14.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 155/37

(1)

Podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí Komise na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace požadované pro schválení účetních závěrek a výrok auditora týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek a zprávy vyhotovené certifikačními subjekty, schválit účetní závěrky platebních agentur podle článku 7 uvedeného nařízení.

(2)

V souladu s článkem 39 nařízení (EU) č. 1306/2013 začíná zemědělský rozpočtový rok 16. října roku N–1 a končí 15. října roku N. Při schvalování účetních závěrek za rozpočtový rok 2015 by se za účelem sladění referenčního období pro výdaje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) s referenčním obdobím pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) měly zohlednit výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2014 do 15. října 2015, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (2).

(3)

Toto rozhodnutí se týká účetní závěrky programového období pro rozvoj venkova 2014–2020. Výdaje uskutečněné v období od 16. října 2014 do 31. prosince 2015, které se týkají programového období 2007–2013, budou předmětem rozhodnutí o schválení účetní závěrky po 30. červnu 2016, jak stanoví článek 37 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(4)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 druhého pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 33 odst. 1 prvním pododstavci uvedeného nařízení od jednotlivých členských států získány zpět či jim mají být uhrazeny, se stanoví odečtením průběžných plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s čl. 33 odst. 1. Komise má tuto částku odečíst od následující průběžné platby, anebo ji k této platbě přičíst.

(5)

Komise ověřila informace předložené členskými státy a sdělila před 30. dubnem 2016 členským státům výsledky kontrol spolu s nezbytnými změnami.

(6)

V případě některých platebních agentur umožňují roční účetní závěrky a k nim přiložené dokumenty Komisi rozhodnout o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek.

(7)

Informace předložené některými dalšími platebními agenturami vyžadují doplňující šetření a jejich účetní závěrky proto nemohou být v tomto rozhodnutí schváleny.

(8)

V souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013 může Komise členskému státu snížit nebo dočasně pozastavit průběžné platby. Komise by o tom měla dotčený členský stát (členské státy) uvědomit. Při přijímání tohoto rozhodnutí by Komise měla vzít v úvahu snížené nebo pozastavené částky, aby zamezila provádění jakýchkoli nepřípustných plateb nebo plateb mimo řádné lhůty a vyplácení částek, jež by se mohly později stát předmětem finanční opravy.

(9)

Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 ukládá členským státům, aby k účetním závěrkám, které mají předkládat Komisi podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, přikládaly certifikovanou tabulku, v níž budou zaneseny částky, jež ponesou podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) č. 908/2014. V příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 je uveden vzor tabulky, kterou musí členské státy použít k poskytnutí informací o částkách, jež mají být v roce 2016 získány zpět. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět.

(10)

Podle čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se v řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout ve vymáhání plateb nepokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud jsou náklady, které již byly a pravděpodobně budou vynaloženy, vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné proto, že dlužník nebo osoby právně odpovědné za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud dojde k přijetí tohoto rozhodnutí během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, měl by nést 100 % finančních důsledků toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, rozpočet Unie. Částky, u nichž se daný členský stát rozhodl, že nebude usilovat o zpětné získání, se uvedou spolu s odůvodněním jeho rozhodnutí v souhrnné zprávě uvedené v čl. 54 odst. 4 ve spojení s čl. 102 odst. 1 písm. c) bodě iv) nařízení (EU) č. 1306/2013. Tyto částky by proto neměly být účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je tedy rozpočet Unie.

(11)

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 není tímto rozhodnutím dotčeno přijetí dalších rozhodnutí, která může Komise následně přijmout, aby z financování z prostředků Unie vyloučila výdaje, jež nebyly vynaloženy v souladu s předpisy Unie,