23.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/14

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN má Komise třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 uvedeného nařízení ohledně těchto oznámených třetích zemí. Komise by ve svém oznámení měla uvést především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází a dát daným zemím příležitost vyjádřit se a předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán na zlepšení dané situace a opatření přijatá k její nápravě. Komise by měla oznámeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země má být určena jako nespolupracující, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí má být založeno na prověření všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících třetích zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je přijetí schválených osvědčení o úlovku od třetích zemí, jež jsou státy vlajky, podmíněno tím, aby tyto státy vlajky Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dotyčných třetích zemí dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN má Komise administrativně spolupracovat s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění uvedeného nařízení.

(9)

Republika Trinidad a Tobago (dále jen „Trinidad a Tobago“) jakožto stát vlajky nepředložila Komisi oznámení v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN.

(10)

V letech 2014 až 2016 Komise administrativně spolupracovala s orgány Trinidadu a Tobaga. Tato spolupráce zahrnovala otázky týkající se provádění, kontroly a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů orgány Trinidadu a Tobaga. Jednalo se o výměnu ústních a písemných připomínek a návštěvy na místě. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, o nichž se domnívala, že jsou nezbytné pro posouzení způsobu, jakým Trinidad a Tobago zajistil provádění, kontrolu a prosazování právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí jeho rybářská plavidla dodržovat, a také opatření, která Trinidad a Tobago přijal k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN.

(11)

Trinidad a Tobago je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982, Dohody o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) z roku 1995 a Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

(12)

Za účelem posouzení toho, jak Trinidad a Tobago jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v (11). bodu odůvodnění a stanovené příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu, si Komise vyžádala, shromáždila a vyhodnotila veškeré nezbytné údaje.

(13)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise analyzovala povinnosti Trinidadu a Tobaga jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely této analýzy Komise zohlednila kritéria uvedená v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN a použitelné mezinárodní právo.

(14)

Z důvodů popsaných níže v oddíle 3.2 právní rámec pro řízení rybolovu na Trinidadu a Tobagu, založený především na zákonu o rybolovu z roku 1916 (2) a zákonu o souostrovních vodách a výlučné ekonomické zóně z roku 1986 (3), podle všeho nestanoví opatření pro účinnou kontrolu plavidel plujících pod vlajkou Trinidadu a Tobaga a plavidel třetích zemí ve vodách a přístavech Trinidadu a Tobaga.

(15)

Na základě informací, které Komise zjistila během své návštěvy na místě a z veřejně dostupných informací, existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago není schopen poskytnout informace o povaze vysoce stěhovavých druhů, které ulovilo jeho rybářské loďstvo na volném moři, nebo o vyložených či přeložených produktech rybolovu v jeho přístavech ani informace o obchodních tocích těchto produktů.

(16)

Vzhledem ke zjevně nedostatečné sledovatelnosti a k tomu, že orgánům Trinidadu a Tobaga chybějí informace o vykládkách či překládkách ryb prováděných plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo plavidly plujícími pod vlajkou třetí země v jeho přístavech, není pravděpodobné, že by Trinidad a Tobago byl schopen zajistit, aby se v této zemi obchodovalo s produkty rybolovu, které nepocházejí z rybolovu NNN.

(17)

V tomto ohledu se zdá, že Trinidad a Tobago neplní povinnosti státu přístavu podnikat kroky, jejichž účelem je podpora účinnosti mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, mimo jiné prostřednictvím přístavních kontrol dokladů, lovných zařízení nebo úlovků a zákazu vykládky a překládky, pokud bylo prokázáno, že rybolov byl proveden způsobem, který ohrožuje účinnost mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, jak je stanoveno v článku 23 dohody UNFSA. Trinidad a Tobago zřejmě rovněž neplní povinnost zohledňovat doporučení uvedená v bodu 24 Mezinárodního akčního plánu FAO pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IPOA NNN), v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu i dohled nad ním přes místo vykládky až do cílové destinace, a v bodu 71 plánu IPOA NNN, v němž je státům doporučeno, aby podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů, aby se zajistila sledovatelnost ryb nebo rybích produktů. Stejně tak podle všeho nedodržuje požadavky článku 11 Kodexu chování pro odpovědný rybolov vydaného organizací FAO (dále jen „kodex chování FAO“), který uvádí osvědčené postupy pro činnosti následující po odlovu a odpovědný mezinárodní obchod.

