(1)

Dopisem ze dne 21. listopadu 2013 oznámilo Slovinsko Komisi podporu na restrukturalizaci, kterou zamýšlí poskytnout skupině Cimos (4) (dále jen „Cimos“ nebo „podnik“). Oznámenému opatření předcházelo poskytnutí podpory na záchranu, kterou Komise schválila dne 2. července 2013 (5).

(2)

Dopisem ze dne 9. dubna 2014 Komise Slovinsku sdělila, že se s ohledem na dotyčnou podporu rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Slovinsko podalo připomínky k tomuto rozhodnutí dopisem ze dne 10. června 2014. Další informace poskytlo Slovinsko dopisy ze dne 24. září 2014 a 3. října 2014. Dne 4. listopadu 2014 se Komise sešla se slovinskými orgány. Komise si vyžádala další informace dopisem ze dne 18. prosince 2014, na nějž Slovinsko odpovědělo dne 30. ledna 2015.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (6). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(4)

Komise obdržela připomínky od jedné zúčastněné strany. Tyto připomínky předala Slovinsku, které mělo možnost se k nim vyjádřit. Slovinsko se k připomínkám zúčastněné strany nevyjádřilo.

(5)

Dopisem ze dne 27. ledna 2015 se Slovinsko vzdalo svého práva podle článku 3 nařízení č. 1/1958 (7) na vydání tohoto rozhodnutí ve slovinštině a souhlasilo s tím, aby bylo toto rozhodnutí přijato v angličtině.

(6)

Podnik Cimos je výrobce automobilových dílů se sídlem ve Slovinsku, je jedním z největších průmyslových podniků ve Slovinsku a významným zaměstnavatelem. Nedávno vykázal roční obrat ve výši více než 400 milionů EUR a zaměstnával 6 855 osob (8), z toho více než 2 500 ve Slovinsku.

(7)

Kromě své hlavní činnosti působil podnik i v jiných odvětvích, a to prostřednictvím své divize „stroje a nástroje“ („strojírenství“) a divize „energetické a zemědělské stroje“ („zemědělství“). Podnik tyto divize nedávno odprodal nebo začlenil do automobilové divize, což je nyní jediná oblast činnosti podniku.

(8)

Slovinsko odhaduje, že podíl podniku Cimos na evropském trhu je u většiny skupin výrobků nižší než 15 % s výjimkou středu a geometrie turbodmychadla, kde se podíl na trhu odhaduje na 17 % resp. 21 %. Hlavními konkurenty podniku Cimos jsou společnosti Edscha a FlexNGate, Le Bélier, Streit a NWS.

(9)

K 31. srpnu 2014 sestával podnik Cimos z mateřské společnosti Cimos d.d., a 21 dceřiných společností působících ve Slovinsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Srbsku, Bosně a Rusku. Organizační struktura podniku Cimos je uvedena na obr. 1.

Organizační struktura podniku Cimos

(10)

Slovinský stát vlastní v podniku Cimos nepřímo (prostřednictvím státem ovládaných společností nebo obcí) více než 39 % podíl. K 31. srpnu 2014 byla vlastnická struktura a kontrola následující:

Tabulka 1

Vlastnická struktura podniku Cimos

(11)

V posledních letech čelil podnik značným finančním potížím. Poté, co v roce 2010 a 2011 vytvořil malý zisk, zaznamenal v roce 2012 značné čisté ztráty ve výši 97,9 milionu EUR a v roce 2013 pak ve výši 122 milionů EUR. V důsledku toho vykázal v roce 2013 záporná čistá aktiva ve výši – 103,3 milionu EUR. Zadlužení (dlouhodobé a krátkodobé závazky), které bylo na vysoké úrovni již v předchozích letech, se v roce 2013 dále zvýšilo a kvůli snižujícím se čistým aktivům prudce vzrostl poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu. Likvidní situace se zhoršila, jelikož poměr krátkodobých aktiv ke krátkodobým závazkům klesl z 0,85 v roce 2010 na 0,5 v roce 2013. Vybrané finanční údaje podniku jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Vybrané finanční údaje skupiny Cimos v období 2010–2013

(12)

Potíže podniku Cimos vyplývají hlavně z vážných problémů s likviditou a přílišné zadluženosti. V období 2000–2008 podnik rychle rostl a byl financován především z vnějších půjček. Poté došlo v souvislosti s hospodářskou krizí k poklesu poptávky, což bylo navíc spojeno s chybnými investičními rozhodnutími a špatným řízením. Podnik proto nahromadil značné dluhy a nebyl schopen se refinancovat ani vyrovnat své finanční závazky.

(13)

Podnik Cimos má rovněž značné obchodní závazky, což narušuje dodavatelský řetězec a ohrožuje samotnou existenci podniku, podniknou-li dodavatelé kroky k omezení své expozice.

(14)

V červnu 2012 podepsal podnik Cimos s bankami dohodu o restrukturalizaci za účelem odkladu splácení dluhů. Dohoda byla několikrát prodloužena, podniku se však nepodařilo obnovit likviditu a v dubnu 2013 musel požádat stát o podporu na záchranu, aby zamezil úpadku.

(15)

Podnik poté sjednal s konsorciem bankovních věřitelů (dále jen „konsorcium bank“) komplexní rámcovou smlouvu o restrukturalizaci (dále jen „rámcová smlouva“), která stanovila podmínky dobrovolné restrukturalizace dluhu. Dobrovolná restrukturalizace dluhu byla hlavním prvkem plánu restrukturalizace, který Slovinsko předložilo v listopadu 2013. Podnik Cimos očekával, že rámcová smlouva bude podepsána do konce roku 2013.

(16)

V únoru 2014 po obdržení zprávy o auditu však vedení podniku zjistilo, že podnik Cimos splňuje kritéria pro vyhlášení platební neschopnosti, a to z důvodu nedostatečného kapitálu podle slovinských právních předpisů. Konsorcium bank mělo rostoucí obavy ohledně možnosti dosáhnout dobrovolné restrukturalizace a splnění rámcové smlouvy. Konsorcium bank se zejména obávalo, že hlavním věřitelům byla v souvislosti s restrukturalizací uložena příliš velká zátěž a že se plán restrukturalizace nezabývá dostatečně potřebnou provozní restrukturalizací.

(17)

S ohledem na tyto obavy se bankovní věřitelé rozhodli rámcovou smlouvu neuzavřít a místo toho zahájili řízení o nuceném vyrovnání, na něž dohlíží soud, s cílem zajistit, aby se na restrukturalizaci podniku podílel větší okruh zúčastněných stran, včetně odběratelů, dodavatelů a ostatních věřitelů, a aby byly povinnosti přísnější než v rámci dobrovolné restrukturalizace. Dne 3. června 2014 uložil soud podniku Cimos nucené vyrovnání. Bankovní věřitelé začali současně jednat s ostatními zúčastněnými stranami, aby se s nimi dohodli na jejich přispění k restrukturalizaci.

(18)

Jelikož se věřitelé účastnící se nuceného vyrovnání (9) dohodli na podmínkách povinné restrukturalizace dluhu a přispění ostatních zúčastněných stran (státu, odběratelů, dodavatelů, pronajímatele a bank neúčastnících se nuceného vyrovnání), původně oznámený plán restrukturalizace, který vycházel z rámcové smlouvy o restrukturalizaci, bylo nutno aktualizovat podle výsledku řízení o nuceném vyrovnání. Dne 3. října 2014 proto Slovinsko předložilo aktualizovaný plán restrukturalizace (10).

(19)

Hlavním prvkem nuceného vyrovnání podle slovinských právních předpisů je předložení plánu finanční restrukturalizace soudu, přičemž tento plán stanoví dohodnuté podmínky restrukturalizace. Věřitelé účastnící se nuceného vyrovnání předložili plán finanční restrukturalizace dne 3. listopadu 2014. Podle Slovinska nelze plán finanční restrukturalizace po jeho předložení měnit. Slovinsko potvrdilo, že se k provedení plánu finanční restrukturalizace zavázaly všechny skupiny zúčastněných stran.

(20)

Plán finanční restrukturalizace posoudil nezávislý certifikovaný znalec, který podle slovinského insolvenčního zákona vydal stanovisko potvrzující, že se podnik Cimos nachází v platební neschopnosti, že existuje vyšší než 50 % pravděpodobnost, že provedení plánu finanční restrukturalizace umožní v krátkodobém i dlouhodobém horizontu obnovit likviditu a solventnost podniku Cimos a že existuje vyšší než 50 % pravděpodobnost toho, že věřitelé podniku Cimos dosáhnou splacení pohledávek za příznivějších podmínek než v případě, že by podnik zahájil konkurzní řízení. Znalec konstatoval, že v případě úpadku by běžní finanční věřitelé získali zpět 3,88 % svých pohledávek, zatímco v případě nuceného vyrovnání získají zpět 23,94 % pohledávek.

(21)

Aktualizovaný plán restrukturalizace předpokládá provedení opatření, která jsou shrnuta níže.

(22)

Opatření č. 1: 60 % snížení (21,7 milionu EUR) pohledávky státu vůči podniku Cimos, která vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu, prostřednictvím její kapitalizace, přičemž zbývající částka ve výši 40 % (14,5 milionu EUR) má být splacena během desetiletého období s úrokovou sazbou ve výši EURIBOR + 2,5 %.

(23)

Opatření č. 2: 60 % snížení (23,4 milionu EUR) pohledávky státu vůči podniku Cimos vyplývající z jiných záruk (11) prostřednictvím její kapitalizace, přičemž zbývající částka ve výši 40 % (15,6 milionu EUR) má být splacena během desetiletého období s úrokovou sazbou ve výši EURIBOR + 2,5 %.

(24)

Opatření č. 3: kombinace 60 % snížení dluhu (122 milionů EUR) prostřednictvím kapitalizace, srážky u některých bank (35,7 milionu EUR (12)) a úpravy splátkového kalendáře u zbývající dlužné částky (99,5 milionu EUR) během desetiletého období s úrokovou sazbou ve výši EURIBOR + 2,5 %.

Tabulka 3

Shrnutí opatření č. 1–3

(25)

Opatření č. 4: nový nástroj financování s částkou ve výši 39,5 milionu EUR, který sestává z: i) komerčního úvěru poskytnutého bankami (dále jen „banky poskytující nové financování“ (13)) s částkou ve výši 20 milionů EUR, s úrokovou sazbou ve výši šestiměsíční sazby EURIBOR + 5 % ročně a s kolaterálem a ii) úvěru poskytnutého soukromými odběrateli podniku (dále jen „odběratelé poskytující nové financování“ (14)) s částkou ve výši 19,5 milionu EUR, který není zajištěn ani úročen.

(26)

Opatření č. 5: dobrovolná restrukturalizace dluhu ze strany dodavatelů (15) s finančním dopadem ve výši 21,8 milionu EUR.

