27.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 260/104

(1)

Soudní dvůr Evropské unie (dále „Soudní dvůr“) potvrdil rozsudkem ze dne 27. října 2011 (2) rozsudek Soudu prvního stupně (3) (nyní Tribunál), kterým bylo zrušeno rozhodnutí Komise K(2004) 2037 ze dne 30. června 2004 o státních podporách NN 34 A/2000 týkajících se programů jakosti a značek jakosti AMA „AMA Biosiegel“ (dále „bioznačka“) a „AMA Gütesiegel“ (dále „značka jakosti“).

(2)

V návaznosti na rozsudek Soudního dvora musí Komise přijmout nezbytná opatření ke splnění povinností vyplývajících z tohoto rozsudku. Musí tedy přijmout nové rozhodnutí.

(3)

Výše uvedené rozsudky jsou vyústěním řízení, jehož hlavní fáze jsou uvedeny níže.

(4)

V návaznosti na dvě stížnosti ze dne 21. září 1999 a 5. listopadu 1999, zaevidované dne 23. září 1999 a dne 20. ledna 2000, požádala Komise dopisem ze dne 15. února 2000 rakouské orgány, aby poskytly náležité informace týkající se opatření podpory v souvislosti s marketingovými činnostmi společnosti Agrarmarkt Austria Marketing GesmbH (dále „AMA Marketing“), dceřiné společnosti firmy Agrarmarkt Austria (AMA).

(5)

Rakouské orgány poskytly požadované informace dopisem ze dne 20 března 2000, zaevidovaným dne 21. března 2000.

(6)

Druhý stěžovatel poskytl dopisem ze dne 4. dubna 2000, zaevidovaným dne 7. dubna 2000, dodatečné informace.

(7)

Druhý stěžovatel zaslal další informace dopisem ze dne 18. května 2000, zaevidovaným dne 26. května 2000, a ze dne 30. května 2001, zaevidovaným dne 6. června 2001. Komise dne 22. ledna 2003 obdržela třetí stížnost týkající se téže věci.

(8)

Komise na základě informací obdržených ve stížnostech oznámila rakouským orgánům dopisem ze dne 19. června 2000, že předmětná opatření byla zaevidována pod číslem NN 34/2000 jako neoznámená podpora, a vyzvala je k poskytnutí dalších informací. Rakouské orgány odpověděly dopisem ze dne 29. září 2000, zaevidovaným téhož dne, a dopisem ze dne 16. října 2000 zaevidovaným dne 17. října 2000. Další informace byly vyžádány dopisem ze dne 15. října 2001, na který rakouské orgány odpověděly dopisem ze dne 7. listopadu 2001. Rakouské orgány poskytly dopisem ze dne 19. prosince 2002 dodatečné informace a Komisi informovaly o novelizaci (interních) směrnic AMA (tzv. „AMA Richtlinien“), které upravují reklamní činnosti pro produkty se značkou jakosti a s bioznačkou a které vstoupily v platnost dne 26. září 2002.

(9)

Rakouské orgány považovaly tento dopis, jehož součástí byl vyplněný oznamovací formulář, za oznámení skutečnosti používání značky jakosti AMA a bioznačky AMA, jakožto opatření prováděných podle nových vnitrostátních pravidel (4). Komise byla nicméně toho názoru, že předmětný dopis nelze považovat za oznámení nové podpory, neboť novelizované směrnice AMA vstoupily v platnost již dne 26. září 2002, a nabyly tak účinnosti před jakýmkoli schválením opatření podpory, která by z nich vycházela (5).

(10)

Na žádost rakouských orgánů ze dne 8. března 2004, obdrženou stejného dne, se Komise rozhodla, že případ zaevidovaný pod číslem NN 34/2000 rozdělí. Šetření týkajícímu se pravidel v souvislosti s bioznačkou AMA a značkou jakosti AMA, jež se uplatňovala po dni 26. září 2002, bylo přiděleno registrační číslo NN 34 A/2000, zatímco šetření pod registračním číslem NN 34/2000 se týkalo opatření pro bioznačku AMA a značku jakosti AMA před datem 26. září 2002 a ostatních marketingových opatření AMA.

(11)

Dne 16. března 2004 byl z vnitřních administrativních důvodů založen nový spis pod registrační značkou 34B/2000 týkající se opatření prováděných před datem 26. září 2002. Komise konstatuje, že tento případ nemá žádný vliv na podstatu předmětného řízení.

(12)

Novými interními pravidly AMA byla zavedena nová grafická podoba značek a pro produkty označené jednou z těchto značek byly zavedeny nové normy jakosti. Z informací poskytnutých rakouskými orgány na vysvětlenou a z podrobného zkoumání těchto nových značek a norem jakosti vyplynulo, že důvodem k přijetí nových pravidel bylo dosažení souladu s novými pravidly Společenství.

(13)

Zatímco v nové verzi interních pravidel AMA nebyly stanoveny podmínky týkající se původu produktů, základní právní akt upravující AMA (zákon o AMA) stále odkazoval pouze na domácí produkty. V této souvislosti rakouské orgány dopisem ze dne 19. prosince 2002, zaevidovaným dne 23. prosince 2002, potvrdily, že podle nových pravidel jsou značky AMA k dispozici pro všechny produkty nezávisle na jejich původu, a zavázaly se k následné úpravě zákona o AMA. Na základě výše uvedených důvodů dospěly útvary Komise k závěru, že neohlášený režim státní podpory evidovaný pod číslem NN 34/2000 byl ode dne 26. září 2002 výrazně upraven, aby splňoval pravidla pro státní podporu, a individuální posouzení tohoto režimu po uvedeném dni je tedy opodstatněné.

(14)

Pokud jde o věc NN 34 A/2000, rakouské orgány poskytly další informace v dopisech ze dne 2. dubna 2004 (zaevidován dne 5. dubna 2004), 19. dubna 2004, 29. dubna 2004, 4. května 2004, 7. května 2004, 13. května 2004, 9. června 2004, 16. června 2004 a 24. června 2004, všechny zaevidované v den svého přijetí.

(15)

Komise rozhodnutím K(2004) 2037 rozhodla nevznášet námitky k uvedenému opatření a usoudila, že je slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU), neboť je v souladu s podmínkami stanovenými v bodech 13 a 14 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství (6) (dále jen „pokyny na období 2000–2006“) a pokyny Společenství ke státní podpoře na reklamu výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o ES a určitých výrobků v příloze I neuvedených (7) (dále jen „pokyny pro reklamu“). Režim podpory, který byl předmětem zkoumání ve věci NN 34 A/2000, byl omezeného trvání do dne 31. prosince 2008 pro všechna opatření značky jakosti (AMA Gütesiegel) a pro opatření na podporu jakosti bioznačky, zatímco reklamní opatření na pro bioznačku byla omezena do dne 31. března 2006.

(16)

Podle tohoto rozhodnutí byla všechna opatření prováděná společnostmi AMA a AMA Marketing přede dnem 26. září 2002, která byla i nadále předmětem podpor NN 34/2000, výslovně vyloučena z přezkumu ve věci podpor NN 34 A/2000. V tomto ohledu však není jasné, kdy nová interní pravidla AMA nabyla účinnosti, tedy zda opatření podpory byla poskytována na základě nových pravidel již ode dne 26. září 2002, tedy od data, kdy vstoupila pravidla v platnost, nebo zda po datu 26. září 2002 proběhlo přechodné období, během něhož byla podpora nadále poskytována na základě starých pravidel.

(17)

Rakouské orgány v odpovědi ze dne 14. září 2012 informovaly, že přechodné období neproběhlo a nová pravidla nabyla účinnosti dne 26. září 2002.

(18)

Dne 28. května 2004 oznámily rakouské orgány marketingová opatření AMA, která sestávají z opatření v oblasti obecného marketingu, marketingu mimo Rakousko a z průzkumu trhu. Tento režim podpory zaevidovaný jako státní podpora pod číslem N 239/2004 byl schválen Komisí v rozhodnutí K(2004) 3945 ze dne 20. října 2004. Komise rozhodnutím K(2010) 377 ze dne 21. ledna 2010 schválila státní podporu č. N 496/2009 a pokračování výše uvedeného režimu podpory do dne 31. prosince 2013. Tato rozhodnutí nejsou dotčena výše uvedenými rozsudky Soudního dvora a schválená opatření nejsou předmětem tohoto rozhodnutí.

(19)

Dopisem ze dne 15. března 2006, zaevidovaným téhož dne, oznámily rakouské orgány prodloužení opatření týkajících se bioznačky (8) (režim státní podpory N 175/2006 schválený rozhodnutím Komise K(2006) 2281 ze dne 2. června 2006) do dne 31. prosince 2010. Dopisem ze dne 19. listopadu 2008 oznámilo Rakousko prodloužení podpůrného opatření NN 34 A/2000 vztahujícího se na značku jakosti i bioznačku, jehož platnost skončila dnem 31. prosince 2010, do dne 31. prosince 2013. Oznámená podpora, která byla zaevidována pod číslem N 589/2008 a schválena rozhodnutím Komise K(2009) 1092 ze dne 25. února 2009, zároveň nahradila podpůrné opatření číslo N 175/2006.

(20)

Předmětné rozhodnutí se nevztahuje na výše popsané a schválené režimy podpory č. N 175/2006, N 589/2008, N 239/2004 a N 496/2009.

(21)

Předmětem tohoto rozhodnutí jsou neoznámená opatření AMA v rámci režimu podpory č. NN 34/2000 (vztahující se na období do dne 26. září 2002) a opatření AMA, kterých se týkalo zrušené rozhodnutí Komise č. NN 34 A/2000 (vztahující se na období po dni 26. září 2002).

(22)

Rozhodnutí Komise ve věci NN 34 A/2000 bylo dne 17. září 2004 napadeno před Soudem prvního stupně (nyní Tribunál) stěžovateli uvedenými v 4. bodě odůvodnění. Věc byla zaevidována pod číslem T-375/04.

(23)

Tribunál v rozsudku ze dne 18. listopadu 2009 dospěl k závěru, že Komise měla zahájit formální vyšetřovací řízení z důvodu rozporu mezi i) zněním zákona o AMA z roku 1992, podle něhož je daný režim dle Tribunálu omezen na domácí produkty, a ii) interními směrnicemi AMA a ujištěními rakouských orgánů, podle nichž je režim otevřen i produktům pocházejícím z jiných členských států. Tribunál konstatoval, že tento rozpor je dostatečným důvodem ke vzniku vážných pochybností ohledně slučitelnosti režimu s vnitřním trhem.

(24)

Tribunál proto dospěl k závěru (86. bod rozsudku), že Komise měla zahájit řízení podle bývalého čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (nyní čl. 108 odst. 2 SFEU). Z tohoto důvodu Tribunál zrušil rozhodnutí Komise ve věci NN 34 A/2000.

(25)

Rakouská republika se dne 27. ledna 2010 odvolala proti rozsudku Tribunálu. Odvolání bylo zaevidováno jako věc C-47/10.

(26)

Soudní dvůr v rozsudku ze dne 27. října 2011 odvolání podané Rakouskou republikou zamítl a rozsudek Tribunálu v plném rozsahu potvrdil.

(27)

Komise v návaznosti na rozsudek Soudního dvora zahájila ve věci NN 34 A/2000 formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU. Komise s ohledem na odůvodnění uvedené v rozsudku vyzvala v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 12. června 2012 (9) rakouské orgány a dotčené strany, aby ve lhůtě jednoho měsíce předložily své připomínky k objasnění pochybností v souvislosti s rozpory popsanými ve 23. bodě odůvodnění.

(28)

Komise neobdržela od třetích stran žádné připomínky.

(29)

Rakousko odpovědělo dopisem ze dne 29. června 2012, v němž žádalo o prodloužení lhůty pro odpověď. Komise lhůtu pro odpověď prodloužila dne 13. července 2012.

(30)

Rakouské orgány předložily své připomínky dne 14. září 2012.

(31)

Komise si dopisem ze dne 19. února 2014 vyžádala další informace. Rakouské orgány odpověděly dne 14. března 2014 a požádaly o prodloužení lhůty pro odpověď. Rakousko poskytlo dodatečné informace dne 7. května 2014.

(32)

Komise odeslala novou žádost o informace dne 17. prosince 2014. Rakouské orgány dne 23. prosince 2014 požádaly o prodloužení lhůty pro odpověď. Komise tuto lhůtu prodloužila dopisem ze dne 8. ledna 2015. Odpověď rakouských orgánů byla podána dne 26. února 2015 a 3. března 2015.

(33)

Marketingová opatření AMA

(34)

Zákon o AMA, kterým se zřizuje společnost AMA, vstoupil v platnost v roce 1992. Na základě informací poskytnutých rakouskými orgány v dopise ze dne 4. prosince 1997, zaevidovaným dne 7. července 1997, byla marketingová opatření zavedena již od roku 1994, tedy přede dnem 1. ledna 1995, datem přistoupení Rakouska k Evropské unii. Rakouské orgány však opatření AMA Komisi v souladu s článkem 143 nebo 144 Aktu o přistoupení Rakouské republiky (10) neoznámily.

(35)

V dopise ze dne 14. září 2012 Rakousko uvedlo, že Komise byla o marketingových opatřeních „informována“ společností Österreichische Weinmarketing. Informace uvedené v tomto podání (11) se však týkají pouze příslušných opatření stanovených Komisí podle čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 108 odst. 1 SFEU) pro odvětví vína. Tato opatření nespadají do oblasti působnosti předmětného rozhodnutí.

(36)

Komise dopisem ze dne 7. února 1997 v kontextu monitorovací zprávy organizace OECD informovala Rakousko, že propagační opatření AMA by mohla představovat státní podporu, a vyzvala tedy rakouské orgány, aby poskytly veškeré informace nezbytné k posouzení těchto opatření na základě platných pravidel pro státní podporu a aby vyplnily příslušné oznamovací formuláře. Rakouské orgány příslušné informace a vyplněný oznamovací formulář poskytly dopisem ze dne 23. června 1997 (12).

(37)

Rakouské orgány ve svém dopise ze dne 14. září 2012 trvaly na tom, že dopis ze dne 23. června 1997 představoval platné oznámení a že po uplynutí dvouměsíční lhůty se členský stát oprávněně domníval, že v případě daných opatření existovalo platné schválení státní podpory.

(38)

Pokud jde o konečné datum provádění, je třeba rozlišovat různé marketingové činnosti společnosti AMA.

(39)

Komise v tomto ohledu konstatuje, že Komise rozhodnutím ze dne 20. října 2004 schválila v rámci státní podpory č. N 239/2004 tato marketingová opatření AMA: opatření v oblasti obecného marketingu (reklama a činnost v oblasti PR), marketing mimo Rakousko a průzkum trhu.

(40)

Stručně řečeno, pokud jde o bioznačku AMA a značku jakosti AMA, byl konečným datem provádění tohoto opatření 31. prosinec 2008, s výjimkou reklamních opatření pro bioznačku, jejichž platnost skončila ke dni 31. prosince 2006 (viz 15. a 19. bod odůvodnění výše). Pokud jde o ostatní marketingová opatření AMA, byla platná do dne 20. října 2004, tedy data, kdy bylo schváleno oznámené opatření N 239/2004 (viz oddíl 1.4 a 39. bod odůvodnění výše).

(41)

Komise dále konstatuje, že opatření v podobě kampaně na propagaci hovězího masa prováděné společností AMA bylo oznámeno a schváleno jako státní podpora č. N 570/1998 dopisem ze dne 15. prosince 1998. Trvání této podpory bylo omezeno na dva roky.

(42)

Vyjma opatření, jichž se týkají rozhodnutí Komise ve věcech N 570/1998, NN 34 A/2000 a N 239/2004, si Komise není vědoma jakýchkoli jiných schválených opatření podpory souvisejících s marketingovými činnostmi společnosti AMA v daném období.

(43)

Podle informací obsažených v podrobných zprávách o rozpočtu za roky 1995–1999 (13) a 2000–2008 (14) byly na marketingové činnosti AMA vynaloženy tyto částky:

(44)

Rakouské orgány byly dopisem ze dne 12. června 2012 vyzvány, aby potvrdily uvedené částky a poskytly roční přehledy rozpočtu podle jednotlivých kategorií podpory (reklama značek jakosti, reklama bioznaček, obecná reklama, reklama mimo Rakousko, opatření jakosti jakož i technická pomoc v souvislosti s oběma značkami i obecnými produkty). Tyto údaje byly poskytnuty v dopise ze dne 14. září 2012.

(45)

Rakouské orgány poskytly následující údaje pro opatření v souvislosti s bioznačkami a značkami jakosti v období 2002–2008.

(46)

Z dostupných informací se zdá, že příjemci marketingových opatření jsou zemědělští producenti, jakož i podniky zabývající se zpracováváním a marketingem zemědělských produktů, včetně potravinářského průmyslu.

(47)

Základním právním aktem pro všechna marketingová opatření AMA je zákon o AMA – Bundesgesetz über die Errichtung der Marktordnungsstelle „Agrarmarkt Austria“ (spolkový zákon o zřízení orgánu regulujícího trh „Agrarmarkt Austria“) (15).