(18)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a prohlášení učiněných orgány Trinidadu a Tobaga lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a stát trhu v souvislosti se zamezením přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

(19)

Ačkoli orgány Trinidadu a Tobaga obecně spolupracovaly, reagovaly na žádosti o informace a poskytovaly zpětnou vazbu, spolehlivost a správnost jejich odpovědí byla negativně ovlivněna a omezena zastaralým právním rámcem, který podle všeho není v souladu s jejich závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, a nedostatečnou transparentností systému řízení rybolovu (jak je uvedeno v oddíle 3.1 a popsáno ve (20). až (23). bodě odůvodnění). Orgány Trinidadu a Tobaga předložily návrh nového zákona o rybolovu, který však ještě nebylo možné posoudit v souladu s jeho mezinárodními závazky.

(20)

Trinidad a Tobago je hlavním státem přístavu v oblasti východního Karibiku. Plavidla plující pod vlajkami třetích zemí v přístavech Trinidadu a Tobaga překládají nebo vykládají tažné a vysoce stěhovavé druhy ryb. Navzdory této skutečnosti se zdá, že neexistuje formální ani neformální spolupráce s těmito třetími zeměmi. Orgány Trinidadu a Tobaga navíc nebyly schopny poskytnout informace o tom, které třetí země jsou do těchto činností v jeho přístavech zapojeny.

(21)

Zastaralý právní rámec pro rybolov nezahrnuje obecné zásady a opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů, jak vyžaduje platné mezinárodní právo. Kromě toho se nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými rybolovnými činnostmi nezabývá ani právní rámec Trinidadu a Tobaga. V tomto ohledu ve stávajícím právním rámci chybí definice závažných porušení i komplexní seznam závažných trestných činů, na něž by se vztahovaly přiměřené přísné sankce. Výše pokuty není vázaná na hodnotu nezákonně ulovených ryb, a tak systematicky nepřipravuje pachatele o výhody plynoucí z jejich nezákonných činností. Systém sankcí v současné podobě tudíž není dostatečně komplexní a přísný k dosažení odrazující funkce.

(22)

V odboru rybolovu na ministerstvu zemědělství, půdního hospodářství a rybolovu chybí oddělení pro sledování rybolovu, dohled nad ním a prosazování předpisů v oblasti rybolovu. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Trinidadu a Tobaga, bez ohledu na to, kde probíhají, a plavidel plujících pod vlajkou třetích zemí ve vodách a přístavech Trinidadu a Tobaga nejsou kontrolovány. Ne všechna poloprůmyslová a průmyslová plavidla (delší než 24 m) plující pod vlajkou Trinidadu a Tobaga jsou vybavena systémem sledování plavidel (VMS) a lodní deníky nejsou povinné. Neexistuje žádný program pro pozorovatele. Kromě toho není v provozu žádné středisko pro sledování rybolovu.

(23)

Vzhledem ke zjevné absenci přiměřeného právního rámce a prostředků kontroly je účinné prosazování předpisů vysoce nepravděpodobné. Zřejmě jedinými informacemi obdrženými od orgánů Trinidadu a Tobaga jsou zprávy z rybářského výjezdu, které vyplňují a předkládají provozovatelé plavidel. Za současné situace nebylo možné historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností řádně zanalyzovat.