(27)

Opatření č. 6: dobrovolná restrukturalizace dluhu ze strany pronajímatele (16) s finančním dopadem ve výši 6 milionů EUR.

(28)

Opatření č. 7: dobrovolná úprava splátkového kalendáře ze strany bank neúčastnících se nuceného vyrovnání (17) s očekávaným finančním dopadem ve výši 3 milionů EUR.

(29)

Opatření č. 8: financování kapitálových výdajů ze strany odběratelů ve formě úvěru ve výši 9,8 milionu EUR.

(30)

Slovinsko se domnívá, že státní podporu představuje pouze kapitalizace pohledávky státu ve výši 21,7 milionu EUR, která vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu (část opatření č. 1).

(31)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, původně oznámený plán restrukturalizace byl aktualizován vzhledem k pozměněným podmínkám restrukturalizace, jež byla navržena v rámci nuceného vyrovnání. Hlavní prvky aktualizovaného plánu jsou stejné jako u původně oznámeného plánu. Změny v zásadě spočívají v rozšíření opatření v oblasti finanční restrukturalizace s cílem zahrnout větší okruh zúčastněných stran a v posílení opatření týkajících se provozní restrukturalizace k zohlednění důsledků nuceného vyrovnání.

(32)

Podle plánu vyplývají potíže podniku z rozšiřování činnosti financovaného z cizích zdrojů, poklesu provozní efektivity a zhoršení situace na automobilovém trhu způsobené světovou hospodářskou a finanční krizí.

(33)

Růst příjmů v období 2000–2008 činil v průměru více než 20 % ročně a byl financován především vnějšími půjčkami, ve většině případů krátkodobými úvěry, což vedlo k nesouladu mezi dlouhodobými aktivy a krátkodobými závazky použitými k financování těchto aktiv. Během tohoto období vzrostl čistý dluh podniku sedminásobně a od té doby je na vysoké úrovni. Podnik nebyl schopen tento dluh splácet, natož financovat potřebné kapitálové investice. Podnik Cimos navíc nahromadil značné obchodní závazky, jelikož činnosti financoval většinou prodloužením lhůty splatnosti u dodavatelů. Skutečnost, že podnik neplatil dodavatelům včas, nejenže zvýšila problémy s likviditou, nýbrž narušila také jeho činnosti, které v automobilovém průmyslu závisejí na dodávkách v požadovanou dobu.

(34)

K hlavním důvodům klesající provozní efektivity podniku patří špatná kvalita, vysoká zmetkovitost, nižší úroveň zákaznického servisu, nadměrná kapacita vedoucí k vysokým režijním nákladům, neschopnost snížit náklady mající za následek snížení rozpětí a výpadky dodávek kvůli nedodržení lhůt splatnosti u dodavatelů.

(35)

Světová hospodářská krize a úvěrová krize vedly k nižší poptávce po nových automobilech i související poptávce po automobilových dílech. Výnosy podniku Cimos z prodeje se v roce 2008 a 2009 snížily, v roce 2010 a 2011 krátce vzrostly, načež v roce 2012 a 2013 opět klesly. Jelikož se podniku nepodařilo snížit náklady, stal se neziskovým a nebyl schopen vytvořit dostatečné peněžní toky k tomu, aby mohl obsluhovat dluh.

(36)

S cílem odstranit příčiny potíží vypracoval podnik Cimos plán restrukturalizace, který předpokládá provedení níže popsaných opatření v oblasti finanční a provozní restrukturalizace.

(37)

Období restrukturalizace není v plánu restrukturalizace výslovně stanoveno. Plán předpokládá, že restrukturalizace bude zahájena v únoru 2014 a restrukturalizační opatření budou prováděna do roku 2016, přičemž úplných přínosů bude dosaženo do roku 2018 (podle odhadů potrvá dva až tři roky, než se projeví přínosy některých opatření). Jelikož se podle všech scénářů předpokládá obnovení životaschopnosti podniku do roku 2017, má Komise za to, že období restrukturalizace potrvá od února 2014 do konce roku 2017.

(38)

Původně oznámený plán restrukturalizace předpokládal kapitalizaci pohledávky státu ve výši 35 milionů EUR, která vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu, a upsání dalšího základního kapitálu ve výši 6,5 milionu EUR ze strany dvou veřejných akcionářů podniku Cimos, Modra Zavarovalnica d.d. a D.S.U. d.o.o. Původně oznámený plán mimoto předpokládal kapitalizaci a úpravu splátkového kalendáře u bankovního dluhu podniku Cimos ve výši přibližně 250–270 milionů EUR.

(39)

Podle aktualizovaného plánu je hlavním prvkem finanční restrukturalizace i nadále restrukturalizace pohledávky státu a bankovního dluhu, bude však provedena za pozměněných podmínek, které byly dohodnuty v rámci nuceného vyrovnání. Ostatní zúčastněné strany, včetně odběratelů, dodavatelů, pronajímatele a bank neúčastnících se nuceného vyrovnání, přispějí k finanční restrukturalizaci dobrovolně snížením svých pohledávek nebo poskytnutím financování. Dva veřejní akcionáři však nevloží kapitál, jak se předpokládalo podle původně oznámeného plánu.

(40)

Finanční dluh podniku Cimos sestává z pohledávky státu ve výši 36,2 milionu EUR (včetně naběhlých úroků), která vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu, z pohledávek státu v celkové výši 39 milionů EUR v souvislosti s jinými zárukami (18) a z různých úvěrů u řady bank. Stát a banky účastnící se nuceného vyrovnání souhlasily s restrukturalizací tohoto dluhu prostřednictvím kapitalizace, srážek a úpravy splátkového kalendáře za podmínek popsaných v 22.–24. bodě odůvodnění. To má zajistit snížení dluhu podniku na udržitelnou a obsluhovatelnou úroveň. Uvolní to rovněž peněžní prostředky potřebné k financování činnosti a zlepšení úvěruschopnosti podniku Cimos v očích odběratelů, dodavatelů a finančních věřitelů.

(41)

Podnik Cimos bude potřebovat další finanční prostředky na financování svého pracovního kapitálu a splacení závazků plynoucích z restrukturalizace dluhu, což je nezbytným předpokladem obnovení solventnosti a ziskovosti. Za tímto účelem se podnik Cimos s bankami a hlavními odběrateli dohodl na tom, že mu poskytnou částku ve výši 39,5 milionu EUR ve formě nového nástroje financování za podmínek popsaných v 25. bodě odůvodnění.

(42)

Podnik uzavřel se svými dodavateli dohody o dobrovolné restrukturalizaci běžných provozních pohledávek na základě dodavatelských smluv. Dohoda stanoví, že dodavatelé restrukturalizují své pohledávky prostřednictvím jednorázového splacení části pohledávek, úpravy splátkového kalendáře a odepsání zbývající části. Finanční dopad tohoto opatření ve výši 21,8 milionu EUR odpovídá částce odepsaných splatných závazků podniku Cimos.

(43)

Podnik Cimos uzavřel se společností Hypo Leasing d.o.o. (nyní Heta Asset Resolution d.o.o.), pronajímatelem, dohodu ohledně dobrovolné restrukturalizace pohledávek plynoucích z nájemních smluv. Podle této dohody obdrží pronajímatel jednorázovou platbu (včetně sankčních úroků) ve výši 2,3 milionu EUR, odepíše částku ve výši 6 milionů EUR, což je oznámeným finančním dopadem tohoto opatření, a upraví splátkový kalendář za účelem uhrazení zbývajícího dluhu během čtyř let s jednoletou dobou odkladu.

(44)

Mimo nucené vyrovnání uzavřel podnik Cimos s bankami, které nemají sídlo ve Slovinsku, dvoustranné dohody o restrukturalizaci dluhu, nebo se nachází v konečné fázi jednání o uzavření těchto dohod. Finanční dopad tohoto opatření, které spočívá v prodloužení splatnosti úvěrů, změnách úrokových sazeb a moratoriu na splácení jistiny, se odhaduje na 3 miliony EUR.

(45)

Kapitálové výdaje se v minulých letech kvůli omezené dostupné hotovosti snížily, což mělo za následek podinvestování a nedostatečnou údržbu zařízení. Podnik Cimos má v úmyslu zvýšit kapitálové výdaje na úroveň potřebnou k provedení restrukturalizace. To bude financováno částečně odběrateli, částečně samotným podnikem Cimos. Odběratelé souhlasili s financováním výdajů na specifické nástroje a stroje ve formě úvěru ve výši 9,8 milionu EUR poskytnutého podniku Cimos. Zbývající potřebné kapitálové výdaje bude podnik Cimos financovat z vlastních zdrojů.

(46)

V zájmu dalšího zlepšení likvidity uzavřel podnik Cimos s odběrateli dohodu o zkrácení lhůty splatnosti z 30–60 dnů na jeden týden, a to do června 2015. Předpokládá se, že toto opatření zvýší likviditu přibližně o 10 milionů EUR.

(47)

Podnik Cimos plánuje rovněž získání úvěru ve výši 25 milionů EUR za tržních podmínek, a to na financování činnosti v roce 2018–2019, tj. po skončení období restrukturalizace.

(48)

Co se týká provozní restrukturalizace, původně oznámený plán restrukturalizace předpokládal zavedení štíhlého vedení, konsolidaci výrobních kapacit, zvýšení úlohy a povinností obchodních jednotek, lepší zadávání zakázek, optimalizaci zásob a restrukturalizaci lidských zdrojů. Tato opatření se provádějí, ačkoli podle aktualizovaného plánu byla posílena a rozšířena, aby se zohlednily obchodní důsledky nuceného vyrovnání.

(49)

Opatření v oblasti provozní restrukturalizace budou mít zejména větší dopad na počet pracovníků ve skupině, náklady práce a režijní náklady, než se plánovalo původně, s cílem vytvořit pokud možno co nejdříve čistý zisk a hotovost. K dosažení tohoto cíle se vzhledem k vyššímu poklesu tržeb a zvýšení nákladů na údržbu oproti původním předpokladům očekává, že pozměněná opatření povedou k vyšším úsporám nákladů, než se plánovalo původně.

(50)

Výroba na objednávku se postupem času sníží, jelikož tři čtvrtiny probíhajících projektů mají být podle očekávání dokončeny do roku 2019. Snížení stávající činnosti bude nutno nahradit novými projekty. Podnik zavede za tímto účelem opatření v oblasti prodeje, včetně nanejvýš důležitého udržení dlouhodobých odběratelů, a to spoluprací s nimi od fáze vývoje výrobků, pronikání na nové trhy se stávajícími výrobky a vývoje nových výrobků pro existující i nové trhy. Výnosy z prodeje se mají v období 2015–2018 podle odhadů snížit a v roce 2019 mají opět začít růst. Tato opatření nemají podle očekávání vyžadovat dodatečné náklady.