(48)

V návaznosti na žádost o informace ze dne 30. dubna 2014 předložily rakouské orgány všechny prováděcí právní předpisy (směrnice, nařízení atd., včetně interních směrnic AMA a dalších interních pravidel), které upravují značku jakosti a bioznačku, jakož i příslušná marketingová opatření.

(49)

Společnost AMA je veřejnoprávní subjekt zřízený v roce 1992 zákonem o AMA a ovládaný státem. Režim podpory spravuje společnost AMA Marketing, 100 % dceřiná společnost AMA.

(50)

Rakouské orgány poskytly ve věci NN 34 A/2000 tyto informace o postavení a činnostech společnosti AMA:

(51)

Podle rakouských orgánů neuvádějí společnosti AMA a AMA Marketing na trh zboží ani služby. Společnost AMA Marketing dohlíží na používání značky jakosti AMA a bioznačky AMA, plánuje a koordinuje propagační opatření (reklamu, veletrhy, výstavy, akce pro veřejnost atp.), produkuje informační materiály o programech jakosti a značkách jakosti a zadává výzkumné projekty na různá témata související s jakostí v rámci zemědělské produkce.

(52)

Společnost AMA Marketing nevykonává reklamní kampaně ani kontroly produktů. Namísto toho v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici Rady 92/50/EHS (16) a následně směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (17) vybírá soukromé firmy, aby takové kampaně nebo kontroly prováděly.

(53)

Rakouské podniky působící v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu platí podle zákona o AMA povinné odvody, z nichž se tato opatření financují ve výši 100 %. Z těchto odvodů jsou financovány i samotné společnosti AMA a AMA Marketing.

(54)

Zákon o AMA (§ 21c odst. 1) stanoví povinnost platit odvody v případě těchto činností nebo produktů:

(55)

Zákon o AMA také stanoví maximální výši příspěvků (§ 21d). Konkrétní výše příspěvků je stanovena nařízením správní rady AMA (Verordnung des Verwaltungsrates).

(56)

Rakouské orgány dopisem ze dne 14. září 2012 oznámily, že v období 1995–2008 (18) se na příspěvcích vybraly tyto částky:

(57)

Například v roce 2003 činily odvody celkem 13 529 199,62 EUR, v jednotlivých odvětvích takto:

(58)

Podle § 21c odst. 2 zákona o AMA je zboží s původem mimo Rakousko od těchto poplatků osvobozeno.

(59)

Dopisem ze dne 16. října 2000 rakouské orgány v rámci řízení ve věci režimu podpory NN 34/2000 předložily výroční zprávy za roky 1995, 1996, 1997, 1998 a 1999, v nichž jsou uvedena všechna marketingová opatření AMA.

(60)

Pokud jde o značku jakosti a bioznačku, rakouské orgány předložily podrobný popis v rámci hodnocení režimu podpory NN 34 A/2000.

(61)

Na základě těchto informací lze marketingové činnosti zřejmě shrnout do následujících kategorií podpory:

(62)

Podrobný popis opatření podle kategorie podpory je uveden v oddílech 4.1 až 4.3.

(63)

Podle informací předložených rakouskými orgány ohledně režimu podpory NN 34 A/2000 bioznačka mohla, ale nemusela obsahovat označení původu. Značka jakosti zvláštní označení původu obsahovala vždy, přičemž v její druhé části byly použity barvy nebo symboly, jež původ graficky vyjadřovaly v závislosti na členském státě nebo regionu produkce.

(64)

Podle informací předložených rakouskými orgány ohledně režimu podpory NN 34 A/2000 měly značky po roce 2002 následující podobu:

Vzhled značek od roku 2002  (19)

(65)

Ze vzorků předložených Komisi za období 1995–2002 lze vyvodit, že bioznačka měla tentýž vzhled jako i po roce 2002, zatímco značka jakosti měla do 31. prosince 1999 vzhled odlišný (viz níže): namísto údaje „AMA Gütesiegel“ bylo ve střední části značky, tedy v její vizuálně dominantní části, umístěno slovo „Austria“ v téže velikosti.

Vzhled značky jakosti v období 1. ledna 1995 až 31. prosince 1999

(66)

Od ledna roku 2000 byla původní značka jakosti nahrazena značkou znázorněnou výše v 65. bodě odůvodnění (21). Tato skutečnost je zaznamenána ve výroční zprávě z tohoto období i ve zprávách pozdějších.

(67)

Z poskytnutých informací týkajících se režimu podpory NN 34 A/2000 vyplývá, že bioznačka i značka jakosti byly udělovány pouze výrobkům, jež splňovaly určitá kritéria kvality týkající se metod výroby a vlastností výrobku a – v některých případech – požadavky ohledně zeměpisného původu výrobku.

(68)

Rakouské orgány poskytly ujištění, že reklama financovaná z podpory odpovídala požadavkům ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (22).

(69)

Bioznačka byla udělována pouze ekologickým výrobkům, jež splňovaly kritéria stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 (23).

(70)

Značka jakosti byla udělována pouze výrobkům, jež splňovaly požadavky na jakost podle čl. 24a písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (24). Produkty splňující jakostní kritéria pro použití značky jakosti splňovaly níže uvedené vyšší normy ve smyslu bodu 47 pokynů na období 2000–2006 (25).

(71)

Za region původu uvedený na značce byl považován region, kde byl výrobek zpracován a z něhož pocházely rozhodující suroviny (wertbestimmende Rohstoffe). Jedna třetina surovin může pocházet z jiných regionů, pokud je nelze vypěstovat nebo získat v regionu původu.

(72)

V případě produkce čerstvých vajec musely být nosnice narozeny a vykrmeny v dotčeném regionu. Zvířata určená pro produkci hovězího, telecího, vepřového, krůtího a jehněčího masa musela pocházet z dotčeného regionu.

(73)

Pokud jde o logo použité pro značku jakosti, rakouské orgány ve svém dopise ze dne 14. září 2012 předložily předpisy platné pro období do roku 1999. Z poskytnutých informací vyplývá, že v obou předpisech (AMA-Gütesiegel Richtlinien (26), Regulativ für die Verleihung des Rechts zur Führung der Urspungs- und Gütezeichen für Lebensmittel (27)) i ve formulářích pro žádosti (Antrag auf Verleihung des Herkunfts- und Gütezeichens für Lebensmittel (28)) bylo použito logo uvedené v 65. bodě odůvodnění.

(74)

Po roce 1999 bylo logo používané pro značku jakosti totožné s logem uvedeným v 64. bodě odůvodnění.

(75)

Pokud jde o značku jakosti, z informací poskytnutých ve výročních zprávách za období let 1995 až 1999 a z informací ohledně režimu podpory NN 34 A/2000 vyplývá, že podpora byla udělována pro náklady na reklamní kampaně zaměřené na zlepšení povědomí spotřebitelů o jakosti a na podporu značky jakosti. Cílem bylo vytvořit „image“ značky jakosti jakožto orientační pomoci při nákupech (Orientierungshilfe beim Einkauf).

(76)

V případě bioznačky byla podpora poskytnuta pro náklady na reklamní kampaně zaměřené na informování spotřebitelů o výrobcích označených bioznačkou a o požadavcích spojených s používáním této značky, jakož i o ekologickém zemědělství obecně.

(77)

Kampaně byly tvořeny reklamními oznámeními zveřejňovanými v tištěných a elektronických médiích, v prodejních místech a na veřejných akcích, v informačních stáncích s brožurami o výrobcích označených značkou jakosti nebo bioznačkou, v informačních letácích, při ochutnávání výrobků na veletrzích nebo při jiných veřejných akcích, jakož i jinými prostředky pro upoutání pozornosti spotřebitelů, například pomocí podlahových samolepek (v supermarketech) uvádějících symboly nebo informace týkající se značky jakosti a bioznačky. Kampaně byly zaměřeny na různé skupiny výrobků v závislosti na aktuálních místních podmínkách a situaci na trhu.

(78)

Podle informací poskytnutých rakouskými orgány ohledně opatření NN 34 A/2000 reklamní oznámení nebo činnosti v místě prodeje a na veřejných akcích v období let 2002–2008 nijak neodkazovaly na jakékoli jmenovitě označené výrobce nebo obchodní značky. Obsahovaly pouze informace o požadavcích na kvalitu výrobku a kontrolách kvality spojených se značkou jakosti, aby spotřebitelé dokázali vnímat výjimečnou kvalitu takto označených výrobků. Podpora pro činnosti v místech prodeje byla otevřená pro všechny zainteresované podniky, které projevily zájem uspořádat takovéto kampaně ve svých prostorách. Samy podniky neobdržely žádnou přímou podporu podle tohoto ohlášeného režimu podpory.

(79)

Podle informací rakouských orgánů musel být dále původ výrobku, byl-li uveden, pouze druhotnou informací reklamních sdělení. Rakouské orgány předložily reprezentativní vzorek tištěných a audiovizuálních reklamních materiálů, aby doložily, že tyto materiály byly navrženy způsobem zajišťujícím, že informace o původu byla vždy druhotná.

(80)

Z informací týkajících se opatření NN 34 A/2000 vyplývá, že část opatření pro bioznačku se týká reklamních činností spolufinancovaných EU.

(81)

Podle informací poskytnutých ve výročních zprávách za období let 1995 až 1999 se reklamní kampaně týkaly mléka a mléčných výrobků, masa a masných výrobků, vajec, ovoce, zeleniny a brambor, jakož i výrobků zpracovaných z těchto surovin a květin.

(82)

Kampaně byly tvořeny reklamními oznámeními zveřejňovanými v tištěných a elektronických médiích, v prodejních místech, na veletrzích a veřejných akcích. Při propagaci byly využívány informační stánky se vzorky výrobků a brožury týkající se propagovaných výrobků, jakož i jiné prostředky pro upoutání pozornosti spotřebitelů, například ochutnávky výrobků, soutěže o ceny i plakáty, závěsné reklamní materiály a podlahové samolepky obsahující informace o propagovaných výrobcích. Dále byly vyrobeny různé tištěné i jiné materiály pro propagaci různých výrobků nebo skupin výrobků. K těmto materiálům patřily informační letáky, časopisy, knihy o vaření, oblečení a propagační dárky s potiskem.

(83)

V příkladech reklamních sdělení z tohoto období, které má Komise k dispozici, je původ výrobku označen slovně nebo pomocí symbolu, a to nejen na značce jakosti, ale i na jiném místě reklamního materiálu.

(84)

Několik příkladů uvedených ve výroční zprávě z roku 1995 a vzorků, které Rakousko předložilo Komisi:

(85)

Ve výroční zprávě z roku 1996 je úloha AMA shrnuta takto: „přesvědčovat domácí spotřebitele i přes rostoucí rozmanitost nabídky evropských potravin o přednostech rakouských výrobků“ („die einheimischen Konsumenten, trotz der zunehmenden Vielfalt des europäisch werdender Lebensmittelangebotes, von den Vorzügen österreichischer Produkte zu überzeugen“) (29). Zpráva dále pokračuje takto: „Kultivace“ upřednostnění Rakouska „je významným příspěvkem k zajištění podílu na trhu pro naše zemědělské produkty“. („Diese Kultivierung der „Präferenz für Osterreich“ ist ein wesentlicher Beitrag zur Marktanteilsicherung für unsere Agrarprodukte“). V téže zprávě se dále uvádí, že spolupráce mezi AMA Marketing a tuzemskými producenty byla tak úspěšná, že zahraniční producenti mléka a másla na rakouský trh téměř nepronikli. (30)

(86)

Závěrečná kapitola zprávy nazvaná „Obchod i spotřebitel si žádají patriotismus“ („Patriotismus bei Handel und Konsument gefragt“) uvádí, že pro domácí produkty byl oproti jiným konkurenčním výrobkům z EU zajištěn vysoký podíl na trhu. (31) Zpráva jmenuje společnosti (maloobchodníky), kteří byli do kampaní zapojeni (32), a zdůrazňuje, že použití červeno-bílo-červeného loga bylo doplněno o zdůrazňování výhod rakouských potravin pro spotřebitele.

(87)

Pro reklamní kampaně a opatření z roku 1996 byly uvedeny tyto příklady:

(88)

Zpráva uvádí rovněž kampaně neobsahující žádné odkazy na původ výrobků, například „Mléko – bílá energie“ („Milch – White Energy“) (36) nebo školní kampaň pod názvem „Neporazitelné jablko“ („Der unbesiegbare Apfel“) (37). Poslední zmiňovaná kampaň neobsahuje žádné odkazy na tržní značky nebo původ produktu, nýbrž pouze na obecné vlastnosti tohoto ovoce (živiny, energie, vitaminy a minerální látky atd.).

(89)

Výroční zpráva z roku 1997 uvádí opatření AMA prováděná s cílem „vytvořit překážky pro vstup dodavatelů z EU na trh“ a uvádí příklad, kdy se domácím výrobcům jogurtu podařilo získat zpět od zahraničních výrobců 15 % podíl na trhu. (38)

(90)

V roce 1999 se některé příklady reklamy vztahovaly na konkrétní firmy (například tištěná reklama o rakouském sýru odkazuje na výrobce sýra […….] (39) a reklama na rakouská vejce odkazuje na maloobchodní řetězec […….] (40)).

(91)

V reklamě na jogurt se značkou kvality AMA je uveden tento text: „Jogurt z Rakouska“ (41).

(92)

Výroční zprávy za rok 1997, 1998 a 1999 obsahují příklady kampaní a sloganů podobných výše popsaným příkladům.

(93)

Ve výročních zprávách za roky 2000 a 2001 se odkazuje například na tyto kampaně:

(94)

Cílem reklamních opatření bylo informovat spotřebitele a odborné publikum o nabídce výrobků z Rakouska, jejich chuti a kulinářském využití, a pobídnout je, aby tyto výrobky (poprvé) vyzkoušeli.

(95)

Reklamní kampaně zahrnovaly reklamu v médiích, brožury a letáky, propagační dárky, ochutnávku výrobků a e-maily zasílané spotřebitelům.

(96)

Reklama na rakouské výrobky probíhala také za hranicemi Rakouska v kontextu rakouských týdnů potravin a mezinárodních veletrhů pořádaných v členských státech EU.

(97)

Podle rakouských orgánů neměly výše zmíněné odvody za období let 2002–2008 za následek žádný diskriminační účinek ve smyslu článku 90 Smlouvy o ES (nynější článek 110 SFEU). Rakouské orgány zejména uvádějí, že neexistují žádné známky toho, že by výrobky rakouského původu uváděné na trh mimo Rakousko nemohly získat podporu ve stejné míře jako výrobky uváděné na trh v Rakousku.

(98)

Pokud jde o značku jakosti a bioznačku AMA, podpora byla poskytována na rozvoj režimů zajištění jakosti (studie o všeobecném zlepšení jakosti produkce, příprava a distribuce dokumentů o zajištění jakosti, vývoj souvisejících informačních systémů v rámci AMA-Marketing), kontroly jakosti a kontroly ekologických produktů (kontroly prováděné na místě externími subjekty a laboratorní analýzy). Všechny běžné kontroly jakosti byly placeny samotnými držiteli licence.

(99)

Kromě toho je ve výročních zprávách za období let 1995–1999 uvedeno opatření v podobě zavedení systémů zajištění jakosti ISO 9002.

(100)

Podpora byla poskytnuta na obecné informační projekty, činnosti v oblasti PR za účelem šíření obecných informací o obou značkách a na soutěže pořádané na podporu značky jakosti (Gewinnspiele).

(101)

Způsobilé byly náklady na pořádání informačních setkání a vyhotovení prospektů, katalogů, informačních zpravodajů a příspěvků na Internet.

(102)

Cílem bylo poskytnout spotřebitelům obecné faktické informace o programech značky jakosti a bioznačky AMA, například kvalitativně zaměřený program značky jakosti, obsah značek a systémy kontroly.

(103)

Podle informací rakouských orgánů se výše uvedená opatření netýkala konkrétních skupin výrobků ani zákazníky nepobízela ke koupi daného výrobku.

(104)

Podle výročních zpráv byla v období let 1995 až 1999 podpora udělena na obecné informační činnosti a činnosti v oblasti PR, pořádání veletrhů a účast na nich a na průzkumy trhu.

(105)

Obecné informační činnosti a činnosti v oblasti PR, které získaly podporu, byly zaměřeny na prezentování obecných vlastností potravin a řešení otázek obecného zájmu, například zvyšování povědomí a poskytování informací v případě skandálů spojených s potravinami. Činnosti v oblasti PR zahrnovaly také zlepšení komunikačního základu v médiích a byly uskutečňovány prostřednictvím tiskových prohlášení, tiskových konferencí, tiskových služeb, informačních zpravodajů, dnů otevřených dveří a lobbingu.

(106)

Podpora byla udělena také na pořádání akcí, jako jsou soutěže, konference, semináře a workshopy v Rakousku a „rakouské týdny“ a veletrhy v jiných členských státech EU, a na účast na těchto akcích.