(24)

Kvůli nedostatkům popsaným ve (20). bodě odůvodnění nemůže Trinidad a Tobago dodržovat soulad s články 63, 64, 117 až 119 úmluvy UNCLOS, které pro všechny státy stanoví povinnost spolupracovat při ochraně a řízení živých mořských zdrojů, včetně tažných populací ryb a vysoce stěhovavých druhů. Povinnost států spolupracovat je dále rozvedena v článcích 7, 8 a 20 dohody UNFSA v případě stanovování slučitelných opatření pro zachování a řízení zdrojů a zajišťování jejich dodržování a prosazování. Výše uvedené je dále upřesněno v bodech 28 a 51 plánu IPOA NNN, v nichž jsou stanoveny podrobné postupy pro přímou spolupráci mezi státy, včetně výměny údajů nebo informací, jež jsou dostupné pobřežním státům.

(25)

Právní rámec včetně donucovacích opatření na Trinidadu a Tobagu podle všeho nesplňuje základní požadavky článků 61, 62 a 117 až 119 úmluvy UNCLOS a článků 5 až 23 dohody UNFSA. Skutečnosti popsané ve (21). až (23). bodu odůvodnění poukazují na to, že Trinidad a Tobago neplní podmínky článku 94 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Popsané jednání Trinidadu a Tobaga ve vztahu k jeho plavidlům je zřejmě rovněž v rozporu s čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA, v němž jsou stanovena opatření, která učiní stát ohledně plavidel plujících pod jeho vlajkou. Trinidad a Tobago jako stát vlajky dále zřejmě neplní své povinnosti v oblasti dodržování a vymáhání pravidel uvedené v článku 19 dohody UNFSA, neboť podle všeho neprokázal, že jedná a působí v souladu s podrobnými pravidly stanovenými v uvedeném článku. Především systém sankcí zřejmě není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, kde se stanoví, že sankce uložené v případě porušení musí být přiměřeně přísné, aby účinně zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování bez ohledu na místo porušení a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nezákonné činnosti. Trinidad a Tobago podle všeho taktéž nezohledňuje doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, v němž se státům vlajky doporučuje zajistit komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu i dohled nad ním přes místo vykládky až k místu konečného určení, a to včetně zavedení systému VMS v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normami.

(26)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago nesplnil povinnosti, které mu jsou jako státu vlajky uloženy podle mezinárodního práva v souvislosti se snahou o spolupráci a prosazování právních předpisů.

(27)

Komise vyhodnotila veškeré informace považované za relevantní, pokud jde o status Trinidadu a Tobaga jako smluvní strany UNCLOS, UNFSA a ICCAT.

(28)

Od roku 2011 komise ICCAT oficiálně sděluje orgánům Trinidadu a Tobaga (4), že tato země neplní v plném rozsahu a účinně své povinnosti v souladu s některými doporučeními ICCAT (zejména s doporučením 05–09 o dodržování povinností týkajících se předávání statistických údajů, doporučeními 06–09 a 12–04 o dalším posílení plánu obnovy populací marlína modrého a marlína bělavého a doporučením 13–02 o ochraně mečounů v severním Atlantiku). Komise ICCAT kromě toho na Trinidadu a Tobagu zaznamenala tyto nedostatky: 1) nebyly předloženy údaje k úkolu I týkající se charakteristiky loďstva; 2) nebyly předloženy údaje k úkolu II týkající se velikosti úlovků; 3) nebyly předloženy tabulky souladu; 4) nebyl předložen plán pro rozvoj nebo řízení lovu mečouna obecného; 5) komise ICCAT neobdržela odpověď na svůj dopis z roku 2014, který vyjadřoval znepokojení; 6) seznam plavidel lovících tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého byl obdržen po uplynutí lhůty; 7) výroční zpráva pro Stálý výbor pro výzkum a statistiku (SCRS) byla obdržena pozdě; 8) nepřetržitý a narůstající nadměrný odlov plachetníkovitých. Nepřetržitý a výrazně nadměrný odlov marlínů bílých a modrých, nedostatečná vnitrostátní opatření v oblasti řízení rybolovu těchto druhů, nesoulad s lodním deníkem a požadavky na sledování obchodu s těmito druhy vedly v roce 2015 komisi ICCAT k vydání dopisu o určení (5).