(51)

Podnik Cimos plánuje snížení počtu pracovníků z 6 855 osob v květnu 2014 na […] (*1) osob v […], což má podle předpokladů dosáhnout ročních úspor nákladů ve výši […] EUR. Související náklady na vyplacení odstupného se odhadují na částku ve výši […] EUR a vzniknou v […].

(52)

Podnik se rozhodl snížit v období 2014–2016 počet výrobních závodů z dvaceti na třináct s cílem konsolidovat výrobní kapacity a zaměřit se na hlavní oblast činnosti. Výnosy z prodeje mají podle očekávání činit 5,1 milionu EUR, což zlepší likviditu. V období 2013–2014 prodal podnik Cimos své dceřiné společnosti, TPS Labin, TPS Novi Knezevac (zemědělská divize), Litostroj Power (energetická divize) a Cimos Titan (strojírenská divize), což zajistilo celkové výnosy ve výši přibližně 25 milionů EUR.

(53)

Plán obsahuje opatření k zvýšení kvality s cílem zlepšit pracovní postupy, například materiálové toky, vnitřní balení, zacházení s obráběcími nástroji a řízení zásob. Mimoto budou zavedena opatření k zlepšení výrobních procesů, včetně přeměny a přemístění některých výrobních linek, nahrazení nebo vyřazení určitých vstupních materiálů a obnovy, oprav a nahrazení pracovního zařízení. Roční přínosy plynoucí z provedení těchto opatření mají podle očekávání vzrůst z 0,9 milionu EUR v roce 2015 na 5 milionů EUR po roce 2017.

(54)

V oblasti dodavatelského řetězce zamýšlí podnik omezit počet […], snížit náklady na příplatky za dopravu zkrácením prodlev ve výrobě určené pro známé odběratele, zjednodušit materiálové toky mezi výrobními závody a snížit […] zadáváním zakázek prostřednictvím výzev k podávání nabídek. Očekávané snížení nákladů na dodavatelský řetězec dosáhne od roku 2018 částky ve výši 5,3 milionu EUR ročně. Do té doby se mají úspory podle očekávání postupně zvyšovat, a to z částky ve výši 1,8 milionu EUR v roce 2015 na 4,1 milionu EUR v roce 2017.

(55)

Podnik hodlá zlepšit rovněž proces nákupu, a to sjednáním množstevních slev se stávajícími dodavateli […] s cílem zajistit výhodnější ceny a rovněž centralizací funkce nákupu. Stávající potíže s likviditou měly za následek, že mnoho dodavatelů odmítlo s podnikem Cimos obchodovat, což omezilo jeho schopnost optimalizovat náklady změnou dodavatelů. To se má po ukončení řízení o nuceném vyrovnání podle očekávání změnit. Přínosy plynoucí z lepšího procesu nákupu mají v období 2015–2018 dosáhnout podle předpokladů výše 11,3 milionu EUR.

(56)

Opatření k omezení režijních nákladů se zaměřují především na snížení nákladů na služby (veřejné služby, informační technologie, telekomunikační, úklidové a bezpečnostní služby), ostatních provozních nákladů (např. bankovní poplatky, nájemné) a ukončení propagačních činností nesouvisejících s podnikáním (dary pro místní sportovní kluby). Tato opatření mají podle předpokladů přinést v roce 2015 úspory ve výši 0,3 milionu EUR a posléze ve výši 0,6 milionu EUR ročně.

(57)

V rámci opatření k optimalizaci zásob hodlá podnik Cimos lépe kontrolovat neprodejné zboží, zavést prodej zásob prostřednictvím komisního prodeje, zvýšit četnost dodávek, snížit zásoby surovin a zvýšit zásoby hotových výrobků s cílem poskytovat lepší zákaznický servis.

(58)

Podle plánu restrukturalizace činí celkové restrukturalizační náklady 350,7 milionu EUR a mají být financovány z vlastního příspěvku ve výši 329 milionů EUR a ze státní podpory ve výši 21,7 milionu EUR. Restrukturalizační náklady a zdroje financování jsou shrnuty v tabulce 4.

Tabulka 4

Restrukturalizační náklady a zdroje financování

(59)

Nahlášená výše vlastního příspěvku představuje 94 % celkových restrukturalizačních nákladů.

(60)

Kvůli omezené likviditě nahromadil podnik Cimos nahromadil značné obchodní závazky, které musí být splaceny, aby byly zajištěny další dodávky a stabilita činnosti. Před zahájením řízení o nuceném vyrovnání splatil podnik obchodní závazky ve výši 20,5 milionu EUR a musí splatit další částku ve výši 92,6 milionu EUR, kterou dlužil na počátku řízení o nuceném vyrovnání. Celková výše splátek činí 113,1 milionu EUR.

(61)

V roce 2014 předpokládal podnik kumulované ztráty ve výši 211,4 milionu EUR a záporný vlastní kapitál ve výši – 155,6 milionu EUR. Podle pravidel nuceného vyrovnání nesmí být vlastní kapitál záporný, aby se restrukturalizovaná společnost pokládala za životaschopnou po ukončení řízení o nuceném vyrovnání. Kumulované ztráty tudíž musí být uhrazeny. Výše uvedenou částku je nutno opravit o položky, které jsou v tabulce 4 uvedeny zvlášť (ztráty z pozbytí společností, výplata odstupného, odměna restrukturalizačních poradců, sankční úroky v souvislosti s nájmem a splacení obchodních závazků). Výsledná částka činí 65,2 milionu EUR a představuje minulé obchodní ztráty, jež musí být během restrukturalizace uhrazeny.

(62)

Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, kapitálové výdaje byly v minulých letech kvůli nedostatku likvidity nedostatečné. To často k prodlevám ve výrobě a neschopnosti podniku Cimos plnit závazky vůči odběratelům. Kapitálové výdaje, které se předpokládají v plánu, mají zajistit, aby podnik Cimos plnil své budoucí smluvní závazky, jsou tudíž nezbytné pro obnovení jeho životaschopnosti.

(63)

Část kapitálových výdajů ve výši 9,8 milionu EUR bude financována odběrateli ve formě úvěru. Tento úvěr podnik Cimos splatí, představuje tudíž náklady na restrukturalizaci.

(64)

Při prodeji svých dceřiných společností, Litostroj Power (energetická divize) a Cimos Titan (strojírenská divize), vykázal podnik Cimos ztrátu z jejich pozbytí ve výši 20 milionů EUR, což zvyšuje kumulované ztráty popsané v 61. bodě odůvodnění.

(65)

Výnosy z prodeje společnosti Litostroj Power ve výši 21,4 milionu EUR použil podnik Cimos k splacení bankovních úvěrů, jak se vyžadovalo podle dohod o financování.

(66)

Propouštění zaměstnanců plánované v rámci provozní restrukturalizace bude znamenat náklady na výplatu odstupného ve výši 8,4 milionu EUR.

(67)

Podnik najal poradce, kteří mají být představenstvu nápomocni při plánování a provádění restrukturalizace. Související náklady na odborné služby se odhadují na částku ve výši […] EUR.

(68)

V rámci dohody uzavřené s pronajímatelem (viz 43. bod odůvodnění) musí podnik Cimos splatit část svých závazků předem, včetně sankčních úroků.

(69)

Aby mohl podnik Cimos konkurovat na trhu na základě svých vlastních předností, nepostačuje, aby uhradil kumulované ztráty. V automobilovém průmyslu je běžnou praxí, že odběratelé vyžadují dostatečný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu, aby se zájemce mohl účastnit nabídkových řízení. Pokud se má podnik Cimos ucházet o zakázky, což je nezbytné k dosažení plánovaných cílů v oblasti prodeje a obnovení životaschopnosti, musí mít minimální výši kapitálu, která se odhaduje na 39 milionů EUR. K zajištění dostatečné bezpečnostní rezervy v hotovosti, která je zapotřebí ke stabilizaci likvidity a opětovnému získání důvěry na trhu po ukončení insolvenčního řízení, mimoto potřebuje částku ve výši 10 milionů EUR.

(70)

Úroky z částky, kterou si podnik vypůjčil na trhu na základě záruky poskytnuté jako podpora na záchranu, narostlé do 3. června 2014, tj. zahájení řízení o nuceném vyrovnání, činí 1,2 milionu EUR a v rámci restrukturalizace musí být uhrazeny.

(71)

Podnik Cimos musí splatit rovněž dluh vyplývající z nového nástroje financování, který je popsán v 41. bodě odůvodnění. Související restrukturalizační náklady, které Slovinsko oznámilo, činí 39 milionů EUR.

(72)

Oznámené zdroje vlastního příspěvku zahrnují nový nástroj financování (viz 41. bod odůvodnění), kapitálové výdaje financované podnikem Cimos a odběrateli (viz 45. bod odůvodnění), výnosy z prodeje dceřiné společnosti Litostroj Power (viz 52. bod odůvodnění), přínosy plynoucí z opatření v oblasti finanční restrukturalizace popsaných v oddíle 3.1 a příspěvku podniku Cimos na restrukturalizaci pohledávek dodavatelů (viz 42. bod odůvodnění). Zdroje vlastního příspěvku jsou podrobně analyzovány v oddíle 8.8.

(73)

Oznámená státní podpora spočívá v kapitalizaci pohledávky státu vůči podniku Cimos ve výši 21,7 milionu EUR, která vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu.

(74)

Plán restrukturalizace předpokládá obnovení životaschopnosti podle realistického scénáře v roce 2015 a podle pesimistického scénáře v roce 2017, a to v důsledku provedení restrukturalizačních opatření v období 2014–2016. Vybrané finanční údaje podle realistického scénáře jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5

Vybrané odhadované finanční údaje podle realistického scénáře

(75)

Jako kompenzační opatření navrhuje podnik Cimos odprodej tří obchodních jednotek v automobilovém segmentu, své hlavní činnosti, a to výrobní závody v […]. Tyto výrobní závody byly ziskové a připadala na ně přibližně 4 % celkových příjmů podniku Cimos před restrukturalizací.

(76)

Podnik odprodal také tři obchodní jednotky mimo hlavní oblast podnikání, a to zemědělskou, energetickou a strojírenskou divizi, na něž připadalo přibližně 20 % celkových příjmů podniku Cimos v době před restrukturalizací a které byly ziskové.

Tabulka 6

Finanční výsledky odprodaných podniků před restrukturalizací

(77)

Po výše uvedených odprodejích bude jedinou zbývající linií podnikání podniku Cimos automobilová divize, jeho hlavní činnost.

(78)

Komise formální vyšetřovací řízení zahájila dne 9. dubna 2014. V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti ohledně obnovení dlouhodobé životaschopnosti, kompenzačních opatření a vlastního příspěvku.

