselin od celkového obsahu kyselin. 3.2. Celkový obsah kyselin je součet titrovatelných kyselin. 3.3. Obsah netěkavých kyselin je tvořen zbytky po odpaření lihoviny do sucha. 4. Podstata metody Celkový obsah kyselin a obsah netěkavých kyselin se určí titrací či potenciometrií. 5. Reakční činidla a materiál Není-li uvedeno jinak, použijí se při rozboru pouze reakční činidla o čistotě p.a. a voda o čistotě alespoň 3 podle normy ISO 3696:1987. 5.1. 0,01 M roztoku chloridu sodného (NaOH) 5.2. Směsný indikátorový roztok:
6. Přístroje a vybavení Laboratorní vybavení na nepřímé měření, laboratorní sklo třídy A a následující vybavení:
7. Odběr vzorků a vzorky Před rozborem se vzorky uchovávají při pokojové teplotě. 8. Postup 8.1. Celkový obsah kyselin 8.1.1. Příprava vzorku V případě potřeby se lihovina ozáří ultrazvukovými vlnami (ultrasonikace) nebo se v případě potřeby míchá ve vakuu po dobu dvou minut, aby byla zbavena oxidu uhličitého. 8.1.2. Titrace 25 ml lihoviny se pipetou přenese do Erlenmeyerovy baňky o obsahu 500 ml. Přidá se přibližně 200 ml zchlazené převařené destilované vody (čerstvě připravené každý den) a 2–6 kapek směsného indikátorového roztoku (5.2). Titruje se s 0,01 M roztokem hydroxidu sodného (5.1), dokud se v případě bezbarvé lihoviny žlutozelená barva nezmění ve fialovou a v případě hnědě zbarvené lihoviny v červenohnědou. Je rovněž možné provést potenciometrickou titraci do pH 7,5. Nechť n1 ml je objem 0,01 M přidaného roztoku hydroxidu sodného. 8.1.3. Výpočet Celkový obsah kyselin (CK) vyjádřený v miliekvivalentech na litr lihoviny je 0,4 × n1. Celkový obsah kyselin (CK′) vyjádřený v miliekvivalentech na litr lihoviny je 24 × n1 8.2. Obsah netěkavých kyselin 8.2.1. Příprava vzorku Nechá se odpařit 25 ml lihoviny do sucha:
8.2.2. Titrace Zbytek po odpařování se rozpustí pomocí zchlazené převařené destilované vody (čerstvě připravené každý den), doplňuje se až do objemu přibližně 100 ml a přidá se 2–6 kapek směsného indikátorového roztoku (5.2). Titruje se s 0,01 M roztokem hydroxidu sodného (5.1). Je rovněž možné provést potenciometrickou titraci do pH 7,5. Nechť n2 ml je objem 0,01 M přidaného roztoku hydroxidu sodného. 8.2.3. Výpočet Obsah netěkavých kyselin (NK) vyjádřený v miliekvivalentech na litr lihoviny je 0,4 × n2. Obsah netěkavých kyselin (NK) vyjádřený v mg kyseliny octové na litr lihoviny je 24 × n2. 9. Výpočet obsahu těkavých kyselin 9.1. Vyjádřeno v miliekvivalentech na litr: Nechť:
Obsah těkavých kyselin, TK, v miliekvivalentech na litr je: CK – NK 9.2. Vyjádřeno v mg kyseliny octové na litr: Nechť:
Obsah těkavých kyselin, TK, v mg kyseliny octové na litr je: CK′ – NK′ 9.3. Vyjádřeno v g kyseliny octové na hl čistého alkoholu o 100 % objemových je: kde A je objemový obsah alkoholu v lihovině 10. Účinnostní charakteristiky metody (přesnost) 10.1. Statistické výsledky mezilaboratorního testu Následující údaje byly získány při mezinárodním mezilaboratorním experimentu zaměřeném na parametry metody prováděném mezinárodně dohodnutým postupem [1] [2].