(107)

V případě průzkumů trhu byla podpora udělena na přípravu studií týkajících se obecných tržních údajů o potravinách, rozvoje trhů, chování spotřebitelů a trendů a analýz v oblasti prodeje příslušných zemědělských produktů.

(108)

Podpora pokryla 100 % způsobilých nákladů na marketingová opatření AMA.

(109)

Podle informací poskytnutých rakouskými orgány podpora na jakostní výrobky a technickou pomoc týkající se značky jakosti a bioznačky nikdy nepřekročila částku 100 000 EUR na jednoho příjemce v období tří let.

(110)

Pokud jde o kontrolní opatření týkající se značky jakosti, rakouské orgány potvrdily, že poskytování podpory bylo ukončeno k roku 2009.

(111)

Článek 107 odst. 1 SFEU, který zakazuje státní podporu, se použije v případě, že podpora poskytovaná v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(112)

Pro stanovení toho, zda jsou finanční prostředky státními prostředky, není nutné rozlišovat mezi případy, kdy je podpora vyplácena přímo státem nebo kdy je vyplácena veřejným či soukromým subjektem, který stát pro tento účel určil nebo zřídil (46).

(113)

Komise konstatuje, že v daném případě podporu neposkytuje přímo stát, nýbrž AMA, zprostředkující subjekt ustavený zákonem a ovládaný státem (viz 49. bod odůvodnění). AMA spravuje a stoprocentně vlastní společnost AMA Marketing, na základě čehož lze předpokládat, že na ni má rozhodující vliv. Pro účely tohoto oddílu proto budou AMA a AMA Marketing posuzovány společně. Je proto nutné prozkoumat, zda lze poplatky vybrané prostřednictvím AMA považovat za státní prostředky připsatelné státu.

(114)

AMA a AMA Marketing byly ustaveny zákonem. Stát stanoví cíle těchto subjektů (článek 2 zákona o AMA), jejich řídicí strukturu (články 4–17 zákona o AMA) a složení správní rady (viz také 118. bod odůvodnění). Tyto subjekty jsou proto ovládány státem. Jejich marketingové činnosti jsou financovány parafiskálními dávkami (viz 49. a 53. bod odůvodnění) (47). Zákon o AMA (čl. 21a odst. 1) stanoví používání vybraných poplatků. AMA podléhá kontrole státních institucí, jako je rakouský Účetní dvůr. (48) Zákon o AMA dále v článku 29 stanoví, že při výkonu správních postupů uplatňuje AMA všeobecný zákon o správním řízení (allgemeines Verwaltungsverfahrensgesetz).

(115)

Rozhodnutí AMA lze napadnout u Spolkového správního soudu (Bundesverwaltungsgericht). (49) Podle zákon o AMA ve znění z roku 2004 lze rozhodnutí AMA napadnout u ministerstva zemědělství a lesnictví.

(116)

Výběr příspěvku podle zákona o AMA je v pravomoci AMA. AMA má pravomoc kontrolovat prostory nebo zemědělské oblasti a vyžadovat zprávy či podklady od podniků povinných k poplatku. (50) Porušení zákona o AMA trestá okresní správní orgán (Bezirksverwaltungsbehörde) pokutou ve výši až 3 630 EUR. (51) Pokus obejít pravidla AMA se také trestá. V případě, že pokutu není možné vybrat, lze uložit trest odnětí svobody v délce trvání až šesti týdnů. (52)

(117)

Rakouské orgány uvedly, že účel poplatku, jeho rozsah a maximální výše jsou stanoveny v zákoně o AMA. (53) Konkrétní výši poplatku stanoví správní rada AMA (Verwaltungsrat der Agrarmarkt Austria). Správní rada stanoví konkrétní výši poplatku na základě situace na trhu u každého dotčeného výrobku, vývoje tržeb, příjmové situace domácích výrobků v Rakousku a v zahraničí a potřeby a vhodnosti provádění marketingových opatření. (54)

(118)

Správní rada AMA se skládá ze čtyř členů zastupujících zemědělskou komoru Rakouska (Landwirtschaftskammer Österreich), spolkovou komoru práce (Bundesarbeitskammer), hospodářskou komoru Rakouska (Wirtschaftskammer Österreich) a rakouský odborový svaz (Österreichischer Gewerkschaftsbund). (55)

(119)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise ověřila použití judikatury ve věci Pearle na tento případ. Soudní dvůr dne 15. července 2004 ve svém rozsudku ve věci Pearle  (56) zdůraznil, že povinné příspěvky vybrané zprostředkujícím subjektem od všech podniků v obchodním odvětví lze považovat za jiné než státní prostředky, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

(120)

Na základě dostupných informací se Komise domnívá, že předmětný režim nesplňuje všechny uvedené podmínky.

(121)

Pokud jde o první podmínku, je třeba konstatovat, že financování marketingových opatření nespravuje profesionální organizace zastupující odvětví, nýbrž AMA Marketing, veřejný subjekt ustavený a ovládaný státem (viz 49. bod odůvodnění a článek 3 zákona o AMA).

(122)

Co se týče třetí podmínky, odvod a maximální částka příspěvků jsou stanoveny zákonem (tj. zákonem o AMA) a vybírá je subjekt ovládaný státem, nikoli profesionální organizace obchodního odvětví. Podle zákona o AMA se navíc jedná o povinný odvod (viz 53. bod odůvodnění). Tyto prvky prokazují zásah ze strany státu týkající se metody financování podpory.

(123)

Komise se proto domnívá, že daný případ se liší od podmínek, za nichž příspěvky analyzované v rozsudku Soudního dvora ve věci Pearle nebyly považovány za státní prostředky.

(124)

Dne 30. května 2013 Soudní dvůr ve věci Doux Élevage odpověděl na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která se týkala výkladu pojmu „státní prostředky“ (57).

(125)

Soudní dvůr došel v rozsudku k závěru, že rozhodnutí vnitrostátního orgánu rozšířit na všechny obory zemědělského odvětví působnost dohody, která v rámci mezioborové organizace uznané vnitrostátním orgánem zavádí příspěvek s cílem umožnit provádění opatření týkajících se komunikace, propagace, vnějších vztahů, zajišťování jakosti, výzkumu a ochrany zájmů dotčeného odvětví, a činí tak povinnost zaplacení příspěvku obecně platnou, nepředstavuje státní podporu.

(126)

Soudní dvůr vyjádřil v rozsudku názor, že tyto příspěvky pocházejí od soukromých hospodářských subjektů, které vykonávají hospodářskou činnost na dotčených trzích, a že tedy tento mechanismus nezahrnuje žádný přímý či nepřímý převod státních prostředků. Finanční prostředky plynoucí z těchto plateb neprocházely státním rozpočtem ani skrze jiný veřejný subjekt a stát se z jakéhokoli důvodu nevzdal žádných prostředků (jako jsou daně, poplatky, příspěvky či jiné prostředky), které by podle vnitrostátních právních předpisů měly být odváděny do státního rozpočtu.

(127)

Na rozdíl od uvedeného případu tento případ nezahrnuje (dobrovolné) příspěvky stanovené kolektivně mezioborovou organizací. Jak vyplývá z 53. bodu odůvodnění výše, rakouské podniky působící v oblasti zemědělství a potravinářství platí povinné odvody stanovené v zákoně o AMA. Tyto odvody proto nejsou soukromé povahy, nýbrž byly uloženy státem prostřednictvím právního aktu.

(128)

Kromě toho, na rozdíl od věci Doux Élevage, se AMA netýká příspěvků zavedených soukromými organizacemi. Jak je uvedeno ve 49. až 54. bodě odůvodnění, příspěvky jsou stanoveny státem a spravovány prostřednictvím AMA, což je veřejnoprávní subjekt ustavený zákonem o AMA a ovládaný státem. Režim spravuje AMA Marketing, 100 % dceřiná společnost AMA.

(129)

Soudní dvůr byl ve věci Doux Élevage toho názoru, že si dotčené příspěvky po celou dobu zachovaly svůj soukromý charakter a že vnitrostátní orgány nemohly využívat tyto zdroje především k podpoře určitých podniků. Byly to spíše dotčené mezioborové organizace, které rozhodovaly o využití těchto zdrojů, a tyto zdroje tak byly zcela určeny na plnění cílů stanovených těmito organizacemi. Příslušné zdroje také nepodléhaly neustálé veřejné kontrole a nebyly k dispozici státním orgánům.

(130)

Na rozdíl od věci Doux Élevage nebyly v této projednávané věci cíle, které sleduje AMA, stanoveny soukromou organizací rozhodující o využití těchto prostředků, nýbrž právním aktem upravujícím fungování veřejného subjektu (tj. zákonem o AMA, viz 54. bod odůvodnění).

(131)

Podmínky podle věci Doux Élevage umožňující předpokládat existenci soukromých zdrojů proto nejsou splněny.

(132)

Komise se na základě výše uvedených důvodů domnívá, že financování dotčených opatření, jež provádí AMA, lze přisoudit státu, a tyto prostředky proto představují státní podporu.

(133)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou za podporu považována opatření, která mohou v jakékoli formě přímo nebo nepřímo zvýhodňovat některé podniky nebo která musejí být považována za hospodářské zvýhodnění, které by podnik příjemce nezískal za obvyklých podmínek na trhu (58). Opatření, která v různých formách zmírňují dopad nákladů, které se obvykle promítají do rozpočtu podniku a které, aniž by tedy byly dotacemi v úzkém smyslu slova, jsou podobného charakteru a mají stejný účinek, se také považují za podporu (59). Soudní dvůr rovněž poukázal na skutečnost, že opatření přijaté veřejným orgánem a zvýhodňující některé podniky nebo výrobky neztrácí povahu bezúplatné výhody na základě skutečnosti, že je zcela nebo zčásti financováno z příspěvků uložených veřejným orgánem a vybíraných od dotčených podniků. (60)

(134)

Opatření zvýhodňuje společnosti, které působí v oblasti výroby, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, včetně potravinářského průmyslu (viz 46. bod odůvodnění), prostřednictvím reklamy, podpory jakostních výrobků a technické pomoci.

(135)

Rakouské orgány byly v této souvislosti vyzvány, aby poskytly více informací ohledně rozsahu příjemců, jakož i počtu příjemců podle jednotlivých marketingových opatření. Rakouské orgány při poskytnutí informací ze dne 14. září 2012 odpověděly, že nelze určit příjemce každého jednotlivého opatření, neboť z režimu měli prospěch nejen výrobci a maloobchodníci používající příslušná loga, ale i výrobci, kteří do režimu, a tudíž i do samotného odvětví, nebyli zapojeni přímo. Rakousko uvedlo, že dotčená opatření zvýšila obecné povědomí spotřebitelů, a tak i výrobci, kteří se režimu neúčastnili, museli zvýšit kvalitu svých výrobků.

(136)

Kromě toho Komise v rozhodnutí o zahájení řízení Rakousko vyzvala, aby vyjasnilo, do jaké míry má z dotčených marketingových opatření prospěch potravinářský průmysl. Rakouské orgány použily tentýž výše uvedený argument (135. bod odůvodnění).

(137)

Podle judikatury (61) si opatření zachovává selektivní povahu i v případě, že se vztahuje na celé odvětví (ne však na jiná odvětví). Argumenty rakouských orgánů, podle nichž má dotčené opatření obecnou povahu, je třeba odmítnout.

(138)

Podle judikatury Soudního dvora vede posílení konkurenčního postavení podniku díky poskytnutí státní podpory za normálních okolností k narušení hospodářské soutěže oproti konkurenčním podnikům, které tuto podporu nedostávají (62). Podpora podniku, který svou činnost provozuje na otevřeném trhu v rámci Unie, by mohla narušit obchod mezi členskými státy (63).

(139)

V období 1995 až 2008 dosáhl obchod se zemědělskými produkty uvnitř Unie značného objemu. Například v roce 2004 se obchod uvnitř Unie týkal zemědělských produktů v EU v hodnotě zhruba 183 miliard EUR (dovoz) až zhruba 187 miliard EUR (vývoz), což představuje zhruba 57 % celkové zemědělské produkce ve výši 324 miliard EUR (64).

(140)

S ohledem na značný objem obchodu se zemědělskými produkty uvnitř Unie v příslušném období se lze proto domnívat, že opatření, jichž se týká toto rozhodnutí, narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi členskými státy. Kromě jiného to potvrzují i některá prohlášení samotné společnosti AMA uvedená v jejích výročních zprávách za příslušné období (viz 84. až 90. bod odůvodnění výše), která prokazují, že AMA si byla vědoma skutečnosti, že dotčené marketingové činnosti pravděpodobně podporovaly domácí výrobu na úkor výrobců z jiných členských států.

(141)

Vzhledem k výše uvedenému došlo k naplnění podmínek čl. 107 odst. 1 SFEU. Lze tudíž konstatovat, že opatření projednávaná v tomto rozhodnutí představují státní podporu ve smyslu uvedeného článku.

(142)

Předmětem rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2012 byla neoznámená marketingová opatření AMA v rámci režimu podpory NN 34/2000 a opatření AMA, kterých se týkalo zrušené rozhodnutí Komise NN 34 A/2000.

(143)

Vzhledem k tomu, že zákon o AMA a jeho prováděcí ustanovení byly několikrát pozměněny, že bylo přijato mnoho procedurálních kroků a že podpora je tvořena řadou opatření s různou dobou trvání, je třeba určit přesné datum zahájení a ukončení provádění opatření, tj. časovou působnost rozhodnutí.

(144)

Na základě informací poskytnutých rakouskými orgány byla marketingová opatření zavedena již od roku 1994, tedy přede dnem 1. ledna 1995, datem přistoupení Rakouska k Evropské unii. Rakouské orgány však opatření AMA Komisi v souladu s článkem 143 nebo 144 Aktu o přistoupení Rakouské republiky neoznámily (viz 34. bod odůvodnění), a opatření tak nelze považovat za existující podporu. Tato opatření by proto měla být považována za novou podporu neoznámenou k datu přistoupení dne 1. ledna 1995, jež by tak mělo být považováno za datum zahájení poskytování podpory.

(145)

Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění, rakouské orgány kromě toho tvrdí, že v dopise ze dne 23. června 1997 poskytly vyplněný oznamovací formulář týkající se marketingových opatření AMA, na nějž Komise ve stanovené dvouměsíční lhůtě nereagovala (65). Podle jejich názoru se jednalo o platné oznámení a po uplynutí dvouměsíční lhůty měla být podpora považována za schválenou, a tudíž za existující podporu. Stejná argumentace je použita i v právním stanovisku připojeném k předložení informací ze dne 25. února 2015.

(146)

Komise s tímto argumentem nesouhlasí. Vzhledem k tomu, že opatření byla provedena již před rokem 1997, výše zmíněný dopis nelze považovat za platné oznámení opatření podle čl. 108 odst. 3 SFEU, a podporu tak není možné kvalifikovat jako existující podporu. Podle rozsudku ve věci Lorenz by podpora byla považována za existující podporu pouze tehdy, pokud by při oznámení daného opatření Komisi nebyla ještě provedena; v případě, že opatření ještě nebylo provedeno, mohla by podpora být považována za existující pouze tehdy, pokud členský stát po uplynutí dvouměsíční lhůty předložil Komisi předběžné oznámení. Rakouské orgány však opatření provedly před formálním oznámením a nepředložily Komisi předběžné oznámení. Výše zmíněným dopisem ze dne 23. června 1997 se předmětné opatření proto nemění v existující podporu ve smyslu čl. 108 odst. 1 SFEU.

(147)

S ohledem na výše uvedené informace a úvahy dospěla Komise k závěru, že pokud jde o časovou působnost rozhodnutí, je datem zahájení provádění všech marketingových opatření AMA 1. leden 1995 (viz 34. a 144. bod odůvodnění).

(148)

Co se týče data ukončení provádění opatření, rakouské orgány dopisem ze dne 14. září 2012 potvrdily, že opatření oznámená jako režim podpory N 239/2004 se vztahují k jedné části opatření AMA, která jsou předmětem šetření ve věci č. NN 34/2000 (po významných změnách opatření v zájmu dodržení platných pravidel (viz 39. bod odůvodnění).

(149)

V témže dopise rakouské orgány potvrdily, že v období po roce 2002 neprovedla AMA Marketing jiná opatření podpory než ta, na něž se vztahuje rozhodnutí NN 34 A/2000 a režim N 239/2004 (a jejich následná prodloužení (66)).

(150)

Z informací poskytnutých rakouskými orgány vyplývá, že schválený režim podpory N 570/1998 se nevztahuje k marketingovým opatřením AMA, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí.

(151)

Pokud jde o bioznačku AMA a značku jakosti AMA, byl datem ukončení poskytování podpory 31. prosinec 2008, s výjimkou reklamních opatření pro bioznačku, která byla ukončena dne 31. prosince 2006 (viz 15. a 19. bod odůvodnění).