(79)

Obnovení dlouhodobé životaschopnosti se jevilo jako sporné. Podle finančních výhledů obsažených v původně oznámeném plánu restrukturalizace měl podnik i po restrukturalizaci vytvářet čisté ztráty a záporné peněžní toky. Schopnost původně oznámeného plánu restrukturalizace obnovit životaschopnost podniku Cimos mimoto závisela do značné míry na uzavření dohody o dobrovolné restrukturalizaci dluhu. Jelikož v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení nebylo takovéto dohody dosaženo, nepovažoval se tento předpoklad za realistický. To potvrdily následné události. Stranám se nepodařilo dospět k dohodě o dobrovolné restrukturalizaci dluhu a věřitelé místo toho zahájili řízení o nuceném vyrovnání.

(80)

Navrhovaná kompenzační opatření spočívající v prodeji zemědělské, strojírenské a energetické divize se netýkala (jak se zdálo) hlavního trhu podniku a nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že činnosti, které mají být ukončeny, nebyly před restrukturalizací ztrátové, jak se vyžaduje v bodě 40 pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci (19) (dále jen „pokyny“).

(81)

Rovněž se zdálo, že rekapitalizace podniku Cimos ze strany dvou veřejných akcionářů a očekávané přínosy v podobě hotovosti plynoucí z restrukturalizace bankovního dluhu, včetně vysokého dluhu u bank ve vlastnictví státu, jež byly původně oznámeny jako zdroje vlastního příspěvku, zahrnují státní podporu. Pokud by se ukázalo, že tomu tak je, nebylo by to v souladu s pokyny, které stanoví, že vlastní příspěvek nesmí obsahovat žádný prvek podpory. Jediný přijatelný zdroj vlastního příspěvku v době přijetí rozhodnutí o zahájení řízení, tj. výnosy z prodeje zemědělské divize, představoval pouze 0,5 % restrukturalizačních nákladů, což znamenalo, že v porovnání s požadovanou 50 % prahovou hodnotou byl značně nízký.

(82)

V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení Slovinsko Komisi sdělilo, že obsah oznámeného plánu restrukturalizace bude aktualizován podle výsledku řízení o nuceném vyrovnání, které bylo zahájeno dne 3. června 2014.

(83)

Jelikož jednání o nuceném vyrovnání dosud probíhala, neposkytlo Slovinsko podrobné údaje o změnách, potvrdilo však, že se již nezvažuje rekapitalizace podniku Cimos ze strany dvou veřejných akcionářů. Co se týká ostatních původně oznámených opatření, Slovinsko uvedlo, že je nelze posoudit, dokud nebudou v rámci nuceného vyrovnání dostatečně přesně vymezena. Slovinsko se však vyjádřilo k některým záležitostem uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení.

(84)

Pokud jde o pochybnosti Komise, které souvisely s přičitatelností opatření státních bank státu, Slovinsko odpovědělo, že všechny tyto banky působí na trhu v souladu s obchodními zásadami. Jejich rozhodnutí týkající se podniku Cimos vycházela z čistě ekonomických zájmů, nebyla ovlivněna vládními orgány a byla přijata současně se soukromými věřiteli, kteří také zahájili řízení o nuceném vyrovnání.

(85)

Co se týká společnosti DUTB, Slovinsko uvedlo, že její účast na restrukturalizaci podniku Cimos nebyla důsledkem politického zásahu. Čtyři ze sedmi členů její správní rady nepocházejí ze Slovinska, mají velké mezinárodní odborné znalosti a jsou důvěryhodní. Rozhodnutí týkající se úvěrů a správy majetku jsou přijímána v rámci operačního výboru s jednoznačně stanoveným mandátem a pravomocemi.

(86)

Účast společnosti SID Banka (dále jen „SID“) na restrukturalizaci podniku Cimos nebyla závislá na slovinské vládě. Transakce přesahující určité limity musí schválit dozorčí rada, jejíž členy jmenuje vláda, tito členové však nejsou na vládě závislí. Slovinsko připustilo, že se poslání banky SID jakožto rozvojové banky liší od cílů komerčních bank (např. maximalizace zisku), tvrdilo však, že správa a řízení společnosti SID podléhají stejným pravidlům jako v případě soukromých bank.

(87)

Slovinsko vzalo na vědomí pochybnosti Komise ohledně obnovení dlouhodobé životaschopnosti a prohlásilo, že zajistí, aby se aktualizovaný plán restrukturalizace těmito pochybnostmi zabýval.

(88)

Co se týká kompenzačních opatření, Slovinsko uvedlo, že podpora na restrukturalizaci podniku Cimos může být schválena bez jakýchkoli kompenzačních opatření, jelikož podíl podniku Cimos na trhu je malý až zanedbatelný a podnik se nachází v podporované oblasti. Slovinsko rovněž tvrdilo, že z judikatury ani pokynů nevyplývá, že kompenzační opatření musí být provedena výhradně na hlavních trzích, na nichž bude podnik působit po restrukturalizaci. Slovinsko taktéž uvedlo, že odprodej zemědělské, strojírenské a energetické divize významně ovlivní konkurenční postavení podniku Cimos v automobilovém segmentu, jelikož omezí zdroje, které měl dříve k dispozici v důsledku zisku vytvořeného odprodanými podniky.

(89)

Co se týká vlastního příspěvku, Slovinsko uvedlo, že pokud restrukturalizace dluhu nezahrnuje státní podporu, představuje vlastní příspěvek.

(90)

Komise obdržela připomínky od jedné zúčastněné strany, podniku Cimos. Podnik Cimos plně potvrdil připomínky, které Slovinsko uvedlo v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení. Podnik zdůraznil rovněž svůj sociálně-ekonomický význam pro zemi a region a uvedl, že je přesvědčen o obnovení životaschopnosti.

(91)

V období od září 2014 do března 2015 obdržela Komise několik dopisů od soukromé osoby, paní Olgy Filakovićové, která zastupovala kanadskou společnost Hormess International Limited. Ve svých dopisech paní Filakovićová tvrdila, že bilanční suma podniku Cimos byla v důsledku praní peněz podvodně navýšena nejméně o 20 milionů EUR, což (i s naběhlými úroky) činí 35 milionů EUR, které Slovinsko poskytlo v rámci podpory na restrukturalizaci; že její společnost má nárok na náhradu škody a – jako věřitel – požaduje od podniku Cimos a Slovinska částku ve výši 60 milionů EUR, což je pohledávka, která je údajně přihlášena u okresního soudu v Koperu, a že podnik Cimos falšoval finanční výkazy, aby skryl dluhy vůči jejím klientům související s kancelářskou budovou, kterou podnik Cimos nevlastnil, prodal ji však za částku ve výši 9,75 milionu EUR.

(92)

Komise podotýká, že zúčastněné třetí strany byly vyzvány k podání připomínek prostřednictvím oznámení, které bylo současně s rozhodnutím o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. května 2014 (20). Lhůta pro podání připomínek uplynula dne 23. června 2014. Komise však na žádost paní Filakovićové vzala v úvahu informace, které poskytla v rámci šetření. Její tvrzení jsou posouzena v 160. bodě odůvodnění.

(93)

Slovinsko se k připomínkám podniku Cimos nevyjádřilo.

(94)

Co se týká připomínek paní Filakovićové, v reakci na žádost Komise o informace ze dne 18. prosince 2014 Slovinsko všechna tvrzení odmítlo a prohlásilo je za zcela nepravdivá, nepochopitelná a nedoložená jakýmikoli důkazy. Slovinsko zejména uvedlo, že účetní závěrky podniku Cimos byly na základě povinných požadavků v rámci nuceného vyrovnání ověřeny nezávislým auditorem, který vydal výrok bez výhrad. Pokud jde o údajnou náhradu škody ve výši 60 milionů EUR, Slovinsko ujistilo, že podnik Cimos nemá vůči společnosti Hormess International žádné závazky. V prosinci 2014 předložily společnost Hormess International a slovinská společnost SOF ING d.d. v rámci řízení o nuceném vyrovnání, které se týkalo podniku Cimos, soudu pohledávku ve výši přibližně 61 milionů EUR, tato pohledávka však nebyla zařazena do ověření pohledávek, které provedl správce v rámci nuceného vyrovnání, není proto u okresního soudu v Koperu přihlášena. V souvislosti s prodejem kancelářské budovy Slovinsko potvrdilo, že podnik Cimos byl vlastníkem budovy, která byla v roce 2001 prodána společnosti Berny Commerce d.o.o., jež se v roce 2002 řádně zaregistrovala v katastru nemovitostí jako vlastník, a že neexistují žádné související pohledávky vůči podniku Cimos.

(95)

V čl. 107 odst. 1 Smlouvy je stanoveno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(96)

Aby dotyčné opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí být splněna tato kumulativní kritéria: použití státních prostředků, které lze přičíst státu, selektivní výhoda poskytnutá příjemci a narušení (nebo jeho hrozba) hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy.

(97)

Toto opatření má provést Ministerstvo financí, jednoznačně proto zahrnuje státní prostředky a lze je přičíst státu.

(98)

Toto opatření má být provedeno ve prospěch pouze jednoho konkrétního podniku, Cimos. Opatření spočívá v kapitalizaci pohledávky státu vůči podniku Cimos ve výši 21,7 milionu EUR a úpravě splátkového kalendáře u zbývající částky ve výši 14,5 milionu EUR, přičemž tato pohledávka vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu (21). V rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k závěru, že kapitalizace pohledávky státu představuje státní podporu. Tento závěr zůstává v platnosti a Slovinsko jej nezpochybnilo.

(99)

Slovinsko uvedlo, že úprava splátkového kalendáře u pohledávky státu nepředstavuje státní podporu, jelikož má být provedena v souladu s dluhem podniku Cimos vůči ostatním věřitelům účastnícím se nuceného vyrovnání. Komise se domnívá, že záruka poskytnutá jako podpora na záchranu a úprava splátkového kalendáře u pohledávky státu související s touto zárukou jsou součástí jedné transakce, ačkoli zahrnují různé finanční nástroje. V tomto smyslu úprava splátkového kalendáře pouze prodlužuje výhodu, která byla podniku Cimos poskytnuta ve formě podpory na záchranu. To potvrzuje i skutečnost, že ke dni 3. listopadu 2013, kdy Slovinsko oznámilo kapitalizaci celé pohledávky vzniklé v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu, ostatní věřitelé účastnící se nuceného vyrovnání s restrukturalizací dluhu podniku Cimos nesouhlasili. Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že úprava splátkového kalendáře u pohledávky státu poskytla podniku Cimos selektivní výhodu.

(100)

Aniž by byl dotčen závěr vyvozený v předchozím bodě odůvodnění, Komise podotýká, že by kapitalizace pohledávky státu ani úprava splátkového kalendáře u této pohledávky nebyly v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu, jak je objasněno v 104.–107. bodě odůvodnění.

