(1)

Haagská úmluva ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních (dále jen „úmluva“) zjednodušuje způsoby doručování soudních a mimosoudních písemností mezi smluvními státy. To usnadňuje soudní spolupráci v přeshraničních občanských a obchodních sporech.

(2)

Stranami Haagské úmluvy o doručování je mnoho zemí, včetně členských států s výjimkou Rakouské republiky a Malty. Rakouská republika a Malta vyjádřily zájem stát se stranami úmluvy. Je v zájmu Unie, aby stranami úmluvy byly všechny členské státy. Kromě toho Unie v rámci své vnější politiky v oblasti občanského práva podporuje přistoupení třetích států k této úmluvě a její ratifikaci těmito státy.

(3)

Unie má ve vztahu k úmluvě vnější pravomoc potud, pokud se její ustanovení dotýkají pravidel stanovených v některých právních předpisech Unie nebo pokud přistoupení dalších členských států k úmluvě mění oblast působnosti některých ustanovení právních předpisů Unie, jako je čl. 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (2).

(4)

Úmluva neumožňuje účast organizací pro regionální hospodářskou integraci, jako je Unie. Unie proto nemůže k této úmluvě přistoupit.

(5)

Rada by proto měla zmocnit Rakouskou republiku, aby v zájmu Unie úmluvu podepsala a ratifikovala, a Maltu, aby k ní přistoupila. Členské státy si ponechávají pravomoc v těch oblastech úmluvy, jež neovlivňují pravidla Unie ani nemění jejich působnost, v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(6)

Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 (3), a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(7)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,