(152)

Ostatní marketingová opatření AMA byla uplatňována do dne 20. října 2004, kdy bylo schváleno rozhodnutí N 239/2004 (viz výše kapitola 1.4 a 39. bod odůvodnění). Působnost tohoto rozhodnutí se proto týká období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2008 v případě všech opatření kromě opatření na propagaci bioznačky, u nichž je relevantním obdobím 1. leden 1995 až 31. prosinec 2006, a ostatních marketingových opatření, u nichž je relevantním obdobím 1. leden 1995 až 20. říjen 2004.

(153)

Z článku 108 odst. 3 SFEU vyplývá, že Komise musí být informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory. Podle čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 je nová podpora uskutečňovaná v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU protiprávní. Povinnost oznámit státní podporu je uvedena v článku 2 uvedeného nařízení.

(154)

Rakousko neinformovalo Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU o ustanoveních zavádějících předmětná opatření a o odvodu pro jejich financování předtím, než je uvedlo v účinnost.

(155)

Jak vyplývá z kapitoly 6 výše, opatření provedená Rakouskem představují státní podporu. Podle 34. bodu odůvodnění byla marketingová opatření zavedena již od roku 1994, tedy přede dnem 1. ledna 1995, datem přistoupení Rakouska k Evropské unii. Rakouské orgány však opatření AMA Komisi v souladu s článkem 143 nebo 144 Aktu o přistoupení Rakouské republiky nikdy neoznámily. Tato podpora proto při přistoupení představovala novou podporu a rakouské orgány ji měly oznámit. Bez řádného oznámení je podpora podle příslušných ustanovení SFEU protiprávní (viz v tomto ohledu také 144. bod odůvodnění).

(156)

Navíc, jak vyplývá z 9., 36. a 148. bodu odůvodnění, dopis ze dne 23. června 1997 ani dopis ze dne 19. prosince 2002 nelze považovat za platné oznámení této nové podpory.

(157)

Tribunál zrušil rozhodnutí Komise NN 34 A/2000 s odůvodněním, že se v zákoně o AMA z roku 1992 vyskytl rozpor. V § 21a, který se týká účelu příspěvku, byl uveden odkaz na domácí výrobky. Přesněji řečeno, bod 1 odkazoval na cíl „podpory a záruky prodeje domácích zemědělských a lesnických produktů a odvozených výrobků“ (67). Bod 2 se týkal „podpory dalších marketingových opatření (zejména poskytování služeb a nákladů na personál, které jsou s tím spojeny)“.

(158)

Tribunál uvedl, že omezení na domácí výrobky podle § 21a bodu 1 zákona o AMA z roku 1992 vedlo k pochybnostem ohledně slučitelnosti předmětné podpory, což mělo Komisi vést k zahájení formálního vyšetřovacího řízení (68).

(159)

Otázka domácího původu výrobku je proto prvkem, jenž vyžaduje podrobnou analýzu.

(160)

Stěžovatelé uváděli, že příslušné značky a dotovaná opatření jsou dostupné pouze rakouským výrobcům. Tvrdili, že podle § 21a bodu 1 zákona o AMA z roku 1992 by dotovaná reklamní opatření podpořila pouze rakouské výrobky.

(161)

V této souvislosti pak rakouské orgány dopisem ze dne 19. prosince 2002 vyjasnily, že značka jakosti AMA a bioznačka AMA jsou dostupné pro všechny výrobky bez ohledu na jejich původ. V dopise ze dne 5. března 2004 rakouské orgány předložily nová interní pravidla, která vydala společnost AMA Marketing a schválilo rakouské spolkové ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, ochrany životního prostředí a hydrologických zdrojů a která upravují udělování těchto značek. Podle těchto pravidel lze značky udělit všem výrobkům splňujícím požadavky jakosti, ať pocházejí z Rakouska nebo z jiného členského státu. Rakouské orgány navíc přistoupily k úpravě zákona o AMA z roku 1992, jenž byl pozměněn zákonem s účinností od července roku 2007. Od tohoto data § 21a bod 1 zákona o AMA již neobsahoval odkaz na „domácí“ výrobky (69).

(162)

Zatímco období po 30. červnu 2007 nevede k žádným zvláštním problémům ohledně původu výrobků a příjemců těchto značek nebo opatření, období před uvedeným datem vyžaduje podrobnější analýzu. Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých opatření obsažených v tomto režimu a k různému významu odkazu na domácí původ je nutné provést samostatnou analýzu pro každé opatření.

(163)

Pokud jde o značku jakosti, předpisy, kterými se provádí zákon o AMA (Regulativ zur Verwendung des AMA-Gütesiegels für Lebensmittel), od ledna 2000 neobsahovaly odkaz na domácí výrobky, nýbrž vztahovaly se na všechny výrobky bez ohledu na jejich původ. Bod 2.3 o prohlášení o původu výslovně odkazuje na region (např. Tyrolsko nebo Bavorsko) nebo zemi (např. Rakousko, Francie) jako na původ výrobku, z čehož vyplývá, že jako původ výrobků by mohl být uveden jakýkoli region či země. Tvrzení, že značka jakosti byla dostupná pouze pro domácí (tj. rakouské) výrobky, musí být pro období po uvedeném datu odmítnuto.

(164)

Všechna ustanovení týkající se původu výrobku dále obsahují tuto definici pojmu „domácí“ (heimisch): „Pojem“ domácí „použitý v těchto pokynech odkazuje na region označený za místo původu výrobku“ („Wird in diesen Richtlinien der Begriff „heimisch“ verwendet, ist darunter die im Herkunftsanteil des Zeichens angeführte Region zu verstehen.“) (70). I z tohoto ustanovení vyplývá, že odkaz na „domácí výrobky“ použitý v prováděcích předpisech neodkazuje pouze na rakouské výrobky, ale že jako místo původu lze uvést jakýkoli region.

(165)

Bioznačka sama o sobě odkazuje v prvé řadě na zvláštní požadavky na jakost výrobku. Hlavním posláním příslušných značek podle tohoto režimu bylo odkazovat na kvalitu BIO a tyto značky byly dostupné pro všechny výrobky bez ohledu na jejich původ. Ten mohl být zmíněn pouze jako druhotná informace.

(166)

Podpora na jakostní výrobky byla udělována pro rozvoj systémů zajištění jakosti, kontrol jakosti a kontrol ekologických výrobků (98. bod odůvodnění). Tato opatření rovněž sama o sobě nejsou omezena na výrobky pocházející z určité země.

(167)

Podpora na obecnou reklamu nevyvolává žádné otázky ohledně původu výrobků, neboť propagace výrobků či odkazování na ně probíhalo v těchto kampaních zcela obecným způsobem, bez jakéhokoli poukazování na původ.

(168)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU mohou být podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, považovány za slučitelné s vnitřním trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(169)

Podle oznámení Komise o pravidlech, která se používají při posuzování protiprávních státních podpor (71), je zapotřebí protiprávní státní podpory ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 posuzovat na základě pravidel platných v době poskytnutí podpory.

(170)

V období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 byly platné pokyny na období 2000–2006. Ode dne 1. ledna 2007 byly použitelné pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (72) (dále jen „pokyny na období 2007–2013“) v souladu s jejich bodem 194.

(171)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle bodu 196 pokynů na období 2007–2013 měly členské státy na uvedení existujících režimů podpory do souladu s pokyny k dispozici přechodné období v délce trvání do 31. prosince 2007. Definice existující podpory je uvedena v čl. 1 bodě b) nařízení (ES) č. 659/1999. Podle čl. 1 bodu b) podbodu ii), jenž se na tento případ použije, se existující podporou rozumí schválená podpora, což znamená režimy podpory a jednotlivé podpory schválené Komisí nebo Radou.

(172)

Režim podpory NN 34 A/2000 skutečně byl schválen Komisí, a to dne 30. června 2004. V září 2004 však bylo rozhodnutí napadeno stěžovateli před Soudem prvního stupně (nyní Tribunál), který rozsudkem ze dne 18. listopadu 2009 rozhodnutí Komise zrušil. Rakousko proti tomuto rozsudku podalo odvolání, Soudní dvůr je zamítl a dne 27. října 2011 v plném rozsahu potvrdil rozsudek Soudu prvního stupně.

(173)

Rakouské orgány tvrdí, že projednávaný režim představoval existující podporu a měl být posuzován podle nových pokynů na období 2007–2013 až od 1. ledna 2008. V dopise ze dne 14. září 2012 Rakousko také odkazuje na zásadu legitimních očekávání a namítá, že rozhodnutí Komise bylo zrušeno až v roce 2011.

(174)

Podle judikatury (73) týkající se legitimních očekávání platí, že „pokud byla podána žaloba na neplatnost, příjemce nemá tuto jistotu do té doby, dokud soud Společenství nepřijme konečné rozhodnutí“. Na legitimní očekávání se proto nelze v tomto případě odvolávat.

(175)

Režim podpory NN 34 A/2000 proto nelze považovat za existující podporu založenou na rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2004, a tudíž nelze uplatnit přechodné období podle bodu 196 pokynů na období 2007–2013. Daný režim podpory měl být uveden do souladu s pokyny na období 2007–2013 k 1. lednu 2007.

(176)

Pokud jde o reklamní opatření, slučitelnost podpory poskytnuté v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2001 musí být posouzena s ohledem na sdělení Komise o zapojení státu do propagace zemědělských produktů a produktů rybolovu (74) (dále jen „sdělení z roku 1986“) a rámec pro vnitrostátní podporu na reklamu zemědělských produktů a některých produktů neuvedených v příloze II Smlouvy o EHS, kromě produktů rybolovu (75) (dále jen „rámec pro reklamu z roku 1987“).

(177)

Podporu poskytnutou od 1. ledna 2002 je třeba posoudit s ohledem na pokyny Společenství ke státní podpoře na reklamu produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES a určitých produktů v příloze I neuvedených (dále jen „pokyny pro reklamu z roku 2001“) (76).

(178)

Při posuzování státní podpory na reklamu zemědělských produktů poskytnuté po 1. lednu 2007 použije Komise oddíl VI.D pokynů na období 2007–2013.

(179)

Rámec pro reklamu z roku 1987 se použije na reklamu vymezenou jako každou činnost využívající sdělovacích prostředků (jako je tisk, rádio, televize nebo plakáty), jejímž cílem je přimět spotřebitele ke koupi příslušného výrobku. Z její oblasti jsou vyloučeny propagační činnosti v širším smyslu, jako je šíření vědeckých poznatků mezi širokou veřejnost, pořádání veletrhů nebo výstav, účast na těchto a podobných akcích pro styk s veřejností, včetně průzkumů veřejného mínění a výzkumů trhu (77).

(180)

Oblast působnosti pokynů pro reklamu z roku 2001 je v zásadě totožná s výše popsanou oblastí rámce pro reklamu z roku 1987, existují však mezi nimi určité rozdíly. První zásadní změna se týká skutečnosti, že došlo k doplnění hospodářských subjektů jako potenciálních adresátů reklamy (78). Druhá změna se týká skutečnosti, že definice reklamy byla rozšířena, aby zahrnovala reklamní činnosti (například distribuci materiálů za tímto účelem) zaměřené na spotřebitele v místě prodeje (79).

(181)

Oblast působnosti oddílu IV.D pokynů na období 2007–2013 je totožná s oblastí působnosti pokynů pro reklamu z roku 2001 (80).

(182)

Rámec pro reklamu z roku 1987 i pokyny pro reklamu z roku 2001 se vztahují na reklamní činnosti, nikoli však na propagační činnosti. Podpora na propagační činnosti je klasifikována jako technická pomoc, na niž se vztahují zvláštní pravidla.

(183)

Ve zde projednávaném případě byla podpora poskytnuta na reklamní kampaně využívající různé sdělovací prostředky a jiné způsoby propagace. Tyto reklamní kampaně se týkaly

(184)

Z informací předložených rakouskými orgány lze vyvodit, že cílem těchto opatření bylo přimět spotřebitele ke koupi příslušného výrobku (viz 75. a 94. bod odůvodnění). Výše zmíněná opatření proto spadají do oblasti působnosti reklamy a musí být podrobena analýze s ohledem na platné předpisy.

(185)

Slučitelnost podpory poskytnuté před 1. lednem 2002 musí být posouzena s ohledem na sdělení z roku 1986 a rámec pro reklamu z roku 1987 (176. bod odůvodnění).

(186)

Bod 2.2 rámce pro reklamu z roku 1987 zakazuje podporu na reklamu spojenou s konkrétními firmami.

(187)

Bod 3 stanoví podmínku, že reklama by se měla týkat alespoň jedné z těchto kategorií (pozitivní kritéria):

(188)

Dále pak podle bodu 4 rámce pro reklamu z roku 1987 nesmí podpora poskytnutá podle zmíněného rámce překročit částku, kterou na danou reklamní kampaň vyčlenilo samo odvětví, což znamená, že maximální intenzita podpory ve výši 100 % může být povolena pouze tehdy, pokud obchodní odvětví přispělo na náklady alespoň 50 %, ať už dobrovolnými příspěvky, výběrem parafiskálních odvodů nebo povinnými příspěvky. Maximální intenzita podpory ve výši 100 % je proto povolena.

(189)

Jak bod 2 sdělení z roku 1986, tak i bod 2.1 rámce pro reklamu z roku 1987 (81) zdůrazňují, že podporu na reklamu nelze považovat za slučitelnou se společným trhem, pokud reklamní materiál porušuje článek 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU).

(190)

Podle bodu 2.1 sdělení z roku 1986 platí, že obecné reklamní kampaně, v nichž se neodkazuje na původ výrobku, vývozní propagační kampaně pořádané v jiných členských státech, jakož i kampaně na domácím trhu propagující konkrétní kvality nebo druhy výrobků, které neobsahují žádné konkrétní odkazy na domácí původ výrobku kromě těch, jež mohou být zjevné z odkazů na příslušné kvality nebo druhy nebo na běžné označení produktu, neporušují článek 34 SFEU.

(191)

Naopak jasné porušení článku 30 Smlouvy o EHS (nyní článku 34 SFEU) představují podle bodu 2.2 sdělení z roku 1986 tyto kampaně: propagační kampaně, které spotřebitelům doporučují zakoupení domácích výrobků výlučně z důvodu jejich domácího původu, nebo propagační kampaně, jejichž cílem je odrazovat od koupě výrobků z jiných členských států nebo znevážit tyto výrobky v očích spotřebitele (negativní propagace).

(192)

Bod 2.3 sdělení z roku 1986 dále uvádí, že propagační kampaně na domácím trhu členského státu mohou být z důvodu odkazů na domácí původ výrobků a za podmínky nedodržení určitých omezení napadnutelné podle článku 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU).

(193)

Podle bodu 2.3.1 sdělení z roku 1986 jsou propagační kampaně vyzdvihující druhy nebo kvality výrobků vyrobených v některém členském státě prakticky omezeny na domácí nebo regionální speciality a často poukazují na zvláštní kvality výrobků vyrobených v některém členském státě a na domácí původ těchto výrobků, i když jsou tyto výrobky a jejich kvality podobné výrobkům vyrobeným jinde. Je-li v takovéto propagační kampani kladen přehnaný důraz na domácí původ výrobku, vzniká riziko porušení článku 30 Smlouvy o EHS (nyní článku 34 SFEU).

(194)

Sdělení z roku 1986 proto od členských států vyžadovalo, aby zejména zajistily přísné dodržování těchto pokynů:

(195)

V právním stanovisku připojeném k informacím předloženým dne 25. února 2015 rakouské orgány uvedly, že porušení článku 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU) je třeba posuzovat z historického hlediska a že v období let 1995 až 2002 nebyl u Soudního dvora projednáván žádný případ, v němž by se text a grafické sdělení na některé značce posuzoval z hlediska porušení článku 30 Smlouvy o EHS. Podle názoru Komise je tento argument irelevantní. Jak bylo uvedeno výše, sdělení z roku 1986 (82) i rámec pro reklamu z roku 1987 obsahují výslovné a podrobné pokyny, jak mají členské státy navrhovat svá opatření, aby zabránily porušení článku 30 Smlouvy o EHS.

(196)

Komise na základě informací, které měla při rozhodnutí o zahájení řízení k dispozici ohledně období před rokem 2002, nebyla s to posoudit slučitelnost reklamních opatření s výše uvedenými pravidly. Rakouské orgány proto byly vyzvány, aby poskytly nezbytné informace související s výše zmíněnými podmínkami.

(197)

Rakouské orgány v odpovědi ze dne 14. září 2012 neposkytly dostatek informací pro ověření slučitelnosti podpory (rakouské orgány pouze odkázaly na výroční zprávy z let 1995 až 2001). Další žádost o informace o těchto bodech proto byla zaslána dne 19. února 2014 a Rakousko na ni odpovědělo dne 5. května 2014.

(198)

Rakouské orgány ve své odpovědi uvedly, že reklamní kampaně se týkaly přebytku zemědělských produktů anebo reklamy na jakostní produkty. Pozitivní kritéria uvedená v bodě 3 rámce pro reklamu z roku 1987 tak byla splněna.

(199)

Podle informací rakouských orgánů neobsahovala reklama žádné odkazy na konkrétní firmy.