(101)

Opatření pravděpodobně zlepší konkurenční postavení podniku Cimos na automobilovém trhu, který je otevřený hospodářské soutěži ze strany ostatních členských států. Opatření proto narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(102)

Vzhledem k posouzení uvedenému v 97.–101. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že opatření č. 1 představuje státní podporu.

(103)

Toto opatření má provést Republika Slovinsko, jednoznačně proto zahrnuje státní prostředky a lze je přičíst státu.

(104)

Podle judikatury neposkytují hospodářské transakce provedené veřejným subjektem nebo veřejným podnikem jeho protějšku výhodu, a tudíž nepředstavují státní podporu, pokud jsou provedeny v souladu s běžnými tržními podmínkami (22) (dále jen „zásada tržně jednajícího hospodářského subjektu“). Tato zásada byla vyvinuta s ohledem na různé hospodářské transakce. K určení existence státní podpory v případě transakcí souvisejících s pohledávkami je nutné porovnat jednání veřejných věřitelů s chováním hypotetických soukromých věřitelů, kteří se nacházejí v podobné situaci („kritérium tržně jednajícího hospodářského subjektu“).

(105)

Obezřetný věřitel v tržním hospodářství by obvykle provedl vlastní analýzu ex ante týkající se finančního výsledku restrukturalizace dluhu, porovnal by například částku, která bude podle očekávání získána zpět v případě restrukturalizace dluhu, s očekávanou částkou získanou podle alternativních scénářů, v daném případě úpadku podniku Cimos.

(106)

Pokud členský stát tvrdí, že určitá hospodářská transakce je v souladu s kritériem tržně jednajícího hospodářského subjektu, musí předložit důkazy prokazující, že rozhodnutí o provedení transakce bylo přijato na základě posouzení, které by provedl racionálně jednající soukromý věřitel, aby zjistil ziskovost transakce.

(107)

V daném případě nepředložilo Slovinsko žádné důkazy, aby prokázalo, že stát jednal jako racionální věřitel v tržním hospodářství, když souhlasil s podmínkami restrukturalizace dluhu. Slovinsko odkázalo na zprávu nezávislého znalce, který posoudil plán finanční restrukturalizace a který konstatoval, že všichni věřitelé získají v případě nuceného vyrovnání celkově více než v případě úpadku podniku Cimos (23). Zpráva však neuvádí, kolik by získal samotný stát, pokud by zvolil alternativní scénář. Nelze vyloučit, že ačkoli si věřitelé jako celek mohli v případě, že souhlasili s nuceným vyrovnáním, polepšit, mohl stát získat ze svých pohledávek zpět vyšší částku, pokud by zvolil alternativní scénář. Analýza provedená na úrovni všech věřitelů každopádně nepostačuje k tomu, aby se jednotlivý soukromý věřitel rozhodl pro tento postup, jelikož mohly existovat rozdíly ve vztahu ke kolaterálu, pořadí pohledávek atd. Komise se proto domnívá, že dotyčné opatření poskytlo podniku Cimos selektivní hospodářskou výhodu.

(108)

V případě opatření č. 2 platí posouzení dopadů opatření č. 1 na hospodářskou soutěž a obchod, které je popsáno v 101. bodě odůvodnění.

(109)

Na základě posouzení uvedeného v 103.–108. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že opatření č. 2 představuje státní podporu.

(110)

Komise podotýká, že společnost Gorenjska Banka je soukromý subjekt, zatímco společnost IFC patří do skupiny Světové banky, opatření těchto dvou subjektů proto nelze přičíst státu.

(111)

Ostatní banky účastnící se opatření č. 3, NLB, Abanka, Banka Celje a NKBM, jsou ve většinovém vlastnictví státu, který má většinu hlasů ve správní a dozorčí radě. To naznačuje přičitatelnost státu. Komise však ve stanovách, řídicí struktuře ani jiných zdrojích nenašla důkazy naznačující, že stát ovlivnil rozhodnutí těchto bank ohledně dotyčného opatření ve smyslu rozsudku ve věci Stardust-Marine (24). Slovinsko naopak předložilo interní dokumenty, které prokazují, že každá z bank posoudila navrhované podmínky restrukturalizace na základě ekonomických aspektů a v souladu s běžnými vnitřními rozhodovacími postupy. Kapitalizace pohledávky banky NLB ve věci Adria Airways se také nepovažovala za přičitatelnou státu (25). Z těchto důvodů se Komise domnívá, že rozhodnutí bank NLB, Abanka, Banka Celje a NKBM účastnit se opatření č. 3 nelze přičíst státu.

(112)

DUTB je společnost ve vlastnictví státu, která byla založena v roce 2013 s cílem usnadnit restrukturalizaci bank potýkajících se s vážnými problémy v oblasti likvidity a solventnosti. Státní vlastnictví opět naznačuje přičitatelnost státu, nepovažuje se však samo o sobě za dostatečné k tomu, aby se opatření přičítalo státu. Komise má k dispozici důkazy, které naznačují, že se společnost DUTB rozhodovala nezávisle, pokud jde o podnik Cimos. Za prvé, podle právního aktu o založení společnosti DUTB nevyžadují rozhodnutí, jako bylo rozhodnutí týkající se podniku Cimos, schválení vládou. Za druhé, řídicí struktura společnosti DUTB kopíruje operativní organizaci banky v tom, že rozhodnutí přijímá výbor pro úvěry. Konkrétní rozhodnutí týkající se podniku Cimos přijal výbor pro úvěry v rámci správní rady na nejvyšší úrovni. Tři ze sedmi členů správní rady nepocházejí ze Slovinska a všichni členové až na jednoho pocházejí z finančního sektoru. Proti restrukturalizaci podniku Cimos hlasoval pouze jeden člen správní rady zastupující veřejnou správu (bývalý ministr na Ministerstvu financí), byl však přehlasován ostatními členy rady. Slovinsko předložilo interní dokumenty, které prokazují, že rovněž společnost DUTB posoudila navrhované podmínky restrukturalizace na základě ekonomických aspektů. Komise se proto domnívá, že rozhodnutí společnosti DUTB účastnit se opatření č. 3 nelze přičíst státu.

(113)

Aniž jsou dotčeny závěry vyvozené v 110. a 112. bodě odůvodnění, se v této souvislosti rovněž uvádí, že všichni věřitelé uvedení v 111. bodě odůvodnění provedli stejně jako společnost DUTB analýzy ex ante porovnávající různé postupy a zjistili, že v případě restrukturalizace podniku získají více než při jeho likvidaci. Lze mít za to, že souhlas těchto věřitelů s kapitalizací pohledávek je v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu, a neposkytuje proto podniku Cimos žádnou hospodářskou výhodu.

(114)

SID Banka je slovinská exportní a rozvojová banka, kterou zcela vlastní stát. Všechny členy dozorčí rady banky SID, kteří schválili rozhodnutí týkající se podniku Cimos, jmenovala vláda a tři z celkem sedmi členů zaměstnává stát. Podle § 8 zákona o Slovinské exportní a rozvojové bance musí být všechna rozhodnutí banky SID přijata se zřetelem k rozvoji Slovinska. Slovinsko samo uznalo, že se poslání banky SID jakožto rozvojové banky liší od cílů komerčních bank (např. maximalizace zisku). Banka SID schválila restrukturalizaci dluhu za nejméně příznivých podmínek ze všech věřitelů účastnících se nuceného vyrovnání, jelikož souhlasila s 58 % srážkou z dluhu, zatímco žádný z ostatních věřitelů účastnících se nuceného vyrovnání se srážkou nesouhlasil, nýbrž všichni se rozhodli pro kapitalizaci pohledávek, která nabízí možnost budoucích kapitálových výnosů ze získaného podílu v podniku Cimos. Slovinsko neodůvodnilo, proč banka SID souhlasila s méně příznivými podmínkami než ostatní věřitelé. Komise již dříve rozhodla, že záruky poskytnuté bankou SID představují státní prostředky a že se jedná o podporu (26). Vzhledem k těmto skutečnostem se Komise domnívá, že rozhodnutí banky SID podílet se na opatření č. 3 lze přičíst státu.

(115)

Slovinsko nepředložilo žádné spolehlivé důkazy prokazující, že rozhodnutí banky SID podílet se na opatření č. 3 bylo přijato na základě tržních aspektů. Slovinsko uvedlo, že v rámci nuceného vyrovnání získá banka SID zpět částku ve výši 9,9 milionu EUR a že by v případě likvidace podniku Cimos musela zaplatit další částku ve výši 6,7 milionu EUR, tzn., že rozdíl mezi těmito dvěma scénáři činí 16,6 milionu EUR. Toto tvrzení však nebylo doloženo analýzou prokazující způsob stanovení těchto částek. Stejné analýzy, které provedli ostatní věřitelé účastnící se nuceného vyrovnání, však Slovinsko předložilo. Pochybnosti vyvolávají i zpětně získané částky. Není jasné, proč by bance SID vznikly v případě likvidace další ztráty, jelikož tržní hodnota kolaterálu banky SID činí 4,5 milionu EUR. Na druhou stranu se zdá, že částka získaná zpět v případě restrukturalizace nezohledňuje ztrátu ve výši 27,5 milionu EUR z důvodu srážky. Racionálně jednající věřitel v tržním hospodářství by provedl finanční analýzu, než by rozhodl o dalším postupu. Na základě dostupných důkazů se Komise domnívá, že banka SID před tím, než souhlasila se srážkou, takovouto analýzu neprovedla, tj. nejednala jako racionální věřitel v tržním hospodářství. Opatření provedené bankou SID proto poskytlo podniku Cimos selektivní výhodu.

(116)

I v případě opatření, které provedla banka SID, platí posouzení dopadů opatření č. 1 na hospodářskou soutěž a obchod popsané v 101. bodě odůvodnění.

(117)

Na základě posouzení uvedeného v 110.–116. bodě odůvodnění se Komise na straně jedné domnívá, že opatření č. 3 představuje státní podporu, pokud bylo provedeno bankou SID. Restrukturalizace dluhu v rámci opatření č. 3 ze strany společností Gorenjska Banka, IFC, NLB, Abanka, Banka Celje, NKBM a DUTB na straně druhé státní podporu nezahrnuje.

(118)

Žádný z odběratelů, kteří přispěli k novému nástroji financování, není ovládán státem, jejich rozhodnutí proto nelze přičíst státu. Co se týká příspěvku bank poskytujících nové financování, jejich rozhodnutí týkající se podniku Cimos byla v 110. a 112. bodě odůvodnění vyhodnocena jako opatření, která nelze přičíst státu, s výjimkou banky SID. Banky ve veřejném vlastnictví se mimoto podílely na novém nástroji financování za stejných podmínek jako soukromé banky Gorenjska Banka a IFC.