Typy vzorků
|
|
3) |
Doplňuje se kapitola VIII, která zní: „VIII. CELKOVÝ OBSAH CUKRU 1. Oblast použití Ke stanovení celkového obsahu cukru (vyjádřeného jako invertní cukr) v lihovinách, s výjimkou lihovin obsahujících vaječné či mléčné produkty, je použitelná metoda HPLC–RI. Tato metoda byla validována mezilaboratorní studií pro pastis, destilovaný anis, třešňový likér, crème de (s uvedením názvu ovoce nebo použité suroviny) a crème de cassis v množstvích od 10,86 g/l do 509,7 g/l. Linearita odezvy přístroje však byla prokázána pro rozsah koncentrace od 2,5 g/l do 20,0 g/l. Tato metoda není určena pro stanovení nízkých hodnot obsahu cukru. 2. Odkazy na normy ISO 3696:1987 Jakost vody pro analytické účely – Specifikace a zkušební metody 3. Podstata metody K určení koncentrace glukózy, fruktózy, sacharózy, maltózy a laktózy v cukerných roztocích se používá vysokoúčinná kapalinová chromatografie. Tato metoda využívá alkylaminovou stacionární fázi a diferenční refraktometrickou detekci a slouží jako příklad. Jako stacionární fázi je možné použít také aniontoměničové pryskyřice. 4. Reakční činidla a materiál 4.1. Glukóza (CAS 50-99-7), o čistotě alespoň 99 %. 4.2. Fruktóza (CAS 57-48-7), o čistotě alespoň 99 %. 4.3. Sacharóza (CAS 57-50-1), o čistotě alespoň 99 %. 4.4. Laktóza (CAS 5965-66-2), o čistotě alespoň 99 %. 4.5. Monohydrát maltózy (CAS 6363-53-7), o čistotě alespoň 99 %. 4.6. Čistý acetonitril (CAS 75-05-8) na rozbor pomocí HPLC. 4.7. Destilovaná nebo demineralizovaná voda, nejlépe mikrofiltrovaná. 4.8. Rozpouštědla (příklad) Eluční rozpouštědlo se skládá z:
Před použitím se nechá roztokem po dobu 5–10 minut pomalu procházet helium, aby došlo k odplynění. Pokud se nepoužívá mikrofiltrovaná voda, je třeba rozpouštědlo přefiltrovat pomocí filtru pro organická rozpouštědla s maximální velikostí pórů 0,45 μm. 4.9. Absolutní ethanol (CAS 64-17-5). 4.10. Roztok ethanolu (5 % obj.). 4.11. Příprava standardního zásobního roztoku (20 g/l) Odváží se 2 g každého cukru, který má být analyzován (4.1–4.5), a vzorky se beze ztrát přenesou do odměrné baňky o objemu 100 ml. (Poznámka: 2 g maltózy odpovídá 2,11 g monohydrátu maltózy). Doplní se roztokem alkoholu o 5 % obj. (4.10) do 100 ml, protřepe se a uchovává při teplotě přibližně + 4 °C. Každý týden se připraví nový zásobní roztok. 4.12. Příprava standardních pracovních roztoků (2,5; 5,0; 7,5; 10,0 a 20,0 g/l) Odpovídajícím způsobem se zředí zásobní roztok – 20 g/l (4.11) – roztokem alkoholu o 5 % obj. (4.10), aby se získalo pět standardních pracovních vzorků o hmotnostní koncentraci 2,5; 5,0; 7,5; 10,0 a 20,0 g/l. Přefiltruje se pomocí filtru s maximální velikostí pórů 0,45 μm (5.3). 5. Přístroje a vybavení 5.1. Systém pro HPLC, který umožňuje separaci všech cukrů na základní linii. 5.1.1. Vysokoúčinný kapalinový chromatograf s šesticestným vstřikovacím ventilem a 10 μl smyčkou nebo jiným automatickým nebo manuálním zařízením, které umožňuje spolehlivé dávkování velmi malých objemů. 5.1.2. Čerpací systém umožňující s velkou přesností dosáhnout stálého či programovaného průtoku a udržet jej. 5.1.3. Diferenciální refraktometr. 5.1.4. Integrátor či zapisovač, jehož výkon je kompatibilní s ostatním vybavením. 5.1.5. Předkolona: Doporučuje se k analytické koloně připojit vhodnou předkolonu. 5.1.6. Kolona (příklad):