(200)

Pokud jde o maximální intenzitu podpory, odvody z odvětví tvořily více než 50 % z částky podpory (viz rovněž 43. a 56. bod odůvodnění). Kritérium bodu 4 rámce pro reklamu z roku 1987 týkající se intenzity podpory proto bylo splněno.

(201)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti ohledně možného porušení článku 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU). Podle předběžného názoru Komise se odkaz na domácí původ uvedený na značce jakosti nejevil jako druhotná informace (viz 65. bod odůvodnění). Komise dále konstatovala, že v mnoha reklamních materiálech nebyl odkaz na původ výrobku omezen na značku jakosti, ale objevoval se i na jiných místech reklamy (viz 83. bod odůvodnění).

(202)

V rozhodnutí o zahájení řízení proto rakouské orgány byly vyzvány, aby popsaly vzhled značky jakosti a bioznačky v období let 1995 až 2001, a poskytly reprezentativní příklady reklamních materiálů, v nichž byly značky použity.

(203)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 uvedly, že tyto informace jsou již obsaženy v předložených výročních zprávách o státní podpoře za období let 1995 až 2004. Komise v dopise ze dne 19. února 2014 odpověděla, že tyto informace nejsou dostačující pro provedení analýzy slučitelnosti, a požádala o předložení podrobného posouzení (tj. dotazníků pro oznámení podpory) na základě předpisů platných v období provedení opatření. Toto posouzení bylo poskytnuto v odpovědi ze dne 5. května 2014.

(204)

Specifická kritéria slučitelnosti pro jednotlivé druhy reklamy jsou analyzována níže.

(205)

Pokud jde o odkazování na konkrétní firmy v některých reklamních kampaních (90. bod odůvodnění), Komise konstatuje, že podle bodu 2.2 rámce pro reklamu z roku 1987 je podpora na reklamu odkazující na konkrétní firma zakázána.

(206)

Rakouské orgány ve svém dopise ze dne 14. září 2012 namítly, že firmy zmíněné v reklamě přispěly k některým nákladům na kampaň (Druck- und Werbeeinschaltung). Kampaně odkazující na konkrétní firmy přesto nelze podle pravidel o státní podpoře povolit (bod 2.2 rámce pro reklamu z roku 1987). Skutečnost, že firmy zčásti přispěly na pokrytí nákladů spojených s kampaní, na tomto posouzení nic nemění.

(207)

Z dostupných informací vyplývá, že některé z obecných reklamních kampaní výslovně odkazovaly na původ výrobku (tj. Rakousko) (viz příklady uvedené v 84. a 90. bodě odůvodnění).

(208)

Tato opatření proto nebyla v souladu s body 2.1 (83) a 2.2 rámce pro reklamu z roku 1987 a porušila článek 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU). Komise se proto domnívá, že podpora na reklamní opatření v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999, v nichž se odkazovalo na původ výrobku nebo konkrétní společnosti, je neslučitelná se společným trhem (84).

(209)

V období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2001 reklamní kampaně odkazovaly pouze na zvláštní kvality nebo druhy výrobků a neobsahovaly žádné konkrétní odkazy na jejich domácí původ.

(210)

Kampaně v tomto období proto neporušily článek 30 Smlouvy o EHS, a byly tak v souladu s rámcem pro reklamu z roku 1987. Komise je proto považuje za slučitelné se společným trhem.

(211)

Rakouské orgány ve své odpovědi ze dne 14. září 2012 uvedly, že u značky jakosti byly použity značky totožné s těmi, které byly schváleny rozhodnutím Komise ve věci N 589/2008. Rakouské orgány proto dospěly k závěru, že odkaz na domácí původ byl druhotného významu.

(212)

Komise s poznámkami rakouských orgánů nesouhlasí. Jak je uvedeno výše (65. bod odůvodnění), v období let 1995 až 1999 bylo pro značku jakosti použito jiné logo. V tomto logu nemá odkaz na původ výrobku oproti sdělení týkajícího se kvality druhotný význam. Vizuální stránka (rakouská vlajka) i použitý text uvádějí Rakousko jako hlavní informaci.

(213)

Bod 2.3.1 sdělení z roku 1986, podle něhož by odkazy na domácí původ měly být až druhotnou informací, kterou kampaň spotřebitelům sděluje, a neměly by být hlavním důvodem, na jehož základě se spotřebitelům doporučuje zakoupení daného výrobku, tak nebyl dodržen. Komise se proto domnívá, že podpora na značku jakosti v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999 je neslučitelná se společným trhem.

(214)

Pokud jde o období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2001, Komise je toho názoru, že nová loga, která jsou totožná s logy posuzovanými v rozhodnutí Komise ve věci N 589/2008, splňují podmínky rámce pro reklamu z roku 1987, a související podporu tudíž považuje za slučitelnou se společným trhem.

(215)

Jak vyplývá ze 65. bodu odůvodnění, byla v reklamních opatřeních pro bioznačku použita loga totožná s logy používanými v období po roce 2002.

(216)

Tento druh reklamy vyzdvihuje druhy nebo kvality výrobků vyrobených v některém členském státě, a spadá tudíž do bodu 2.3.1 sdělení z roku 1986, který požaduje, aby na domácí původ výrobku nebyl kladen přehnaný důraz.

(217)

Jedna ze dvou verzí loga neobsahovala žádný odkaz na původ výrobků. Druhá verze uváděla původ výrobku jako druhotnou informaci. První verze nepředstavovala žádné problémy z hlediska možného porušení článku 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU). Pokud jde o druhou verzi, podmínky bodu 2.3.1 sdělení z roku 1986 byly splněny, neboť:

(218)

Podpora na reklamu pro bioznačku proto v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2001 splňovala podmínky sdělení z roku 1986. Komise tuto podporu proto považuje za slučitelnou se společným trhem.

(219)

Reklamní kampaně pořádané mimo Rakousko neuváděly žádné konkrétní odkazy na domácí původ výrobku kromě těch, jež mohou být zjevné z odkazů na dotčené kvality nebo druhy nebo na běžné označení výrobku. Tyto kampaně tak byly v souladu s bodem 2.1 sdělení z roku 1986 a neporušily článek 30 Smlouvy o EHS (nyní článek 34 SFEU).

(220)

Podpora na reklamní činnosti mimo Rakousko proto v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2001 splňovala podmínky sdělení z roku 1986. Komise tuto podporu proto považuje za slučitelnou se společným trhem.

(221)

V období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 musela podpora na reklamní činnosti splňovat podmínky uvedené v pokynech na období 2000–2006. Podle bodu 18 pokynů na období 2000–2006 musela být opatření na propagaci a reklamu zemědělských produktů posouzena podle rámce pro reklamu z roku 1987.

(222)

Od 1. ledna 2002 byly v platnosti pokyny pro reklamu z roku 2001, které nahradily sdělení z roku 1986 a rámec pro reklamu z roku 1987 (body 69 a 75 pokynů pro reklamu z roku 2001). Komise bude proto při posuzování za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 vycházet z pokynů pro reklamu z roku 2001.

(223)

Podle bodu 12 pokynů pro reklamu z roku 2001 by podpora poskytnutá na reklamu zemědělských a jiných produktů v zájmu slučitelnosti se společným trhem neměla narušovat obchod v rozsahu, který by byl proti společnému zájmu (negativní kritéria), a měla by usnadňovat rozvoj určitých hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí (pozitivní kritéria).

(224)

Podle bodu 18 pokynů pro reklamu z roku 2001 nebylo možné poskytnout podporu na reklamní kampaně, které porušovaly článek 28 Smlouvy o ES (nyní článek 34 SFEU) zakazující mezi členskými státy množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem.

(225)

Podpora nemohla být poskytnuta na reklamní činnosti přímo spojené s výrobky jedné nebo několika konkrétních firem. Pokud byl výkon reklamních činností financovaných z veřejných prostředků svěřen soukromým firmám, musely být tyto firmy vybrány na základě tržních zásad (body 29 a 30 pokynů pro reklamu z roku 2001).

(226)

Kampaně dále nesměly být v rozporu se sekundárními právními předpisy Společenství a zejména musely splňovat ustanovení směrnice 2000/13/ES (body 25 až 28 pokynů pro reklamu z roku 2001).

(227)

Body 31 a 32 pokynů pro reklamu z roku 2001 stanovily, že pro uplatnění odchylky podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU) se reklamní činnosti musely týkat přebytkových výrobků nebo málo využívaných druhů, nových výrobků nebo náhradních výrobků, které dosud nejsou v přebytku, vysoce kvalitních výrobků, rozvoje určitých regionů nebo rozvoje malých a středních podniků.

(228)

V kapitole 4 pokynů pro reklamu z roku 2001 bylo podrobně rozvedeno uplatnění výše uvedených pozitivních kritérií na konkrétní druhy reklamy, a to na podporu na reklamu, v níž je původ součástí sdělení (oddíl 4.1), a podporu na reklamu na jakostní výrobky (oddíl 4.2).

(229)

Podle bodu 23 pokynů pro reklamu z roku 2001 bylo možné identifikovat zemi původu pomocí slov nebo symbolů, pokud byla zachována přiměřená rovnováha mezi odkazy na kvality a druhy výrobku na jedné straně a na jeho domácí původ na straně druhé. Odkazy na domácí původ musely být až druhotnou informací, kterou kampaň spotřebitelům sdělovala, a nemohly představovat hlavní důvod, na jehož základě se spotřebitelům doporučovalo zakoupení daného výrobku. Reklama,v níž se zmiňoval (regionální) původ výrobku jako druhotná informace, nebyla považována za porušení článku 28 Smlouvy o ES (nyní článek 34 SFEU). Pro posouzení toho, zda byl původ skutečně druhotnou informací, by Komise vzala v úvahu celkový význam textu anebo symbolu, včetně obrázků a celkového provedení, které odkazují na původ, a význam textu anebo symbolu odkazujícího na jedinečné reklamní sdělení, tj. tu část reklamní zprávy, která není zaměřena na původ (body 40 a 41 pokynů pro reklamu z roku 2001).

(230)

Podpora udělovaná na výrobky splňující zvláštní požadavky na kvalitu musela být otevřena všem výrobkům ve Společenství bez ohledu na jejich původ. Od členských států se také požadovalo, aby uznávaly výsledky srovnatelných kontrol provedených v jiných členských státech (bod 49 pokynů pro reklamu z roku 2001).

(231)

Podle bodu 55 pokynů pro reklamu z roku 2001 bylo možné podporu schválit pouze tehdy, pokud produkty nesoucí označení poukazující na ekologické metody produkce splňovaly požadavky nařízení (EHS) č. 2092/91. Všichni producenti a zpracovatelé produktů ekologického zemědělství museli podléhat systému kontrol stanovenému v uvedeném nařízení.

(232)

Komise při uplatnění výše uvedených ustanovení na reklamní činnosti týkající se značky jakosti a bioznačky v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 dospěla k těmto závěrům:

(233)

Značka jakosti a jedna ze dvou verzí bioznačky (viz 64. bod odůvodnění) obsahovaly odkaz na původ výrobku, tuto informaci však lze považovat za druhotnou oproti hlavnímu sdělení týkajícímu se (ekologické) kvality výrobku. Odkaz na původ výrobku měl druhotné postavení jak v grafickém sdělení (pozadí), tak i v textu loga.

(234)

Pokud jde o ztvárnění značek, Komise konstatuje, že ústřední prostor značky zaujímalo pole, kterému dominoval text „AMA Gütesiegel“ nebo „BIO“, a původ výrobku byl uveden značně menším písmem. Postranní části značky byly vyvedeny v národních barvách (např. v červené a bílé pro Rakousko) bez jakýchkoli dalších symbolů určujících zemi původu. Prostřední pole zabíralo na značkách vizuálně dominantní prostor a navíc představovalo zhruba 65 % celkové šířky značky (viz 64. bod odůvodnění). Rakouské orgány dále uvedly, že při všech reklamních činnostech týkajících se obou značek byla hlavním sdělením kvalita výrobku a původ výrobku, byl-li uveden, byl pouze druhotnou informací (viz 79. bod odůvodnění).

(235)

Podle informací rakouských orgánů byla bioznačka udělována pouze výrobkům splňujícím kritéria nařízení (EHS) č. 2092/91 (viz 69. bod odůvodnění).

(236)

Rakouské orgány potvrdily, že v případě dotovaných reklamních opatření byla dodržena ustanovení směrnice 2000/13/ES (viz 68. bod odůvodnění).

(237)

Reklamní činnosti nebyly přímo spojeny s výrobky jedné nebo několika konkrétních firem. Rakouské orgány upřesnily, že v reklamě uskutečňované na prodejních místech nebyly propagovány žádné konkrétně jmenované firmy nebo výrobky a že vlastník prodejního místa neměl z podpory žádný prospěch (viz 78. bod odůvodnění).

(238)

Rakouské orgány upřesnily, že všechny reklamní činnosti financované prostřednictvím AMA Marketing vykonávaly soukromé firmy vybrané na základě nabídkového řízení (viz 52. bod odůvodnění).

(239)

Podle vyjádření rakouských orgánů mohly dále značku jakosti používat všechny výrobky vyrobené v Unii, pokud splňovaly zvláštní požadavky na použití této značky. Tyto zvláštní požadavky se týkaly buď kvality výrobku, nebo byly omezeny na zajištění uvedeného zeměpisného původu výrobku. V každém případě mohly být tyto zvláštní požadavky splněny bez ohledu na zeměpisný původ výrobku (viz 161. bod odůvodnění).

(240)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že neměla k dispozici informace týkající se otázky uznávání rovnocenných kontrol prováděných v jiných členských státech. Rakouské orgány ve svém dopise ze dne 14. září 2012 potvrdily uznávání těchto kontrol a poskytly příslušné doklady.

(241)

Přestože rakouské orgány potvrdily, že od roku 2002 mohly značku jakosti a bioznačku používat všechny výrobky bez ohledu na jejich původ, Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti, neboť odkaz na domácí produkty byl z hlavního právního základu pro opatření, tedy ze zákona o AMA, odstraněn až v roce 2007 (viz 161. bod odůvodnění).

(242)

Rakouské orgány ve svém dopise uvedly nová interní pravidla, podle nichž byly značky přístupné všem výrobkům, jakož i údaje prokazující, že značky od roku 2001 skutečně získala řada nerakouských výrobků. Znovu také potvrdily, že od roku 2002 byla pravidla uplatňována na všechny výrobky bez ohledu na jejich původ.

(243)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že není zřejmé, zda nová interní pravidla AMA byla uvedena v účinnost již od 26. září 2002, nebo zda existovalo přechodné období po 26. září 2002, během něhož byla podpora poskytována podle starých pravidel. Rakouské orgány ve svém dopise ze dne 14. září 2012 prohlásily, že žádné takové přechodné období neexistovalo.

(244)

Ve 175. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že neměla k dispozici dostatek informací pro posouzení toho, zda jsou pravidla pro státní podporu použitelná na spolufinancovaná opatření na propagaci bioznačky uvedená v 80. bodě odůvodnění. Vyzvala proto rakouské orgány, aby poskytly více informací o povolení opatření jakožto státní podpory a o trvání programového období. Rakouské orgány ve svém dopise ze dne 14. září 2012 uvedly, že opatření na propagaci bioznačky byla součástí rakouského spolufinancovaného informačního a propagačního programu pro bioprodukty.

(245)

Rakouské orgány ve své odpovědi ze dne 14. září 2012 také uvedly: V období 2002–2008 (20. září 2002–15. září 2005) probíhal spolufinancovaný informační a propagační program pro ekologické produkty. Tento program byl schválen rozhodnutím Komise K (2002) 3116 ze dne 22. srpna 2002 (85). Rozhodnutím Komise K (2007) 3299 ze dne 10. července 2007 byl dále schválen další tříletý program pro bioznačku (1. října 2007–30. září 2010) (86).

(246)

Z důvodů uvedených výše byla podpora na reklamní opatření provedená v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 v souladu s pokyny pro reklamu z roku 2001, a tudíž s pokyny na období 2000–2006. Komise se proto domnívá, že tato podpora byla slučitelná se společným trhem.

(247)

Povoleny mohly být reklamní kampaně, které byly organizovány přímo nebo nepřímo jedním členským státem na trhu jiného členského státu nebo na domácím trhu podporujícího členského státu a které výrobek propagovaly zcela obecným způsobem bez jakéhokoli odkazu na jeho zemi původu (bod 19 písm. a) a b) pokynů pro reklamu z roku 2001).

(248)

V souladu s pokyny pro reklamu z roku 2001 zaujala Komise kladný postoj k reklamním kampaním organizovaným s cílem představit spotřebitelům zemědělské a jiné výrobky konkrétního členského státu nebo regionu. Tyto kampaně mohly být zaměřeny na původ výrobku, pokud byly uspořádány mimo členský stát nebo region, v němž byly dotčené zemědělské a jiné výrobky vyrobeny. Kampaně se musely omezit na představení objektivních vlastností dotčených výrobků a neměly v zásadě obsahovat žádná subjektivní tvrzení ohledně kvality výrobků (body 35 až 39 pokynů pro reklamu z roku 2001).