(119)

Účast bank odpovídá účasti soukromých odběratelů, kteří souhlasili s poskytnutím finančních prostředků podniku Cimos ve stejné výši, avšak za podstatně méně příznivých podmínek. Příspěvek odběratelů není zajištěn ani úročen. Příspěvek bank poskytujících nové financování je na druhé straně zajištěn kolaterálem s nejvyšším statutem a je úročen se sazbou ve výši šestiměsíční sazby EURIBOR + 5 % ročně, tj. více, než je sazba stanovená v případě podniků ve finančních obtížích s vysokým zajištěním podle sdělení Komise o referenčních sazbách (27), jež má blížit tržní sazbě.

(120)

Poskytnutí nového nástroje financování má pro obnovení životaschopnosti podniku zásadní význam. Bez něho by podnik Cimos nebyl v krátkodobém horizontu schopen platit svým dodavatelům, a tudíž pokračovat v činnosti. V tomto smyslu je pro věřitele, kteří souhlasili s restrukturalizací dluhu, z ekonomického hlediska racionální zvýšit zanedbatelně svou expozici, aby zvýšili pravděpodobnost obnovení životaschopnosti podniku a splacení zbývajícího dluhu.

(121)

Co se týká banky SID, Komise podotýká, že kromě přispění k novému nástroji financování za stejných podmínek jako ostatní banky poskytla i státní podporu (viz výše opatření č. 3). Kvůli svému právnímu postavení veřejné rozvojové banky lze všechna její opatření přičíst státu. Opatření č. 3 a 4 byla provedena ke stejnému okamžiku a se stejným cílem, tj. za účelem restrukturalizace podniku Cimos. Podle judikatury je proto nutno posoudit jejich soulad s kritériem tržně jednajícího hospodářského subjektu společně (28). Aniž by bylo nutné provést podrobný výpočet, je zřejmé, že celkové podmínky nejsou v případě banky SID rovnocenné. Příspěvek banky SID k novému nástroji financování je proto nutno považovat za státní podporu.

(122)

Na základě posouzení uvedeného v 118.–120. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že opatření č. 4 nepředstavuje s výjimkou příspěvku banky SID státní podporu.

(123)

Žádný z dodavatelů podílejících se na dobrovolné restrukturalizaci pohledávek vůči podniku Cimos není ve vlastnictví státu ani není ovládán státem, jejich rozhodnutí o účasti na opatření č. 5 proto nelze přičíst státu, a opatření č. 5 tudíž nepředstavuje státní podporu.

(124)

Pronajímatel, společnost, Hypo Leasing d.o.o., patří do skupiny Hypo Group Alpe Adria (dále jen „skupina HGAA“), kterou vlastní rakouský stát. Komise nemá k dispozici žádné důkazy, které by naznačovaly, že pronajímatel sledoval jiné než obchodní zájmy nebo že Rakousko ovlivnilo jeho rozhodnutí o restrukturalizaci závazků podniku Cimos souvisejících s nájmem. Nezdá se pravděpodobné, že by Rakousko vyvíjelo na skupinu HGAA tlak, aby poskytla státní podporu podniku v obtížích nacházejícímu se v jiném členském státě. Komise rovněž uvádí, že skupina HGAA je s ohledem na podmínky, za nichž může vykonávat činnost, omezena závazky obsaženými v rozhodnutí Komise o státní podpoře (29). Rakousko se mimoto v tomto rozhodnutí zavázalo, že společnostem ve skupině HGAA neposkytne další podporu.

(125)

Komise se proto domnívá, že rozhodnutí pronajímatele o restrukturalizaci jeho expozice vůči podniku Cimos nelze přičíst státu, opatření č. 6 proto nepředstavuje státní podporu.

(126)

Banky účastnící se dobrovolné restrukturalizace dluhu nejsou ovládány státem, jejich rozhodnutí podílet se na restrukturalizaci podniku Cimos proto nelze přičíst státu. Opatření č. 7 tudíž nezahrnuje státní podporu.

(127)

Žádný z odběratelů, kteří se zavázali poskytnout finanční prostředky v souvislosti s kapitálovými výdaji, není ovládán státem, jejich chování proto nelze přičíst státu. Opatření č. 8 tudíž nepředstavuje státní podporu.

(128)

Komise vyvozuje závěr, že opatření č. 1, 2 a část opatření č. 3 a 4 (pokud byla provedena bankou SID) představují státní podporu.

(129)

Státní podpora činí 80,3 milionu EUR, což odpovídá kapitalizaci pohledávky ze strany státu a kapitalizaci pohledávky, srážce a příspěvku na nový nástroj financování ze strany banky SID (30). Státní podpora mimoto zahrnuje částku ve výši až 16,6 milionu EUR, která je obsažena v úpravě splátkového kalendáře. Prvek podpory obsažený v úpravě splátkového kalendáře byl stanoven jako rozdíl mezi nominální hodnotou pohledávek státu a úvěrů banky SID ke dni zahájení řízení o nuceném vyrovnání a čistou současnou hodnotou těchto pohledávek a úvěrů vypočítanou na základě splátkového kalendáře, který schválili věřitelé v rámci nuceného vyrovnání, tj. za předpokladu desetileté doby splatnosti s dobou odkladu v délce dvou let a úrokové sazby ve výši EURIBOR + 2,5 %, diskontovanou pomocí příslušné diskontní sazby (31). Přesnou výši podpory obsažené v úpravě splátkového kalendáře nelze stanovit, jelikož není známa například budoucí sazba EURIBOR.

(130)

V souladu s článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (32) nesmí být podpora uskutečněna dříve, než Komise přijme nebo se bude mít za to, že přijala, rozhodnutí schvalující tuto podporu („povinnost zdržet se jednání“).

(131)

Podle odpovědi Slovinska ze dne 30. ledna 2015 na žádost Komise o informace mělo být řízení o nuceném vyrovnání ukončeno do dubna 2015. Pokud je Komisi známo, podniku Cimos nebyla dosud poskytnuta žádná podpora na restrukturalizaci. Zdá se proto, že Slovinsko svou povinnost zdržet se jednání splnilo.

(132)

V čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy je stanoveno, že státní podporu lze schválit v případě podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(133)

Slovinsko opatření oznámilo podle pokynů jako podporu na restrukturalizaci. Vzhledem k předchozímu rozhodnutí Komise týkajícímu se podpory na záchranu podniku Cimos a níže popsaným finančním obtížím podniku Cimos souhlasí Komise s tím, že se v tomto případě jedná o podporu na restrukturalizaci, kterou je nutno posoudit podle kritérií stanovených v pokynech, aby bylo možno zjistit, zda je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(134)

Podle bodu 12 písm. a) a bodu 14 pokynů (33) jsou pro podporu na restrukturalizaci způsobilé pouze podniky v obtížích. Aby se společnost považovala za podnik v obtížích, musí splňovat kritéria uvedená v bodě 10 nebo v bodě 11 pokynů.

(135)

Podle bodu 10 je podnik považován za podnik v obtížích za těchto okolností:

(136)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že podnik Cimos, který je společností s ručením omezeným, splnil kritéria uvedená v bodě 10 písm. a) pokynů. Podle konsolidované účetní závěrky k 31. prosinci 2012 došlo ke ztrátě více než poloviny jeho zapsaného kapitálu (108 %) a ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních dvanáct měsíců (137 %) (34). Komise se proto domnívala, že podnik Cimos je způsobilý jako podnik v obtížích podle bodu 10 písm. a) pokynů.

(137)

Od té doby se finanční situace podniku Cimos dále zhoršila. K 31. prosinci 2013 vykázal podnik záporný vlastní kapitál ve výši – 103,3 milionu EUR. Podle předběžných (neauditovaných) výsledků za prvních deset měsíců roku 2014 zaznamenal Cimos podnik čistou ztrátu ve výši 74,3 milionu EUR, což znamená, že se jeho záporný vlastní kapitál dále zvýšil. V předchozích případech (35) vyvodila Komise závěr, že je-li hodnota vlastního kapitálu společnosti záporná, a priori se předpokládá, že jsou splněna kritéria stanovená v bodě 10 písm. a) pokynů, což je případ podniku Cimos. Rovněž Tribunál dospěl k závěru (36), že podnik se záporným vlastním kapitálem je podnikem v obtížích.

(138)

Dne 3. června 2014 uložil soud na žádost věřitelů podniku Cimos nucené vyrovnání podle slovinského insolvenčního zákona. Podnik proto splňuje rovněž podmínku stanovenou v bodě 10 písm. c) pokynů.

(139)

Podle bodu 12 pokynů není nově vytvořený podnik pro podporu na záchranu či restrukturalizaci způsobilý. Za nově vytvořený se podnik považuje v zásadě během prvních tří let po zahájení činnosti v příslušné oblasti. Podnik Cimos zahájil činnost v roce 1972, v současné formě byl zaregistrován v roce 1975 a od té doby působí ve stávající oblasti činnosti. Nelze jej proto považovat za nově vytvořený podnik.

(140)

V bodě 13 pokynů je stanoveno, že podnik, který patří k větší obchodní skupině nebo byl větší obchodní skupinou převzat, není za normálních okolností způsobilý pro poskytnutí podpory na záchranu nebo restrukturalizaci s výjimkou případu, kdy je možné prokázat, že jsou dané obtíže její vlastní a nejsou výsledkem svévolného rozvrhování nákladů v rámci dané skupiny, a že jsou tyto obtíže příliš vážné na to, aby je vyřešila sama skupina.

(141)

Podnik Cimos nepatří do větší obchodní skupiny, ani nebyl převzat větší obchodní skupinou. Kritéria stanovená v bodě 13 pokynů proto nebrání tomu, aby byl způsobilý pro podporu na záchranu.

(142)

Komise vyvozuje závěr, že podnik Cimos je podnikem v obtížích od roku 2012 a je způsobilý pro podporu na restrukturalizaci.

(143)

Podle bodu 73 pokynů nepovolí Komise další podporu na záchranu nebo restrukturalizaci v případě, že dotčený podnik již v minulosti obdržel podporu na záchranu či restrukturalizaci, včetně jakékoli neoznámené podpory, a pokud od poskytnutí podpory na záchranu, od skončení období restrukturalizace nebo od přerušení provádění plánu restrukturalizace (podle toho, co nastalo později) uběhlo méně než deset let.

(144)

Slovinsko Komisi informovalo, že podnik neobdržel v posledních deseti letech žádnou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci kromě oznámené podpory na záchranu, kterou Komise schválila, jak bylo popsáno v 1. bodě odůvodnění (37).

(145)

Aby se opatření považovalo za způsobilé podle bodů 34–37 pokynů, musí plán restrukturalizace v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. Plán by měl podniku po dokončení restrukturalizace umožnit pokrýt všechny jeho náklady a očekávaná kapitálová návratnost musí být dostatečná na to, aby restrukturalizovanému podniku umožnila konkurovat na trhu na základě jeho vlastních předností. Plán restrukturalizace musí popsat okolnosti, které způsobily obtíže podniku, a poskytnout tak základ pro posouzení vhodnosti navrhovaných opatření.