(29)

Jak zdůraznil Výbor ICCAT pro kontrolu plnění závazků, tyto „problémy s nepředkládáním zpráv, pozdním a neúplným předkládáním zpráv a nedostatečnou kvalitou údajů nadále ztěžují práci Stálého výboru pro výzkum a statistiku (SCRS) při posuzování stavu populací a tvorbě doporučení pro řízení. Pozdní nebo neúplné podávání zpráv sekretariátu způsobuje potíže při přípravě dokumentů pro komisi a její panely a výbory a snižuje efektivnost výboru pro kontrolu plnění závazků“.

(30)

Trinidad a Tobago není smluvní stranou ani spolupracující nesmluvní stranou Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Nicméně komise CCAMLR v letech 2012–2013 určila Trinidad a Tobago jako nesmluvní stranu, která je pravděpodobně zapojena do výlovu a vykládky ryb rodu Dissostichus spp. a/nebo obchodu s nimi, avšak nespolupracuje se systémem dokumentace úlovků (CDS) (6) zavedeným v roce 2000 za účelem sledování těchto druhů z místa vykládky po dobu celého obchodního cyklu. Toto určení bylo platné i v letech 2014 a 2015 (7).

(31)

Skutečnosti popsané ve (28). až (30). bodu odůvodnění brání Trinidadu a Tobagu jako státu vlajky v plnění jeho závazků týkajících se spolupráce a ochrany a uvedených v článcích 117 až 119 úmluvy UNCLOS. Trinidad a Tobago rovněž zřejmě neplní požadavky článku 18 dohody UNFSA, v němž se požaduje, aby státy, jejichž plavidla provádějí rybolov na volném moři, přijaly kontrolní opatření zajišťující, aby tato plavidla dodržovala předpisy regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(32)

Závěrem je nutno dodat, že i navzdory doporučením v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Trinidad a Tobago nevypracoval národní akční plán proti rybolovu NNN.

(33)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že existují silné náznaky, že Trinidad a Tobago nesplnil povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(34)

Podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (UNHDI) (8) byl Trinidad a Tobago v roce 2015 považován za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (64. místo ze 188 zemí).

(35)

Vzhledem k výše uvedenému postavení podle ukazatele lidského rozvoje a zjištěním učiněným při návštěvě v roce 2015 nic nenaznačuje tomu, že neschopnost Trinidadu a Tobaga dostát svým povinnostem stanoveným v mezinárodním právu plyne z nízké úrovně rozvoje. Neexistují žádné konkrétní důkazy naznačující, že nedostatky ve sledování, kontrole a dohledu v oblasti rybolovu souvisí s nízkou úrovní schopností a nedostatečnou infrastrukturou. Trinidad a Tobago nikdy netvrdil, že omezené možnosti rozvoje ovlivňují jeho schopnost zavést silný rámec sledování, kontroly a dohledu.

(36)

Vzhledem k situaci vysvětlené v tomto oddíle a na základě všech skutkových okolností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Trinidadem a Tobagem lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že rozvojový status a celková výkonnost Trinidadu a Tobaga v oblasti řízení rybolovu nejsou sníženy jeho stupněm rozvoje.

(37)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Trinidad a Tobago neplní své povinnosti, které má podle mezinárodního práva jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, a že nepřijal příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, mělo by být uvedené zemi v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že může být určena jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(38)

V souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla Trinidadu a Tobagu oznámit, že může být určen jako nespolupracující třetí země. Komise by měla rovněž přijmout vůči Trinidadu a Tobagu všechna opatření uvedená v článku 32 nařízení o rybolovu NNN. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž může tato země na oznámení písemně odpovědět a napravit situaci.

(39)

Oznámení adresované Trinidadu a Tobagu o tom, že může být určen jako země, kterou Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, nebrání Komisi ani Radě, aby následně učinily jakékoli kroky za účelem určení Trinidadu a Tobaga jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,