(249)

Na základě informací, jež byly v době rozhodnutí o zahájení řízení k dispozici pro období 2002–2004 ohledně obecné reklamy a reklamních činností mimo Rakousko (viz oddíly 2.7.1.2 a 2.7.1.3 rozhodnutí o zahájení řízení), nebylo možné posoudit slučitelnost opatření s podmínkami uvedenými v bodě 19 písm. b), bodech 29, 30 a 39 pokynů pro reklamu z roku 2001.

(250)

Rakouské orgány proto byly v rozhodnutí o zahájení řízení vyzvány, aby poskytly nezbytné informace související s výše zmíněnými ustanoveními.

(251)

Reklamní kampaně mimo členský stát a obecná reklama v rámci členského státu musely splňovat pozitivní kritéria podle pokynů pro reklamu z roku 2001 (viz 227. a 228. bod odůvodnění).

(252)

Kromě toho bylo v bodě 47 pokynů pro reklamu z roku 2001 stanoveno, že pro účely reklamy na výrobky splňující zvláštní požadavky na kvalitu měly tyto výrobky splňovat normy nebo specifikace, které byly zjevně vyšší nebo specifičtější než ty, které byly stanoveny v příslušných právních předpisech Společenství či vnitrostátních předpisech.

(253)

Bod 60 pokynů pro reklamu z roku 2001 stanoví, že při poskytování podpory na reklamní opatření by podle obecné zásady míra přímé podpory (poskytované z veřejných rozpočtových prostředků pro všeobecné účely) neměla činit více než 50 %, přičemž podniky dotčeného odvětví měly povinnost přispět na náklady alespoň 50 %. Příspěvek odvětví mohl pocházet rovněž z parafiskálních odvodů nebo povinných příspěvků.

(254)

Pokud jde o obecnou reklamu a reklamní opatření mimo Rakousko, Komise na základě informací za období let 2002–2004, jež měla k dispozici při předložení rozhodnutí o zahájení řízení, nemohla posoudit slučitelnost opatření s výše uvedenými pravidly. Rakouské orgány proto byly vyzvány, aby poskytly nezbytné informace ohledně podmínky uvedené v bodě 32 pokynů pro reklamu z roku 2001 (174. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(255)

Rakousko ve své odpovědi ze dne 14. září 2012 odkázalo na svůj dopis ze dne 13. prosince 2002. Tento dopis však obsahuje pouze konkrétní příklady a vnitrostátní právní základ těchto opatření. Komise proto ve své žádosti o informace ze dne 19. února 2014 požádala rakouské orgány, aby vyplnily příslušné oznamovací formuláře a předložily je Komisi. Rakouské orgány ve své odpovědi ze dne 30. dubna 2014 předložily požadované oznamovací formuláře. Informace obsažené ve formulářích nicméně odkazovaly pouze na obecné popisy podmínek režimu a nebyly dostačující pro řádné posouzení opatření.

(256)

Komise ve své žádosti o informace ze dne 17. prosince 2014 požádala o doplňující informace o tomto opatření. Rakousko ve své odpovědi ze dne 25. února 2015 potvrdilo, že:

(257)

Z důvodů uvedených výše byla podpora na reklamní kampaně mimo Rakousko a na obecná reklamní opatření v Rakousku, provedené v období let 2002 až 2004, v souladu s pokyny pro reklamu z roku 2001, a tudíž s pokyny na období 2000–2006. Komise tuto podporu proto považuje za slučitelnou se společným trhem.

(258)

Při posuzování státní podpory na reklamu zemědělských produktů poskytnuté po 1. lednu 2007 použije Komise oddíl VI.D pokynů na období 2007–2013.

(259)

Komise při předložení rozhodnutí o zahájení řízení neměla k dispozici dostatek informací pro posouzení souladu těchto opatření s pokyny na období 2007–2013. Komise v tomto ohledu vyjádřila určité pochybnosti ohledně splnění těch podmínek, které se odlišovaly od požadavků pokynů na období 2000–2006.

(260)

Komise upozornila rakouské orgány konkrétně na změny uvedené v bodě 153 písm. c) druhé polovině věty, v druhé větě bodu 155 a v bodě 158 pokynů na období 2007–2013. Rakouské orgány proto byly vyzvány, aby předložily nezbytné informace prokazující, že opatření týkající se reklamy na jakostní produkty splňovala výše uvedené podmínky pokynů.

(261)

Podle bodu 153 pokynů na období 2007–2013 by státní podpora na reklamní kampaně ve Společenství mohla být prohlášena za slučitelnou se Smlouvou, pokud by splňovala tyto podmínky:

(262)

Podle informací poskytnutých rakouskými orgány dne 30. dubna 2014 byly podmínky bodu 153 pokynů na období 2007–2013 splněny.

(263)

Podle ustanovení bodu 155 pokynů na období 2007–2013 mohl být v případě vnitrostátních nebo regionálních známek jakosti původ produktu zmíněn (pouze) jako vedlejší sdělení. Při posuzování toho, zda byl původ skutečně druhotnou informací, musela Komise vzít v úvahu celkový význam textu anebo symbolu, včetně obrázků a celkového provedení, které odkazují na původ, a význam textu anebo symbolu odkazujícího na jedinečné reklamní sdělení, tj. tu část reklamní zprávy, která nebyla zaměřena na původ.

(264)

Rakouské orgány v dopise ze dne 30. dubna 2014 potvrdily, že značky používané v roce 2007 byly totožné se značkami schválenými v rozhodnutí Komise z roku 2004 (viz rovněž 233. bod odůvodnění). Komise odkazuje na toto posouzení, a proto se domnívá, že podmínky bodu 155 pokynů na období 2007–2013 byly splněny.

(265)

Bod 156 pokynů na období 2007–2013 stanoví, že míra přímé podpory nemohla překročit 50 %. Pokud odvětví přispělo jakoukoliv formou do výše alespoň 50 % nákladů, mohla být míra podpory navýšena až na 100 % způsobilých nákladů. Jak bylo prokázáno výše (200. bod odůvodnění), tato podmínka byla splněna.

(266)

Podle ustanovení bodu 158 pokynů na období 2007–2013 musely být reklamní činnosti s ročním rozpočtem překračujícím 5 milionů EUR oznámeny zvlášť. Z informací poskytnutých rakouskými orgány (45. bod odůvodnění) lze vyvozovat, že tato podmínka byla splněna, neboť roční rozpočet vyčleněný na značku jakosti v letech 2007 a 2008 byl nižší než 5 milionů EUR.

(267)

S ohledem na důvody uvedené výše splňují reklamní opatření provedená v období let 2007 až 2008 pokyny na období 2007–2013, a jsou tak slučitelná s vnitřním trhem.

(268)

Komise v tomto ohledu konstatuje, že reklamní opatření na propagaci bioznačky byla ukončena na konci roku 2006, a proto se na ně nevztahuje posouzení podle pokynů na období 2007–2013 (viz 15. bod odůvodnění).

(269)

Ustanovení týkající se obecné reklamy a reklamy ve třetích zemích nejsou pro období let 2007 a 2008 relevantní, neboť opatření podpory, která se těchto činností týkala, vypršela v roce 2004 přijetím režimu podpory N 239/2004, jak je uvedeno v 39. bodě odůvodnění.

(270)

Zvláštní pokyny pro státní podporu byly v odvětví zemědělství uplatňovány teprve od 1. ledna 2000. Slučitelnost podpory poskytnuté před tímto datem proto musí být posuzována na základě Smlouvy a s ohledem na ustálenou praxi Komise v té době (viz 169. bod odůvodnění výše).

(271)

Propagační opatření v širším smyslu, jako je šíření vědeckých poznatků mezi širokou veřejnost, pořádání veletrhů nebo výstav, účast na těchto a podobných akcích pro styk s veřejností, včetně průzkumů veřejného mínění a výzkumů trhu, byla vyloučena z oblasti působnosti rámce pro reklamu z roku 1987 na základě jeho bodu 1.1. Pokud jde o výdaje na tyto činnosti, podle zavedené praxe Komise se státní podpora považovala za slučitelnou se společným trhem až do výše 100 % podle čl. 92 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU) (89).

(272)

Komise kromě toho v souladu se svou praxí a politikou zaujala příznivé stanovisko k opatřením podpory bez bezprostředního hospodářského účinku, která sloužila k poskytnutí technické pomoci v odvětví zemědělství. Povolena byla například podpora až do výše 100 % způsobilých nákladů opatření v oblasti popularizace nových metod.

(273)

Do těchto kategorií spadají marketingová opatření AMA popsaná v kapitole 4.3.

(274)

Cílem těchto opatření bylo šíření obecných poznatků prostřednictvím pořádání obecných informačních akcí. Záměrem těchto akcí bylo poskytnout zákazníkům faktické informace a k nákupu určitého produktu je nevybízely.

(275)

Sledovaný cíl těchto opatření byl proto v souladu s tehdejší běžnou praxí Komise považován za oprávněný. Intenzita podpory ve výši 100 % odpovídala rovněž maximální intenzitě podpory, která byla v dané době považována za přiměřenou s ohledem na sledovaný cíl a omezený negativní vliv na hospodářskou soutěž a obchod.

(276)

Podpora na propagaci v širším smyslu v období let 1995–1999 byla v souladu se zavedenou praxí Komise v té době, a Komise považuje proto předmětná opatření za slučitelná se společným trhem podle čl. 92 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU).

(277)

Pokud jde o podporu určenou na technickou pomoc a poradenské služby v souvislosti s vypracováním ustanovení k zajištění jakosti, Komise považovala takovéto služby za podporu bez bezprostředního hospodářského účinku, které sledují společný zájem a jsou přiměřené (zejména s ohledem na skutečnost, že významným způsobem neovlivňovaly podmínky hospodářské soutěže), a tudíž slučitelné se společným trhem.

(278)

Opatření popsaná v kapitole 4.3 mohou být považována za takovou podporu bez bezprostředního hospodářského účinku, která byla podle zavedené praxe Komise v té době považována za slučitelnou se společným trhem.

(279)

Pokud jde o kontrolní opatření k zajištění souladu s normami jakosti a vysledovatelnosti spravovanými daným průmyslem, Komise podle přístupu sděleného členským státům v dopise týkajícím se chovu zvířat (90) nadále umožňovala podporu až do výše 100 % nákladů na povinné kontroly. Vycházela přitom z pojetí, že i v tomto případě podpora sleduje cíl společného zájmu a je přiměřená, zejména pokud jde o omezený negativní dopad takovéto nepřímé podpory na hospodářskou soutěž a obchod.

(280)

V souvislosti s uvedenými opatřeními byly rakouské orgány požádány, aby vysvětlily, zda byly kontroly AMA povinné či nikoliv, a pokud povinné nebyly, aby uvedly, zda byla dodržena horní hranice pro intenzitu podpory.

(281)

Rakouské orgány v dopise ze dne 30. dubna 2014 odpověděly, že dané kontroly byly na základě prováděcích právních aktů AMA povinné a že horní hranice pro intenzitu podpory byla dodržena.

(282)

Podmínky pro slučitelnost podpory tak byly splněny.

(283)

Činnosti související s vývojem systémů jakosti a kontroly jakosti byly způsobilé pro poskytnutí podpory jak v souvislosti s bioznačkou, tak v souvislosti se značkou jakosti. To představuje podporu pro produkci a marketing jakostních produktů, která se posuzuje v rámci bodu 13 pokynů na období 2000–2006.

(284)

V bodě 13 pokynů na období 2000–2006 jsou stanoveny podmínky, podle nichž lze poskytnout podporu na produkci a marketing zemědělských produktů vysoké jakosti.

(285)

Podle bodu 13.2 pokynů na období 2000–2006 bylo možné podporu poskytnout mimo jiné na náklady spojené s poradenstvím, prováděním technických studií, studií proveditelnosti a koncepčních studií a průzkumů trhu a se zaváděním režimů zajištění jakosti. V případě malých a středních podniků nesměla podpora překročit 100 000 EUR na jednoho příjemce po dobu tří let nebo 50 % způsobilých nákladů podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší. V případě velkých podniků platila pouze první mezní hodnota.

(286)

Jak je upřesněno v bodě 13.3 pokynů na období 2000–2006, Komise usoudila, že na pravidelné kontroly jakosti prováděné výrobcem by se neměla poskytovat žádná podpora. Podpora směla být poskytnuta pouze na kontroly prováděné třetími stranami nebo jejich jménem, jako jsou například regulační orgány nebo organizace zodpovědné za dohled nad značkami. Podle bodu 13.4 pokynů na období 2000–2006 bylo možné poskytovat podporu na kontroly metod ekologické produkce prováděné v rámci nařízení (EHS) č. 2092/91 až do výše 100 % vzniklých nákladů.

(287)

Podle bodu 13.5 pokynů na období 2000–2006 bylo možné poskytovat podporu počínaje maximální přípustnou výší 100 % nákladů na kontroly prováděné subjekty odpovědnými za dohled nad používáním označení a značek jakosti v rámci uznaných režimů zajištění jakosti. Takové podpory se musely postupně snižovat, tak aby v sedmém roce svého trvání končily.

(288)

Podpora na náklady na vypracování a distribuci dokumentů souvisejících se zajištěním jakosti a na vývoj informačních systémů v rámci společnosti AMA Marketing sloužila k financování správních nákladů společnosti AMA Marketing (veřejnoprávního subjektu, nikoli účastníka trhu), a nepředstavovala tedy státní podporu na produkci, distribuci nebo marketing produktů uvedených na seznamu v příloze I Smlouvy.

(289)

Jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění, podpora na kontroly jakosti byla k dispozici pro externí kontroly používání bioznačky a značky jakosti, které byly prováděny subjekty zvolenými právě pro tento účel. Na kontroly související s používáním bioznačky a značky jakosti byla poskytována podpora až do výše 100 %, zatímco náklady na pravidelné kontroly nesli držitelé licencí, a proto na ně podpora poskytována nebyla.

(290)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 potvrdily, že podpora na kontroly jakosti nikdy nepřekročila maximální hranici 100 000 EUR na jednoho příjemce za období tří let. Podmínky bodu 13.2 pokynů na období 2000–2006 byly tudíž splněny.

(291)

V dopise ze dne 14. září 2012 a ze dne 30. dubna 2014 rakouské orgány neposkytly dostatečné údaje k posouzení dodržení podmínek bodů 13.3, 13.4 a 13.5 pokynů na období 2000–2006.

(292)

Komise tedy ve své žádosti o informace ze dne 17. prosince 2014 opět požádala o doplňující informace týkající se tohoto opatření. Rakousko v odpovědi z února 2015 potvrdilo, že:

(293)

V dřívějších dopisech ze dne 14. září 2012 a ze dne 30. dubna 2014 rakouské orgány již potvrdily, že podpory byly postupně snižovány a v roce 2009 byly zcela zrušeny. Jelikož pokyny na období 2000–2006 předpokládají postupné snižování podpory, byly tak podmínky bodu 13.5 těchto pokynů splněny pro všechna opatření poskytovaná do 31. prosince 2006.

(294)

Tyto podpory však byly poskytovány i po 1. lednu 2007 (tedy v letech 2007 a 2008) a na toto období se vztahují pokyny na období 2007–2013.

(295)

Pokud jde o pokyny na období 2007–2013, podmínky se v porovnání s podmínkami v pokynech na období 2000–2006 změnily ve dvou bodech: seznam druhů podpory byl upřesněn (91) a tento druh podpory byl dostupný pouze pro producenty v prvovýrobě. (92)

(296)

Proto jsou opatření ve prospěch producentů v prvovýrobě, která pokračovala i po roce 2007, v souladu s pokyny na období 2007–2013 a jsou slučitelná s vnitřním trhem.

(297)

Nicméně podpora poskytovaná podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění na trh musela být posuzována v souladu s bodem 99 pokynů na období 2007–2013. V této souvislosti se tedy odkazuje na oddíl 8.6.2 níže.

(298)

Rakouské orgány byly také nakonec vyzvány, aby v souvislosti se zavedením režimu zajištění jakosti ISO 9002 (viz 99. bod odůvodnění), ve 203. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, uvedly, zda bylo toto opatření použitelné i po roce 1999. A v případě, že ano, aby prokázaly, že splňovalo podmínky bodu 13 pokynů na období 2000–2006.

(299)

Rakousko v odpovědi z února 2015 uvedlo, že podle pokynů AMA (značka jakosti nebo bioznačka) nebyla norma ISO 9001:1994 ani jiná osvědčení povinná. Rakouské orgány dále trvaly na tom, že režim zajištění jakosti podle ISO 9002 nebyl vyžadován ani nebyl uplatnitelný.

(300)

Z výše uvedených důvodů je podpora poskytovaná na jakostní produkty v období 2000–2006 slučitelná s pokyny pro reklamu z roku 2001. Komise se proto domnívá, že tato podpora byla slučitelná se společným trhem.

(301)

Takováto podpora se posuzuje podle kapitoly IV.J pokynů na období 2007–2013.