(146)

Plán restrukturalizace předpokládá obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku Cimos v roce 2015 podle realistického scénáře finančních výhledů a v roce 2017 v případě pesimistického scénáře (viz tabulka 5). Očekává se, že podnik vytvoří čistý zisk a kladné peněžní toky z provozní činnosti, což znamená, že po dokončení restrukturalizace bude schopen pokrýt všechny své náklady, včetně odpisových a finančních nákladů. Očekávaná kapitálová návratnost po restrukturalizaci má v roce 2018 činit 7,6 % a v roce 2019 pak 14,5 %. Jelikož výnosy slovinských desetiletých státních dluhopisů, které se obvykle považují za přibližný odhad výnosnosti bezrizikových investic, činí přibližně 1 %, poskytuje očekávaná kapitálová návratnost investorům odpovídající rizikovou prémii a lze ji považovat za dostatečnou k tomu, aby podniku Cimos umožnila konkurovat na trhu jeho vlastními silami.

(147)

Finanční výhledy vycházejí z obezřetných předpokladů. Zpočátku se očekává pokles tržeb v důsledku očekávaného úbytku odběratelů kvůli finančním potížím v souvislosti s řízením o nuceném vyrovnání. Příjmy mají podle odhadů klesnout z částky ve výši 358,1 milionu EUR v roce 2015 na 316 milionů EUR v roce 2018, načež v roce 2019 začnou opět růst. To je podstatně méně než v období před restrukturalizací, kdy příjmy přesáhly 400 milionů EUR. Stávající odhad je rovněž mnohem nižší než odhad uvedený v původně oznámeném plánu, podle něhož měly být tržby v období 2015–2017 ve stálé výši 400 milionů EUR. Vzhledem k těmto skutečnostem a s přihlédnutím k tomu, že podnik již vykázal více než 95 % plánovaných tržeb v roce 2015 a 2016 a více než 80 % plánovaných tržeb v roce 2017, jakož i s ohledem na očekávané přínosy plynoucí z provedení restrukturalizačních opatření lze oprávněně předpokládat, že odhad tržeb uvedený v aktualizovaném plánu restrukturalizace je dosažitelný.

(148)

Náklady byly odhadnuty podle minulých výsledků s přihlédnutím k očekávaným přínosům plynoucím z provedení restrukturalizačních opatření. Komise bere na vědomí, že významné úspory nákladů souvisejí s opatřeními, na něž má podnik poměrně velký vliv, jako je snížení počtu pracovníků nebo konsolidace výrobních zařízení, což zvyšuje pravděpodobnost jejich provedení podle plánu. Snížení počtu pracovníků by mělo vést k poklesu variabilních nákladů, zatímco odprodej ztrátových výrobních závodů by měl snížit odpisy a zlepšit ziskovost. Věřitelé účastnící se nuceného vyrovnání a ostatní zúčastněné strany (odběratelé, dodavatelé, pronajímatel) souhlasili s restrukturalizací dluhu, což zajišťuje, že rovněž opatření v oblasti finanční restrukturalizace budou provedena podle plánu. To kromě jiných přínosů významně sníží finanční náklady podniku. Zdá se proto, že lze dosáhnout i plánovaných úspor nákladů.

(149)

V rozhodnutí o zahájení řízení zpochybnila Komise obnovení životaschopnosti na základě toho, že v té době neschválily banky restrukturalizaci dluhu podniku Cimos. Tyto pochybnosti byly nyní rozptýleny, jelikož v rámci řízení o nuceném vyrovnání souhlasily banky s restrukturalizací dluhu podniku Cimos.

(150)

Podle plánu restrukturalizace bude podnik Cimos v roce 2018 a 2019 potřebovat na financování své činnosti další finanční prostředky v celkové výši 25 milionů EUR. Komise uvádí, že podle časového plánu restrukturalizace provede podnik do té doby restrukturalizační opatření a bude opět ziskový. Snížení zadluženosti (prostřednictvím kapitalizace pohledávek, odpisů a částečného splacení) zlepší úvěrový rating podniku Cimos a uvolní část aktiv, která jsou v současnosti zastavena ve prospěch věřitelů, k použití jako kolaterál v budoucnu. To by mělo podniku Cimos umožnit získat potřebné financování na trhu v souladu s plánem.

(151)

Plán restrukturalizace objasňuje okolnosti, které způsobily obtíže podniku Cimos, konkrétně přílišnou zadluženost a provozní neefektivitu. Komise uvádí, že plán stanoví opatření, která jsou přesně zaměřena na odstranění těchto obtíží.

(152)

Kapitalizace pohledávek ze strany hlavních věřitelů povede k snížení jejich pohledávek o 60 %. Celkové finanční závazky podniku Cimos se v důsledku toho sníží z 422 milionů EUR v roce 2013 na 184 milionů EUR v roce 2017. Poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu se sníží z 17,7 v roce 2012 (poslední rok, v němž byl vlastní kapitál kladný) na 3 v roce 2017, což je mnohem udržitelnější úroveň. Zbývajících 40 % pohledávek věřitelů účastnících se nuceného vyrovnání má být splaceno za příznivějších podmínek, včetně delšího období splácení a dvouleté doby odkladu. To dále sníží stávající a budoucí zátěž spojenou se splácením. Poměr EBITDA k úrokům, který měří schopnost podniku obsluhovat dluh, má podle odhadů vzrůst z 1 v roce 2013 na 5,4 v roce 2017.

(153)

Také dodavatelé souhlasili se snížením svých pohledávek, což celkový dluh dále sníží a zajistí kontinuitu činnosti. Všechna opatření v oblasti finanční restrukturalizace, včetně souhlasu odběratelů se zkrácením lhůt splatnosti, dále zlepší likviditu. Uvolněné peněžní prostředky v důsledku neexistence povinnosti splácet restrukturalizovaný dluh nebo dřívějšího obdržení plateb od odběratelů budou k dispozici na financování opatření v oblasti provozní restrukturalizace, která mají odstranit druhou příčinu obtíží, a to provozní neefektivitu.

(154)

V rámci provozní restrukturalizace zahájil podnik Cimos řadu opatření k úsporám nákladů, zejména včetně snížení počtu pracovníků, konsolidace činností snížením počtu výrobních závodů, snížení režijních nákladů a lepšího řízení procesů. Podnik chce přeorientovat svou činnost na hlavní linii podnikání v automobilovém průmyslu. Předpokládá se, že opatření v oblasti provozní restrukturalizace zajistí celkové roční úspory nákladů ve výši 27 milionů EUR, což je mnohem více než podle původně oznámeného plánu restrukturalizace. Nižší náklady zlepší ziskovost, což se při nižší úrovni zaměstnanosti a kapitálu projeví ve vyšší provozní efektivitě.

(155)

Vzhledem k zjištěním uvedeným v 152.–154. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že navrhovaná restrukturalizační opatření jsou vhodná k odstranění příčin potíží zjištěných v plánu restrukturalizace.

(156)

Příspěvek soukromých bank, odběratelů a dodavatelů k finanční restrukturalizaci svědčí o jejich důvěře v podnik Cimos a představuje další důvod pro domněnku, že plán restrukturalizace může obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku.

(157)

Rovněž nezávislý znalec, který posoudil plán finanční restrukturalizace, dospěl k závěru, že plán restrukturalizace pravděpodobně obnoví likviditu a solventnost podniku Cimos v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

(158)

Komise bere také na vědomí, že doba plánu restrukturalizace je omezena na méně než čtyři roky a potrvá od února 2014 do roku 2017. Toto období restrukturalizace se jeví jako vhodné vzhledem k rozsahu plánovaných restrukturalizačních opatření, harmonogramu jejich provádění a očekávanému datu obnovení životaschopnosti.

(159)

Komise podotýká, že aktualizovaný plán restrukturalizace nepředstavuje nový plán, nýbrž pouze upravuje původně oznámený plán podle výsledku řízení o nuceném vyrovnání. Plán sleduje stejné cíle v oblasti restrukturalizace jako původně oznámený plán, tj. snížení přílišné zadluženosti, obnovení likvidity, zvýšení provozní efektivity a přeorientování činnosti na hlavní automobilový segment. Nejdůležitější restrukturalizační opatření z hlediska finančního dopadu, kapitalizace a úprava splátkového kalendáře u finančního dluhu, jsou stejná, ačkoli se podmínky mírně změnily, a jsou provedena prostřednictvím nuceného vyrovnání místo dobrovolné restrukturalizace. Ostatní restrukturalizační opatření se od opatření v původně oznámeném plánu významně neliší, byla však posílena s cílem dosáhnout vyšších úspor nákladů. Původně oznámený plán i aktualizovaný plán jsou založeny na stejném obchodním modelu a strategii. Komise již v předchozích rozhodnutích schválila podobné aktualizace oznámených plánů restrukturalizace (38).

(160)

Co se týká tvrzení paní Filakovićové, která byla popsána v 91. bodě odůvodnění, Komise uvádí, že účetní závěrky podniku Cimos byly ověřeny nezávislým auditorem, který vydal výrok bez výhrad a nenahlásil žádný údajný podvod a praní peněz. Pokud jde o částku ve výši 35 milionů EUR, kterou Slovinsko poskytlo podniku Cimos v rámci podpory na restrukturalizaci, Komise uvádí, že v červenci 2013 schválila záruku poskytnutou jako podpora na záchranu podniku Cimos ve výši 35 milionů EUR (39). Záruka, která má být v rámci podpory na restrukturalizaci přeměněna na vlastní kapitál, nezahrnuje převod finančních prostředků na podnik Cimos, nelze ji proto financovat prostřednictvím praní peněz. Pokud jde o údajné pohledávky společnosti paní Filakovićové a jejích klientů vůči podniku Cimos, Komise na základě dostupných informací žádné takovéto pohledávky nezjistila. Vzhledem k těmto skutečnostem se Komise domnívá, že tato tvrzení jsou nepodložená a nemají vliv na posouzení podpory na restrukturalizaci.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že navrhovaná restrukturalizační opatření mohou obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů.

(162)

Podle bodů 38–42 pokynů je třeba přijmout kompenzační opatření s cílem co nejvíce omezit nepříznivý dopad na podmínky obchodování. Podpora nesmí příliš narušit hospodářskou soutěž. To obvykle znamená omezení přítomnosti podniku na trzích, na nichž bude podnik působit na konci restrukturalizace. Kompenzační opatření by měla být úměrná rušivým účinkům podpory a zejména velikosti a relativnímu významu daného podniku na trhu nebo trzích. Za platná kompenzační opatření se nepovažuje ukončení ztrátových činností. Rozsah kompenzačních opatření je nutno stanovit v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k cíli týkajícímu se obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku. Podle bodu 7 pokynů bude Komise vyžadovat kompenzační opatření s cílem minimalizovat dopad na ostatní soutěžitele.