5.1.7. Podmínky chromatografie (příklad):
Aby byla zajištěna dokonalá stabilita detektoru, měl by být zapnutý po dobu několika hodin před použitím. Referenční část musí být naplněna elučním rozpouštědlem. 5.2. Analytické váhy s přesností 0,1 mg. 5.3. Filtr na malé objemy s mikromembránou 0,45 μm. 6. Uchovávání vzorků Ihned po obdržení se vzorky umísťují do prostředí s pokojovou teplotou, kde jsou před rozborem uchovávány. 7. Postup 7.1. ČÁST A: Příprava vzorku 7.1.1. Vzorek se protřepe. 7.1.2. Přefiltruje se pomocí filtru s maximální velikostí pórů 0,45 μm (5.3). 7.2. ČÁST B: HPLC 7.2.1. Stanovení Vstříkne se 10 μl standardních roztoků (4.12.) a vzorků (7.1.2.). Za vhodných podmínek pro chromatografii, například výše popsaných, se provede rozbor. 7.2.2. Pokud je plocha (nebo výška) některého píku vzorku větší než u nejkoncentrovanějšího standardu, příslušný vzorek je třeba zředit destilovanou vodou a zanalyzovat znovu. 8. Výpočet Srovnají se chromatogramy získané z rozboru standardního roztoku a z rozboru lihoviny. Podle retenčních časů se určí píky. Změří se plochy (či výšky) píků a metodou vnějšího standardu se vypočítají koncentrace. Zohlední se naředění vzorku. Výsledkem je součet obsahu sacharózy, maltózy, laktózy, glukózy a fruktózy vyjádřený jako invertní cukr v g/l. Invertní cukr se vypočítá jako součet všech přítomných monosacharidů a redukujících disacharidů plus stechiometrické množství glukózy a fruktózy vypočítané z přítomné sacharózy.
9. Účinnostní charakteristiky metody (přesnost) 9.1. Statistické výsledky mezilaboratorního testu Následující údaje byly získány při mezinárodním mezilaboratorním experimentu zaměřeném na parametry metody prováděném mezinárodně dohodnutým postupem [1] [2].
Tabulka 1 Fruktóza, glukóza, maltóza
Tabulka 2 Sacharóza
Tabulka 3 Celkový obsah cukru (Poznámka: tyto údaje byly vypočítány pro celkový obsah cukru, ne pro invertní cukr definovaný výše v bodu 8.)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
4) |
Vkládá se nová kapitola X, která zní: „X. STANOVENÍ NÁSLEDUJÍCÍCH SLOUČENIN ZE DŘEVA V LIHOVINÁCH POMOCÍ VYSOKOÚČINNÉ KAPALINOVÉ CHROMATOGRAFIE (HPLC): FURFURAL, 5-HYDROXYMETHYLFURFURAL, 5-METHYLFURFURAL, VANILIN, SYRINGALDEHYD, KONIFERALDEHYD, SINAPALDEHYD, KYSELINA GALLOVÁ, KYSELINA ELLAGOVÁ, KYSELINA VANILOVÁ, KYSELINA SYRINGOVÁ A SKOPOLETIN 1. Oblast použití Tato metoda umožňuje pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie stanovit furfural, 5-hydroxymethylfurfural, 5-methylfurfural, vanilin, syringaldehyd, koniferaldehyd, sinapaldehyd, kyselinu gallovou, kyselinu ellagovou, kyselinu vanilovou, kyselinu syringovou a skopoletin. 2. Odkazy na normy Analytická metoda uznaná valným shromážděním Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) a zveřejněná touto organizací pod číslem OIV-MA-BS-16: R2009. 3. Podstata metody Stanovení pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a detekce ultrafialovou spektrofotometrií na několika vlnových délkách a spektrofluorimetrií. 