(302)

Podle bodu 98 pokynů na období 2007–2013 mohla Komise prohlásit státní podpory na povzbuzení produkce jakostních zemědělských produktů poskytované producentům v prvovýrobě za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU), pokud splňovaly všechny podmínky článku 14 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 (93).

(303)

Článek 14 nařízení (ES) č. 1857/2006 stanovil, že podpora je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud byla poskytnuta na způsobilé náklady vyjmenované v čl. 14 odst. 2 a splňovala podmínky stanovené v odstavcích 3 až 6 článku 14 nařízení (ES) č. 1857/2006.

(304)

Podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1857/2006 může podpora na povzbuzení produkce jakostních zemědělských produktů krýt až 100 % způsobilých nákladů mimo jiné:

(305)

Podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 1857/2006 smí být podpora poskytnuta pouze na náklady na služby poskytované třetími stranami anebo na kontroly prováděné třetími stranami nebo jménem třetích stran, například příslušnými regulačními orgány nebo subjekty jednajícími jejich jménem, nebo nezávislými subjekty příslušnými pro kontrolu a dohled nad používáním zeměpisných označení a označení původu, ekologických značek nebo označení jakosti, pokud tato označení a značky byla v souladu s právními předpisy Společenství. Podpora nemohla být poskytována na výdaje na investice.

(306)

Podle čl. 14 odst. 4 nařízení (ES) č. 1857/2006 nemohla být podpora poskytována na náklady na kontroly prováděné osobně zemědělcem nebo výrobcem, nebo pokud právní předpisy Společenství stanovily, že náklady na kontrolu hradí producenti, bez uvedení skutečné výše poplatků.

(307)

V čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 1857/2006 se stanovilo, že s výjimkou podpory uvedené v odst. 2 písm. f) daného nařízení se podpora poskytovala ve formě věcného plnění dotovaných služeb a nemohla zahrnovat přímé platby peněžních částek producentům.

(308)

K podpoře musela mít přístup každá způsobilá osoba v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek. Pokud byly služby nabízeny seskupeními producentů nebo jinými vzájemně se podporujícími zemědělskými organizacemi, nesmělo být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou přístupu ke službě a příspěvky na administrativní náklady musely být omezeny na poměrné náklady za poskytnutí služby (čl. 14 odst. 6 nařízení (ES) č. 1857/2006).

(309)

Podle bodu 100 pokynů na období 2007–2013 Komise státní podpory na krytí nákladů ve prospěch velkých podniků nepovolila.

(310)

Většina podstatných podmínek pokynů na období 2007–2013 pro slučitelnost podpory poskytované producentům v prvovýrobě se v porovnání s pokyny na období 2007–2013 popsanými výše nezměnila. V této souvislosti se tedy odkazuje na posouzení v oddíle 8.5 níže.

(311)

Podstatné změny oproti předchozímu období souvisely se skutečností, že podpora musela být ve formě věcného plnění (prostřednictvím dotovaných služeb) a musela k ní mít přístup každá způsobilá osoba v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek. Rakouské orgány potvrdily, že tyto podmínky byly splněny.

(312)

Podpora poskytovaná producentům v prvovýrobě na jakostní produkty tedy je v souladu s pokyny na období 2007–2013. Komise tuto podporu proto považuje za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU).

(313)

Podle bodu 99 pokynů na období 2007–2013 mohla Komise prohlásit státní podpory na povzbuzení produkce jakostních zemědělských produktů a na jejich uvádění na trh poskytované podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU), pokud splňovaly všechny podmínky článku 5 nařízení Komise (ES) č. 70/2001 (94).

(314)

Nařízení (ES) č. 70/2001 bylo nahrazeno nařízením Komise (ES) č. 800/2008 (95) (obecné nařízení o blokových výjimkách na období 2008–2013), které v článku 43 stanoví, že veškeré odkazy na nařízení (ES) č. 70/2001 se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 800/2008. Nařízení (ES) č. 800/2008 vstoupilo podle svého článku 45 v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, tedy dne 29. srpna 2008. V období od 1. ledna 2007 do 28. srpna 2008 tedy pro příslušnou podporu platil čl. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 70/2001 a po tomto datu začal platit článek 26 nařízení (ES) č. 800/2008.

(315)

Pokud jde o podporu na poradenské služby, uvedené články obsahují stejné podmínky: podporu bylo možné poskytnout ve prospěch malých a středních podniků, způsobilé byly náklady na poradenské služby externích poradců, intenzita podpory nesměla přesáhnout 50 % způsobilých nákladů na tyto služby a nesmělo se přitom jednat o služby, které byly využívány trvale nebo v pravidelných intervalech nebo které byly součástí obvyklých provozních nákladů podniku, jako například pravidelné daňové nebo právní poradenství či reklama.

(316)

Kromě toho bylo možné pro prvovýrobu i zpracování a uvádění na trh podle bodu 101 pokynů poskytovat podporu na investice nezbytné pro modernizaci výrobních zařízení, včetně investic nezbytných pro správu dokumentačních systémů a pro provádění kontrol provozu a produktů, pouze v souladu s pravidly stavenými v pokynech na období 2007–2013 pro investiční podporu.

(317)

Komise v tomto ohledu vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení určité pochybnosti ohledně splnění těch podmínek, které se odlišovaly od požadavků stanovených v pokynech na období 2000–2006.

(318)

Komise rakouské orgány upozornila zejména na tyto podstatné změny:

(319)

Z informací, které byly k dispozici ve fázi předběžného přezkumného řízení, nebylo jasné, zda rakouské orgány v roce 2007 posuzovaly předmětná opatření v souladu s výše uvedenými podmínkami pokynů na období 2007–2013. Rakouské orgány byly proto vyzvány k poskytnutí dalších informací, aby se prokázalo, že opatření na podporu jakosti v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 splňovala nová pravidla platná od 1. ledna 2007.

(320)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 argumentovaly, že povinnost přizpůsobit se novým pravidlům státní podpory nastala až ode dne 1. ledna 2008 a nikoliv ode dne 1. ledna 2007, jak uvedla Komise (viz 172. a 173. bod odůvodnění). Z tohoto důvodu neposkytly rakouské orgány žádné další informace k posouzení slučitelnosti. Komise v žádosti o informace ze dne 19. února 2014 opět vyzvala rakouské orgány k poskytnutí informací k tomuto bodu. Rakouské orgány v odpovědi ze dne 30. dubna 2014 trvaly na svém tvrzení uvedeném v předchozím dopise a neposkytly žádné další informace pro účely posouzení slučitelnosti.

(321)

Komise v žádosti o informace ze dne 17. prosince 2014 opět rakouské orgány požádala o poskytnutí informací za účelem posouzení slučitelnosti opatření na zajištění jakosti. Rakouské orgány opět uvedly, že povinnost přizpůsobit se novým pravidlům pro státní podporu platila až od 1. ledna 2008 a nikoliv od 1. ledna 2007.

(322)

Komise by ráda upozornila na to, že na rozdíl od tvrzení rakouských orgánů, povinnost upravit režimy podle nových pravidel platila od 1. ledna 2007, a nikoliv od 1. ledna 2008.

(323)

V době vstupu nových pravidel v platnost (tedy 1. ledna 2007) byla soudně projednávána věc T-375/04 (viz 22. bod odůvodnění), v jejímž důsledku bylo zrušeno rozhodnutí Komise NN 34 A/2000 ze dne 30. června 2004. Rozhodnutí Komise bylo následně dne 18. listopadu 2009 zrušeno, a to se zpětným účinkem.

(324)

Rakousko se proto nemohlo na toto rozhodnutí odvolávat, aby mohlo podpory považovat ve smyslu bodu 196 pokynů na období 2007–2013 za existující režim podpory.

(325)

Mimo to dle ustálené judikatury platí, že:

„legitimní očekávání příjemce podpory nemůže zakládat kladné rozhodnutí Komise, když bylo toto rozhodnutí zpochybněno ve lhůtách pro podání opravných prostředků a následně soudem Společenství zrušeno, ani tehdy když ještě neuplynula lhůta k podání opravného prostředku, nebo v případě opravného prostředku, dokud soud Společenství nepřijme konečné rozhodnutí“ (96).

(326)

Ačkoli opatření podle tohoto oddílu byla rozhodnutím Komise NN 34 A/2000 ze dne 30. června 2004 prohlášena za slučitelná se společným trhem, žádné legitimní očekávání se na základě tohoto rozhodnutí nevytvořilo, ani na straně příjemců ani na straně členského státu. Již dne 17. září 2004 byla podána žaloba na neplatnost, která byla v době vstupu nových pravidel státní podpory stále projednávána. Rakouské orgány proto měly vzhledem k projednávané žalobě na neplatnost uplatňovat pokyny na období 2007–2013 od 1. ledna 2007.

(327)

Jak je uvedeno výše, podstata pravidel pro podniky působící v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh se v pokynech na období 2007–2013 změnila. Jelikož rakouské orgány neprovedly žádnou úpravu, opatření týkající se ekologických produktů, velkých podniků a jiné podpory než podpory poskytnuté ve formě věcného plnění (jak je popsáno v 318. bodě odůvodnění) nebyla v souladu s pokyny na období 2007–2013. Komise proto tato opatření podpory považuje za neslučitelná se společným trhem. Ostatní opatření (pokud se netýkala ekologických produktů, velkých podniků a jiné podpory než podpory poskytnuté ve formě věcného plnění (97)) byla v souladu s pokyny na období 2007–2013, a tedy slučitelná se společným trhem.

(328)

Podpora na technickou pomoc v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006 byla posuzována podle bodu 14 pokynů na období 2000–2006. Podle bodu 14.1 těchto pokynů považovala Komise tuto podporu za podporu bez bezprostředního hospodářského účinku, která dlouhodobě přispívá k životaschopnosti odvětví zemědělství ve společenství, přičemž má velice omezený dopad na hospodářskou soutěž. Podpora mohla být poskytována až do maximální výše 100 % nákladů na pokrytí například těchto činností: pořádání zemědělských soutěží, výstav a veletrhů, včetně podpory na náklady spojené s účastí zemědělců na těchto akcích, dalších činností za účelem šíření nových metod, jako například přiměřeně malé pilotní nebo ukázkové projekty.

(329)

Celková částka poskytnuté podpory nesměla překročit 100 000 EUR na jednoho příjemce po dobu tří let nebo v případě malých a středních podniků 50 % způsobilých nákladů podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší (bod 14.3 pokynů na období 2000–2006). K takové podpoře musela mít přístup každá způsobilá osoba v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek (bod 14.2 pokynů na období 2000–2006).

(330)

Pokud jde o bioznačku a značku jakosti, podpora byla poskytnuta na obecné informační projekty, činnosti v oblasti styku s veřejností za účelem šíření obecných informací o značkách a soutěže v oblasti jakosti (viz 100. až 103. bod odůvodnění). Tato opatření zákazníky ke koupi určitého produktu nevybízela. Proto se spíše než o reklamní opatření jedná o opatření obecné propagace a podporu bez bezprostředního hospodářského účinku spadající do oblasti působnosti bodu 14 pokynů na období 2000–2006.

(331)

Informační opatření spadají pod šíření informací o nových metodách. Z definice jsou taková obecná opatření ku prospěchu všech producentů používajících dané značky.

(332)

Podpora na pokrytí nákladů na technickou pomoc spadá pod bod 14.1 pokynů na období 2000–2006. Rakouské orgány v informacích poskytnutých k režimu podpory NN 34 A/2000 upřesnily, že taková podpora by nikdy nepřesáhla 100 000 EUR na jednoho příjemce po dobu tří let (viz 109. bod odůvodnění). Rakouské orgány byly v rozhodnutí o zahájení řízení vyzvány k poskytnutí informací prokazujících, že výše uvedená ujištění byla skutečně dodržena. Dále byly požádány, aby uvedly, zda požadavky bodu 14.2 a 14.3 pokynů na období 2000–2006 byly splněny i ve vztahu k období 2000–2001 (98).

(333)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 potvrdily, že podpora na tato opatření nikdy nepřekročila maximální hranici 100 000 EUR na jednoho příjemce za období tří let. Podmínka bodu 14.3 pokynů na období 2000–2006 byla tudíž splněna.

(334)

Pokud jde o podmínky bodu 14.2 pokynů na období 2000–2006, Komise v nové žádosti o informace ze dne 17. prosince 2014 požádala rakouské orgány, aby poskytly informace nezbytné pro posouzení slučitelnosti.

(335)

Rakouské orgány v odpovědi ze dne 25. února 2015 potvrdily, že režim podpory byl k dispozici všem způsobilým osobám v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek. Podmínka bodu 14.2 pokynů na období 2000–2006 byla tudíž splněna.

(336)

Podpora na technickou pomoc tedy splňovala podmínky pokynů na období 2000–2006, a Komise proto tuto podporu považuje za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU).

(337)

Podpora na pokrytí nákladů na technickou pomoc pro generické produkty podle 104. až 107. bodu odůvodnění spadá pod bod 14.1 (4. odrážka) pokynů na období 2000–2006. Pokud jde o podmínky bodů 14.2 a 14.3, Komise neměla v době rozhodnutí o zahájení řízení k dispozici o tomto období žádné informace, na základě kterých by mohla posoudit, zda tyto podmínky byly splněny. Rakouské orgány byly proto vyzvány k poskytnutí nezbytných informací.

(338)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 potvrdily, že podpora na tato opatření nikdy nepřekročila maximální hranici 100 000 EUR na jednoho příjemce za období tří let. Podmínka bodu 14.3 pokynů na období 2000–2006 byla tudíž splněna.

(339)

Pokud jde o podmínku bodu 14.2 pokynů na období 2000–2006, podle které musela být podpora dostupná všem způsobilým osobám v dotčené oblasti, Komise konstatuje, že tato podmínka je splněna, neboť opatření technické pomoci se týkala generických produktů. Podmínka bodu 14.2 pokynů na období 2000–2006 byla tudíž splněna.

(340)

Podmínky pokynů na období 2000–2006 pro poskytnutí technické pomoci proto byly splněny. Komise tuto podporu proto považuje za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU).

(341)

Podle bodu 103 pokynů na období 2007–2013 mohla Komise prohlásit státní podpory na poskytování technické pomoci producentům v prvovýrobě za slučitelné s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU), pokud splňovaly všechny podmínky článku 15 nařízení (ES) č. 1857/2006.

(342)

Podpora byla podle článku 15 nařízení (ES) č. 1857/2006 slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud byla poskytnuta na způsobilé náklady činností technické pomoci vyjmenované v čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení a splňovala podmínky stanovené v čl. 15 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 1857/2006.

(343)

Podle čl. 15 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1857/2006 mohla být v souvislosti s organizováním akcí pro vzájemnou výměnu znalostí mezi podniky, soutěží, výstav a veletrhů a s účastí na nich poskytnuta podpora na krytí těchto způsobilých nákladů: poplatky za účast, cestovní, publikační náklady, nájemné výstavních prostor, symbolické ceny udělované v rámci soutěží až do hodnoty 250 EUR na cenu a vítěze.

(344)

Podle čl. 15 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1857/2006 bylo možné poskytnout podporu na náklady spojené s popularizací vědeckých znalostí a věcných informací o systémech jakosti, které jsou otevřeny produktům z ostatních zemí (bez uvádění jednotlivých společností, značek nebo původu).

(345)

Podle čl. 15 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 1857/2006 bylo možné poskytnout podporu na náklady u publikací jako třeba třeba katalogy nebo internetové stránky s věcnými informacemi o producentech z dané oblasti nebo o producentech daného produktu, pokud informace a prezentace byly neutrální a pokud všichni dotyční producenti měli rovnou příležitost být v publikaci zohledněni.

(346)

Podle čl. 15 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 1857/2006 bylo možné poskytnout podporu na zajištění technické pomoci až do výše 100 % nákladů, pokud byly splněny tyto podmínky: podpora se musela poskytnout ve formě věcného plnění dotovaných služeb a nesměla zahrnovat přímé platby peněžních částek producentům; k podpoře musela mít přístup každá způsobilá osoba v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek; pokud technickou pomoc nabízela seskupení producentů nebo jiné organizace, nesmělo členství v těchto seskupeních nebo organizacích být podmínkou přístupu ke službě. Jakýkoli příspěvek nečlena na administrativní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musel být omezen na náklady za poskytnutí služby.

(347)

Podle bodu 105 pokynů na období 2007–2013 mohla Komise prohlásit státní podpory na poskytování technické pomoci podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh za slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU), pokud splňovaly všechny podmínky článku 5 nařízení (ES) č. 70/2001. Článek 43 nařízení (ES) č. 800/2008, které nahradilo nařízení (ES) č. 70/2001, stanovil, že veškeré odkazy na nařízení (ES) č. 70/2001 se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 800/2008 (100).

(348)

V souvislosti s podmínkami článku 26 nařízení (ES) č. 800/2008 a čl. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 70/2001 odkazujeme na 315. bod odůvodnění výše.