(163)

Kompenzační opatření by neměla ohrozit schopnost podniku obnovit dlouhodobou životaschopnost po provedení plánu restrukturalizace, jak je stanoveno v bodě 38 pokynů.

(164)

Podnik Cimos navrhl dvě kompenzační opatření:

(165)

Co se týká prvního kompenzačního opatření, podnik Cimos již tři dotčené divize prodal. Na tyto divize připadalo celkem přibližně 20 % příjmů podniku a před restrukturalizací byly ziskové.

(166)

Komise uvádí, že za dostatečná lze považovat pouze kompenzační opatření, která ovlivňují přítomnost příjemce na hlavním trhu, na němž působí (40). Prodej těchto divizí proto v zásadě nelze přijmout jako kompenzační opatření. Odprodejem divizí nespadajících do hlavní oblasti činnosti však podnik Cimos přišel nejen o podíl na trhu ve vedlejších segmentech, nýbrž značně oslabil i své konkurenční postavení a přítomnost na hlavním automobilovém trhu. Důvodem je skutečnost, že zisky, které mohly podniku Cimos přinést prodané divize (v období 2011–2013 přibližně 90 milionů EUR), jež byly před restrukturalizací ziskové, mohl podnik použít k financování rozšiřování činnosti na hlavním trhu.

(167)

Pokud jde o druhé kompenzační opatření, všechny výrobní závody se týkají hlavního trhu podniku Cimos a před restrukturalizaci byly ziskové, jak ukazuje tabulka 6. Prodej těchto výrobních závodů znamená snížení kapacity o 15 %, pokud jde o počet výrobních závodů, a na tyto výrobní závody připadala přibližně 4 % celkových příjmů a 4,5 % příjmů automobilového segmentu. Odprodejem těchto výrobních závodů se podnik Cimos vzdá podílu na trhu ve prospěch svých konkurentů, přijde o odběratele a zúží sortiment výrobků.

(168)

Po odprodejích uvedených v 164. bodě odůvodnění bude jedinou zbývající linií podnikání podniku Cimos automobilová divize, což je hlavní a jediná činnost podniku, je tudíž nezbytná k obnovení životaschopnosti. Automobilová divize se již zmenšila v důsledku prodeje výrobních závodů v rámci kompenzačních nebo restrukturalizačních opatření. Vzhledem k této skutečnosti by případné další odprodeje mohly ohrozit cíl spočívající v obnovení dlouhodobé životaschopnosti.

(169)

Provedení kompenzačních opatření ve spojení s odprodejem aktiv, který se předpokládá v rámci plánu restrukturalizace, významně sníží kapacitu podniku Cimos a zabrání mu v tom, aby v důsledku podpory na restrukturalizaci získal neoprávněnou konkurenční výhodu.

(170)

Podle bodu 56 pokynů platí v podporovaných oblastech méně přísné podmínky pro schválení podpory, co se týče provádění kompenzačních opatření. Komise podotýká, že se podnik Cimos nachází v podporované oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(171)

Navrhovaná opatření proto představují skutečnou kompenzaci za narušení hospodářské soutěže způsobené poskytnutím podpory a jsou vhodná k co největšímu omezení nepříznivého dopadu na podmínky obchodování v důsledku podpory.

(172)

Usuzuje se proto, že výše uvedená kompenzační opatření jsou v souladu s body 38–42 pokynů.

(173)

Podle bodů 43–45 pokynů musí být podpora omezena na úplné minimum, které je nezbytné k provedení restrukturalizace. Od příjemce podpory se očekává, že k plánu restrukturalizace přispěje významným dílem z vlastních zdrojů, včetně prodeje aktiv, která nejsou nezbytně nutná pro přežití podniku, nebo z vnějších zdrojů za tržních podmínek. Takové přispění musí být skutečné, tj. opravdové, bez všech očekávaných budoucích výnosů, jako je peněžní tok, a svědčí o tom, že hospodářské subjekty jsou přesvědčeny o možnosti opětovné životaschopnosti daného podniku. Příspěvek nesmí obsahovat další státní podporu. U velkých podniků, jako je podnik Cimos, musí vlastní příspěvek představovat nejméně 50 % restrukturalizačních nákladů.

(174)

Podle Slovinska představuje vlastní příspěvek navrhovaný podnikem Cimos 94 % celkových restrukturalizačních nákladů a sestává ze zdrojů uvedených v tabulce 7.

Tabulka 7

Zdroje vlastního příspěvku

(175)

Nový nástroj financování byl potvrzen dohodou o financování, podle níž souhlasily banky a odběratelé poskytující nové financování s tím, že podniku Cimos poskytnou celkovou částku ve výši 38,4 milionu EUR (každá strana 19,2 milionu EUR) za podmínek popsaných v 25. bodě odůvodnění. Slovinsko Komisi informovalo, že rozdíl oproti oznámené částce vlastního příspěvku z tohoto zdroje ve výši 39 milionů EUR souvisí s odběratelem Eaton, který finanční prostředky vyplatil již počátkem ledna 2015 a který se obrátí na banky se žádostí, aby poskytly další financování (dohoda předpokládá stejnou výši financování poskytnutého odběrateli a bankami). Komise nemá k dispozici důkazy o tom, že společnost Eaton finanční prostředky skutečně vyplatila a že banky poskytly odpovídající financování. Jak je uvedeno v oddíle 8.1, účast banky SID na novém nástroji financování s částkou ve výši 6,7 milionu EUR představuje státní podporu, nelze ji proto pokládat za zdroj vlastního příspěvku. Komise vyvozuje závěr, že platný zdroj vlastního příspěvku představuje nový nástroj financování s částkou ve výši 31,7 milionu EUR.

(176)

V období od ledna do září 2014 vynaložil podnik Cimos z vlastních zdrojů na kapitálové výdaje částku ve výši 17,6 milionu EUR. Celková částka ve výši 8,5 milionu EUR, jak ji navrhl podnik Cimos, může být proto uznána jako jeho vlastní příspěvek.

(177)

Podnik Cimos podepsal se svými odběrateli dvoustranné dohody, podle nichž tito poskytnou podniku Cimos úvěr na financování kapitálových výdajů. Jelikož žádný z dotčených odběratelů není ve vlastnictví státu, je tento příspěvek skutečný a nezahrnuje státní podporu, lze jej proto uznat.

(178)

Dne 12. května 2014 prodal podnik Cimos svou dceřinou společnost, Litostroj Power, soukromé společnosti z České republiky za částku ve výši 21,4 milionu EUR. Podnik Cimos navrhl jako vlastní příspěvek z tohoto zdroje částku ve výši 18 milionů EUR. Příspěvek je skutečný a nezahrnuje státní podporu, lze jej proto uznat.

(179)

Vlastní příspěvek ve formě kapitalizace pohledávek bank byl v míře, v jaké se nepovažuje za státní podporu, určen jako finanční přínos pro podnik Cimos vyplývající z toho, že podnik nemusí splácet úvěry, jejichž současná hodnota činí 121 milionů EUR (41). Místo splacení těchto úvěrů je podnik Cimos přemění na vlastní kapitál, což nezahrnuje žádný budoucí odliv hotovosti v souvislosti s těmito úvěry. Likviditu uvolněnou touto přeměnou má podnik Cimos k dispozici na financování restrukturalizačních nákladů. Tím, že věřitelé účastnící se nuceného vyrovnání souhlasili s přeměnou, převzali riziko kapitálové ztráty v případě, že by vlastní kapitál podniku Cimos ztratil po přeměně hodnotu, což svědčí o tom, že jsou přesvědčeni o obnovení jeho životaschopnosti.

(180)

Podle podmínek nuceného vyrovnání nebudou u bankovních úvěrů uvedených v předchozím bodě odůvodnění ode dne 3. června 2014 (datum zahájení řízení o nuceném vyrovnání) do rozhodnutí soudu, které potvrdí nucené vyrovnání, účtovány žádné úroky, což představuje další výhodu pro podnik Cimos ve výši 5,3 milionu EUR.

(181)

Srážka, kterou schválili dodavatelé a pronajímatel, je potvrzena dohodami, jak je popsáno v 42. resp. 43. bodě odůvodnění, je proto skutečná. Tato srážka uvolní likviditu na financování restrukturalizačních nákladů, kterou by jinak bylo nutno vynaložit na splacení souvisejících splatných závazků.

(182)

Srážka u bankovního dluhu ve výši 8,3 milionu EUR odpovídá očekávanému příspěvku od věřitelů, kteří nucené vyrovnání nepodpořili a nesouhlasili s jeho podmínkami, byli však přehlasováni většinou věřitelů podporujících nucené vyrovnání. Jelikož dotčené banky srážku neschválily, nepovažuje Komise tento příspěvek za skutečný ani za známku toho, že jsou přesvědčeni o obnovení životaschopnosti podniku Cimos.

(183)

Jak je uvedeno v oddíle 8.1, kapitalizace pohledávky banky SID a příslušná srážka představují státní podporu. Z tohoto důvodu je nelze považovat za zdroj vlastního příspěvku.

(184)

Stejně tak se kapitalizace pohledávek státu souvisejících se systémy záruk a neúčtování úroků u pohledávky státu, která vznikla v důsledku záruky poskytnuté jako podpora na záchranu (od 3. června 2014), pokládají za opatření představující státní podporu, nelze je tudíž považovat za vlastní příspěvek.

(185)

Plán restrukturalizace stanoví, že příspěvek podniku Cimos na financování vyrovnání s dodavateli (splacení restrukturalizovaného dluhu) bude financován z „budoucích výnosů“. Slovinsko Komisi informovalo, že tento dluh činí 34,2 milionu EUR, jelikož částka ve výši 4,8 milionu EUR již byla dodavatelům splacena. Podle bodu 43 pokynů nesmí vlastní příspěvek zahrnovat budoucí výnosy. Komise proto považuje za legitimní vlastní příspěvek z tohoto zdroje pouze částku ve výši 4,8 milionu EUR.

(186)

Na základě těchto úvah vyvozuje Komise závěr, že vlastní příspěvek ve výši 226,1 milionu EUR splňuje kritéria stanovená v pokynech. Tato částka představuje 64,5 % celkových restrukturalizačních nákladů, což přesahuje 50 % prahovou hodnotu vyžadovanou v případě velkých podniků.

(187)

Komise vyvozuje závěr, že podpora na restrukturalizaci splňuje podmínky slučitelnosti stanovené v pokynech.

(188)

Komise dospěla k závěru, že opatření č. 1, 2 a část opatření č. 3 a 4 (pokud je provedla banka SID) představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, která je slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy ve spojení s pokyny,