4. Reakční činidla Reakční činidla musí mít analytickou jakost. Je třeba použít destilovanou vodu nebo vodu přinejmenším srovnatelné čistoty. Doporučuje se použít mikrofiltrovanou vodu s měrným odporem 18,2 ΜΩ.cm. 4.1. Roztok alkoholu o 96 % obj. 4.2. Methanol jakosti vhodné pro metodu HPLC (rozpouštědlo B). 4.3. Kyselina octová o koncentraci 0,5 % obj. (Rozpouštědlo A). 4.4. Mobilní fáze: (pouze jako příklad). Rozpouštědlo A (0,5 % kyselina octová) a rozpouštědlo B (čistý methanol). Přefiltrujte přes membránu (porozita 0,45 μm). Pokud nutno, odplyňte v ultrazvukové lázni. 4.5. Referenční standardy o minimálně o 99 % čistotě: furfural, 5-hydroxymethylfurfural, 5-methylfurfural, vanilin, syringaldehyd, koniferaldehyd, sinapaldehyd, kyselina gallová, kyselina ellagová, kyselina vanilová, kyselina syringová a skopoletin. 4.6. Referenční roztok: standardní látky jsou rozpuštěny v 50 % obj. roztoku alkoholu a vody. Výsledné koncentrace v referenčním roztoku by měly být řádově: furfural: 5 mg/l; 5-hydroxymethyl furfural: 10 mg/l; 5-methylfurfural 2 mg/l; vanilin: 5 mg/l; syringaldehyd: 10 mg/l; koniferaldehyd: 5 mg/l; sinapaldehyd: 5 mg/l; kyselina gallová: 10 mg/l; kyselina ellagová: 10 mg/l; kyselina vanilová: 5 mg/l; kyselina syringová: 5 mg/l; skopoletin: 0,5 mg/l. 5. Přístroje a pomůcky Běžné laboratorní vybavení 5.1. Vysoce účinný kapalinový chromatograf podporující binární gradient, který obsahuje:
5.2. Stříkačky na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC). 5.3. Zařízení na membránovou filtraci malých objemů. 5.4. Integrátor či zapisovač, jehož výkon je kompatibilní s celou aparaturou; především musí mít několik přijímacích kanálů. 6. Postup 6.1. Příprava dávkovacího roztoku. V případě potřeby jsou referenční roztok a lihovina přefiltrovány přes membránu s póry o průměru nejvýše 0,45 μm. 6.2. Podmínky pro provedení chromatografie: provede se rozbor při teplotě okolního prostředí pomocí vybavení popsaného v bodě 5.1 a za použití mobilních fází (4.4) s průtokem přibližně 0,6 ml za minutu podle níže uvedeného gradientu (pouze jako příklad). Čas: 0 min. 50 min. 70 min. 90 min. rozpouštědlo A (voda–kyselina): 100 % 60 % 100 % 100 % rozpouštědlo B (methanol) 0 % 40 % 0 % 0 % Je třeba mít na paměti, že v některých případech je třeba gradient upravit, aby nedošlo ke koeluci. 6.3. Stanovení 6.3.1. Referenční standardy se vstříknou odděleně, poté smíchané. Provozní podmínky se upraví tak, aby separační faktor píků všech sloučenin byl přinejmenším 1. 6.3.2. Vzorek připravený v bodě 6.1 se vstříkne do aparatury. 6.3.3. Změří se plocha píků pro referenční roztoky a lihoviny a vypočítají se koncentrace. 7. Vyjádření výsledků Koncentrace každé složky se vyjádří v mg/l. 8. Pracovní charakteristiky metody (přesnost) Následující údaje byly získány v roce 2009 při mezinárodním mezilaboratorním experimentu zaměřeném na parametry metody, který zkoumal množství lihovin a byl prováděn mezinárodně dohodnutým postupem [1] [2]. 8.1. Furfural:
8.2. 5-hydroxymethylfurfural
8.3. 5-methylfurfural
8.4. Vanilin
8.5. Syringaldehyd
8.6. Koniferaldehyd
8.7. Sinapaldehyd
8.8. Kyselina gallová
8.9. Kyselina ellagová
8.10. Kyselina vanilová
8.11. Kyselina syringová
8.12. Skopoletin
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(*1) rozdělení na úrovně
(*2) rozdělení na úrovně“