(349)

Článek 27 nařízení (ES) č. 800/2008 a čl. 5 písm. b) nařízení (ES) č. 70/2001 stanovily, že pokud jde o podporu určenou na účast na veletrzích a výstavách, intenzita podpory nesměla přesáhnout 50 % způsobilých nákladů a že „způsobilými náklady“ jsou náklady vynaložené na pronájem, zřízení a provoz stánku při první účasti podniku na jakémkoli konkrétním veletrhu nebo výstavě.

(350)

Podle názoru Komise byly předpisy platné od 1. ledna 2007 pro technickou pomoc pro producenty v zemědělské prvovýrobě v podstatě téměř totožné s podmínkami stanovenými v pokynech pro období 2000–2006. Způsobilé náklady uvedené v čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1857/2006 jsou v podstatě totožné s náklady vyjmenovanými v bodě 14 pokynů na období 2000–2006 (101). Podmínky uvedené v čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1857/2006 jsou totožné s podmínkou bodu 14.2 pokynů na období 2000–2006. Nicméně na rozdíl od pokynů na období 2000–2006 pokyny na období 2007–2013 stanovily, že podpora musí být poskytována ve formě věcného plnění dotovaných služeb. V této souvislosti rakouské orgány uvedly, že i před rokem 2007 byla technická pomoc poskytována ve formě dotovaných služeb.

(351)

V této souvislosti se odkazuje na posouzení slučitelnosti v oddíle 8.7 výše. Komise se proto domnívá, že tato podpora byla slučitelná se společným trhem.

(352)

Pokud jde o technickou pomoc pro podniky působící v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, pokyny na období 2007–2013 zavedly ve srovnání s předchozími pravidly podstatné změny, a proto je nezbytné provést pro tuto kategorii samostatné posouzení. Z informací, které byly k dispozici pro rozhodnutí o zahájení řízení, nebylo jasné, zda rakouské orgány v roce 2007 posuzovaly opatření technické pomoci v souladu s podmínkami výše uvedených pokynů. Rakouské orgány byly proto vyzvány k poskytnutí dalších informací, aby se prokázalo, že opatření v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008 splňovala nová pravidla. Komise v tomto ohledu vyjádřila pochybnosti ohledně splnění těchto podmínek, které se odlišovaly od požadavků stanovených v pokynech na období 2000–2006. Komise rakouské orgány upozornila zejména tyto podstatné změny:

(353)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 argumentovaly, že povinnost přizpůsobit se novým pravidlům státní podpory nastala až ode dne 1. ledna 2008 a nikoliv ode dne 1. ledna 2007, jak uvedla Komise (viz 172. až 175. bod odůvodnění). Z tohoto důvodu neposkytly rakouské orgány žádné další informace k posouzení slučitelnosti. Komise v žádosti o informace ze dne 19. února 2014 opět vyzvala Rakousko k poskytnutí informací k tomuto bodu. Rakouské orgány v odpovědi ze dne 30. dubna 2014 trvaly na svém tvrzení uvedeném v předchozím dopise z roku 2012 a neposkytly žádné další informace pro účely posouzení slučitelnosti.

(354)

V této souvislosti se odkazuje na důvody uvedené ve 322. až 326. bodě odůvodnění výše, které jsou platné i pro tento druh podpory, jíž je věnován tento oddíl.

(355)

Z důvodů uvedených výše podpora na zajištění technické pomoci poskytovaná v období od 1 ledna 2007 do 31. prosince 2008 podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh nesplňovala podmínky stanovené pro tuto kategorii podpory v pokynech na období 2007–2013 (tedy podpora pro velké podniky, podpora pro první účast na veletrzích, sazba podpory přesahující 50 % za jakékoli služby mimo poradenských služeb a účast na trzích přesahující 50 % nebo hmotná náhrada) (350. bod odůvodnění), a Komise je tedy toho názoru, že tato podpora nebyla slučitelná se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES (nyní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU).

(356)

V případě jiných opatření, než jsou opatření uvedená v předchozím bodě odůvodnění, se kritéria slučitelnosti v porovnání s pokyny na období 2000–2006 nezměnila. V této souvislosti se odkazuje na posouzení slučitelnosti ve 328. bodě odůvodnění výše a bodech následujících. Tato opatření jsou tedy slučitelná.

(357)

Jelikož jsou opatření, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí, financována parafiskálním odvodem, musí Komise prověřit jak financovaná opatření, tak i způsob jejich financování.

(358)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí Komise při přezkumu opatření podpory prověřit i způsob jejího financování, pokud je způsob financování této podpory, zejména prostřednictvím povinných příspěvků, její nedílnou součástí (102).

(359)

Aby mohl být odvod nebo jeho část považován za nedílnou součást opatření podpory, musí podle platných vnitrostátních předpisů nezbytně existovat nutná souvislost mezi použitím tohoto odvodu a podporou v tom smyslu, že příjem z tohoto odvodu musí být nutně použit k financování dané podpory (účelové vázání) (103) a výše tohoto odvodu musí mít přímý vliv na výši státní podpory (104).

(360)

Na základě 235. bodu odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise při uplatnění těchto kritérií na prověřovaná opatření k těmto předběžným závěrům: první kritérium se zdá být splněno, neboť vybrané odvody byly podle rakouských orgánů použity výhradně ve prospěch opatření, na něž se vztahuje toto rozhodnutí (viz 53. bod odůvodnění).

(361)

Pokud jde o to, zda výše tohoto odvodu měla vliv na výši státní podpory, neměla Komise v době rozhodnutí o zahájení řízení k dispozici veškeré nezbytné informace, aby mohla posoudit, zda toto kritérium bylo splněno. Za tímto účelem byly rakouské orgány vyzvány, aby objasnily, zda byla příslušná částka podpory přímo svázána s příjmy z odvodu, tedy zda byla předem stanovena nebo zda se odvíjela od konkrétních marketingových potřeb společnosti AMA.

(362)

Komise rovněž uvedla, že pokud po předložení nezbytných informací dospěje k závěru, že odvody jsou nedílnou součástí opatření podpory, bude muset prověřit, zda se při financování tohoto režimu podpory rozlišuje mezi dovezenými produkty a produkty vyrobenými v Rakousku (105), nebo mezi vyváženými domácími produkty a domácími produkty uváděnými na domácí trh (106) (236. bod odůvodnění o zahájení řízení).

(363)

Rakouské orgány byly vyzvány k poskytnutí informací ohledně těchto bodů. Zejména byly požádány, aby uvedly, zda § 21c odst. 2 zákona o AMA, podle něhož je zboží s původem mimo Rakousko osvobozeno od odvodů (viz 58. bod odůvodnění), byl v platnosti již v roce 1995 nebo zda byl doplněn do zákona pozdější novelizací. Dále byl členský stát vyzván, aby vysvětlil, zda produkty rakouského původu uváděné na trh mimo Rakousko mohly získat podporu ve stejné míře jako produkty uváděné na trh v Rakousku.

(364)

Komise ve 237. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení zdůraznila, že bude muset rovněž ověřit, zda vybírání odvodu není v rozporu s cíli společné organizace trhu v odvětví zemědělství. V této souvislosti bylo třeba zjistit, zda odvody měly vliv na ceny za domácí konečné produkty, a zda tím tedy nebyly domácí produkty diskriminovány oproti produktům dováženým.

(365)

Za tímto účelem byly rakouské orgány v rozhodnutí o zahájení řízení vyzvány, aby předložily údaje dokládající procentní sazbu, kterou tvořily odvody u jednotlivých prodejních cen, a vysvětlily, do jaké míry byly možné negativní dopady tohoto odvodu vyrovnány pozitivními účinky opatření financovaných ze stejného odvodu. Kromě toho byly rakouské orgány vyzvány, aby doložily, zda byly ceny pro dané produkty z velké části podmíněné trhem.

(366)

Rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 Komisi sdělily, že zahraniční produkty byly od daného odvodu na základě § 21c odst. 2 zákona o AMA osvobozeny. Toto osvobození bylo v platnosti ode dne 1. ledna 1994, tedy po celé posuzované období.

(367)

Pokud jde o souvislost s cíli společné organizace trhu v odvětví zemědělství, rakouské orgány v dopise ze dne 14. září 2012 uvedly, že vzhledem k tomu, že ceny jsou tvořeny na základě nabídky a poptávky na relevantních trzích a že ze strany orgánů nedošlo k žádnému zásahu, nebylo možné procentní sazbu, kterou tvořily odvody u jednotlivých prodejních cen, vypočítat.

(368)

V téže odpovědi rakouské orgány uvedly, že výše odvodu neměla přímý dopad na částku státní podpory. Kromě příjmů z odvodu AMA byly k dispozici další zdroje financování. Kromě „čistých příjmů“ z odvodu AMA a prostředků EU (spolufinancovaná opatření) byly totiž k financování předmětných opatření k dispozici i jiné příjmy, které pocházely z licenčních poplatků vybíraných od hospodářských subjektů a z příjmů z obchodu AMA (kuchařky apod.).

(369)

Rakouské orgány skutečně doložily, že část prostředků na opatření AMA nebyla pokryta z odvodu (107), a výše poskytnuté podpory (která zase ovlivnila rozsah skutečně prováděných opatření) tedy nezávisela výlučně na příjmech z odvodu; kromě toho nebyl příjem z odvodu vynaložen výlučně na financování podpory. (108)

(370)

Komise se proto domnívá, že kritérium účelového vázání podpory ve smyslu ustálené judikatury nebylo v období 1995–2001 splněno.

(371)

Rakouské orgány byly rovněž vyzvány, aby poskytly informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla posoudit, zda bylo financování opatření prostřednictvím parafiskálních odvodů nedílnou součástí opatření podpory v období 2002–2008 (238. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(372)

Z výše uvedených důvodů a vzhledem k tomu, že zdroje financování zůstaly stejné, se Komise domnívá, že ani v období 2002–2008 neexistovalo účelové vázání mezi odvodem a podporou.

(373)

Marketingová opatření AMA představují z důvodů uvedených výše a bez ohledu na 378. bod odůvodnění níže státní podporu.

(374)

Z těchto důvodů a bez ohledu na 378. bod odůvodnění níže jsou podpůrná opatření uvedená v bodech odůvodnění 208, 213, 327 – třetí větě a 355 neslučitelná s vnitřním trhem. Ostatní opatření posuzovaná výše s vnitřním trhem slučitelná jsou.

(375)

Jakákoli kompenzace, která v době udělení splňovala podmínky stanovené v nařízení de minimis (109), se za podporu nepovažuje. Jakákoli kompenzace, která v době udělení splňovala podmínky blokové výjimky nebo schváleného režimu podpor, je slučitelná s vnitřním trhem do maximální výše intenzity podpory platné pro tento druh podpory.

(376)

V souladu se Smlouvou a ustálenou judikaturou Soudního dvora je Komise oprávněna rozhodnout o tom, že daný členský stát musí podporu zrušit či upravit (110), pokud zjistila, že tato podpora je neslučitelná s vnitřním trhem. Soudní dvůr rovněž důsledně v judikatuře stanoví, že cílem povinnosti státu zrušit podporu, kterou Komise považuje za neslučitelnou s vnitřním trhem, je obnovit dřívější stav (111). V tomto kontextu Soudní dvůr stanoví, že tohoto cíle je dosaženo, jakmile příjemce vrátí částky poskytnuté formou protiprávní podpory, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým konkurentům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory. (112)

(377)

V souladu s touto judikaturou se v článku 16 nařízení Rady (EU) č. 2015/1589 (113) (dále jen „procesní nařízení“) stanoví, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“.

(378)

Podle článku 17 procesního nařízení podléhají pravomoci Komise ve věci navrácení podpory promlčecí lhůtě deseti let. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy je protiprávní podpora udělena příjemci. Jakékoli opatření přijaté Komisí, týkající se protiprávní podpory, přerušuje běh promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem jednání před Soudním dvorem Evropské unie.

(379)

Stížnost, která vedla k zahájení tohoto řízení, byla doručena dne 21. září 1999 (viz 4. bod odůvodnění), a Komise tento režim zapsala jako neoznámenou podporu v roce 2000 (viz 8. bod odůvodnění). Rozhodnutí z roku 2004 navíc uznává skutečnost, že se Komise z administrativních důvodů rozhodla řízení rozdělit (viz 10. bod odůvodnění) a posuzovat opatření prováděná před rokem 2003 a po něm samostatně. Řízení bylo rozděleno na žádost rakouských orgánů ze dne 8. března 2003.

(380)

Výše uvedené kroky (rozdělení řízení potvrzené rozhodnutím z roku 2004) a dopisy (žádost Rakouska ze dne 8. března 2004) jsou přerušením ve smyslu článku 17 nařízení Rady (EU) 2015/1589.

(381)

Z toho vyplývá, že Komise má ode dne 1. ledna 1995, data přistoupení Rakouska k Evropské unii, pravomoc nařídit navrácení podpory.

(382)

Rozhodnutí Komise NN 34 A/2000 bylo dne 30. června 2004 napadeno u Tribunálu a proti jeho rozsudku bylo dne 27. ledna 2010 podáno odvolání u Soudního dvora. Rozsudek Soudního dvora byl vynesen dne 27. října 2011 (viz 22. bod odůvodnění výše). Podle čl. 15 odst. 2 třetí věty nařízení (ES) č. 659/1999 proto promlčecí lhůta neběžela po dobu od 30. června 2004 do 27. října 2011.

(383)

Z důvodů uvedených výše promlčecí lhůta pro navrácení podpory v délce 10 let s ohledem na opatření posuzovaná v tomto rozhodnutí ještě neuplynula. Neslučitelná státní podpora konkrétně uvedená ve 374. bodě odůvodnění výše proto musí být rakouskými orgány vymáhána zpět.

(384)

Článek 16 odst. 1 procesního nařízení stanoví, že „je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“.

(385)

Navrácení se podle čl. 16 odst. 3 procesního nařízení „provede bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva dotyčného členského státu za předpokladu, že umožňují okamžitý a účinný výkon rozhodnutí Komise“.

(386)

Vnitrostátní právní předpisy zavedené členskými státy k provedení rozhodnutí o navrácení podpory by tedy měly zajistit úplný výkon rozhodnutí o navrácení. Je proto nutné, aby vnitrostátní opatření přijatá členskými státy vedla k účinnému a okamžitému výkonu rozhodnutí Komise.

(387)

Podle ustálené judikatury může Komise v případě záporného rozhodnutí v souvislosti s neoznámenou podporou, zejména pokud uplynula dlouhá doba, použít přibližné odhady částek, které mají být navráceny. (114)

(388)

Komise by chtěla poukázat na to, že podle judikatury „žádné ustanovení práva Společenství nevyžaduje, aby Komise, když nařídí navrácení podpory, jež byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem, určila přesnou částku podpory, která má být navrácena. Stačí, když rozhodnutí Komise obsahuje takové údaje, aby příjemce mohl bez větších problémů částku sám stanovit.“ (115)

(389)

Komise vzhledem k povaze některých dotčených opatření (tj. opatření týkajících se nepřímé podpory určených velkému počtu příjemců) nemůže v tomto rozhodnutí stanovit přesnou výši podpory na jednoho příjemce u každého z opatření, u nichž bylo navrácení podpory nařízeno.

(390)

Komise proto podotýká, že částky sdělené rakouskými orgány v průběhu vyšetřovacího řízení (viz 43.–45. bod odůvodnění) představují východisko pro výpočet výše podpory, kterou mají příslušní příjemci navrátit. Kategorie podpory neslučitelné se společným trhem, jakož i příslušná období byly v rozhodnutí určeny.

(391)

Komise proto považuje za nezbytné, aby rakouské orgány v rámci řízení o navrácení stanovily rozumnou metodu výpočtu výše podpory na příjemce a aby ji o této metodě v duchu loajální spolupráce informovaly,

—

podpora na obecnou reklamu v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2001,

—

podpora na reklamu v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006,

—

podpora pro/skrze reklamní kampaně mimo Rakousko a obecnou reklamu v Rakousku v období od 1. ledna 2002 do 1. ledna 2004,

—

podpora na reklamu jakostních produktů v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008,

—

podpora pro/skrze propagační opatření v širším smyslu a opatření technické pomoci v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999,

—

podpora v podobě technické pomoci, poradenských služeb a kontrolních opatření v souvislosti s jakostními produkty v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999,

—

podpora na jakostní produkty v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006,

—

podpora v podobě technické pomoci v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2006,

—

podpora v podobě technické pomoci pro generické produkty v období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2004,

—

podpora v podobě technické pomoci pro producenty v prvovýrobě v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008.

—

podpora na obecnou reklamu v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999,

—

podpora pro značku jakosti v období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999,

—

podpora na jakostní produkty v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008,

—

technická pomoc pro podniky působící v oblasti zpracování a uvádění na trh v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008.

a)

seznam příjemců, kteří obdrželi podporu v rámci režimů podpor uvedených v článku 2, a celkovou částku podpory, kterou každý z nich v rámci daného režimu obdržel;

b)

celkovou částku (jistina a úroky z navracené částky), kterou mají příjemci navrátit;

c)

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření ke splnění tohoto rozhodnutí;

d)

doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.